<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>bydlení &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<atom:link href="https://mobify.cz/clanky/tagy/bydleni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mobify.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Mon, 21 Sep 2026 20:39:19 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/02/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>bydlení &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<link>https://mobify.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Evropa neví, co s tisíci vyřazených větrných turbín. Švédská firma z nich vyrábí hezké bydlení a fasády parkovacích domů</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/poznatky/firma-vyrabi-z-vetrnych-turbin-bydleni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Sep 2026 02:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Poznatky]]></category>
		<category><![CDATA[bydlení]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[Švédská firma]]></category>
		<category><![CDATA[větrná turbína]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=16296</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Švédský Vattenfall proměnil gondolu větrné turbíny v obytný dům o 35 m² a z 57 lopatek postavil fasádu parkovacího domu ve švédském Lundu.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Když se řekne „Evropa neví, co s vyřazenými turbínami“, zní to, jako by na polích rezavěly celé větrníky bez naděje na druhý život. Realita je přesnější a v jistém smyslu záludnější. Přibližně 85 až 90 procent hmotnosti turbíny tvoří ocel, měď, beton a kabeláž, tedy materiály, pro které existují zavedené recyklační cesty. Skutečný problém představují lopatky. Vrstvené kompozity ze skelných a uhlíkových vláken, pryskyřice a dalších materiálů drží pohromadě tak pevně, že jejich rozebrání je buď extrémně drahé, nebo technologicky náročné. A právě do tohoto prostoru vstupuje švédská energetická společnost Vattenfall s přístupem, který nesází jen na chemickou recyklaci, ale také na design: z gondoly turbíny postavila obyvatelný tiny house a z desítek lopatek vyřazené dánské větrné farmy vytvořila fasádu parkovacího domu v univerzitním městě Lund.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Lopatky, které nikdo nechce</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Evropa v první polovině roku 2026 připojila dalších 8,8 gigawattu větrného výkonu a celková instalovaná kapacita překročila 311 GW. Jenže souběžně s tím stárne první generace větrných parků. Jen v roce 2024 bylo na kontinentu odstaveno 1,3 GW kapacity. Podle <a href="https://windeurope.org/data/products/latest-wind-energy-data-for-europe-autumn-2026/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WindEurope</a> dosáhne do roku 2030 věku patnácti let celkem 83 GW onshore kapacity, z toho 7,8 GW skončí úplným vyřazením, 5,6 GW projde repoweringem a 70 GW dostane prodloužení životnosti.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Co to znamená v tunách? Historicky Evropa odstavila zhruba 4 GW a vzniklo při tom téměř 50 tisíc tun kompozitního odpadu. Do roku 2030 se očekává přes 50 kilotun odpadních lopatek a asi 14 tisíc demontovaných kusů. Skládkování lopatek některé země už zakázaly, jenže recyklační technologie pro kompozity nejsou všude dostupné ani cenově konkurenceschopné. Výsledkem je problém s tisíci lopatek, pro které je potřeba najít ekonomicky a technologicky životaschopné využití ve větším měřítku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dům z gondoly a garáž oblečená do lopatek</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Vattenfall zvolil cestu, která je technologicky jednodušší, ale komunikačně výraznější než chemická recyklace. V roce 2024 představil tiny house s názvem Nestle, obytný prostor vytvořený z gondoly vyřazené turbíny pocházející z rakouského Gols. Na ploše 35 m² se nachází kuchyň, koupelna a obytná místnost. Dům má tepelné čerpadlo, solární panely a solární ohřev vody. Podle projektových materiálů studia <a href="https://www.superuse-studios.com/projectplus/nestle/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Superuse Studios</a> splňuje stavební normy pro bydlení i rekreační pobyt, nejde tedy jen o maketu, ale o funkční demonstrátor.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Druhý projekt je větší a veřejnější. V prosinci 2025 Vattenfall slavnostně otevřel <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/newsroom/2025/europes-first-wind-power-built-car-park-inaugurated" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">parkovací dům Niels Bohr</a> v lundské čtvrti Brunnshög. Fasádu tvoří 57 lopatek z vyřazené dánské větrné farmy Nørre Økse Sø, použité jako nenosné obvodové prvky. Budova navíc kombinuje znovuvyužití materiálu s energetickými technologiemi: na střeše jsou solární panely, uvnitř bateriové úložiště a nabíjecí stanice pro elektromobily.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vattenfall ale nezůstává jen u těchto dvou projektů. Z vyřazených dílů vznikají i rámy pro solární panely, izolační materiály, stavební panely nebo lyže. A ve větrném parku Hollandse Kust Zuid firma nasadila lopatky Siemens Gamesa RecyclableBlade, navržené tak, aby šly na konci života rozebrat v mírném kyselém roztoku a jejich materiály bylo možné znovu využít.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vattenfall není jediný, ale je nejviditelnější</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Konkurence řeší tentýž problém jinými cestami. Vestas tlačí chemickou recyklaci starších epoxidových lopatek prostřednictvím projektu CETEC. Siemens Gamesa vyvíjí lopatky přímo navržené pro budoucí rozebrání. RWE a Holcim akcentují využití starých lopatek v cementárnách, kde se jejich zpracovaný materiál používá jako zdroj energie a částečná náhrada surovin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vattenfall se od nich liší jednou klíčovou vlastností: jeho řešení jsou vizuálně čitelná. Parkovací dům v Lundu vidí každý kolemjdoucí. Tiny house si lze prohlédnout. Lopatky na fasádě nejsou schované v chemickém procesu, jsou na očích, a právě proto fungují jako komunikační nástroj. V době, kdy recyklační technologie pro kompozity teprve hledají ekonomickou rovnováhu, může být designově viditelné znovuvyužití tím, co dá problému srozumitelnou tvář pro veřejnost i samosprávy.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">🔴 Vattenfall converts retired turbine parts into tiny houses, ski frames<br><br>Europe installed 8.8 GW of new wind capacity in H1 2026, a 30% year-on-year jump. But decommissioned turbines present a recycling challenge: composite blade materials require energy-intensive separation… <a rel="nofollow" href="https://t.co/ndE1SgGMi4">pic.twitter.com/ndE1SgGMi4</a></p>&mdash; NewsTongue (@NewsTongueX) <a rel="nofollow" href="https://x.com/NewsTongueX/status/2099003213760303505?ref_src=twsrc%5Etfw">September 13, 2026</a></blockquote> <script async src="https://platform.x.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p class="wp-block-paragraph">Důležité je ale říct: Vattenfall zatím neukazuje masové řešení pro celý evropský trh. Tiny house Nestle je prototyp bez veřejně uvedené ceny a objednávkového modelu. Parkovací dům v Lundu je pilotní projekt. Jde tedy především o ukázku možností, nikoli o průmyslový standard.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro Česko</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Český větrný sektor je nesrovnatelně menší: k 31. prosinci 2025 evidoval <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/registrace" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">OTE</a> 245 větrných zdrojů o výkonu necelých 385 MW. Nejstarší tuzemské turbíny pocházejí z let 1993–1996, řada parků pak z období 2002–2009. První modernější české větrníky už míří k hranici 25–30 let a repowering v Česku teprve nabírá na významu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Materiálový tok z vyřazených turbín bude v českých podmínkách výrazně menší než v Německu nebo Španělsku, kde se soustředí větší část evropského odstavování. Přesto by i v Česku mohly najít uplatnění jednodušší formy znovuvyužití: městský mobiliář, protihlukové stěny, přístřešky nebo fasádní prvky. Vyžadovalo by to propojení developerů větrných elektráren, obcí, projektantů a demontážního řetězce. Zárodky takového využití existují, sériová praxe zatím ne.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Problém, který poroste rychleji než řešení</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Evropa každý rok přidává gigawatty nového větrného výkonu a zároveň odstavuje starší stroje. Obě křivky tak mohou růst současně. Recyklační technologie pro kompozitní lopatky se vyvíjejí, ale žádná z nich zatím nedosáhla takového měřítka a cenové dostupnosti, aby pokryla celý tok odpadu. Bariéry jsou ekonomické i logistické: nejednotná pravidla pro odpad napříč zeměmi, vysoké náklady na demontáž a přepravu a chybějící stabilní dodavatelský řetězec pro recyklované materiály.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vattenfall svými projekty v Lundu a s tiny housem Nestle neřeší celý problém. Ukazuje ale něco, co chemická recyklace sama o sobě neumí: dává vyřazeným lopatkám a gondolám nové využití, které si lidé mohou prohlédnout, vyfotit a sdílet. A v debatě o budoucnosti větrné energetiky může být viditelnost řešení stejně důležitá jako jeho škálovatelnost.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/07/vetrne-turbiny-farma-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="31111" />
	</item>
	</channel>
</rss>
