Nestačí vypnout inkognito a jít dál

Chrome není jen okno do internetu. Je to brána do Google účtu. Při zapnuté synchronizaci se do něj ukládají záložky, historie prohlížení, otevřené karty, hesla i platební údaje. Když má uživatel aktivní volbu Web & App Activity, může se jeho historie z Chromu propisovat do personalizace napříč všemi produkty Googlu, od vyhledávání přes YouTube až po reklamy na úplně jiných webech.

Aktuální zásady ochrany soukromí Googlu výslovně zmiňují sběr unikátních identifikátorů, typu prohlížeče a zařízení, IP adresy, vyhledávacích dotazů, interakcí s obsahem a reklamami i aktivity na webech třetích stran, které používají služby Googlu. A takových webů je velká část internetu, stačí, aby stránka měla Google Analytics, reCAPTCHA nebo reklamní skript. Dokonce i adresní řádek Chromu může při zapnuté volbě „Make searches and browsing better“ odesílat informace Googlu kvůli zlepšení návrhů vyhledávání. Soukromí v Chromu není jen otázka historie, ale průběžných signálů při každém kliknutí.

Soud donutil Google přiznat barvu

Že anonymní režim nefunguje tak, jak si většina lidí myslela, potvrdil i americký soud. V kauze Brown v. Google se Google v roce 2024 zavázal upravit a zpřesnit sdělení o tom, co anonymní režim skutečně dělá a co ne. Výsledkem je jasnější formulace v nápovědě: anonymní režim vás nečiní neviditelným. Pro českého uživatele v EU sice platí přísnější režim GDPR a správcem dat je Google Ireland Limited, ale jak Google sám napsal na svém blogu, tato změna „nijak nemění“ fungování jeho produktů ani způsob sběru dat. GDPR dává silnější právní nástroje a dohled, ale z Chromu samo o sobě nedělá soukromý prohlížeč.

Který prohlížeč místo Chromu, a proč ne každý

Říct „přejděte na jiný prohlížeč“ je snadné. Říct na který, vyžaduje rozlišení.

Firefox je podle nás nejčistší volba pro uživatele Windows, Linuxu i Androidu. Není postavený na Chromiu, nemá vazbu na Google účet a jeho zásady ochrany soukromí popisují hlavně technická a interakční data, deidentifikovaný denní ping o používání a volitelné hlášení pádů. Část sběru lze vypnout. Firefox také sbírá některá data, ale není postavený na reklamně-personalizačním modelu jako Chrome. Pro české uživatele je k dispozici plně v češtině včetně podpory na Mozilla.cz.

Brave je zajímavá alternativa pro ty, kdo chtějí minimální zvykací šok. Je sice postavený na Chromiu, ale podle oficiálních informací omezuje telemetrii a vazby na služby Googlu na pozadí. Kdo chce zůstat v chromovém ekosystému rozšíření a zároveň omezit datový tok ke Googlu, najde v Brave rozumný kompromis.

Safari dává smysl výhradně na zařízeních Apple. Apple staví svůj argument na Intelligent Tracking Prevention a vylepšeném soukromém prohlížení, ale Safari pro Windows neaktualizuje od roku 2010 a poslední verze byla 5.1.7. Doporučovat Safari uživateli na Windows by bylo nezodpovědné.

Vivaldi se prezentuje jako alternativa s vlastní synchronizací a odlišným přístupem k datům. Je ale poctivé zmínit, že jeho zásady ochrany soukromí stále uvádějí unikátní instalační ID a pravidelné odesílání technických údajů na servery Vivaldi. Lepší než Chrome? Ano. Nulový sběr? Ne.

Ladybird, první skutečně nezávislý prohlížeč stavěný od nuly bez Chromia i Gecka, míří na první alfa verzi v roce 2026 pro Linux a macOS. Projekt se stále vyvíjí, ale pevné datum vydání zatím neexistuje. Pro běžné denní používání zatím nepřichází v úvahu.

Jak přejít z Chromu na Firefox bez ztráty dat

Přechod je jednodušší, než by se mohlo zdát. Firefox umí importovat záložky a historii přímo z Chromu, aniž by se v původním prohlížeči cokoli smazalo. Jeden háček ale existuje: automatický import hesel nemusí být dostupný ve všech verzích a systémech. Pokud se hesla nepřenášejí automaticky, je potřeba je nejdříve z Chrome Password Manageru exportovat jako CSV soubor a následně ručně importovat.

Co se týče kompatibility s weby, naprostá většina stránek funguje bez problémů. Občas může Enhanced Tracking Protection Firefoxu způsobit, že se konkrétní web chová jinak, v takovém případě stačí pro daný web ochranu dočasně vypnout. Nejde o situaci, kdy by „půl internetu přestalo fungovat“, ale o jednotlivé výjimky.

Kdo si chce před odchodem z Chromu ověřit, co o něm Google za roky nashromáždil, může navštívit sekci Moje aktivita v Google účtu. Tam lze filtrovat aktivitu podle data, produktu i klíčových slov: vyhledávání, přečtené články, zhlédnutá videa. V nastavení aktivity pak uvidí, jestli má zapnuté Web & App Activity, tedy jestli se jeho historie z Chromu aktivně propisuje do širší personalizace.

Chrome nikdo nezakazuje. Ale důvod k odchodu existuje

Americká vláda v antimonopolním sporu navrhovala úplné oddělení Chromu od Googlu. Finální rozhodnutí ministerstva spravedlnosti z roku 2025 tak daleko nešlo, místo povinného prodeje přišly zákazy některých exkluzivních distribučních dohod a další omezení. Chrome zůstává Googlu. A s ním i jeho datový model.

Nikdo vám Chrome nezakazuje a nikdo netvrdí, že je nefunkční. Funguje výborně, právě proto ho používají miliardy lidí. Jenže pokud vám záleží na tom, kolik dat o vašem prohlížení končí u jedné firmy, samotný anonymní režim je jen kosmetická brzda. Změna prohlížeče je systémový krok. A dnes je jednodušší než kdykoli předtím.