Amerika chce ochránit děti a omezit jim sociální sítě. Jenomže ne každý souhlasí, Apple chce jít proti proudu
I když mohl Apple přispět k omezení sociálních sítí u dětí, vydal se opačnou cestou. Jeho argument mi ale nepřijde tím nejlepším, jaký mohl vymyslet.

Snad všechny sociální sítě jsou omezeny minimálním věkem, který ale mnohé děti obchází, když si jednoduše nastaví dřívější datum narození. O jejich dopadu na vývoj mentálního i fyzického zdraví, názorů, postojů apod., ať si každý udělá obrázek sám. Redakce Mobify přitom zaznamenala, že se v Americe rozhodli, že zkusí děti před dopady „socek“ ochránit více, ale Apple jasně nesouhlasil.
Věk by kontroloval už obchod s aplikacemi
Osobně mi ta myšlenka dává docela smysl – návrh zákona v americké Louisianě počítal s tím, že by mohl být věk uživatele ověřován již v obchodech s aplikacemi, uvádí MacObserver, což by předcházelo chabým mechanismům aplikací třetích stran (nehledě na to, že ne všichni vývojáři mají zájem děti vynechávat, jelikož jsou dobrým zdrojem příjmů).
V praxi by to fungovalo tak, že pokud by byla sociální síť například od 12 let, ale uživatel nějakého produktu Apple by byl dle svého účtu mladší, jednoduše by aplikaci nestáhl. Ano, mnozí si tam mohou nastavit, co chtějí, ale pokud jejich účet podléhá rodičovské kontrole, která funguje velmi dobře, je pak na rodičích, aby dohlédli, že jsou informace pravdivé.
Apple se ohradil, ale úplně to nechápu
Moc to nechápu, ale americký gigant vyjádřil tvrdý nesouhlas a argumentoval tím, že by sdílení údajů o věku uživatelů s aplikacemi třetích stran mohlo porušit očekávání v oblasti ochrany osobních údajů, uvádí WSJ. Skoro bych ale řekl, že by Apple nic sdílet nemusel.
Jeho představitelé jsou však názoru, že by si měla zajišťovat ověřování věku každá platforma sama, což jak už jsem popisoval, v praxi bohužel moc dobře nefunguje. Apple každopádně loboval tak moc, až byl zákon omezen pouze na webové stránky sociálních sítí, ale obchod s aplikacemi z něj byl vynechán, takže Apple v podstatě dosáhl svého.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana