Co přesně znamená „kopírování webů“

Nejde o amatérský screenshot sdílený na Facebooku. Bavorský úřad na ochranu ústavy ve své technické analýze z roku 2024 popisuje, že útočníci zkopírují HTML kód, grafiku, rozvržení stránky i navigační menu originálu. Některé odkazy na falešném webu dokonce vedou na pravý server média, čtenář tak kliká mezi pravým a falešným obsahem, aniž si záměny všimne.

Veřejně doložené klony zahrnují desítky značek:

• Německo: spiegel.ltd, sueddeutsche.ltd, faz.ltd, welt.pm, welt.ltd, dále napodobeniny Bildu a Sternu
• Francie: Le Monde, Le Figaro, Le Parisien, 20 Minutes; francouzská VIGINUM napočítala 355 podvržených domén
• USA: Washington Post (washingtonpost.pm), Fox News
• Další země: britský The Guardian, italská agentura Ansa

Klíčový detail: pozměněná doména často používá neobvyklou koncovku (.ltd, .pm, .ink), kterou běžný čtenář přehlédne. Samotný zámeček HTTPS přitom nic negarantuje, i podvodný web ho může mít.

Jaké lži se na falešných webech objevují

Obsah klonů není náhodný. Narativy se točí kolem několika os: podpora Ukrajiny prý škodí Evropanům, sankce nefungují, západní vlády jsou zkorumpované a uprchlíci přinášejí kriminalitu. Konkrétní příklady, které zachytily německé bezpečnostní úřady:

• Falešný „Spiegel“ s titulkem „Vládní koalice ničí německou ekonomiku“
• Podvržené dokumenty o údajné „dani pro Ukrajinu“ nebo „dovozu ukrajinské kriminality“
• V roce 2026 bavorský úřad na ochranu ústavy zaznamenal fejky typu „Západ NENÁVIDÍ Východ“ nebo „Postavte tu zeď znovu!“, tentokrát už v krátkých videích a s prvky generovanými umělou inteligencí

Za operací podle EU DisinfoLab stojí ruské firmy Social Design Agency a Structura National Technologies. Uniklé interní dokumenty naznačují přímé zadání z ruské prezidentské administrativy. Americké ministerstvo spravedlnosti mluví výslovně o „státem sponzorované“ kampani.

Operace nekončí, jen mění formu

Meta v roce 2022 zrušila 1 633 facebookových účtů, 703 stránek a 29 instagramových účtů napojených na síť. Zveřejnila přes 6 000 indikátorů, aby se další platformy mohly bránit. Jenže po každé vlně blokací útočníci zakládali stovky nových webů. Analytický tým CeMAS potvrdil, že kampaň zůstala aktivní i v letech 2024 a 2025.

V srpnu 2026 bavorský úřad na ochranu ústavy popsal návaznou kampaň Matrjošku. Posun je zřejmý: místo plných klonů webů se častěji objevují krátká videa a falešné titulní strany v layoutu známých médií, sdílené přímo na sociálních sítích. Formát je rychlejší, levnější a emocionálně údernější. Infrastruktura se přizpůsobuje, cíl zůstává stejný.

Týká se to i českého prostředí?

V otevřených zdrojích se masové klonování velkých českých médií stejným způsobem jako v Německu nebo Francii zatím nepodařilo doložit. To ale neznamená, že se problém Česka netýká. BIS ve výroční zprávě za rok 2024 upozorňuje na šíření dezinformací z ruské i domácí produkce a na kybernetické hrozby v českém veřejném prostoru. Český čtenář se navíc pohybuje ve sdíleném evropském informačním prostoru; stačí, aby na sociální síti narazil na odkaz vedoucí na německý nebo anglický klon, a je v pasti.

Podle nás je proto klíčové osvojit si jednoduchý kontrolní postup:

• Zkontrolujte URL. Neobvyklá koncovka domény je nejsilnější varovný signál.
• Ověřte článek na webu média. Otevřete si ručně hlavní stránku a zkuste článek najít přes interní vyhledávání.
• Sledujte, odkud odkaz přišel. Anonymní účet, reklama, řetězený příspěvek: to jsou typické distribuční kanály.
• Hledejte potvrzení jinde. Mimořádně výbušné tvrzení, které nenajdete v žádném druhém důvěryhodném médiu, je s vysokou pravděpodobností podvrh.
• Nahlaste podezřelý web. V Česku přijímá hlášení NÚKIB i od subjektů bez zákonné povinnosti; současně má smysl nahlásit obsah přímo platformě a upozornit napodobované médium.

„Nevěřte všemu“ neznamená „nevěřte nikomu“

Rozdíl mezi zdravou ostražitostí a plošnou nedůvěrou k médiím je zásadní, a právě ten Doppelgänger zneužívá. Cílem operace není jen prosadit konkrétní lež. Je jím rozložit důvěru v jakýkoli zdroj informací, vytvořit prostředí, kde „stejně nikdo neříká pravdu“. V takovém prostředí se pak snáz prosazují narativy, které by jinak neměly šanci.

Obrana není složitá. Stačí drobný návyk: než uvěříte šokujícímu titulku, podívejte se do adresního řádku. Ten jediný detail, tři písmena za tečkou, může být vše, co dělí zprávu od propagandy.