Dvě stě účtů uvnitř dvousettisícové farmy

Čísla je potřeba číst přesně, protože se snadno slévají. Síť X v srpnu 2026 oznámila odhalení přibližně 200 000 podezřelých účtů spojených s Čínou. Jenže z celé této masy se tématu datových center a energetiky věnovalo zhruba 200 účtů, tedy asi jedna desetina procenta. Zbytek sítě tlačil jiné narativy, od geopolitiky po polarizaci americké společnosti. Informaci přinesly Axios i Tom’s Hardware s odkazem na příspěvek oddělení Global Government Affairs na X.

Těch 200 účtů ale nebylo zanedbatelných. Vydávaly se za běžné Američany z různých sociálních skupin, sdílely lokální zprávy o cenách elektřiny a přidávaly emotivní komentáře generované právě přes ChatGPT. Operátoři zadávali prompty ve zjednodušené čínštině, požadovali anglické výstupy a kvůli omezenému přístupu z Číny se připojovali přes VPN. ChatGPT jim sloužil nejen k psaní textů, ale i k úpravám obrázků s energetickou tematikou, tvorbě kreslených grafik a generování kódu pro automatizaci přihlašování a správu interakcí na více platformách najednou.

Proč právě datová centra

Výběr terče nebyl náhodný. Datová centra jsou dnes kritickou infrastrukturou pro trénování i provoz AI modelů a zároveň politicky výbušným tématem. Podle Mezinárodní energetické agentury vzrostla globální poptávka datových center po elektřině v roce 2025 o 17 % a kapacitní limity rozvodných sítí mohou do roku 2030 zdržet zhruba pětinu plánované kapacity.

Tvrzení, že datová centra zdražují elektřinu domácnostem, přitom není automaticky nepravdivé. Odborná studie amerického Electric Power Research Institute ukazuje, že nové velké odběry mohou ceny pro stávající odběratele jak zvýšit, tak snížit; záleží na tarifní struktuře, volné kapacitě sítě a na tom, kdo platí investice do nové infrastruktury. Sama OpenAI ve své veřejné politické agendě prosazuje princip, že datová centra mají hradit vlastní přírůstkové náklady. Operace tedy nešířila čistou fikci. Brala reálné obavy, přibalila k nim legitimní zpravodajské články a obalila je koordinovaným, uměle vyrobeným rozhořčením. Právě v tom spočívá její nebezpečnost.

Opakující se vzorec, nové téma

Zneužití ChatGPT pro vlivové operace není novinka roku 2026. Už v únoru 2024 OpenAI popsalo státně napojené aktéry, kteří modely využívali k rešerším, skriptování a phishingu. V červnu 2025 přibyla další vlna čínských operací, „Sneer Review“ nebo „Uncle Spam“, zaměřených na geopolitiku a americké tarify. Operace „Data Center Bandwagon“ z roku 2026 přidala nový rozměr: terčem se stala přímo infrastruktura, na které AI závisí, a domácí americká debata o jejích nákladech.

OpenAI u této konkrétní kampaně uvádí, že nenašla důkaz významného průlomu mimo vlastní aktivitu sítě; příspěvky botů nezískaly masový organický dosah. Účty zablokovala a zdůrazňuje, že cílem je zvyšovat útočníkům náklady a složitost, i když zastavit každou jednotlivou instanci zneužití nedokáže. Síť X podle veřejně citovaných zdrojů podezřelé účty suspendovala.

Co to znamená pro Česko

Konkrétní českou stopu operace „Data Center Bandwagon“ se nám dohledat nepodařilo. Ale vzorec je přenositelný. Drahá energie, nedůvěra k velkým technologickým firmám, debata o kritické infrastruktuře – to jsou témata, která rezonují i tady. NÚKIB ve výhledu na roky 2026–2027 výslovně zmiňuje riziko zneužívání komunikačních platforem pro šíření škodlivého obsahu a vliv AI na bezpečnostní prostředí. Národní strategie kybernetické bezpečnosti 2026–2030 pak varuje, že čínské kybernetické operace cílí na strategicky cenné sektory a kritické systémy i v Evropě.

Pro běžného uživatele z toho neplyne, že by měl přestat používat ChatGPT. Plyne z toho něco jiného: když na sociální síti narazí na vlnu velmi podobných komentářů od účtů s generickými profilovkami, slabou historií a lokálně nevěrohodnou identitou, které sdílejí legitimní zprávy obalené emotivním rámováním, měl by zpozornět. Právě tak může vypadat moderní vlivová operace. Ne jako zjevná lež, ale jako koordinovaně zesílený názor, který se tváří jako hlas ulice.

Levný multiplikátor, ne vzpoura strojů

Z chatbotů se nestávají autonomní útočníci. Stávají se z nich levná obslužná infrastruktura pro kohokoli, kdo chce za zlomek dřívějších nákladů vyrobit tisíce zdánlivě autentických příspěvků v cizím jazyce, s lokálním kontextem a emotivním nábojem. Operace „Data Center Bandwagon“ je podle nás především ukázkou toho, jak snadno může generativní AI zlevnit výrobu falešného veřejného odporu v tématech, kde už předem existuje skutečný společenský spor.

AI se kontrole lidí nevymkla. Jen ukázala, jak ochotně poslouží těm, kdo ji chtějí použít proti její vlastní budoucnosti.

Teorie mrtvého internetu a proč se o ní teď mluví

Pojem „Dead Internet Theory“ se poprvé rozšířil kolem roku 2021. Původně šlo o internetovou konspiraci tvrdící, že většinu online obsahu a interakcí už dávno nevytvářejí skuteční lidé, ale boti, algoritmy a uměle generované texty. Znělo to jako paranoia. Jenže data z Cloudflare Radaru teď potvrzují její nejsnáze měřitelnou část: na vrstvě webových stránek, tedy tam, kde se načítají články, produktové stránky, fóra a blogy, stroje skutečně převážily. Neznamená to automaticky, že každý komentář pod článkem napsal robot. Ale znamená to, že otevřený web už na úrovni HTTP požadavků není převážně lidským prostorem.

Důležitá je přitom jedna věc, která se v titulcích snadno ztrácí. Cloudflare měří HTTP požadavky na HTML obsah, nikoliv celý internet. Streamování videa, mobilní aplikace nebo čas strávený na sociálních sítích zůstávají doménou lidí. Jak správně upozornil Tom’s Hardware, lidé stále dominují v čase stráveném online. Jenže otevřený web, ten, na kterém stojí zpravodajství, e-shopy, encyklopedie a tisíce menších projektů, už obsluhuje více strojů než čtenářů.

Kdo jsou noví boti a proč jich je tolik

Nejde o jednu homogenní armádu robotů. Klasické crawlery, které indexují web pro vyhledávače, tu jsou desítky let. Googlebot sám podle Cloudflare tvořil v roce 2025 asi 4,5 % HTML požadavků. Jenže vedle nich se objevila nová vrstva: AI agenti, fetchery a crawlery pracující pro velké jazykové modely.

Rozdíl je zásadní. Tradiční bot projde web předvídatelně: stáhne stránku, zaindexuje ji a jde dál. AI agent jedná za uživatele. Když člověk zadá úkol, agent pro jeho splnění může projít tisíce stránek. Prince to na SXSW ilustroval jednoduše: člověk při hledání navštíví třeba pět webů, agent pro tentýž úkol jich projde pět tisíc. Každá taková návštěva je samostatný HTTP požadavek. A Cloudflare v přehledu za rok 2025 ukázal, že provoz takzvaných user-action crawlerů, tedy botů spouštěných konkrétní lidskou akcí, vzrostl během jediného roku více než jednadvacetinásobně.

V dubnu 2026 Cloudflare na svém blogu uvedl, že AI boti generují přes deset miliard požadavků týdně a že 80 % identifikovaného provozu AI botů tvoří právě crawlery stahující obsah pro trénink a inferenci modelů. To už není okrajová záležitost. To je strukturální změna.

Vydavatele to bolí víc než kohokoliv jiného

Otevřený web desítky let fungoval na jednoduchém principu: vydavatel zveřejní obsah, čtenář přijde, zobrazí se reklama a vydavatel vydělá. AI agenti tento model rozbíjejí. Stahují obsah, ale neposílají zpátky srovnatelnou lidskou návštěvnost. Podle dat společnosti Akamai generují AI chatboti o 96 % méně odkazované návštěvnosti než klasické vyhledávání přes Google. Zároveň aktivita AI botů u mediálních domů meziročně vzrostla o 300 %.

Pro české vydavatele to znamená totéž co pro zahraniční: více strojového odběru obsahu, méně zpeněžitelných návštěv. A k tomu rostou náklady na infrastrukturu. AI crawlery mají vysoký podíl unikátních URL, které nejdou efektivně cachovat, takže servery musí obsah generovat znovu a znovu. Cloudflare popisuje konkrétní případy od Wikimedie po menší open-source projekty, kde agresivní crawling způsobil měřitelný nárůst zátěže a výdajů.

Česko zatím pod světovým průměrem, ale trend je stejný

Podle indexovaného snímku Cloudflare Radaru pro Česko se podíl botího provozu v posledním 28denním okně pohyboval kolem 18 %, tedy výrazně pod globálním průměrem. Srovnání ale kulhá na metodice: jiné časové okno, jiný vzorek webů a jiná granularita dat. Férové je říct, že český podíl se v dostupných datech jeví nižší než světový průměr. To ale neznamená, že se českých webů problém netýká. Stačí, aby jeden velký poskytovatel AI začal intenzivněji crawlovat české zpravodajské servery, a čísla se mohou posunout během několika týdnů.

Dá se tomu ještě nějak čelit?

Úplně zastavit tento vývoj nelze; AI agenti jsou tu a jejich počet poroste. Ale kultivovat pravidla ano. Cloudflare prosazuje nástroje jako AI Crawl Control, Pay Per Crawl nebo Web Bot Auth, což je systém kryptografických podpisů, díky kterému se agent musí identifikovat a prokázat svůj účel. Radar od dubna 2026 sleduje i adopci těchto standardů. Jsou to ale zatím zárodky řešení, ne hotový systém.

Pro čtenáře platí jednoduchá obrana: větší ostražitost vůči AI shrnutím bez dohledatelných zdrojů. BBC ve svém výzkumu z roku 2025 zjistila, že hlavní AI chatboti při sumarizaci zpráv produkovali „významné nepřesnosti“ a zkreslení. Když text nemá jasného autora, redakci a ověřitelné primární zdroje, je to důvod ke skepsi, bez ohledu na to, jak plynule zní.

Velcí hráči už nepočítají s návratem k normálu před nástupem AI. Cloudflare přestavuje architekturu cache, Akamai spouští produkty pro agentické vyhledávání. Internet se nemění zpátky. Mění se dál a otázka už nezní, jestli jsme to chtěli, ale jak rychle dokážeme nastavit pravidla pro svět, který jsme si sami vytvořili.

Co se vlastně prodává za sedm tisíc

Jedním z nejviditelnějších hráčů na trhu je Monster Bet a jeho produkt MonsterGPT. Na prodejní platformě Whop stojí základní přístup k AI asistentům a datovým laboratořím 27 dolarů týdně. Kdo chce víc – arbitrážní skener, data o pohybu ostrých peněz, projekce hráčů napříč sporty – dosáhne po tarifu Monster Pro za 90 dolarů týdně. Při měsíčním přepočtu je to přes 360 dolarů, tedy zhruba 8 500 korun.

Zakladatel Carson Szeder podle magazínu WIRED tvrdí, že jeho systém zasahuje v 56–60 % případů. Jenže to je marketingové tvrzení, ne veřejně auditovaný výsledek. A vedle analytických funkcí Monster prodává i samostatný arbitrážní produkt s reklamním sloganem „Risk-Free Profits“, tedy bezrizikové zisky. Na jednom místě se tak potkává legitimní datový dashboard s rétorikou, která má k seriózní analytice daleko.

Starý tiperský byznys v novém kabátě

Krystian Dorota z iGaming Dragon, analytické firmy zaměřené na americký sázkový trh, to pojmenoval přímo: placené AI tipy jsou další způsob, jak stáhnout peníze z naivních uživatelů. Jeho kolega Bartosz Patoka doplnil, že ChatGPT umí efektivně zpracovat data z historických výsledků, statistiku hráčů nebo API jako ESPN či Opta, ale má problém s hlubší logikou a kontextem. OpenAI sama vím , že její model může znít sebejistě i tehdy, když se mýlí.

Rozdíl mezi podvodným a legitimním nástrojem přitom existuje. Služba Rithmm za 29,99 dolaru měsíčně staví na prediktivních modelech a vysvětluje logiku za každým tipem. Juice Reel říká říká, že není sázková kancelář, nabízí základní Layer zdarma a slouží k informovanějšímu rozhodování. Červené vlajky naopak vypadají takto:

• Slib „garantovaného výdělku“ bez auditované historie
• Platba za jednotlivé kupony místo za přístup k nástrojům
• Komunikace výhradně přes Telegram nebo Instagram bez veřejných podmínek
• Mizící účty a blokace klienta po sérii proher
• Nulová metodika – jen výsledek, žádné „proč“

Čím víc nástroj slibuje jistotu, tím méně se podobá analytice a tím víc připomíná klasický tiperský byznys, který tu byl dávno před každou umělou inteligencí.

Proti hráčům AI stojí AI bookmakerů

Zásadní detail, který marketing placených botů systematicky opomíjí: sázkové kanceláře sami používají umělou inteligenci k tvorbě kurzů, řízení rizika a optimalizaci marží. Švédská společnost Kambi, která dodává technologii desítkám operátorů po celém světě, v červnu 2025 popsala svůj AI trading jako plně automatizovaný cenový program a správu kurzů bez lidského zásahu. Ve své čtvrtletní zprávě pak uvedla, že obchodování s řízenou umělou inteligencí tvořilo více než třetinu hrubého herního výnosu operátorů v její síti.

Modely na straně bookmakerů vyhodnocují stav zápasu, pravděpodobnost výsledku, míru jistoty odhadu, výši vkladu i chování konkrétního sázejícího. Pomáhají s nastavením zpoždění sázek, pozastavením trhů a granulárním řízením rizika. Hráč s placeným AI botem tedy nevstupuje na trh, kde má informační hodnotu. Vstupuje na trh, kde proti němu stojí jiná, lépe živá a rychlejší AI.

FanDuel to podle WIRED řekl diplomaticky: právo uzavírat sázky má zůstat zákazníky, ne botům. Mezi řádky je ale jasný vzkaz – automatizace na straně hráče narušuje model, který bookmakeři sami ovládají.

Český kontext: regulace drží, riziko je jinde

Monster Bet, Rithmm ani Juice Reel necílí primárně na český trh. Jejich produkty jsou v angličtině, orientované na americké ligy a americké sázkové kanceláře. Přesto jsou dostupné komukoli s kreditní kartou.

Česko má oproti neregulovaným sociálním tržištím v USA pevnější rámec. Ministerstvo financí průběžně zveřejňuje přehled povolených internetových hazardních her a vede veřejných seznamů nevolených včetně aktivních blokací. Riziko proto neleží uvnitř licencovaných českých sázkových kanceláří. Leží v Telegramu, Instagramu a affiliate prodejů „AI tipů“, které se tváří jako poradenství, ne jako hazard, a na které se česká regulace vztahuje platí.

Konkrétní veřejné varování jmenované české sázkové kanceláře před placeným AI botem se nám nepodařilo dohledat. Skepse ale zaznívá z celého oboru a její logika je univerzální: kdo prodává zaručený výdělek ze sázek, prodává iluzi. A AI mu dnes jen pomáhá tu iluzi zabalit přesvědčivěji. Sedm tisíc korun měsíčně koupí přístup k dashboardu, projekcím a chatbotu. Nekoupím nad trhem, který svou vlastní AI ladí v reálném čase.