Kdo je YouTuber Jan Roetz

Jan Roetz se sám představuje prostě jako „Jan, který staví věci“. Nemá za sebou korporátní laboratoř ani univerzitní grant. Projekt Minuteman více než rok dokumentoval na YouTube v sérii epizod, kde každá ukazovala konkrétní iteraci: nový hotend, přepracované chlazení nebo další pokus o rychlejší čas. Na svém Patreonu výslovně uvádí, že veškeré technické informace poskytuje zdarma na Discordu. Část know-how navíc oddělil do samostatného open-source projektu Roetz-End, jehož stavební návod, seznam dílů i licence jsou veřejně na GitHubu. Není to tedy uzavřený projekt, jehož principy by zůstaly pouze u autora; část technického řešení je veřejně dostupná a reprodukovatelná.

Co dělá Minuteman tak rychlým

Tajemství neleží v jedné kouzelné součástce. Jde o kombinaci čtyř vzájemně provázaných principů, z nichž každý řeší jiný limit běžného FDM tisku:

• Obrácená kinematika. Tisková hlava stojí na místě a pohybuje se pouze v ose Z. Veškerý pohyb v osách X a Y obstarává lože, které jezdí na vzduchovém ložisku místo klasických lineárních vedení. Výsledkem je nižší setrvačnost pohyblivých částí a možnost dosahovat velmi vysokých akcelerací.
• Čtyřnásobná extruze jednou tryskou. Čtyři spřažené extrudery Bondtech LGX PRO tlačí nezávislé filamenty do společné tavné komory. Ven jde materiál jedinou tryskou, ale systém dokáže dosáhnout výrazně vyššího průtoku než konvenční řešení s jedním extruderem. Slicer přitom generuje standardní dráhy pro jednu trysku, mění se především množství materiálu, které dokáže systém za sekundu protlačit.
• Extrémní chlazení. Při 74sekundovém tisku trvá jedna vrstva zhruba 0,4 až 0,6 sekundy. PLA tak nemusí stihnout dostatečně ztuhnout, než na něj dorazí další vrstva. Roetz proto použil kruhový vzduchový kanál, který chladí výtisk a trysku ze všech stran, a stlačený vzduch ochlazovaný suchým ledem, který dokáže odvést podstatně více tepla než běžný axiální ventilátor.
• Dlouhá iterace. Devatenáct veřejně zdokumentovaných epizod. Každá přinesla úpravu, selhání nebo nový pokus. Minuteman není výsledkem jednoho víkendu, ale měsíců ladění mechaniky, firmwaru a extruze.

Pro srovnání: Prusa MINI s experimentálním firmwarem a komunitním SpeedBoatRace G-kódem tiskne stejnou lodičku za 26 minut. Minuteman je proti tomu zhruba jednadvacetkrát rychlejší.

Postaví si to běžný člověk?

Upřímně, ne. Minuteman není hobby stavebnice s kompletním návodem v jednom balíku. Veřejně dostupný je open-source hotend Roetz-End včetně seznamu dílů a stavebního průvodce a technické diskuse na Discordu jsou otevřené. Kompletní seznam dílů celé tiskárny v jednom repozitáři ale neexistuje.

A pak je tu cena. Jen čtyři extrudery Bondtech LGX PRO vyjdou v české nabídce e-shopu NA3D na necelých 20 000 Kč. Vzduchová ložiska jsou průmyslová disciplína; výrobce New Way uvádí distributory pro střední Evropu v Německu a Nizozemsku, nikoli v běžném českém hobby obchodě. K tomu je potřeba připočítat motory, elektroniku, řízení a mechaniku lože. Přesnou cenu celé sestavy se z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat, ale jde jednoznačně o projekt pro velmi zkušeného makera se strojařským zázemím, ne pro člověka, který si právě koupil první tiskárnu.

Co přišlo po 74 sekundách

Sedmdesát čtyři sekund nebylo finále. Roetz pokračoval v iteracích, přepracoval pohybový systém lože a v květnu 2026 ve finální epizodě projektu ukázal 3DBenchy za 59 sekund. Hranice jedné minuty, která dala tiskárně jméno, skutečně padla. Podle Tom’s Hardware šlo o nový rychlostní rekord v rámci komunitního závodu.

Pro běžného domácího uživatele to neznamená, že si zítra koupí tiskárnu, která zvládne totéž. Dílčí principy, jako vyšší průtok, agresivnější chlazení a lehčí pohyblivé části, se ale postupně mohou přelévat do komerčních strojů. Bondtech sám rámuje LGX PRO jako extruder vhodný i pro průmyslové aplikace. Směr je jasný.

Minuteman není produkt. Je to důkaz, že limity FDM tisku neleží jen v softwaru, ale také v mechanice, průtoku materiálu a chlazení, a že je dokáže výrazně posouvat i jeden člověk s kamerou a Discordem.

Co přesně se děje uvnitř vaší klimatizace

Každá klimatizační jednotka, ať už split na zdi obýváku, nebo kompresor pod kapotou auta, pracuje s výparníkem, na kterém kondenzuje vzdušná vlhkost. Vzniká voda, která by měla odtékat pryč. Jenže na výparníku a filtru se zároveň usazuje prach, a právě kombinace vlhkosti a organického materiálu vytváří ideální živnou půdu pro plísně. Ty podle americké agentury EPA mohou začít růst během 24 až 48 hodin od vzniku vlhkého problému.

K plísním se přidávají roztoči. Studie publikovaná v International Journal of Clinical and Experimental Medicine prokázala, že filtry klimatizací nečištěné ani měsíc obsahovaly významné hladiny roztočových alergenů Der f1 a Der p1, a po spuštění jednotky se tyto alergeny rozptýlily do okolního vzduchu. Roztoči přitom k přežívání potřebují relativní vlhkost nad 50 % alespoň hodinu denně; k rozmnožování stačí dvě až tři hodiny. Klimatizace, která běží celé odpoledne a kondenzuje, jim tyto podmínky snadno nabídne.

Astma, rýma, záchvaty: koho to ohrožuje nejvíc

Špinavá klimatizace „nevyrobí“ astma každému, kdo ji zapne. Prokázané je ale toto: CDC uvádí, že vdechování plísňových spór může vyvolat astmatický záchvat i u lidí, kteří nemají alergii na plísně. U astmatiků a alergiků jde o přímý spouštěč potíží, tedy dušnost, kašel, pálení očí, ucpaný nos.

Zvlášť zranitelné jsou děti. WHO je označuje za obzvláště vnímavou skupinu a CDC zmiňuje, že časná expozice plísním může u geneticky náchylných dětí souviset s rozvojem astmatu. Senioři s chronickým plicním onemocněním nebo sníženou imunitou snášejí alergenní zátěž hůř.

Důležité je vnímat hierarchii rizika:

• Dny rozhodují u vlhkosti a plísní, stačí dva dny stojící vody a plíseň se uchytí.
• Týdny rozhodují u zanesení filtrů, po třech čtyřech týdnech bez čištění už filtr funguje jako zásobník alergenů.
• Měsíce zanedbané údržby znamenají kontaminaci hlubších částí systému, kam se uživatel sám nedostane.

Doma versus v autě: stejný princip, jiný režim

Mechanismus je totožný: vlhkost, prach, plísně, alergeny. Liší se ale délka a intenzita expozice. Doma trávíte v klimatizované místnosti hodiny, někdy celou noc. Státní zdravotní ústav navíc upozorňuje, že běžná recirkulační klimatizační jednotka nenahrazuje větrání, chladí vzduch, který už v místnosti je, ale nepřivádí čerstvý. Bez otevření okna se koncentrace alergenů jen zvyšuje.

V autě je objem kabiny malý, takže i nízká dávka spór zasáhne plíce rychleji. Kabinový filtr přitom výrobci doporučují měnit zhruba po 12 měsících nebo 24 000 kilometrech, u alergiků a v prašném provozu dřív. SZÚ i krajské hygienické stanice navíc doporučují nesměrovat studený vzduch přímo na obličej či hrudník a držet rozdíl teplot kolem 5 až 7 °C oproti venku. Při extrémech nad 35 °C lze jít níž, ale s postupným ochlazováním a „přihřátím“ před výstupem z vozu, aby nedošlo k tepelnému šoku.

Co udělat hned a co nechat na profíky

Základní měsíční zásah zvládne každý a zabere pár minut:

1. Vypněte jednotku.
2. Vyjměte uživatelsky přístupný filtr.
3. Vysajte ho nebo omyjte vlažnou vodou podle návodu výrobce.
4. Nechte filtr úplně vyschnout, než ho vrátíte, vlhký filtr problém zhorší.
5. Udržujte vnitřní vlhkost mezi 30 a 50 procenty.

Při intenzivním letním provozu je měsíc maximum. LG například doporučuje čištění filtru jednou za dva týdny. A pozor: pokud cítíte zatuchlý zápach nebo vidíte povlak uvnitř jednotky, EPA výslovně doporučuje klimatizaci dál nepouštět, spuštěním byste plísně roznesli po celém prostoru.

Odborný servis domácí klimatizace stojí v Česku orientačně 1 500 až 2 400 Kč za split, oficiální prohlídka u Daikinu vyjde na zhruba 4 100 Kč bez DPH. České servisní firmy doporučují servis dvakrát ročně, před chladicí a před topnou sezónou, zejména u celoročně provozovaných jednotek. U autoklimatizace se základní servis pohybuje kolem 1 490 Kč, s kompletní dezinfekcí pak kolem 1 990 Kč.

Jak poznáte, že je problém

Neexistuje jedno číslo ani univerzální lhůta, po které je klimatizace „nebezpečná“. CDC uvádí, že pro plísně v interiéru nejsou stanoveny zdravotní limity. Spolehlivější než měření je všímat si varovných signálů:

• Zatuchlý nebo plísňový zápach po spuštění.
• Kýchání, kašel nebo pálení očí, které se objevují jen v konkrétní místnosti nebo autě.
• Viditelný prach či povlak na filtru nebo kolem výdechů.
• Znatelný pokles proudění vzduchu.

Pokud se příznaky vážou na jednu místnost a mizí jinde, je to silná indicie, že problém je v klimatizaci, ne ve vás.

Deset minut s filtrem jednou za měsíc není zázračný lék na všechno, ale je to rozdíl mezi klimatizací, která chladí, a klimatizací, která chladí a zároveň tiše plní vzduch tím, co do plic nepatří. A za tu cenu stojí za to si připomenout, kdy jste filtr čistili naposledy.

Co se děje v okamžiku zasunutí do zásuvky

Každý síťový adaptér obsahuje vstupní filtrační kondenzátor. V momentě, kdy ho zasunete do zásuvky s 230 V, je tento kondenzátor prázdný a chce se okamžitě nabít. Vzniká krátký náběhový proud, takzvaný inrush current. Texas Instruments ve svém technickém dokumentu Managing Inrush Current ukazuje, že kapacitní zátěž při náběhu dokáže vyvolat proudové špičky o násobcích běžného provozního proudu. Právě proto u některých nabíječek při zasunutí do zásuvky krátce přeskočí jiskra.

Huawei tento jev popisuje a doporučuje rychlé, čisté zasunutí do kvalitní zásuvky. Pokud je v tu chvíli na druhém konci kabelu už připojený telefon, teoreticky může část náběhové špičky doputovat až k němu. Když adaptér nejdřív zasunete do zásuvky a necháte ho „ustálit“, kabel do telefonu připojíte až do stabilizovaného obvodu.

Jak moc je to nebezpečné, a co říká realita USB-C

Tady je potřeba zasadit věc do kontextu, který Huawei doporučení samo o sobě nedodává. Moderní nabíjení přes USB-C s protokolem Power Delivery funguje jinak, než si většina lidí představuje. Zdroj po připojení nejprve poskytuje takzvané vSafe5V, tedy základních 5 voltů. Vyšší napětí, které umožňuje rychlonabíjení (9 V, 15 V, 20 V), se aktivuje až po elektronickém handshaku mezi adaptérem a telefonem přes komunikační pin CC. Telefon tedy nedostane plný výkon okamžitě. Tato ochranná vrstva existuje právě proto, aby se zabránilo nekontrolovanému přísunu energie.

Znamená to, že jedno špatné zapojení vám baterii nezabije. Ani dvě. Ani deset. Rešerše otevřených zdrojů nepřinesla jediný důkaz, že by izolovaný případ opačného pořadí vedl k měřitelnému poškození. Riziko je kumulativní, opakovaný drobný stres na napájecí cestě, zejména v kombinaci s nekvalitní nabíječkou nebo opotřebenou zásuvkou.

Co baterii skutečně ničí, a pořadí zapojení mezi tím nefiguruje na prvním místě

Google ve své nápovědě pro telefony Pixel i Apple v dokumentaci k iPhonu shodně uvádějí tři hlavní faktory degradace baterie:

• Teplo – nabíjení v horkém prostředí nebo pod polštářem urychluje chemické stárnutí článku. Pixel výslovně varuje před přehříváním.
• Dlouhé držení na 100 % – baterie trpí, když zůstává plně nabitá hodiny v kuse. Proto moderní telefony nabízejí funkce typu „optimalizované nabíjení“, které záměrně zpomalí dobíjení nad 80 %.
• Počet cyklů a chemické stárnutí – každá lithiová baterie ztrácí kapacitu prostě tím, že existuje a používá se. Apple popisuje pokles maximální kapacity a případné omezení výkonu jako přirozený důsledek stárnutí.

Vedle toho hraje zásadní roli kvalita nabíječky. Electrical Safety First varuje před substandardními a padělanými USB nabíječkami jako před rizikem požáru i poškození zařízení. Huawei ve svých bezpečnostních pokynech doporučuje poškozenou nabíječku okamžitě vyřadit a používat výhradně originální příslušenství. Levný adaptér z pochybného e-shopu představuje pro váš telefon nesrovnatelně větší hrozbu než špatné pořadí zapojení.

Praktický návod: co udělat hned a co zvážit

Správný postup při kabelovém nabíjení je jednoduchý:

• Zasunout adaptér do zásuvky.
• Připojit kabel do telefonu.
• Po nabití nejdřív odpojit kabel z telefonu.
• Vytáhnout adaptér ze zásuvky.

U bezdrátového nabíjení primární zdroje toto pořadí výslovně neřeší, ale analogie dává smysl: nejdřív napájejte podložku, pak na ni položte telefon. Důležitější je u bezdrátu hlídat teplotu: telefon v obalu na bezdrátové nabíječce se přehřívá snáz.

Kdo chce jít ještě dál, může zvážit přepěťovou ochranu. Pozor ale: obyčejná prodlužka napěťové špičky neřeší. Potřebujete lištu s deklarovanou přepěťovou ochranou. Eaton výslovně upozorňuje, že jistič chrání proti přetížení proudem, nikoli proti napěťovým špičkám, a že přepěťová ochrana musí být správně uzemněná. Na českém trhu pořídíte základní model Solight se 150 J ochranou za 639 Kč, robustnější EMOS za 1 249 Kč. Po silné bouřce nebo výpadku zkontrolujte indikátor: ochranné prvky (MOV) se časem opotřebovávají a po zásahu mohou přestat fungovat.

Kolik stojí špatné návyky v korunách

Pokud baterii přece jen opotřebíte předčasně, Huawei v Česku nabízí výměnu baterie smartphonu za akčních 499 Kč. U jiných značek se cena pohybuje výš, typicky v řádu stovek až nižších tisíců korun. Nový telefon je jiná liga: Xiaomi Redmi Note 14 Pro 5G pořídíte od 6 290 Kč, iPhone 16 startuje na 18 590 Kč. Návyk, který nic nestojí (správné pořadí zapojení, kvalitní nabíječka, rozumná teplota), je proti těmto částkám triviální investice.

Pořadí zapojení nabíječky je levná prevence, ne zázračná záchrana. Skuteční zabijáci baterie jsou teplo, nekvalitní příslušenství a dlouhé hodiny na sto procentech. Ale když už víte, jak to udělat správně, není důvod to nedělat.

Wi-Fi je v paneláku pomalá, protože se pere o kanály

Bezdrátové sítě fungují na omezeném rádiovém spektru. V pásmu 2,4 GHz existují jenom tři nepřekrývající se kanály (jsou to 1, 6 a 11). Pokud většina sousedů používá na zařízení výchozí nastavení, signály se pak překrývají, čímž se logicky i vyrušují. Výsledkem je v závěru nižší rychlost i vyšší latence. Situaci ještě zhoršuje konstrukce domů. Železobeton a silné příčky signál utlumí ještě víc. Router v rohu bytu za skříní pak nemá šanci pokrýt celý prostor.

Pásma 2,4 GHz a 5 GHz se liší hlavně dosahem, rychlostí a odolností vůči rušení. Pásmo 2,4 GHz má delší dosah a lépe prochází zdmi, takže pokryje větší část bytu, ale je pomalejší a v panelových domech často přetížené, protože ho používá většina domácností i další zařízení (např. Bluetooth nebo mikrovlnky).

Naproti tomu 5 GHz nabízí výrazně vyšší rychlost a více nepřekrývajících se kanálů, takže bývá stabilnější a méně rušené. Nevýhodou je kratší dosah a horší průchodnost překážkami, proto se hodí spíše pro místnosti blíže k routeru nebo pro náročnější zařízení, jako jsou televize, herní konzole či notebooky, vysvětluje CenturyLink.

Přepněte na 5 GHz, je to nejrychlejší změna bez investic

Moderní routery podporují kromě 2,4 GHz také 5GHz pásmo. Jak jsme už napsali, nabízí vyšší přenosové rychlosti a více kanálů, které se vzájemně nepřekrývají. V hustě obydlených domech je proto často výrazně méně rušené. Pro běžný byt je ale nejlepší kombinace obou sítí – náročná zařízení (televize, herní konzole, notebook) připojit na 5 GHz, méně náročná (chytré žárovky, senzory) ponechat na 2,4 GHz.

Některé routery umožňují využívat i tzv. DFS kanály (Dynamic Frequency Selection), které bývají méně obsazené. Router si ověří, že frekvenci nepoužívá radar, a následně ji tedy může využít pro vaši síť. Změnu nastavení provedete následovně:

1. Otevřete webový prohlížeč a zadejte adresu routeru (obvykle 192.168.1.1 nebo 192.168.0.1)
2. Přihlaste se – údaje najdete na štítku zařízení
3. V sekci „Wireless“ nebo „Wi-Fi“ aktivujte 5GHz síť
4. Nastavte jí vlastní název (např. MojeSit_5G)
5. U 2,4 GHz zvolte ručně kanál 1, 6 nebo 11 podle toho, který je nejméně obsazený

Pomoci může případně i aplikace typu WiFi Analyzer, která zobrazí okolní sítě a jejich kanály. Po úpravě nastavení router restartujte.

V jakých případech pak pomůže zesilovač nebo mesh

Pokud máte větší byt, může být řešením Wi-Fi extender (zesilovač), který pokrývá i místa, kam základní router až tak nedosáhne, jak vysvětluje AirWeb. Cenově se pohybuje kolem cca 900 korun. Další možností je i pokročilejší mesh systém, ten už vyjde asi na 3 500 korun. Mesh propojí více jednotek do jedné sítě a zajistí plynulý přechod mezi místnostmi bez výpadků.

Ono je též problémové, že mnoho lidí investuje do dražšího tarifu internetu v domnění, že tím problém vyřeší, aniž by nejprve optimalizovalo vlastní síť. Přitom právě správné nastavení často přinese okamžité zlepšení, a to bez dalších nákladů.

Nastavte natáčení se zamknutou obrazovkou

1. Otevřete systémové „Nastavení“ telefonu
2. Sjeďte níže a vyberte „Zpřístupnění“
3. Úplně dole dejte „Zkratka zpřístupnění“
4. Ze seznamu vyberte „VoiceOver“
5. Vraťte se zpět na plochu a spusťte aplikaci „Fotoaparát“
6. Zapněte nahrávání videa
7. 3krát zmáčkněte uspávací tlačítko (na pravé straně, starší modely na horní)
8. Jakmile vyjede odspodu nabídka, dejte „VoiceOver“
9. Následně 3 prsty 3krát poklepejte cca do středu obrazovky, čímž aktivujete clonu obrazovky, vysvětluje Tweak Library

A teď už můžete natáčet, i když je obrazovka tmavá, což výrazně šetří baterii, ale zároveň úplně nevidíte, co přesně natáčíte (snad přes Apple Watch, ale to není optimální). Režim pak zase vypnete tím, že 3krát po sobě poklepete 3 prsty na obrazovku, abyste si aktivovali, a následně 3krát stisknete zapínací tlačítko pro vypnutí VoiceOver, uvádí Waka.

Je na místě upozornit, že byste neměli tuto funkci zneužívat k nezákonnému pořizování nahrávek, ani abyste někoho kompromitovali, uškodili mu apod. Využívejte ji pouze legitimně.

Jak v OS Android zakázat neznámé volající

Někteří výrobci mají svá vlastní řešení, já tu ale napíši to univerzální, které funguje na každém telefonu v OS Android nezávisle na značce:

1. Stáhněte si z Google Play aplikaci „Phone by Google“ (Telefon od Googlu), je zdarma
2. Potvrďte ji jako výchozí aplikaci pro volání
3. Jakmile to uděláte, aplikaci otevřete
4. V pravém horním rohu klepněte na nabídku (tři tečky vedle mikrofonu), radí HowToGeek
5. Když vyjede nabídka, zvolte „Nastavení“
6. Následně pokračujte na „Blokovaná čísla“
7. Tam posuvníkem zapněte možnost „Neznámý“

Od této chvíle vám nebude moci zavolat nikdo, koho nemáte uloženého v kontaktech, vysvětluje Google. Nemělo by to ovšem platit pro PČR a jiné záchranné složky, ani pro státní instituce (např. úřady ale obvykle volají ze svého, resp. viditelného čísla s přiřazeným ID).

Z jakého důvodu to zmiňuji? Blokace neznámých volajících by se totiž měla vztahovat na všechny, které nemáte v kontaktech, což tedy platí i na kurýry, e-shopy, banky atd. Nejedná se přitom o skrytá čísla, to je úplně jiná kategorie, ovšem i ta můžete zablokovat.

Jenom pozor, abyste o něco nepřišli

Ochrana proti spamovým hovorům není bohužel úplně jednoduchá, takže pokud se rozhodnete pro takto razantní krok, chápu to – zvažte však, zda tím o něco nepřijdete. Někdy vám totiž můžete volat třeba již zmíněný kurýr, e-shop, v němž jste něco objednali apod. Pokud se s vámi ale nebude moci spojit, těžko vám dodá zboží nebo vyhoví vašim požadavkům.

Kde si ověřit pravost fotky a co na ní je

K vyhledávání nějaké fotografie nebo videa (není jisté, že jsou v databázi všechny, ale je jich tam opravdu hodně, a to včetně těch z českého prostředí) slouží „Google průzkumník ověření faktů“, nebo v původním znění „Google Fact Check Tools“. Vyhledávat přes něj můžete jak fotky a videa (podobně jako v Google Lens), tak zadat klíčové slovo.

Já jsem pro ukázku zvolil Petra Pavla, prezidenta České republiky, o němž to ukázalo celkem dost vizuálních informací. Jak poznamenává LifeHacker, v nástroji je vždy uvedeno:

• k čemu se fotografie nebo video vztahuje, tedy např. „Na fotografii je prezident Pavel hovořící k prázdnému sálu v OSN“, viz screen níže
• z jakých zdrojů obrázek pochází (někdy z jednoho, jindy z mnoha)
• nejdůležitější je potom rating „na pravou míru“, v tomto případě to je „Nepravda“

V ratingu může být mimo to uvedeno, že je něco pravda, zavádějící, špatně přiřazeno atd. Informace by měly být ověřovány zpravodajskými servery, agenturami, významnými institucemi nebo renomovanými weby, a Google umožňuje nahlédnout, jak fakta ověřuje. K tomu je pak obvykle možnost se ještě prokliknout na článek s více informacemi o daném médiu.

Jiný nástroj k ověřování pravosti obrázků

Kdyby vám řešení od Googlu nestačilo, třeba že neobsahuje dostatek informací k danému tématu, nabízí se i jiné nástroje. EducatorsTechnology doporučuje TinEye, který údajně dokáže zachytit i prvky, které Google přehlédne, a mělo by se tedy jednat o ještě přednější určování toho, co je pravda a co ne. Jinými slovy, zdaleka nevěřte všemu, co vidíte na internetu, zejména pokud něco zveřejní cizí server jménem někoho jiného.

1) Počet nabíjecích cyklů prozradí zkratka PowerUtil

1. Stáhněte si zkratku PowerUtil (nejspíše budete muset odkaz otevřít v Safari) https://www.icloud.com/shortcuts/8b151397a22647e4aa4d968abc38ef76
2. Otevřete aplikaci „Zkratky“ a klepněte vpravo nahoře na „+“
3. Zvolte „Přidat akci“ a přes vyhledávací pole najděte „PowerUtil“
4. Klepněte na onu zkratku a přidejte ji
5. Následně vám vyskočí upozornění, abyste přešli do „Nastavení“
6. Sjeďte na sekci „Soukromí a zabezpečení“
7. Zvolte „Analýza a vylepšování”
8. Následně přejděte do „Data analýzy“ a vyhledejte nejnovější soubor (s dnešním datem, které je zapsáno jako rok/měsíc/den, u mě to je 2024-03-22)
9. Na soubor klepněte (otevře se kvantum textu, ale to neřešte) a vpravo nahoře klepněte na „Sdílet“
10. Z nabídky vyberte „PowerUtil“ (bývá až úplně dole, ale nehledejte to mezi aplikacemi)
11. Následně byste měli v Safari vidět počet nabíjecích cyklů

Opětovné ověřené je pak možné opět přes zkratky, kde vyberete PowerUtil a vpravo dole klepnete na trojúhelníček (tlačítko „Play“), které vás zase přesměruje do nastavení, kde je vždy třeba vybrat aktuální soubor a poté ho otevřít přes PowerUtil (v podstatě stejný jako popsaný postup, jenom už nic znovu neinstalujete).

V mém případě to bylo 161 nabíjecích cyklů, což je velmi podobné s výsledkem dle druhého postupu. Úplně nesedí hlášená kondice 91 %, protože mi nastavení uvádí 88 %, ale budiž. Jelikož mám ale telefon od 17. 07. 2022, hodnota mě docela překvapila, čekal bych mnohem vyšší, jelikož jsem pocitově rozhodně absolvoval více nabíjecích cyklů.

Číslo se nicméně velmi podobá tomu z druhého způsobu, takže nejspíše bude pravdivé, i když na druhou stranu moc nesedí s tvrzením Applu, že by si baterie měla udržet po 500 nabíjecích cyklech alespoň 80 % své kapacity. Já ji mám totiž dle nastavení opotřebenou na 88 %, což by mělo odpovídat cca 270 cyklů, ale dle zjištění jich je pouze 160; divné.

2) Nahlédněte přímo do analytických dat

Tento postup se velmi podobá tomu výše, akorát není potřeba nic stahovat:

1. Otevřete systémové „Nastavení“
2. Sjeďte na sekci „Soukromí a zabezpečení“
3. Zvolte „Analýza a vylepšování”
4. Následně přejděte do „Data analýzy“ a vyhledejte nejnovější soubor (s dnešním datem, které je zapsáno jako rok/měsíc/den, u mě to je 2024-03-22)
5. Ten soubor je obrovský, ale postačí z něj zkopírovat jenom část (možná 5 až 10 %, vychází to na cca jedno scrollování o celý displej)
6. Zkopírovaný text vložte do aplikace „Poznámky“
7. V pravém horním rohu klepněte na tři tečky „…“
8. Zvolte „Najít v poznámce“
9. Zadejte „CycleCount“ (případně celý dotaz „last_value_CycleCount“, ale není to nutné; důležité je, že bude v textu před CycleCount vidět to last_value)
10. Za tímto textem uvidíte číslo, tedy počet nabíjecích cyklů iPhonu

Jak jsem psal, v mém případě se lišilo o jedna (160/161), takže víceméně stejné.

Hry z Google Play oficiálně ve Windows

Vcelku zajímavou funkcí je „můstek“ vytvořený společností Google, která stojí za operačním systémem Android. Jedná se o „Hry Google Play“, což je platforma zajišťující fungování stovek her na PC, ačkoliv jsou primárně mobilní. Jedinými požadavky je, že musíte využívat Windows 10 nebo novější a mít v počítači SSD disk, a nakonec také povolit podporu virtualizace.

Následně si stačí stáhnout onu aplikaci, přes níž získáte přístup k synchronizovaným datům. To znamená, že bude postup dosažený přes PC zaznamenaný v mobilu a naopak. AndroidAuthority nicméně uvádí, že Hry Google Play v tuto chvíli nabízí pouze kolem stovky her, ale jsou mezi nimi ty největší tituly; seznam se má nicméně průběžně rozrůstat.

Nativní emulátor Android her ve Windows 11

Krátce po svém představení dostal Windows 11 také jednu z velmi očekávaných funkcí, a to nativní emulaci Androidu. Asi netřeba moc rozepisovat, že to umožňuje spouštět aplikace určené pro mobilní operační systém, aniž byste museli instalovat emulátor třetí strany. Na druhou stranu výše zmíněný AndroidAuthority dodává, že zvládá pouze vybrané aplikace, které jsou v Amazon AppStoru integrovaném v Microsoft Storu.

Emulátor Android her třetí strany

Jestli vás omezení výše popsaných způsobů limitují, případně z jakéhokoliv důvodu nevyhovují nebo je ani využít nemůžete, nabízí se využití emulátorů třetích stran. theQALead uvádí, že jich existuje velká spousta a každý nabízí něco, takže je spíše na vás, kterému dáte přednost. Získat lze zpoplatněný emulátor i zdarma, zcela jednoduchý nebo s mnoha funkcemi.

Umělá inteligence dělá i triviální chyby

Nechci vypadat jako odmítač, který je proti AI, jenom bych byl rád, kdyby ji lidé brali s rezervou (a někdy s větší než jindy). Ačkoliv se stále učí a je lepší a lepší, čerpá informace také z webů, které bohužel neposkytují úplně dobré informace (ani umělé inteligenci, ani lidem).

Jenomže AI je stále nedokáže pořádně vyhodnocovat a přebírá je jako pravdivé, a ať toho není málo, často si i vymýšlí. Kdo to trochu sleduje nebo s ní i pracuje, tak může pozorovat, že jsou některé její modely jako na houpačce – jednou chytré a bez chyb, podruhé „tupé“.

Ukázkou je třeba tvrzení umělé inteligence od Googlu, která přímo vy vyhledávání odpověděla, že byl Barack Obama prvním muslimským prezidentem Spojených států amerických, upozorňuje theSun. A přešlapů měla více, tak ji Google omezil a některá tvrzení zakázal.

Zakažte výsledky AI i mnoho dalšího

Jelikož evidentně naštval tento přístup Googlu i mnoho dalších, rozhodli se někteří vývojáři, že mu „vlepí facku“. Jako nejlepší se jeví rozšíření „Bye Bye, Google AI“, které lze nainstalovat na všechny známé prohlížeče, tedy jak Chrome, tak Edge nebo Mozillu, uvádí WindowsCentral:

1) Přejděte do obchodu a vyberte rozšíření „Bye Bye, Google AI“
2) Klepněte na „Získat“ a potvrďte jeho přidání
3) Jakmile je stažené, otevřete přehled s rozšířeními a vyberte ho
4) Klikněte vedle něj na tři tečky (nabídku) a zvolte „Možnosti rozšíření“
5) Zaškrtněte položku „Skrýt přehledy AI“

Vedle toho můžete ve výsledcích vyhledávání vypnout také diskuzní fóra, sponzorované odkazy (reklamy) nebo doporučení související dotazy „Lidé také hledají“.