Mechanismus je přitom paradoxní: útočníci před svou phishingovou stránku nasazují komerční antibotovou službu, původně určenou k ochraně legitimních webů před scrapery a automatizovaným provozem. Když na takovou stránku dorazí bezpečnostní skener, sandbox nebo crawler antivirové firmy, antibotová vrstva ho rozpozná a zobrazí mu neškodný obsah – například prázdnou stránku, výzvu CAPTCHA nebo úplně jiný web. Skutečnému člověku se v prohlížeči až po určité interakci zobrazí phishingová stránka nebo škodlivý obsah.

Tím se komplikuje detekce založená na reputaci URL, sandboxech, e-mailových branách i automatickém skenování webu. Výraz „antivirus“ v tomto kontextu proto musíme chápat šířeji: jde o celou vrstvu automatizovaných bezpečnostních kontrol, které probíhají mimo aktivní relaci uživatele v prohlížeči. Na nové phishingové domény, které podle Push často existují méně než dva dny, navíc tyto kontroly nemusejí stihnout včas zareagovat.

Tři techniky, které obcházejí i dvoufaktorové ověření

Nejde o jediný typ útoku. V datech Push se opakují tři hlavní skupiny, z nichž každá obchází bezpečnostní opatření jiným způsobem:

• AiTM phishing – útočník vytvoří kopii přihlašovací stránky a v reálném čase přeposílá zadané údaje na skutečný server. Může tak získat nejen heslo, ale také relační cookie, která mu umožní převzít přihlášenou relaci a obejít běžné dvoufaktorové ověření.
• ClickFix – uživatel narazí na falešné chybové hlášení nebo výzvu CAPTCHA, která ho instruuje, aby zkopíroval text do schránky a vložil ho do příkazového řádku Windows. Tím sám spustí škodlivý příkaz. Podle Microsoftu může tato technika obejít běžné automatizované kontroly, protože škodlivou akci ve výsledku provede sám uživatel.
• Device code phishing – oběť zadá nebo vloží kód na legitimní přihlašovací stránce Microsoftu, a tím nevědomky autorizuje přístup útočníka. Ten může získat přístupový token, aniž by potřeboval znát heslo nebo přímo zachytit ověřovací kód MFA, protože útočí na proces autorizace.

Společným jmenovatelem je, že žádná z těchto technik nutně nevyžaduje stažení infikovaného souboru. Útok se odehrává v prohlížeči a spoléhá na to, že uživatel klikne na odkaz, vloží příkaz nebo potvrdí požadavek.

ClickFix dominuje, device code phishing exploduje

Push Security ve svém datovém přehledu za druhou polovinu roku 2026 uvádí, že ClickFix tvořil ve druhém čtvrtletí v průměru 52 % všech jejich detekcí a v srpnu dosáhl 67 %. Čtyři z pěti zachycených payloadů spojených s ClickFix přitom podle společnosti pocházely z vyhledávačů, a to prostřednictvím škodlivé reklamy, manipulace s výsledky vyhledávání nebo napadených webů. Nešlo tedy o útoky šířené e-mailem.

A právě to představuje druhou část problému: zhruba polovina všech škodlivých payloadů zachycených společností Push přicházela mimo e-mailové kanály. Šířily se přes vyhledávače, sociální sítě, komunikační aplikace nebo QR kódy. Ani sebelepší e-mailová brána tyto cesty sama o sobě nepokryje.

U device code phishingu je vývoj ještě výraznější. Na začátku roku 2026 existoval jeden nebo dva phishingové kity zaměřené na tuto techniku. V průběhu roku jich Push napočítala přes třicet. FBI v květnu 2026 vydala varování před platformou Kali365, která krade přístupové tokeny k Microsoft 365 právě prostřednictvím device code phishingu a využívá k tomu i návnady vytvořené pomocí umělé inteligence. Z techniky, kterou dříve ovládalo jen několik útočníků, se tak stal nástroj dostupný v rámci služeb typu phishing-as-a-service.

Umělá inteligence zlevňuje výrobu útoků

Push tvrdí, že 90 % phishingových kitů analyzovaných v roce 2026 neslo známky využití umělé inteligence. Šlo například o podrobné komentáře v kódu typické pro výstupy jazykových modelů, rychle vytvářené kopie legitimních stránek nebo automatizovanou infrastrukturu. Analýza konkrétního phishingového panelu skupin ShinyHunters a BlackFile navíc odhalila artefakty, které podle výzkumníků ukazovaly na použití velkých jazykových modelů při tvorbě kódu.

Umělá inteligence tedy nutně nepřináší „chytřejší virus“. Především zlevňuje a urychluje výrobu přesvědčivých phishingových stránek a kampaní. Ty lze připravit během několika hodin a opustit dříve, než je bezpečnostní systémy stihnou zařadit na seznam blokovaných adres.

Jak se bránit, když antivirus nestačí

Pro české uživatele i firmy platí stejná rizika, protože popsané distribuční kanály nejsou omezené na konkrétní zemi. NÚKIB v únoru 2026 výslovně varoval před phishingem, falešnými weby a QR kódy a doporučil aktualizace, vícefaktorové ověřování a obezřetnost při práci s nevyžádanými odkazy.

Praktické minimum pro běžného uživatele:

• Nikdy nespouštějte příkazy zkopírované z vyskakovacího okna, výzvy CAPTCHA nebo chybového hlášení na webu.
• Na přihlašovací stránky přecházejte ručně zadáním adresy, nikoli přes odkaz ve zprávě.
• Kontrolujte, jakou aplikaci nebo zařízení právě autorizujete, zejména když vás někdo vyzývá k zadání kódu.
• Udržujte prohlížeč i operační systém aktualizované.
• Berte vícefaktorové ověření jako důležitou, nikoli však neprůstřelnou ochranu. Device code phishing může zneužít proces autorizace i bez přímého prolomení MFA.

Pro firmy je klíčové rozšířit ochranu za hranice e-mailu a zaměřit se také na relace v prohlížeči a správu identit. To znamená monitorovat i kanály mimo e-mail, omezit používání device code flow tam, kde není nezbytné, a mít připravený postup pro rychlé odvolání přístupových tokenů v případě kompromitace.

Rok 2026 nepřinesl nutně sofistikovanější malware. Přinesl především útočníky, kteří pochopili, že jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak obejít zabezpečení, je přimět člověka, aby sám něco v prohlížeči potvrdil.