Útočníci se vrací ke kořenům aneb papírový phishing

Fyzické dopisy se tváří jako důležité bezpečnostní oznámení. Příjemce je informovaný o tom, že musí nutně „ověřit“ svou peněženku, jinak mu bude omezený přístup nebo možnost podepisovat transakce. Termíny jsou nastaveny až do konce roku 2026, což má podpořit dojem oficiální systémové změny.

QR kód v dopise vede na web, který napodobuje stránky výrobců hardwarových peněženek, například Ledger nebo Trezor. Stránky vypadají jako ty reálné, používají podobnou grafiku i jazyk. Ve skutečnosti ale slouží ke sběru citlivých údajů. Jedna z domén spojených se značkou Ledger už byla stažena, zatímco jiná, napodobující Trezor, byla podle společnosti Cloudflare označena jako phishingová infrastruktura, uvádí TechRadar.

Nejcitlivějším údajem je tzv. obnovovací fráze

Falešný web vyzývá uživatele k zadání tzv. obnovovací fráze (v angličtině seed phrase). Jde o sadu 12, 20 nebo 24 slov, která představuje textovou podobu soukromého klíče ke kryptopeněžence a jde o to nejdůležitější, co v pojmech krypta můžete mít, vysvětluje GoldenGate.

Kdokoli tuto frázi získá, může peněženku importovat do vlastního zařízení a převést z ní veškeré prostředky, a to bez další interakce s obětí. A kryptoměny už dále nejde vysledovat. Výrobci přitom dlouhodobě upozorňují, že tato seed fráze se zadává výhradně přímo do hardwarového zařízení při obnově, nikdy na webu nebo v prohlížeči.

Doposud není jasné, jak pachatelé vlastně vybírají konkrétní příjemce. V minulosti však už došlo k únikům databází zákazníků některých prodejců hardwarových peněženek. Ty obsahovaly i fyzické adresy. Nabízí se tedy otázka, jestli právě tyto starší úniky nejsou zdrojem dat i pro současnou poštovní kampaň.

Jak se tedy můžete chránit?

• Nikdy nezadávejte seed frázi na webových stránkách
• Ověřujte si adresu webu ručně, ne přes QR kód z nevyžádané pošty
• Používejte firewall a kvalitní ochranu koncových zařízení
• Aktualizujte software a nástroje pro detekci malwaru

Obálky tak neznamenají novou technologii. Pořád jde o klasický phishing, jen převlečený do papírové podoby.

Evropské úřady konečně uzavřely jednu z největších operací proti kyberpodvodům posledních let. Během koordinovaného zásahu na Kypru, ve Španělsku a Německu skončilo v poutech 9 lidí podezřelých z praní peněz z falešných kryptoinvestic. Redakce Mobify z údajů zjistila, že se skupina obohatila o zhruba 15 miliard korun.

Lákali lidi různými ověřenými způsoby

Konečně byla zatčena skupina kyberpodvodníků, která systematicky okrádala lidi, až z nich vytahala cca 15 miliard korun. Jak uvedli vyšetřovatelé, gang vytvořil desítky sofistikovaných investičních webů, které na první pohled působily dobře.

Podvodníci lákali nové oběti všemi známými metodami jako reklamami na sociálních sítích, falešnými články, které napodobovaly zpravodajské weby, či telefonními hovory. Ty zase navazovaly na prosby lidí o informace. Po vložení prvních peněz měli uživatelé často i dočasný přístup k falešné nástěnce, kde viděli údajné zisky.

Jakmile se vložené peníze od lidí dostaly do systému, gang je okamžitě převáděl přes databázi a mixoval je s dalšími kryptoaktivy, aby se jakž takž ztratily. Nutno uznat, jedná se o skutečně dobře organizované praní špinavých peněz, které na dlouho opravdu zakrylo stopu po skutečných pachatelích, informoval Eurojust.

Razie odhalily neuvěřitelné majetky

Při zásahu, který proběhl mezi 27. a 29. říjnem, zabavily úřady majetek v hodnotě několika milionů:

• 800 000 eur na bankovních účtech (cca 20,3 milionu Kč)
• 415 000 eur v kryptoměnách (cca 10,5 milionu Kč)
• 300 000 eur v hotovosti (cca 7,6 milionu Kč)

Vyšetřování nicméně začalo už v roce 2023 na základě stížností uživatelů, kteří zjistili, že své „investice“ nemohou vybrat a visí jim v nich peníze. Podle francouzské prokuratury může jít o několik stovek obětí po celé Evropě.

Je ale dobře, že Evropa začíná být v boji proti kyberšmejdům mnohem efektivnější. Europol i další agentury opakovaně upozorňují, že kriminální využívání kryptoměn je stále profesionálnější a bez mezinárodní spolupráce není šance takové gangy zastavit. I když se obětem nemusí vrátit všechny peníze, mohou alespoň žít s vědomím, že byli pachatelé potrestáni, a že to pomůže zastavit další šíření podvodu.

Jestli vás někdy zajímalo, co nebo kolik může hacker získat, když napadne vaše zařízení, jedná se v některých případech o opravdu slušnou částku. Redakce Mobify zjistila, že konkrétně u tzv. cryptojackingu, kdy útočník využívá cloud computingu k těžbě kryptoměn, to mohou být i desítky milionů korun. O jednom takovém informovala vládní agentura Europol spadající pod EU, která ho ve spolupráci s dalšími orgány po dlouhých měsících pátrání dopadla.

V kryptoměnách vytěžil přes 2 miliony dolarů

Cryptojacking je škodlivá aktivita, díky níž se hacker dostává k infrastruktuře cloud computingu, který IBM zjednodušeně popisuje jako „přístup k výpočetním zdrojům – fyzickým serverům nebo virtuálním serverům, datovým úložištím, síťovým funkcím, nástrojům pro vývoj aplikací, softwaru, analytickým nástrojům poháněným umělou inteligencí a dalším – na vyžádání přes internet s platbou za použití“. 

Uživatelé tak nemusí mít dostatečně výkonné zařízení k provádění některých činností, ale mohou za poplatek využít výkon nějakého jiného. A právě do této infrastuktury se útočníci snaží dostat, aby ji využili sami, ale zaplatili to uživatelé (jak firmy, tak běžní lidé). Konkrétně v tomto případě docházelo k těžbě kryptoměn a celkově si hacker přišel na 2 miliony dolarů, tedy asi 46 milionů korun, uvedla výše zmíněná vládní agentura Europol.

Kdo si říká, že si přece mohl výkon zaplatit k těžbě kryptoměn sám (samotná těžba totiž není nic nelegálního), je na omylu, neboť náklady v dnešní době téměř vždy převyšují výnosy. Tímto způsobem ovšem zůstává placení nemalých účtů na dotčených uživatelích.

Na Europol se přitom obrátil samotný poskytovatel cloudových služeb již v lednu 2023, a ten poté předal informace ukrajinským úřadům, které zahájily vyšetřování. Právě na Ukrajině byl totiž pachatel dopaden, jednalo se o 29letého muže, kterého se nedařilo vypátrat dlouhé měsíce. O cryptojacking se nicméně pokouší i mnoho dalších.