Čísla, která mluví jinak, než byste čekali

Než se rozběhne obdiv k polskému tempu, stojí za to otevřít srovnávací tabulku. Podle zprávy ČTÚ za rok 2024 vypadají česká čísla 5G pokrytí takto:

Pro léto 2026 operátoři sami uvádějí ještě vyšší hodnoty: T-Mobile hlásí 98,53 % populace, O2 97 % a Vodafone přes 97 %. Oproti tomu Plus se svými 75 % populace a 36 % rozlohy je v absolutních číslech výrazně níž. Česko tedy v celostátním měřítku nezaostává. Jenže celostátní průměr zakrývá jednu nepříjemnost: ČTÚ ke konci roku 2025 evidoval 1 754 základních sídelních jednotek určených k dokrytí v režimu takzvaných bílých míst. Jsou to lokality, kde mobilní signál prostě nestačí. A právě tady polský příklad boduje, ne lepšími procenty, ale tím, že Plus na venkov jde nahlas a s konkrétním plánem.

České vesnice čekají déle

Důvod, proč čeští operátoři na odlehlé obce nespěchají, není technický. Je ekonomický. Ministerstvo průmyslu a obchodu výslovně uvádí, že v řídce osídlených venkovských a pohraničních lokalitách by standardní komerční výstavba bez spolupráce nedávala smysl. Proto stát přišel s projektem bílých míst: každý operátor má do roku 2030 nově pokrýt 200 sídelních jednotek vlastní výstavbou a dalších 300 řešit sdílením infrastruktury s konkurenty.

Od 1. července 2025 navíc platí legislativní úlevy. U věží do 50 metrů odpadá posuzování krajinného rázu, není třeba vyjímat pozemky z lesního a půdního fondu a snižuje se počet stavebních úřadů schvalujících digitální infrastrukturu. Ministerstvo současně v rámci Národního plánu obnovy připravilo reformu zaměřenou na sdílení 5G infrastruktury v komerčně méně atraktivních oblastech. Český venkov se tedy neignoruje, ale řeší se systémově, procesně a potichu. Žádný seznam vesnic, žádný PR komunikát s desítkami názvů obcí. A právě v tom je polská lekce: Plus umí totéž odkomunikovat tak, že z toho vzniká čitelný příběh pro běžného uživatele.

Co to znamená pro Čechy jedoucí do Polska

Pro českého turistu mířícího k Baltu, do Mazur nebo do Tater má rozšíření sítě Plus praktický dopad. Šance narazit na funkční 5G mimo Varšavu, Krakov nebo Gdaňsk je reálně vyšší než kdykoliv dřív. A roaming to umožňuje využít.

O2 na své roamingové stránce pro Polsko uvádí dostupné technologie včetně 5G internetu a VoLTE s poznámkou „Internet jako v ČR”. Vodafone u partnerské sítě Polkomtel/Plus výslovně potvrzuje podporu hlasu, dat, LTE, 5G i VoLTE, s upozorněním, že připojení k ručně zvolenému operátorovi nelze vždy garantovat. U T-Mobile se nám veřejně dostupnou roamingovou specifikaci pro 5G v Polsku nepodařilo ověřit stejně explicitně; zákazníkům doporučujeme ověření přímo v zákaznické zóně.

Prakticky potřebujete 5G telefon, aktivní roaming na SIM kartě, zapnutá data v roamingu a tarif, který roaming v EU umožňuje. V rámci Evropské unie platí ceny jako doma, datový roaming ale může být omezen limitem spravedlivého užívání podle konkrétního tarifu.

Evropský kontext: venkov není polská exotika

Důraz na venkovské 5G pokrytí není jen polský fenomén. Evropská komise v reportu Connectivity Coverage in Europe 2025 uvádí, že 5G signál dosáhl v celé EU 96,8 % domácností, a zvlášť zdůrazňuje význam řešení pro řídce osídlené a geograficky složitější regiony. Plus tedy nejede proti proudu, spíš ukazuje, jak evropský trend vypadá, když ho operátor vezme za svůj a udělá z něj viditelnou prioritu místo tichého plnění regulatorních povinností.

Česko má v celkových číslech náskok, který by mnohé překvapil. Ale v jedné disciplíně prohrává: v umění říct lidem nahlas a konkrétně, kam přesně nový signál dorazil. A pro člověka, který v srpnu zaparkuje u polského jezera a otevře mapu v telefonu, je důležitější fungující vysílač za kopcem než celostátní procento v tiskové zprávě.