Co přesně VPortal ukáže a co ne

Po otevření modulu „Pevné služby“ funguje klasický našeptávač: začnete psát ulici a číslo popisné a portál vám nabídne konkrétní adresní místo podle registru RÚIAN. Po přiblížení se na mapě zobrazí vrstvy s počtem subjektů, typem technologie (optika, xDSL, kabel, FWA), rychlostním profilem a kategorií sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN).

Zásadní je ale jedno upozornění, které ČTÚ samo zdůrazňuje: zobrazený subjekt nemusí být totožný s maloobchodním poskytovatelem, u kterého si internet objednáte. Typickým příkladem je CETIN. Na mapě se objeví jako provozovatel infrastruktury, ale služby přes jeho síť reálně prodávají O2 nebo jiní operátoři. Mapa tedy ukazuje, co je na adrese technicky k dispozici, nikoli konkrétní tarify a jejich ceny.

Tři státní nástroje, které dávají smysl používat společně

Samotná mapa je silný orientační podklad. Skutečnou hodnotu ale získá teprve v kombinaci s dalšími dvěma oficiálními nástroji ČTÚ:

• VPortal (Pevné služby) – zjistíte, jaká infrastruktura a kolik subjektů je na vaší adrese evidováno.
• Srovnávač ČTÚ – na stejné adrese porovnáte ceny a kvalitativní parametry konkrétních nabídek. Data do srovnávače dodávají sami operátoři.
• NetTest – změříte skutečnou rychlost, kterou doma reálně dostáváte. Certifikované měření navíc slouží jako důkazní materiál při reklamaci, a to pro inzerované rychlosti do 500/250 Mb/s.

Postup je jednoduchý: nejdřív ve VPortalu zjistíte, co je na adrese technicky dostupné. Pak ve srovnávači ověříte, kdo danou službu nabízí a za kolik. Nakonec pomocí NetTestu zkontrolujete, jestli skutečně dostáváte rychlost, za kterou platíte. Tento postup může odhalit například to, že na vaší adrese je dostupná optická přípojka, zatímco vy stále využíváte pomalejší DSL.

Jak přesná jsou data a jak často se aktualizují

U pevných sítí jde o roční snapshot: data se sbírají k 31. prosinci daného roku. Aktuálně zveřejněný „Sběr dat 2024“ ČTÚ publikoval v roce 2025. Nejde tedy o živý registr, který se mění každý den, ale o pravidelně aktualizovaný přehled.

Pojem „disponibilní přípojka“ přitom neznamená, že kabel vede přímo do vašeho bytu. Znamená, že ji operátor provozuje nebo ji dokáže zřídit do čtyř týdnů bez nepřiměřeně vysokých nákladů. Pro venkov a menší obce je to cenná informace, protože mapa pracuje na úrovni jednotlivých adresních míst, nikoli jen celých obcí. Systém elektronického sběru dat navíc obsahuje automatické kontroly: formuláře se při zjištění chyb vracejí operátorům k opravě a ČTÚ je následně dále prověřuje.

Důležité je ale nepřeceňovat právní sílu mapy. Podmínky užití VPortalu výslovně uvádějí, že zveřejnění informací na portálu samo o sobě nezakládá závazný právní vztah. Mapu proto nelze použít jako podklad pro reklamaci. K tomu slouží výhradně certifikované měření NetTestu, jehož výsledky lze podle výroční zprávy ČTÚ za rok 2025 přiložit jako důkazní materiál.

Vyplatí se mapu zkontrolovat

Výroční zpráva ČTÚ za rok 2025 potvrzuje, že VPortal prošel rozšířením: modul „Pevné služby“ nově rozlišuje jednoduchá a certifikovaná měření NetTestu a zobrazuje také výsledky měření specialistů úřadu. Portál už tedy není jen statickou mapou dostupnosti, ale i rozcestníkem ke kvalitě služby. Vizualizovaná data si navíc můžete exportovat do formátu CSV, Excel nebo KMZ pro Google Earth.

Pokud vás na mapě zaujme subjekt, o kterém jste dosud neslyšeli, ověřte nejprve, zda nejde pouze o provozovatele infrastruktury. Poté stejnou adresu zadejte do srovnávače ČTÚ. A pokud zjistíte, že máte k dispozici rychlejší technologii, než jakou aktuálně využíváte, potvrďte si její skutečnou dostupnost přímo u poskytovatele. Srovnávač totiž sám upozorňuje, že geografická dostupnost může vykazovat určitou nepřesnost.

Stát vybudoval nástroj, který dokáže odhalit rozdíl mezi tím, co je na vaší adrese technicky dostupné, a tím, co vám operátor skutečně nabízí. Stačí tři kliknutí a pět minut. Škoda, že se o něm většina lidí dozví spíš náhodou než z běžné informační kampaně.

České poště padají tržby

Zpráva ČTÚ rozebírá jednotlivé kategorie univerzální služby a propad je plošný, nikoli soustředěný do jediné položky.

• Poštovní zásilky do 2 kg (běžné dopisy, obálky): z 165 milionů v roce 2020 na 68,1 milionu v roce 2025. Pokles o 59 %
• Doporučené zásilky: 27,9 milionu kusů v roce 2025, výrazně méně než před pěti lety
• Poštovní poukázky (složenky): z 24 milionů na 9,7 milionu. Pokles o 60 %
• Cenné zásilky: přibližně jeden milion kusů za celý rok 2025

Největší propad je tam, kde bychom ho čekali – u obyčejných dopisů a složenek. Tedy u služeb, které lidé nahrazují jedním kliknutím v mobilní aplikaci banky nebo zprávou v datové schránce. Důležité upřesnění: ČTÚ neměří celý byznys České pošty, ale pouze zákonem vymezenou univerzální službu. Část poklesu tedy souvisí i s tím, že se struktura sledovaných služeb postupně zpřesňovala. Trend úbytku zákazníků je ale jednoznačný.

Proč Češi poštu už tak nevyužívají

ČTÚ ve zprávě přímo jmenuje příčiny: e-maily, SMS, chatovací aplikace a datové schránky vytlačují listovní komunikaci. U poštovních poukázek je to ještě přímočařejší: bankovní převody a okamžité platby jsou rychlejší, levnější a nevyžadují cestu na přepážku. Osobně jsme se zeptali i našich čtenářů a z dotazovaných 21 lidí ji prakticky 17 z nich už téměř nevyužívá.

U balíkové logistiky pak hraje roli konkurence. Packeta za rok 2025 uvádí 184 milionů doručených zásilek v celé skupině a přes 10 tisíc výdejních míst v Česku. PPL hlásí síť zhruba 4 100 výdejních míst a boxů. Oba hráči sázejí na model, který zákazníkům vyhovuje více: samoobslužné boxy u domu, výdejní místa v obchodech a sledování zásilek v reálném čase. Česká pošta tento model částečně přebírá, ale její jádro (přepážka, fronta, otevírací doba) patří do jiné éry.

Nejde přitom o českou anomálii. Evropská komise popisuje celoevropský pokles objemu listovních zásilek. V Německu spadl objem dopisů v roce 2024 z 10,9 na 10,2 miliardy kusů. Český propad je strmější, ale směr je všude stejný.

Stát poštu drží, ale za kolik a na jak dlouho

Česká pošta jako držitel licence musí zajistit univerzální službu po celé zemi. Stát za to poskytuje kompenzace: za rok 2024 činila 1,5 miliardy korun, v roce 2025 byla vyplacena záloha 750 milionů. Evropská komise schválila rámec podpory až do kumulativní výše 7,5 miliardy korun za roky 2025 až 2029.

Současná licence běží do 31. prosince 2029. Do té doby je stanovena povinnost udržovat minimálně 2 900 provozoven, ke konci roku 2025 jich bylo 2 981. Struktura sítě se ale rychle mění: vlastních poboček ubylo z 2 543 na 1 826, zatímco poboček Partner přibylo z 124 na 1 155. V roce 2025 ČTÚ evidoval 1 095 případů dočasného uzavření provozoven.

Ekonomický tlak je reálný. Výroční zpráva České pošty za rok 2024 uvádí čistou ztrátu 1,25 miliardy korun a vlastní kapitál 2,84 miliardy. Bezprostřední krach to neznamená, ale dlouhodobý tlak na změnu ano.

Kdo poštu ještě potřebuje, a co ho čeká

Českou poštu stále využívají lidé, kteří potřebují formální doručení: úřední dopisy, doporučené zásilky, ověřování podpisů přes Czech POINT. Fyzické osoby nemají povinné datové schránky, takže úřední písemnosti dál často chodí doporučeně. Část seniorů pobírá důchod v hotovosti právě přes poštu. Pro tyto skupiny je pobočková síť stále nenahraditelná.

Co se ale mění, jsou ceny. Od 1. dubna 2026 Česká pošta zdražila:

Obyčejné psaní ekonomické do 50 g zůstává na 31 korunách, prioritní na 36. Směr je ale jasný: méně zásilek, vyšší cena za kus, více partnerských poboček místo vlastních.

Co bude po roce 2029

ČTÚ ve zprávě uvádí, že očekává pokračování poklesu objemu základních služeb i v dalších letech. Konkrétní číselnou prognózu ale nezveřejňuje a veřejný scénář pro dobu po vypršení současné licence v roce 2029 ve zdrojích neexistuje.

Jedno je ale zřejmé už teď. Česká pošta v podobě, jakou si pamatujeme z devadesátých let (fronta u přepážky, růžová složenka, doporučený dopis od úřadu), postupně přestává existovat. Ne proto, že by ji někdo zrušil. Češi ji prostě přestávají potřebovat.