Co přesně student našel a proč to vypadá podezřele

Zadní strana počítače prozradila na první pohled všechno. Kabel z monitoru směřoval do videokonektoru integrovaného přímo v základní desce, tedy do výstupu, přes který může obraz generovat grafické jádro uvnitř procesoru. Pár centimetrů pod ním zely prázdné výstupy dedikované RTX 3050. Pro běžného uživatele je to jako koupit auto s turbomotorem a pak ho nechat stát v garáži, zatímco jezdíte na kole.

V diskusním vlákně se přidali další lidé se zkušeností z univerzitního prostředí. Jeden komentující napsal: „Pracuji na univerzitě a tohle děláme taky občas.“ Jiný potvrdil totéž o svém kampusu. Nejde tedy nutně o izolovaný případ jedné školy, podobné zapojení se podle komentářů objevuje i jinde.

RTX 3050 není mrtvý hardware, ale ani žádný zázrak

Nvidia uvedla desktopovou GeForce RTX 3050 v lednu 2022 jako vstupní kartu do řady RTX s podporou ray tracingu a DLSS. V roce 2026 už nejde o špičku, ale stále má co nabídnout, zejména ve srovnání s řadou integrovaných grafik.

Podle veřejné databáze UL Benchmarks dosahuje RTX 3050 v testu Steel Nomad mediánu 1 338 bodů. Pro orientační srovnání lze uvést některé současné integrované grafiky:

V tomto konkrétním srovnání je RTX 3050 zhruba 1,7× výkonnější než Intel Arc 140T a 2,4× než Radeon 890M. Samotný výsledek samozřejmě neznamená, že bude karta stejně rychlá ve všech hrách a aplikacích. Pokud skutečně jen zabírá slot a není využívaná, je to každopádně škoda.

Tři možná vysvětlení, žádné potvrzené

Než se rozběhne vlna pobouření, je fér říct, že kabel zapojený do výstupu na základní desce automaticky neznamená, že je dedikovaná karta mrtvá nebo nevyužitá. Existují minimálně tři scénáře:

• Hybridní režim. V některých počítačových konfiguracích může dedikovaná GPU fungovat jako takzvané „render-only zařízení“: stará se o vykreslování a výsledný obraz se na displej dostává přes integrovanou grafiku. Tento princip se používá například u některých notebooků s technologií Nvidia Optimus. U konkrétního univerzitního desktopu ale z fotografie nelze poznat, zda jde právě o tento případ.
• Přesunuté počítače. Stroje mohly původně sloužit v učebně pro CAD, 3D modelování nebo jiné náročné úlohy, kde RTX 3050 dávala smysl. Po přesunu do běžné učebny mohl monitor zůstat připojený k základní desce, případně takové zapojení vyhovuje současnému způsobu používání.
• Prostá chyba. Někdo při instalaci zapojil monitor do prvního dostupného portu a nikdy to neopravil. Stává se to i v komerčních firmách.

Bez vyjádření konkrétní univerzity a jejího IT oddělení nelze žádnou z variant potvrdit. Autor původního příspěvku školu nejmenuje, takže ani my nemáme koho oslovit.

Český kontext: kde hledat odpovědi na veřejné nákupy

Kdyby šlo o českou veřejnou vysokou školu, cesta k odpovědím existuje. Zákon č. 106/1999 Sb. dává každému právo žádat informace od veřejných institucí. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek navíc upravuje povinnosti veřejných zadavatelů týkající se zveřejňování smluv a dalších údajů o veřejných zakázkách. Konkrétní nákupy techniky lze dohledávat také v Národním elektronickém nástroji.

NKÚ ve svém věstníku z roku 2025 prověřoval prostředky na rozvoj materiálně-technické základny veřejných vysokých škol. Našel procesní a hodnoticí nedostatky, ale u kontrolovaných projektů výslovně nekonstatoval nehospodárné vynaložení peněz. To neznamená, že plýtvání neexistuje, ale že z tohoto konkrétního kontrolního závěru nelze takový závěr vyvozovat.

Jak si ověřit, zda váš počítač využívá dedikovanou grafiku

Pokud vás příběh přiměl podívat se na záda vlastního počítače, kontrola je jednoduchá. Fyzicky platí, že konektory v oblasti základní desky vedou k integrované grafice, zatímco konektory umístěné přímo na dedikované kartě vedou k dGPU. Samotné zapojení kabelu ale ještě nemusí říkat, zda se dedikovaná karta skutečně používá. Softwarově můžete ve Správci úloh na záložce Výkon sledovat aktivitu jednotlivých GPU a během náročné grafické úlohy zjistit, která z nich skutečně pracuje.

Univerzitní IT oddělení možná nic netají. Možná jen nikdy nikdo neřekl nahlas, proč je počítač zapojený právě takto, a v tom tichu si student udělal vlastní závěr. Odpověď by přitom mohla být banální i fascinující. Stačilo by se zeptat.

Jak test probíhal a co přesně ukázal

Schiesser svůj experiment záměrně nastavil jako náročný, ale stále realistický scénář. Monitor nepoužíval na hraní ani na sledování filmů, tedy na typické využití, při kterém se obraz často mění. Místo toho simuloval běžnou kancelářskou směnu: statické rozhraní, světlé pozadí, panely nástrojů a okna na stále stejných místech. Kompenzační cykly panelu proběhly za celou dobu 576krát, tedy méně často, než MSI doporučuje, ideálně každé čtyři hodiny.

Po jednadvaceti měsících panel vykazuje:

• Svislou linku uprostřed obrazovky, přesně v místě, kde se stýkala dvě okna vedle sebe.
• Stín spodního hlavního panelu Windows 11, viditelný při zobrazení rovnoměrné plochy.
• Tmavší pravou polovinu, která nesla větší podíl světlého obsahu a vykazovala výraznější známky opotřebení.
• Pokles SDR jasu z 243 na 238 nitů, tedy asi o dvě procenta; poprvé za celou dobu testu.
• Nerovnoměrné stárnutí subpixelů, nejvíce zasažená byla zelená složka.

Proč zrovna zelená? QD-OLED panel nemá bílý subpixel; obraz skládá z červené, zelené a modré složky. Při zobrazení světlých kancelářských ploch má zelená složka největší podíl na vnímaném jasu. Zelené subpixely tak při tomto typu zátěže pracují intenzivněji a mohou stárnout rychleji.

Časová osa: kdy se burn-in začal projevovat

Děsivé na výsledcích není jen konečný stav, ale také tempo, jakým se artefakty objevovaly. Schiesser publikoval průběžné aktualizace a díky nim je vidět vývoj degradace:

• Po 200–250 hodinách (zhruba měsíc): žádné viditelné stopy.
• Po 650–750 hodinách (tři měsíce): první slabé náznaky, viditelné jen na testovacích snímcích.
• Po 1 200–1 500 hodinách (šest měsíců): středová linka a stín hlavního panelu už byly znatelnější, ale při běžném obsahu stále příliš nepřekážely.
• Po 2 500 hodinách (dvanáct měsíců): artefakty byly zřetelnější, kompenzační cykly dokázaly jejich viditelnost dočasně zmírnit; v devátém měsíci byla středová linka paradoxně méně výrazná než v šestém.
• Po 5 000 hodinách (jednadvacet měsíců): vypálení začalo být, slovy autora, „otravné“. Při tmavších a rovnoměrných scénách už ho nelze ignorovat.

Výraznější změny se podle průběžných výsledků objevily mezi třetím a šestým měsícem. Poté degradace pokračovala pozvolněji, ale kumulovala se. Schiesser sám odhadoval, že při vyváženějším režimu, řekněme čtyři hodiny statického obsahu denně místo osmi, by se podobný stav mohl dostavit výrazně později, přibližně po třech a půl letech. Jde ale o jeho odhad, nikoli o laboratorně ověřenou životnost.

Strašák, nebo realistická hrozba?

Osm hodin denně čistě statické kancelářské práce při světlém režimu je časově běžná směna, ale z hlediska podmínek jde o velmi náročný scénář pro OLED. Sám Schiesser svůj test označuje jako „realistický, ale přísnější“ a opakovaně upozorňuje, že OLED monitory jsou vhodné i pro produktivitu, ale dlouhodobé zobrazování stejných statických prvků představuje pro organické subpixely větší zátěž než obsah, který se průběžně mění.

To ale neznamená, že jde o umělý problém. Kdo si koupí monitor s QD-OLED panelem a chce na něm celý den pracovat v Excelu, používá ho právě způsobem, který v testu vedl k trvalým stopám. Burn-in nevzniká náhodně, ale souvisí s dlouhodobě neměnným obrazovým vzorem a nerovnoměrným stárnutím subpixelů.

Pro srovnání: RTINGS ve svém dlouhodobém testu zaznamenal u OLED panelů různé známky nerovnoměrného opotřebení, jejich výraznost se ale lišila podle typu zátěže a konkrétního panelu. Při pestřejším obsahu mohou být podobné artefakty méně výrazné nebo při běžném sledování obtížně postřehnutelné. U LCD nebo Mini-LED monitoru se při identickém režimu nevyskytuje klasický OLED burn-in; tyto technologie mají jiné formy stárnutí a nerovnoměrnosti podsvícení.

Co dělat, když OLED monitor chcete i na práci

MSI si je rizika dobře vědomo. Na české produktové stránce modelu MPG 321URX výslovně uvádí tříletou záruku na vypálení panelu a nabízí sadu nástrojů OLED Care 2.0. Podle oficiálního blogu výrobce by uživatelé měli aktivovat:

• Panel Protect, automatickou kompenzaci subpixelů.
• Pixel Shift, nepatrný posun obrazu, který rozloží zátěž.
• Taskbar Detection a Boundary Detection, lokální ztmavení statických prvků.
• Static Screen / Multi Logo Detection, detekci neměnných oblastí.

K tomu Schiesser doporučuje tmavý režim systému i aplikací, černý spořič obrazovky po pár minutách nečinnosti a nižší jas. Už v šestém měsíci odhadoval, že kombinace těchto opatření může životnost panelu výrazně prodloužit.

V Česku se MSI MPG 321URX aktuálně prodává zhruba od 17 400 do 20 500 Kč. Pro kontext: srovnatelný 32palcový 4K IPS kancelářský monitor iiyama vyjde na necelých 11 400 Kč, 32palcový 4K Mini-LED od INNOCN na asi 19 600 Kč, tedy za podobné peníze, ale bez rizika klasického OLED burn-inu.

Komu OLED dává smysl a komu ne

Samsung Display pro rok 2026 nasadil novou architekturu V-Stripe QD-OLED, která má mimo jiné zlepšit čitelnost textu a ostrost při práci s dokumenty. Výrobci tedy sami vědí, že produktivita je u OLED monitorů citlivé místo, a snaží se tento problém řešit.

Jednadvacetiměsíční test neříká, že OLED monitor po dvou letech „umře“. Říká něco konkrétnějšího: pokud na špičkovém QD-OLED panelu děláte osm hodin denně totéž (stejná okna, stejný hlavní panel, stejné světlé rozhraní), může se na něm dlouhodobě projevit nerovnoměrné stárnutí. Pro kombinaci práce a hraní zůstává OLED velmi atraktivní díky kvalitě obrazu. Pro čistou kancelář je ale potřeba počítat s tím, že dlouhodobě statický obsah představuje pro panel větší zátěž než běžná práce s proměnlivým obrazem.

Co se na monitoru skutečně děje

Zapomeňte na prosté zrcadlení displeje telefonu. Když kompatibilní Pixel detekuje externí monitor, spustí samostatnou desktopovou relaci. Na monitoru se objeví hlavní panel s připnutými i právě běžícími aplikacemi, okna lze libovolně přesouvat a měnit jejich velikost a celý systém reaguje na kurzor myši včetně pravého tlačítka. Klávesové zkratky fungují tak, jak je znáte z počítače.

Telefon mezitím zůstává plně funkční. Můžete na něm odpovídat na zprávy, zatímco na monitoru editujete tabulku. Tohle je zásadní rozdíl oproti starším pokusům o „telefon jako počítač“: nejde o projekci jedné obrazovky na druhou, ale o dva paralelní pracovní prostory.

Kdo to dostane a co k tomu potřebujete

Google desktopový režim nepouští na každý Android. Podporu mají:

• Pixel 8, 8a a novější modely řady 9 a 10
• Vybraná zařízení Samsung, konkrétně Galaxy S26, Fold7, Flip7 a Tab S11

Pro české uživatele je podstatné, že Google Store funguje v ČR jako oficiální prodejní kanál a aktualizace se šíří postupně během několika týdnů podle modelu a operátora. Geografická blokace funkce v dostupných materiálech vidět není.

K samotnému spuštění stačí monitor s USB-C nebo HDMI vstupem a odpovídající kabel. Pro reálnou práci ale počítejte ještě s Bluetooth nebo USB myší a fyzickou klávesnicí, bez nich se z desktopového prostředí stává jen hezká podívaná. Systém umí pracovat s externími klávesnicovými rozloženími podle jazyka, takže česká diakritika by neměla být překážkou na úrovni platformy. Kvalita ale závisí na konkrétní aplikaci.

Plnohodnotný počítač? Ano, ale s hvězdičkou

Web, e-mail, dokumenty, lehká kancelářská práce, videohovory, multitasking ve třech oknech najednou: tohle všechno desktopový režim zvládne. Pro člověka, který potřebuje na služební cestě odpovědět na maily a upravit prezentaci, je Pixel připojený k hotelovému monitoru reálná alternativa k notebooku.

Jenže „plnohodnotný počítač“ má své limity. Řada aplikací třetích stran je stále navržená čistě pro dotykové ovládání na výšku. Zamčená orientace, nefunkční klávesové zkratky, okno, které odmítá změnit velikost. Google na problém upozorňuje sám a tlačí vývojáře k adaptaci; od Androidu 17 dokonce zmizí možnost, aby se aplikace cílící na nové API odmítly přizpůsobit velkým obrazovkám. Konkrétní termíny, kdy třeba Microsoft Word nebo další velké aplikace doplní plnou podporu, ale veřejně nikdo neoznámil.

Podle nás je právě tohle skutečný zlom, na který čekáme. Hardware je připravený, systém funguje. Chybí poslední dílek: aby se aplikace na monitoru chovaly jako desktopové, ne jako nafouklé mobilní verze.

Jak si stojí vedle Samsung DeX a Apple

Samsung DeX existuje roky a je v praxi vyzrálejší. Nabízí přetahování mezi okny, desítky optimalizovaných pracovních aplikací, bezdrátové připojení k televizi a možnost pokračovat v práci na telefonu během relace DeX. Google teď v podstatě dorovnal základní scénář, ale Samsung má náskok v ekosystému a vyladěnosti.

Srovnání s Apple je ještě zajímavější. iPadOS 26 přidal nový okenní systém s panelem nabídek, ale pořád běží na tabletu, ne na telefonu. MacBook Neo s čipem A18 Pro je zase plnohodnotný notebook s macOS, tedy úplně jiná liga. Desktopový režim Androidu je nejmobilnější a nejúspornější varianta „počítače z telefonu“, ale zároveň ta s nejmenší garancí, že se každá aplikace zachová tak, jak čekáte.

Větší plán než jen kabel a monitor

Desktopový režim není izolovaná funkce. Google ho zasazuje do strategie, kterou interně označuje jako „adaptive-first“: Android se má chovat rozumně na jakékoli obrazovce, od hodinek po Googlebook, tedy připravovanou laptopovou platformu postavenou na androidovém základu. Už v říjnu 2025 přidal do frameworku Jetpack WindowManager nové šířkové třídy pro velmi velké displeje, čímž připravil půdu pro dnešek.

Kdo chce web, dokumenty a jednoduchý multitasking, může zkoušet už teď. Kdo je závislý na konkrétních pracovních aplikacích a bezchybném ovládání, udělá lépe, když počká na další kola vyladění. Jedno je ale jasné: éra, kdy telefon uměl na monitoru jen zrcadlit svou obrazovku, právě skončila.

Jak se z monitoru stala reklamní brána

Klíčové je pochopit, že monitor sám o sobě do počítače nic neinstaloval. Celý mechanismus běží přes oficiální funkci Windows, kterou Microsoft dokumentuje pro výrobce periferií. Funguje to takto:

• Uživatel připojí monitor k počítači přes HDMI nebo DisplayPort.
• Windows rozpozná zařízení a stáhne k němu metadata z Microsoftu.
• V metadatech je odkaz na doprovodnou aplikaci v Microsoft Store, v tomto případě balíček LGElectronics.LGMonitorApp.
• Aplikace Windows automaticky stáhne a nainstaluje na pozadí. Bez notifikace, bez dialogového okna a bez přímého souhlasu uživatele.

Tohle není exploit ani bezpečnostní chyba. Microsoft uvádí, že instalace doprovodných aplikací může probíhat automaticky na pozadí. Výrobci periferií tento kanál běžně využívají pro ovladače a konfigurační nástroje. LG ho ale využilo způsobem, který uživatelům připomínal adware: aplikace se po instalaci spouštěla při každém spuštění systému a zobrazovala vyskakovací okno s nabídkou McAfee.

Co přesně LG nabízelo a co tvrdí

Tady je důležité rozlišit tři věci, které se v online debatě často míchají:

• Tichá instalace LG aplikace – doložená a reprodukovatelná, probíhala bez vědomí uživatele.
• Zobrazení reklamy na McAfee – doložené v 31 z 32 testů Gamers Nexus.
• Plná instalace McAfee – zde důkaz chybí. Podle dostupných dat se McAfee automaticky nenainstaloval bez kliknutí uživatele.

LG v oficiálním vyjádření citovaném serverem PCGamesN tvrdí, že McAfee se nikdy neinstaluje bez výslovného souhlasu a že LG Monitor App Installer nepřistupuje k osobním údajům, neshromažďuje je ani nepřenáší. Formálně to může být pravda, pokud chápeme „instalaci McAfee“ úzce jako kompletní instalaci antivirového programu. Jenže Burke ve svém testu upozornil, že samotná aplikace LG v podmínkách oprávnění uvádí přístup ke kategoriím jako „all system resources“, geolokace, kontakty nebo přihlašovací údaje. Nezávislý důkaz skutečného odesílání těchto dat se zatím nepodařilo dohledat, ale rozsah deklarovaných oprávnění je u nástroje pro monitor přinejmenším neobvyklý.

Za reklamou na McAfee stojí doložený obchodní vztah. McAfee v únoru 2021 oznámilo tříletou dohodu s LG o předinstalaci třicetidenní zkušební verze svého bezpečnostního softwaru na zařízeních LG. Zda LG za zobrazování těchto nabídek na monitorech získává provizi, veřejně známo není.

Které monitory jsou postižené a jak to zkontrolovat

Oficiální seznam dotčených modelů LG nezveřejnilo. Z veřejně doložených zdrojů víme o těchto:

Problém se objevil napříč cenovými hladinami – od monitorů za několik tisíc korun až po prémiové modely za desítky tisíc. Regionální omezení se v dostupných zdrojích neobjevilo; dotčené modely se prodávají globálně, včetně České republiky.

Jak zjistit, zda se vás problém týká: otevřete Nastavení → Aplikace → Nainstalované aplikace a vyhledejte „LG“. Pokud tam najdete LG Monitor App nebo LG Monitor App Installer, aplikace je nainstalovaná. Další stopy najdete ve Správci úloh na kartě Po spuštění nebo v Prohlížeči událostí pod cestou Applications and Services Logs → Microsoft → Windows → DeviceSetupManager → Admin.

Odinstalace je standardní. Stačí kliknout na Odinstalovat v nastavení aplikací. Aby se aplikace po odpojení a opětovném připojení monitoru znovu automaticky nestáhla, je potřeba aktivovat systémovou zásadu „Zabránit automatickému stahování aplikací spojených s metadaty zařízení“, kterou Microsoft popisuje v dokumentaci k instalaci zařízení.

Proč to dva roky nikdo neodhalil

Odpověď je prostá a zároveň znepokojivá: systém je navržený tak, aby byl neviditelný. Microsoft v dokumentaci uvádí, že automatická instalace doprovodných aplikací probíhá bez upozornění. Uživatel si toho všimne pouze tehdy, když cíleně kontroluje seznam nainstalovaných aplikací, položky ve Správci úloh nebo narazí na vyskakovací okno po spuštění systému. I to ale může snadno zavřít a zapomenout na něj.

První veřejná stížnost na Microsoft Community se objevila 19. listopadu 2024. V červenci 2025 přibyla další. Obě zůstaly bez širšího ohlasu. Teprve když Burke z Gamers Nexus problém systematicky reprodukoval a zdokumentoval ve videu, téma výrazně zarezonovalo. Microsoft se ke konkrétní kauze k 23. červenci 2026 veřejně nevyjádřil.

Pikantní je, že monitorová utilita LG OnScreen Control je podle podpory LG určena jen pro část modelů a pro aktualizace firmwaru ani nemusí vyžadovat USB datové propojení s monitorem. Většina uživatelů používá monitor čistě jako obrazovku přes HDMI nebo DisplayPort. Aplikaci, kterou nikdy nepotřebovali, tak mohli získat bez vědomí – a s ní i reklamu na software, o který nežádali.

Z běžného monitoru se stal tichý distribuční kanál softwaru třetí strany. Ne proto, že by LG obešlo zabezpečení Windows, ale proto, že Windows takový kanál oficiálně nabízí a LG ho využilo způsobem, který uživatelé vnímali jako nevyžádaný reklamní software.

Co přesně za ty peníze dostanete

Lenovo A100 Cloud Grey (F0JN000NCK) je all-in-one počítač s 23,8palcovým Full HD IPS panelem, který má podle oficiálního datasheetu Lenova pokrytí 99 % sRGB a antireflexní povrch. Uvnitř těla monitoru sedí procesor Intel N100, 8 GB operační paměti a 512GB SSD. Součástí balení je drátová klávesnice, myš a 65W napájecí adaptér.

Klíčové parametry v přehledu:

Zajímavý detail: HDMI výstup umožňuje připojit druhý monitor. Nejde tedy jen o uzavřený „počítač v monitoru“, ale i o základ jednoduchého dvoumonitorového pracoviště.

Pro koho je to ideální volba, a pro koho ne

Intel N100 je úsporný čip s TDP pouhých 6 W. Čtyři jádra bez hyper-threadingu a maximální podpora 16 GB RAM v jednom kanálu jasně říkají, kam tento stroj patří. Prohlížeč s desítkami záložek, Office, e-maily, internetové bankovnictví, videohovory přes Teams nebo Zoom, sledování videí; tohle všechno zvládne bez problémů.

Kde narazíte: moderní hry, střih videa, práce s RAW fotografiemi ve větších dávkách nebo virtuální stroje. Na to N100 jednoduše nemá. Oproti vyšším konfiguracím řady A100 s osmijádrovým i3-N305 jde o výrazně nižší výkonovou třídu.

Ideální cílová skupina je jasná: senior, školák, domácnost, recepce, nenáročný home office. Zkrátka kdokoliv, kdo chce na stole minimum kabelů a hotový počítač bez skládání.

Jak si stojí oproti konkurenci a alternativám

Tady se ukazuje, v čem je cena 9 489 Kč silná. Zkusili jsme sestavit nejlevnější alternativu z oddělených komponent na Alze: mini PC Umax U-Box A15 Pro stojí 9 990 Kč a 24palcový IPS monitor Philips 24E1N1100A vyjde na 1 923 Kč. Dohromady 11 913 Kč, a to ještě bez klávesnice a myši. Lenovo A100 má displej i periferie rovnou v ceně a je o téměř 2 500 Kč levnější.

A co jiné all-in-one počítače?

• HP 22-dg0002nc za 15 590 Kč nabízí silnější osmijádrový Intel i3-N300 a USB-C port, ale má menší 21,45″ VA displej s horším podáním barev.
• ASUS ExpertCenter P400 s 23,8″ displejem a procesorem Core 3 100U startuje na 14 490 Kč, jenže bez operačního systému; za Windows 11 Home si připlatíte dalších zhruba 2 500 Kč.

Lenovo A100 je jednoznačně nejlevnější cesta ke kompletnímu počítači s displejem a Windows. Za ten rozdíl v ceně ale platíte slabším procesorem a absencí USB-C.

Co chybí a co by mohlo vadit

Největší konstrukční kompromis je chybějící USB-C. V roce 2026 to znamená, že nepřipojíte moderní dokovací stanici jedním kabelem, u rychlých externích SSD s USB-C konektorem budete potřebovat redukci a telefon s USB-C nabíječkou nezapojíte přímo. Pro myš, klávesnici, flashku nebo tiskárnu to problém není; čtyři USB-A porty stačí.

Druhá věc je upgradovatelnost. All-in-one počítače obecně neumožňují tak snadnou výměnu komponent jako klasická skříň. RAM i SSD sice technicky vyměnit lze, ale prostor uvnitř je omezený a zásah do zařízení může mít vliv na záruku. Kdo plánuje za rok přidávat paměť nebo měnit disk, měl by to vzít v potaz.

Poslední poznámka k ceně: nabídka za 9 489 Kč byla ověřena k 16. červenci 2026 a Alza neuvádí datum ukončení akce. Kdo váhá, neměl by čekat příliš dlouho.

Za necelých deset tisíc korun je Lenovo A100 nejjednodušší způsob, jak mít na stole kompletní počítač s velkým displejem, Windows a periferiemi bez jediného dalšího nákupu. Není to výkonový zázrak, ale přesně to od něj nikdo nečeká.