Tři útoky, tři roky, jeden kabel

Mediální zkratka „hackerská nabíječka“ ve skutečnosti zastřešuje tři odlišné výzkumy, které na sebe navazují jako kapitoly jednoho příběhu.

GhostTouch (2022) byl první. Tým z univerzity Če-ťiang na konferenci USENIX Security ukázal, že elektromagnetickou interferencí lze na kapacitním displeji vyvolat falešné dotyky (tapy, swipe, dlouhé stisky), aniž by se někdo telefonu dotkl. Útočník potřeboval speciální anténu ukrytou pod stolem a vzdálenost do čtyř centimetrů. Laboratorní scénář, ale funkční: telefon šlo odemknout gestem „swipe up“ a poté ovládat.

Marionette (2024) přenesl stejný princip do nabíjecího kabelu. Výzkumníci z centra ATHENE dokázali vstřikovat šum se společným módem po napájecí lince a synchronizovat ho se skenovacími cykly displeje. Výsledek: falešné dotyky přicházely přímo z kabelu zapojeného do „nabíječky“. Zásadní detail: autoři výslovně uvádějí, že útok fungoval i přes různé USB data blockery a napájecí adaptéry.

ChoiceJacking (2025) uzavřel trilogii. Tým z TU Graz v práci publikované na USENIX Security 2025 ukázal, že škodlivá nabíječka umí obejít potvrzovací dialog pro USB přístup k datům, ten samý dialog, který měl starý „juice jacking“ zastavit. V nejlepší variantě získala nabíječka přístup k souborům za 133 milisekund. U Samsungů se potvrzení promptu pohybovalo mezi 133 a 300 ms.

Zamčený displej není zeď

Autoři ChoiceJackingu testovali jedenáct aktuálních zařízení: Samsung Galaxy A14, S20 FE, A33, S23, Xiaomi 12, Vivo Y36, Oppo A58, Huawei nova 12i, Honor 90 Lite, Google Pixel 7a a Apple iPad Pro 2022. Uspěli na všech.

Nejpřekvapivější zjištění se týká zamčených telefonů. U dvou výrobců (Honor a Oppo) dokázali výzkumníci extrahovat soubory ze zařízení, které mělo zamčený displej. U Xiaomi získali ADB přístup, aniž by na telefonu bylo předem zapnuté vývojářské prostředí. Kapacitní displej totiž nerozpoznává prst. Reaguje na změnu elektrických vlastností v měřicí mřížce. Falešný signál, ať už z elektromagnetické antény, nebo z kabelu, vypadá pro dotykový řadič stejně legitimně jako skutečný dotek.

Důležité je ale říct, co útok nedělá: nepřevede peníze z účtu v okamžiku připojení. Reálný scénář je postupný: získání citlivých souborů, hesel, případně instalace sledovacího softwaru. Teprve pak přichází zneužití. Varování státního zastupitelství okresu Los Angeles i FBI Denver z roku 2023 mluví o krádeži dat a malwaru, ne o okamžitém vyčištění konta.

Proč USB data blocker už nemusí stačit

Roky zněla rada jednoduše: kupte si USB data blocker, malou redukci za pár stokorun, která fyzicky odpojí datové piny a propustí jen napájení. Proti klasickému juice jackingu funguje spolehlivě. Jenže Marionette ukázal, že falešné dotyky putují po napájecí lince, nikoli po datových pinech. Data blocker je nepřeruší.

V Česku aktuálně seženete třeba MicroConnect Safe Charge USB-C na Smarty.cz za 190 Kč nebo Swissten DataGuard na TSBohemia za 160 Kč. Jako první vrstva obrany dávají smysl, ale spoléhat se na ně jako na jedinou ochranu proti novějším útokům je riskantní.

Co skutečně pomůže

Nejúčinnější obrana je paradoxně ta nejstarší: nenabíjet z cizího USB portu.

• Vlastní powerbanka eliminuje kontakt s nedůvěryhodným rozhraním úplně.
• Vlastní síťová nabíječka do zásuvky: běžná 230V zásuvka na letišti nemá datovou linku. Riziko padá na nulu.
• Aktualizace systému: Apple v iOS 18.3.1 z února 2025 opravil chybu, která umožňovala fyzickým útokem vypnout USB Restricted Mode na zamčeném zařízení. Google u Pixelů 6 a novějších nabízí USB Protection v rámci Advanced Protection Mode. Samsung a další výrobci po zveřejnění ChoiceJackingu potvrdili práci na opravách.
• Odmítnutí dialogu: pokud se po připojení kabelu objeví výzva k povolení přístupu k datům nebo ladění, odmítněte ji. Ale právě ChoiceJacking ukázal, že škodlivá nabíječka umí dialog potvrdit za vás.

Veřejně doložené masové incidenty z českých letišť, vlaků nebo obchodních center jsme v rešerši nenašli. Princip útoku ale není vázaný na konkrétní budovu, rizikový je USB port, ne místo. Každý veřejný USB konektor v pražském metru, brněnském nádraží nebo ostravském nákupním centru funguje na stejném rozhraní jako ten na letišti v Atlantě.

Powerbanka za pár stovek je dnes levnější než jeden telefonát na bankovní linku s žádostí o blokaci karty. A na rozdíl od USB data blockeru funguje proti všem třem generacím útoku.

Co přesně se v baterii děje a proč je to definitivní

Lithium-iontový článek funguje díky pohybu iontů lithia mezi elektrodami. Při vyšších teplotách se na rozhraní elektrody a elektrolytu urychluje růst takzvané mezivrstvy (SEI), spotřebovává se aktivní lithium a rozkládá se elektrolyt. Výsledek? Část kapacity zmizí chemicky a žádné nabití ji nevrátí. Apple to ve své oficiální podpořeformuluje jednoznačně: používání iPhonu v příliš horkých podmínkách může trvale zkrátit životnost baterie.

Nejde o to, že telefon po jednom odpoledni na pláži „umře“. Jde o to, že každá epizoda přehřátí ukousne kousek kapacity, který už nikdy nedostanete zpět. Recenzovaná studie v Electrochimica Acta ukázala, jak dramaticky se mění životnost článku s teplotou: při 25 °C vydržel zhruba 615 dnů, při 35 °C už jen 404 dnů, při 45 °C pouhých 159 dnů a při 55 °C jen 86 dnů. Přímý přepočet na mobil v kapse to není, ale směr je jednoznačný.

Letní řetězec chyb, který zná každý, a přesto ho opakuje

Ručník na pláži je jen první článek řetězce. Typický letní den s telefonem vypadá takhle:

• Ráno: Telefon leží na palubní desce cestou k moři, pouští navigaci. GPS, displej na maximum, přímé slunce přes sklo. Podle dat CDC může teplota v autě na slunci dosáhnout 55–78 °C už při venkovních 27–38 °C, a velká část nárůstu přijde během prvních patnácti minut.
• Dopoledne: Mobil na ručníku u vody. Přímé slunce, žádný stín, žádný průvan.
• Odpoledne: Telefon je horký, ale uživatel ho potřebuje: fotky, sociální sítě, zprávy. Ignoruje teplotní varování.
• Večer: Zpátky v hotelu, mobil rovnou na nabíječku. Jenže zařízení je stále přehřáté. Apple přitom jasně říká, že nabíjení se má odložit, dokud se iPhone nevrátí do normální teploty. Samsung radí totéž: odpojit kabel, zavřít aplikace, počkat.

Každý z těchto kroků sám o sobě nemusí být fatální. Dohromady ale tvoří kumulativní zátěž, která baterii stárne rychleji než měsíce běžného používání.

„Mně to funguje“ – vzorec, který výrobci marně řeší

Tady je potřeba být férový: neexistují spolehlivá data, která by dokazovala, že Češi jsou v ignorování teplotních pravidel prokazatelně horší než Němci, Poláci nebo Italové. Je to obecně lidský sklon: podceňovat varování, která nepřinášejí okamžitou bolest. Telefon se přehřeje, ztlumí displej, zastaví nabíjení. Za hodinu zase funguje. A člověk si řekne: „Vidíš, nic se nestalo.“

Jenže stalo. Jen to neuvidíte hned. Projevy přijdou za týdny nebo měsíce: kratší výdrž na jedno nabití, častější dobíjení, občasné samovolné vypnutí, horší výkon při zátěži. U iPhonů 15 a novějších si můžete v nastavení baterie přímo zkontrolovat maximální kapacitu a počet cyklů. Když číslo klesá k 80 %, je čas řešit výměnu. Samsung na své české podpoře jako varovné signály uvádí rychlé vybíjení a neočekávaná vypínání.

Rozpoznatelný vzorec chování vypadá takto: telefon hlásí teplo, výrobce radí přesun do chladu a přerušení používání, ale uživatel pokračuje dál. Navigace v rozpáleném autě? Běží. Focení na slunci? Pokračuje. Nabíjení horkého mobilu? Zapojeno. Pravidla přitom nestanovuje nějaký úřad, stanovují je přímo Apple a Samsung ve svých manuálech a podpoře, protože znají limity vlastního hardwaru.

Horko versus mráz: co je vlastně horší

Zajímavé srovnání. Apple u chladu mluví o dočasném zkrácení výdrže a možném vypnutí, které se po návratu do tepla normalizuje. U horka mluví o trvalém zkrácení životnosti. Vědecké práce potvrzují, že oba extrémy škodí, ale jiným mechanismem: vysoká teplota ničí přes růst mezivrstvy a rozklad elektrolytu, nízká teplota přes nežádoucí depozici lithia na anodě. Pro běžného uživatele je ale klíčové jedno slovo: „trvalé“. Mráz vás zlobí, dokud jste venku. Horko vás zlobí navždy.

Co dělat, když už se to stalo, a kolik to stojí

Zapomněli jste telefon v rozpáleném autě? První krok: přestat ho používat. Odneste ho do stínu, sundejte kryt, nechte přirozeně vychladnout. Nedávejte ho do ledničky, prudký teplotní šok může způsobit kondenzaci uvnitř zařízení. A hlavně: nenabíjejte, dokud není na dotek vlažný.

Pokud už baterie utrpěla a příznaky jsou zřejmé, zbývá výměna. Orientační ceny v autorizovaných servisech v Česku:

Ceny iPhonů vycházejí z veřejného ceníku autorizovaného partnera VSP DATA, u Samsungu jde o příklad servisu BPS Mobil. Modelová závislost je velká, ale řádově se bavíme o částkách, které bolí, zvlášť když jim šlo předejít přesunem telefonu do stínu.

Mimochodem, Samsung uvádí, že samotná výměna baterie trvá v průměru asi hodinu. Hodina v servisu versus pár sekund přesunu mobilu ze slunce do tašky. Matematika je jasná.

Příští léto, až budete rozkládat ručník na pláži, dejte telefon do tašky, do stínu, pod ručník, kamkoliv, kde na něj nesvítí slunce. Baterie vám to neřekne, ale poděkuje.

Sedm týdnů, které rozhodly

Časová osa rozhodování je díky korejským oborovým médiím neobvykle dobře zmapovaná. Už 12. května 2026 ETNews informoval, že Samsung poslal BOE takzvaný RFI (žádost o informace) k vývoji OLED panelu pro základní Galaxy S27. Šlo by o historický precedent: žádný telefon řady Galaxy S dosud neměl displej od čínského dodavatele.

O deset dní později, 22. května, přinesl ZDNet Korea detail, který vysvětluje motivaci. BOE nabídlo panel asi o 5 dolarů levnější než Samsung Display. V přepočtu podle referenčních kurzů ECB to odpovídá zhruba 106 Kč na kus, po české DPH asi 128 Kč. Na jeden telefon to zní jako drobné. Při milionových sériích jde o stovky milionů korun.

Jenže 16. června ZDNet Korea popsal, že nálada uvnitř Samsungu se obrátila. Odpor proti dvojímu dodavatelskému řetězci u vlajkové řady sílil, a to jak ze strany Samsung Display, tak z dalších interních struktur. A 30. června přišla tečka: ETNews oznámil, že BOE vývoj panelu pro S27 zastavilo. Projekt padl.

Proč Samsung couvl

Oficiální vysvětlení neexistuje. Ani Samsung, ani BOE se k věci veřejně nevyjádřily. Z dostupných indicií ale vyplývá, že šlo o kombinaci několika faktorů, ne o jeden jasný technický problém.

Za prvé, byznysový tlak Samsung Display. Vlajková řada Galaxy S je pro Samsung Display vysoce maržová zakázka. Pustit k ní čínského konkurenta by znamenalo ztrátu exkluzivity a signál celému trhu. ZDNet Korea i ETNews zmiňují, že odpor přicházel i od korejských dodavatelů materiálů, kteří jsou na Samsung Display navázaní.

Za druhé, reputační riziko BOE. The Elec už v lednu 2026 popsal výrobní problémy BOE u OLED panelů pro iPhony a přesun milionů kusů zakázek zpět k Samsung Display. BOE sice dodává displeje pro levnější modely Applu (třeba iPhone 17e), ale u náročnějších panelů s LTPO technologií naráží na stabilitu výroby.

Za třetí, právní stín. V červenci 2025 americká komise USITC konstatovala, že BOE zneužilo obchodní tajemství Samsung Display. Vztahy se sice od té doby částečně urovnaly licenční dohodou, ale napětí nikam nezmizelo.

Žádný z těchto bodů sám o sobě nemusel být rozhodující. Dohromady ale vytvořily prostředí, ve kterém úspora 5 dolarů na kus nestála za riziko.

Co to znamená pro cenu Galaxy S27

Samotná ztracená panelová úspora (oněch 128 Kč s DPH) by cenu telefonu viditelně neposunula. Problém je ale širší. Samsung přišel o jednu z mála ověřených cest, jak snížit výrobní náklady, a to v době, kdy ostatní komponenty jdou nahoru.

Podle TrendForce měly výrobní náklady smartphonů v roce 2026 vzrůst o dalších 5–7 %, a to především kvůli pamětem. Čísla z druhého čtvrtletí 2026 jsou ještě dramatičtější: průměrná cena LPDDR5X pamětí vyskočila mezikvartálně o 78–83 %. K tomu se přidává neoficiálně očekávaný nový procesor Qualcomm pro příští generaci vlajkových lodí, jehož cena zatím není známá.

Galaxy S26 startoval v Česku na 23 999 Kč. Pokud Samsung část nákladového tlaku promítne do českého retailu, dá se podle nás čekat zdražení řádově o vyšší stovky až nízké tisíce korun. Ne kvůli displeji samotnému, ale kvůli součtu všeho, co zdražuje, a absenci protiváhy na straně úspor.

Širší obraz: i vlajkové lodě narazily na strop

Celý případ ilustruje něco, co se v mobilním průmyslu děje už delší dobu, ale u vlajkových řad to dosud nebylo tak viditelné. Prostor pro optimalizaci nákladů se zužuje. U levnějších modelů Samsung běžně pracuje s více dodavateli displejů (třeba Galaxy A57 letos odebírá OLED od Samsung Display i čínského CSOT). Jenže u řady Galaxy S, kde zákazník platí prémiovou cenu a očekává prémiovou kvalitu, je každý kompromis pod drobnohledem.

BOE přitom není žádný no-name. Firma se podle dat Omdia drží na 16,7% podílu trhu malých a středních OLED, vyrábí flexibilní panely s LTPO technologií i tandemové OLED. Ale jedno je nabízet technologii na papíře a druhé dodávat ji stabilně v milionových objemech pro nejsledovanější produktovou řadu na trhu. Právě tady Samsung evidentně nechtěl riskovat.

Má smysl čekat, nebo koupit S26 teď?

Situace je poměrně přehledná. Galaxy S26 má známou cenu, známé specifikace a displej od Samsung Display. Galaxy S27 bude mít displej od stejného dodavatele (to je paradoxně pozitivní zpráva vyplývající z celého příběhu), ale jeho cena zatím neexistuje a nákladový tlak směřuje nahoru. Pokud Samsung dodrží dosavadní cyklus, představení S27 lze čekat kolem konce února 2027 s českým prodejem začátkem března.

Kdo je citlivý na cenu, má dnes v S26 jistotu. Kdo chce nejnovější generaci, bude muset počítat s tím, že Samsung má o jednu úsporu méně, a někdo to zaplatí.

Firma může se souhlasem ovládat váš telefon

Mnoho společností v dnešní době umožňuje zaměstnancům používat vlastní mobilní telefony i pro práci. Takový model se označuje jako BYOD (Bring Your Own Device), tedy podle vysvětlení Wikipedie „přineste si vlastní zařízení“. Kromě telefonů pod to může spadat jakékoli chytré zařízení, třeba i notebook, wi-fi router nebo tablet, zkrátka co zaměstnanec využije k práci.

Aby ale bylo možné zajistit bezpečnost firemních dat, musí si obvykle zaměstnanec do telefonu nainstalovat speciální aplikaci, která mu vytvoří takzvaný pracovní profil. Ten pak umožní IT oddělení kontrolovat některá nastavení zařízení. Typicky jde například o:

• Přístup k firemním e-mailům
• Služební aplikace
• Bezpečnostní pravidla telefonu

Nástroj sloužící k ochraně firmy se proměnil ve zbraň

K řízení těchto zařízení používají obvykle firmy systémy označované jako MDM (Mobile Device Management). Ty firmám umožňují centrálně spravovat a zabezpečovat mobilní zařízení zaměstnanců, například instalovat firemní aplikace, vynucovat bezpečnostní pravidla nebo na dálku vymazat data, uvádí Wikipedia. Jedním z nejrozšířenějších je cloudová služba Microsoft Intune.

Zjednodušeně řečeno jde o centrální panel, ze kterého mohou správci spravovat tisíce zařízení najednou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o iPhone nebo telefon s Androidem. A právě tento systém se dle informací stal cílem útoku. Útočníkům se podařilo získat přístup k administrátorskému účtu, což jim fakticky dalo kontrolu nad všemi zařízeními připojenými do firemní infrastruktury.

Stačil jediný příkaz a telefony byly nadobro vymazány

MDM systémy obsahují bezpečnostní funkci s názvem „remote wipe“, tedy vzdálené vymazání. Ta se běžně používá například ve chvíli, kdy zaměstnanec ztratí telefon, nebo mu ho někdo ukradne. IT oddělení může zařízení na dálku resetovat, aby se data nedostala do cizích rukou. Jakmile ale útočníci získali přístup k systému, mohli tuto funkci použít hromadně.

Stačilo vybrat všechna zařízení a spustit příkaz pro reset. Operační systém telefonu pak příkaz vyhodnotí jako legitimní, protože přichází z důvěryhodného serveru, a okamžitě provede obnovení továrního nastavení, vysvětlil WION. Takový typ resetu je radikální. Nejde jen o smazání jedné aplikace nebo pracovního profilu. Telefon se vrátí do stavu, v jakém byl při prvním zapnutí. Zmizí:

• Fotografie a videa
• Kontakty
• Uložené přihlašovací údaje
• eSIM karty
• Přístup k bankovním aplikacím s dvoufaktorovým ověřením

My osobně jsme v tomto případě dospěli k poměrně nepříjemnému závěru. I velmi dobře zabezpečené telefony mohou tak mohou být zranitelné, pokud útočník získá přístup k firemnímu systému, který je spravuje.

Škodlivý kód je ukrytý ve firmwaru a jen těžko odhalitelný

Firmware, který může dle nových zjištění v některých Androidech schovávat virus, je dle vysvětlení Wikipedie nízkoúrovňový software řídící základní funkce zařízení ještě před spuštěním systému. Pokud je škodlivý kód umístěný právě tady, běžná tovární nastavení ani antivir ho nemusí ani zaznamenat, a tím pádem ani odstranit. Podle expertů byla objevena nová varianta malwaru nazvaná Keenadu.

Malware je typu backdoor (tedy zadní vrátka), což obecně znamená, že poskytuje skrytý přístup do systému, přičemž obchází standardní zabezpečení. V tomto případě má tak útočník možnost zařízení plně ovládat, uvádí Wikipedia. Varianta nasazená ve firmwaru některých Androidů je podle odborníků z firmy Kaspersky v tomto ohledu plně funkční. Útočník může:

• Napadnout jakoukoli aplikaci v telefonu
• Instalovat další APK soubory a udělovat jim veškerá oprávnění
• Dostat se k fotkám, zprávám, bankovním údajům anebo poloze
• Sledovat i vyhledávání v anonymním režimu prohlížeče Chrome

Pokud je telefon nakažený touto verzí, může být zneužitá jakákoli informace, která je v něm uložená. Zajímavé ale je, že útočníci prozatím tento potenciál zneužívají spíš k reklamním podvodům, tedy ke generování falešných kliknutí. Jak sami odborníci naznačili, je to jako kdyby s Ferrari jezdili rychlostí Fabie, možnosti jsou zkrátka mnohem rozsáhlejší.

Kaspersky identifikoval přibližně 13 000 infikovaných zařízení. Nejčastěji byla nalezena v Rusku, Japonsku, Německu, Brazílii a Nizozemsku. Malware se nicméně neaktivuje, pokud odhalí jazyk nebo časové pásmo spojené s Čínou. To může naznačovat, odkud asi útočníci pochází, jen přímý důkaz chybí. Nespustí se ani, když zařízení neobsahuje Obchod Google Play a Google Play Services, takže třeba zařízení s alternativními systémy (např. HarmonyOS) zřejmě nebyla cílem.

Ochrana začíná už při koupi nového zařízení

Pro co nejlepší možnou ochranu je zásadní místo nákupu. Levná zařízení z neověřených e-shopů nebo šedého dovozu mohou být větším rizikem. Doporučujeme proto kupovat telefony pouze od oficiálních distributorů a pravidelně kontrolovat dostupnost aktualizací systému.

Zároveň za redakci upozorňujeme, že v případě potvrzené infekce je nejlepší zařízení přestat úplně používat a nahradit ho raději bezpečnou alternativou. Ano, je to sice radikální krok, ale u malwaru na úrovni firmwaru bohužel často jediný účinný.

Nejprve jsou doručeny soubory v ZIP archivu

Skupina hackerů z Ruska byla poprvé pořádně zdokumentována začátkem roku 2024 ukrajinským týmem CERT-UA, informoval SOCPrime. Už tehdy bylo jasné, že cílem jsou hlavně vojenské a vládní struktury, přičemž využívá témata spojená s válkou jako návnadu. V roce 2025 však změnila taktiku a místo e-mailu začala využívat aplikace jako Signal, Telegram a nově i Viber.

Útok startuje doručením ZIP archivu, který vypadá jako oficiální dokument Microsoft Wordu nebo Excelu. Uvnitř se nachází soubory typu LNK (zástupci systému Windows). Ty po otevření zobrazí návnadu v podobě dokumentu a na pozadí spustí škodlivý skript PowerShell. Ten stáhne další archiv ze vzdáleného serveru a aktivuje tzv. Hijack Loader, tedy speciální „zavaděč“ malwaru.

Původní nástroje pro správu IT jsou zneužívány

Nástroj Hijack Loader nenápadně dopraví do systému další škodlivý kód. Využívá pokročilé techniky, aby obešel bezpečnostní kontrolu. Současně kontroluje, jestli je v systému nainstalovaný antivirový software (například Kaspersky, Avast, Bitdefender, AVG, Emsisoft, Webroot či Microsoft) a snaží se přizpůsobit své chování tak, aby zůstal neobjevený.

Po úspěšném spuštění nasadí loader do paměti nástroj Remcos RAT (Remote Access Trojan), který umožňuje vzdálené ovládání napadeného zařízení, popisuje Wikipedia. Ačkoli je Remcos oficiálně nástrojem pro správu IT, je zneužívaný ke kyberšpionáži. Útočník může díky němu spouštět další programy, sledovat aktivitu uživatele, krást data nebo zařízení ovládat.

Proč je tato kampaň varováním i mimo Ukrajinu

Přestože jsou nyní útoky zaměřené na ukrajinské cíle, má metoda větší dopad. Přesun k šifrovaným aplikacím určeným ke komunikaci ukazuje, že tradiční e-mailová ochrana už nestačí. Podobný model jde aplikovat i na firmy v Evropě či soukromé uživatele. Stačí zneužít nějaké aktuální téma nebo interní rozhovory, varuje theHackerNews.

Zásadní je také fakt, že útok probíhá na více úrovních. Oběť často netuší, že otevřením jednoho souboru umožnila stažení dalšího škodlivého balíčku. Kombo sociální manipulace a technické znalosti útočníků je mimořádně nebezpečná. Základem je opatrnost i v aplikacích, které běžně máme za bezpečné. Firmy by měly:

• Omezit spouštění skriptů PowerShell bez oprávnění
• Monitorovat podezřelé plánované úlohy
• Školit zaměstnance v oblasti phishingu mimo e-mail
• Využívat behaviorální detekci namísto pouhých antivirových podpisů

I když to tak mnoha lidem nepřijde, digitální pohroma nutně vůbec nemusí začít výbuchem a obrovskými kyberútoky, nýbrž pouhým kliknutím. Právě proto je důležité rozumět tomu, jak podobné kampaně fungují, jenom tak lze minimalizovat jejich dopad.

V telefonu dnes máme všechno – fotky, zprávy, přístupy k bankovnictví i práci. Proto je zjištění, že existuje typ útoku, který dokáže napadnout iPhone bez jakékoli akce ze strany uživatele, dost alarmující. Redakce Mobify si už nějakou dobu všímá rostoucího počtu varování před „žoldnéřským spywarem“, který zneužívá chyby v systému iOS a krade data i bez uživatelského zásahu.

Útoky probíhají bez potřebné uživatelské akce

Oproti typickému malwaru nejde u žoldnéřského spywaru o masovou hrozbu. Je totiž vyvíjen na zakázku, často i za milionové částky, a používají ho organizované skupiny. Většinou cílí na novináře, aktivisty, politiky, právníky nebo jiné osoby s přístupem k důležitým informacím. Nicméně to neznamená, že běžní uživatelé jsou v bezpečí, zejména používají-li zastaralý software.

Základním pojmem je v tomto případě tzv. zero-click útok, který tedy dle vysvětlení PCMag nevyžaduje akci uživatele. Útočník zneužije doposud neznámou chybu v systému, typicky u iPhonu v komponentě WebKit, která zajišťuje zobrazování webového obsahu v Safari i dalších aplikacích. Telefonu pak stačí „načíst“ speciálně upravený obsah a závadný kód se spustí sám.

Největším problémem je WebKit a starší iOS

Komponenta WebKit je srdcem prohlížení na iPhonu. Právě v ní se ale v minulosti už objevily slabiny, které umožnily spustit cizí kód bez vědomí uživatele. Apple potvrdil, že tyto chyby byly skutečně zneužívány při útocích v terénu, nešlo jen o pouhou teorii. Nicméně na stránkách uvádí vždy informace ohledně řešení a aktualizací.

Zásadní problém je, že velká část uživatelů zůstává na starších verzích systému. Jakmile Apple ukončí jejich podporu, bezpečnostní aktualizace už nepřichází. To se týká například iOS 18, vydaného na podzim 2024, nebo ještě i starších verzí. Útočníci tak mají otevřené dveře, vysvětluje DailyMail. Pokud se spyware do zařízení nainstaluje, může:

• Kopírovat SMS, e-maily i zprávy z chatovacích aplikací
• Stahovat fotografie, videa a dokumenty
• Sledovat polohu v reálném čase
• Zaznamenávat hovory, stisky kláves i hesla

Vše probíhá na pozadí, bez viditelných příznaků, takže i zkušenější uživatelé často nic nerozpoznají.

Apple se snaží varovat, ale čísla nejsou povzbudivá

Apple opakovaně upozornil na to, že útoky jsou globální a dlouhodobé. Řešením je přechod na iOS 26 nebo novější verzi 26.2 a následný restart zařízení. Tyto aktualizace opravují kritické chyby v jádře systému, WebKitu i dalších částech, jako jsou Zprávy, FaceTime nebo App Store.

Přesto podle bezpečnostních laboratoří mělo na začátku roku 2026 iOS 26 nainstalováno jen asi 16 % uživatelů. Lidé se přechodu brání, a když už ji provedou, mnoho z nich si stěžuje na její negativa, informovala redakce Mobify. Další komplikací je fakt, že starší modely jako iPhone X, XS, XR nebo iPhone 8 už novou verzi systému ani nepodporují.

I když teď možná nejste cílem, technologie použitá u žoldnéřského spywaru se dřív nebo později bude aplikovat i při běžnějších kyberzločinech. Kontrolujte si tedy verzi iOS a pokud je to možné, aktualizujte a restartujte telefon. Buďte obezřetní k jakýmkoli „upozorněním od Applu“, která vás vyzývají ke klikání nebo zadávání hesel.

Chytrý telefon supluje počítač, peněženku i další, a proto ho mají kyberzločinci rádi. O to víc je důležitého ho dobře chránit. Uživatelé vybrali ty nejlepší antiviry pro Android, přičemž redakce Mobify zaregistrovala, že se v diskuzích, recenzích i zkušenostech neustále opakují stejné názvy. Jaké mají výhody a čím vynikají?

Androidy jsou dnes pod spoustou druhů útoků

Moderní viry dnes útočí pomocí SMS zpráv, falešných e-mailů, podvodných reklam a APK souborů stahovaných mimo Google Play. Útočník často spoléhá na klam. Aplikace se tváří jako banka, nástroj na úsporu baterie nebo aktualizace systému. Jakmile uživatel povolí oprávnění, malware sleduje chování, čte zprávy nebo přesměrovává platby.

Na kterých antivirech se uživatelé shodují

Když jsme prohlédli diskuze a porovnali zkušenosti lidí, zjistili jsme, že se opakuje několik značek. Mezi absolutní stálice patří ESET, který je často chválený za malý dopad na výkon a baterii. Uživatelé oceňují zejména ochranu proti phishingu, kontrolu aplikací ještě před instalací a fakt, že neběží pořád zbytečně na pozadí. Navíc jak je uvedeno na stránkách, má lokální podporu v českém jazyce.

Velmi silnou pozici má i Avast, hlavně díky tomu, že nabízí i použitelnou bezplatnou verzi. Ta zvládne základní skenování a ochranu proti běžnému viru, zatímco placená varianta přidává ještě ochranu Wi-Fi sítí, falešných webů a citlivých aplikací, uvádí na webu.

Norton je naopak vnímaný jako komplexní řešení pro trochu náročnější uživatele. Dle toho, co uvádí, nabízí kromě antiviru i VPN, ochranu identity a monitoring úniků dat z e-mailů či účtů. Silné ohlasy má také Bitdefender, který uživatelé popisují jako takovou neviditelnou, ale velmi účinnou pomoc. Údajně kolikrát upozorní i na podezřelé odkazy dřív, než na ně člověk klikne.

Někteří lidé zmiňují také Malwarebytes, který je zase vychvalovaný za jednoduché nastavení, rychlost a minimální spotřebu baterie. Dle zkušeností umí blokovat škodlivé odkazy už při jejich načítání, navíc nabízí free verzi. V diskuzích se objevuje i Kaspersky. Ten je v detekci dobrý, ale část lidí upozorňuje na složitější rozhraní, a navíc je ruský.

Zdarma vs. placený antivirus: kde je rozdíl

Bezplatné antiviry jsou samozřejmě použitelné, ale je důležité vědět, co od nich čekat. Obvykle nabídnou jen základní kontrolu aplikací a upozornění na známé hrozby. Jakmile ale používáte mobil k bankovnictví, práci nebo se často připojujete k veřejným Wi-Fi sítím, limity jsou znát.

Prémiové balíčky obvykle stojí několik stovek až kolem tisíce korun ročně a přidávají funkce, které uživatelé považují za opravdu důležité, třeba ochranu v reálném čase, VPN bez omezení, zabezpečení platebních aplikací nebo ochranu proti vykradení telefonu. Absence těchto funkcí je dle nás častým důvodem, proč se lidé ozývají až ve chvíli, kdy už je pozdě.

Je pravda, že mají antiviry dopad na výkon telefonu?

Častý mýtus říká, že antivirus telefon obecně zpomaluje. Zkušenosti uživatelů ale ukazují, že moderní řešení využívají cloudové skenování a mají tak minimální dopad na výkon. U těch špičkových se pokles baterie při běžném používání pohybuje v jednotkách procent.

Jak tedy shrnuje redakce Mobify na základě doporučení lidí: pokud chcete základní ochranu zdarma, zvolte Avast. Pro vyvážený poměr výkonu a bezpečnosti je velmi silný ESET nebo Bitdefender. Náročnější uživatelé, kteří chtějí vše v jednom, sahají po Nortonu. A pokud hledáte jednoduché, lehké řešení zaměřené hlavně na odkazy a web, pozitivní ohlasy má Malwarebytes.

Nová aktualizace mobilního systému iOS by měla být dobrou zprávou. Opravuje chyby, je bezpečnější a přináší nové funkce, a někdy i vzhled. Redakci Mobify se však ozvala čtenářka Andrea, která to s nejnovějším iOS 26 vidí jinak. Apple na aktualizaci tlačí, nicméně lidé, včetně Andrey, mluví o nejhorším upgradu za poslední roky.

„Byla jsem spokojená. Pak přišlo varování“

Grafička Andrea (34) používala iPhone s iOS 18 bez problému. Telefon byl svižný, baterie vydržela celý den a prostředí bylo přehledné. Pak ale přišla varování o chybě ve WebKitu, což je dle vysvětlení Wikipedie jádro prohlížeče Safari, které využívá i řada aplikací. Útoky měly probíhat i bez potřebného zásahu uživatele.

„Najednou mi nefungovala bankovní aplikace, pracovní e-mail hlásil nekompatibilní systém a telefon mi každý večer podsouval aktualizaci. Bála jsem se, že přijdu o data,“ popisuje Andrea důvod, proč iOS 26.2 nakonec nainstalovala. Tento krok už však nevrátí.

Realita po aktualizaci? Chaos a zpomalení

První dojem rozhodně nebyl dobrý, naopak přišel šok. Nový design Liquid Glass působí podle Andrey nečitelně a strašně zmateně. Poloprůhledné prvky, rozmazaná pozadí a nejasné hranice tlačítek jí ztěžují orientaci v telefonu. A není sama. Podobné reakce zaznamenala redakce Mobify opakovaně.

Ještě větší problém ale přišel s výkonem. Telefon se zahřívá, baterie mizí před očima a animace se znatelně sekají. U mobilu, který stál při uvedení kolem 23 000 Kč, je to pro uživatele jen těžko přijatelné. Apple Intelligence, kterou sám Apple chválí na stránkách, je navíc dostupná jen částečně a podle našich vlastních zkušeností často spíš zatěžuje systém, než aby pomáhala.

Tlak vytváří dojem plánovaného zastarávání

Z technického hlediska má Apple pádné argumenty. Opravy WebKitu jsou dostupné pouze v iOS 26 a novějších verzích. Starší systémy už nové bezpečnostní vrstvy nedostanou. Jenže přechod je moc rychlý a pro část zařízení až bolestivý.

Statistiky navíc zkresluje chyba v Safari, která hlásí starší verze systému, než uživatelé skutečně mají, varuje Apple. To vytváří dojem masového odmítání aktualizace. Realita je pravděpodobně někde uprostřed: lidé aktualizují, ale s výrazně větší nechutí než dřív.

Osobně chápeme nutnost chránit uživatele před útoky. Zároveň ale platí, že bezpečnostní aktualizace by neměla zásadně zhoršit použitelnost zařízení. Pokud nový systém běží plynule jen na nejnovějších modelech, vzniká dojem plánovaného zastarávání a za ten Apple v minulosti už jednou draze zaplatil, popsal PCtuning.

Prakticky asi každý už někdy zažil ten zvláštní moment: o něčem mluvíte a vzápětí se vám na mobilu objeví reklama, která s tím souvisí. Většinou si to vysvětlujeme algoritmy a cílenou reklamou, jenže redakce Mobify si všimla, že někdy nejde jen o pocit. Analytici totiž odhalili skupinu aplikací, které dokázaly bez vědomí uživatelů nahrávat okolní zvuky, číst zprávy a posílat je útočníkům.

Zdánlivě nenápadné aplikace sledovaly mnoho věcí

Odborníci z ESETu odhalili 12 aplikací spojených se spywarem označovaným jako VajraSpy. Šest z nich se dokonce dostalo přímo do Obchodu Play, zbytek koloval mimo něj. Na první pohled vypadaly neškodně, třeba jako chatovací nástroje nebo jednoduché komunikační platformy. Po instalaci však spouštěly trojana typu RAT, který útočníkům otevřel dveře k telefonu, vysvětluje Wikipedia.

Nejvíce znepokojivý byl případ aplikace WaveChat, která dle analytiků dokázala nahrávat zvuk na pozadí i ve chvíli, kdy člověk telefon ani aktivně nepoužíval a mikrofon nebyl zapnutý. Kromě toho uměl spyware číst zprávy z aplikací jako WhatsApp nebo Signal, stahovat seznamy kontaktů a sledovat další data.

K šíření využívali útočníci sociální inženýrství

Aplikace nebyly šířené jen tak bez účelu. Útočníci využívali tzv. „romantické pasti“. U obětí si získali důvěru a následně je přesvědčili, aby si stáhly aplikaci pro bezpečné psaní. Podle toho, co víme, se kampaně zaměřovaly především na uživatele v Indii a Pákistánu, přičemž celkový počet stažení se pohyboval okolo 1 400. To se možná jeví jako malé číslo, ale z pohledu cíleného sledování jde o úspěch.

Překvapilo nás, že jedna z aplikací zneužívala dokonce jméno populárního pákistánského hráče kriketu, aby na lidi udělala dojem a působila důvěryhodně. Svědčí to o tom,, jak promyšlené vlastně v závěru tyto útoky jsou.

Mezi identifikovanými aplikacemi se objevily názvy Privee Talk, Let’s Chat, Quick Chat, Rafaqat رفاق nebo Chit Chat. Zvláštní pozornost si zaslouží aplikace MeetMe. V tomto případě šlo o škodlivou kopii, která nemá nic společného se stejnojmennou populární aplikací s více než 100 miliony stažení, informoval Mashable.

Kdo za tím stál a proč by vás to mělo zajímat?

Analytici dospěli k závěru, že za kampaní stála skupina označovaná jako Patchwork APT, známá svými cílenými špionážními operacemi. Nejde tedy o žádné amatéry, ale o organizovanou bandu, která dokáže skrývat škodlivé kódy a obcházet kontroly obchodů s aplikacemi. Pamatujte, že podobné kampaně se mohou kdykoli přesunout i do Evropy.

Základní pravidlo pro ochranu je jako vždy jednoduché. I aplikace z oficiálního obchodu mohou být nebezpečné, na to je třeba myslet. Vždycky kontrolujte vývojáře, recenze a především oprávnění, která aplikace vyžaduje. Chatovací nástroj, který chce přístup k mikrofonu na pozadí nebo ke všem souborům v telefonu, není normální.

Doporučujeme také používat kvalitní bezpečnostní software a pravidelně kontrolovat, jaké aplikace mají přístup k citlivým funkcím. Pokud některou z podezřelých aplikací v telefonu už máte, platí jediné: smazat, smazat, smazat. A ideálně změnit hesla ke všem důležitým účtům.