Nová čísla versus starý výhled: kde přesně Allegro přidalo

Srovnání staré a nové guidance ukazuje, že nejde o kosmetickou úpravu. Allegro posunulo pásma nahoru ve všech třech sledovaných ukazatelích:

V absolutních číslech to znamená posun skupinového GMV z pásma 76,2–77,7 mld. PLN na 78,3–79,9 mld. PLN a u upraveného EBITDA z 3,8–3,9 mld. PLN na 3,9–4,1 mld. PLN. Pro kontext: za celý rok 2025 Allegro vykázalo růst GMV +9 %, tržeb +10,6 % a upraveného EBITDA +15,4 %. Letošní ambice tedy míří výrazně nad loňské tempo a také nad původní plán, který sám o sobě byl optimistický.

Co pohání motor: od Smart! Weeks po kancelář v Šen-čenu

Za zrychlením nestojí jeden faktor, ale souhra několika motorů. Allegro samo vyzdvihuje květnovou kampaň Smart! Weeks, která rozhýbala spotřebitelskou poptávku v klíčovém období. K tomu se přidává stabilní polská ekonomika, polevující konkurenční tlak ze strany čínských platforem po zpřísnění pravidel pro nízkohodnotové zásilky a rostoucí frekvence nákupů stávajících zákazníků.

Na technologické straně firma tlačí umělou inteligenci do stále většího počtu procesů. AI asistent pro nakupující má už zhruba 500 tisíc měsíčních uživatelů, Partner Assistant řeší bez lidského zásahu 89 % problémů prodejců a automatizovaný Compliance Hub hlídá regulatorní soulad. Cíl pro konec roku: AI má prostupovat asi 40 % technologického portfolia. Vedení přímo spojuje lepší marži v Polsku s vyšší produktivitou díky automatizaci.

Méně viditelný, ale strategicky důležitý krok je otevření kanceláře v Šen-čenu. Allegro chce napojit regionální prodejce napřímo a řešit compliance přímo u zdroje, což má rozšířit sortiment a zároveň udržet tlak na ceny. Už dnes platforma nabízí přes 90 milionů produktů od více než 150 tisíc prodejců a GMV mezinárodních merchantů v Polsku meziročně vzrostlo o 70 %.

Česko, Slovensko, Maďarsko: kde se rodí příští kapitola

Mezinárodní čísla vypadají oslnivě: růst kolem 85 % u samotných tržišť a 82,4 % za celý zahraniční segment. Je ale fér dodat, že část dynamiky nafukuje nižší srovnávací základna po uzavření starých Mall e-shopů v březnu 2025. I po tomto upozornění zůstává trend reálný: trhy CE-3 mají na konci prvního pololetí 5,3 milionu aktivních kupujících, což je zhruba čtvrtina celé skupinové báze 20,9 milionu.

Pro český trh konkrétně Allegro nezveřejňuje samostatná čísla GMV ani počet zákazníků. Z dostupných indikátorů ale vyplývá, že jeho aplikace byla v červenci 2026 v Česku druhou nejpoužívanější e-commerce appkou, zákaznická spokojenost (rNPS) meziročně stoupla o 8 bodů na 63 a GMV českých partnerů exportujících do Polska vyskočilo o 103 %. Allegro v Česku zatím není jedničkou; podle DHL E-Commerce Trends Reportu zůstává mezi českými nakupujícími nejpopulárnějším tržištěm Alza. Tempo, jakým Allegro nabírá uživatele, ale naznačuje, že se rozdíl mezi platformami zmenšuje.

Služby jako Allegro Wakacje (cestovní storefront s Itakou) nebo zdravotní vouchery Lux Med zatím fungují výhradně v Polsku. Expanzi do Česka firma nepotvrdila. Jediná jasně nadnárodní ambice směřuje do fintechu: nový šéf finančních služeb má škálovat bankovní a fintechová partnerství napříč celým regionem CEE.

Není to jen jednorázový výkyv

Skeptik by mohl namítnout, že jedno silné čtvrtletí ještě nedělá trend. Jenže Allegro nezvedá výhled po izolovaném beatu; zvedá ho poté, co už první pololetí překonalo původní očekávání a prvních deset týdnů třetího kvartálu tempo ještě zrychlilo. V Polsku firma drží dominantní pozici: studie OECD za rok 2025 jí přisuzuje 81 % podílu návštěvnosti mezi marketplace platformami, zatímco Amazon.pl se pohybuje kolem 6 %.

K tomu přibývá logistický deal, který může marže podržet i v dalších letech: v červnu Allegro podepsalo s InPostem nezávazný záměr na novou smlouvu do konce roku 2031 s nižšími cenami doručení a víceletými kapacitními závazky. A od října přebírá finanční řízení nová CFO Katarzyna Ostap-Tomann s 25letou praxí v korporátních financích, což je signál kontinuity, nikoli zlomu.

Allegro právě předvedlo něco, co se ve středoevropském e-commerce nevidí často: současně zrychluje na zralém domácím trhu i na trzích, kam teprve expanduje. Právě tahle kombinace analytiky překvapila víc než samotná čísla.

Šest výmluv, které zákon nepodporuje

1. „Bez originálního obalu nebereme.“ Originální obal není zákonnou podmínkou ani pro odstoupení od smlouvy, ani pro reklamaci. ČOI uvádí, že prodejce nemůže odmítnout reklamaci jen proto, že zboží nemá původní krabici. Jediná výjimka: pokud žádáte výměnu za novou věc nebo odstupujete od smlouvy kvůli vadám, musíte vrátit věc včetně příslušenství, pokud je to pro vyřízení věci relevantní. Obal ale příslušenstvím není.

2. „Bez paragonu nic neřešíme.“ Účtenka je jen jedním z možných důkazů o koupi. Nákup lze prokázat výpisem z bankovního účtu, e-mailovým potvrzením objednávky, údaji z věrnostní karty, a za určitých okolností i jiným způsobem. ČOI navíc uvádí, že originál dokladu není nutné prodávajícímu odevzdávat, stačí kopie.

3. „Zboží jste si vyzvedli osobně, 14 dnů neplatí.“ Rozhodující je způsob uzavření smlouvy, nikoli způsob převzetí. Když jste si objednali přes internet, máte právo na 14denní odstoupení bez udání důvodu podle § 1829 občanského zákoníku, i když jste si balík vyzvedli osobně na výdejním místě. ČOI to potvrzuje jednoznačně. Právě tuto nezákonnou podmínku měl v obchodních podmínkách e-shop, kterému ČOI uložila sankci za nepravdivé informace o odstoupení.

4. „Rozbalené nebo vyzkoušené zboží vrátit nelze.“ Zákon počítá s tím, že si zboží vyzkoušíte, stejně jako byste to udělali v kamenné prodejně. Můžete si obléct bundu, zapnout vysavač nebo si prohlédnout telefon. Podnikatel může vyžadovat náhradu za snížení hodnoty jen tehdy, pokud jste se zbožím nakládali nad rámec toho, co je nutné k seznámení se s jeho povahou a vlastnostmi. Plošné odmítnutí „rozbaleného“ zboží je ale v rozporu se zákonem.

5. „Peníze nevracíme, dostanete voucher.“ Při odstoupení od smlouvy musí podnikatel vrátit peníze stejným způsobem, jakým jste platili, pokud se nedohodnete jinak. Platili jste kartou? Peníze zpravidla jdou zpět na kartu. Jiný způsob, třeba poukaz nebo kredit, je možný jen s vaším výslovným souhlasem a nesmí vám tím vzniknout další náklady. Jednostranné vnucení voucheru je v rozporu s § 1832 občanského zákoníku.

6. „Strhneme poplatek za znovunaskladnění.“ Paušální poplatek za „uvedení do prodejního stavu“, „vyčištění“ nebo „naskladnění“ nemá v zákoně oporu. Podnikatel může vyžadovat náhradu za prokázané snížení hodnoty zboží způsobené zacházením nad rámec nutného zkoušení, ale musí jít o konkrétní újmu, ne o plošný poplatek stanovený předem v obchodních podmínkách.

Jediná výmluva, která může obstát

7. „Z hygienických důvodů to vrátit nelze.“ Tady může mít e-shop pravdu, ale jen za přesně vymezených podmínek. Podle § 1837 občanského zákoníku nelze odstoupit od smlouvy u zboží v uzavřeném obalu, které z důvodu ochrany zdraví nebo hygieny není vhodné vrátit poté, co spotřebitel porušil jeho obal. ČOI jako příklady uvádí zubní kartáčky, kontaktní čočky nebo některé další hygienické výrobky. Tři podmínky musí platit současně: zboží bylo v uzavřeném obalu, existuje hygienický důvod a vy jste obal porušili. Obecné tvrzení „hygienické zboží“ bez splnění všech tří kritérií neobstojí. Vedle toho zákon zná i samostatnou výjimku pro rozpečetěné audio/video nahrávky a software na hmotném nosiči.

Proč to e-shopy dělají a proč jim to prochází

Přímý výzkum motivace provozovatelů neexistuje, ale vzorec je čitelný. E-shop zapíše omezující podmínku do obchodních podmínek, vydává ji za zákonnou povinnost zákazníka a spoléhá na to, že většina lidí svá práva nezná nebo se jim nechce hádat. Čísla ČOI naznačují, že nejde o okrajový jev: v roce 2024 zjistila porušení předpisů u 82 % kontrolovaných internetových obchodů, ve druhém čtvrtletí 2025 pak u 85 % ze 125 kontrol. Tato čísla pokrývají širší dodržování povinností e-shopů, nejen odmítání vrácení, ale ukazují systémový problém s dodržováním pravidel v českém e-commerce.

Co dělat, když vám e-shop vrácení odmítne

Praktický postup je přímočarý:

• Odstupte písemně. U 14denního odstoupení stačí jednoznačné prohlášení: e-mail, formulář nebo dopis. Zboží odešlete do 14 dnů od odstoupení. Podnikatel musí vrátit peníze do 14 dnů, může ale čekat na doručení zboží nebo doklad o jeho odeslání.
• Uchovejte vše. Komunikaci, potvrzení objednávky, podací lístek, výpis z účtu. Každý z těchto dokumentů může sloužit jako důkaz.
• Podejte podnět k ČOI. Česká obchodní inspekce je hlavním dozorovým orgánem a zároveň subjektem pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR). E-shopu za nesplnění některých povinností může hrozit pokuta až 5 milionů korun, v přeshraničních případech mohou být sankce stanoveny také podle obratu.
• Poslední instance je soud. Pokud jde o samotný obsahový spor, třeba zda je reklamace oprávněná, ČOI nemůže závazně rozhodnout místo soudu. Konečné slovo má civilní soud.

Zákon v této oblasti není nejasný. Pravidla pro vrácení zboží nakoupeného přes internet vycházejí z evropské směrnice o právech spotřebitelů a v českém právu jsou transponována poměrně jednoznačně. Problém není v paragrafech, ale v tom, že řada e-shopů svá interní pravidla prezentuje jako zákon.

Korejský trend, který překročil hranice za šest týdnů

Dopaminové weby nejsou jen FakeHaul. V Koreji na jaře 2026 vznikl web simulující objednávku jídla, který se následně rozšířil mezi mladými uživateli. Další korejský projekt Damta.world nabízí virtuální kuřárnu s anonymním chatem. Deník Korea Times popsal šíření trendu mezi mladými Korejci 27. května 2026; uživatelé v reportáži mluvili o stresu, vyhoření, nočních chutích a potřebě „nezávazného online kontaktu“. Do začátku července 2026 se trend rozšířil i mimo Koreu a začaly vznikat anglicky psané kopie, jako FoodNeverComes nebo právě FakeHaul.

FoodNeverComes přitom přidává zajímavý prvek. Simuluje rozvoz jídla: 121 pokrmů z 12 kuchyní, falešná platební karta, kurýr na mapě, blikající odpočet. Jenže po dokončení „objednávky“ nabídne skutečný recept na to, co jste si právě fiktivně objednali. Část digitální chuti tak převádí do reálné činnosti. FakeHaul nic takového nedělá. Tam rituál končí virtuálním rozbalením krabice.

Proč mozek nerozlišuje mezi falešným a skutečným nákupem

Přímá neurostudie na FakeHaul nebo FoodNeverComes zatím neexistuje. Tvrzení o „dopaminu“ je proto nutné brát jako odbornou analogii, ne jako laboratorně změřený fakt. Analogie je ale silná.

Studie Briana Knutsona publikovaná v odborném časopise a dostupná přes PubMed Central ukázala, že už samotná anticipace produktu a nákupního rozhodnutí aktivuje mozkové okruhy spojené s očekáváním odměny a že tato aktivita dokáže předpovědět, zda člověk nakonec koupí. Odměna tedy nemusí souviset jen s vlastnictvím věci. Významnou roli může hrát už okamžik, kdy srovnáváte, vybíráte, přidáváte do košíku a klikáte na „objednat“.

A přesně tuto sekvenci dopaminové weby zachovávají beze zbytku. Výběr, srovnání, sleva, košík, odpočet, checkout, sledování zásilky, potvrzení. Systematické přehledy k takzvané kompulzivní nákupní poruše (CBSD) navíc ukazují, že podněty specificky spojené s nakupováním (právě slevy, odpočty a tlačítka) mohou u citlivých lidí vyvolávat bažení a podporovat návrat ke stejnému chování. Nulová cena ruší účet, ale neruší nákupní scénář.

Kde je hranice mezi úlevou a dalším spouštěčem

Psychologové jsou opatrně rozdělení. Kim Hon-sik citovaný Korea Times spojuje trend s vyhořením, nejistotou a potřebou nezávazného úniku. Druhý odborný pohled v korejské debatě mluví o zástupném uspokojení bez výčitek z utrácení. Obě interpretace dávají smysl pro zdravého uživatele, který si chce zkrátit večer.

Jenže sám FakeHaul na své stránce otevřeně přiznává, že zkušenosti jsou smíšené. Upozorňuje, že „opakování rituálu může držet návykovou smyčku v chodu“. A dodává praktickou radu: pokud web nutkání nakupovat zvyšuje místo toho, aby ho nechal odeznít, zavřete ho. To není marketingová fráze. To je červená vlajka zabudovaná přímo do produktu.

Meta-analýza cue-reactivity u behaviorálních závislostí tento mechanismus podporuje: samotné podněty spojené s problémovým chováním mohou zvyšovat bažení a fyziologickou reaktivitu, i když k reálné „odměně“ nedojde. Prakticky řečeno, po falešné relaci může být chuť otevřít skutečný marketplace větší než před ní.

Jak to souvisí s českými návyky

Může se zdát, že jde o exotický korejský fenomén. Jenže půda pro podobný trend tu je. Podle ČSÚ v roce 2025 nakoupilo online v posledních 12 měsících 76,2 % Čechů starších 16 let. ČTÚ upozorňuje, že zhruba každý třetí se při online nákupu setkal s nějakou formou podvodu. A průzkum Skip Pay na vzorku 664 pravidelných online nakupujících popsal návrat k impulzivnějším nákupům; 88 % respondentů aktivně využívalo slevy.

Důležité rozlišení: „falešný e-shop“ ve smyslu FakeHaul je přiznaná simulace, ne podvod. V Česku ale slovní spojení „falešný e-shop“ evokuje něco úplně jiného, weby, před kterými varuje ČTÚ a které skutečně mohou krást peníze. FakeHaul a jeho klony fungují v angličtině, bez registrace, jako běžná webová stránka. Česká verze neexistuje.

Srovnání se skutečnými nákupními aplikacemi je přitom výmluvné. Temu ve svém oficiálním náhledu zdůrazňuje upozornění na pokles cen, varování o nízkých zásobách, kupóny a zrychlený checkout. SHEIN na stránce bleskových výprodejů pracuje s reálnými ukazateli „nedávno prodáno“, hvězdičkami a tlačítkem „Koupit teď“. Dopaminové weby používají podobné spouštěče, jen z nich odstraňují platbu. Falešný web trénuje chuť. Skutečná aplikace ji může převést do skutečného nákupu.

Co dělat, když vás nakupování baví víc než vlastnění

Pokud vás při čtení napadlo, že vás samotné prohlížení zboží baví víc než rozbalování balíku, nejste sami a nejde o slabou vůli. Jde o rituál a spouštěče. Zapište si, kdy nutkání přichází. Oddělte prohlížení od checkoutu. Zaveďte si 24hodinový seznam čekání. Vypněte slevové notifikace. Místo nákupu přesuňte věc do wishlistu.

A pokud už je přítomný dluh, ztráta kontroly nebo dopad na vztahy, sami tvůrci FakeHaul doporučují kvalifikovaného odborníka místo falešného obchodu. Simulace nákupu totiž může být zábavná únikovka, nebo další vrstva téhož problému. Záleží na tom, kdo ji otevírá.

Proč místo opravy přichází kupon

Klíč k celému problému leží na oficiální evropské servisní stránce OnePlus. Ta výslovně uvádí, které produkty spadají do online opravného procesu: smartphony, tablety a hodinky řad Watch 2 a Watch 3. Sluchátka, nabíječky a kabely jsou z tohoto procesu vyloučeny, stránka je řadí mezi „IoT accessories“, které nejsou způsobilé pro online příjem oprav.

To je zásadní detail. Když zákazník reklamuje vadná sluchátka, servisní systém OnePlus pro ně podle této stránky nemá standardní online proces opravy. Firma přitom veřejně nevysvětlila, proč v popsaných případech zvolila právě voucher místo výměny nebo vrácení peněz. Výsledkem může být situace, kdy spotřebitel dostane kredit do obchodu, kde si za něj nemá co koupit, a navíc podle oficiálních pravidel OnePlus některé slevové kupony nelze kombinovat s akcemi typu Flash Sale nebo Limited time offer. Kupon za pět tisíc korun tak může skončit jako digitální papírek s expirací.

Zákon říká něco jiného

Podle spotřebitelského portálu EU má spotřebitel při vadném zboží v první řadě právo požadovat bezplatnou opravu nebo výměnu. Pokud oprava ani výměna nejsou možné nebo nejsou provedeny v přiměřené době a bez značných obtíží, přichází za stanovených podmínek na řadu přiměřené snížení ceny nebo odstoupení od smlouvy a vrácení peněz. Voucher do e-shopu s omezeným sortimentem sám o sobě mezi těmito zákonnými způsoby nápravy nefiguruje.

OnePlus si toho je zjevně vědomo. Vlastní obchodní podmínky pro EU výslovně uvádějí, že omezená záruka výrobce je oddělená od zákonných práv spotřebitele a tato práva nenahrazuje. Evropská servisní stránka dokonce odkazuje zákazníky v Evropském hospodářském prostoru na uplatnění práv z právní záruky u prodejce. Jinými slovy, ani sám OnePlus netvrdí, že by kupon měl automaticky nahradit zákonný nárok. Přesto ho v popsaných případech posílá.

Bez konkrétního posouzení případu nebo rozhodnutí příslušného orgánu nelze říct, že jde o porušení zákona. Z pohledu spotřebitele to ale může fungovat tak, že místo reálné nápravy dostane kredit, který prakticky nemůže využít. A to je přinejmenším právně sporné.

Xiaomi a realme to řeší jinak

Srovnání s konkurencí ukazuje, že problém není v čínském původu značky, ale v konkrétním přístupu OnePlus.

• Xiaomi na oficiální EU stránce výslovně popisuje právo na opravu, výměnu, refundaci nebo snížení ceny a uvádí, že při vadném zboží hradí náklady na zpětné zaslání.
• realme v evropských podmínkách slibuje bezplatný záruční servis přes autorizovaná centra včetně dopravy, a to i u příslušenství a IoT produktů. Výslovně dodává, že omezená záruka neomezuje zákonná práva.
• OnePlus oproti tomu sluchátka a nabíječky z online opravného procesu vyřazuje. V Indii přitom tatáž firma provozuje servis, který pokrývá i audio produkty a příslušenství, s možností bezplatné opravy, výměny a vyzvednutí zařízení. Evropský zákazník podle popsaných zkušeností dostane voucher. Indický zákazník má k dispozici standardní servisní proces.

Značka, která z Evropy odchází

Celý problém dostává ostřejší kontury ve světle toho, co OnePlus samo komunikuje na vlastní stránce: firma přesouvá pozornost od uvádění nových produktů v Evropě a zákazníky směřuje k OPPO. Slibuje sice pokračování podpory, záruk, bezpečnostních záplat a aktualizací pro stávající zařízení, ale reálná zkušenost zákazníků s reklamacemi příslušenství tomu podle popsaných případů zatím neodpovídá.

Nejde tedy jen o „divnou reklamaci“. Jde o značku, která v Evropě strategicky ustupuje, a její servisní model pro příslušenství může mít problémy dřív, než firma z evropského trhu skutečně odejde.

Co dělat, když vám OnePlus nabídne kupon

Pokud máte doma produkt OnePlus a řešíte reklamaci, klíčové je vědět, u koho ji uplatnit. Rozhoduje, kdo byl prodávající:

• Koupeno přímo od OnePlus – reklamujte u OnePlus, ale trvejte písemně na zákonném řešení: oprava, výměna, nebo za splnění zákonných podmínek vrácení peněz.
• Koupeno přes český obchod – řešte primárně s tímto obchodem, ne s výrobcem.
• Koupeno od zahraničního prodejce v EU – bezplatně pomáhá Evropské spotřebitelské centrum ČR při ČOI (e-mail ECCNET-CZ@ec.europa.eu). Síť ECC-Net uvádí, že u přeshraničních sporů dosahuje významné míry úspěšnosti, konkrétní výsledek však závisí na případu.

V každém případě: nepřijímejte voucher jako finální vyřízení reklamace bez písemného potvrzení, že tím nepřicházíte o zákonná práva. Uchovejte fakturu, sériové číslo, fotky vady a veškerou komunikaci. A pokud vám firma nabídne kupon s měsíční expirací do poloprázdného e-shopu, máte silný argument, že to nemusí představovat rovnocennou nápravu.

Česko je v evropské servisní matici OnePlus výslovně uvedeno, existuje i kontakt support.cz@oneplus.com. Pravidla, která platí pro zbytek EU, platí i tady. A s nimi i právo požadovat zákonnou nápravu.

Co přesně v kufříku najdete

Pojďme to rozebrat kus po kusu. Podle oficiálního FAQ na mi.com/cz balení obsahuje:

• Elektrický šroubovák s 2000mAh baterií a USB-C nabíjením
• 18 krátkých bitů a 4 dlouhé bity (ocel S2, tvrdost cca 60 HRC)
• Prodlužovací nástavec a ohebnou hřídel
• Tesařské kladivo s vyměnitelnou gumovou krytkou
• Úzké kleště
• Nastavitelný klíč (matice do vnějšího průměru pod 20 mm)
• Odlamovací nůž
• Svinovací metr s automatickou aretací
• Osmidílnou sadu imbusových klíčů (1,5–8 mm)
• Úložný kufr s vnitřním prostorem cca 185 × 43 × 29 mm na drobný spojovací materiál

Podle způsobu počítání jde o 33 až 40 komponent; katalog Zboží.cz uvádí 32 kusů, ale nezapočítává imbusy jednotlivě. Důležitější než číslo je ale fakt, že sada pokrývá šroubování, měření, svírání, zatloukání i řezání. Pro byt a montáž nábytku to stačí. Pro vrtání, řezání trubek nebo práci s elektroinstalací nikoli.

Šroubovák, který se nevzdá ani po vybití

Srdcem sady je kompaktní elektrický šroubovák se třemi stupni točivého momentu a maximem 4 Nm v elektrickém režimu. To není závratné číslo; Bosch IXO 8 nabídne 6,5 Nm. Xiaomi ale přidává trik: po vybití baterie přepnete do manuálního režimu s celokovovou planetovou převodovkou a moment naroste na 8 Nm. Prakticky to znamená, že když vám uprostřed montáže dojde šťáva, nemusíte měnit nástroj, jen začnete točit rukou.

Xiaomi uvádí, že na jedno nabití zvládne šroubovák zašroubovat přibližně 600 vrutů. Než si ale představíte maraton se sadou polic, přečtěte si drobné písmo: test probíhal na vrutech 3 × 10 mm do 50mm měkké borovice, po dvaceti kusech s desetiminutovou pauzou. S delšími vruty nebo tvrdším dřevem bude číslo výrazně nižší. Nabíjení trvá zhruba tři hodiny a v balení není USB-C kabel ani nabíječka. Kdo má doma telefon s USB-C, problém nemá. Kdo ne, musí počítat s drobným výdajem navíc.

Ještě jeden provozní detail: šroubovák nelze používat během nabíjení a při delším skladování doporučuje Xiaomi dobít baterii alespoň jednou za půl roku.

Kolik to přesně stojí a kde to koupíte

Cena 1 399 Kč figuruje na kategorické stránce Mi Store, tedy oficiálního českého e-shopu Xiaomi. Detail téhož produktu ale v době naší kontroly ukazoval 1 499 Kč. Na Zboží.cz se současně objevují nabídky dalších prodejců: Huramobil od 1 289 Kč, Euroking za 1 378 Kč. Cenová hladina se tedy reálně pohybuje mezi 1 289 a 1 499 Kč podle prodejce a aktuální akce.

Co se dostupnosti týče: e-shop Mi Store evidoval 7 kusů skladem, fyzicky byl produkt k dispozici v Ostravě (Avion), Plzni (Klatovská) a Zlíně (Centro), v Liberci (Nisa) skladem nebyl.

Vyplatí se to, nebo je lepší sáhnout po Boschi?

Tady je potřeba férově přiznat, co Mijia Tool Kit je a co není. Není to profesionální dílna. Je to domácí startovací sada a v tom je její síla. Za cenu jednoho slušného aku šroubováku dostanete i kladivo, kleště, klíč a metr.

Pro srovnání: Bosch IXO 8 Basic stojí v Česku 1 035 Kč a nabídne silnější motor (6,5 Nm) s 10 bity, ale žádné ruční nářadí. Mechanická 38dílná sada YATO YT-14471 vyjde v přepočtu kurzem ČNB na zhruba 403 Kč. Dohromady tedy Bosch + YATO stojí asi 1 438 Kč, téměř totéž co Xiaomi. Dostanete silnější šroubovák a robustnější mechanickou sadu, ale ve dvou krabicích místo jedné. A bez kladiva.

Xiaomi stojí mezi těmito světy jako kompromis pohodlí. Bity z oceli S2 nejsou marketingový výmysl, stejný materiál používá Bosch i YATO u svých kvalitnějších sad. Celokovová převodovka a kované kladivo naznačují, že nejde o jednorázový plast z tržnice. Nezávislé dlouhodobé testy z důvěryhodných zdrojů ale zatím chybí, takže definitivní verdikt o životnosti si musíme nechat na později.

Proč Xiaomi vůbec dělá nářadí

Odpověď je jednoduchá a strategická. Xiaomi buduje ekosystém, který firma sama označuje jako Human × Car × Home, tedy propojení osobních zařízení, automobilů a domácnosti napříč více než 200 produktovými kategoriemi. Nářadí je logický krok pro značku, která už prodává vysavače, pračky a elektrické koloběžky. Mijia Tool Kit není jednorázový experiment, ale další dílek skládačky, která z Xiaomi dělá univerzální domácí značku.

Pro člověka, který v šuplíku nemá víc než křížový šroubovák z éry panelákových oprav, je Mijia Tool Kit pravděpodobně nejelegantnější způsob, jak si za jeden nákup pořídit funkční základ pro domácí kutilství. Kdo ale ví, že bude vrtat do betonu nebo utahovat hlavy motoru, ať se podívá jinam.

Co přesně AliExpress podle Bruselu zanedbal

Komise nešla po jednom konkrétním incidentu. Zaměřila se na systém, respektive na jeho nedostatečné fungování. Vyšetřování, které začalo už 14. března 2024, odhalilo řadu provázaných selhání:

• AliExpress neměl dostatek moderátorů a podle Komise nadhodnocoval účinnost vlastního detekčního systému.
• Chyběly smysluplné kvantitativní ukazatele, podle kterých by bylo možné měřit, zda kontroly skutečně fungují.
• Doporučovací a reklamní algoritmy platformy dál šířily nabídky nelegálních produktů.
• I po detekci zůstávalo závadné zboží online celé týdny.
• Sankční politika vůči prodejcům byla slabá a produktové klasifikace bylo možné snadno obcházet.
• Systém „brand authorization“, který měl chránit značky před padělky, byl podle Komise personálně poddimenzovaný a neefektivní.

Nejde přitom o první střet AliExpressu s unijním dohledem. Už v červnu 2025 Komise přijala a učinila závaznými závazky platformy v jiných oblastech, například v transparentnosti reklamy, dohledatelnosti prodejců a přístupu výzkumníků k datům. Nyní pokutovaná část případu se týká toho, co podle Evropské komise zůstalo nevyřešené: systémových rizik plynoucích z nelegálních výrobků.

AliExpress mluví o nespravedlnosti

Firma ve svém vyjádření uvedla, že s rozhodnutím nesouhlasí. Pokuta je podle ní „nepřiměřená“, protože podle jejího názoru nereflektuje kontrolní rámec a proaktivní úpravy, které platforma už zavedla. Jinými slovy: AliExpress tvrdí, že problém řeší, zatímco Brusel podle něj dostatečně nezohlednil dosažený pokrok.

Důležitý kontext ale chybí. Veřejně nemáme k dispozici rozpad evropského obratu AliExpress International (Netherlands) B.V., takže tvrzení o nepřiměřenosti zůstává zatím argumentem firmy, nikoli doloženým faktem. DSA přitom umožňuje pokutu až do výše 6 % celosvětového ročního obratu poskytovatele. Komise výslovně uvedla, že při výpočtu zohlednila povahu porušení, jeho závažnost, dobu trvání i polehčující okolnost v podobě novosti celého regulatorního rámce. Částka 550 milionů eur tedy není zákonné maximum, ale vypočtená sankce.

AliExpress se může proti rozhodnutí bránit u unijních soudů. Rozhodnutí Komise podle DSA je soudně přezkoumatelné. Zároveň ale platforma musí do 20. října 2026 předložit akční plán nápravných opatření. Evropský výbor pro digitální služby k němu má měsíc na stanovisko a Komise další měsíc na finální rozhodnutí. Pokud AliExpress plán nedodá nebo jej nesplní, hrozí periodické penále až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu za každý den prodlení.

AliExpress není sám, EU jde po celém modelu

Pokuta pro AliExpress není izolovaný zásah. Necelé dva měsíce předtím, 28. května 2026, dostalo konkurenční Temu pokutu 200 milionů eur za obdobná porušení DSA. U Temu šlo hlavně o nedostatečné posouzení rizik: firma předložila obecné sektorové podklady místo dat o vlastní službě a podle Komise podcenila vliv doporučovacích systémů na šíření nelegálního zboží. U AliExpressu Komise zašla dál a popsala i selhání v samotném zmírňování rizik. Rozdíl v pokutách (200 versus 550 milionů eur) naznačuje, že Brusel rozlišuje mezi tím, kdo špatně vyhodnotil riziko, a tím, kdo navíc selhal při jeho řešení.

AliExpress je v unijním registru velmi velkých online platforem evidován se 104,3 milionu průměrných měsíčních aktivních uživatelů v EU. Právě proto případ neřeší žádný národní úřad, ale přímo Komise; DSA jí dává přímou dohledovou a sankční pravomoc nad největšími hráči.

Co to znamená pro české zákazníky

Samotná pokuta není poplatek, který by se přímo promítl do ceny objednávky. AliExpress žádné plošné zdražení neoznámil. Reálnější a bezprostřednější cenový dopad má jiné opatření: od 1. července 2026 platí nové unijní clo ve výši 3 eur na malé zásilky do hodnoty 150 eur dovážené ze zemí mimo EU. Formálně ho platí deklarant, tedy typicky prodejce nebo dovozce, ale lze očekávat, že se náklad promítne do finální ceny nebo poštovného.

Pokud jde o nabídku, pravděpodobnější dopad pokuty bude kvalitativní. Přísnější mazání rizikových nabídek, vyšší tlak na ověřování prodejců a od 1. listopadu 2026 povinné produktové identifikátory u dotčených dovozů mohou způsobit, že některé kategorie levného nebo hraničního zboží z nabídky zmizí častěji než dosud. A pokud jste si na AliExpressu koupili padělek nebo nebezpečný výrobek? Automatický nárok na náhradu z této pokuty nevzniká. DSA ale dává uživatelům právo žádat u národního soudu náhradu škody způsobené porušením povinností platformy.

Zkouška, zda regulace funguje

Případ AliExpressu je ve skutečnosti test. Ne toho, jestli EU umí napsat nařízení, to už udělala. Ale toho, jestli dokáže přimět globální tržiště s více než sto miliony evropských uživatelů, aby neslo odpovědnost za to, co roky nabízelo zákazníkům bez účinné kontroly.

AliExpress má tři měsíce na akční plán. Brusel má trpělivost měřenou v paragrafech a denních penále. Kdo z nich ustoupí první, ukáže podzim.

Jak „neviditelný virus“ vlastně funguje

Označení virus je trochu zavádějící. Digitální skimming neznamená, že se vám do notebooku nebo mobilu dostal malware. Škodlivý JavaScript je vložený přímo do zdrojového kódu platebních stránek e-shopu nebo do některé z externích komponent, které obchod používá: chatbotu, analytického skriptu či pluginu nákupního košíku. Když zákazník vyplní platební formulář, hodnoty z polí se zkopírují a odešlou na server útočníka. Objednávka přitom projde, zboží dorazí a nic nenasvědčuje tomu, že se cokoli stalo.

Mastercard popisuje mechanismus přímočaře: útočníci „vkládají své instrukce do zdrojového kódu stránek“ a data odcházejí při dokončování nákupu. Zákazník nemá šanci něco poznat. E-shop? Ten často také ne, škodlivý kód bývá obfuskovaný, maskovaný za legitimní analytický objekt nebo schovaný v knihovně třetí strany. Podle analýzy RiskRecon instalují provozovatelé webů bezpečnostní záplaty v průměru až po devíti měsících. Některé obchody si infekce nevšimly celé roky.

Nejde o okrajový problém

Čísla mluví jasně. Mastercard ve své analýze za rok 2022 uvádí, že 72 % veřejně oznámených úniků platebních dat souviselo právě s digitálním skimmingem. Počet nových infekcí tehdy vyskočil o 12 %. A trend neklesá; zpráva Recorded Future za rok 2025 dokumentuje přes 10 500 aktivních infekcí, a to i přesto, že v březnu 2025 vstoupily v platnost nové požadavky bezpečnostního standardu PCI DSS 4.0.1, cílené právě na ochranu platebních stránek. Samo odvětví tím přiznalo závažnost problému. Jenže efekt zatím vidět není.

Kdo si myslí, že se to týká jen malých neznámých obchůdků, mýlí se. Mezi veřejně známé oběti patří Ticketmaster UK, kde kompromitovaný chatbot na platební stránce zasáhl 9,4 milionu zákazníků, i British Airways s desítkami tisíc postižených. Útok přes jednu třetí stranu může roznést škodlivý kód na několik webů najednou. Pověst obchodu přestala být zárukou.

Kdy se dozvíte, že vám ukradli údaje z karty

Tady je možná nejnepříjemnější zjištění: mezi krádeží dat a prvním podvodným stržením z účtu uplyne podle Mastercardu v průměru pět měsíců. Ukradené údaje totiž projdou vlastním „životním cyklem“: útočník nejprve ověří, jestli karta funguje, pak ji nabídne na nelegálním tržišti, někdo jiný ji koupí a teprve potom začne utrácet. Karty použité u infikovaného obchodníka jsou o 31 % náchylnější k následnému zneužití.

První varovné signály na výpisu bývají nenápadné. Drobná testovací platba, třeba 20 korun u neznámého obchodníka. Transakce v zemi, kde jste nikdy nenakupovali. Teprve pak přijdou větší částky. Kdo nekontroluje výpisy pravidelně, může přijít o peníze, aniž by si měsíce čehokoli všiml.

Co dělat, když k tomu dojde, a jak se chránit předem

Pokud na výpisu najdete podezřelou transakci, postup je jednoznačný:

• Okamžitě kartu zablokujte – v mobilní aplikaci banky to zvládnete za vteřiny.
• Zavolejte bance a nahlaste neautorizovanou transakci.
• Podejte reklamaci – Česká spořitelna ji přijímá přes George, telefonicky i na pobočce; Komerční banka nabízí obdobný postup včetně chargebacku.

Český zákon o platebním styku stanoví, že banka musí napravit stav nejpozději do konce následujícího pracovního dne po oznámení. Spoluúčast klienta je omezena na ekvivalent 50 eur; pozor ale na to, že pokud zákazník sám potvrdí podvodně vyvolanou transakci prostřednictvím silného ověření, může nést ztrátu v plném rozsahu, jak upozorňuje ČNB. Kdo neuspěje u banky, může se obrátit na finančního arbitra.

Prevence? Žádný stoprocentní štít neexistuje, ale pár kroků riziko výrazně snižuje:

• Zapněte si oznámení o každé transakci, uvidíte i testovací platbu za 20 korun.
• Pro online nákupy používejte vyhrazenou kartu s nižším limitem.
• Mezi nákupy kartu v aplikaci zamykejte.
• Pravidelně kontrolujte výpisy, i ty starší.

Proč je digitální skimming zákeřnější než phishing

Phishing potřebuje vaši spolupráci – musíte kliknout na odkaz, vyplnit formulář, uvěřit falešné zprávě. Digitální skimming nic takového nepotřebuje. Stačí zaplatit kartou na napadeném e-shopu. Nemusíte udělat jedinou chybu ani být neopatrní. Útok běží na straně obchodu, v prohlížeči, v kódu, který nemáte šanci vidět.

Právě proto je podle nás digitální skimming v tuto chvíli nejpodceňovanější hrozbou online nakupování. Ne proto, že by způsobil největší škody – phishing zůstává širší kategorií. Ale proto, že boří jednu základní iluzi: že když nakoupíte u známého a ověřeného obchodu, jste v bezpečí. Nejste. Bezpečnost online platby dnes nestojí jen na důvěře v obchod, ale na celém neviditelném řetězci jeho skriptů, pluginů a dodavatelů. Ten řetězec kontroluje málokdo.

Od miliardových ambicí ke ztrátě dvaceti milionů

V lednu 2013 ExaSoft Holding vydal tiskovou zprávu, v níž oznamoval akvizici řetězce H-Centrum elektro a chlubil se ročním obratem přes 850 milionů korun. Cíl pro ten rok? Okolo jedné miliardy. Firma provozovala vlastní skladové a logistické centrum o rozloze 28 000 m² v Karviné, měla kamenné prodejny a na Heurece i Zboží.cz pravidelně bojovala o nejnižší cenu. Nešlo o garážový e-shop, šlo o zavedeného hráče se skutečným zázemím.

O dekádu později vypadají čísla úplně jinak. Poslední veřejně dohledatelná data za rok 2024 ukazují obrat už jen v pásmu 200–300 milionů korun a ztrát 21,7 milionu. Aktiva firmy klesla na přibližně 90 milionů. Z někdejšího aspiranta na miliardový klub zbyla firma, která nedokáže ufinancovat provoz.

Proč nestačil vysoký obrat

Obchodní manažer ExaSoftu Radek Pomykacz v rozhovoru původně publikovaném Hospodářskými novinami popsal mechanismus pádu přímočaře: firma musela do konce roku splatit bankovní úvěry a po jejich uhrazení jí chyběl provozní kapitál. Bez peněz na nákup zboží, logistiku a běžný chod se e-shop zastavil.

Jenže to je jen nejbližší příčina. Hlubší problém je strukturální. Elektronika patří k segmentům s nejnižšími maržemi v celém e-commerce. Když prodáváte notebook s marží v jednotkách procent, potřebujete buď obrovský objem, nebo velmi levné financování, ideálně obojí. ExaSoft neměl ani jedinou v dostatečné míře. Obrat klesal, ztráta rostla a banky logicky zpřísnily podmínky.

Jiná liga: Alza, Datart a propast mezi hráči

Srovnání s konkurencí odhalí, v jak nerovném boji ExaSoft stál:

• Alza na svém webu uvádí historicky nejvyšší obrat 47 miliard korun, tedy zhruba 150× více, než kolik ExaSoft utržil v posledním dohledovém roce.
• HP Tronic , mateřská skupina Datartu, reportuje získává 25,9 miliardy za rok 2023, provozuje 184 vlastních prodejen a zaměstnává přes 4 700 lidí.
• ExaSoft v roce 2024 operoval s obratem pod 300 milionů a aktivy pod 90 milionů.

Proti takové síle, logistiky a vyjednávací pozice kapitálu vůči dodavatelům nemá menší hráč šanci dlouhodobě soutěžit cenu. Právě cena přitom byla hlavní zbraně ExaSoftu. Když vám konkurent dokáže nabídnout stejnou televizi levněji díky objemovým slevám od výrobce a vy jít ještě níž, abyste zůstali vidět, marže se blíží nula, nebo pod ni.

Co to znamená pro zákazníky

Kdo má u ExaSoftu nevyřízenou objednávku, nedoručené zboží nebo běžící reklama, ocitnete se v nepříjemné situaci. Firma sama na webu uvádí, že veškeré nároky je třeba řešit v rámci insolvenčního řízení. Prakticky to znamená:

• Uchovat veškeré doklady, fakturu, potvrzení objednávky, e-mailovou komunikaci, doklad o platbě.
• Insolvenční rejstřík pod názvem ExaSoft Holding as (IČO 29383161), kde bude objeveno usnesení soudu a případná lhůta pro přihlášení pohledávek.
• Nepočítat s plným uspokojením. Pro ilustraci: u insolvenčního řetězce Okay, která je v mnohém srovnatelná, Hospodářské noviny popsaly téměř 300 přihlášených pohledávek za skoro 650 milionů korun, zatímco výnos ze zpeněžení movitého majetku činil pouhých 18,5 milionu korun.

Pro srovnání: když loni skončila značka Electro World, nešlo o insolvenci, ale o převod pod Datart. Zákazníci si mohou vyřídit reklamace, objednávky i věrnostní karoserie bez přerušení. ExaSoft je bohužel bližší scénáři Okay než Electro Worldu.

Signál pro trh, ne konec oboru

Data InsolCentra za třetí čtvrtletí 2025 ukazují mezikvartální růst firemních konkurzů o 6,8 % na 205 případů. Pád ExaSoftu do tohoto trendu zapadá, ale sám o sobě neznačí kolaps českého e-commerce s elektronikou. Velcí hráči dál rostou nebo drží silná pozice. Pravděpodobnější než plošná vlna insolvenční je pokračující konsolidace, silnější spolknou slabší, střední firmy bez kapitálového polštáře budou pod tlakem.

ExaSoft nezlomil jeden špatný měsíc. Zlomila ho kombinace klesajícího obratu, minimálních marží a splatných úvěrů v segmentu, kde přežijí jen ti, kdo mají dost peněz na to, aby mohli prodávat levně. Obrat kolem miliardy zní impozantně, dokud si neuvědomíte, že z každé utržené koruny vám zbývají haléře.

Když je virus v systému, převezme nad ním částečně kontrolu

Nejnovější bezpečnostní chyba, která se objevila v populárních e-shopových systémech, jako je třeba Magento nebo Adobe Commerce, dostala označení PolyShell. Právě tyto platformy využívají jak velké značky, tak i menší e-shopy, varuje TechRadar. A klidně i ty, na které narazíte u nás v Česku.

Princip útoku stojí na jednoduchosti, ale zároveň velké účinnosti. Hacker dokáže do systému nahrát virus, který následně převezme kontrolu nad částí webu, a to i bez toho, aby se musel sám přihlašovat. Ve výsledku tak může manipulovat s jednotlivými objednávkami, účty uživatelů, a hlavně sledovat vše, co zákazník při placení zadává.

Krádež údajů z karty funguje pomocí technologie WebRTC

Nejnebezpečnější u celého útoku je „skimmer“. Je to skript, který se vloží do platební stránky. Jakmile zadáte číslo karty, datum expirace nebo CVC kód, data jsou hned odeslána útočníkovi. Co víme, tak tento konkrétní skimmer využívá technologii WebRTC, která dle vysvětlení Wikipedie slouží k videohovorům. Hackeři ji ale zneužívají k odesílání dat mimo zabezpečené kanály, takže je neviditelná pro běžné ochrany webu.

A možná si teď říkáte, že jde o problém velkých zahraničních firem. Jenže omyl, tyto systémy používají i menší e-shopy po celé Evropě, včetně českých. Navíc podle dostupných dat BleepingComputer už bylo napadeno víc než 50 % obchodů se systémem Magento. Proto nejde jen o hypotetické riziko. Útoky probíhají právě teď a jejich dopad se může rozšířit i na lokální trh. Úplně se zatím podobným útokům vyhnout nedá, ale riziko můžete snížit:

• Používejte virtuální nebo jednorázové platební karty
• Sledujte notifikace o platbách v reálném čase
• Vyhýbejte se neznámým e-shopům, které nemají historii
• Kontrolujte adresu webu (HTTPS jako znamení bezpečí nestačí)
• Zvažte platby přes prostředníky (např. platební brány)

Když už se stane průšvih, je důležité hlavně rychlé odhalení problému. Čím dřív podezřelou transakci zachytíte, tím větší je šance, že se vám peníze ještě vrátí.