Inscenovaná důvěra krok po kroku

Podle tiskové zprávy KŘP Moravskoslezského kraje z 31. října 2025 podvodníci nepoužili jednu lest, ale celý řetězec vzájemně se posilujících triků:

• Reálné jméno policisty, veřejně dohledatelné na internetu, takže googlení potvrdilo existenci konkrétního člověka.
• Fotografie služebního průkazu, vizuální „důkaz“, který zvyšuje věrohodnost hovoru.
• Přepojení na „bankéře“, druhého muže na lince, jehož jméno šlo najít na webu banky.
• Zákaz mlčenlivosti, oběti bylo řečeno, že o stávajícím „vyšetřování“ nikomu nesmí říkat, jinak hrozí trestní stíhání.
• Hodinové hovory, pachatelé ji drželi na lince tak dlouho, až neměla prostor přemýšlet mimo rámec, který jí nastavili.
• Pochvala za obezřetnost, falešný policista ji dokonce ocenil, že si věci ověřuje. Právě tenhle moment proměnil její opatrnost v součást manipulace.

Poškozená si hovory nahrávala. Policie uvádí, že z nahrávek bylo slyšet, jak profesionálně oba muži vyvolávali důvěru a jak přirozeně používali fráze běžné u skutečné policie. Nešlo o koktavý skript z call centra, ale o nacvičený výkon.

Ověřila existenci, ne identitu

Tady je jádro celého problému. Žena neudělala chybu v tom, že by byla lehkovážná. Udělala chybu v tom, co ověřovala. Vyhledat jméno na internetu potvrdí jedinou věc: že někdo s tímto jménem existuje. Nepotvrdí, že právě on drží telefon. Je to jako ověřit si, že Česká národní banka existuje, a z toho usoudit, že e-mail podepsaný „ČNB“ je pravý.

Podvodníci s tímhle počítají. Jak uvádí Česká národní banka, pachatelé dnes běžně zneužívají reálná jména úředníků, policistů i bankéřů a pomocí takzvaného spoofingu dokážou na displeji zobrazit skutečné telefonní číslo banky nebo policie. Oběť pak vidí správné číslo, slyší správné jméno a má v ruce fotku průkazu. Všechny kulisy sedí, a přesto je připravili pachatelé.

Jediné ověření, které funguje, je přerušení kontaktu. Zavěsit, sám vytočit oficiální číslo banky nebo tísňovou linku 158 a zeptat se, jestli o něčem takovém vědí.

Nejde o jediný případ ani o „hloupé oběti“

Policie ČR v květnu 2026 zveřejnila data, která boří představu, že na vishing naletí jen senioři. Průměrný věk oběti je 45 let, osm z deseti poškozených jsou ženy a průměrná škoda dosahuje zhruba tří čtvrtin milionu korun. Za první čtvrtletí 2026 kyberpodvody v Česku vzrostly o více než 37 procent.

Nejde ani o ostravskou raritu. Ve Středočeském kraji policie jen od začátku roku 2025 do srpna evidovala 150 případů téže legendy se škodou kolem 50 milionů korun. V Moravskoslezském kraji kyberkriminalita v roce 2025 vzrostla o 18,5 procenta a „falešný bankéř“ patřil mezi nejčastější scénáře. A ve velké celostátní kauze rozkryté na Vysočině policie odhalila skupinu zodpovědnou za 803 skutků po celé republice, s mezinárodní spoluprací a deseti zadrženými.

Co dělat, když podobný hovor přijde vám

Policie ČR propaguje pravidlo 3Z: zastav, zavěs, zkontroluj. V praxi to znamená:

• Nepřevádějte peníze na žádný „bezpečný účet“, žádná banka ani policie to po telefonu nikdy nežádá.
• Zavěste a sami zavolejte na oficiální číslo své banky nebo na linku 158.
• Zapojte dalšího člověka, partnera, rodiče, kolegu. Pachatelé cíleně izolují oběť zákazem komukoli cokoli říkat, protože vědí, že stačí jeden střízlivý pohled zvenčí.
• Nenechte se pochválit za obezřetnost, pokud vás volající chválí, že si věci ověřujete, je to varovný signál, ne uklidnění.

A pokud už k převodu došlo? Zákon o platebním styku říká, že u neautorizované transakce má banka uvést účet do původního stavu. Jenže u vishingu oběť převod často sama potvrzuje, a pak se situace komplikuje. Při sporu s bankou je možné podat reklamaci a následně se obrátit na finančního arbitra, jehož řízení je bezplatné. Návrat peněz ale není jistý.

Dvacetiletá žena z Poruby neudělala nic, co by většina z nás v tu chvíli neudělala taky. Googlila jméno, našla ho, uvěřila. Problém nebyla její důvěra, problém byl falešný pocit, že už udělala všechno správně.