Podle údajů deníku Vedomosti, který se odvolává na monitoring státních zakázek, utratily ruské organizace od ledna do srpna 2026 za pevné telefony 118 milionů rublů, tedy přibližně 30 milionů korun. Oproti stejnému období předchozího roku jde o více než trojnásobek. Téměř celá částka, konkrétně 116 milionů rublů, připadla na nákupy uskutečněné prostřednictvím firem se státní účastí.

Návrat „o 30 let zpátky“ neznamená, že se celé Rusko vrací do devadesátých let. Ukazuje však, že pevná telefonní linka, typická pro dobu před rozšířením mobilních telefonů, znovu získává význam jako záložní komunikační kanál pro případ výpadků moderních sítí.

Dva tisíce výpadků za jediný měsíc

Rozsah omezení mobilního internetu v Rusku je mimořádný. Projekt Na Svjazi, který výpadky monitoruje, zaznamenal v květnu 2025 celkem 69 případů omezení. V červnu jejich počet vzrostl na více než 660. V červenci pak padl rekord: za jediný měsíc bylo zdokumentováno 2 099 výpadků.

Pro srovnání, organizace Access Now zaznamenala za celý rok 2024 ve 54 zemích světa celkem 296 případů vypnutí internetu. Počet evidovaných výpadků v Rusku během jediného července tak výrazně převýšil celosvětový roční součet. Je však třeba počítat s tím, že jednotlivé organizace mohou používat odlišné metodiky a nemusí sledovat totožné typy omezení.

Podle serveru Meduza byly výpadky zaznamenány téměř ve všech ruských regionech, s výjimkou pěti řídce osídlených oblastí. V části Uljanovské oblasti úřady oznámily, že mobilní internet zůstane vypnutý „do konce speciální vojenské operace“. V některých částech Nižněnovgorodské oblasti lidé čelili dlouhodobým omezením mobilních dat. Tam, kde nebyla dostupná pevná internetová přípojka ani jiná alternativa, se možnosti připojení výrazně zúžily.

Kreml to obhajuje bezpečností, experti pochybují

Oficiální vysvětlení je jednoduché: mobilní internet mohou využívat ukrajinské drony, a proto je podle ruských úřadů nutné jeho provoz v některých oblastech omezovat. Peskov v dubnu 2026 uvedl, že tato opatření občanům způsobují nepohodlí, ale jsou nezbytná, dokud trvají bezpečnostní rizika.

Vladimir Putin v červnu 2026 pověřil vládu a Federální bezpečnostní službu (FSB), aby zajistily dostupnost alespoň klíčových služeb i během internetových omezení. Týkat se to mělo například zdravotnictví, státního portálu Gosuslugi a platebních systémů. Už samotný požadavek ukazuje, že ruské vedení počítá s dalšími výpadky a snaží se omezit jejich dopady na fungování státu.

Odborníci však pochybují, že plošné vypínání mobilního internetu představuje účinnou obranu proti dronům. Ty mohou využívat různé způsoby navigace a navádění, například inerciální systémy nebo satelitní navigaci GPS. Mobilní internet může v některých případech sloužit jako další komunikační kanál, jeho vypnutí však samo o sobě neznamená, že dron ztratí schopnost navigace.

Společnost Fly Drone podle serveru The Insider označila samotné vypínání mobilních dat za neúčinné, pokud není součástí širší protivzdušné obrany. The Insider zároveň upozornil, že v některých regionech, kde k výpadkům docházelo v květnu a červnu 2025, nebyly hlášeny žádné útoky dronů. To samo o sobě neprokazuje, že omezení neměla bezpečnostní důvod, zpochybňuje to však představu, že každé vypnutí bylo přímou reakcí na konkrétní hrozbu.

Organizace Human Rights Watch kritizuje rozsáhlá omezení internetu prováděná pod záminkou veřejné bezpečnosti. Upozorňuje především na jejich dopad na běžné obyvatele, kteří mohou přijít o přístup k nezávislým informacím, digitálním službám i běžným komunikačním nástrojům.

Banky nefungují, taxíky nestojí, mapy nenavigují

Dopady na každodenní život mohou být značné. Pokud mobilní internet nefunguje, lidé mohou mít problémy s používáním bankovních aplikací a online plateb, objednáváním taxislužeb, například prostřednictvím aplikace Yandex Go, nebo s kurýrními a rozvozovými službami. Obtížnější může být také používání online navigace, sdílených automobilů a některých objednávkových systémů ve zdravotnictví.

Během omezení v Moskvě podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nefungovaly spolehlivě ani některé služby zařazené na takzvaný whitelist, tedy seznam aplikací, které měly zůstat dostupné i při omezení internetu. To ukazuje, že ani výjimky ze zavedených restrikcí nemusejí v praxi zaručit bezproblémový provoz. V reakci na výpadky se lidé začali zajímat také o alternativní způsoby komunikace a orientace, včetně pagerů a papírových map.

Právě v této situaci šéf ruského telekomunikačního operátora Rostelecom Michail Osejevskij na konferenci Telecom 2026 prohlásil, že pevný telefon by měl být v každé domácnosti „jako hasicí přístroj“. Podle analytika citovaného Meduzou se po tomto vyjádření téměř zdvojnásobil počet žádostí o zřízení pevné linky v centru Moskvy. V regionech se počet žádostí zvýšil o 30 až 70 procent, především ze strany podnikatelů.

Moskva má přitom poměrně rozsáhlou infrastrukturu pevných sítí. Operátor MGTS tam obsluhuje více než 2,2 milionu zákazníků fixních služeb. Situace je ale jiná v řadě venkovských oblastí, kde pevné telefonní linky nikdy nebyly plošně dostupné. Jejich vybudování by vyžadovalo čas i značné investice, takže návrat k pevným telefonům nemůže všude představovat okamžité řešení.

Paradox digitální suverenity

Rusko v posledních letech zdůrazňuje technologickou soběstačnost a digitální suverenitu. Státní podniky zároveň přecházejí na domácí softwarové telefonní ústředny, mimo jiné v souvislosti s odchodem některých zahraničních dodavatelů po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu.

Současná situace ale odhaluje paradox této strategie. Země, která chce budovat vlastní digitální ekosystém a omezovat závislost na zahraničních technologiích, musí současně posilovat tradiční komunikační prostředky, protože dostupnost moderních mobilních sítí není vždy zaručena. Pevné telefony přitom nejsou univerzální náhradou za mobilní internet. Mohou zajistit hlasovou komunikaci, ale samy o sobě neobnoví přístup k online bankovnictví, navigaci ani většině digitálních služeb.

Ani dlouhodobé prognózy nenaznačují, že by pevné linky čekala rozsáhlá renesance. Podle oficiálních údajů citovaných serverem Euronews má počet pevných telefonních linek v přepočtu na obyvatele klesnout ze současných přibližně 12,2 na 100 obyvatel na 8,2 až 8,5 do roku 2029. Současný nárůst nákupů tak spíše představuje krizovou reakci státních institucí a firem než začátek dlouhodobého trendu.

Státní a polostátní organizace pořizují pevné telefony především proto, aby měly k dispozici další způsob komunikace v situaci, kdy mobilní sítě nefungují spolehlivě. Nejde tedy ani tak o návrat ke starým technologiím jako o snahu zajistit alespoň základní provoz v nepředvídatelných podmínkách.

Pro střední Evropu včetně Česka z toho nevyplývá, že by zde bezprostředně hrozilo podobné vypínání internetu. Případ Ruska ale ukazuje, jak rychle mohou politická rozhodnutí narušit fungování digitální infrastruktury, na níž jsou závislé domácnosti, podniky i státní instituce. Zároveň připomíná význam záložních komunikačních kanálů a plánů pro případ výpadků. Odolnost digitálních sítí totiž nespočívá jen v jejich modernosti, ale také ve schopnosti fungovat alespoň v omezeném režimu, když hlavní komunikační cesty selžou.