Horká první půlka: kde bude nejtepleji

Kdo čeká, že teploměr vyskočí na 35 °C hned v pondělí, musí počítat s tím, že veřejně dostupná data ČHMÚ zatím tak vysoko nesahají. Středočeský kraj startuje týden na 29 °C, Jihomoravský kraj přidá v úterý 31 °C a Ústecký kraj se pohybuje mezi 30 a 31 °C. Moravskoslezský kraj je na začátku týdne výrazně chladnější, maxima tam dosahují jen 25 až 28 °C.

Hodnota 35 °C je zatím horním modelovým scénářem pro nejteplejší lokality. Polabí a jižní Morava mají k překonání této mety nejblíž, ale záleží na tom, jak se bude vzduchová hmota v průběhu týdne vyvíjet. Krátkodobý model ALADIN, který ČHMÚ používá s rozlišením 2,3 km a aktualizuje ho čtyřikrát denně, bude přesnější odpověď poskytovat postupně, nejspolehlivěji vždy zhruba tři dny dopředu. Jinými slovy: středeční a čtvrteční běhy modelu řeknou víc než pondělní odhad.

Důležitý je i kontrast uvnitř republiky. Zatímco jihozápad a střed Čech budou dusit vysoké teploty, východ Moravy zůstane o několik stupňů mírnější. Ne celé Česko prožije stejné vedro.

Sobotní zlom, přijdou bouřky

Sobota 18. července se v modelech rýsuje jako den prudké změny. Přes republiku by měla přejít studená fronta a právě kombinace předchozího horka, nahromaděné energie v atmosféře a frontálního zvratu vytváří podmínky pro bouřky, které mohou přesáhnout běžný letní přeháňkový rámec.

Co to znamená v číslech? Pokud se naplní parametry kolem 40 milimetrů srážek za hodinu a nárazy větru kolem 70 km/h, jde už podle kritérií ČHMÚ minimálně o silné bouřky. K tomu se mohou přidat kroupy a výrazná blesková aktivita. Nejde automaticky o kategorii „velmi silné bouřky“, to je vyšší stupeň, který by vyžadoval ještě extrémnější hodnoty. Ale i „jen“ silná bouřka po několika dnech veder dokáže napáchat značné škody.

Přechod z horka do bouřky bývá lokálně velmi rychlý. ČHMÚ popisuje typický průběh tak, že nejprve zesílí vítr a v řádu sekund až desítek sekund následuje přívalový déšť s intenzivní bleskovou aktivitou. Právě proto bývají nejnebezpečnější okamžiky těsně před čelem bouřky, kdy se venku může zdát ještě relativní klid.

Schovat auto nestačí a co všechno je v ohrožení

Výstražná aplikace ČHMÚ přímo uvádí, že kroupy větší než 5 centimetrů dokážou rozbít okna automobilů. Poškozená skla a promáčklá karoserie jsou ale jen jedna položka na účtu.

Další rizika, která ČHMÚ zmiňuje:

• Přívalové srážky mohou způsobit lokální zatopení: sklepy, podjezdy, nízko položené garáže.
• Nárazový vítr láme větve a vyvrací stromy. Parkování pod korunou stromu je v bouřce stejně riskantní jako nechat auto zcela nechráněné.
• Padající předměty z balkonů a teras: květináče, slunečníky, lehátka. Vše, co vítr dokáže zvednout, se stává nebezpečným projektilem.
• Zhoršená viditelnost na silnicích: přívalový déšť a aquaplaning komplikují řízení během několika minut.

Praktická logika je jednoduchá: schovat auto do garáže je první krok, ale stejnou pozornost si zaslouží uklidit volné předměty z venkovního prostoru, zavřít střešní okna a zkontrolovat okapy.

Výstraha ještě není venku, a to je v pořádku

K pondělku 13. července ČHMÚ dosud nevydal konkrétní sobotní bouřkovou výstrahu s přesným územním vymezením. To není důvod k pochybnostem, ale standardní postup. Od 1. července 2026 navíc ústav provozuje nový dopadový výstražný systém, který nehodnotí jen samotná čísla srážek nebo větru, ale především očekávané dopady v zasaženém území. Barva výstrahy tak může být ovlivněna tím, zda bouřka míří například na pole, nebo na hustě obydlenou oblast.

Při potvrzení sobotního scénáře lze očekávat výstrahu v pátečních aktualizacích. Přesné oblasti se určí až na základě čerstvějších modelových běhů. Důležitý detail: i když výstraha pokryje celou ORP, neznamená to automaticky, že bouřka zasáhne každou obec v ní. Izolovaná bouřka může zasáhnout jednu část území, zatímco sousední vesnice zůstane bez kapky.

Jak situaci sledovat: aplikace a nástroje, které v Česku fungují

Venkovní víkendové plány nemusíte rušit už v pondělí. Od čtvrtka je ale vhodné pravidelně sledovat výstrahy, radar a aktuální předpovědi. Tady je přehled nástrojů, které mají v Česku reálnou uživatelskou základnu:

• Počasí ČHMÚ – oficiální aplikace ústavu, přímý přístup k výstrahám a radaru. Součástí je funkce K-appka, která na základě radarových dat upozorní na silnější srážky přibližně 30 minut předem.
• Windy.com – v žebříčku nejstahovanějších bezplatných meteorologických aplikací v Česku patří mezi nejpoužívanější. Nabízí radar, satelitní snímky a porovnání modelů včetně ALADINu.
• Ventusky – česká aplikace s možností nastavení upozornění na nepříznivé počasí a blesky. Silná je hlavně v radarové vizualizaci.
• In-počasí – tradiční česká meteorologická služba s vlastní aplikací, dlouhodobě patří mezi známé zdroje předpovědí.

Pro oficiální varování je primárním zdrojem vždy ČHMÚ. Windy a Ventusky jsou vhodné jako doplněk pro vizualizaci a porovnání modelů.

Sobota 18. července rozhodne, jestli letošní léto dostane svou první výraznější bouřkovou epizodu. Přesnější odpověď přinesou čtvrteční a páteční aktualizace s čerstvými modelovými běhy; do té doby stačí hlídat výstrahy a mít plán, kam s autem.