Jak se z 1,6 milionu stalo 2,3

Mechanismus byl promyšlený a rozložený do několika kroků. Po kliknutí na reklamu se lékaři ozval údajný investiční poradce, který ho provedl založením účtu na blíže nespecifikované platformě. Lékař vložil první peníze a na obrazovce viděl, jak se jeho investice zhodnocuje. Celkem poslal na tento „investiční účet“ zhruba 1,6 milionu korun.

Pak přišel zlom. Když chtěl peníze vybrat, dozvěděl se, že jeho účet byl kvůli vysoké částce zablokován. K jeho odblokování musel zaplatit další poplatek. Nadvakrát poslal ještě necelých 700 tisíc korun. Podvodníci po něm požadovali dalších 950 tisíc, ale to už lékař odmítl a obrátil se na policii. Celková skutečná ztráta tak dosáhla 2,3 milionu korun. Zisky, které viděl na obrazovce, nikdy neexistovaly.

Deepfake, který napodobí i televizní zprávy

Přesná kopie videa, které lékaře přesvědčilo, nebyla veřejně zveřejněna. Nejbližší doloženou variantu s Křetínského tváří rozebral projekt Demagog.cz. Vypadala jako reportáž CNN Prima News, včetně spodní lišty, loga a grafického stylu. Podvodníci použili starší autentické záběry Křetínského, pocházející mimo jiné z videa, které v roce 2018 zveřejnila AC Sparta Praha. Umělá inteligence k nim doplnila nový hlas a obsah sdělení. Výsledek se šířil na sociálních sítích prostřednictvím falešných profilů napodobujících zpravodajské účty.

Pro běžného uživatele jsou taková videa stále přesvědčivější. Varovné znaky přesto existují: nepřesný pohyb rtů vůči hlasu, neměnný časový údaj v obraze, podezřelá výzva k okamžité investici a odkaz na neznámý web.

Nejde o ojedinělý případ, ale o systém

Náchodský lékař není výjimkou. Stejný scénář se v Česku v roce 2025 opakoval napříč kraji a s různými tvářemi. Na Trutnovsku přišel muž o téměř 14 milionů korun poté, co uvěřil deepfake videu s Andrejem Babišem a Terezou Tománkovou. V Hradci Králové senior ztratil skoro 2 miliony korun kvůli falešnému Babišovi. Na Olomoucku seniorka poslala přes 780 tisíc korun po zhlédnutí videa s Fialou a Babišem. Na Teplicku podvodníci zneužili tvář Karla Havlíčka zasazenou do pořadu Otázky Václava Moravce.

Národní centrála proti organizovanému zločinu ve výroční zprávě za rok 2024 řadí investiční podvody mezi pokračující závažné fenomény s velkou škodou a vysokým počtem poškozených. Energetický holding EPH, který Křetínský spoluvlastní, před zneužíváním svého jména varoval už v roce 2022 a znovu v lednu 2025. Jde tedy o dlouhodobě zneužívanou identitu, nikoli o jednorázový incident.

Jak se bránit a co dělat, když už je pozdě

Policie i Česká národní banka shodně popisují varovné znaky: známá osobnost slibuje rychlý a neobvykle vysoký výnos, komunikace se přesouvá na WhatsApp, někdo požaduje vzdálený přístup přes AnyDesk nebo TeamViewer, kopie dokladů nebo doplatky za odblokování účtu, daň či provizi. Obrana začíná ověřením, zda má investiční subjekt potřebné oprávnění, například v registru ČNB, a končí jednoduchým pravidlem: legitimní investice nevyžaduje poplatek za výběr vlastních peněz.

Kdo už peníze poslal, měl by okamžitě kontaktovat svou banku, uchovat veškerou komunikaci, snímky obrazovky a potvrzení o platbách a bez odkladu podat oznámení na policii. Rychlý zásah může zvýšit šanci na zajištění nebo zastavení peněz dříve, než projdou přes další účty. Po delší době bývá jejich dohledání a navrácení výrazně složitější.

Policie výslovně uvádí, že obětí se může stát kdokoliv bez ohledu na věk, vzdělání nebo technologickou zkušenost. Dvaašedesátiletý lékař z Náchodska nenaletěl proto, že by byl naivní. Naletěl proto, že se stal terčem profesionálně vedené manipulace, která kombinuje autoritu známé tváře, falešný zisk na obrazovce a tlak na rychlé rozhodování. A právě na tento mechanismus pachatelé opakovaně spoléhají.

Lidské smysly bohužel nestačí

Tvrzení, že lidstvo přestává rozeznávat realitu od podvrhu, není nadsázka, ale statistický závěr. Rozsáhlá meta-analýza zahrnující 56 studií a více než 86 tisíc účastníků dospěla k závěru, že průměrná úspěšnost lidí při rozpoznávání deepfakeů činí 55,54 %. To je jen těsně nad úrovní náhodného hádání. Výzkumníci výslovně uvádějí, že výsledek „není signifikantně nad úrovní náhody“.

Český kontext je ještě varovnější. Experiment popsaný Ministerstvem vnitra ČR a realizovaný výzkumníky z FIT VUT ukázal, že v běžné konverzaci nikdo z 31 respondentů deepfake hlas neodhalil. Žádný. Nula z jednatřiceti. Když člověk podvod neočekává, mozek si důvěryhodnost situace doplní sám. A přesně na to útočníci v případu Arupu spoléhali: videokonference byla podle hongkongských úřadů předem připravená a neobsahovala skutečnou interakci. Vizuální důvěryhodnost nahradila chybějící „živost“ a zaměstnanec neměl důvod pochybovat.

Meta-analýza přitom ukazuje i záblesk naděje. Když lidé projdou cíleným tréninkem se zpětnou vazbou nebo dostanou podporu od AI nástrojů, jejich úspěšnost stoupne přibližně na 65 %. Je to lepší, ale stále daleko od spolehlivosti.

Detektory slibují hodně, v praxi ale dodávají málo

Pokud lidské oko a ucho selhávají, nabízí se otázka: co zvládnou stroje? V laboratorních podmínkách poměrně hodně. Na benchmarku WildRF dosáhl nejlepší model přesnosti 93,7 % a jeho odlehčená verze pro mobilní zařízení byla 375krát úspornější při jen mírném poklesu výkonu. Jenže laboratoř není reálný svět.

Na datasetu Deepfake-Eval-2024, který obsahuje skutečné deepfaky „z divočiny“, klesl výkon open-source modelů v průměru o 50 % u videa, 48 % u audia a 45 % u obrázků. Nejlepší dosažené AUC bylo 0,58, tedy opět jen těsně nad úrovní náhody. Hodnocení NIST Open Media Forensics Challenge potvrzuje podobný obraz: detektory videí se pohybují kolem AUC 0,578.

Trh přesto reaguje. Honor nabízí detekci přímo v telefonu – lokální AI model analyzuje videohovor v reálném čase a podezřelý obsah označí během tří sekund. Výhodou je soukromí, protože data neopouštějí zařízení. Nevýhodou je omezený ekosystém: funkce funguje jen na vybraných modelech a v několika aplikacích. Na opačném pólu stojí cloudová řešení. Pindrop slibuje rozpoznání syntetického hlasu do dvou sekund řeči a integraci do Zoomu, Webexu i Teams. Firma iProov v květnu 2026 spustila plugin Verified Meetings, který ověřuje identitu účastníků přímo uvnitř videoplatformy. Naopak veřejně dostupný detektor TrueMedia svou službu ukončil a Google Cloud má API pro analýzu obrázků stále jen v omezeném náhledu. Stabilní spotřebitelský standard zatím neexistuje.

Právní past jménem biometrika

Každý systém, který analyzuje obličej nebo hlas za účelem ověření identity, pracuje s biometrickými údaji. A tady vstupuje do hry legislativa. GDPR v článku 9 zakazuje zpracování biometrických údajů za účelem jednoznačné identifikace osoby bez odpovídajícího právního základu. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů navíc dlouhodobě preferuje architektury, kde maximum kontroly nad daty zůstává u jednotlivce; centralizovaná cloudová řešení bez dostatečných záruk v posuzovaných scénářích neobstála.

V USA je situace v některých státech ještě přísnější. Illinoiský zákon BIPA výslovně řadí „otisk hlasu“ a „geometrii obličeje“ mezi biometrické identifikátory a vyžaduje písemný souhlas, jasně definovaný účel zpracování, pravidla uchovávání i podmínky sdílení. Pro dodavatele deepfake detekce to znamená, že s hlasem a obličejem nemohou nakládat jako s běžnými provozními daty. Řešení běžící přímo v zařízení má v tomto ohledu strukturální výhodu – data nikam neodcházejí. Cloudová řešení musí splnit výrazně přísnější požadavky na soulad s předpisy.

Česko není imunní

Prokazatelný případ deepfake videohovoru vedoucího k firemnímu převodu peněz se v Česku zatím veřejně neobjevil. Rizikové prostředí tu ale existuje. NÚKIB, Policie ČR a Česká bankovní asociace v roce 2024 společně spustily kampaň proti podvodným hovorům a uvedly, že jen v roce 2023 útočníci z účtů českých občanů prostřednictvím telefonických podvodů vylákali téměř 200 milionů korun. Ministerstvo vnitra cituje výzkumníka z FIT VUT, podle něhož jsou v ohrožení „doslova všichni uživatelé telefonu, počítače a sociálních sítí“, včetně firemních scénářů typu „kolega z jiné pobočky“.

Praktická obrana existuje, ale vyžaduje změnu návyků:

• Při videohovoru požádejte druhou stranu o nečekaný pohyb (otočení hlavy, zvednutí ruky) a sledujte případné anomálie.
• Položte otázku, na kterou zná odpověď jen skutečný člověk.
• Při jakémkoli požadavku na převod peněz hovor ukončete a zavolejte zpět na oficiálně ověřené telefonní číslo.
• U kritických porad používejte další vrstvu ověření identity nad rámec samotné videoplatformy a nespoléhejte jen na to, že „vidíte známý obličej“.

Videohovor jako důkaz identity je pasé

Případ Arupu nebyl ojedinělý ani v samotném Hongkongu. Tamní policie do konce května 2024 evidovala tři deepfake podvody, včetně květnového případu, kdy třicetiminutový videohovor s falešným CFO připravil jinou firmu o téměř čtyři miliony hongkongských dolarů. Současně zaznamenala 21 deepfake videí vydávajících se za státní úředníky nebo celebrity.

Vzorec je jasný. Útočníci nepotřebují prolomit firewall ani ukrást heslo. Stačí jim veřejně dostupné video, několik minut hlasového záznamu a zaměstnanec, který věří vlastním očím. Obrana neleží v lepším zraku, ale v lepším procesu: žádný převod peněz, žádný citlivý úkon ani žádné udělení přístupu by neměly záviset na jediném komunikačním kanálu. Videohovor je stále užitečný signál. Jen už nikdy nesmí být tím jediným.

Do redakce Mobify chodí mnoho příběhů nešťastně podvedených lidí; tentokrát od čtenáře Pavla, který je napůl Čech a napůl Američan žijící v zahraničí. Když byl v těžké životní situace, napsala mu slavná „Sandra Bullock“ s prosbou o finanční pomoc. Znělo to lákavě, jelikož slíbila vrátit dvakrát tolik, což se zrovna Pavlovi hodilo. Neváhal a peníze jí poslal. Asi není těžké uhádnout, že byl podveden.

Nejprve nevěřil, ale vše působilo tak věrohodně

Klamavé útoky využívající identitu celebrit se v poslední době poměrně rozšiřují. Podvodníci čím dál častěji používají umělou inteligenci a tzv. deepfake technologie, díky kterým umí vytvářet videa a profily vypadající skutečně. Právě takovým trikem se nechal nachytat náš čtenář Pavel (39), který uvěřil, že si píše s hollywoodskou hvězdou.

Pavel žije už dlouho v USA. Když mu zemřel táta a rozpadl se 10letý vztah, ocitl se na dně. Trpěl úzkostmi a osamělostí. Jednoho dne mu na Facebooku napsala žena, která se představila jako Sandra Bullock, bral to jako absurdní shodu jmen. Jenže profil měl tisíce sledujících, desítky fotografií z natáčení, a navíc mu „Sandra“ poslala i kopii svého řidičáku.

Poprosila ho o peníze, když uvízla na letišti

Konverzace se brzy přesunula na WhatsApp. „Sandra“ mu jednoho dne napsala, že se právě nachází na letišti v Londýně, ale její účet byl kvůli nějaké chybě dočasně zablokován. Požádala proto Pavla o 500 dolarů (zhruba 11 000 korun) na letenku do Los Angeles.

Slíbila mu, že druhý den vrátí dvakrát tolik, což Pavla přesvědčilo. Peníze proto odeslal bez většího váhání. „Myslel jsem si, že věří ona mě a já zas jí, a že mi chce tu pomoc zkrátka oplatit. Byla přesvědčivá, mluvila jako opravdová celebrita, navíc ten její realistický profil…“ svěřil se v dopise.

Podvod, který využívá sílu deepfake

„Sandra“ se samozřejmě po převodu přestala ozývat a Pavlovi to začalo být divné. Hledal proto další informace a brzy zjistil, že podobné případy se množí po celém světě. Podvodníci využívají AI, aby napodobovali hlasy, tváře i videa známých osobností. Vytváří dokonale realistické deepfake nahrávky, které působí autenticky.

Zapátrali jsme i v redakci Mobify a zjistili jsme, že vlnu těchto útoků odstartovaly profily vydávající se za Elona Muska či Marka Zuckerberga. Ti „slibovali výhry“ nebo investiční příležitosti, nyní se ale trend přesunul k falešným přátelstvím a vztahům s celebritami. Podobně naletěl i muž, kterému slíbila lásku „Jennifer Aniston“, jak psal NYPost.

Myslíme si, že s postupující dobou bude pro podvodníky čím dál jednodušší lidi napálit. Technologie se vyvíjí velmi rychle a s ní dokážou napodobit nejen vizuální podobu osob, třeba právě celebrit, ale i jejich tón hlasu nebo styl psaní. Pokud jsou dobří manipulátoři, snadno vás přesvědčí, že mluvíte s reálným člověkem.

V posledních měsících bylo odhaleno několik velkých sítí podvodníků, kteří zneužívali identitu herců, zpěváků i influencerů. Pavel o své peníze nenávratně přišel, ale odnesl si alespoň ponaučení. Vy byste měli také, ať víte, na co si dát pozor.

Deepfake je pojem, o němž zaznívá v posledních letech mnohé, a i když se prozatím nejedná o hlavní metodu, jak podvodníci kradou peníze, bývá velice bolestivá. Redakce Mobify pozoruje, že obvykle cílí na ředitele a výkonné manažery úspěšných společností, kteří mají právo nakládat s penězi. Jednoho finančního pracovníka takto podvodníci připravili o 570 milionů korun.

Mělo se jednat o běžný konferenční hovor

V některých společnostech jsou on-line schůzky běžnou záležitostí, takže když jich někdo absolvuje i několik do týdne, není pro něj jedna navíc ničím zvláštním. Nejspíše tak to vnímal i jeden hongkongský finanční pracovník, který byl přizván do společného konferenčního hovoru hned s několika zaměstnanci stejné společnosti; ti ale nebyli praví.

Jak vysvětluje CNN, videohovor probíhal s několika lidmi, ale všichni, které viděl, byli vytvořeni s pomocí umělé inteligence na základě veřejně dostupných videí. Během toho obdržel e-mail od finančního ředitele z Velké Británie, aby provedl tajnou transakci ve výši více než 25 milionů dolarů. Zpočátku to považoval za phishing, ale stejné informace jako v e-mailu mu nakonec podávali i domnělí zaměstnanci připojení k videokonferenci.

Nakonec tedy od obav upustil a peníze dle žádosti převedl. Až později si celou záležitost začal ověřovat a dozvěděl se, že se stal obětí podvodu za pomoci deepfake.

Deepfake nepoznáte, už okrádá lidi i v ČR

Když to tvůrce umí, může se jednat o velice dobře propracovaný podvod, s nímž se postupně setkávají i lidé v České republiky, jak varuje PČR. Obětí se stal například 72letý muž, který reagoval na reklamu na sociálních sítích, v níž známý český politik nabádal k investicím přes nějakou investiční platformu. A jelikož se mu to zdálo věrohodné, udělal to.

Tady nicméně musím doplnit, že ačkoliv šlo o deepfake, kdy podvodníci stejně tak udělali na základě videí hlasovou stopu tak, jak potřebovali, už samotný koncept tohoto podvodu je velmi průhledný. Nicméně pokud se zrovna jednalo o politika, jehož senior uznával a volil, nejspíše zapomněl být ostražitý, což ho stálo více než 1 milion korun.