Proč funkce zmizela a co se změnilo

Přesné datum, kdy Google nahrávání hovorů v Česku a dalších evropských zemích vypnul, firma nikdy veřejně neoznámila. Jisté je, že v dubnu 2022 Google zpřísnil pravidla obchodu Play a zakázal aplikacím třetích stran využívat Accessibility API k odposlouchávání zvuku hovorů. Tím padly desítky populárních nahrávacích aplikací, které Češi do té doby běžně používali jako náhradu. A vlastní nativní řešení? To Google v Evropě rovněž dlouho neposkytoval.

Důvod byl regulační, ne technický. Evropská pravidla ochrany osobních údajů kladou na nahrávání komunikace přísné požadavky: volající musí být informován o tom, že je nahráván, a musí znát účel záznamu. Google veřejně nikdy neřekl větu „stáhli jsme to kvůli GDPR“, ale logika změn je zřejmá: funkce v původní podobě by v řadě evropských zemí mohla narážet na požadavky týkající se informování účastníků hovoru.

Co se tedy změnilo? Ne zákon, ten zůstává stejný. Změnil se produkt. Nová verze nahrávání hovorů má tři klíčové pojistky:

• Povinné hlasové upozornění: při spuštění i ukončení nahrávání zazní hláška slyšitelná oběma stranám. V českém prostředí je v češtině.
• Lokální ukládání: nahrávky zůstávají v zařízení, Google je nezálohuje do cloudu ani k nim nemá přístup.
• Kontrola uživatele: záznam lze sdílet, exportovat nebo smazat; při smazání záznamu hovoru ze seznamu se automaticky smažou i nahrávky.

Tahle kombinace je zjevně opatrnější model, který se v evropském prostředí dá lépe obhájit. Nejde o ústupek regulaci, ale spíš o přepracování funkce tak, aby lépe odpovídala požadavkům na transparentnost.

Jak funkci zapnout a na jakých telefonech běží

Nastavení je přímočaré. V aplikaci Telefon stačí otevřít Nastavení → Nahrávání hovorů. Tam lze zapnout automatické nahrávání pro neznámá čísla nebo pro vybrané kontakty. Během konkrétního hovoru se na Pixelech nahrávání spouští přes nabídku Podpora hovorů → Nahrávání hovorů.

Důležité upozornění: funkce nefunguje na každém telefonu s Androidem. Google oficiálně garantuje podporu pro Pixely od modelu Pixel 6 výše s Androidem 14 a novějším. U telefonů jiných značek nápověda Googlu uvádí pouze obecnou podmínku Android 9+ a dodává, že nahrávání podporují „pouze některá zařízení a operátoři“. Veřejný seznam konkrétních ne-pixelových modelů pro Česko neexistuje.

Proč zrovna Pixely? Česko je od 7. května 2024 oficiálním pixelovým trhem, Google to tehdy oznámil na českém blogu. A v roce 2025 Google v blogovém příspěvku o funkcích Pixelu slíbil rozšíření nahrávání hovorů do všech zemí, kde je Pixel oficiálně podporovaný. Český rollout je tedy logickým důsledkem tohoto slibu, i když přesné datum pro ČR firma nikdy neuvedla.

Nahrávání versus Call Notes: dvě různé věci

V diskusích se často plete základní nahrávání hovorů s pokročilejší funkcí Call Notes (Poznámky z hovoru). Rozdíl je podstatný. Call Notes umí nejen nahrát, ale také přepsat hovor do textu a vytvořit souhrn. Jenže tato funkce je dostupná jen na vybraných Pixelech a v omezeném počtu zemí a její česká dostupnost není potvrzená ve stejném rozsahu jako základní nahrávání.

Pro běžného českého uživatele je podstatné základní nahrávání hovorů: nahraje zvuk, uloží ho do historie hovorů a umožní export WAV. Nic víc, nic míň. Kdo čeká AI přepis v češtině, bude muset ještě počkat.

Co na to české právo

Samotné pořízení nahrávky hovoru není v Česku automaticky nelegální. Občanský zákoník v § 86 až § 90 chrání soukromí a záznamy soukromého života, ale zároveň v § 88 připouští pořízení nebo použití záznamu k ochraně jiných práv a chráněných zájmů.

Klíčové je, co s nahrávkou uděláte potom. Tři scénáře:

• Osobní archiv: nejméně rizikový. Nahrávku máte pro sebe, nikam ji nešíříte.
• Důkaz u soudu: Nejvyšší soud i Ústavní soud připustily, že soukromě pořízená nahrávka může být za určitých okolností použitelná jako důkaz. Vždy se ale zvažuje proporcionalita a střet se soukromím protistrany.
• Sdílení nebo zveřejnění: tady hrozí největší problémy. Občanský zákoník zakazuje nepřiměřené využití záznamu a chrání soukromí nahrávaného.

Googlovský model s povinným hlasovým upozorněním je pro běžného uživatele nejbezpečnější cesta. Druhá strana ví, že je nahrávána, a může hovor ukončit. Tím odpadá nejčastější právní námitka, že nahrávání probíhalo bez vědomí volajícího.

Jak je na tom iPhone

Pro srovnání: Apple nativní nahrávání hovorů na iPhonu technicky má. Jenže podpora Applu uvádí, že dostupnost funkce závisí na regionu a jazyce a v některých zemích, včetně části Evropy, nemusí být dostupná. V praxi jsou tedy teď Pixely s Androidem v Česku o krok napřed, alespoň na podporovaných zařízeních.

Google funkci vrátil bez velkých gest, ale s promyšlenými pojistkami. Pro uživatele Androidu, kteří si od roku 2022 nemohli jednoduše a spolehlivě nahrát hovor přímo v systému, je to změna, na kterou čekali.

Pokuta klesla ze 40 000 na 10 000 Kč. Co rozhodlo?

Prvostupňové rozhodnutí ÚOOÚ padlo 14. října 2024 a stanovilo pokutu 40 000 Kč. Obviněný podal rozklad a předseda úřadu mu 4. července 2025 částečně vyhověl. Vinu potvrdil beze zbytku, ale sankci snížil na čtvrtinu. Důvody byly čtyři:

• Proporcionalita – SPZ je nepřímý identifikátor, nikoli jméno nebo rodné číslo. Sama o sobě neprozradí, kdo auto vlastní, bez přístupu do registru vozidel.
• Nedbalost, nikoli úmysl – skutek byl posouzen jako nedbalostní.
• Osobní okolnosti – předseda ÚOOÚ přihlédl k ekonomické situaci fyzické osoby a k délce správního řízení.
• Příslib nápravy – obviněný výslovně ujistil, že se podobného jednání vyvaruje.

Verdikt o vině ovšem stojí pevně. Zastupitel porušil hned dvě povinnosti podle GDPR: zpracovával osobní údaje bez právního titulu podle článku 6 a nesplnil informační povinnost podle článku 14. Příspěvky s čitelnými značkami byly veřejně dostupné od 18. července 2022 do 28. prosince 2022, tedy více než pět měsíců.

SPZ je osobní údaj, i když ji vidí každý na ulici

Tohle je bod, o který se láme většina internetových debat. Registrační značku skutečně vidí každý chodec. Jenže GDPR neřeší, co je „na očích“, nýbrž zda lze prostřednictvím údaje identifikovat konkrétní fyzickou osobu, přímo nebo nepřímo. Předseda ÚOOÚ v pravomocném rozhodnutí přirovnal SPZ k IP adrese: sama o sobě jméno neprozradí, ale ve spojení s registrem vozidel identifikaci umožní.

Ministerstvo dopravy navíc na žádost úřadu potvrdilo, že všech 32 zveřejněných značek bylo skutečných a přiřaditelných ke konkrétním vlastníkům. Paradoxně se tím zhroutila i původní teze obviněného o „mimopražských autech“, protože registrační značka sama o sobě nic nevypovídá o trvalém bydlišti majitele.

Stejný princip platí pro Facebook, autokamery i domovní kamery

Konkrétní kauza se odehrála na Twitteru/X a týkala se parkování. Ale právní mechanismus je univerzální. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve svých pokynech k videozařízením výslovně říká, že zveřejnění záznamu na internetu pro neurčitý okruh lidí nespadá do takzvané domácí výjimky. Jakmile video s čitelnou SPZ nebo rozpoznatelným obličejem nahrajete na sociální síť, ať už veřejně, nebo do skupiny, stáváte se správcem osobních údajů a potřebujete právní základ.

ÚOOÚ sám tento případ ve výroční zprávě za rok 2024 označil za neobvyklý. Nejde tedy o masovou vlnu pokut. Za celý rok 2024 úřad pravomocně ukončil 20 přestupkových řízení a uložil 6 pokut. To ale neznamená, že riziko neexistuje; stačí, aby si tři dotčení vlastníci vozidel podali podnět, jako se to stalo tady.

Policii ano, veřejně jen po anonymizaci

Největší hranice nevede mezi natočením a nenatočením záznamu. Vede mezi tím, co s ním uděláte potom. ÚOOÚ na svém webu ke kamerovým systémům doporučuje jednoduchou cestu: důkazní záznam v plné podobě předložte policii, soudu nebo přestupkové komisi. Tam má své místo. Na sociální síť patří jedině po úpravě.

Praktické minimum vypadá takto:

• Ořízněte záběr na podstatnou situaci; nepotřebujete tříminutový úsek s desítkami projíždějících aut.
• Znečitelněte SPZ a obličeje všech osob, které nejsou pro pochopení situace nezbytné. Dnes to zvládne i bezplatná aplikace v telefonu.
• Originál si ponechte jako důkazní verzi pro případ, že věc budete řešit s úřady.

Pokuta 10 000 Kč se může zdát nízká. Ale horní hranice za porušení GDPR sahá až k 20 milionům eur. Pražský zastupitel vyvázl poměrně mírně; příště nemusí mít takové štěstí nikdo z nás.

Co přesně MCI sbírá a proč to není běžný monitoring

Firemní monitoring zaměstnanců není v Evropě nic nového. Microsoft provozuje auditní logy v Purview, Google zaznamenává administrátorské události ve Workspace. Obojí slouží k vyšetřování incidentů, správě přístupů a dodržování předpisů. Kdo co změnil, z jaké IP adresy a v jaké roli. Žádná z těchto firem veřejně nedeklaruje, že z každodenního klikání zaměstnanců staví tréninkový korpus pro umělou inteligenci.

MCI je jiná kategorie. Nejde o logování událostí pro bezpečnost, ale o zachycení celého pracovního workflow, tedy jak člověk naviguje menu, kam kliká, co píše a co má na obrazovce. Reuters v květnu 2026 doplnila, že zaměstnanci si stěžovali na technické dopady: systém v některých případech během několika dnů vyčerpal celý měsíční datový limit domácího internetu. To ukazuje, že nešlo o papírový experiment, ale o masivní, reálně běžící sběr.

Kde začíná problém pro Evropu

Meta v interním FAQ podle Reuters přiznala, že pokud neamerický člověk pošle e-mail nebo zprávu americkému kolegovi s aktivním MCI, „ta aktivita bude zachycena“. Firma tvrdí, že neamerické zaměstnance informovala o tom, že nástroj na počítačích amerických kolegů běží. Jenže obecná notifikace nestačí.

Evropan z takového upozornění nezjistí, která konkrétní zpráva byla zachycena, v jakém rozsahu, do jaké databáze se dostala a jak ji může dohledat. A právě tady narážíme na několik klíčových principů GDPR:

• Transparentnost a informační povinnost (čl. 14): Data nejsou získávána přímo od dotčené osoby, ale zachycena na pozadí. Správce musí aktivně informovat o účelu, rozsahu a příjemcích.
• Účelové omezení: Pracovní e-mail byl odeslán za účelem komunikace, ne jako palivo pro trénink AI. Sekundární využití vyžaduje buď slučitelnost s původním účelem, nebo nový právní základ.
• Právo na přístup a výmaz (čl. 15, 17): Meta v FAQ uvedla, že data budou „oddělena“ od identifikačních údajů, a proto je nepůjde dohledat ani smazat pro konkrétní osoby.

Poslední bod je zásadní. Meta Platforms používá vlastní termín „dissociated“, který nemá v GDPR oporu. Podle Evropského sboru pro ochranu osobních údajů jsou pseudonymizovaná data stále osobními údaji. A i samotný proces anonymizace je zpracováním, které musí mít právní základ. Firemní nálepka „dissociated“ neznamená, že data přestala být osobní v právním smyslu.

Časová osa: od spuštění po ústupky

Události se odvíjely rychle:

• 21. dubna 2026: Reuters odhaluje interní memo o spuštění MCI na pracovních počítačích amerických zaměstnanců.
• 29. května 2026: Reuters rozšiřuje příběh o evropský rozměr, tedy zachycení komunikace neamerických kolegů, kontakt Mety s irským úřadem DPC, stížnosti zaměstnanců na datovou náročnost i soukromí.
• 2. června 2026: Meta po interním odporu zavádí možnost pozastavit sběr až na 30 minut a požádat o výjimku. Reuters ale popisuje tyto ústupky ve vztahu k americkým zaměstnancům, ne k Evropanům zachyceným nepřímo.

Meta irskému regulátorovi sdělila, že evropská zaměstnanecká data ani obsah obrazovek nespadají do „primárního účelu“ nástroje. Pro GDPR je ale podstatné, že ke zpracování fakticky dochází, bez ohledu na to, zda je primární, nebo vedlejší.

Co hrozí Metě a co mohou Evropané udělat

Irský Data Protection Commission už s Metou v oblasti AI trénování komunikoval dříve; v květnu 2025 řešil trénování Meta AI na datech evropských uživatelů. Regulační kontinuita existuje. A sankční rámec je tvrdý: GDPR umožňuje pokuty až 20 milionů eur nebo 4 % celosvětového ročního obratu. Jako precedent poslouží pokuta 32 milionů eur, kterou francouzský úřad CNIL uložil Amazon France Logistique za excesivní monitoring zaměstnanců a nedostatečnou transparentnost.

Evropan, jehož komunikace mohla být zachycena (typicky zaměstnanec, externista, dodavatel nebo partner v kontaktu s americkým kolegou z Mety), může podat žádost o přístup k datům přímo Metě, žádat výmaz nebo omezení zpracování a v případě nevyhovění se obrátit na dozorový úřad. V Česku je to ÚOOÚ, přeshraničně irský DPC. Meta sice může namítat, že v „oddělených“ datech konkrétní osobu neidentifikuje. Tím ale spor nekončí, přesouvá se k otázce, zda je takové nastavení vůbec slučitelné s GDPR.

Nejde o sledování, ale o přeměnu práce na tréninkový materiál

Jádro problému není v tom, že firma monitoruje zaměstnance — to dělají tisíce firem v mezích zákona. Jádro je v tom, že Meta Platforms mění pracovní komunikaci a každodenní workflow na surovinu pro autonomní AI, přičemž dotčení lidé mimo USA nemají reálnou kontrolu nad tím, co bylo zachyceno, kam to putuje a jak se toho zbavit. Zaměstnanci Mety to podle Reuters čtou jednoznačně: trénují si vlastní náhrady. Evropané, jejichž zprávy se do datasetu dostaly bokem, o tom zatím většinou nevědí vůbec.