Trump loni zasáhl, co se stalo potom?

Příběh začal na jaře 2025. 7. dubna vydal Investigatory Powers Tribunal veřejný rozsudek, který potvrdil existenci sporu mezi Applem a britským Home Office. Samotný fakt, že Apple napadl státní pravomoc, nemohl podle soudu zůstat tajný.

Původní britský požadavek byl podle dostupných informací široký a měl se týkat schopnosti přístupu k iCloud datům uživatelů kdekoli na světě. To vyvolalo reakci Washingtonu. V srpnu 2025 šéfka americké rozvědky Tulsi Gabbardová oznámila, že Británie svůj požadavek stáhla. Podle jejích slov šlo o měsíce práce, jejichž výsledek byl v souladu s postojem prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Americká strana argumentovala mimo jiné tím, že požadavek s globálním dosahem mohl narušit pravidla CLOUD Act.

Jenže klid trval jen týdny. Podle organizace Privacy International přišel v říjnu 2025 nový tajný příkaz, tentokrát zúžený výhradně na britské uživatele. Londýn zjevně obešel nejproblematičtější mezinárodní přesah a zkusil to znovu. Appleův první spor tím zanikl kvůli změně okolností. V srpnu 2026 ale firma podala novou žalobu. Jednání o dalším postupu je naplánované na září 2026.

Co přesně britská vláda chce a co Apple vypnul

Klíčem k pochopení celého sporu je rozdíl mezi třemi vrstvami ochrany dat u Applu:

• iMessage a FaceTime – end-to-end šifrované globálně. Apple tvrdí, že k obsahu těchto komunikací nemá nikde na světě přístup.
• Standardní ochrana iCloud dat (Standard Data Protection) – Apple šifruje data na svých serverech, ale u některých kategorií drží dešifrovací klíče. Při platném právním požadavku může tato data vydat.
• Pokročilá ochrana iCloud dat (Advanced Data Protection) – uživatel drží klíče sám. Apple nemá jak data dešifrovat, ani kdyby chtěl.

Právě Advanced Data Protection je jádrem sporu. Apple tuto funkci v Británii raději přestal nabízet, než aby vytvořil zadní vrátka do šifrování. Britští uživatelé tak přišli o end-to-end ochranu u deseti kategorií iCloud dat: záloh, iCloud Drivu, fotek, poznámek, připomínek, záložek Safari, zkratek Siri, hlasových záznamů, průkazů v Peněžence a aplikace Freeform. Kdo už funkci měl zapnutou, dostal čas ji sám vypnout, jinak nemohl dál používat iCloud účet.

Apple k tomu na svých stránkách uvádí, že nikdy nevytvářel zadní vrátka do žádného svého produktu a nikdy to neudělá. Vypnutí lokální dostupnosti ADP bylo pro firmu technicky i právně schůdnější cestou než přestavba celé bezpečnostní architektury.

Proč je to důležité i mimo Británii

Britský právní rámec má jeden znepokojivý rys. Oficiální Notices Regime Code of Practice počítá s tím, že Technical Capability Notice může být vydána i subjektu mimo Spojené království a může vyžadovat kroky prováděné mimo jeho území. Nejde tedy jen o lokální britskou záležitost.

Privacy International navíc varuje, že pokud Apple prolomí end-to-end architekturu pro jednu zemi, prakticky tím vytvoří zranitelnost použitelnou i jinde. Precedens není jen právní, ale i architektonický. Zadní vrátka nelze otevřít jen pro jednu vládu.

Debata přitom běží i na úrovni EU. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci schválila cestovní mapu pro zákonný přístup k datům včetně přípravy technologických strategií pro šifrování v roce 2026. Na druhé straně dočasná unijní úprava pro boj s dětským sexuálním zneužíváním z července 2026 se týkala i komunikace chráněné end-to-end šifrováním. Evropa si zatím drží opatrnější linii než Londýn.

Co to znamená pro českého uživatele

Přímý provozní dopad na české uživatele Applu dnes neexistuje. Advanced Data Protection zůstává dostupné všude mimo Británii. Kdo si chce ověřit, zda ji má zapnutou, najde ji na iPhonu v Nastavení → své jméno → iCloud → Pokročilá ochrana dat.

Český zákon o elektronických komunikacích v § 97 odst. 6 sice stanoví, že pokud poskytovatel sám zavede šifrování, musí na odposlechových rozhraních zajistit srozumitelný výstup požadovaných zpráv. To je ale rámec pro telekomunikační operátory. Veřejně dohledatelný český ekvivalent britského TCN, který by mířil přímo na Apple a jeho iCloud, se nám nepodařilo najít.

Dopad je proto hlavně precedenční. Pokud Londýn uspěje s požadavkem na trvalou technickou schopnost přístupu k šifrovaným cloudovým datům (byť jen pro britské uživatele), otevře tím cestu dalším státům. A architektura cloudu nezná hranice.

Spor mezi Applem a britským ministerstvem vnitra vstupuje na podzim 2026 do další fáze. Meritorní slyšení by mělo přijít ještě do konce roku. Ať dopadne jakkoli, jeho výsledek může ovlivnit, jak bezpečně budou cloudová data chráněna nejen v Británii, ale potenciálně kdekoli na světě.

Co přesně iPhone nechrání a proč to řešit

iCloud Private Relay je součástí předplatného iCloud+, které v Česku startuje na 25 Kč měsíčně. Za tu cenu dostanete dvouvrstvou proxy pro Safari a DNS. Zní to dobře, ale v praxi to znamená jednu zásadní věc: jakmile otevřete jinou aplikaci než Safari (třeba Instagram, WhatsApp nebo bankovní aplikaci), Private Relay se o její provoz nestará.

A pak je tu druhý problém, na který upozorňuje i samotný Windscribe ve své dokumentaci: ani VPN není neviditelný plášť. Po přihlášení na Facebook vás účet identifikuje bez ohledu na IP adresu. Cookies v prohlížeči fungují dál. VPN je jedna vrstva ochrany, ne absolutní anonymita. Je to ale vrstva, kterou iPhone sám o sobě nenabízí.

Na co jsem se při testování díval

Všechny čtyři aplikace jsem zkoušel na stejném iPhonu s českým App Storem a běžným domácím připojením. Hodnotil jsem pět věcí: co aplikace přiznává v sekci App Privacy v App Storu, jaké má nezávislé audity, jak funguje kill switch na iOS, jaké protokoly nabízí a kolik stojí v Česku.

Důležitá poznámka k App Privacy štítkům: Apple u nich sám uvádí, že jejich pravdivost neověřuje. Beru je proto jako užitečný orientační filtr, nikoli jako absolutní pravdu. Přesto jsou cenné, protože ukazují, co je poskytovatel ochoten veřejně deklarovat.

Minimální podporovaná verze iOS se liší a u starších iPhonů může hrát při výběru větší roli než samotná cena:

• ExpressVPN – iOS 15.0+
• NordVPN – iOS 16.0+
• Surfshark – iOS 16.1+
• Windscribe – iOS 15.0+

Kde jsou kompromisy, které nejsou na první pohled vidět

Tady se láme rozdíl mezi „dobrou VPN“ a VPN, která má více kompromisů, než se na první pohled zdá. Nejde o to, že by některá z testovaných aplikací byla přímo nebezpečná. Jde o detaily, které marketingové stránky často nezmiňují.

Surfshark v českém App Storu přiznává nejširší sadu dat navázaných na identitu uživatele ze všech čtyř testovaných aplikací. Navíc jeho funkce Bypasser, která umožňuje obcházet VPN pro vybrané služby, na iOS aktuálně funguje jen pro webové stránky, nikoli pro aplikace. Kdo čeká plnou výbavu známou z Androidu, bude zklamaný.

ExpressVPN v App Privacy uvádí sběr kontaktních údajů a identifikátorů navázaných na uživatele. Část pokročilé ochrany sítě navíc nefunguje při použití protokolu IKEv2, což je detail uvedený až v dokumentaci, nikoli na hlavní produktové stránce.

NordVPN také přiznává sběr kontaktních údajů a identifikátorů, ale proti tomu staví nejdelší auditní historii ze všech testovaných služeb: šest nezávislých auditů do roku 2025. Kill switch funguje na iOS celosystémově, protokol NordLynx je výchozí a v praxi velmi rychlý.

Windscribe je příjemným překvapením. V App Storu deklaruje, že z aplikace neshromažďuje žádná data. Audit mobilních aplikací provedla společnost Leviathan Security Group v roce 2022; není sice tak aktuální jako u konkurence, ale v roce 2025 Windscribe prošel i reálnou zkouškou: v řeckém soudním sporu úřady požadovaly logy a společnost neměla co vydat. Slabina je jinde: bezplatný tarif nabízí pouze 10 GB dat měsíčně (po potvrzení e-mailové adresy, jinak jen 2 GB) a přístup do 11 zemí.

Kolik to stojí v Česku a pozor na dvě ceny

České ceny v App Storu v době mého srovnání vypadaly takto:

Důležité upozornění: na webech poskytovatelů najdete jiné, často výrazně výhodnější akční ceny. Surfshark láká například na 67,23 USD za 27 měsíců, NordVPN na 202,23 USD za stejné období a ExpressVPN inzeruje cenu od 2,49 USD měsíčně. Tyto částky se ale obvykle účtují v amerických dolarech a po započtení DPH, kurzu a případných poplatků se výsledná cena může lišit. NordVPN to ve své dokumentaci uvádí otevřeně: web sice zobrazuje cenu podle země, platba ale může proběhnout v USD.

Kterou VPN si vybrat a které se raději vyhnout

Po srovnání auditů, App Privacy štítků, funkcí pro iOS a českých cen vychází pořadí takto:

NordVPN je podle mě nejvyváženější volba pro uživatele iPhonu v Česku. Nabízí šest nezávislých auditů, celosystémový kill switch, rychlý protokol NordLynx a rozumnou cenu. Není nejlevnější, ale kompromisů má nejméně.

ExpressVPN je prémiová varianta pro ty, kdo chtějí dlouhodobě auditovanou službu (audity probíhají od roku 2018) a nevadí jim vyšší cena. Omezení u IKEv2 je drobnost, pokud ponecháte výchozí protokol Lightway.

Surfshark láká cenou, ale na iOS má viditelně více kompromisů než konkurence – širší datový štítek i omezenější funkci Bypasser. Pro nenáročného uživatele postačí, pro někoho, kdo bere soukromí opravdu vážně, nemusí být ideální.

Windscribe je nejlepší bezplatná volba, jakou v českém App Storu najdete. Nabízí nulový deklarovaný sběr dat a reálně prověřenou politiku no-logs. Na druhou stranu 10 GB měsíčně nestačí na každodenní používání, takže jde spíše o záchrannou síť pro veřejné Wi-Fi nebo cestování.

A ještě jedna věc: NordVPN na svém webu upozorňuje, že v App Storu existují škodlivé aplikace, které napodobují legitimní VPN. Než si nějakou stáhnete, ověřte si vydavatele, počet hodnocení a App Privacy štítek. Právě ten je prvním filtrem, který máte k dispozici ještě před instalací.

VPN na iPhonu není zbytečnost ani všelék. Je to chybějící vrstva ochrany, kterou samotný Apple neposkytuje, a výběr správné služby je důležitější než jen to, zda VPN vůbec používáte.

Co přesně přestalo fungovat

Apple ve svém podpůrném dokumentu publikovaném 6. dubna 2026 vyjmenovává dotčené služby:

• App Store: nové nákupy aplikací a nákupy v aplikacích
• Obnovy předplatného
• Apple Music
• Apple TV+
• Apple One
• Apple Podcasty (předplacené)
• Obchod iTunes
• iCloud+
• Vyzvánějící tóny

Jediná výjimka: kdo si stihl předem nabít kredit na Apple Account, může ho dočerpat. jednou dojde, skončí i on.

Dříve koupené aplikace a obsah zůstávají v zařízení. Aktualizace již vlastněných aplikací mohou podle Apple fungovat i nadále. Data v iCloudu nezmizí, ale jakmile vyprší iCloud+ a uživatel překročí bezplatný limit 5 GB, přestanou se synchronizovat nové soubory a zálohy se nedokončí.

Bluf, který se obrátil proti vlastním občanům

Mechanismus byl jednoduchý. Ruští operátoři na přelomu března a dubna zastavili možnost dobíjet Apple ID z mobilního kreditu. Zdroj citovaný The Moscow Times popsal záměr otevřeně: ztráta příjmů měla Apple „povzbudit“ k dodržení ruského práva, tedy k návratu aplikací jako VK, Sberbank, Alfa-Bank, 2GIS, Aeroflot nebo Mail.ru.

Jenže Apple nereagoval kompromisem. Reagoval širším odstřižením. Tam, kde Kreml čekal bolestivou ztrátu tržeb a následný ústupek, přišlo tiché oznámení v podpůrném dokumentu: platby v Rusku nejsou k dispozici. Tečka.

Pro běžného ruského uživatele iPhone je to praktičtější zásah než zastavení prodeje hardwaru v roce 2022. Tehdy si lidé nemohli koupit nový iPhone v oficiálním obchodě, ale ten starý fungoval beze změny. Teď funguje dál, ale jeho placená softwarová vrstva postupně odumírá.

190 aplikací za tři roky: čísla z Appleových vlastních zpráv

Dubnový střet nevznikl ve vzduchoprázdnu. Z Appleových zpráv o průhlednosti App Storu za roky 2022–2024 lze dopočítat 190 aplikací odstraněných z ruského obchodu na základě vládních požadavků: 7 v roce 2022, 12 v roce 2023 a 171 v roce 2024. Nárůst je strmý a právě on, proč se ruská strana rozhodla.

Pro srovnání: z pevninské Číny přišlo v roce 2024 celkem 1 307 vládních požadavků na aplikace. Apple tam v dubnu téhož roku na příkazu zaslal WhatsApp i Thread veřejně uvedl, že regulátor musí dodržovat zákony zemí, kde působí. V Číně ale nikdy nesáhl k zablokování plateb. Rozdíl je v tom, že Čína je pro Apple obrovský trh s desítkami milionů aktivních předplatitelů; Rusko po sankcích představuje zlomek někdejších příjmů.

Apple není první, ale zašel nejdál

Google pozastavil fakturaci v Google Play v Rusku už 10. března 2022. Žádné placené aplikace, žádná předplatná, žádné nákupy v aplikacích, bezplatné aplikace zůstaly. Spotify nejprve zdůrazňoval, že chce v Rusku zůstat kvůli volnému toku informací, ale 25. března 2022 oznámil úplné pozastavení služeb.

Apple vydržel déle. Čtyři roky po invazi na Ukrajinu stále zpracovával platby v ruském App Storu. Až duben 2026 přinesl definitivní konec, a to nikoli jako koordinovaný západní sankční krok (pro takové tvrzení v otevřených zdrojích chybí důkaz), ale jako firemní reakce na ruský nátlak, který rozložil poslední funkční platební cestu.

Eskalace přitom pokračuje. Koncem března 2026 Apple lakovaný z ruského App Storu vlastní klienty VPN v rámci tlaku na blokování Telegramu. V květnu 2026 Rusko nařídilo Applu i Googlu odstranit aplikaci investigativního média IStories. Kolečko se točí dál, jen už bez peněz.

Co to znamená pro Čechy s kontakty v Rusku

Kdo sdílí rodinný plán Apple One nebo iCloud+ s příbuznými v Rusku, narazí na logiku sdílení v rámci rodiny: platí organizátor rodiny. Pokud je účet organizátora registrovaného v Rusku a Apple spustí rodinu další platbu, přístup ke sdíleným službám skončí pro celou dobu na účtu. Řešením je přesunout roli organizátora na účet v zemi, kde platí, pokud to členové rodiny udělat včas.

Samotný český App Store ani české služby Apple dubnový krok nijak neovlivňuje. Apple v reportu o průhlednosti jasně uvádí, že vládní požadavky na sdělení aplikací se týkají vždy jen obchodu dané jurisdikce.

Kreml vsadil na to, že Apple raději ustoupí, než přijde o zbytek ruských příjmů. Místo toho zjistil, že pro firmu s tržní kapitalizací přes 3 miliardy dolarů je jednodušší zavřít kohoutky, než se vrátit k vyjednávání s režimem, který ji čtyři roky tlačil ke zdi. Rusové si iPhone nechají. Jen z nich postupně zmizí všechno, za co platí.

Kdo jsou „hackeři na objednání“

Nejde o osamělé hackery v kapuci. Jde o komerční ekosystém, který Google TAG označuje jako dodavatele komerčního sledovacího softwaru. Řetězec má několik článků:

• Vývojáři exploitů – hledají a zneužívají dosud neopravené zranitelnosti v iOS, Androidu a prohlížečích.
• Brokeři zranitelností – skupují a přeprodávají informace o chybách.
• Operátoři spyware – dodávají hotový produkt i s infrastrukturou pro sběr dat.
• Zákazníci – podle Googlu typicky vlády a bezpečnostní složky, které si vybírají konkrétní terče.

Meta ve vlastní investigaci zdokumentovala i soukromou indickou firmu CyberRoot, která nabízela hacking na objednání a cílila na osoby zapojené do soudních sporů. Objednávka útoku tedy nemusí přijít jen od státu, stačí klient s dostatečným rozpočtem a motivací.

Jak útok vypadá v praxi

Klasický phishing potřebuje, aby oběť klikla na odkaz a zadala heslo. Mercenary spyware pracuje jinak. Amnesty International Security Lab ve svém technickém rozboru nástroje Predator popsal tři hlavní cesty:

1. Zero-click exploity – zpráva dorazí přes iMessage nebo WhatsApp a telefon je kompromitován bez jediného klepnutí uživatele.
2. Síťová injekce – útočník na úrovni operátora nebo Wi-Fi přesměruje provoz na infekční stránku. Oběť nemá prakticky žádnou možnost obrany kromě VPN.
3. Jednoklikové odkazy – sofistikovanější verze phishingu, kde stačí otevřít stránku v prohlížeči a řetězec exploitů prolomí systém.

Google TAG v roce 2023 zdokumentoval kampaně s řetězci exploitů proti iOS, Androidu i prohlížeči Samsung Internet. Jednoznačně „bezpečnější“ systém neexistuje, obě platformy jsou reálnými cíli.

Po úspěšné infekci spyware komunikuje s řídicím serverem. Operátor pak vydává příkazy: stáhni fotky, aktivuj mikrofon, zaznamenej polohu. Podle Amnesty může být přístup zahájen prakticky okamžitě, v řádu minut od kompromitace.

Český kontext: co říká NÚKIB

Ve veřejně dostupných materiálech Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost není popsán konkrétní případ mercenary spyware namířeného na běžného českého uživatele. To ale neznamená, že téma je vzdálené.

NÚKIB v čtvrtletním přehledu hrozeb za Q1 2026 výslovně zařadil mezi hrozby relevantní pro Česko cílenou kampaň vedenou přes Signal a zneužívání nástroje Coruna pro kompromitaci iPhonů. Ve stejném období evidoval přes 3 200 zařízení kompromitovaných botnetem REDHEBERG a více než 70 kybernetických incidentů. Mobilní bezpečnost je v tuzemsku reálné téma, jen zatím ne v podobě veřejně potvrzené aféry typu Pegasus.

Důležité je odlišit: podvodné telefonáty zneužívající identity bank, před kterými NÚKIB pravidelně varuje, patří do kategorie vishingu a sociálního inženýrství. Jsou masové, levné a necílené. Mercenary spyware je přesný opak, drahý, vysoce cílený a technicky sofistikovaný.

Koho se to týká a co udělat dnes

Apple výslovně uvádí, že „naprostá většina uživatelů nikdy cílem nebude“. Typickými terči jsou novináři, aktivisté, politici a diplomati. Od roku 2021 Apple rozeslal upozornění na mercenary spyware uživatelům ve více než 150 zemích.

Pro běžného uživatele je nejpravděpodobnější scénář jiný: ne Pegasus v kapse, ale převzetí účtu přes ukradený ověřovací kód, podvržený QR kód nebo kompromitované propojené zařízení. Telefon je přitom klíčem ke všemu, k e-mailu, cloudu, bankovnictví i sociálním sítím. Stačí ovládnout jedno zařízení a sekundárně jsou ohroženy všechny účty navázané na reset hesla.

Praktický checklist, který má smysl pro každého:

• Aktualizujte systém i aplikace – zero-day exploity přestávají fungovat po záplatě.
• Zapněte dvoufázové ověření a passkeys všude, kde je to možné.
• Nikdy nesdílejte ověřovací kódy a neskenujte nečekané QR kódy.
• Zkontrolujte propojená zařízení v Signalu, WhatsAppu i e-mailu.
• Neinstalujte aplikace mimo oficiální obchod.
• Při vyšším riziku: na iPhonu zapněte Lockdown Mode, na Androidu Advanced Protection.

Jak poznat, že je něco špatně

U špičkového spyware je detekce extrémně obtížná, nástroje jsou navrženy tak, aby nezanechávaly stopy. Amnesty nabízí forenzní nástroj MVT, ale výslovně upozorňuje, že jde o expertní software, nikoli o jednoduchý antivir pro domácí použití.

Signály, kterých si může všimnout kdokoli: bezpečnostní upozornění od Applu nebo Googlu, neznámé přihlášení k účtům, nezvyklé žádosti o ověřovací kódy, neznámá propojená zařízení v messengeru. Absence příznaků ale není důkazem bezpečí.

Telefon v kapse je dnes nejcennější datový trezor, který většina z nás vlastní. Mercenary spyware ukazuje, co je technicky možné. A i když pravděpodobnost, že se stanete jeho cílem, je nízká, základní hygiena, aktualizace, silné ověření a zdravá nedůvěra k neočekávaným zprávám, chrání proti celému spektru hrozeb, od těch nejlevnějších po ty nejdražší.

Jedná se docela o novinku, na níž poprvé upozornili bezpečnostní výzkumníci ani ne před dvěma lety, a nazvali virus příhodně „MacStealer“. Krade totiž citlivá data uživatelům počítačů značky Apple. Redakce Mobify zjistila, že se konkrétně jedná o hesla a platební údaje uložené na iCloud, který má být sám o sobě jako „nedobytná pevnost“, ale jak vidno, hackeři se časem dostanou všude. Na druhou stranu 9to5mac dodává, že se obětí může stát jenom někdo opravdu naivní.

Ukradne, odešle a zamete po sobě stopy

Společnost Uptycs, která zprávu vypustila, uvedla, že MacStealer dokáže získat hesla, soubory cookies a údaje o kreditních kartách z prohlížečů Firefox, Google Chrome a Brave, přičemž umí „vytěžit“ několik různých typů souborů, a to včetně .txt, .doc, .jpg a .zip, a dokonce dokáže extrahovat databázi KeyChain. Uptycs také upozorňuje, že tvůrci viru MacStealer pracují na možnosti krást hesla a soubory cookies ze Safari a data z aplikace Poznámky.

Vůbec si přitom nemusíte krádeže všimnout, neboť jak dodává 9to5mac, virus dokáže chtěná data shromáždit a zkomprimovat do jednoho souboru .zip, ten odeslat na nedohledatelný server, a z počítače ho následně smazat, aby tak zahladil stopy. Obrana je před ním přitom docela jednoduchá, neboť stačí, když Apple aktualizuje protokoly softwaru XProtect.

Ty totiž jako jedny z mnohy lustrují software, zda v něm právě není ukrytý virus. Uživatelé k němu navíc mohou přijít hlavně tehdy, kdy stahují z neověřených a pofidérních zdrojů, takže pokud někdo drží App Store (případně jiných bezpečných obchodů), měl by být chráněn. A i kdyby něco jako MacStealer stáhl, mělo by to Gatekeeper zablokovat, tvrdí MacWorld.

Malware obsahují aplikace třetích stran

Jak jsem už nastínil, v případě MacStealer se vždy jednalo o napadení v důsledku pořízení aplikace z tržiště třetí strany. Jedna nesla název „Weed“ (tráva) a měla ikonu marihuany, takže už to mohlo značit, že půjde o nějakou neplechu. Virus byl však detekován také v pirátských verzích hry Final Cut Pro, konkrétně šlo o aplikaci na těžbu kryptoměn.

Ačkoliv je iCloud ikonické cloudové úložiště spojené s Applem, lze ho „oklikou“ dostat také na telefony s OS Android. Není přitom potřeba provádět žádné zásahy do systému, vše je zcela legální a de facto nevzniká žádné riziko, jenom to není ve všech směrech pohodlné, a redakce Mobify zdůrazňuje, že je většina funkcí hodně omezená, i když hlavně na fotografie to využít lze.

Postup, jak nastavit iCloud pro Android OS

AndroidAuthority doporučuje použít internetový prohlížeč Chrome, fungovat by to nicméně mělo bez problémů i s jinými, například s Edge, FireFox atd.:

1. Spusťte prohlížeč Chrome a přejděte na iCloud
2. Přihlaste se ke stávajícímu účtu přes Apple ID, případně si založte nový

Tohle je vše, více kroků provádět netřeba; na druhou stranu není zrovna pohodlné přihlašovat se přes prohlížeč, takže pokud plánujete využívat iCloud na telefonu s OS Android více, doporučuji si vytvořit zástupce, abyste k němu měli rychlý přístup, shoduje se MobileTrans:

1. Otevřete na telefonu internetový prohlížeč
2. Přejděte na iCloud a přihlaste se ke svému účtu
3. Otevřete kteroukoliv z dostupných aplikací, třeba „Fotky“
4. Vpravo nahoře klepněte na „…“ (tři tečky)
5. Zvolte možnost „Přidat na domovskou obrazovku“
6. Zadejte název zástupce a potvrďte přes „Přidat“
7. Ještě jednou potvrďte přidání na domovskou obrazovku

Co můžete dělat s iCloudem v OS Android

1. Zkontrolovat svůj iCloud e-mail
2. Prohlížet, spravovat a stahovat obrázky z aplikace „Fotky“
3. Otevírat, vytvářet, upravovat a spravovat v aplikaci „Poznámky“
4. Pomocí aplikace „Najít“ můžete vyhledat další zařízení
5. Otevřít a prohlížet Apple kalendář
6. Prohlížet a stahovat soubory z Keynote, Numbers a Pages, ale nikoliv přidávat nové
7. Spravovat úložiště a nastavení iCloudu

Vedle toho jsem našel ještě aplikaci „Synchronizace pro iCloud“ dostupnou na Google Play, která avizuje, že je vytvořena speciálně pro přístup k fotografiím a souborům na iCloud.

I když jsou dnes stále častěji dostupné telefony s vnitřním úložištěm 256 GB, 512 GB, ale dokonce i 1 TB, najde se jich stále i spousta s menší pamětí. Překážkou to může být zejména u starších mobilů, dodnes vidím kolem sebe třeba iPhone 8 s pamětí 64 GB, ale i starý SE s poloviční, takže to malé úložiště zkrátka znamená sem tam problém. Existuje ale několik způsobů, jak ho navýšit, i když asi ne všechny potěší.

Smažte všechen nepotřebný obsah

Čím déle telefon užíváte, tím více je „zaneřáděný”, což je přirozené a stává se to i těm, co si na to dávají větší pozor než jiní. Jednou je to fotka, potom zase aplikace, kterou si stáhnete na později, ale už se k ní nevrátíte. Zkuste proto nejdříve smazat vše, co není potřeba, zejména tedy fotografie, videa a hry, ty zabírají nejvíce. Většina iPhonů má i funkci k automatickému smazání nebo „odložení” nepoužívaných aplikací – třeba mně by jenom tato funkce ušetřila 12,16 GB, což není málo.

Odstranit můžete i cache, ale ne moc

Jak procházíte třeba internetové stránky, ukládá si iPhone do cache, tedy mezipaměti, některá data, aby je při další akci nebo návštěvě dokázal načíst rychleji, čímž zároveň šetří mobilní data. To ale pochopitelně zabírá místo, které byste jinak mohli využít, ač jde obvykle pouze o stovky megabajtů, max. jednotky gigabajtů. Ne vždy je jednotná možnost, jak cache vymazat, takže se můžete setkat s tím, je třeba data smazat v každé aplikaci zvlášť, i když to nemusí být dostupné u všech.

Využijte cloud, tedy on-line úložiště

Ne každý tomu holduje, i když ze svého okolí vím, že se toho spíše jenom bojí, což mě v dnešní době i trochu zaráží. On-line úložiště mohou každopádně ušetřit jednotky i desítky GB, čímž sice úložiště telefonu nezvýšíte, ale ušetříte. Z těch velkých se nabízí třeba Google Drive s 15 GB zdarma, a třeba MEGA nabízí ještě o pět více. Zato OneDrive ale dává pouze 5 GB. Z placených služeb potom vypadá dobře Amazon Cloud Drive, kam mohou uživatelé Amazon Prime ukládat neomezeně fotek a 5 GB videí.

A kdo hodně fotí, smysl to dává; sám mám zabráno přes 52 GB, protože fotím opravdu hodně (na dovolených). Kdo chce zálohovat i pracovní věci, vypadá zajímavě iDrive, který cenově vychází na 20 dolarů ročně, tedy asi 450 Kč. A pro uživatele iPhonů nesmím zapomenout na iCloud, který nabízí zdarma 5 GB na cokoliv, a za pouhých 0,99 $ (což je nějakých 22 Kč) už 50 GB místa, a za 2,99 $ (cca 66 Kč) rovnou 200 GB. V poměru ceny a místa mi to přijde jako nejvýhodnější řešení, ale je pouze pro „appláky”.

Lightning / USB-C flash disk

Je to docela jednoduché řešení, akorát musíte počítat se zařízením navíc. Na flash disk lze každopádně ukládat jakékoliv soubory, tedy nejenom fotky a videa. Někdy k tomu je potřeba aplikace třetí strany (výrobce), jindy ho mobil rozpozná automaticky. Lightning flash disk pro iPhone ale není vždy levná záležitost, třeba 128GB stojí 1 500 až 3 000 korun (dle výrobce). Oproti tomu mnohem rozšířenější USB-C (použitelný od iPhone 15) je i několikrát levnější a také ho lze sehnat ve větší velikosti.

SD karta připojená přes redukci

Toto bude asi zajímat zejména fotografy (obecně lidi, co hodně fotí); fotografie a videa lze překopírovat na klasickou SD kartu, kterou k iPhonu připojíte pomocí redukce (lightning / SD, případně USB-C / SD), která vychází originál kolem tisícovky. V praxi mi ale bez problémů fungovala i neoriginální asi za poloviční cenu.

Externí pevný disk

Smysl to bude dávat hlavně lidem, co opravdu zpracovávají obrovské množství dat, nejspíše opět fotografií a videí, ale na externí disk lze uložit de facto cokoliv. Nějaké prodává i Apple v kombinaci s dokovací stanicí, ale cenově je to dost „řežba” a existuje i spousta levnějších alternativ, i když se obvykle jedná o samostatné externí disky, tedy bez dokovací stanice, jejíž nedostatek lze vyřešit rozbočovačem (tzv. HUB).

Rozšířit lze i integrovanou paměť

Jestli nechcete fotografie ani jiná data ukládat kamkoliv externě a máte iPhone s malou pamětí, nabízí se možnost jejího rozšíření zásahem technika, ale zřejmě to nepotěší každého. Konkrétně se jedná o nahrazení tzv. NAND flash paměti, kterou je třeba ze základní desky odpájet a vyměnit za tu s větší kapacitou. Třeba pro iPhone 8 jsem našel cenu za 512GB NAND flash paměť kolem 3 500 Kč, což není tak špatné, ale je třeba rozmyslet, zda to za to u takto starého telefonu stojí, nebo je lepší investovat co novějšího.