Jak vodoznak funguje a proč ho neodstraníte vložením jinam

Představte si, že model má na výběr mezi slovy „nicméně“ a „avšak“, obě jsou v daném kontextu stejně přirozená. Vodoznak spočívá v tom, že Claude volí jedno z nich podle předem daného klíče. Jednotlivá volba nic neprozradí. Ale stovky takových mikrorozhodnutí v delším textu vytvoří vzorec, který detekční systém dokáže přečíst.

Proto pouhé kopírování značku nemaže: nepřenášíte metadata schránky, přenášíte slova, ve kterých vzorec žije. A proto ani vložení do Wordu, Google Docs nebo CMS redakčního systému nic nezmění. Text je text.

Co značku skutečně odstraní

Anthropic samo přiznává jasné limity:

• Lehké úpravy (oprava překlepů, drobné stylistické zásahy) signál spíše oslabí, ale pravděpodobně ho zcela nesmažou.
• Silné přeformulování, parafráze nebo míchání s vlastním textem mohou detekci zlomit.
• Kompletní přepis, kde nahradíte každé slovo vlastním, značku odstraní, logicky, protože původní slova už v textu nejsou.
• Překlad do jiného jazyka je hraniční případ: pokud překládá Claude, nový text vodoznak nese; pokud překládá člověk nebo jiný nástroj, značka mizí.
• Krátké pasáže nemají dost slov na to, aby vzorec byl spolehlivě čitelný.

Přesný práh, kolik procent textu musíte změnit, Anthropic nezveřejnil. Numerická hranice veřejně doložená není.

Stopa, ne důkaz

Tady je klíčové rozlišení, které se v diskusích snadno ztratí. Nalezený vodoznak neznamená „tento text celý napsala AI“. Znamená pouze to, že obsah mohl projít Claudem. Vodoznak navíc nenese identitu konkrétního uživatele, organizace ani konverzace. Nikdo z něj nezjistí, kdo přesně Claude použil.

A platí to i obráceně: pokud detekce vodoznak nenajde, neznamená to, že AI použita nebyla. Starší modely bez podpory, silně editované výstupy nebo příliš krátké úryvky projdou bez nálezu. Anthropic chystá veřejné detekční API, ale datum spuštění zatím nepadlo.

U obrázků a dalších souborů (.svg, .png, .jpg) jde Anthropic jinou cestou: přidává podepsaná metadata o původu podle standardu C2PA, která umějí číst standardní verifikační nástroje. Ta se ovšem dají ztratit konverzí, novým uložením nebo snímkem obrazovky.

Co dělají ostatní a proč je Anthropic napřed

Anthropic není jediný, kdo o vodoznacích mluví. Ale šíře nasazení je v tuto chvíli nadstandardní.

Formulace Anthropic, „wherever Claude is offered, worldwide“, je ve veřejných materiálech explicitnější než cokoli, co aktuálně nabízí konkurence pro textový výstup.

Evropská regulace: co platí od srpna 2026

Od 2. srpna 2026 se začaly uplatňovat povinnosti průhlednosti podle článku 50 EU AI Act. Dopadají i na české firmy a uživatele, ale je nutné rozlišit dvě role:

• Poskytovatel systému (Anthropic) musí zajistit strojově čitelné označení výstupů, přesně to, co vodoznak dělá.
• Nasazovatel (firma nebo jednotlivec, který Claude používá k tvorbě obsahu pro veřejnost) musí u textu publikovaného za účelem informovat o věcech veřejného zájmu jasně zveřejnit AI původ, pokud neproběhla lidská revize nebo redakční kontrola s převzetím odpovědnosti.

Čistě osobní neprofesionální použití povinnosti nasazovatele nemá. Anthropic ale vodoznak nasazuje globálně bez ohledu na to, zda jste novinář, student, nebo si jen hrajete s chatem.

Neviditelný vodoznak od poskytovatele a viditelné označení od vydavatele jsou dvě různé věci, a obě po nich regulace chce. Anthropic navíc podepsal dobrovolný kodex transparentnosti, který Evropská komise v červenci 2026 uznala za adekvátní cestu k naplnění článku 50.

Vodoznak v textu od Claude je reálný technický krok, ne marketingové gesto. Zároveň ale není všemocný: je to stopa, ne rozsudek. Kdo text důkladně přepíše, značku smaže. Kdo ho jen zkopíruje, ten ji ponese dál, ať chce, nebo ne.

Co přesně „Méně hovorný“ dělá

Nejde o ztlumení hlasitosti. Nejde o vypnutí zvuku. Jde o selekci. Waze v tomto režimu dál mluví, ale jen tam, kde by ticho mohlo znamenat zmeškané odbočení nebo přehlédnuté nebezpečí. Podle oficiálního blogu Waze zůstávají:

• Kritická upozornění na hazardy (nebezpečí na silnici)
• Pokyny k odbočkám (kam a kdy zatočit)
• Nápověda k jízdním pruhům (ve kterém pruhu zůstat)

Co naopak zmizí? Tady je potřeba být upřímný: Waze nepublikoval úplný seznam umlčených hlášek. Potvrzené je, že hlasových vstupů bude méně a budou kratší. Jestli konkrétně zmizí třeba upozornění na radary nebo nehody, nelze z veřejných zdrojů jednoznačně říct; tyto typy alertů mají ve Waze vlastní přepínače a mohou fungovat nezávisle na zvoleném režimu.

Čtyři režimy, ne dva, a v tom je rozdíl

Waze teď v nastavení zvuku nabízí čtyři stupně, a právě jejich rozlišení je klíčové:

Právě prostřední řádek tabulky je ta novinka. Dosud měl řidič na výběr mezi plným proudem hlášek a režimem, který sice ztišil navigaci, ale zároveň přestal říkat, kam odbočit. „Méně hovorný“ je kompromis, který dřív chyběl: navigace vás stále vede, ale nepřerušuje vás zbytečnostmi.

Přepnutí je rychlé: stačí během jízdy klepnout na ikonu zvuku přímo v mapě a vybrat „Méně hovorný“. Funguje to i v Android Auto. Na iPhonu a CarPlay česká nápověda Waze režim rovněž popisuje, i když dokumentace na straně iOS může za samotným nasazením mírně zaostávat.

Jak si stojí vedle Google Maps

Google Maps nabízí tři režimy zvuku: plný zvuk, pouze upozornění a úplné ztišení. Režim „Alerts“ v Google Maps přehraje dopravní události, práce na silnici nebo nehody, ale neposkytne průběžnou navigaci. Řidič tedy slyší, že se něco děje, ale nedozví se, kde odbočit.

Waze s režimem „Méně hovorný“ míří na jemnější mezistupeň. Odbočky a pruhy zůstávají, ukecanost mizí. Pro řidiče, kteří jedou známou trasou a potřebují jen pojistku proti zmeškané odbočce, je to podle nás praktičtější řešení než cokoliv, co aktuálně nabízí Google Maps.

Pro koho to dává největší smysl

Představte si ranní dojíždění do práce. Trasu znáte nazpaměť, v rádiu běží zprávy, a Waze vám každou minutu stahuje hlasitost, aby oznámil, že za 800 metrů budete pokračovat rovně. Přesně tohle „Méně hovorný“ řeší, a funguje i přes Bluetooth reproduktory v autě, kde každá hláška fyzicky přeruší audio stream.

Stejně dobře poslouží řidičům s podcastem nebo audioknížkou na delší trase. Navigace se ozve, jen když to opravdu potřebujete: před složitou křižovatkou, při změně pruhu, při nebezpečí na silnici. Zbytek času mlčí.

Jedna funkce, žádná revoluce. Ale po letech, kdy byl Waze synonymem pro navigaci, která nedokáže držet pusu, je „Méně hovorný“ přesně ten druh změny, kterou řidič ocení při každé jízdě.

Vinylový odpad místo sklolaminátu

Materiál pro filament dodala firma GZ Media, která se sama označuje za největšího výrobce vinylových desek na světě. Při lisování gramodesek vzniká různobarevná drť z neměkčeného PVC a kopolymeru vinylchloridu s vinylacetátem (PVC/PVAc), kterou už nelze vrátit zpět do výroby desek. Právě tato směs má jednu klíčovou vlastnost: je přirozeně samozhášivá díky vysokému obsahu chloru. To znamená, že do substrátu není třeba přidávat bromované retardéry hoření, látky, u nichž se dlouhodobě řeší zdravotní a environmentální rizika.

Výsledný filament tým otestoval na běžných desktopových tiskárnách Prusa MK4 a Bambu Lab X1E. Barva se mění podle složení vstupní drti, od tmavě zelené po černou. Materiál má oproti standardnímu sklolaminátu FR4 nižší teplotu skelného přechodu (71–74 °C oproti 130–180 °C u FR4) a výrazně nižší modul pružnosti. Pevnost v tahu 46–55 MPa se blíží hodnotám FR4, ale celkově jde o kompromis: deska zvládne běžnou spotřební elektroniku a prototypy, ne však extrémní podmínky leteckého nebo vojenského průmyslu.

Číslo 90 % vzešlo z dat

Devadesátiprocentní pokles toxicity není číslo z marketingového letáku. Vychází z hodnocení životního cyklu (LCA), které porovnává nový postup s konvenční výrobou desek plošných spojů. A ta konvenční výroba je chemicky mimořádně náročná.

Běžná továrna na PCB pracuje se sekvencí mokrých procesů:

• Bezproudové mědění – lázně s formaldehydem, který americká EPA uvádí jako látku s významnými zdravotními riziky.
• Fotolitografie – fotorezist se odstraňuje rozpouštědly včetně methylenchloridu, který NIOSH klasifikuje jako potenciální pracovní karcinogen.
• Leptání a pokovování – kyseliny, hydroxidy, chlorid měďnatý, peroxid vodíku, katalyzátory s paladiem a cínem.
• Pájení – historicky s olovem, které poškozuje nervový systém; i bezolovnaté pájky vyžadují tavidla a čištění.

Nový postup většinu těchto kroků obchází. Substrát vzniká 3D tiskem, vodivé cesty se nanášejí pastami na bázi stříbra, součástky se zapouzdřují mechanicky do polymerní struktury bez pájení i bez vodivého lepení. Tým vedený Petrem Veselým z FEL ověřil, že kontaktní odpor takto vytvořených spojů je srovnatelný s vodivými lepidly a odtrhová síla se blíží pájeným spojům.

Kde je to reálně použitelné a kde zatím ne

Sami autoři jsou v hodnocení limitů otevření. Publikace týmu z roku 2025 konstatuje, že celková kvalita 3D tištěných desek je zatím nižší než u standardních PCB. Rozlišení tisku neumožňuje nejjemnější struktury potřebné pro moderní hustě osazené desky, které běžně mají 4 až 16 vrstev. Ekologickou stopu navíc dál zvyšuje potřeba vodivých inkoustů se stříbrem, tým proto hledá dostupnější alternativu.

Nejslibnější první nasazení proto míří do oblastí, kde se nevyžaduje špičková spolehlivost:

• Prototypy a malé série – pružnější změny návrhu, jednodušší proces, potenciálně nižší náklady.
• Levnější spotřební elektronika – jednoduché řídicí desky, senzory, IoT zařízení.
• Vzdělávání a výzkum – rychlá výroba funkčních vzorků přímo na pracovišti.

Projekt SELECT, financovaný Technologickou agenturou ČR částkou 9,85 milionu korun ze státní podpory (celkový rozpočet 12,3 milionu), běží do konce června 2026. Výsledkem je mimo jiné přihláška užitného vzoru. Konkrétní komerční partner z řad výrobců elektroniky zatím veřejně oznámen nebyl.

Co to znamená pro Evropu závislou na Číně

Kontext dává číslům váhu. Evropský podíl na světové výrobě desek plošných spojů za poslední dvě dekády spadl z odhadovaných 20–30 % na zhruba 2 %. Evropská komise v odpovědi europoslanci v roce 2023 přiznala vysokou závislost celého PCB řetězce na asijských trzích, zejména na Číně. Průmyslová asociace IPC ve stejném roce upozornila, že bez podpory dalších segmentů elektroniky (nejen čipů) zůstane Evropa zranitelná.

Český výzkum tuto závislost sám nevyřeší. Neřeší dodávky čipů ani výrobní objem. Nabízí ale něco jiného: lokální know-how pro udržitelnější výrobu PCB z lokálně dostupného odpadu. V zemi, kde sídlí největší světový výrobce vinylových desek, nejde o abstraktní vizi, ale o konkrétní materiálový tok, který už existuje.

Technologie zatím není připravená nahradit továrny v Šen-čenu. Ukazuje ale směr, kterým se výroba elektroniky může posunout: pryč od leptacích lázní plných formaldehydu a blíž k tiskárně stojící na stole.

Jak to funguje: výfuk, ne klimatizace

Představte si ventilátor jako odsavač par v kuchyni. Když foukací strana míří ven z okna, proud vzduchu vytlačuje přehřátý vzduch z místnosti do venkovního prostoru. Za odcházejícím sloupcem vzduchu vzniká v pokoji zóna sníženého tlaku, a byt si jiným otvorem přisaje náhradní vzduch zvenku. Pokud je venku v noci chladněji než uvnitř, přichází do bytu vzduch o nižší teplotě. Tím se postupně snižuje teplota celé místnosti, nejen pocit na kůži.

Klíčové slovo je „pokud“. Ventilátor nevyrábí chlad. Funguje jako čerpadlo, které přečerpává vzduch, a výsledek závisí výhradně na tom, co je venku k dispozici. Když noční teplota neklesne pod hodnotu uvnitř bytu, máte v ruce jen hlučný míchač teplého vzduchu.

Tři podmínky, bez kterých to nefunguje

Slib „o několik stupňů za noc“ je reálný, ale rozhodně ne automatický. Univerzální číslo se nám v autoritativních zdrojích dohledat nepodařilo; efekt závisí na třech věcech:

• Teplotní rozdíl. Venkovní vzduch musí být znatelně chladnější než vzduch v bytě. U.S. Department of Energy výslovně uvádí, že ventilační chlazení funguje nejlépe tam, kde jsou velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Jakmile je venku stejně teplo jako uvnitř, metoda ztrácí smysl.
• Trasa proudění. Ventilátor u jednoho okna nestačí. Aby se vzduch v bytě skutečně vyměnil, potřebujete druhý otvor, další okno, ideálně na protější straně, nebo alespoň otevřené dveře do chodby či jiné místnosti. Bez toho vznikne jen lokální víření kolem ventilátoru, nikoli průtah celým bytem. Washingtonské ministerstvo zdravotnictví to ve svém návodu na chlazení bez klimatizace zdůrazňuje jako základní podmínku.
• Délka větrání. Vzduch v malé ložnici ventilátor vymění rychle; běžný padesáticentimetrový model zvládne průtok kolem 3 060 m³/h (1 800 kubických stop za minutu). Jenže stěny, nábytek a podlaha drží teplo mnohem déle. Počítejte s tím, že znatelné ochlazení místnosti vyžaduje minimálně 30 až 60 minut běhu, spíš déle.

Přes den okna zavřete. Když je venku 35 °C a uvnitř 28 °C, otevřené okno nepomáhá, přivádí další teplo. Večer otevřít, přes den zavřít a zatáhnout žaluzie. Tak zní základní pravidlo, které opakují všechny relevantní zdroje.

Panelák, garsonka, byt bez průvanu

Český panelák má specifickou dispozici: okna často směřují na jednu stranu, protilehlý otvor chybí. Plnohodnotné křížové větrání, které materiály NREL považují za nejúčinnější, v takovém bytě neuděláte. To ale neznamená, že metoda nefunguje vůbec.

Praktické řešení: ventilátor umístěte do okna ložnice jako výdech, otevřete dveře do chodby a v jiné místnosti nechte pootevřené okno nebo alespoň ventilační klapku. Vzduch si cestu najde, i když nebude proudit přímo naproti; bude to pomalejší a efekt slabší, ale pořád lepší než zavřený byt s ventilátorem foukajícím do zdi.

Co se týče umístění: na internetu koluje doporučení dát ventilátor 7,5 až 15 centimetrů od okenního rámu. Přesný původ tohoto rozmezí se nám v primárních zdrojích dohledat nepodařilo; jde o praktický tip šířený sekundárně. Jisté je, že ventilátor nemá být nalepený přímo v okně, kde by odsával jen úzký sloupec vzduchu, ani příliš daleko, kde by ztrácel směrovaný výfuk ven. Kousek od okna, stabilně postavený, na vyšší výkon. To stačí.

České léto 2026: kdy to má smysl a kdy ne

ČHMÚ definuje tropickou noc jako noc, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C. Právě takové noci jsou pro tenhle trik nejhorší; rozdíl mezi venkovním a vnitřním vzduchem je příliš malý na to, aby výměna něco změnila.

Měsíční výhled ČHMÚ pro přelom června a července 2026 počítá s teplotně nadprůměrným a sušším rázem počasí. V centrech měst, kde tepelný ostrov drží noční teploty vysoko, bude metoda fungovat hůř než na okraji zástavby nebo ve vyšších polohách. Nejlepší okno pro noční větrání se otevírá po přechodu studené fronty, kdy noční minima spadnou k 15 °C a níž; tam už je rozdíl proti přehřátému bytu dostatečný na to, aby výměna vzduchu přinesla znatelnou úlevu.

Ventilátor na sebe, nebo do okna?

Jsou to dvě různé služby. Když ventilátor fouká na tělo, zvyšuje odpařování potu a snižuje pocitové teplo; člověku je líp, ale pokoj zůstává stejně horký. Když fouká ven z okna, může skutečně snížit teplotu vzduchu v místnosti, ale člověk u něj nesedí a přímý chladivý efekt na kůži nemá.

Ideální postup pro horkou noc vypadá takhle: hodinu před spaním zapnout ventilátor do okna na maximum, nechat byt prodýchat. Pak ho buď nechat běžet celou noc, nebo přepnout na nižší výkon a případně si k posteli přidat druhý malý ventilátor na přímé foukání. Kombinace obou přístupů, výměna vzduchu plus pocitové ochlazení, funguje lépe než kterýkoli z nich samostatně.

A co mokrý ručník přes okno? Odpařovací chlazení má podle U.S. Department of Energy smysl hlavně v suchém klimatu. Česká letní vlhkost je na to obvykle příliš vysoká. Jako doplněk neškodí, jako náhrada za výměnu vzduchu nestačí.

Žádný ventilátor nenahradí klimatizaci. Ale v noci, kdy venkovní vzduch konečně zchladne, může jeden správně otočený ventilátor udělat z přetopené ložnice místo, kde se dá spát, a to za zlomek ceny i spotřeby.

Kybernetických útoků stále přibývá, a když už se zdá, že hackeři zkusili snad úplně všechno, přijdou s něčím novým. Některé viry jsou přitom zaměřeny pouze na konkrétní operační systém, tak jako v případě BingoMod, který nedokáží mnohé bezpečnostní procesy zachytit. Redakce Mobify zdůrazňuje, že je opravdu hodně nebezpečný, jelikož cílí na vykrádání účtů a mazání uložených dat.

Virus se šíří přes SMS a instaluje aplikaci

Podvodníci využívají k distribuci malwaru tzv. smishing, což je rozesílání SMS zpráv se škodlivým odkazem na webové stránky. Kdo na něj klikne, započne tím automaticky stahování aplikace BingoMod, která se ovšem často maskuje třeba jako antivirový program AVG Antivirus & Security, varuje BleepingComputer, ale později se jistě uživatelé setkají i s jinými názvy.

Jednoduché pravidlo zní „neklikat na žádný nevyžádaný odkaz“, a to ani v momentě, kdy vám někdo například slibuje bezplatný antivirus. V případě, že nainstalujete zmíněný BingoMod, vyžádá si rovněž přístup ke službám, které usnadňují přístup k zařízení, pomocí čehož následně krade přihlašovací údaje, dělá snímky obrazovky a čte SMS zprávy.

Ve výsledku tedy vidí jak vaše hesla, tak i ověřovací kódy. A aby toho nebylo málo, může hacker dokonce infikované zařízení vzdáleně vymazat, upozorňuje Cleafy. Průměrná ztráta je přitom nějakých 15 000 € (např. v Itálii), což je v přepočtu asi 380 000 Kč.

Google by měl uživatele chránit; částečně

Každý nový virus (tento o sobě dal poprvé vědět v druhé polovině roku 2024) je pro antivirové systémy hrozbou, jelikož nedokáží vždy spolehlivě reagovat na neznámé. Například Google Protect už by ale měl uživatele telefonů a tabletů s OS Android částečně chránit, i když pouze před některými verzemi, uvádí AndroidPolice –ale časem to snad bude lepší.

Zatímco u starých tlačítkových telefonů bylo docela běžně zadávat kódy ke zjišťování nejrůznějších informací, dnes je asi zná málokdo. Redakce Mobify připomíná, že iPhone jich podporuje hned několik – určitě není třeba je znát všechny, ale některé se občas hodí. Třeba tak zjistíte rychleji informace, které byste jinak lovili „kdesi“ v nastavení.

Jak kódy (de)aktivovat a kam je psát

• číselné kódy pište vždy v aplikaci Telefon na klávesnici, jako byste chtěli vytočit číslo
• zadáte-li .*#KÓD#, zjistíte aktuální stav
• zadáte-li *KÓD#, provedete aktivaci
• zadáte-li #KÓD#, provedete deaktivaci

Zapnutí nebo vypnutí není možné ve všech případech, ale často ano.

*#06#

Kód *#06# zobrazí číslo IMEI, IMEI2, EID (jde o 32místné číslo, které slouží k identifikaci eSim), vysvětluje wikiHow) a MEID (číslo k identifikaci mobilních zařízení založených na CDMA) včetně čárového kódu, takže ho můžete rychle načíst za pomoci čtečky.

*#21#

Kód *#21# zobrazí nastavení pro přenos telefonních hovorů (např. zda je aktivní přesměrování, SMS, faxu apod. Ve výpis nelze nic měnit, jde pouze o souhrn nastavení.

*#30#

Kód *#30# vám ukáže, zda je aktivní tzv. prezentace vašeho telefonního čísla (pokud ano, tak ho volající vidí, může vám na něj zavolat zpět, identifikovat vás apod.), uvádí MakeUseOf.

*#33#

Kód *#33# zobrazí informace o blokovaných telefonních hovorech, resp. jakými metodami vás můžete někdo kontaktovat. Lze tak například na dovolené zcela zabránit jakýmkoliv příchozím hovorům, ale bohužel i těm, které by vás mohly zajímat (třeba od příbuzných).

*#43#

Kód *#43# vám ukáže, jak se chovají příchozí hovory, tedy zda zůstanou v momentě, kdy s někým voláte, zůstanou na lince, nebo třeba dojde k jejich odpojení, uvádí HardReset.

*#61#

Kód *#61# ukazuje nastavení, co se stane, pokud jsou přesměrovány příchozí hovory.

*#07#

Kód *#07# prozradí kompletní přehled o právních informacích a standardech, upozorněních, licencích, záruce, certifikacích apod., nebo kde byl iPhone vyroben.

Ačkoliv to ve velké míře ovlivňuje výrobce, potažmo konkrétní model notebooku nebo tabletu, má zásadní vliv na výdrž jeho baterie také operační systém. A co si budeme, Windows není zrovna skvěle optimalizovaný, byť dělá v posledních letech pokroky. Redakci Mobify nicméně neuniklo, že by měla aktualizace týkající se napájení dobu provozu celkem významně prodloužit.

Větší kontrola nad využíváním energie

Windows asi netřeba moc představovat. Zcela dominantní systém, který je na drtivé většině „non-Apple“ stolních i přenosných počítačích, stejně jako na některých tabletech, což už se nejspíše nezmění. Až na výjimky, které využijí úzce zaměření odborníci, zkrátka nic takového neexistuje (a Apple svůj macOS nikomu dalšímu neposkytuje).

Už v současné době jsou přitom k dispozici nastavení, která umožňují do jisté míry určovat, jak má být baterie využívána. Kdo si chce zachovat výkon třeba na hraní, nejspíše nic omezovat nebude; kdo chce naopak maximalizovat výdrž, využije alespoň základních funkcí, tedy zapnutí spořiče baterie, snížení jasu, zastavení užívání USB zařízení při vypnuté obrazovce apod.

DigitalTrends nicméně informuje, že Microsoft provedl několik změn, které vedly ke zvýšení výkonu zařízení (tedy optimalizaci systému), a stejně tak k novým nastavením napájení. Uživatel by měl mít díky tomu větší kontrolu nad tím, jak je energie z baterie využívána.

Systém by měl pochopitelně provést i automatizaci, abyste nemuseli přepínat z jednoho režimu do druhého ručně. Jednou ze změn má být například možnost vypnutí HDR displeje (pakliže ho máte, pochopitelně), uvádí WindowsLatest, ale další bohužel známy nejsou. Změny v rámci Windows 11 26252 by měly být postupně aplikovány v průběhu měsíců.

Snad každý už někdy potřeboval přenést ručně psané poznámky do počítače, odeslat podepsanou fakturu / dokument apod. Ale zatímco dříve to vyžadovalo skener, který byl později i součástí tiskáren, dnes k tomu stačí v podstatě jakýkoliv chytrý telefon. Někdo by mohl namítat, že výsledek nebude moc kvalitní, ale v mnoha případech je opak pravdou. Za redakci Mobify jsem vybral několik aplikací, které mi doporučil kamarád, a dle recenzí jsou oblíbené i mezi uživateli.

Disk Google (Android / iOS)

Nachází se na miliardách telefonů a tabletů po celém světě, jenom z Google Play má za celou dobu více než 10 miliard stažení (neznamená to, že je dnes na takovém počtu zařízení aktivní). Mnozí ho nicméně znají pouze jako úložiště, ačkoliv nabízí i funkci skenování obsahu, takže není třeba stahovat žádnou další aplikaci (na druhou stranu nenabízí moc možností úpravy) a výstup se rovnou uloží na Google Disk, kde s ním můžete dále pracovat.

Adobe Scan (Android / iOS)

Jedná se o oblíbenou specializovanou aplikaci, která nabízí i v bezplatném režimu spoustu možností úprav, a mimochodem i několik režimů skenování. Zvládá tak například doostřit ručně psaný nebo tištěný text, a stejně tak můžete nasnímaná text přepisovat. Jenom na Google Play má přes 100 milionů stažení, dobré hodnocení však sklízí i na App Store.

Office Lens (Android / iOS)

Na rozdíl od ostatních je více specializovaná na snímání tabulí a různých nástěnek, což se hodí hlavně studentům, ale stejně dobře zvládá skenovat i různé dokumenty. Výsadou je, že je potom dokáže snadno implementovat do programů jako Word, PowerPoint a Excel. Mimo to nabízí funkce rozpoznávání rukopisu a převod textu do digitální podoby, takže ho pak můžete upravit nebo přepsat dle potřeby. Aplikace zatím není tak rozšířená, ale dle Google Play boduje.

CamScanner (Android / iOS)

Ačkoliv je zdarma a nabízí již v základní verzi spoustu pokročilých funkcí, bude vás poměrně často tlačit ke koupi předplatného, což ale můžete ignorovat. Minimálně na Google Play má přes 100 milionů stažení a je kladně hodnocená; kromě skenování umí převod textu do digitální podoby, převést výstup do různých formátů, a umožňuje ho všemožně upravovat. Zajímavá je také funkce „kolorování“, kdy vdechne starým fotkám nebo nudným obrázkům barvy.

Světem zahýbala kauza, kterou rozpoutala nejspíše záměrně vypuštěná data čínské společnosti na kybernetickou bezpečnost jménem i-Soon. Ta podle všeho pracuje i přímo pro tamní vládu, pro níž špehuje ministerstva jiných zemí, uvádí MalwareBytes, a dokonce i krade mnohé údaje. Rozsah je tak obrovský, že musí pracovat na obcházení bezpečnostních systémů mnohačlenný tým, v němž je každý naprostou špičkou v oboru. A bohužel se tím potvrdilo nejhorší.

Informace nejspíše vypustil nespokojený zaměstnanec

Jak výše zmíněný server upřesnil, únik informací byl evidentně zcela záměrný, a zřejmě ho má na svědomí nespokojený zaměstnanec. Z profilu na GitHub dokonce vyplývá, že měl i-Soon oklamat národní bezpečnostní agenturu, a příspěvek nazval jako: „Informace Shanghai Anxun jsou nespolehlivé a

jsou pastí pro národní vládní agentury. Pravda o An Xun.“ An Xun nebo Anxun je jiné označení pro společnost i-Soon, standardně užívané v Číně.

Ze zmíněné profilu se lze proklikat nejspíše na cca 30 různých podstránek, na nichž jsou údaje o stížnostech zaměstnanců, finančních problémech společnosti, produktech nízké kvality, a to nejdůležitější, jak i-Soon infiltrovala mezinárodní vládní ministerstva, a to včetně Indie, Thajska, Vietnamu, Jižní Koreje a všeobecně NATO. Jedná se například o:

• https://github.com/I-S00N/I-S00N/blob/main/0/07f179c5-5705-4dbd-94a7-66eed1e066b0.md (tady jsou dokonce soubory pojmenované česky)
• https://github.com/I-S00N/I-S00N/blob/main/0/9.md
• https://github.com/I-S00N/I-S00N/blob/main/0/7.md a další…

Jaké informace i-Soon kradl

Výše uvedený server MalwareBytes upřesňuje, že čínská společnost využila různých nástrojů, aby získala potřebná data (nejspíše na objednávku čínské vlády), konkrétně:

• malware pro krádež uživatelských údajů z Twitteru, tedy jméno a heslo, ale také telefonní číslo a e-mail, přístup ke zprávám, sledování v reálném čase a možnost tweetováni jménem uživatele
• trojské koně pro vzdálený přístup (RAT) k systémům Windows x64/x86 s tím, že mohli hackeři převzít úplnou kontrolu nad počítačem a přistupovat k souborům, databázím nebo systémovým informacím, ale také vzdáleně instalovat a odinstalovat programy
• software pro získávání informací ze všech verzí systému iOS, a to včetně dat GPS, kontaktů, mediálních souborů a zvukových záznamů v reálném čase
• v případě OS Android dokáží hackeři vypisovat zprávy ze všech populárních čínských chatovacích aplikací jako QQ, WeChat, Telegram nebo MoMo, a to nejhorší, umí systém zablokovat tak, že ho nebude možné ani obnovit
• přenosná zařízení k útoku na systémy zevnitř
• zařízení pro pracovníky v zahraničí pro bezpečnou komunikaci s čínskou firmou …a řadu dalšího

Některé informace, jak je vidět i na výše přiložených odkazech na GitHub, jsou přitom staršího data, jiné jsou ale naopak docela čerstvé. A to ještě nebyly prozkoumány všechny. Mnohé země tak evidentně podcenily zabezpečení svých údajů, a nejspíše také přecenili diplomatické vztahy.

Ukázalo se každopádně, co si mnozí lidé mysleli, a sice že nás některé velké mocnosti opravdu sledují a mají de facto volný nepozorovaný přístup, kam se jim zlíbí.

Mělo se jednat o nápomocné nástroje k organizaci souborů v telefonu, ale server Pradeo uvedl, že v nich detekoval škodlivý spyware. Jeho úkolem bylo hledat konkrétní data, která následně odesílal na čínské servery. K jejich spuštění přitom nemusí dát uživatel svolení, dokáží to totiž samy, aniž by si toho všiml. V obchodě Google Play přitom obě aplikace ujišťují, že žádná data neshromažďují, nicméně jak uvedl zdroj, který je analyzoval, opak je pravdou.

Sice uživatelům pomohou, ale sobě více

Využít nějaký organizátor souborů v telefonu není nutně na škodu. Zejména když v něm máte opravdu kvanta dokumentů, textů, fotografií apod. A totéž platí pro obnovu souborů, o něž jste přišli. Jenomže tohle byl typický případ, kdy hacker nabídl něco, co lidé potřebují, a zneužil toho. Obě aplikace, konkrétně File Recovery & Data Recovery a File Manager, pocházely od stejného vývojáře; první jmenovanou si stáhlo 1 milion uživatelů, a druhou 0,5 milionu.

Jejich cílem přitom bylo zjišťovat z infikovaných zařízení seznam kontaktů, mediální soubory (jak obrázky, tak videa a zvukové nahrávky), polohu v reálném čase, informace o telefonním čísle, SIM a operátorovi, stejně jako verzi operačního systému, značku a typ telefonu. TheHackerNews k tomu dodává, že obě aplikace zajišťovaly konstantně více než 100 přenosů, takže evidentně „vybraly“, co mohly, a vznikalo tak pro uživatele násobně větší riziko.

Odinstalovat aplikace nebylo jednoduché

Zmíněný portál TheHackerNews také upozornil, že hackeři využili různých mechanismů, takže nebylo snadné aplikace odinstalovat. Klasické „vykřížkování“ z plochy ani smazání přes nastavení tedy nepomohlo, a musel se o to nejspíše postarat až samotný Google, případně nějaký schopný antivirus. Za vyšším stahováním aplikací mimochodem stálo i to, že jejich vývojář využil různých emulátorů a „instalačních farem“, aby číslo uměle navýšil a podpořil tak důvěryhodnost.

Ačkoliv už jsou obě aplikace z Google Play odstraněny, je možné, že zůstaly v telefonu. To se může stát zejména tehdy, když se uživatelé brání aktualizacím, případně mají rootnotý telefon. Jestli jste tedy některou z těchto „appek“ stáhli i vy, ihned je smažte.