Dvě sekundy, které stáčí

Případ ze Šumperka není výjimečný svým průběhem, ale tím, jak přesně ilustruje mechanismus, na který Policie ČR opakovaně upozorňuje. Zkušený kapsář si oběť vytipuje, sleduje její chování a krade bleskově; podle policejních preventivních materiálů dokáže vytipovanou věc odcizit do dvou sekund. Dvě sekundy. Méně, než si přečtete tuto větu.

Nákupní vozík je pro zloděje ideální terén. Kabelka leží volně, oběť se otáčí k regálům, ruce má zaměstnané zbožím. Pachatel nepotřebuje fyzický kontakt, nemusí sahat do kapsy ani rozepnout zip na těle. Prostě stačí sáhnout do vozíku. V anonymním prostředí supermarketu, kde se kolem míjí desítky lidí, si toho nikdo nevšimne.

Návod k účtu v jednom

Samotná peněženka by znamenala ztrátu hotovosti a nepříjemné přeobjednávání dokladů. Jenže tahle peněženka obsahovala něco navíc: platební kartu a k ní i uložený PIN kód. Policejní zpráva neupřesňuje, v jaké formě byl PIN uschovaný, jestli na papírku, v přihrádce na vizitky, nebo jinak. Podstatné je, že byl u karty.

Pro zloděje to znamenalo, že nemusel nic luštit ani hádat. Otevřel peněženku, našel kartu, našel PIN a zamířil k nejbližšímu bankomatu. Celý řetězec od krádeže po výběru hotovosti proběhl dřív, než oběť stihla zavolat do banky. Policie tehdy uvedla celkovou škodu 18 000 korun; částka zahrnovala obsah peněženky i výběr z bankomatu, přesný rozpad ale nezveřejnila.

Problém, kvůli kterému policie vyrazila do obchodů

Šumperský případ nebyl ojedinělý. Jen za prvních deset měsíců roku 2011 zaznamenala Policie ČR 12 029 kapesních krádeží po celé republice. Číslo bylo natolik alarmující, že na konci téhož roku spustila celostátní preventivní kampaň „Obezřetnost se vyplatí“ přímo v hypermarketech řetězců Albert a Tesco. Policisté stáli u vchodů a mezi regály a upozorňovali nakupující na rizikové návyky.

A ty návyky se od roku 2011 zásadně nezměnily. Kabelka ve vozíku, otevřená taška, telefon v zadní kapse, to všechno jsou situace, které kapsáři denně využívají. Policie popisuje jako pachatele s nacvičeným postupem, který často pracuje ve studii: jeden odvede pozornost, druhý krade, třetí přebírá lup.

Co z toho plyne pro každého, kdo jde nakupovat

Poučení z případu jde do několika pravidel, která policejní prevence opakuje dodnes:

• Kabelku nikdy nenechávejte ve vozíku. Mějte ji zavřenou, u těla, ideálně přes rameno zipem k sobě.
• PIN nikdy neuchovávejte u karty. Ani v peněžence, ani ve stejném pouzdře. Pokud si ho nepamatujete, změňte si ho na zapamatovatelný nebo ho uložte odděleně tak, aby z něj nebylo poznat, ke které kartě patří.
• Při ztrátě karty okamžitě blokujte. Ne za hodinu, ne po dokončení nákupu. Hned, přes mobilní aplikaci banky nebo telefonního odkazu. Žádná bezpečná časová rezervace neexistuje.

Pachatel ze Šumperka zůstal podle tehdejší policejní zprávy neznámý. Žena přišla o 18 000 korun. Přitom stačilo jediné: nemít PIN a kartu pohromadě.

Odpočinek ve wellnessu stál Lukáše ukradenou peněženku. Všiml si toho až o pár dní později, když mu byla v obchodě zamítnuta platba telefonem. V tu chvíli začal řešit, co se děje. Jak napsal redakci Mobify, jeho zcizenou kartou někdo dvakrát zaplatil, a to jenom kousek od sebe. Stálo to asi 600 korun, ale horší bylo, že se PČR odmítla případem více zabývat, přestože by byl pachatel teoreticky dohledatelný.

Relax v bublinkách ho stál ukradenou peněženku

Lukáš (30) z Brna byl ve wellnessu a užíval si zaslouženého relaxu. Netušil ovšem, že mu někdo mezitím ukradl peněženku. Na ztrátu přišel až o 3 dny později, kdy se pokusil zaplatit v obchodě mobilem a platba neprošla. Jakmile zkontroloval účet, zjistil, že někdo jeho platební kartou zaplatil hned dvakrát, v částce celkem asi 600 Kč.

Jak zjistil později, obě transakce proběhly v centru Brna, v rozmezí zhruba dvou a půl minut a pouhých asi 700 metrů od sebe. „Dotyčný musel jet autem a evidentně věděl, co dělá. Podle mě to nedělal poprvé,“ napsal nám Lukáš.

Když to chtěl nahlásit policii, dostal ledovou sprchu

Jakmile Lukáš zamířil na policejní stanici, očekával, že budou chtít záležitost řešit, a minimálně potřeboval zápis potvrzující ztrátu dokladů a platební karty. Jenže místo toho se ho policisté snažili zprvu přesvědčit, ať sepsání nepožaduje a vyřeší to s bankou a úřady. Teprve po jeho vlastním upozornění, že placení cizí kartou je přece zneužití platebního prostředku a tedy trestný čin, nakonec policista souhlasil, že oznámení sepíše.

Banka mu poskytla přesnější informace jako kde, kdy, v kolik hodin i minut došlo k platbám jeho kartou. Obě místa Lukáš znal a na obou se nacházely bezpečnostní kamery. Upozornil proto policii, že identifikace pachatele by mohla být velmi rychlá, protože by přesně věděla, kam jít. Jak uvádí Ministerstvo vnitra ČR, policie má právo o záznamy požádat.

Odpověď ho zarazila. Policisté odmítli o kamerové záznamy žádat, protože je to moc dlouhý proces a záznamy bývají po několika dnech přemazány – místa znají a už mnohokrát tam nepochodili. Přibližně po týdnu pak stejně přišlo vyrozumění, že se pachatele nepodařilo zjistit a případ se zkrátka odkládá. Banka Lukášovi částku sice vrátila, ale přesto ho situace dodnes štve. Nešlo mu ani tak o peníze, ale o fakt, že zloděj zůstal bez trestu.

V podobných případech je důležité kartu okamžitě nechat zablokovat, pravidelně kontrolovat pohyby na účtu a trvat na sepsání oznámení, jak radí i Lidovky. I částky v řádu stovek korun mohou vést k odhalení pachatele, pokud se situace řeší včas. Zároveň ale platí, že systém má své limity, a ne vždy funguje tak, jak by si lidé představovali.

Podvodníci se vydávají za zaměstnance České národní banky a při telefonických hovorech přesvědčují lidi, aby si do mobilu nainstalovali jejich falešnou aplikaci. Jak redakce Mobify zjistila, stačí pak jeden zdánlivě neškodný krok, a sice přiložit kartu k telefonu, a útočník může v reálném čase vybírat peníze z vašeho účtu.

Podvodníci pomocí aplikace kartu naklonují

Podvodné telefonáty nejsou žádnou novinkou. Aktuálně se v Česku i na Slovensku objevily takové, kdy se volající představí jako zástupce ČNB a tvrdí, že váš účet nebo karta byly napadeny. Nabídne tedy okamžitou pomoc v podobě instalace mobilní aplikace, která to má vyřešit. Jenže právě aplikace umožní podvodníkům přístup ke kartě.

Dle společnosti ESET kombinuje tento typ útoku technické znalosti s manipulací po telefonu. Pachatel pošle oběti odkaz ke stažení falešné aplikace, údajně oficiálního nástroje ČNB. Jakmile si ji člověk nainstaluje, útočník ho instruuje, aby přiložil platební kartu k mobilnímu telefonu a zadal PIN.

V tu chvíli dochází ke klonování dat z karty. Přes NFC rozhraní se údaje přenesou na server útočníků, kteří mohou v reálném čase vybírat peníze. ČNB na svých stránkách upozorňuje, že její zaměstnanci nikdy nikoho nekontaktují kvůli ochraně jeho peněz a nikdy nepožadují instalaci jakýchkoli aplikací.

Nejde jen o Českou republiku

Podvodníci si dávají záležet na detailech. Falešná aplikace používá logo ČNB, působí profesionálně a žádá jen běžná oprávnění. Na první pohled tak vypadá jako legitimní bankovní nástroj. Rozdíl je jediný – aplikace není dostupná v oficiálních obchodech Google Play ani App Store.

Bezpečnostní analytici z ESETu navíc zjistili, že stejný podvod se šíří i v Rakousku a Polsku. Všechny varianty aplikace komunikují se stejným serverem a používají identický digitální podpis. Odborníci si proto myslí, že za útokem stojí jedna spolčená skupina, která cílí na různé evropské země.

Bezkontaktní platby přes NFC jsou dnes naprostým standardem. Jsou pohodlné, rychlé a zdánlivě bezpečné. Jenže podle dat ESETu se v první polovině letošního roku počet pokusů o zneužití NFC zvýšil více než 35násobně. I když čísla zatím nejsou vysoká, trend ukazuje na prudký růst a rostoucí technickou vyspělost útočníků.

Jak se můžete bránit a co dělat při podezření

Za prvé, nikomu po telefonu nesdělujte PIN ani údaje o kartě. ČNB, banka ani policie vás nikdy nepožádají o instalaci aplikace z neznámého odkazu nebo o přiložení karty k mobilu. Pokud vám někdo tvrdí, že vaše finance jsou v jakémsi ohrožení a je nutné jednat rychle, jde s největší pravděpodobností o podvod.

Pokud se do podobné situace dostanete, doporučujeme ihned přerušit hovor, zablokovat kartu a kontaktovat svou banku. Následně podejte klidně i oznámení Policii ČR. Aplikaci nikdy neinstalujte, pokud není přímo z oficiálního obchodu Google Play či App Store.

Okrádání blízkých bohužel není novinkou. Jako jeden z příkladů dává redakce Mobify incident, který se odehrával v plzeňské čtvrti Slovany, kde žil v domku mladík spolu s prarodiči. Na první pohled běžné soužití mělo ale podstatnou vadu. Vnuk si pravidelně bral platební kartu dědečka, vybíral z bankomatu hotovost, a následně mu ji nepozorovaně vracel do peněženky. Za několik měsíců takto v roce 2016 získal více než 30 tisíc korun.

Systematické okrádání probíhalo několik let

Jak vyšlo později najevo, nebylo to ani zdaleka vše. Od ledna do května letošního roku se totiž situace ještě vyhrotila. Mladík pomáhal dědovi s internetovým bankovnictvím, a tak znal jeho přístupové údaje. Toho zneužil, když si na svůj účet převedl téměř 125 tisíc korun. Autorizační SMS kódy, které přicházely na dědečkův mobil, měl jednoduše po ruce, protože telefon neustále ležel vedle počítače.

Kriminalisté se tímto případem intenzivně zabývali a mladíka obvinili z přečinu krádeže i z neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Pokud bude odsouzený, hrozí mu až 5 let vězení. „Za celé období si tak vnuk přišel na více než 150 tisíc korun, které použil pro svoji potřebu,“ uvedla policie.

Senioři jsou častým a jednoduchým terčem

Podle dat České bankovní asociace patří podvody přes internetové bankovnictví k nejčastějším trestným činům, co se finanční kriminality týče. V některých případech je pachatelem někdo neznámý, v jiných – jako v tomto – bohužel vlastní rodina.

Podobné případy nejsou ojedinělé. Na webu Mobify jsme nedávno řešili obdobný případ, kdy vnuk pomocí promyšleného podvodu odcizil celoživotní úspory prarodiče. Dle odborníků jsou u seniorů rizikové dva faktory, a to důvěra starších lidí a jejich slabší přehled v on-line světě. Nejenže si často nehlídají bezpečí svého internetového bankovnictví, ale také věří členům rodiny či i osobám, které jim nabídnou „pomoc“.

Jak se podobným situacím bránit

Stačí dodržovat několik kroků, které mohou riziko podobného zneužití výrazně snížit:

• Nesdělovat nikomu přístupové údaje ani hesla, a to ani nejbližším příbuzným.
• Nenechávat mobilní telefon bez dozoru, obzvláště, chodí-li na něj přístupové kódy.
• Pravidelně kontrolovat pohyby na účtu. Banky umožňují nastavení notifikací.
• Využívat dvoufázové ověřování a biometrické zabezpečení.

Pokud potřebují s technologií pomoci senioři, je lepší obrátit se na banku, kde jim poradí bezpečnou cestou.