Co přesně Restricted Chat dělá

Funkce kombinuje čtyři omezení najednou. Žádné z nich není samo o sobě revoluční, ale dohromady vytvářejí pojistku, kterou WhatsApp dosud nenabízel:

• Zákaz exportu chatu – konverzaci nelze hromadně exportovat ani ji tímto způsobem přenést mimo aplikaci.
• Blokace automatického ukládání médií – fotky a videa z chatu se automaticky neukládají do galerie telefonu.
• Vypnutí AI funkcí – Meta AI ani další napojené nástroje nemohou s obsahem chatu pracovat.
• Nedostupnost na propojených zařízeních – chat se nezobrazuje ve WhatsApp Webu, desktopovém klientovi ani na tabletu.

Právě čtvrtý bod je novinkou. Předchozí verze funkce, představená v dubnu 2025 pod názvem Advanced Chat Privacy, uměla první tři omezení. Restricted Chat je její přímé pokračování s novým názvem a jedním zásadním vylepšením navíc.

Proč WhatsApp cílí zrovna na počítač

Důležité je rozlišit, co tato funkce řeší a co ne. Osobní zprávy na WhatsAppu jsou i bez Restricted Chatu chráněné end-to-end šifrováním. Podle oficiální nápovědy WhatsAppu je nemůže číst nikdo mimo konverzaci, ani samotná Meta. Restricted Chat tedy není přiznáním, že by někdo vaše zprávy četl.

Je to ale přiznání něčeho jiného: propojená zařízení jsou v praxi jednou z nejsnazších cest, kudy se může obsah konverzace dostat mimo váš telefon. Neoficiální klienti, rozšíření prohlížeče nebo AI nástroje napojené přes desktop představují další možné cesty, které samotné šifrování neřeší. WhatsApp to podle WABetaInfo uvádí jako jeden z důvodů, proč Restricted Chat blokuje propojená zařízení. Nejde o prolomení šifrování. Jde o utažení cest, kterými se může obsah po dešifrování dostat dál.

Kdy se funkce dostane do běžné verze

Restricted Chat se v betě poprvé objevil 10. září 2026 v Android buildu 2.26.36.5. Začátkem října 2026 ho WABetaInfo zachytil v rozšířeném rolloutu na Androidu (build 2.26.39.11) i na iOS (build 26.39.10.20 přes TestFlight). Ani v jednom případě ale nejde o stabilní verzi. Funkci vidí jen část beta testerů a Meta termín vydání pro všechny uživatele zatím neoznámila.

Kdo chce funkci vyzkoušet na Androidu, může se přihlásit do veřejného beta programu v Google Play, pokud jsou v něm volná místa. Na iOS vede cesta přes TestFlight, kde je kapacita tradičně omezenější. V obou případech platí, že beta verze bývá méně stabilní a funkce se může kdykoli změnit.

Jak to vypadá vedle konkurence

Signal propojená zařízení podporuje, ale z jeho veřejné dokumentace nevyplývá, že by nabízel přepínač pro konkrétní konverzaci, který by jí zakázal používání na desktopu. Telegram má Secret Chats, které se na jiná zařízení nepřenášejí vůbec, jenže jde o zvláštní typ konverzace existující mimo cloud, nikoli o přepnutí běžného chatu. WhatsApp se s Restricted Chatem pokouší o střední cestu: nechat uživatele používat propojená zařízení pro většinu konverzací a zároveň mu dát možnost ty nejcitlivější omezit výhradně na telefon.

Restricted Chat zatím není hotový produkt, ale směr je jasný. WhatsApp přestává řešit jen šifrování přenosu a začíná řešit i to, kam všude se obsah konverzace po dešifrování může dostat.

Co přesně MCI sbírá a proč to není běžný monitoring

Firemní monitoring zaměstnanců není v Evropě nic nového. Microsoft provozuje auditní logy v Purview, Google zaznamenává administrátorské události ve Workspace. Obojí slouží k vyšetřování incidentů, správě přístupů a dodržování předpisů. Kdo co změnil, z jaké IP adresy a v jaké roli. Žádná z těchto firem veřejně nedeklaruje, že z každodenního klikání zaměstnanců staví tréninkový korpus pro umělou inteligenci.

MCI je jiná kategorie. Nejde o logování událostí pro bezpečnost, ale o zachycení celého pracovního workflow, tedy jak člověk naviguje menu, kam kliká, co píše a co má na obrazovce. Reuters v květnu 2026 doplnila, že zaměstnanci si stěžovali na technické dopady: systém v některých případech během několika dnů vyčerpal celý měsíční datový limit domácího internetu. To ukazuje, že nešlo o papírový experiment, ale o masivní, reálně běžící sběr.

Kde začíná problém pro Evropu

Meta v interním FAQ podle Reuters přiznala, že pokud neamerický člověk pošle e-mail nebo zprávu americkému kolegovi s aktivním MCI, „ta aktivita bude zachycena“. Firma tvrdí, že neamerické zaměstnance informovala o tom, že nástroj na počítačích amerických kolegů běží. Jenže obecná notifikace nestačí.

Evropan z takového upozornění nezjistí, která konkrétní zpráva byla zachycena, v jakém rozsahu, do jaké databáze se dostala a jak ji může dohledat. A právě tady narážíme na několik klíčových principů GDPR:

• Transparentnost a informační povinnost (čl. 14): Data nejsou získávána přímo od dotčené osoby, ale zachycena na pozadí. Správce musí aktivně informovat o účelu, rozsahu a příjemcích.
• Účelové omezení: Pracovní e-mail byl odeslán za účelem komunikace, ne jako palivo pro trénink AI. Sekundární využití vyžaduje buď slučitelnost s původním účelem, nebo nový právní základ.
• Právo na přístup a výmaz (čl. 15, 17): Meta v FAQ uvedla, že data budou „oddělena“ od identifikačních údajů, a proto je nepůjde dohledat ani smazat pro konkrétní osoby.

Poslední bod je zásadní. Meta Platforms používá vlastní termín „dissociated“, který nemá v GDPR oporu. Podle Evropského sboru pro ochranu osobních údajů jsou pseudonymizovaná data stále osobními údaji. A i samotný proces anonymizace je zpracováním, které musí mít právní základ. Firemní nálepka „dissociated“ neznamená, že data přestala být osobní v právním smyslu.

Časová osa: od spuštění po ústupky

Události se odvíjely rychle:

• 21. dubna 2026: Reuters odhaluje interní memo o spuštění MCI na pracovních počítačích amerických zaměstnanců.
• 29. května 2026: Reuters rozšiřuje příběh o evropský rozměr, tedy zachycení komunikace neamerických kolegů, kontakt Mety s irským úřadem DPC, stížnosti zaměstnanců na datovou náročnost i soukromí.
• 2. června 2026: Meta po interním odporu zavádí možnost pozastavit sběr až na 30 minut a požádat o výjimku. Reuters ale popisuje tyto ústupky ve vztahu k americkým zaměstnancům, ne k Evropanům zachyceným nepřímo.

Meta irskému regulátorovi sdělila, že evropská zaměstnanecká data ani obsah obrazovek nespadají do „primárního účelu“ nástroje. Pro GDPR je ale podstatné, že ke zpracování fakticky dochází, bez ohledu na to, zda je primární, nebo vedlejší.

Co hrozí Metě a co mohou Evropané udělat

Irský Data Protection Commission už s Metou v oblasti AI trénování komunikoval dříve; v květnu 2025 řešil trénování Meta AI na datech evropských uživatelů. Regulační kontinuita existuje. A sankční rámec je tvrdý: GDPR umožňuje pokuty až 20 milionů eur nebo 4 % celosvětového ročního obratu. Jako precedent poslouží pokuta 32 milionů eur, kterou francouzský úřad CNIL uložil Amazon France Logistique za excesivní monitoring zaměstnanců a nedostatečnou transparentnost.

Evropan, jehož komunikace mohla být zachycena (typicky zaměstnanec, externista, dodavatel nebo partner v kontaktu s americkým kolegou z Mety), může podat žádost o přístup k datům přímo Metě, žádat výmaz nebo omezení zpracování a v případě nevyhovění se obrátit na dozorový úřad. V Česku je to ÚOOÚ, přeshraničně irský DPC. Meta sice může namítat, že v „oddělených“ datech konkrétní osobu neidentifikuje. Tím ale spor nekončí, přesouvá se k otázce, zda je takové nastavení vůbec slučitelné s GDPR.

Nejde o sledování, ale o přeměnu práce na tréninkový materiál

Jádro problému není v tom, že firma monitoruje zaměstnance — to dělají tisíce firem v mezích zákona. Jádro je v tom, že Meta Platforms mění pracovní komunikaci a každodenní workflow na surovinu pro autonomní AI, přičemž dotčení lidé mimo USA nemají reálnou kontrolu nad tím, co bylo zachyceno, kam to putuje a jak se toho zbavit. Zaměstnanci Mety to podle Reuters čtou jednoznačně: trénují si vlastní náhrady. Evropané, jejichž zprávy se do datasetu dostaly bokem, o tom zatím většinou nevědí vůbec.

Jak útok fungoval krok za krokem

Mediální zkratka „stačilo napsat chatbotu“ je zjednodušení, ale jádro sedí. Podle rekonstrukce 404 Media a ověření TechCrunch vypadal postup takto:

• Útočník otevřel chat s Meta AI Support Assistant a požádal o pomoc s přístupem k cílovému účtu.
• Chatbot nabídl připojení nové e-mailové adresy, té, kterou útočník ovládal.
• Na tento nový e-mail odeslal ověřovací kód.
• Útočník kód zadal zpět do chatu a chatbot spustil reset hesla.

V některých veřejně popsaných případech útočníci navíc použili VPN, aby jejich připojení odpovídalo regionu oběti. Celý proces trval řádově minuty. TechCrunch nezávisle ověřil, že kód skutečně dorazil do útočníkovy veřejně zobrazené e-mailové schránky. Žádná SMS na telefonní číslo vlastníka, žádný biometrický krok, žádná čekací lhůta.

Meta si průšvih připravila sama

Ironické je, že Meta v březnu 2026 svůj AI support veřejně propagovala jako nástroj, který vyřeší problémy s účtem „od začátku do konce“, včetně resetování hesel a změny profilových nastavení. Firma slibovala odpovědi do pěti sekund, nepřetržitou dostupnost a řešení přímo v aplikaci bez čekání na lidského operátora. Marketingový jazyk zněl: „řešení, ne jen návrh“.

Přesně ta vrstva, kterou Meta prodávala jako komfort, se stala útokovou plochou. Chatbot nedostal roli rádce, ale vykonavatele. A vykonavatel bez tvrdé autorizace jsou otevřené dveře.

Srovnání s konkurencí ukazuje, jak neobvyklé toto rozhodnutí bylo. Google u citlivých změn účtu vyžaduje ověření identity a může akci až na sedm dní zablokovat, pokud ověření neproběhne dostatečně silně. Apple staví změnu hesla na důvěryhodném zařízení, verifikačním kódu a případně vícedenní čekací lhůtě. Obě firmy v dokumentaci drží jasnou hranici mezi nápovědou a citlivou změnou. Meta ji smazala.

Oprava přišla, následky doznívaly

Andy Stone, mluvčí Mety, 1. června 2026 na síti X uvedl, že „problém byl vyřešen“ a firma zabezpečuje zasažené účty. Jenže ještě 3. června TechCrunch informoval, že Instagram stále rozesílal varovné e-maily uživatelům, u nichž „detekoval podezřelou aktivitu“, a nutil je resetovat hesla. Mezera tedy měla být uzavřená, ale reakce na incident běžela dál.

Meta veřejně neuvedla, kolik účtů bylo kompromitováno. TechCrunch výslovně napsal, že rozsah není jasný. Veřejně doložené jsou konkrétní případy převzetí hodnotných účtů, ale bez oficiálního součtu. Přesný technický popis opravy firma rovněž nezveřejnila.

Co udělat, pokud máte Instagram

Pokud jste mezi 31. květnem a 3. červnem 2026 dostali nečekaný e-mail o změně přihlašovací adresy, resetu hesla nebo hlášení o podezřelé aktivitě, jednejte hned. Ale i bez varovného signálu stojí za to projít základní kontrolu:

• Změňte heslo — unikátní, dlouhé, jiné než na ostatních službách.
• Zapněte dvoufaktorové ověření — Meta sama doporučuje autentizační aplikaci jako preferovanou variantu před SMS.
• Zkontrolujte přihlašovací aktivitu — neznámá zařízení odhlaste.
• Ověřte e-mail a telefon v nastavení účtu — ujistěte se, že tam není cizí adresa.
• Odstraňte neznámé propojené účty v Accounts Center a zrušte podezřelé přístupy třetích stran.

Pokud jste už přístup ztratili, Instagram nabízí postup obnovení pro napadené účty: odkaz „secure my account“ v e-mailu o změně adresy, žádost o přihlašovací odkaz a u účtů s fotkami obličeje video-selfie verifikaci. Tvrdý limit ale existuje: Meta sama upozorňuje, že pokud nemáte přístup k registračnímu e-mailu ani telefonu a účet nebyl propojený s Facebookem, přístup nemusí být schopna vrátit.

Skutečná lekce

Tento incident není příběhem o tom, že AI „něco poradila“. Je to příběh o produktovém rozhodnutí dát konverzační vrstvě klíče od celého domu. Meta chtěla nahradit pomalou lidskou podporu rychlým chatbotem a v procesu odstranila bezpečnostní brzdy, které tam byly z dobrého důvodu. Podle nás jde o jedno z nejzávažnějších veřejně doložených selhání AI v roli správce uživatelských účtů a zároveň o varování pro každou firmu, která zvažuje totéž.

Chatbot odpovídal do pěti sekund. Hackerům to bohatě stačilo.