<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>mozková buňka &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<atom:link href="https://mobify.cz/clanky/tagy/mozkova-bunka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mobify.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Sun, 22 Nov 2026 01:32:14 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/02/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>mozková buňka &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<link>https://mobify.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vědci propojili 15 živých počítačů z mozkových buněk a vznikl kolektivní mozek. V testech porazil klasickou AI</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/vedci-propojili-15-zivych-pocitacu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 22 Nov 2026 16:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[AI]]></category>
		<category><![CDATA[mozková buňka]]></category>
		<category><![CDATA[počítač (PC)]]></category>
		<category><![CDATA[umělá inteligence]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=18559</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Australská firma Cortical Labs na konferenci ICOI ve Washingtonu představila síť 15 biologických počítačů, která v navigačním testu překonala AI.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Každý z patnácti strojů v síti HIVE je takzvaný CL1 – zařízení, v němž živé lidské neurony rostou přímo na křemíkovém čipu. Ten jejich elektrickou aktivitu v reálném čase zaznamenává a zároveň je stimuluje. Neurony tak dostávají podněty ze simulovaného prostředí a svými odpověďmi zpětně ovlivňují jeho chování. Vzniká uzavřená smyčka: buňky se učí, reagují a přizpůsobují, aniž by je někdo programoval v klasickém smyslu slova.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Když společnost Cortical Labs propojila patnáct těchto jednotek do jednoho systému, vznikla síť, která v konkrétních úlohách výrazně překonala jak samostatný biologický počítač, tak referenční model hlubokého posilovaného učení označovaný jako DQN. Podstatou tohoto výsledku přitom není jedno vítězné číslo, ale skutečnost, že biologické počítání poprvé ukázalo cestu od izolované kultury neuronů k odolnější a lépe škálovatelné architektuře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně je CL1 a jak funguje</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Představte si zařízení o velikosti stolního počítače. Uvnitř se nachází křemíkový čip, na němž roste kultura lidských neuronů udržovaná v živném roztoku. Buňky mohou přežívat až šest měsíců. Operační systém biOS jim posílá elektrické signály, například informace o poloze virtuální postavy v herní mřížce. Neurony na tyto podněty reagují vlastní elektrickou aktivitou, kterou systém následně převádí na příkazy pro simulované prostředí. CL1 tedy není klasický procesor. Nemá instrukční sadu ani pevně danou výpočetní architekturu. Jeho „výpočetní síla“ spočívá v plasticitě živých neuronů, které se dokážou reorganizovat na základě zpětné vazby.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Cortical Labs tento stroj už komerčně nabízí prostřednictvím platformy <a rel="nofollow noopener" href="https://www.corticallabs.com/cloud">Cortical Cloud</a>. Ta umožňuje vzdáleně spouštět kód na zařízeních CL1 a pracovat s nimi v reálném čase. Jeden CL1 spotřebuje přibližně 30 W, celý rack pak zhruba 850 až 1 000 W. Jde tedy o relativně nízkou spotřebu ve srovnání se sestavami grafických karet používanými v běžných datacentrech pro umělou inteligenci.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak HIVE porazil umělou inteligenci</h2>



<p class="wp-block-paragraph">HIVE nepředstavuje jednu obrovskou propojenou „mozkovou“ tkáň. Jde o síť samostatných zařízení CL1, z nichž každé pracuje s vlastní neuronovou kulturou. Společnost Cortical Labs na <a rel="nofollow noopener" href="https://organoidintelligence.org/">konferenci ICOI</a> v říjnu 2026 představila výsledky dvou klíčových experimentů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V testu <strong>rozpoznávání symbolů</strong> zvýšilo propojení sedmi jednotek přesnost z přibližně 80 % u jediného CL1 na 99 %. Patnáct jednotek uvedených v názvu systému HIVE představuje jeho celkovou velikost, zatímco tento konkrétní výsledek pochází z konfigurace se sedmi stroji.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V <strong>navigačním testu</strong>, při němž virtuální postava hledá cestu v mřížce k určenému cíli, vědci porovnávali HIVE s modelem Deep Q Network (DQN), který využívá klasické hluboké posilované učení. Výsledky byly následující:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><tbody><tr><th><strong>Systém</strong></th><th><strong>Dosažené skóre (% maxima)</strong></th></tr><tr><td>DQN (klasická AI)</td><td>cca 32 %</td></tr><tr><td>Nejlepší jednotlivý CL1</td><td>cca 40 %</td></tr><tr><td>Kolektiv více CL1 (hlasování)</td><td>cca 70 %</td></tr><tr><td>Specializované skupiny CL1</td><td>cca 80 %</td></tr></tbody></table></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Překvapivé bylo také to, že si jednotlivé jednotky CL1 v rámci sítě spontánně rozdělily úkoly. Některé se specializovaly na určité aspekty navigace, aniž by je k tomu někdo cíleně vedl. Přesný mechanismus tohoto chování zatím nebyl veřejně popsán. Cortical Labs ho však přisuzuje kombinaci neuronální plasticity, zpětné vazby a rozdílných vlastností jednotlivých neuronových kultur.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč to není konec klasických čipů</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Než se začneme představovat biologické serverovny, je potřeba zasadit výsledky do správného kontextu. Srovnání s DQN se týká jediné konkrétní navigační úlohy, nikoli obecného výpočetního výkonu. Plnohodnotnou recenzovanou studii, která by podrobně popisovala výsledky HIVE, se nám zatím nepodařilo dohledat. Zveřejněné výsledky pocházejí z konferenční prezentace, a nelze je proto považovat za definitivně ověřené.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Živé neuronové kultury navíc mohou každý den vykazovat odlišný výkon. Některá skupina neuronů může přestat reagovat a údržba celého biologického systému je technicky náročná. Právě zde se ale ukazuje význam HIVE: ostatní jednotky mohou převzít část práce za tu, která přestane fungovat. Hlavním přínosem tak není hrubý výpočetní výkon, ale větší odolnost celého systému.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Sama společnost v roce 2026 uvedla, že biologické počítání „není určeno k nahrazení tradičního křemíku“. Má jít o doplňkovou technologii pro specifické úlohy, například modelování neurologických onemocnění, testování léčiv nebo neurovědecký výzkum. V srpnu 2026 už v prostředí <a rel="nofollow noopener" href="https://medicine.nus.edu.sg/news/nus-medicine-dayone-and-cortical-labs-unveil-biological-data-center-prototype-in-singapore/">NUS Medicine v Singapuru</a> fungoval dvacetijednotkový rack CL1 jako prototyp biologického datacentra. Podobný prototyp byl zprovozněn také v australském Melbourne.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro budoucnost a pro Česko</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Skutečný průlom systému HIVE nespočívá v jediném navigačním testu. Důležité je především to, že se biologické počítání posouvá od izolovaných laboratorních experimentů k infrastruktuře zahrnující propojené sítě zařízení, cloudové platformy a prototypy celých racků. Plány rozvoje oboru označovaného jako organoidová inteligence počítají s hybridním přístupem: biologický substrát zajišťuje adaptaci a průběžné učení, zatímco klasické počítače se starají o rozhraní a datovou infrastrukturu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V Česku zatím přímého partnera společnosti Cortical Labs nenajdeme. Příbuzné výzkumné obory se tu ale rozvíjejí. Na Masarykově univerzitě se vědci zabývají cerebrálními organoidy a elektrofyziologickými změnami souvisejícími s Alzheimerovou chorobou. Skupina NEURIN využívá neurony odvozené z indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC) a trojrozměrné organoidy při výzkumu neurodegenerativních onemocnění. CIIRC ČVUT zase buduje AI cluster CLARA, který se zaměřuje mimo jiné na analýzu mozkových signálů. Nejbližší praktické využití biologického počítání v Česku by tak pravděpodobně přišlo nejprve ve výzkumu neurologických onemocnění, nikoli v podobě masově rozšířeného hardwaru.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Patnáct neuronových kultur, které si dokážou samy rozdělit práci a při navigaci překonat algoritmus hlubokého učení, zní jako sci-fi. Jenže rack s dvaceti takovými jednotkami už stojí v singapurské laboratoři a slouží k experimentům s biologickým výpočtem. Hranice mezi laboratorní kuriozitou a skutečnou technologickou infrastrukturou se tak začíná posouvat.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/11/adobe-programy-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="22054" />
	</item>
	</channel>
</rss>
