Jak je možné, že vydrží tak dlouho

Celý trik nestojí na velké baterii. Stojí na tom, co všechno Ansorregui vyhodil. Akcelerometr? Pryč, i vypnutý bral 1 µA. GPS a LoRa? Jsou na desce, ale zapínají se jen výjimečně, na krátký impulz. Klasický boot z flash paměti? Nahrazen vlastním probouzecím kódem v RTC paměti, který procesor probudí, aktualizuje čas a zase uspí, aniž by nahrával celý firmware. Výsledek: spotřeba kolem 2 µA ve standby a cíl pod 0,5 mAh za den.

K tomu přidejte solární článek. Není integrovaný do displeje jako u Garminu, sedí fyzicky v čele pouzdra a je připojený přímo k baterii bez regulačního obvodu. To znamená, že při slunečním svitu průběžně doplňuje energii, ale autor sám varuje: při dlouhém pobytu na přímém slunci s plně nabitou baterií může být takové řešení rizikové. Elegantní? Ano. Průmyslově dotažené? Zatím ne.

Co hodinky umí a co ne

LightInk zvládne zobrazit čas, widgety, alarmy, synchronizaci přes Wi-Fi a NTP, má LED přisvícení, vibraci, reproduktor a dotykové ovládání. Na papíře to zní jako solidní základ. V praxi ale chybí věci, na které je uživatel komerčních hodinek zvyklý:

• Žádný akcelerometr – odpadají kroky, gesta zápěstím, sledování spánku i pohybu.
• Žádná doprovodná aplikace – v repozitáři je jen jako TODO položka.
• GPS/LoRa jen výjimečně – při trvalém provozu by sežraly celou úsporu.
• Jednoduchý černobílý displej – 200 × 200 pixelů, pomalý refresh, žádné barvy.

Pro srovnání: Garmin fēnix 8 Solar v 47mm verzi nabídne až 28 dní v režimu chytrých hodinek se solárem, v úsporném režimu až 58 dní. LightInk míří na měsíce, ne dny. Jenže Garmin za tu kratší výdrž dává mapy, sportovní profily, zdravotní monitoring, hovory, hudbu a platby. LightInk obětuje skoro všechno ve prospěch jediné metriky, a právě v tom je jeho kouzlo i jeho limit.

Postavit, nebo raději jen obdivovat?

Autor to říká na rovinu: stavba vyžaduje hodně pájení, PCB je velmi malá a ruční osazování je náročné. Kdo nemá zkušenosti s jemnou elektronikou, bude potřebovat pomoc nebo profesionální osazení desky. Praktický postup vypadá takto: objednat si PCB (případně i s osazením u služby jako JLCPCB), vytisknout dvoudílné pouzdro na 3D tiskárně, vlepit solární článek a displej, dopájet zbývající komponenty a nahrát firmware přes ESP-IDF.

Kolik to celé stojí? Přesnou cenu autor neuvádí, ale orientační kalkulace naznačuje nižší tisíce korun. Samotný čip ESP32-PICO-D4 se dá v TME pořídit za zhruba 160 Kč, LoRa modul Wio-SX1262 stojí v polském e-shopu kolem 170 Kč, k tomu přibývá displej, solární článek, baterie, 3D tisk a poštovné. Problém je dostupnost některých dílů: konkrétní e-ink panel GDEH0154D67 je u výrobce Good Display označený jako ukončený a solární článek Panasonic Amorton 5815 autor původně kupoval přes japonský ChipOneStop. Bez zahraniční objednávky to zkrátka nepůjde.

Navíc aktuální hardwarová revize v4 má podle dokumentace rozbitou anténní část pro LoRa modul a GPS slot vyžaduje ruční úpravu. Kdo chce GPS a LoRa využívat, musí počítat s dalším bastlením nad rámec návodu.

Kde hledat pomoc v Česku

Kdo se do stavby pustí a narazí, nemusí být sám. Česká bastlířská scéna je překvapivě živá. Fórum Elektro Bastlírna eviduje přes 91 tisíc témat a 1,22 milionu příspěvků, od návrhu plošných spojů po výběr součástek. Další záchytný bod nabízí projekt MacGyver při Silicon Hill, který provozuje fyzickou dílnu i online poradnu. Právě v takových komunitách má smysl řešit získávání těžko dostupných dílů nebo sdílet zkušenosti s osazováním miniaturní desky.

LightInk nejsou hodinky pro každého. Je to manifest toho, co se stane, když jeden vývojář šest let piluje jedinou věc, výdrž baterie, a všechno ostatní nechá stranou. Pro bastlířskou scénu je to trhák. Pro běžného uživatele spíš fascinující pohled do světa, kde méně funkcí znamená víc měsíců na zápěstí.