Co přesně Němci Lidlu vytýkají

Žalobu podal vzbv proti společnosti Lidl Vertriebs-GmbH & Co. KG. Argumentace stála na paragrafu 19 německého obecného zákona o rovném zacházení (Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz, AGG). Svaz tvrdil, že slevy na potraviny denní potřeby dostupné výhradně přes aplikaci nepřípustně znevýhodňují konkrétní skupiny: starší lidi, osoby se zdravotním postižením a obecně kohokoli, kdo nemůže nebo nechce používat smartphone. V Německu byla v roce 2025 zhruba každá desátá osoba ve věku 65–74 let offline.

Soud ale vůbec nedošel k tomu, aby posuzoval, jestli je takový model férový. Rozhodl, že paragraf 19 AGG není spotřebitelským zákonem ve smyslu zákona o zdržovacích žalobách (Unterlassungsklagegesetz), tedy procesního předpisu, na jehož základě vzbv žalobu podal. AGG totiž chrání každou osobu bez ohledu na to, zda jedná jako spotřebitel, podnikatel, nebo živnostník. Soud proto žalobu odmítl jako nepřípustnou, aniž se dotkl merita věci.

Není to ojedinělý případ. Vzbv vedl obdobné spory proti řetězcům Netto (OLG Bamberg, 18. března 2026, ve prospěch Netto) a Penny (OLG Hamm, 16. dubna 2026, ve prospěch Penny). U Penny byla připuštěna revize ke Spolkovému soudnímu dvoru. Trend je ale jasný: soudy zatím spotřebitelským organizacím v těchto procesních otázkách nevycházejí vstříc. Paralelně vzbv vede i druhou linii sporů, která se týká toho, zda supermarkety zákazníkům dostatečně říkají, že za „bezplatnou“ aplikaci platí svými daty. Tento spor s Lidlem je u BGH pod spisovou značkou I ZR 198/25 a s braniborskou žalobou na diskriminační slevy nemá procesně nic společného.

Kolik vlastně ušetříte, a čím za to platíte

Otázka, o kolik víc platí zákazník bez aplikace, nemá jednu univerzální odpověď. Rozdíl se rovná nevyužité slevě na konkrétním produktu nebo kupónu v daný den. Podle sekundárně citované analýzy portálu Smhaggle, kterou přetiskl web ING, činí průměrná úspora u Lidl Plus v Německu kolem 1,53 % nákupu. Pro srovnání: Kaufland Card vychází na 1,66 %, Penny a Netto na pouhých 0,41 %. Nejde o dramatické částky. Výrazněji ušetří disciplinovaný zákazník, který cíleně sleduje aktuální nabídky a aktivuje kupóny. Pro průměrný nákup je rozdíl reálný, ale ne převratný.

Jenže „bezplatná“ aplikace má svou cenu. Německé podmínky účasti to formulují explicitně: za službu neplatíte peněžní cenu, ale poskytujete svá data. České prohlášení Lidlu o ochraně soukromí říká totéž jinými slovy: z nákupního a uživatelského chování vytváří profil, porovnává ho s profily jiných zákazníků a na jeho základě nabízí speciální ceny, kupóny a další výhody. Část marketingového a sledovacího zpracování stojí na souhlasu uživatele.

A data mají pro řetězce obrovskou hodnotu. Podle průzkumu vzbv 61 % uživatelů supermarketových aplikací uvádí, že jim aplikace změnila nákupní chování. A 67 % kvůli ní udělalo i dodatečné nákupy, jen aby odemkli nějakou výhodu. To je přesně důvod, proč obchodníkům na těchto programech tolik záleží: nejde jen o loajalitu, ale i o ovlivňování nákupního chování.

Proč Češi neprotestují

Český trh si na věrnostní programy zvykl natolik, že model „sleva za členství“ vnímá jako normu. Podle výzkumu ResSolution Group z konce roku 2024 využívá Lidl Plus 68 % respondentů, kteří jsou členy nějakého potravinového věrnostního programu. Tesco Clubcard má 61 %, Kaufland Card a Penny karta shodně 58 %, Můj Albert 54 %. A 68 % dotázaných říká, že kvůli inflaci začali věrnostní programy a slevy využívat víc než dříve.

Funkčně se programy liší:

• Lidl Plus – exkluzivní ceny v aplikaci, kupóny, digitální účtenky, personalizované nabídky, stírací losy a od 2. března 2026 i Lidl body směnitelné za odměnové kupóny.
• Tesco Clubcard – bodový systém, kupóny, exkluzivní kupóny v aplikaci a letáky v aplikaci.
• Kaufland Card – body, kupóny, ale na rozdíl od Lidlu funguje i s fyzickou kartou a terminálem na prodejně, takže digitální bariéra je nižší.
• Můj Albert – nejnižší ceny v aplikaci, kredity, body, sdílený účet; Albert slibuje až 5% roční úsporu, ale jde o modelový scénář pravidelného nákupu, nikoli o garanci.

Klíčový detail: Kaufland nabízí fyzickou alternativu k aplikaci. Lidl Plus je postaven primárně na smartphonu. Právě absence nedigitální varianty byla jádrem německé žaloby.

Mohl by se podobný spor odehrát v Česku?

Teoreticky ano. Český antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. zakazuje diskriminaci při přístupu ke zboží a službám z důvodů, jako je věk nebo zdravotní postižení. Pokud by se konkrétní zákazník cítil znevýhodněn tím, že bez smartphonu nemá přístup ke slevám na potraviny denní potřeby, mohl by se obrátit na ombudsmana, který v diskriminačních věcech radí a někdy doporučuje i soudní žalobu.

Veřejně známý český precedent přímo k cenám dostupným výhradně přes aplikaci u potravin ale neexistuje. Reálnější je zatím datová rovina. ÚOOÚ v roce 2025 vytkl jednomu českému obchodnímu řetězci, že v rámci věrnostního programu povinně vyžadoval údaj o pohlaví, což označil za nadbytečné. Datová stránka věrnostních programů tedy není hypotetická, úřad ji skutečně kontroluje.

Jenže masová obliba těchto programů v Česku paradoxně snižuje společenský tlak na jejich regulaci. Když dvě třetiny zákazníků aplikace aktivně používají a vnímají je jako nástroj úspory, chybí kritická masa lidí, kteří by se cítili vyloučeni natolik, aby problém dostal širší veřejnou pozornost.

Běžná cena, nebo cena pro ty správné?

Celý spor přesahuje jednu aplikaci i jeden řetězec. Otázka zní, jestli se „běžná cena“ u potravin postupně neproměňuje v cenu dostupnou hlavně těm, kdo odevzdají svá data a zvládnou se pohybovat v mobilní aplikaci. Německé soudy zatím říkají, že spotřebitelské organizace zvolily špatnou procesní cestu, ne že by model byl v pořádku. Věcná odpověď na férovost slev dostupných výhradně přes aplikaci tak zůstává otevřená.

V Česku se zatím nikdo neptá. Možná proto, že většina z nás už dávno ten QR kód u pokladny skenuje.

Jak mobilní appka přesvědčila Netflix

„Dostala se jim do ruky naše mobilní verze a líbila se jim,“ popsal genezi spolupráce Daniel Musil, šéf studia CGE, pro Seznam Zprávy. Klíčové je, co ta aplikace vlastně ukazovala. Nešlo o prostý přepis kartičkové deskovky do telefonu. CGE vybudovalo samostatný digitální produkt, placenou aplikaci za 129 Kč s upravenými pravidly, odemykatelnými režimy a balíčky slov. Právě tohle zřejmě Netflixu ukázalo, že brněnský tým umí značku převést do obrazovkového formátu, nejen půjčit práva a doufat.

Studio přitom do digitálu nevstoupilo včera. Czech Games Edition funguje od roku 2007, vydalo přes čtyřicet her a rozšíření (od Krycích jmen přes Galaxy Trucker po Lost Ruins of Arnak) a digitální hry vyvíjí od roku 2014. Dvanáct let zkušeností s převodem deskovek na obrazovky. To rozhodně není improvizace.

Gaučové hraní bez gamepadu

Codenames Party běží na televizoru prostřednictvím Netflixu nebo v prohlížečích Chrome a Edge. Každý hráč připojí svůj telefon či tablet jako ovladač naskenováním QR kódu. Žádný gamepad, žádný další hardware. Netflix tomu říká „TV + phone = instant fun“ a staví na tom celou svou strategii obývákového hraní vedle titulů jako Boggle Party, Pictionary: Game Night nebo LEGO Party!

Oproti klasickým Krycím jménům, kde dva týmy se svými spymastery hádají slova z mřížky pětadvaceti kartiček, přináší netflixová verze zásadní novinku: Party mód. Žádné dva týmy proti sobě. Každý hráč sám vytváří nápovědy pro svou kombinaci slov a zároveň hádá asociace ostatních. Je tu méně čekání, více paralelní akce a až deset hráčů najednou. Klasický týmový souboj ve hře zůstává také, ale právě Party mód je hlavním tahákem televizního formátu.

Česko čeká za dveřmi

Podle oficiálního přehledu Netflixu jsou televizní a webové hry dostupné ve dvaceti zemích včetně Polska, Rakouska a Německa. Česko v seznamu není. Hra je doslova u sousedů, ale ne doma.

Zakladatel a šéf CGE Petr Murmak spolu s kolegou Ondřejem Skácelem nicméně říkají, že českou lokalizaci mají téměř hotovou. Pokud Netflix službu rozšíří do Česka, čeští hráči by tak nemuseli čekat na překlad. Kdy přesně se to stane, ale nikdo nepotvrdil.

Co to znamená pro české studio i český herní průmysl

Finanční dopad spolupráce samotné CGE zřejmě zásadně nepřeklopí; podle informací BoardGameWire s odkazem na CzechCrunch je důležitější nové publikum a posílení značky než samotné tržby z jednoho titulu. Reputačně jde ale o výrazný úspěch: česká deskovková značka vstoupila do úvodní vlny netflixových party her pro televizory a prohlížeče.

Zajímavá je i indicie o tom, jak moc studio muselo přehodit priority. Už 3. března 2026 CGE oficiálně oznámilo odklad jiného digitálního projektu kvůli blíže nespecifikované krátkodobé zakázce. Codenames Party vyšlo o necelých sedm měsíců později. Spojitost nikdo explicitně nepotvrdil, ale časová souvislost je nápadná.

Pro ostatní české vývojáře z toho plyne konkrétní poučení: silná značka sama nestačí. CGE nedostalo zakázku jen díky tomu, že Krycí jména zná velké množství lidí. Důležitou roli sehrálo i to, že mělo fungující digitální produkt, který ukázal, jak může značka vypadat na obrazovce. Bez hotové aplikace by Netflix zůstal u licence a vývoj mohl klidně zadat někomu jinému.

Brněnský tým si místo toho sedl k televizoru a udělal hru sám. Netflix se díval a nechal ho.

Jak útočil a proč cílil na domácí routery

Princip byl nenápadný, ale účinný. Útočníci využili známou zranitelnost CVE-2023-50224 ve firmwaru routeru TP-Link TL-WR841N a prostřednictvím ní získali neoprávněný přístup k zařízení. Následně měnili nastavení DHCP a DNS. V praxi to znamená, že telefony, notebooky nebo tablety připojené k takovému routeru mohly automaticky používat útočníkem kontrolované DNS servery. Útočník tak mohl monitorovat dotazy na doménová jména a u vybraných služeb vracet podvržené DNS odpovědi a provádět takzvané adversary-in-the-middle útoky.

Nejzákeřnější na tom je, že si toho oběť dlouho nemusí všimnout. Žádné vyskakující okno, žádný alarm. Jen tiché přesměrování části provozu a možnost sběru hesel, autentizačních tokenů a dalších citlivých informací. Pro lidi pracující z domova to představuje potenciální cestu, kudy se útočník může dostat k citlivým informacím souvisejícím s jejich prací.

Domácí routery přitom nebyly konečným cílem. Sloužily jako levná a nenápadná infrastruktura, která umožňovala skrývat škodlivý provoz a vybírat zpravodajsky zajímavé oběti, například armádní a vládní instituce, kritickou infrastrukturu nebo organizace spojené s podporou Ukrajiny.

Které modely jsou na seznamu

Britské NCSC a další bezpečnostní instituce zveřejnily konkrétní výčet cílených modelů. Nejde tedy jen o obecné „routery TP-Link“, ale o konkrétní modelové řady, z nichž řada je starší a některé již mohou být na konci životnosti:

• Archer C5, Archer C7
• TL-MR6400, TL-MR3420
• TL-WDR3500, TL-WDR3600, TL-WDR4300
• TL-WR740N/741ND, TL-WR749N
• TL-WR840N, TL-WR841N/841ND, TL-WR841HP
• TL-WR842N/842ND, TL-WR845N
• TL-WR941ND, TL-WR945N, TL-WR1043ND, TL-WR1045ND
• TL-WA801ND, TL-WA901ND

TP-Link následně v oficiálním poradenství potvrdil, že u řady dotčených modelů jde o starší zařízení. U konkrétního routeru je ale nutné ověřit přesný model, hardwarovou revizi a dostupnost aktuálního firmwaru. Označení „oblíbené“ není přehnané: TP-Link se sám prezentuje jako jeden z předních výrobců síťových zařízení a modely jako WR841N patřily dlouhé roky k velmi rozšířeným domácím routerům.

Co se dělo v Česku

Vojenské zpravodajství se v rámci operace Masquerade v březnu 2026 zapojilo do mezinárodní operace vedené americkým FBI. Podle jeho vlastního vyjádření spočíval český zásah v úpravě nastavení části globálně zneužívané infrastruktury a zabezpečení potenciálně zneužitelných zařízení na území České republiky.

NÚKIB uvádí, že APT28 v rámci kampaně kompromitovala zařízení také v České republice. Kolik českých domácností bylo skutečně napadeno, úřady veřejně neuvedly. Stejně tak není k dispozici veřejný mechanismus, podle kterého by si běžný uživatel mohl jednoduše ověřit, zda byl jeho konkrétní router součástí kompromitované infrastruktury.

Co zkontrolovat a kdy router rovnou vyměnit

Praktický kontrolní seznam pro každého, kdo má doma TP-Link:

• Model a hardwarová verze – najdete je na štítku na spodní straně routeru nebo v administraci (obvykle na adrese 192.168.0.1 nebo 192.168.1.1). Hardwarová verze je klíčová, protože firmware pro jednu revizi nemusí fungovat na jiné.
• Srovnání se seznamem – porovnejte model s výčtem výše a ověřte jej také v oficiální poradně TP-Link.
• Firmware – na stránce ke stažení na webu TP-Link pro váš přesný model a hardwarovou verzi ověřte, zda existuje novější verze. Stahujte jen firmware odpovídající vašemu modelu, hardwarové revizi a regionu.
• Vzdálená správa – v administraci zkontrolujte, že není zapnutý přístup z internetu. Pokud ano a nepotřebujete ho, okamžitě ho vypněte.
• Heslo administrátora – pokud stále používáte výchozí přihlašovací údaje, změňte je. Ideálně použijte silné a jedinečné heslo.
• DNS servery – v nastavení DHCP/DNS by měly být buď adresy vašeho poskytovatele, nebo nastavení získávané automaticky. Neočekávaná cizí IP adresa může být varovným signálem.
• Certifikátová varování – pokud prohlížeč nebo e-mailový klient hlásí neplatné certifikáty na stránkách, kde to dříve nedělal, může jít o příznak útoku typu adversary-in-the-middle.

Pokud je váš model na seznamu EOL produktů TP-Link a výrobce pro něj nemá bezpečnostní aktualizaci, jediné spolehlivé dlouhodobé řešení je výměna za podporované zařízení. Žádná konfigurace nenahradí chybějící bezpečnostní aktualizaci. NÚKIB doporučuje u zařízení na konci životnosti zvážit jejich výměnu a současně aktualizovat firmware, změnit výchozí přihlašovací údaje a omezit vzdálenou správu z internetu.

Nejde jen o TP-Link

Tato konkrétní kampaň se týká především routerů TP-Link, zejména modelu TL-WR841N. FBI a partneři zároveň upozorňují na širší riziko kompromitovaných síťových zařízení. Jiná značka routeru proto neznamená automatické bezpečí, stejná základní pravidla platí univerzálně: aktuální firmware, silné heslo, vypnutá vzdálená správa a žádná zařízení, která výrobce přestal podporovat. NÚKIB zároveň upozorňuje, že APT28 používá celou řadu dalších technik a dlouhodobě cílí na vládní instituce, armádu, kritickou infrastrukturu a další organizace ve zpravodajském zájmu ruského státu.

Kdo doma provozuje router starý pět a více let s továrním heslem a bez bezpečnostních aktualizací, nepotřebuje čekat na ruskou rozvědku. Stačí kterýkoli běžný automatizovaný útok na zařízení připojené k internetu.

Co přesně v tom bundlu je a proč to nikdo jiný nedělá

Základní vivo X300 Ultra stojí v Česku 46 999 Kč. Photo Kit vyjde na 51 299 Kč, příplatek činí 4 300 Kč. Za ten rozdíl dostanete teleobjektiv, grip kit a 100W nabíječku. Jenže pak přijde ta část, která celý balíček posouvá do jiné kategorie: dva doplňky za symbolické dvě koruny, jejichž ceníková hodnota dohromady přesahuje 12 000 Kč.

Proč je to neobvyklé? Stačí se podívat na konkurenci:

• iPhone 16 Pro – v krabici telefon, USB-C kabel a dokumentace. Bez adaptéru a sluchátek. Apple to vysvětluje snahou o snížení ekologické zátěže.
• Samsung Galaxy S26 Ultra – telefon, datový kabel a SIM jehla. Žádný nabíjecí adaptér.
• Xiaomi 15 Ultra – telefon, USB-C kabel, SIM nástroj, ochranné pouzdro a pohlcovač vlhkosti. Slušnější než Apple a Samsung, ale pořád jen provozní základ.

Žádný z těchto výrobců nepřikládá specializované fotopříslušenství. Vivo tu nejde jen proti proudu, jde o úroveň výš.

Telefon, který má parametry na to, aby příslušenství dávalo smysl

Bohatý bundle by byl prázdné gesto, kdyby pod ním nebyl odpovídající hardware. X300 Ultra ale nabízí parametry, které příslušenství skutečně využijí:

Čtyři mikrofony, periskopický teleobjektiv s rozlišením 200 Mpx, záznam v 10bitovém Log profilu. Tohle není telefon, ke kterému výrobce přihodil pár dárků, aby ospravedlnil cenu. Je to nástroj pro mobilní tvůrce (koncerty, sport, příroda, cestovatelský obsah) a příslušenství k němu tvoří logický celek. Grip kit dává smysl, když točíte 4K při 120 snímcích za sekundu. Teleobjektiv dává smysl, když máte 200Mpx periskop. SmallRig video kit dává smysl, když telefon umí natáčet v Dolby Vision.

Kde ho koupíte a co k němu ještě dostanete

Oficiální česká kampaň pro X300 Ultra probíhala od 16. dubna do 31. května 2026. Mezi zapojenými prodejci figurují Alza.cz, Datart, Planeo, Mobil Pohotovost, TSBohemia, O2, Huramobil, Expert, Comfor, Digimax, Smarty a oficiální vivo e-shop. Distribuční síť je tedy široká, nejde o žádný exkluzivní import.

A pak je tu servisní balík, který sám o sobě stojí za zmínku. Vivo u řady X300 nabízí tříletou záruku a pět let záruky na baterii. U modelu X300 Ultra přidává navíc jednorázovou bezplatnou výměnu displeje během prvních 12 měsíců od nákupu, která platí pro kusy zakoupené v období kampaně. Při ceně přes 50 000 Kč je to pojistka, která může rozhodovat.

Pro koho to je ideální

Tady je důležité být upřímný. Pokud hledáte vlajkový telefon na běžné používání (volání, sociální sítě, občasné focení), základní X300 Ultra za 46 999 Kč dává větší smysl. Příplatek 4 300 Kč za Photo Kit a doplňky za symbolické koruny se vyplatí jen tehdy, když teleobjektiv, grip a video kit skutečně využijete.

Ale pokud patříte mezi lidi, kteří mobil používají jako primární nástroj pro tvorbu obsahu, tahle nabídka nemá na českém trhu obdobu. Konkurence prodává telefon a kabel. Vivo prodává kompletní sadu pro tvůrce a ještě k ní přidává brašnu, do které to všechno složíte.

Zajímavé je i to, že bundlování není u viva jednorázový výstřel. I levnější model V70 FE se v Česku prodává ve variantě GiftPack se sluchátky Buds Air3 a 90W nabíječkou. X300 Ultra Photo Kit ale posouvá tuto strategii na úplně jinou úroveň, od spotřebních dárků ke specializovanému vybavení.

Vivo tím v Česku říká něco, co ostatní výrobci přestali říkat už před lety: k telefonu za desítky tisíc korun patří víc než jen kabel a papírová příbalová kartička.

Co přesně se prodalo za 5 milionů korun

Rekordní aukci uspořádala americká aukční síň LCG Auctions v létě 2023. Lot nesl označení „Original 2007 Apple iPhone Factory Sealed (First Release, 4GB)“ a dražba běžela od 30. června do 16. července 2023. Vyvolávací cena činila 10 000 korun. Během sedmnácti dnů přišlo 28 příhozů a viditelný vítězný příhoz se zastavil na 158 644 dolarech. Po připočtení dvacetiprocentní přirážky aukčního domu vyšla konečná cena na 190 372,80 dolaru. Při tehdejším kurzu kolem 26,3 koruny za dolar to odpovídá přibližně 5 milionům korun.

Podstatné je, že nešlo o „jakýkoli starý iPhone“. Pětimilionovou cenu vytáhla kombinace několika faktorů: šlo o první 4GB verzi z úplně první vlny prodeje, kus byl továrně zapečetěný, nikdy neaktivovaný, krabička měla nepoškozené rohy a čisté zadní štítky. Bez jediného z těchto atributů by cena vypadala úplně jinak.

Zrovna 4GB verze je výjimečná

Apple v roce 2007 prodal 1,39 milionu iPhonů, jako produkt tedy rozhodně nešlo o raritu. Jenže 4GB varianta měla extrémně krátký život. Už 5. září 2007, pouhé dva měsíce po startu prodeje, Apple oznámil zlevnění 8GB modelu na 399 dolarů a o čtyřgigové verzi lakonicky uvedl, že ji bude prodávat jen „dokud vydrží zásoby“. Fakticky ji tím ukončil.

Z těch, které se prodaly, naprostá většina skončila rozbalená a používaná. LCG Auctions ještě na podzim 2024 uváděla, že draží teprve svůj čtvrtý zapečetěný 4GB kus. Čtvrtý. Z milionového nákladu.

Cenový rozptyl uvnitř kategorie „první iPhone“ je přitom obrovský:

• Zapečetěný 4GB, první vlna – 190 373 dolarů (červenec 2023)
• Zapečetěný 4GB s originální účtenkou – 133 435 dolarů (podzim 2023)
• Zapečetěný 4GB, pozdější aukce – 73 397 dolarů (podzim 2024)
• Zapečetěný 8GB s původní krabicí FedEx – 22 784 dolarů (červenec 2024)
• Použitý 8GB bez krabičky, český trh – 5 000 Kč (Aukro, březen 2026)

Rozdíl mezi prvním a posledním řádkem? Zhruba tisícinásobek.

Český příběh: šedý dovoz a odblokování

První iPhone se v Česku oficiálně nikdy neprodával. Tuzemský trh se dočkal až iPhonu 3G, jehož prodej odstartoval 22. srpna 2008. Jenže čeští nadšenci nečekali. Už v průběhu roku 2007 a na začátku roku 2008 si první iPhone vozili ze Spojených států nebo z Evropy a pomocí softwarových nástrojů je odblokovali pro české operátory.

Naše dedukce je jednoznačná: kdo si dal práci s dovozem, odblokováním a nastavením, ten telefon rozbalil, aktivoval a používal. Šance, že by si někdo v Česku nechal zapečetěný 4GB kus ležet v šuplíku sedmnáct let, je mizivá. Ale ne nulová.

Co rozhoduje o tom, jestli máte doma poklad

Pokud vám v zásuvce leží starý iPhone, klíčové je nepanikařit a hlavně nic nerozbalovat. Sběratelskou hodnotu prvního iPhonu určuje jasná hierarchie:

• Zapečetění a neaktivovaný stav – naprosto zásadní; rozbalený kus ztrácí řádově na hodnotě
• Varianta – 4GB z první vlny je svatý grál, 8GB stojí výrazně méně
• Stav krabičky – rohy, hrany, zadní štítky, absence poškození
• Provenience – originální účtenka, doklad o původu, přepravní doklady FedExu
• Model – na zádech hledejte označení A1203

Běžný první iPhone bez krabičky se na českém trhu prodává za nízké tisíce korun. To není špatné za osmnáct let starý telefon, ale na důchod z toho neodejdete. Pro srovnání: dnešní iPhone 16 Pro Max má 17,5cm (6,9″) OLED displej, 48Mpx fotoaparát a až 1 TB úložiště. Ten první měl 8,9cm (3,5″) obrazovku, 2Mpx fotoaparát a připojení přes pomalý EDGE. Technologicky je to propast. Sběratelsky je to právě ta propast, která dělá originál tak cenným.

Kde takový kus případně prodat

Pro běžný použitý iPhone z roku 2007 stačí Aukro, registrace, ověření a vlastní fotky. Pro širší mezinárodní poptávku funguje eBay. Ale pokud byste náhodou drželi zapečetěný kus, žádný z těchto kanálů nedává smysl. Specializovaná aukční síň jako LCG Auctions nabízí profesionální grading, focení, popis a přístup ke sběratelům, kteří jsou ochotni zaplatit šesticiferné částky v dolarech.

Na ceně rekordního kusu není nejpozoruhodnější stáří telefonu ani jeho historický význam. Je to fakt, že z milionu prodaných kusů běžné spotřební elektroniky se jeden dochoval v nedotčeném stavu a někdo za tu nepravděpodobnost zaplatil tolik co za byt v Praze.

Proč je v Česku tolik providerů a proč jich ubývá

Český internet nevyrostl z jednoho kabelu. Vyrostl ze stovek střech, kde nadšenci v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí montovali Wi-Fi antény. Levná technologie, nízké bariéry vstupu, obec po obci. Výsledkem je trh, který nemá v Evropě obdoby. Wi-Fi dodnes zůstává jednou z nejrozšířenějších technologií pevného internetu v Česku, s odhadovanými 1,118 milionu přístupů podle výroční zprávy ČTÚ za rok 2025.

Jenže co fungovalo dvacet let, přestává fungovat teď. Zakladatelé těchto firem jsou dnes často padesátníci bez nástupce. Zároveň na ně dopadá nový zákon o kybernetické bezpečnosti (č. 264/2025 Sb.), který některým poskytovatelům ukládá povinnosti v oblasti bezpečnostních opatření a hlášení incidentů. K tomu přidejte tlak zákazníků na IPTV, vícekanálovou obsluhu a hlavně na rychlosti, které bezdrátová síť z paneláku nemusí nabídnout. Zbývá jediná cesta: optika. A ta stojí peníze, které malá regionální firma nemusí mít.

O2 toto dilema popisuje otevřeně: majitel malého providera si může vybrat mezi dlouhou modernizací s nejistou návratností, nebo prodejem.

Jak O2 vše skupuje a co se děje po akvizici

V poslední veřejně popsané vlně akvizic O2 převzalo nejméně čtyři subjekty: Nej.cz, Nordic Telecom Regional, M.NET Studénka a Cable-NET. Přitom Nej.cz i Nordic Telecom Regional byly samy konsolidátory, které před převzetím pohltily řadu dalších lokálních značek. Faktický dosah je tedy výrazně širší než čtyři jména na papíře.

Mechanismus funguje v rámci skupiny PPF jednoduše:

• CETIN přebírá infrastrukturu: kabely, rozvody a aktivní prvky sítě.
• O2 přebírá zákazníky a maloobchodní služby.

Pro zákazníky převzatých firem to v praxi znamená migraci na ceník a podmínky O2. Přechodová stránka O2 pro bývalé zákazníky Nordic Telecomu například slibuje plynulý převod bez výpadku, tarify na dobu neurčitou s třicetidenní výpovědní lhůtou a modem, který po zaplacení zůstává zákazníkovi. Konkrétní podmínky se ale mohou lišit akvizici od akvizice.

Regulátor nenechává konsolidaci bez dozoru

Že O2 skupuje, neznamená, že může skupovat bez omezení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže u obou největších transakcí přikázal závazky:

• Nej.cz (povoleno v listopadu 2023): CETIN musí po dobu pěti let zachovat velkoobchodní nabídku ve 187 obcích, kde hrozilo snížení konkurence, a investovat minimálně 3,5 miliardy korun.
• Nordic Telecom Regional (povoleno v září 2024): pětileté velkoobchodní závazky ve 243 městech a obcích a investice minimálně 240 milionů korun.

V obou případech jde o otevřený a nediskriminační přístup za ekonomicky odůvodněné ceny. ÚOHS tím chrání lokality, kde by spojení mohlo fakticky odstranit alternativu pro koncového zákazníka.

Optika versus Wi-Fi: střet dvou epoch

Za celou konsolidací stojí jeden technologický posun. FTTH/B, tedy optika do domu nebo budovy, podle odhadu ČTÚ za rok 2025 vystoupala na téměř 1,073 milionu přístupů, meziročně o více než 12 %. Už překonala xDSL a blíží se Wi-Fi. O2 samo říká, že má největší zájem právě o provozovatele optických sítí. To nepřímo ukazuje, kdo má šanci přežít samostatně a kdo ne.

Problém je, že optická přípojka nevznikne přes noc. O2 mluví o 18 měsících a více. Proces podle CETINu zahrnuje osm kroků: od žádosti přes určení bodu napojení, schůzku nad projektem, smlouvu, projektovou dokumentaci, fyzickou realizaci až po kolaudaci a objednávku služby. K tomu přidejte majetkoprávní vypořádání s vlastníky nemovitostí, služebnosti a povolovací režim, který popisuje společné stanovisko ministerstev průmyslu a pro místní rozvoj. Nejde jen o výkop. Jde o byrokracii.

Co bude dál a co s ČEZNETem

Na trhu zůstává ještě jeden velký otazník. ČEZ v lednu 2026 oficiálně zahájil prodej svého poskytovatele ČEZNET, který podle prodejních materiálů pokrývá přes 352 tisíc domácností, obsluhuje téměř 124 tisíc zákazníků a vykazuje konsolidované tržby 636 milionů korun. Finální kupec ale k srpnu 2026 veřejně oznámen nebyl. ČEZNET zůstává v evidenci ČTÚ jako aktivní podnikatel, web i zákaznická linka fungují dál.

Plošné zdražení internetu z konsolidace zatím neplyne; ČTÚ řadí české maloobchodní ceny pevného internetu v mezinárodním srovnání mezi levnější. Riziko je ale lokální, přesně v těch stovkách obcí, kde ÚOHS musel zasáhnout. Český internet se nepřepisuje naráz. Přepisuje se obec po obci, střecha po střeše, anténa po anténě, a na konci toho procesu stojí místo nadšence s routerem korporace s miliardovým rozpočtem.

Co přesně se na Strahově testovalo

Terénní test nebyl laboratorní demo v ideálních podmínkách. Základnová stanice WiBAS G5 Smart pracovala v licencovaném pásmu 26 GHz s 200MHz kanálem, aktivním anténním systémem s beamformingem a technologií MU-MIMO. Dva klientské body byly umístěny ve vzdálenostech 3,5 a 6 kilometrů. Latence dosáhla 1,5 milisekundy, ztrátovost paketů byla nulová.

Klíčový moment přišel za deště. Kapacita na krátkou dobu klesla, ale spoj zůstal plně funkční. VanCo uvádí dostupnost 99,99 % až do vzdálenosti devíti kilometrů. Déšť tedy automaticky neshodí službu, pokles kapacity může být omezený a přechodný, pokud je spoj správně navržený.

Nejde přitom o izolovaný český experiment. Intracom Telecom a italský Open Fiber oznámily komerční nasazení stejné platformy v Itálii: tisíce domácností, 1 Gb/s download na šesti kilometrech a národní plán výstavby.

Proč zrovna 26 GHz a komu to pomůže nejvíc

Česko už zná bezdrátový gigabit v pásmu 60 GHz. Jenže ten funguje spolehlivě do zhruba 800 metrů. Na druhém konci spektra stojí optika, spolehlivá, ale kopání k malému počtu domů v řídce osídlené obci často ekonomicky nevychází. Přesně do téhle mezery míří 26 GHz: na delší vzdálenosti, kde je potřeba gigabitová třída připojení, ale výkop nedává smysl. Reálný dosah však závisí na použitém systému, terénu, přímé viditelnosti a dalších podmínkách; nelze ho obecně vymezit jedním pevným rozmezím. ČTÚ uvádí FWA jako jedno z využití nově otevřeného pásma 26 GHz.

Nejslibnějšími kandidáty jsou podle nás příměstské a venkovské lokality, samoty a menší obce v dosahu vhodného vysílacího bodu s přímou viditelností. Průmyslové zóny, logistické areály a velké objekty mohou být vhodné také. Konkrétní seznam prvních obcí zatím neexistuje, záleží na tom, kde lokální provider najde vhodný stožár a kde se mu investice vyplatí.

Zásadní je ještě jeden technický detail. Platforma nepotřebuje mobilní jádro sítě. Jak uvádí studie MPO, jde o takzvanou core-less technologii, bez komplexního a cenově nákladného mobilního jádra, které si mohou dovolit jen velcí operátoři. Pro regionální poskytovatele to znamená nižší vstupní náklady i provozní složitost.

Regulace je hotová, bariéra vstupu překvapivě nízká

Veřejná konzultace ČTÚ k pásmu 24,25–27,5 GHz proběhla od 24. února do 27. března 2026. Opatření bylo vydáno 27. května a účinnosti nabylo 1. července 2026. Kdo chce stavět, už nemusí čekat na dokončení této části regulace.

A podmínky jsou překvapivě vstřícné:

• Šířka spektra: 1 250 MHz otevřených pro zájemce
• Přístup: individuální oprávnění, žádná miliardová aukce
• Orientační roční poplatek: 3 000 Kč za 200MHz kanál
• Licence: na pět let s možností prodloužení

To je diametrálně odlišný model oproti mobilním aukcím, kde se ceny licencí pohybovaly v miliardách korun. Menší provider s dobrým vysílacím bodem a lokální poptávkou může reálně začít stavět, samozřejmě při splnění podmínek pro využívání kmitočtů.

ČTÚ ale zároveň naznačuje delší výhled: do budoucna chce v části pásma vytvořit souvislé spektrum pro vysokokapacitní mobilní sítě. Současné otevření pro FWA tedy nemusí být finální stav navždy.

Co to znamená pro běžného uživatele

Z jedné základnové stanice lze podle výrobce obsloužit až 120 koncových jednotek na sektor s agregovanou kapacitou přes 5,6 Gb/s. Jednoduchý výpočet: při rovnoměrném dělení mezi 120 uživatelů vychází zhruba 47 Mb/s na každého. Gigabit je tedy schopnost jednotlivé přípojky, ne garantované minimum pro celý plně vytížený sektor najednou. Pokročilé QoS ale umožňuje kapacitu dělit podle skutečné potřeby, ne každý streamuje 4K video ve stejnou sekundu.

Cena koncové jednotky pro český trh zatím nebyla zveřejněna. Starší odhady z roku 2023 hovořily o řádu stovek eur za klientskou část, přičemž zařízení v tomto pásmu byla přibližně dvakrát až třikrát dražší než kvalitní produkty pro 5GHz pásmo. S rostoucí globální poptávkou po 26/28GHz hardwaru by ceny měly klesat.

A nejde o běžné mobilní 5G pro telefony. FWA v pásmu 26 GHz je fixní bezdrátový přístup se směrovou anténou na střeše, který může nabídnout vysokou kapacitu a nízkou latenci. Kapacita však stále závisí na konkrétní síti a počtu připojených zákazníků.

Kdy to dorazí k vám?

Regulace stojí. Technologie funguje. Hardware existuje. Chybí jediné: lokální provideři, kteří začnou stavět. První komerční projekty budou záviset na dostupnosti vhodného vysílacího bodu, přímé viditelnosti a ekonomice konkrétní lokality. Celostátní spuštění jedním dnem nečekejte, ale jednotlivé projekty mohou vznikat v řádu měsíců. Pro obce, kde optika nikdy ekonomicky nevyjde, je to jedna z konkrétních možností, jak získat vysokorychlostní připojení bez pokládky optického kabelu.

Státní jádro nad komerčními vysílači

Formulace „vlastní síť“ může snadno vyvolat představu tisíců nových vysílačů rozesetých po celé zemi. Realita je jiná. Stát v této fázi nestaví kompletně oddělenou infrastrukturu od nuly. Buduje takzvané jádro sítě, tedy řídicí a služební vrstvu, kterou bude mít plně pod vlastní kontrolou. Rádiový signál, přes který budou policisté, hasiči a záchranáři reálně komunikovat, má využívat existující LTE a 5G sítě komerčních operátorů.

Český telekomunikační úřad s tímto modelem počítal už při aukci frekvencí v pásmu 700 MHz. Operátoři, kteří v ní uspěli, převzali závazky pro takzvanou komunikaci PPDR, tedy prioritní širokopásmové služby pro veřejnou bezpečnost, včetně národního roamingu. Stát si tak zajistí, že nebude závislý na jediném komerčním partnerovi, a přitom nemusí stavět paralelní síť vysílačů. Jde o hybridní model: státní mozek, komerční svaly.

Co přesně má SVOP umět

Ministerstvo vnitra popisuje SVOP jako „specializovaného neveřejného konvergovaného virtuálního operátora plně pod kontrolou státu“. V praxi to znamená několik klíčových vlastností:

• Vysokorychlostní data i v krizových stavech – síť má poskytovat služby i tehdy, když jsou komerční sítě přetížené nebo je jejich dostupnost omezená, například při povodních nebo jiné rozsáhlé krizové situaci.
• Přístup ke kritickým aplikacím – záchranáři dostanou nástroje pro sdílení obrazu, videa a dat přímo v terénu, s dostupností definovanou parametry služby.
• Kybernetická odolnost – vlastní jádro pod kontrolou státu má snížit riziko, že komunikaci bezpečnostních složek naruší útok na komerční infrastrukturu.
• Eliminace závislosti na jednom dodavateli – stát se nechce dostat do situace, kdy bude závislý na jednom dodavateli technologií. Jedním z cílů projektu je proto omezení takzvaného vendor lock-in, tedy závislosti na konkrétním dodavateli.

Do budoucna vládní materiály počítají i s rozšířením o další přístupové sítě. SVOP-Jádro navíc není celý program; jde o vybudování jádra sítě, na které mohou navazovat další části řešení.

Česko není výjimka, spíš pozdní příchozí

Podobné projekty běží napříč Evropou. Velká Británie buduje Emergency Services Network pro více než 300 tisíc policistů, hasičů a záchranářů, opět na principu využití komerční mobilní infrastruktury upravené pro potřeby veřejné bezpečnosti.

Finsko provozuje systém Virve 2, kde státní operátor Erillisverkot zajišťuje službu a její řízení, zatímco rádiovou 4G/5G infrastrukturu dodává komerční operátor Elisa. Starý a nový systém mají běžet souběžně do konce roku 2028. Maďarsko zvolilo odlišnější cestu: buduje privátní 5G síť pro bezpečnostní složky se samostatnou rádiovou a jádrovou infrastrukturou.

Český model se nejvíce blíží finskému a britskému přístupu. Není to evropská výjimka, spíš domácí varianta ověřeného trendu, která přichází s několikaletým zpožděním.

Kde je projekt teď a kolik už se utratilo

Podle projektové karty IROP byl SVOP-Jádro formálně zahájen 1. listopadu 2024. Vládní záměr pracuje s horizontem do konce roku 2027, přičemž nejzazší termín dokončení v rámci 47. výzvy IROP je 31. 12. 2028. Přesné datum ostrého spuštění ministerstvo veřejně neoznámilo. Samotný projekt má za cíl vybudovat jádro sítě LTE/5G, které bude základem budoucího státního virtuálního operátora.

Výmluvnější než harmonogram je ale dosavadní čerpání. Návrh závěrečného účtu Ministerstva vnitra za rok 2025 uvádí, že na SVOP-Jádro bylo ke konci roku utraceno 2,1 milionu korun, za studii proveditelnosti a znalecký posudek. Z téměř 450milionového rozpočtu tedy zatím odešla jen malá část. Projekt je stále ve fázi přípravy a budování infrastruktury, nikoli v plném provozu.

Důležitý je i širší kontext. SVOP-Jádro je součástí širšího úsilí státu o odolnou a bezpečnou komunikační infrastrukturu pro veřejnou správu a krizové řízení. Nejde tedy o běžného mobilního operátora v konkurenčním smyslu, ale o neveřejnou komunikační infrastrukturu pro subjekty, které ji potřebují při výkonu bezpečnostních a krizových úkolů.

Česko si za necelou půlmiliardu nekupuje nového operátora pro lidi. Buduje si kontrolu nad tím, jak budou komunikovat ti, na kterých v krizové chvíli závisí životy ostatních.

Co přesně Samsung vypíná a co zůstává

Důležité je rozlišit dvě věci: technologii a aplikaci. SMS jako síťová služba nikam nemizí. Každý telefon se SIM kartou, chytrý i tlačítkový, bude dál schopen odesílat a přijímat klasické textové zprávy. To potvrzuje i O2 ve své podpoře: SMS fungují po vložení SIM v každém telefonu.

Co končí, je Samsung Messages jakožto rozhraní. Po datu vypnutí přes ni nepůjde zprávy odesílat. Výjimku Samsung ponechává pro nouzová čísla a nouzové kontakty uložené v zařízení. Náhradou je Google Messages, aplikace, kterou Samsung na nových modelech už předinstaluje a která podporuje klasické SMS a MMS i novější protokol RCS.

Migrace konverzací z jedné aplikace do druhé proběhne automaticky, ale Samsung upozorňuje, že podle objemu dat může trvat až přibližně 24 hodin. Kdo čeká na ověřovací SMS z banky, měl by s přechodem počítat s předstihem.

Proč zrovna teď a proč nejdřív Amerika

Samsung změnu rámuje jako strategický krok k „jednotnému zážitku ze zasílání zpráv na Androidu“. V praxi to znamená, že firma přestává udržovat vlastní aplikaci pro zprávy a přenechává tuto roli Googlu. Součástí balíčku jsou funkce RCS: potvrzení o přečtení, indikátor psaní, kvalitnější fotky a videa ve skupinových konverzacích nebo bezpečnostní filtry.

Proč tvrdé vypnutí začíná v USA, Samsung veřejně nevysvětlil. Dá se ale předpokládat, že americký trh je pro firmu významný a změnu lze snáze koordinovat s tamní podporou RCS. Zároveň platí, že Galaxy S25, představený začátkem roku 2025, už Samsung Messages nemá předinstalovanou ani na českém trhu. A majitelé Galaxy S26 a novějších si ji podle americké podpory Samsungu z Galaxy Store vůbec nestáhnou. Trend je jednoznačný: Samsung Messages postupně mizí ze všech trhů, jen tempo se liší.

Český kontext: operátoři nejsou na stejné vlně

Pro českého uživatele je klíčové, jak na RCS reagují tuzemští operátoři. A tady panuje nesoulad.

• T-Mobile ČR už veřejně propaguje RCS chat a uvádí, že funguje i mezi Androidem a iPhonem. Pokud RCS není dostupné, zpráva se automaticky odešle jako běžná SMS nebo MMS.
• Vodafone ČR naopak uvádí, že RCS na iPhonech v tuto chvíli nepodporuje.
• O2 ČR se k RCS ve veřejné podpoře vyjadřuje opatrněji a klade důraz na to, že klasické SMS zůstávají základní službou.

Tohle je důležitý detail. Pokud Samsung v budoucnu rozšíří tvrdé vypnutí Samsung Messages i na Česko, část uživatelů, zejména ti, kteří komunikují s kontakty na iPhonech u Vodafone, se může ocitnout v situaci, kdy RCS nebude fungovat oběma směry. Google Messages v takovém případě automaticky použije SMS nebo MMS, takže zpráva dojde, ale bez bonusových funkcí.

Co by měl český majitel Galaxy udělat

Pevné datum pro Česko zatím neexistuje. Nejkonkrétnější veřejný signál je vazba na One UI 7, řadu Galaxy S25 a formulaci v českém Samsung Newsroomu o „výhledovém“ rozšíření na další modely. Povinné kroky tedy zatím nejsou. Prakticky se ale vyplatí:

• Zkontrolovat, jestli máte na telefonu nainstalované Google Messages.
• Nastavit ji jako výchozí SMS aplikaci, na nových Galaxy telefonech to už bývá přednastavené.
• Mít zapnutá mobilní data nebo Wi-Fi, pokud chcete využívat RCS funkce.
• Nebát se ověřovacích SMS z bank a úřadů, ty chodí jako standardní textovky bez ohledu na to, která aplikace je výchozí.

Vedlejší ztráty: hodinky a sdílení zpráv mezi zařízeními

Jeden dopad, o kterém se mluví méně, se týká starších hodinek Samsung s operačním systémem Tizen. Po konci Samsung Messages na nich zůstane možnost číst a odesílat textové zprávy, ale některé funkce propojení se Samsung Messages mohou přestat fungovat. Narušena může být i funkce sdílení hovorů a zpráv mezi zařízeními, která umožňovala posílat zprávy z tabletu nebo notebooku přes Samsung Messages v telefonu.

Samsung v USA ukončil jednu éru, éru vlastní aplikace pro zprávy. Pro Česko je to zatím signál, ne hotová věc. Ale kdo má Galaxy telefon a stále používá Samsung Messages jako výchozí, dělá dobře, když si zvykne na Google Messages už teď. Až přijde český termín, nebude to překvapení, bude to formalita.

Tři porty, jeden adaptér: jak to funguje v praxi

Princip „jedna nahradí tři“ je jednoduchý: nabíječka má dva USB-C výstupy a jeden USB-A. Připojíte telefon, tablet a třeba bezdrátová sluchátka současně, aniž byste hledali další zásuvku. Celkový výkonový strop činí 67 W, takže při nabíjení jediného zařízení přes USB-C dostanete až 67 wattů, což stačí i na lehčí notebook. USB-A port zvládne až 18 W.

Důležité je ale říct, co to znamená při současném nabíjení více zařízení najednou. Celkový výkon se mezi porty rozděluje, takže tři připojená zařízení nedostanou každé 67 W. Přesnou rozdělovací matici Alza na produktové stránce neuvádí, ale v běžném scénáři (telefon, tablet, sluchátka) je to více než dostatečné. Telefon si řekne o 20–30 W, tablet o dalších 15–20 W a sluchátka o zlomek wattu.

Co za cenu 599 Kč dostanete

Cena 599 Kč je aktuální veřejná cena na Alze. S předplatným AlzaPlus+ klesne na 539 Kč. V obou případech jde o poměrně agresivní cenu za tříportovou GaN nabíječku s 67W stropem. Pro srovnání:

• FIXED Mini GaN 65W – tři porty, 65 W, na Alze za 699 Kč
• Anker Zolo 70W – podobný výkon, cena kolem 1 090 Kč
• Baseus – levnější modely nabízejí jen 30 W, srovnatelný 67W tříportový model bývá dražší

K ceně se váže i 36měsíční záruka, což je v kategorii příslušenství pod tisícikorunu nadstandard. Balení neobsahuje kabel, počítejte tedy s tím, že si ho koupíte zvlášť, nebo použijete ten, který už máte v šuplíku.

Technicky jde o konstrukci GaN, tedy nabíječku postavenou na nitridu galia místo klasického křemíku. Praktický výsledek? Menší rozměry (93 × 44 × 31 mm), nižší hmotnost (129 g) a vyšší účinnost. Na cestu se vejde do kapsy u batohu. Podporuje standardy PD 3.0 s PPS, QC 3.0/2.0, AFC, FCP, SCP i Apple 2.4A, takže pokryje naprostou většinu běžných zařízení na trhu. Ochranný systém 4Safe hlídá zkrat, přepětí, přetížení a přehřátí.

Nabije váš telefon rychle? Záleží na značce

Tady je potřeba být konkrétní, protože „univerzální nabíječka“ neznamená „maximální rychlost pro každý telefon“.

• iPhone 12 a novější – Apple uvádí, že pro rychlé nabíjení stačí minimálně 20W USB-C adaptér. AlzaPower s 67 W má tedy dostatečnou rezervu. Bez problému.
• Samsung Galaxy – modely s podporou Super Fast Charging vyžadují 25W nebo 45W nabíjení podle konkrétního modelu a vhodný adaptér s PD/PPS. AlzaPower oba standardy podporuje, takže 25W scénář zvládne a u části modelů také 45W režim; záleží na konkrétním telefonu a kabelu.
• Xiaomi – tady to skřípe. Modely jako Xiaomi 14T Pro s 120W HyperCharge jsou navrženy pro použití s kompatibilním 120W nabíjením výrobce. Univerzální GaN adaptér telefon nabije, ale bez maximální rychlosti. Kdo chce u Xiaomi plný výkon, potřebuje kompatibilní vysokovýkonové řešení.

Vstupní napětí 100–240 V znamená, že nabíječka funguje elektricky po celém světě. Fyzicky ale pasuje do evropských zásuvek typu C; pro Británii, USA nebo Švýcarsko budete potřebovat cestovní redukci.

Jak ji na Alze najdete

Drobný zádrhel pro ty, kdo produkt hledají: nabíječka byla původně vedená jako AlzaPower G610CCA Fast Charge 67W, dnes ji Alza uvádí jako AlzaPower Ultimate X500 67W. Původní URL stále funguje a vede na správný produkt. Při naší rešerši byla obě barevná provedení (černé i bílé) skladem s dostupností přes 10 kusů.

Alza nabízí i zvýhodněné ceny přes firemní Benefit program, ale k jejich využití potřebujete příslušný kód od zapojeného zaměstnavatele. Běžný zákazník se dostane nejníž přes AlzaPlus+ na zmíněných 539 Kč.

Jedna nabíječka, tři porty, cena pod šest stovek a stovky spokojených hodnocení. V kategorii, kde se část konkurence pohybuje od sedmi stovek výš, není těžké pochopit, proč si ji zákazníci Alzy kupují ve velkém.