Veřejná AI jako vodovod, ne jako luxus

Korejské ministerstvo vědy a ICT představilo program „AI for All“ 13. července 2026. Nejde o vágní vizi. Soutěž na operátory běžela do 11. srpna, výsledky byly oznámeny 28. srpna a stát vybral dvě až tři konsorcia, která službu reálně postaví.

Občané dostanou dvě vrstvy. První je obecný chatbot, obdoba ChatGPT nebo Gemini, ale bez předplatného a bez stropů na počet dotazů. Druhá vrstva je ambicióznější: veřejný AI agent napojený na státní systémy, který dokáže vyhledat relevantní sociální podpory, doporučit postup v životní situaci a u části agend rovnou pomoci s podáním žádosti.

SK Telecom ve své tiskové zprávě popisuje napojení na portál Government24 a ověřovací systém PASS, vydávání 83 typů úředních potvrzení, zdravotní doporučení podle záznamů i rezervaci návštěvy u lékaře. Kakao počítá s distribucí přes KakaoTalk, komunikační platformu, kterou denně používají desítky milionů Korejců, a se specializovanými AI agenty pro konkrétní obory.

Suverenita modelů, ne hardwaru

Fráze „odstřihnout se od Ameriky i Číny“ potřebuje upřesnění. Korea míří na nezávislost v modelové a aplikační vrstvě, chce vlastní jazykové modely trénované od nuly na korejských datech, ne pouhé doladění cizího základu. Ministerstvo výslovně odmítá považovat fine-tuning zahraničního modelu za suverénní řešení. Trvá na domácím návrhu architektury a pre-trainingu, případně na open-source základu bez licenční závislosti.

Motivace je pragmatická. Vláda otevřeně mluví o riziku, že zahraniční platformy mohou kdykoli změnit podmínky, zdražit nebo ukončit službu. U strategických oblastí přidává i bezpečnostní argument, tedy možnost kontroly zvenčí a úniku citlivých informací.

Úplná nezávislost ale zatím neplatí. Celý projekt startuje na amerických GPU NVIDIA B200. Korea si tak buduje suverenitu nad softwarem a daty, zatímco hardwarová závislost na USA zůstává. Je to silný krok k aplikační suverenitě, ne úplné odstřižení v celém technologickém řetězci.

Co umí Evropa, a co ne

Korejský model nemá v Evropě přímou paralelu, ale existují dílčí pokusy. Polsko od konce roku 2025 provozuje v aplikaci mObywatel virtuálního asistenta postaveného na domácím jazykovém modelu PLLuM. Radí s úředními úkony a čerpá z oficiálních státních webů. Zásadní rozdíl: polský asistent výslovně nemá přístup k osobním datům uživatele a funguje jako specializovaný poradce, ne jako univerzální chatbot.

Česko má AI asistenta DIA pro orientaci ve službách veřejné správy, spuštěného v květnu 2026. Běží nad znalostní bází Digitální a informační agentury, odpovědi mají čistě informativní povahu a rozsah je výrazně užší než korejská vize. Národní AI strategie existuje, ale příslib univerzální bezplatné AI pro každého občana v ní chybí.

Korea je adopčně jinde. Generativní AI už vyzkoušelo přibližně 23 milionů Korejců, zhruba dvě pětiny populace. Většina z nich přitom dosud spoléhala na bezplatné verze zahraničních služeb. Státní univerzální chatbot má tedy kde rychle nabrat publikum.

Rizika, která nikdo neřeší

Ambiciózní napojení na státní systémy (daně, zdravotnictví, sociální dávky) přináší otázku, kterou korejské úřady zatím plně nezodpověděly: co se stane s daty, která občané AI svěří. Ministerstvo počítá s tím, že operátoři budou hledat vlastní obchodní modely i nad daty získanými během provozu služby. SK Telecom slibuje potvrzování akcí uživatelem a minimalizaci práce s osobními údaji.

Korea má od ledna 2026 účinný zákon o umělé inteligenci, který stanovuje obecný rámec důvěryhodnosti. Detailní pravidla zpracování dat přímo pro „AI for All“ ale v dostupných materiálech zatím rozepsaná nejsou. Kontrast s polským přístupem, kde stát raději AI od osobních dat úplně odstřihl, ukazuje, jak odlišně lze stejný problém uchopit.

Signál pro zbytek světa

Pro Google, OpenAI nebo čínský DeepSeek je korejský krok varováním: stát může přesměrovat distribuci AI od komerčních zahraničních chatbotů k domácí, veřejně financované vrstvě. Zahraniční firmy mohou v Koreji zůstat, ale ne jako dotovaný základ státní služby. Vláda navíc chce ještě letos dostat domácí model do globální desítky nejlepších.

Jižní Korea nesází na to, že její chatbot bude lepší než ChatGPT. Sází na to, že přístup k AI může být veřejná služba, jako silnice, elektřina nebo mobilní signál. Jestli se to povede, nezáleží jen na kvalitě modelu, ale na tom, zda 52 milionů lidí přestane hledat odpovědi u amerických a čínských firem a začne je hledat u vlastního státu.