„Stáhl jsem si falešnou bankovní aplikaci a přišel o 30 000 Kč,“ zuří Petr. Policie nepomohla

Automechanik Petr (41) nabídl na Facebooku k prodeji profesionální sadu nářadí. Ozval se zájemce, a jak napsal redakci Mobify, domluvili se na osobním předání. Na místě mu kupující ukázal „odeslanou platbu“ v mobilní aplikaci a odešel se zbožím. Až později vyšlo najevo, že šlo o podvrh. Petr žádné peníze nikdy nedostal.

Nabídl zboží a zájemce požádal o osobní předání

Petr se po rozvodu stěhoval z domu na byt, a tak spousty věcí už nepotřeboval. Mezi nimi i profesionální sadu elektrického nářadí, která byla skoro jako nová. Nabídl ji proto na Marketplace za 30 000 Kč. Netrvalo to dlouho a ozval se zájemce, který navrhl osobní převzetí. O to víc to na Petra působilo důvěryhodně, co by se přece osobně mohlo stát.

Když nadešel den setkání, kupující přijel k Petrovi a na místě si zboží prohlédl. Nešetřil slovy obdivu, jak je nářadí v krásném stavu, a ani nesmlouval, souhlasil s požadovanou cenou. Jen požádal Petra, zda může zaplatit bankovním převodem.

Otevřel v telefonu aplikaci, která vypadala jako mobilní bankovnictví, zadal Petrovy údaje a nechal jeho samotného potvrdit transakci. Na displeji se objevilo oznámení o úspěšné platbě. „Vypadalo to naprosto normálně. Logo banky, potvrzení, všechno,“ popsal Petr. Kupující vzal věci a odjel. Až o dva dny později Petr zjistil, že na účtu připsané peníze nemá.

Snažil se podvodníka sehnat a šel i na policii

Okamžitě zavolal kupujícímu na číslo, které od něj dostal, ale už neexistovalo, stejně tak jeho účet na Facebooku. Veškeré stopy byly zameteny a peníze prostě neexistovaly. Následně proto došel na policii, aby všechno oznámil doufající, že třeba peníze nějak dostane.

Jenže bez jasné identity pachatele je vyšetřování zkrátka složité, spíše tedy za nás prakticky nemožné. Profil na sociální síti byl falešný, telefonní číslo jen předplacené. Peníze ani zboží se zatím nepodařilo dohledat.

Falešné bankovní aplikace a weby jako nová zbraň

Tyto podvodné aplikace samozřejmě nejsou oficiálně dostupné v běžných obchodech typu Google Play, ale šíří se napřímo přes internet. Útočníci je používají k simulaci převodu. Aplikace pouze zobrazí falešné potvrzení, žádná skutečná transakce ale neproběhne. Stejně tak falešné weby bank, před kterými varuje PČR. Na nich zase přijdete o údaje.

Podle odborníků jde aktuálně o oblíbený a rostoucí trend. Pachatelé těží z toho, že lidé považují osobní setkání za bezpečnější než online komunikaci a platbu přes internet. A ono to opravdu zní lépe, ale stejně nejste chránění na 100 %. Jakmile oběti vidí, že byla platba potvrzena, myslí si, že všechno proběhlo v pořádku.

Proč jsou tyto podvody účinné a lidé na ně skáčou?

Je nám jasné, že osobní kontakt vzbuzuje důvěru. A falešná aplikace pak dodá iluzi bezpečí. Lidé často kontrolují pouze obrazovku telefonu kupujícího, ale už ne vlastní bankovní účet.

Podle dat americké FTC přišli spotřebitelé v roce 2024 kvůli podvodům o zhruba 290 miliard Kč. Podvody vydávající se za banky patří mezi nejrychleji rostoucí kategorie. Chcete-li se co nejvíce chránit, dodržujte následující:

• Nikdy nepředávejte zboží, dokud skutečně nevidíte peníze na svém účtu
• Nespoléhejte na screenshot ani potvrzení v cizím telefonu
• Preferujte okamžité platby, které si sami ověříte v bankovní aplikaci
• Prověřte profil kupujícího – nově založené účty jsou podezřelé
• Pokud máte pochybnosti, obchod prostě odmítněte