Trojice spotřebičů, které hasiči řeší nejčastěji

Na základě několika oficiálních zásahů a preventivních materiálů HZS z různých krajů se opakovaně objevují tři velké domácí spotřebiče:

• Myčka nádobí, například případ z Krouny, kde přes noc spuštěný cyklus skončil požárem kuchyně.
• Pračka, u které HZS Olomouckého kraje po požáru výslovně doporučil: „Raději je nezapínejte, ani když jdete spát.“ Jen v tomto kraji řeší hasiči průměrně kolem 25 požárů spotřebičů typu pračka, sušička, mikrovlnná trouba či klimatizace ročně.
• Sušička prádla, v červnu 2026 hořela sušička v bytovém domě v Náchodě. Před příjezdem hasičů muselo být evakuováno 13 lidí a uživatelka bytu utrpěla zranění.

Nejde o jeden oficiální žebříček HZS, protože takový veřejně publikovaný seznam neexistuje. Jde o trojici spotřebičů, které se v reálných zásazích a doporučeních hasičů objevují opakovaně.

Proč je noc tak nebezpečná

Problém není v tom, že by myčky nebo pračky byly ze své podstaty nebezpečné přístroje. Problémem je čas. Malá technická závada (poškozená izolace, opotřebený kabel nebo vadný kontakt) může během dne znamenat jen zápach a rychlou reakci. V noci stejná závada znamená desítky minut, během kterých nikdo nezjistí, co se děje.

Podle americké požární autority USFA mohou mít obyvatelé po spuštění hlásiče kouře na únik z bytu méně než dvě minuty. Moderní interiéry plné syntetických materiálů hoří rychleji než dřevěný nábytek minulých generací. Hlavním zabijákem přitom často nejsou samotné plameny, ale toxické zplodiny hoření a hustý kouř.

Statistická ročenka HZS za rok 2025 eviduje v českých domácnostech 4 910 požárů a 55 úmrtí, z toho 50 v přímé souvislosti s požárem. Kolik z nich vzniklo v noci kvůli spotřebiči bez dozoru, hasiči samostatně nerozepisují. Logika je ale jednoduchá: ve spánku chybí lidská reakce, která rozhoduje o tom, zda shoří pouze spotřebič, nebo celá kuchyň.

Nový spotřebič neznamená bezpečný spotřebič

Intuitivně by člověk čekal, že riziko se týká hlavně starých a opotřebovaných přístrojů. Částečně ano; HZS upozorňuje na poškozenou izolaci, přiskřípnuté kabely, nadměrně ohýbané šňůry a neodborné opravy. Jenže odborný rozbor publikovaný v časopise 112 ukázal, že i nové sušičky s tepelným čerpadlem mohou mít specifický problém. U dvou případů se potvrdil mechanismus, kdy prodřený vodič způsobil zkrat, uniklo hořlavé chladivo R-290 a následoval takzvaný jet fire efekt, tedy proudový plamen. Nová cenovka spotřebiče proto sama o sobě není zárukou bezpečnosti.

Samostatnou kapitolou jsou lithiové akumulátory v elektrokolech a koloběžkách. HZS varuje, že Li-Ion články mají vysokou energetickou hustotu a jsou citlivé na mechanické poškození. Při poškození může vzniknout vnitřní zkrat a následný požár. Trakční baterie elektrokola obsahuje násobně více článků než mobilní telefon, a tedy i odpovídající množství uložené energie. Nabíjet ji přes noc bez dozoru, navíc na hořlavém povrchu, je podle hasičů rizikové.

Co udělat dnes večer před spaním

Žádný český zákon výslovně nezakazuje pustit myčku přes noc. Existuje ale obecná povinnost fyzických osob předcházet vzniku požáru a dodržovat pokyny výrobce. HZS zároveň vydává jasná doporučení, která lze shrnout do pěti kroků:

• Nespouštět na noc myčku, pračku ani sušičku. Odložený start na ráno, kdy jste vzhůru, nic nestojí.
• Odpojit zbytečné malé spotřebiče a nabíječky. Co nemusí být pod proudem, nemusí být pod proudem. Výjimku tvoří ledničky, mrazáky a případně bezpečnostní systémy.
• Nenabíjet přes noc lithiové akumulátory. Už vůbec ne na gauči nebo koberci.
• Zkontrolovat hlásič kouře. Základní autonomní hlásič stojí 200–300 Kč a v noci vás probudí dříve než kouř. V objektech schválených po 1. červenci 2008 je povinný, ve starších domech ho ale stále mnoho lidí nemá.
• Prohlédnout kabely a prodlužky. Přiskřípnutá izolace, ohnutý kabel pod prahem nebo přetížená vícezásuvková lišta patří mezi místa, kde může požár začít. Prodlužka s vypínačem přitom stojí kolem stokoruny.

Rodina u Krouny měla štěstí, probudila se včas a škoda zůstala na osmdesáti tisících korunách. Pět milionů korun, které hasiči vyčíslili jako uchráněné hodnoty, ukazuje, jak tenká je hranice mezi spálenou myčkou a spáleným domem.

Hasiči nemohli hasit přímo na silnici

Kdyby v kontejneru hořel běžný odpad, zásah by proběhl na místě. Jenže náklad byl klasifikován jako nebezpečný odpad. Při hoření lithiových akumulátorů vzniká vysoce toxický kouř a hasební voda se kontaminuje těžkými kovy i jedovatými sloučeninami. Hasiči proto museli najít zpevněnou plochu se sběrnou jímkou, kam by odtékala znečištěná voda, aniž by zasáhla okolní půdu nebo vodní zdroje.

Soupravu s hořícím kontejnerem nakonec za doprovodu hasičských jednotek přesunuli do areálu v Heřmanově Městci. Tam náklad vysypali a teprve na zemi ho mohli rozebrat a dohasit. Celý zásah byl časově i logisticky náročnější než běžný požár odpadu, právě kvůli povaze nákladu. Předběžná škoda činila 20 tisíc korun, hasiči ale uchránili druhý kontejner na soupravě v hodnotě asi 100 tisíc korun. Zranění naštěstí HZS Pardubického kraje nehlásil.

Jedna baterie jako zápalná šňůra

Označení „jedovatý odpad“ v souvislosti s elektroodpadem není zcela přesné, vhodnější termín je „nebezpečný odpad“. Riziko se projevuje hlavně ve chvíli, kdy takový odpad hoří. Lithiové články při požáru dosahují vysokých teplot, mohou uvolňovat fluorovodík a další toxické plyny a kontaminovat vše, co přijde do styku s hasební vodou. Proto hasiči trvali na použití plochy se sběrnou jímkou.

Mechanismus vzniku požáru přitom není nijak exotický. Institut ochrany obyvatelstva HZS ČR popisuje, že lithiové baterie mají tenké a citlivé vrstvy uvnitř článků. Stačí stlačení, náraz nebo vibrace při přepravě a může dojít k vnitřnímu zkratu. Článek se začne nekontrolovaně zahřívat, okolní materiál se vznítí a požár se šíří velmi rychle. V kontejneru plném smíšeného elektroodpadu, plastových krytů, kabeláže a dalších baterií pak jedna poškozená baterie funguje jako zápalná šňůra pro celý náklad.

Nejde přitom o ojedinělý případ. HZS za období 2006 až 2023 eviduje příčinnou souvislost s bateriemi u více než 12 tisíc požárů s celkovou škodou přes 3 miliardy korun. Společné kontroly HZS, ČIŽP a Ministerstva životního prostředí opakovaně upozorňují na vysoký počet požárů v odpadových provozech, kde lithiové akumulátory patří mezi hlavní rizikové faktory.

Jak se starého notebooku správně zbavit

Prevence začíná u každého z nás. Starý notebook nepatří do směsného odpadu ani do barevných kontejnerů na tříděný odpad. Správná cesta je jedna z následujících:

• Sběrný dvůr – přijme celé elektrozařízení včetně baterie.
• Místo zpětného odběru – MŽP vede registr těchto míst po celé republice.
• Prodejce elektra – při nákupu nového zařízení je povinen staré převzít.
• Červené kontejnery na drobný elektroodpad – pro menší spotřebiče a příslušenství.

Samotnou baterii z notebooku je nejlepší odevzdat do sběrného boxu na baterie. Síť Ecobat provozuje mapu sběrných míst po celém Česku a ASEKOL zajišťuje více než 17 500 sběrných bodů pro elektroodpad.

Provozovatelé recyklačních zařízení mají povinnost baterie při demontáži elektroodpadu vyjímat. HZS ale přiznává, že je technicky obtížné lithiové články ve všech výrobcích lokalizovat a bezpečně odstranit. Právě proto je klíčové, aby baterie do proudu odpadu vůbec nevstupovaly neodděleně.

Co dělat, když se baterie přehřívá doma

Požár lithiové baterie nemusí vzniknout jen v kontejneru. Pokud doma zpozorujete, že se notebook, telefon nebo powerbanka neobvykle zahřívá, nafukuje nebo z ní stoupá kouř, HZS doporučuje:

• Okamžitě přerušit nabíjení a odpojit přívod elektřiny.
• S nafouklou nebo poškozenou baterií nemanipulovat.
• Je-li to bezpečné, umístit zařízení na nehořlavé místo a oddělit ho od hořlavých materiálů.
• Místnost opustit a oddělit ji od zbytku bytu, protože toxický kouř představuje reálné nebezpečí.
• Volat 150 nebo 112.

Událost u Litošic je tři roky stará, ale princip zůstává stejný. Jedna vyřazená baterie, která skončí tam, kam nepatří, dokáže zapálit celý náklad a zaměstnat několik hasičských jednotek na hodiny. Nejlevnější a nejúčinnější hasicí přístroj je v tomto případě správný kontejner.

Co hromosvod skutečně dělá, a co ne

Hromosvod zachytí zásah přímého blesku a svede obrovskou energii vodivou cestou do země. Tím chrání střechu, krovy a zdivo před požárem. To je jeho úkol a v něm je nenahraditelný. Statistická ročenka HZS ČR za rok 2025 eviduje 41 požárů způsobených bleskem, z toho jen 2 u objektů s hromosvodem, ale 11 u budov bez něj.

Jenže blesk nemusí udeřit přímo do vašeho domu. Stačí, aby zasáhl elektrické vedení, telefonní sloup nebo jiný vodič v okruhu několika kilometrů. Přepěťový impuls se pak šíří po drátech a vstupuje do domácnosti třemi cestami: po elektrickém vedení, po datových a anténních kabelech nebo přes zem a kovové potrubí. Hromosvod na střeše proti tomuto nic nezmůže, není k tomu navržen.

Proč nestačí vypnout ani shodit jistič

HZS ČR to formuluje jednoznačně: pojistky a bleskojistky jsou proti úderu „téměř bezmocné“ a nestačí jen vypnout jistič. Dokud zástrčka sedí v zásuvce, vodivá cesta prostě existuje. Přepěťový ráz o napětí desítek tisíc voltů projde i vypnutým jističem.

Co tedy znamená „úplně vypnout proud“ v praxi:

• Vytáhnout vidlici ze zásuvky u televize, počítače, routeru, set-top boxu, herní konzole, audiotechniky.
• Odpojit anténní, datový a telefonní kabel; přepětí se šíří i po těchto vedeních, modem napojený na telefonní linku je klasická oběť.
• Udělat to před bouřkou, ne během ní; americká Národní meteorologická služba (National Weather Service) upozorňuje, že odpojovat zařízení v okamžiku, kdy už bouřka zuří nad hlavou, je riskantní. Pravidlo 30/30 říká: pokud mezi bleskem a hromem uplyne méně než 30 sekund, bouřka je nebezpečně blízko.

Artur Surowiecki, zakladatel a předseda Skywarn Polska a odborný spolupracovník polského meteorologického ústavu IMGW-PIB, v rozhovoru pro Tok FM zdůraznil totéž: fyzické přerušení spojení je jediná stoprocentní ochrana konkrétního spotřebiče.

Tři vrstvy ochrany, které se nepřekrývají

Lidé si často pletou tři různé věci, které fungují na jiných úrovních:

Přepěťová lišta u zásuvky sice pomáhá, ale má limity. Obyčejná prodlužovačka bez označení SPD nechrání vůbec. A ani kvalitní přepěťová ochrana neustojí plný přímý zásah blesku. Podle Electrical Safety Foundation International dává smysl kombinovat svodič přepětí v hlavním rozvaděči s bodovou ochranou u zásuvek, ale i tak platí, že pro opravdu cennou elektroniku je nejbezpečnější zástrčku prostě vytáhnout.

Co odpojit jako první a jak si to usnadnit

Priorita je jasná: nejdřív zařízení napojená na víc vedení najednou. Router připojený k elektrické síti i k telefonní lince má dvě cesty, kudy ho ráz zasáhne. Televize s anténním kabelem totéž. Počítač s ethernetem rovněž.

Praktický postup pro domácnost:

• Seskupit klíčovou elektroniku (TV, PC, router, konzole) k jednomu přístupnému místu, kde jde rychle odpojit konektory.
• Mít jasně označené napájecí i datové kabely; v chaosu před bouřkou se hodí vědět, co kam vede.
• U spotřebičů, které se reálně neodpojují snadno nebo musí běžet (lednice, kotel), zvažte instalaci svodiče přepětí v rozvaděči. To je práce pro elektrikáře, ne pro kutila.
• Po zásahu blesku do domu nechat hromosvodní soustavu zkontrolovat revizním technikem. HZS ČR na to upozorňuje, přesto se na to běžně zapomíná.

Riziko není exotické, jen neviditelné

Stát sleduje hlavně požáry. Těch 41 případů za rok 2025 je ale jen špička ledovce; většina škod na elektronice se jako požár neprojeví. Allianz uvádí, že škody způsobené přepětím a zkratem patří k nejčastějším pojistným událostem u domácností. Celostátní součet zničených spotřebičů ale nikdo veřejně nevede.

A riziko se netýká jen rodinných domů. V paneláku s hromosvodem je sice menší šance na přímý zásah konkrétního bytu, ale přepěťový ráz se může šířit společnými vedeními po celé budově. Byt ve čtvrtém patře není v bezpečí jen proto, že na střeše trčí jímací tyč.

Letní bouřková sezóna klepe na dveře. Než příští hrom zahřmí dřív, než stačíte dopočítat do třiceti, stojí za to mít konektory po ruce, ne za skříní.

Proč baterie hoří, i když telefon jen leží

Většina lidí si požár spojí nabíjením, přehřátá nabíječka, levný kabel, noční nabíjení pod polštářem. Jenže lithium-iontový článek degraduje i v klidu. Odborná literatura tomu říká kalendářní stárnutí: uvnitř článku probíhající elektrochemické reakce nezávislé na tom, jestli telefon někdo používá. Elektrolyt reaguje s povrchem elektrod, vznikají vedlejší produkty, článek se pomalu samovybíjí a jeho vnitřní struktura se mění.

Podle katalogu hrozeb amerického NIST může poškozená nebo zestárlá baterie generovat více tepla, než dokáže bezpečně odvést. Je to takzvaný tepelný únik (thermal runaway), řetězová tepelná reakce, která vede k požáru nebo explozi. A k jejímu spuštění nemusí být telefon zapojený do zásuvky.

Klíčovou roli hrají podmínky skladování. HZS vypočítává před dlouhým držením baterie ve stavu plného nabití nebo naopak úplného vybití, ideál leží mezi 20 a 80 % kapacity. Při 40 % nabití má být životnost zhruba trojnásobná oproti nevhodnému režimu. Teplo, vlhkost a blízkost hořlavých materiálů riziko dál násobí. Šuplík plný papírů vedle takového radiátoru je z pohledu hasiče jeden z nejhorších možných úložných prostorů.

Dva mobily navíc v každé domácnosti

Že nejde o okrajový problém, potvrdil průzkum agentury Ipsos pro projekt Remobil z června 2024. Češi obměňují telefon každé dva až tři roky, recyklují ale jen třetinu starých přístrojů. Zbytek končí v zásuvkách, skříních a krabicích, nejčastěji s vysvětlením, že jde o zálohu pro případ nouze.

HZS zvolil pro Den požární bezpečnosti 2024 právě téma „Bateriové zdroje v domácnostech a jejich rizika“. V oficiálních statistikách sboru figuruje za období 2006–2023 přes 12 tisíc požárů v příčinné souvislosti s elektrochemickými zdroji. Jen v roce 2023 jich bylo 236, pokud odečteme vozidla. Kolik z nich konkrétně konkrétně starý mobil v šuplíku, sbor veřejně nerozlišuje, ale trend je rostoucí a institucionálně řešený, ne mediálně vyfouklý.

Jak poznat, že je starý telefon problém

Některé varovné signály jsou viditelné přímo okem:

• Vyboulený nebo nafouklý zadní kryt – plyn uvnitř článku tlačí na obal.
• Deformace pouzdra – baterie mění tvar, displej se odlepuje.
• Únik elektrolytu – mastná nebo lepkavá stopa, štiplavý zápach.
• Neobvyklé zahřívání – telefon je teplý, i když je vypnutý.
• Praskání, kouř – v tomto bodě už jde o akutní nebezpečí.

Důležitá poznámka: absence těchto znaků neznamená automaticky bezpečnost. Část poruch probíhá uvnitř článku a zvenku není vidět. Proto HZS doporučuje kontrolu nespoléhat na vizuální jako jedinou pojistku a staré nepotřebné kusy raději odevzdat.

Kam s ním – praktický návod pro Česko

Odevzdání je bezplatné a jednodušší, než většina lidí čeká:

• ASEKOL – síť červených kontejnerů, e-boxů a sběrných míst na sběrných dvorech, dostupná téměř v každé obci. Telefon stačí vhodit vcelku, nerozebírat, nevyndávat zabudovanou baterii.
• Remobil – bezplatné odeslání přes Zásilkovnu po celý rok, sběrné boxy nebo kurýrní odvoz pro deset a více kusů. Spolupracuje je prodejnami T-Mobile.
• Sběrný dvůr – klasická varianta; u zjevně poškozeného kusu je lepší osobní používání než volné vhazování do nádob.

Při přepravě platí jednoduchá pravidla: telefon nechat vcelku, chránit před mačkáním a kontaktem s kovovými předměty. U volné vyjmutelné baterie přelepit kontakty nevodivou páskou a dát ji do samostatného plastového sáčku.

Co dělat, když už hoří

HZS výkon, že u požáru akumulátoru bývají pro lidi často nebezpečnější zplodiny hoření než samotný plamen. Toxický kouř z lithium-iontového článku obsahuje fluorovodík a další jedovaté látky. Doporučený postup je jednoznačný: okamžitá evakuace, uzavření dveří místností a volání na 150 nebo 112. Žádné hašení vodou z hrnku, žádné vynášení hořícího zařízení na balkon.

Starý telefon jako krátkodobá záloha na pár týdnů, v suchém, chladném místě, mimo hořlaviny, nabitý na 40 %, dává smysl. Tři roky zapomenutý v šuplíku mezi účtenkami a bavlněnými utěrkami ne. Rozdíl mezi dvěma scénáři stojí jednu cestu na sběrný dvůr.

Sedm kategorií, které nemají zůstávat v zásuvce

Ve veřejně dostupných doporučeních amerického elektroinženýra Jerrya Poona z Red Dog Engineering se opakuje stejná sedmička:

• Přenosná topidla a teplovzdušné ventilátory – nejvyšší odběr, nejvyšší riziko.
• Horkovzdušné fritézy – topný článek v kompaktním těle, často zapojené přes prodlužku.
• Přenosné klimatizace – vysoký nájezdový proud, dlouhé kabely.
• Vlasové nástroje (fén, kulma, žehlička na vlasy) – malé, ale topí; v koupelně navíc riziko kontaktu s vodou.
• Starší kávovary – topná spirála bez moderní tepelné pojistky.
• Lampy a zařízení se starým či poškozeným kabelem – zdánlivě neškodné, ale prasklá izolace mění lampu v zápalku.
• Topinkovače – otevřený topný článek, drobky jako palivo, obvykle trvale zapojené na lince.

Společný jmenovatel je prostý: všechno, co hřeje, bere vyšší proud nebo má podezřelý kabel, patří po použití pryč ze zásuvky.

Proč nestačí tlačítko OFF

Hasičský záchranný sbor ČR v metodickém materiálu „Elektřina může zabíjet“ vysvětluje mechanismus srozumitelně: u připojeného tepelného spotřebiče je nutné počítat s možností neočekávaného zapnutí. Vypínač na přístroji galvanicky neodděluje celý obvod. Stačí, aby se uvnitř spotřebiče slepil kontakt relé, aby se mechanický přepínač zasekl v mezipoloze nebo aby poškozená šňůra pod kobercem vytvořila zkrat.

U moderních spotřebičů s automatickým vypnutím, typicky žehliček, riziko klesá, ale nezmizí. Automatika chrání před přehřátím za normálního provozu, ne před vadou kabelu nebo přetíženou zásuvkou.

Česká čísla: tisíce požárů ročně

Statistická ročenka HZS za rok 2024 uvádí:

• 3 922 požárů v kategorii technických závad
• 573 požárů při vznícení potravin během vaření
• 138 požárů v kategorii topidel

Přesný rozpad po konkrétních spotřebičích hasiči veřejně nepublikují, statistika pracuje se širšími skupinami příčin. Ale i tak: jen topidla a vaření dohromady znamenají přes 700 požárů za rok. A to nepočítáme tisíce případů, kde příčinou byla „technická závada“ na kabelu, zástrčce nebo vnitřním obvodu přístroje.

Prodlužovačka není pojistka

Zvlášť ve starších českých bytech, kde chybí dostatek zásuvek, lidé řeší problém prodlužkami a rozdvojkami. HZS ale opakovaně upozorňuje, že prodlužovací přívod je dočasné řešení, ne náhrada elektroinstalace. Přenosné topidlo zapojené přes prodlužku s maximem 6 A (tedy asi 1 380 W) při příkonu 2 000 W přetíží kabel dřív, než si toho všimnete.

Varovné signály, které byste neměli ignorovat:

• Zásuvka je horká na dotek nebo má změněnou barvu plastu.
• Při zasouvání nebo vytahování vidlice jiskří.
• Cítíte zápach po spálenině v okolí zásuvky.
• Jistič opakovaně vybavuje.
• Kabel vede pod kobercem nebo za nábytkem, kde se nemůže chladit.
• Vidlice drží v zásuvce volně, bez odporu.

Kterýkoliv z těchto příznaků znamená: přestat používat, nechat zkontrolovat elektrikářem.

Jedno pravidlo, které stačí

Nejde o to vytáhnout ze zdi ledničku nebo router. Jde o rozlišení: spotřebiče určené k trvalému provozu (chladnička, router, čerpadlo) jsou na to konstruované. Ale malý tepelný přístroj, topinkovač, fén, kulma, přímotop, horkovzdušná fritéza, starší kávovar, po použití patří fyzicky odpojit. Ne vypnout. Vytáhnout vidlici. Platí to při odchodu z bytu, před spaním i když jen odskočíte na nákup. Zvyk trvá tři sekundy. Požár, který z něj může vzejít, trvá zbytek života.