Proč právě akcie ČEZ, a proč to funguje

Podvodníci si značku ČEZ nevybrali náhodou. Česká národní banka už v roce 2022 vydala zvláštní upozornění na množící se podvodné nabídky investic do akcií Skupiny ČEZ. Útočníci kopírují logo a firemní barvy, vyrábějí falešné licence a používají jména skutečných licencovaných subjektů. Samotný ČEZ na svém webu varuje před podvodnými reklamami, falešnými články i deepfake videi, ve kterých figurují tváře známých osobností. Známá a důvěryhodná značka snižuje první obrannou reakci oběti. Člověk pak nemusí hned pomyslet na to, že nabídka investice do největší české energetické firmy může být past.

Právě v tom spočívá síla tohoto modelu. Nejde o primitivní spam s překlepy. Podvodník buduje důvěru postupně, nejprve malou částkou, potom vstřícnou komunikací a nakonec příslibem, že „vše vyřeší“. Klíčový zlom nastává ve chvíli, kdy oběť uvěří, že záchrana nebo vrácení peněz vyžaduje přístup do vlastního bankovnictví.

Nejdražší krok není první platba

Šest a půl tisíce korun je částka, kterou většina lidí psychologicky zvládne odepsat. Právě proto funguje jako návnada. Skutečná škoda vzniká až ve druhém kroku, když podvodník získá vzdálený přístup k zařízení a oběť mu nevědomky potvrzuje transakce bankovním klíčem. V případě ženy z Přerovska to znamenalo nejen vyčištění účtu, ale i dva nové závazky, tedy úvěr a půjčku sjednané na její jméno.

Policie případ šetřila pro podezření z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému. Veřejně dostupnou informaci o dopadení pachatele se nepodařilo dohledat.

A tady je podstatný detail, který se týká každého: pokud klient sám potvrdí silné ověření, tedy zadá kód z bankovního klíče nebo potvrdí operaci v mobilní aplikaci, banka může transakci považovat za autorizovanou. ČNB výslovně upozorňuje, že v takovém případě může ztrátu nést klient. Už odeslané autorizované platby banky často nedokážou vrátit. Ani pojištění internetových rizik nemusí pomoci. Například ČSOB Pojišťovna výslovně vylučuje situace, kdy klient dobrovolně pošle peníze podvodníkovi nebo vědomě nainstaluje aplikaci pro vzdálený přístup.

V roce 2026 podvody kulminují

Případ z Přerovska je tři roky starý, ale model, který ho poháněl, v Česku funguje dál a ve větším měřítku. Březen 2026 byl podle dat Policie ČR nejhorším měsícem v historii české kyberkriminality: policie evidovala 2 533 případů. Od začátku roku policie evidovala 728 případů podvodů falešných bankéřů a policistů s průměrnou škodou 721 546 Kč na jednoho poškozeného. Maximum v jednom případě přesáhlo 24 milionů korun. Osmdesát procent obětí tvořily ženy.

Česká bankovní asociace v přehledu za rok 2026 uvádí, že útočníci letos cílili na více než 10 miliard korun. A v červnu 2025 policie v jednom regionálním souhrnu investičních podvodů popsala téměř 200 poškozených a škodu přes 60 milionů korun. Nejde o ojedinělé epizody. Je to průmysl.

Jak podvod poznat a co dělat, když je pozdě

Varovné signály z oficiálních zdrojů ČNB a ČEZ jsou poměrně jednoznačné:

• Nevyžádaná investiční nabídka, zejména přes sociální sítě nebo chatovací aplikace
• Slib rychlého nebo mimořádného výnosu
• Tlak na okamžité rozhodnutí
• Požadavek na instalaci AnyDesku nebo jiné aplikace pro vzdálený přístup
• Žádost o přihlašovací údaje, autorizační kódy nebo kopii dokladu
• Web mimo oficiální doménu firmy, na kterou se nabídka odvolává

Pokud už někdo přístup do bankovnictví poskytl, čas hraje zásadní roli. ČNB radí okamžitě kontaktovat banku, zablokovat internetové i mobilní bankovnictví a platební karty, pokusit se zastavit dosud neodeslané platby a vše nahlásit policii. Nečekat do rána. Každá minuta prodlení snižuje šanci, že se podaří převody zachytit.

Policie od roku 2022 provozuje preventivní kampaň Nebuď labuť zaměřenou právě na investiční podvody. Přesto počty obětí rostou. Technicky se nic nezměnilo: podvodník nepotřebuje hacknout banku, stačí mu, aby oběť sama otevřela dveře.

Šest a půl tisíce korun za akcie ČEZ. Tak málo stačilo, aby se z drobné investice stal dluh přes milion a půl.