Co přesně o Fitbit Edge víme

Uniklé specifikace, které jako první přinesl Android Headlines a následně je rozšířily další redakce, kreslí poměrně ucelený obrázek:

• Displej: 1,34″ AMOLED, podlouhlý formát typický pro řadu Charge
• Senzory: GPS (GNSS), výškoměr, automatické rozpoznání aktivit
• Konektivita: Bluetooth LE, bez Wi-Fi, bez LTE
• Funkce na zápěstí: notifikace z telefonu, Google Maps, ovládání YouTube Music, Find My Phone
• Kompatibilita: Android 11+ a iOS 16.4+
• Výdrž baterie: až 7 dní bez always-on displeje, přibližně 2 dny s AOD
• Odhadovaná cena: 179 € / 159 £ (podle úniku citovaného přes Dealabs)

Při přepočtu kurzem ČNB z 6. října 2026 vychází evropská cena orientačně na 4 400 až 4 600 Kč. Reálná česká cenovka by ale mohla být vyšší. Google zatím Česko neuvádí v oficiálním seznamu regionální dostupnosti Fitbit zařízení, přestože český Google Store sekci Fitbit aktivně zobrazuje.

Proč Google tři roky mlčel

Oficiální vysvětlení neexistuje. Fakta ale naznačují určitý sled priorit. V květnu 2026 Google uvedl bezdisplejový Fitbit Air za 99 dolarů, minimalistický tracker bez obrazovky zaměřený na pasivní sběr zdravotních dat. Současně převedl celý ekosystém Fitbit z původní aplikace do nové Google Health. Nejdřív tedy přestavěl software a zaměřil se na nejjednodušší segment. Teprve potom se podle úniků vrací ke střední třídě s displejem.

Edge tak zaplňuje mezeru, kterou Google po Charge 6 nechal prázdnou: prostor mezi jednoduchým trackerem na zápěstí a plnohodnotnými Pixel Watch 5, které stojí výrazně víc a fungují výhradně s Androidem. Fitbit Air neměl displej, zatímco Pixel Watch vyžadují výrazně častější nabíjení. Edge má být kompromisem pro ty, kdo chtějí vidět data přímo na zápěstí, ale nechtějí řešit nabíjení každý den.

Týden výdrže v kontextu konkurence

Sedmidenní výdrž zní lákavě, ale u trackerů Fitbit nejde o novinku; až sedm dní oficiálně slibuje i Charge 6. Edge by této hodnoty podle úniku mohl dosahovat díky kombinaci menšího displeje, úspornějšího čipsetu bez plného Wear OS a absence Wi-Fi i LTE. Jde o kombinaci, která šetří energii, ale zároveň znamená omezenější funkce.

Jak si Edge stojí vedle konkurence?

Edge tedy nebude králem výdrže v celé kategorii. Xiaomi vydrží výrazně déle a Garmin také. Oproti plnohodnotným chytrým hodinkám od Applu a Samsungu je ale rozdíl zásadní. Sedm dní proti zhruba jednomu. Pro určitý typ uživatele může právě výdrž převážit nad širší nabídkou funkcí.

Pro koho Edge dává smysl a pro koho ne

Silným kandidátem na Edge je člověk, který chce GPS na běhání, notifikace na zápěstí a základní ovládání hudby, ale nechce každý večer hledat nabíječku. Důležitý detail: Edge podle úniků funguje i s iPhonem, zatímco Pixel Watch 5 jsou pouze pro Android. Fitbit tak zůstává pro Google vstupní branou k uživatelům ekosystému Apple.

Naopak kdo čeká LTE, volání ze zápěstí, široký katalog aplikací nebo plnohodnotný Wear OS, ten u Edge narazí. V Evropě je situace ještě omezenější: Google od června 2024 v rámci EHP zrušil možnost instalace aplikací třetích stran na zařízení Fitbit prostřednictvím Fitbit Gallery. Edge tak bude v Evropě spíše uzavřeným trackerem s několika vybranými funkcemi od Googlu než otevřenou platformou.

Kdy se Edge objeví v prodeji

Přesné datum Google neoznámil. Časová osa úniků, která se táhne od srpna přes září až do října 2026, ale naznačuje, že představení by mohlo být otázkou týdnů. Zda bude Česko mezi prvními trhy, zůstává otevřené. Google tu Fitbit nabízí, ale oficiální regionální dostupnost jednotlivých modelů se liší a samotné úniky zatím český prodej nepotvrzují.

Fitbit Edge nepůsobí jako revoluce. Pokud se úniky potvrdí, půjde spíše o strategický návrat k formátu, o kterém Google ví, že funguje, a který po tři roky nechal bez přímého nástupce.

Proč se port zanáší a jak to poznat

Mechanismus je překvapivě prostý. Telefon nosíte v kapse nebo v tašce, kde se hromadí drobná textilní vlákna, prach a další nečistoty. Ty se postupně usazují v dutině USB-C konektoru. Pokaždé, když zasunete kabel, zatlačíte je o kousek hlouběji. Časem se slisují do kompaktní vrstvy, která brání konektoru v úplném zasunutí a správném dosednutí na kontakty.

Typické příznaky zaneseného portu:

• Kabel nesedí „na doraz“, mezi telefonem a konektorem je viditelná mezera.
• Nabíjení funguje jen v určité poloze nebo pod úhlem.
• Kabel se sám uvolňuje a vypadává.
• Bezdrátové nabíjení (pokud ho telefon podporuje) funguje bez problémů.

Právě poslední bod je užitečným diagnostickým vodítkem. Když telefon bezdrátově nabíjí spolehlivě, ale kabelem ne, baterie může být v pořádku a problém může být v portu nebo kabelovém připojení. Než se vydáte do servisu, vyplatí se vyloučit i samotný kabel a adaptér: zkuste jiný kabel, jinou nabíječku a případně jinou zásuvku. Pokud ani to nepomůže, je čas podívat se do portu.

Jak port bezpečně vyčistit doma

Postup, který doporučuje servisní portál iFixit, je přímočarý a při opatrném provedení ho zvládne i laik. Celý zásah trvá řádově několik minut.

Krok za krokem:

1. Vypněte telefon. Vždy. Bez výjimky.
2. Posviťte si do portu. Baterka jiného telefonu stačí. Hledáte kompaktní nános nečistot na dně konektoru, který bývá šedý až tmavý a na první pohled může vypadat jako součást portu.
3. Vyfoukněte nečistoty. Ideálně ofukovacím balónkem. Pokud použijete stlačený vzduch, postupujte opatrně a držte nádobku podle pokynů výrobce. Foukejte z úhlu, ne přímo hluboko do portu. A hlavně nefoukejte ústy. Vlhkost z dechu může nadělat víc škody než užitku.
4. Jemně kroužte suchým štětečkem. Vhodný je antistatický ESD kartáček nebo jiný měkký nekovový nástroj. Pracujte po stranách portu a netlačte na středový výstupek s kontakty, který je křehký.
5. Volitelně: izopropylalkohol. Pokud ho výrobce zařízení připouští, lze použít malé množství vysoce koncentrovaného izopropylalkoholu na vhodný nástroj. Pracujte velmi střídmě a před zapnutím telefonu nechte port zcela vyschnout. Pro běžné čištění to ale není nutný první krok.

Co rozhodně nepoužívat:

• Kovové nástroje (jehly, špendlíky, pinzety). Mohou poškodit kontakty nebo způsobit zkrat.
• Ostré předměty tlačené silou do portu.
• Horký vzduch z fénu.
• Kapaliny nalévané přímo do konektoru.

Apple je v oficiálních doporučeních ještě přísnější a nedoporučuje do konektoru vkládat žádné cizí předměty ani používat čisticí prostředky. Opravárenská komunita kolem iFixit a Android Authority je pragmatičtější: suché čištění nekovovým nástrojem považuje za rozumný domácí zásah. Nejbezpečnější je začít právě suchým čištěním bez kovu a bez použití síly. S kapalinami je lepší být opatrný a řídit se doporučením výrobce konkrétního telefonu.

Kolik ušetříte oproti servisu

České servisní ceníky ukazují, že výměna nabíjecího portu není levná záležitost a cena se výrazně liší podle značky a modelu:

Domácí pokus přitom stojí nula korun, pokud máte doma štěteček a baterku. Pokud ne, stlačený vzduch pořídíte od 92 Kč a antistatický kartáček od 146 Kč. Celkem tedy maximálně nízké stokoruny oproti potenciálním tisícům v servisu.

Kdy už je čas na servis

Domácí čištění má jasné hranice. Existují situace, kdy do portu opravdu nemá smysl zasahovat a telefon patří do rukou technika:

• Port je mokrý nebo telefon hlásí vlhkost. Nic do něj nevkládejte a nezkoušejte ho vysoušet horkým vzduchem. Apple v takovém případě připouští jako nouzové řešení bezdrátové nabíjení, pokud je zadní strana telefonu suchá. Google doporučuje telefon držet portem dolů a nechat ho přirozeně vyschnout.
• Viditelné spálení, koroze nebo roztavení. To není nečistota, ale poškození.
• Port vypadá čistě, ale telefon nereaguje. Problém může být elektrický, například v samotném konektoru nebo na základní desce.
• Kabel drží pevně, ale nabíjení neproběhne. Opět to může znamenat, že závada nesouvisí s mechanickým zanesením portu.

Prevence je přitom triviální. Silikonová záslepka do USB-C portu stojí pár desítek korun a může zabránit hromadění nečistot. Pouzdro s krytkou portu funguje podobně.

Nejdražší chybou při problémech s nabíjením často nebývá rozbitý port. Bývá to zbytečná návštěva servisu kvůli něčemu, co šlo vyřešit za pár minut doma s kartáčkem v ruce.

Co přesně v balení chybí a u kterých modelů

Změna se týká dvou levných smartphonů řady Galaxy A: modelů Galaxy A08 a Galaxy A07s. Samsung je společně představil v září 2026 na trzích jihovýchodní Asie, Blízkého východu a dalších cenově citlivých regionech. YouTuber Izzi Boye, na jehož rozbalovací video odkazuje Notebookcheck, po otevření krabice Galaxy A08 našel jen tři položky:

• telefon
• SIM jehlu
• rychlý průvodce a dokumentaci

Žádný USB-C kabel. Žádný adaptér. Tedy nic, čím byste telefon mohli z běžné nabíječky hned po vybalení připojit k napájení. Oba modely přitom mají USB Type-C port a podporují 25W nabíjení. Samsung na indické produktové stránce rovnou uvádí, že 25W adaptér se prodává zvlášť. O kabelu se stránka v čitelné podobě vůbec nezmiňuje.

Samsung sám říkal, že kabel v balení zůstane

Tady je jádro problému. Nejde jen o to, že příslušenství chybí. Jde o to, že Samsung ještě v roce 2023 na české podpoře výslovně vysvětloval, proč z balení zmizela sluchátka a nabíjecí adaptér, a zároveň uváděl, že „smartphony se dodávají s datovým kabelem USB typu C“. Kabel byl prezentován jako minimum, které zákazníkovi zůstane.

U Galaxy A07s a A08 tato jistota padla. Samsung v dostupných oficiálních materiálech zároveň důvod odstranění kabelu explicitně nevysvětlil. Starší argumentace firmy, tedy méně elektroodpadu a menší ekologická stopa, se vztahovala především na vynechání adaptérů a sluchátek. Pro odstranění kabelu takové veřejné zdůvodnění zatím neexistuje. Je proto možné předpokládat, že svou roli hraje i snaha snížit výrobní náklady, Samsung to ale veřejně nepotvrdil.

Samsung Galaxy A08 kutusunun içinde USB-C kablosu çıkmıyor.Yalnızca kullanım kılavuzu/garanti kağıdı ve telefon çıkıyor. https://t.co/SYmC8S7XtO

— Aakons (@aakons1) September 19, 2026

Reakce komunity tomu odpovídá. Ve vláknu na Samsung Members uživatelé změnu označují za „šokující“ a upozorňují, že zákazník se starším zařízením může kvůli chybějícímu kabelu platit další peníze.

Proč to nejvíc dopadá na ty, kdo si to nejméně mohou dovolit

Galaxy A08 a A07s patří do nejnižší cenové kategorie. Jejich kupci často přecházejí ze starších zařízení s micro-USB konektorem a doma nemusí mít jediný USB-C kabel. Právě pro ně je absence kabelu v krabici reálná překážka, nikoli jen drobnost, kterou snadno přehlédnou.

Orientační cena originálního Samsung USB-C kabelu (3 A, 1,8 m) se na českém trhu pohybuje od nižších stovek korun výš. Pro kupce telefonu za několik tisíc korun to nemusí být zanedbatelná položka navíc.

Zajímavý je přitom kontrast s prémiovými modely. Galaxy S25+ má podle oficiální americké podpory v balení stále USB datový kabel (C to C). Kabel tedy Samsung plošně neodstranil, zatím ho vynechal u některých nejlevnějších modelů, kde může být jeho absence pro zákazníka nejcitelnější.

Jak je na tom konkurence a co si z toho vzít

Samsung není jediný, kdo osekává balení. V absenci samotného kabelu je ale zatím spíše výjimkou:

Xiaomi u globálního Redmi Note 14 přikládá adaptér, kabel, obal i SIM jehlu. Apple u iPhonu 16 adaptér nedává, ale kabel ano. Samsung u Galaxy A08 nedává ani jedno.

Důležitá nuance: v Indonésii Samsung při zahájení prodeje Galaxy A08 nabízel promo balíček s adaptérem, kabelem, drátovými sluchátky a průhledným obalem. Obsah standardního balení a obsah startovací akce jsou ale dvě různé věci a promo nabídka navíc nemusí být dostupná po celou dobu prodeje.

Týká se to českých zákazníků?

Galaxy A07s ani Galaxy A08 se v době naší rešerše na českém e-shopu Samsungu neobjevily. Oficiální uvedení proběhlo v Thajsku, Malajsii, Indonésii, Indii a dalších regionech. Českých zákazníků se tedy změna přímo netýká, pokud ovšem telefon nekupují přes marketplace nebo z dovozu.

Důležitější je ale signál, který Samsung vysílá. Precedent existuje. Pokud se absence kabelu u levných modelů osvědčí, může se podobný přístup časem rozšířit i na další řady a trhy. Před každým nákupem proto stojí za to zkontrolovat sekci „Co je v balení“ na produktové stránce, případně si obsah balení nechat písemně potvrdit prodejcem.

Krabice s telefonem už dávno není zárukou toho, že v ní najdete všechno potřebné k jeho používání. U Galaxy A08 toho po vybalení opravdu mnoho nenajdete.

Proč baterie stárne rychleji, než by musela

Lithiová baterie ve smartphonu se opotřebovává vždy, to je fyzika. Rychlost, jakou k tomu dochází, ale závisí na několika faktorech, které výrobci ve svých doporučeních opakovaně zmiňují. Patří mezi ně vysoký stav nabití, teplota a hluboké vybíjení. Význam má také způsob nabíjení, pokud při něm dochází k výraznému zahřívání. Každý z těchto faktorů může přispívat k rychlejšímu stárnutí baterie. V kombinaci mohou vést k výrazně rychlejšímu poklesu její kapacity.

Apple uvádí, že iPhone 15 a novější jsou navržené tak, aby si při používání za ideálních podmínek zachovaly po 1 000 úplných cyklech až 80 % původní kapacity. U iPhonů 14 a starších je tato hodnota 500 cyklů. Google u Pixelů 8a a novějších uvádí až 80 % kapacity přibližně po 1 000 cyklech, zatímco u Pixelů 3 až 8 Pro a Pixelu Fold jde přibližně o 800 cyklů. Samsung konkrétní počet cyklů ve veřejných materiálech pro jednotlivé modely běžně neuvádí, ale nabízí ochranné režimy a diagnostiku v aplikaci Samsung Members.

Čtyři pravidla, která fungují u všech značek

1. Nenechávejte telefon dlouho na 100 %. Největší mýtus zní: „Přes noc se přebije.“ Apple sám říká, že noční nabíjení je bezpečné v tom smyslu, že elektronika přebití zabrání. Skutečný problém je jiný: dlouhý pobyt na maximální úrovni nabití může urychlovat chemické stárnutí baterie. Proto iPhone 15 a novější nabízí pevný limit nabíjení, typicky 80 %, zatímco starší modely mají Optimalizované nabíjení baterie, které se snaží zkrátit dobu, po kterou je telefon plně nabitý. Samsung v One UI 6.1 přidal tři režimy ochrany baterie (Základní, Adaptivní a Maximální). Pixel 6a a novější má v nastavení baterie možnost omezit nabíjení na 80 % a také adaptivní nabíjení.

2. Chraňte telefon před teplem. Apple varuje před používáním a nabíjením iPhonu v prostředí s okolní teplotou nad 35 °C. Google doporučuje Pixel nabíjet na chladném místě, ideálně kolem 25 °C. Orientační pravidlo z odborné literatury říká, že rychlost některých chemických reakcí se s každými deseti stupni zhruba zdvojnásobuje, nejde ale o univerzální pravidlo pro všechny degradační procesy v baterii. Telefon na palubní desce v létě, pod polštářem nebo v těsném pouzdru při nabíjení – to všechno jsou situace, kdy může teplota baterii zbytečně zatěžovat.

3. Nevybíjejte telefon pravidelně do minima. Samsung doporučuje pro delší životnost baterie nenechávat ji dlouhodobě na velmi nízké nebo velmi vysoké úrovni nabití. Google zase uvádí, že pro prodloužení životnosti není nutné telefon pravidelně vybíjet až k nule a následně nabíjet na 100 %. Jednorázové plné nabití ničemu zásadně nevadí. U některých telefonů je navíc občasné úplné nabití součástí procesu přesného měření kapacity baterie – například Pixel jej provádí každých deset cyklů i při nastaveném limitu 80 %. Škodí především dlouhodobý návyk, ne jednotlivá výjimka.

4. Volte nabíjení s menším tepelným stresem. Bezdrátová podložka není automaticky šetrnější než kabel. Studie z University of Warwick ukázala, že bezdrátové nabíjení generovalo vyšší teploty než kabelové a při špatném zarovnání cívek drželo zvýšenou teplotu ještě déle. Nejšetrnější proto není nutně „nejpomalejší“ nabíjení, ale takové, při kterém se baterie zbytečně nezahřívá.

Kde přesně najdete nastavení

Jde o změnu, kterou lze nastavit během chvíle. Ne vždy je ale nutné zvolit pevný limit 80 %. Pokud potřebujete maximální výdrž každý den, může být praktičtější adaptivní nabíjení, které zkracuje dobu, po kterou je baterie plně nabitá. U Pixelů například adaptivní nabíjení dokončuje nabíjení na 100 % těsně před předpokládaným odpojením.

Kolik vás ignorování pravidel stojí

Výměna baterie iPhonu v autorizovaném servisu podle veřejného ceníku AASP stojí 1 700 Kč u modelů SE 2/3, XR a 11, pak 2 299 Kč u většiny iPhonů 12 až 16 a 2 662 Kč u iPhonu 16 Pro a Pro Max. U Samsungu se standardní mimozáruční cena sděluje až po diagnostice; veřejně bývá vidět spíš akční nabídka za 499 Kč v rámci promo kampaní, ne běžný ceník. U Pixelu Google v Česku nabízí odhad ceny přes servisní centrum po zadání IMEI a typu závady.

Samotný servis ale není jediný náklad. Kdo řeší slabou výdrž, kupuje powerbanku, nosí všude kabel nebo omezuje používání telefonu. A v krajním případě vyměňuje jinak funkční přístroj za nový jen proto, že baterie už nevydrží celý den. Přitom některé problémy s rychlým stárnutím lze omezit jednoduchou změnou návyků.

Jak zjistíte, v jakém stavu je vaše baterie teď

Už vzniklou degradaci nevrátíte, chemii nelze přetočit zpět. Ale tempo dalšího stárnutí můžete zpomalit okamžitě. iPhone ukazuje maximální kapacitu baterie přímo v nastavení a při výrazném poklesu zobrazí upozornění na zhoršenou kondici. Pixel na podporovaných modelech ukáže stav baterie a u novějších modelů i počet cyklů. Google u Pixelů 8a a novějších považuje baterii za opotřebovanou při poklesu pod 80 % kapacity nebo po dosažení přibližně 1 000 cyklů. Samsung doporučuje kontrolu přes aplikaci Samsung Members, kde diagnostika dokáže odhalit, jestli baterie vykazuje známky opotřebení.

Pokud je kapacita už nízko, má smysl kombinovat dvě věci: začít dodržovat šetrnější návyky a zvážit výměnu baterie. Nová baterie za pár tisíc korun může telefonu vrátit podstatnou část původní výdrže a tentokrát už víte, jak její životnost zbytečně nezkracovat.

A srovnání s Teslou? Tvrzení o šestinásobné rychlosti nedává smysl, pokud bychom porovnávali samotný nabíjecí výkon s Tesla Megachargerem. Ten je určený pro elektrický kamion Tesla Semi a pracuje s výkonem kolem 1,2 MW, takže poměr vůči Geely je zhruba 1,9 : 1. Šestinásobek odpovídá spíše srovnání s dnešními nejvýkonnějšími veřejnými nabíječkami pro osobní elektromobily v Evropě a Česku, které se pohybují kolem 350 až 400 kW.

Co přesně Geely Smart Charging umí

Srdcem systému je AI model Xingrui PowerMind, vyvinutý společně se společností StepFun. Nejde jen o jednoduchou regulaci nabíjecího proudu. Model koordinuje šest vrstev najednou: auto, baterii, nabíjecí stojan, cloudovou platformu, elektrickou síť a lokální úložiště energie. Klíčovou schopností má být predikce teploty baterie třicet sekund dopředu. Na základě této předpovědi systém v reálném čase upravuje nabíjecí výkon, intenzitu chlazení a průběh nabíjecího cyklu.

Chlazení využívá kapalinový systém s několika okruhy. Podle Geely dokáže udržovat průměrnou teplotu článků pod 55 °C a špičku pod 65 °C. K tomu výrobce přidává technologii, kterou nazývá „lithium-ion pulse restoration“. Podle Geely má tato metoda zvýšit cyklickou životnost baterie až o 20 %. Důležitý dovětek: jde zatím o údaje výrobce a dlouhodobé nezávislé testy této technologie nejsou k dispozici.

Demonstrace proběhla na vozech Lynk & Co 10 a Zeekr 001, přičemž obě značky patří pod skupinu Geely. Ani jeden z těchto modelů se ale aktuálně neprodává na evropském webu Geely, kde figurují například modely E2, E5 a Starray EM-i.

Geely versus BYD versus Tesla: kdo vede a v čem

Závod o co nejrychlejší nabíjení elektromobilů se v roce 2026 výrazně zrychlil. Srovnání klíčových parametrů ukazuje, v čem se jednotlivé technologie liší:

Geely má podle deklarovaného špičkového výkonu nejvýkonnější systém z této trojice. BYD je ale výrazně dál v plánovaném budování infrastruktury; už v březnu 2026 oznámilo plán dvaceti tisíc nabíjecích stanic v Číně a první evropskou vlnu prostřednictvím značky Denza.

Tesla zase disponuje rozsáhlou globální sítí Superchargerů, která je určena především pro osobní elektromobily. Megacharger je naopak technologie vyvíjená pro nákladní Tesla Semi, takže jeho přímé srovnání s nabíjecími systémy pro osobní vozy má své limity. Nejde jen o maximální výkon stojanu, ale také o kapacitu baterie, nabíjecí křivku konkrétního vozu, dostupnost infrastruktury a dobu, po kterou dokáže vůz vysoký výkon skutečně využívat.

Podle nás se tu ukazuje zásadní posun: výkon nabíjecího stojanu a velikost nabíjecí sítě jsou dvě různé věci. Čínské automobilky posouvají technologický strop maximálního výkonu, zatímco skutečná použitelnost závisí také na tom, kolik takových stanic existuje a jaké vozy je dokážou využít.

Co to znamená pro Česko

Krátká odpověď: zatím nic konkrétního. Geely v souvislosti se Smart Charging nezveřejnilo žádný harmonogram pro evropské ani české nasazení. Evropská expanze skupiny v roce 2026 zahrnuje Rakousko, Německo, Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, Španělsko, Británii, Itálii a Maďarsko. Česko v seznamu chybí, přestože vstup do sousedního Rakouska proběhl na konci srpna 2026.

A i kdyby se technologie do Česka dostala, narazila by na tvrdý limit současné infrastruktury. Nejrychlejší veřejné nabíječky v tuzemsku dnes nabízejí zhruba 350 až 400 kW. IONITY uvádí až 350 kW na stojan, PRE provozuje v Praze 400kW nabíjecí hub, ČEZ má ultrarychlé stojany s výkonem až 360 kW a OMV s PRE plánují další body s výkonem 300 až 400 kW. To je přibližně šestkrát méně než maximální výkon systému Geely.

Navíc 2,25 MW není něco, co jednoduše připojíte k běžné elektrické přípojce. Při třífázovém napětí 400 V by takový výkon odpovídal proudu přes 3 200 ampérů. V praxi by podobná stanice vyžadovala odpovídající vysokovýkonnou elektrickou infrastrukturu, například vlastní trafostanici a podle konkrétního řešení také lokální bateriové úložiště, které může pomáhat vykrývat výkonové špičky.

Proč to přesto stojí za pozornost

Geely není firma, která by pouze prezentovala laboratorní rekord. Podle její ESG zprávy za rok 2024 provozuje pod značkou ZEEKR Energy 1 468 vlastních nabíjecích stanic v Číně, z toho 801 splňuje 800V ultrarychlý standard. K tomu eviduje 3 897 takzvaných „extreme charging piles“. Síť tedy existuje a dál roste.

Paralelně skupina investuje do dalších generací baterií; její divize ENERGEE v Chučou pracuje na nových materiálech včetně solid-state článků. Přímá vazba na dnešní 2,25MW systém sice není doložená, ale ukazuje směr, kterým se skupina vydává: od vývoje článků a bateriových systémů přes nabíjecí infrastrukturu až po software a AI, která celý proces řídí.

Důležitější než samotný rekordní výkon je ale to, co čínské automobilky dělají s očekáváním zákazníků. Ještě před několika lety bylo dvacet minut u rychlonabíječky považováno za velmi dobrý výsledek. BYD posunulo laťku na několik minut a Geely nyní ukazuje, že podobně krátké časy lze dosáhnout i s ještě vyšším nabíjecím výkonem. Právě tohle může měnit očekávání řidičů elektromobilů – nejde o jedno rekordní číslo, ale o posun v tom, co budou zákazníci považovat za běžně rychlé nabíjení.

Než se podobná technologie objeví na české dálnici, může ještě nějakou dobu trvat. Tempo, jakým čínské firmy posouvají parametry nabíjení, už ale dnes vytváří tlak na výrobce elektromobilů i provozovatele nabíjecích sítí. Otázka tak přestává znít jen „jestli“ a stále více zní „jak rychle“.

Co přesně takové hluboké vybití znamená

Lithium-iontové baterie se nevybíjejí jen při hraní. I vypnuté zařízení může postupně ztrácet energii, pomalu, ale nepřetržitě. Když nabití klesne pod kritickou mez a baterie zůstane v tomto stavu týdny nebo měsíce, může dojít k nevratnému poškození článku. Nintendo definuje hluboké vybití jako stav, kdy ukazatel zobrazí 0 % a baterie se přesto dál vybíjí. Přesné napětí, při kterém k tomu interně dochází, firma veřejně neuvádí.

Důležité je, že nejde o scénář „zapomněl jsem Switch na týden v batohu“. Šestiměsíční interval je dostatečně dlouhý na to, aby pokryl i delší pauzu od hraní. Největší riziko tedy představuje situace, kdy majitel konzoli odloží do skříně kompletně vybitou a na několik měsíců na ni zapomene.

Netýká se to jen konzole

Stejné pravidlo Nintendo vztahuje i na bezdrátové příslušenství s vestavěnou baterií. V samostatných evropských dokumentech pro Joy-Con 2 i pro Switch 2 Pro Controller stojí totéž: zařízení je vhodné dobít alespoň jednou za šest měsíců. Kdo tedy konzoli pravidelně nabíjí, ale ovladače nechává ležet v šuplíku, riskuje stejný problém.

A nejde ani o novinku specifickou pro Switch 2. Identické doporučení Nintendo uvádělo už u původního Switche, modelu OLED i staršího Pro Controlleru. Digitální distribuce informací u nové generace ale způsobila, že si pokynu všimlo více lidí najednou; dříve byl ukrytý v papírové dokumentaci, kterou část majitelů po rozbalení konzole odložila nebo vyhodila.

Jak si stojí konkurence

Problém hlubokého vybití není specialitou Nintenda. Sony u PlayStation Portal doporučuje zařízení pravidelně nabíjet, mimo jiné alespoň jednou za rok. Valve u Steam Decku nabízí přímo v systému režim „Battery storage mode“ pro delší skladování. Nintendo je ale ze všech tří nejkonkrétnější: šest měsíců je jasná, snadno zapamatovatelná hranice, zatímco konkurence své doporučení formuluje odlišně.

Co dělat, když už je pozdě

Pokud konzole po delším skladování nereaguje na nabíječku, Nintendo má na svém supportu konkrétní postup:

• Odpojit AC adaptér z obou stran na 30 sekund.
• Podržet tlačítko POWER 20 sekund pro vynucené vypnutí.
• Připojit adaptér přímo do konzole (ne přes dock).
• Zkusit jiný USB-C kabel nebo jinou zásuvku.
• Nechat konzoli alespoň 30 minut nabíjet, než ji zkusíte zapnout.

Pokud se ani po několika hodinách neobjeví ikona nabíjení, Nintendo doporučuje obrátit se na servis.

Záruka a budoucí vyměnitelné baterie

Evropská 24měsíční záruka na Switch 2 kryje vady materiálu a zpracování, ale výslovně vylučuje postupné snižování kapacity baterie i závady vzniklé používáním v rozporu s instrukcemi. Přímou větu „hluboké vybití ruší záruku“ jsme v záručních podmínkách nenašli, ale ignorování šestiměsíčního doporučení může případné posouzení závady baterie zkomplikovat.

Dobrou zprávou je, že Nintendo v Evropě chystá revize s uživatelsky vyměnitelnou baterií: u Switch 2 od podzimu 2026, u Joy-Con 2 a Pro Controlleru od zimy téhož roku. Později mají být dostupné i náhradní sady. Současní majitelé ale zatím baterii sami standardně nevymění.

Praktická rada je přitom triviální: jednou za čas konzoli na chvíli připojit k nabíječce. Kdo si nastaví v systému limit nabíjení na 90 % (HOME Menu → System Settings → System → Stop Charging Around 90 %), může tím životnosti baterie také prospět. Stačí tak málo, aby Switch 2 nemusel kvůli dlouhodobému vybití skončit v servisu.

Kde se vzalo 8,3 z 10 a co skóre srazilo

Recenzní známka nevznikla z jednoho čísla, ale z rozpadu dílčích kategorií. Zpracování dostalo plný počet 10, software rovněž 10, displej 9 a specifikace 8. Balení si vysloužilo solidních 8 bodů. Jenže trojice kategorií skončila na sedmičce: zdraví 7, sport 7 a výdrž 7. Právě tyto tři oblasti stáhly celkový průměr pod devítku.

Recenzent výslovně pojmenoval čtyři hlavní mínusy:

• Kratší výdrž 41mm verze – den a kousek, ne bezstarostné dva dny.
• Placený AI trenér – Google Health Coach vyžaduje předplatné Premium.
• Část funkcí vyhrazených pro telefony Pixel – odemykání telefonu, automatické zamčení při vzdálení nebo proaktivní asistence fungují jen s Pixelem.
• Málo konstrukčních změn oproti Pixel Watch 4 – stejný průměr 41 mm, tloušťka 12,3 mm, hmotnost 31 g.

Výsledek 8,3 tedy říká: skvělý produkt s jasně definovanými kompromisy, ne bezkonkurenční vítěz kategorie.

Patnáct minut, které mění pravidla hry

Baterie 41mm verze má kapacitu 332 mAh a Google oficiálně slibuje až 30 hodin se stále zapnutým displejem. V reálném testu se hodinky pohybovaly kolem 30–35 hodin, tedy den a jednu noc, pokud sledujete i spánek. Na papíře nic oslnivého.

Jenže pak přijde číslo, které celou rovnici převrací. Pixel Watch 5 nabijete na 50 % za přibližně 15 minut, na 80 % za 25 minut a na 100 % za 45 minut. Google Store CZ navíc uvádí, že 15 minut na nabíječce přidá zhruba 15 hodin používání. V konkrétním testu recenzenta hodinky vyskočily z 27 % na 83 % za pouhých 15 minut, tedy skok o 56 procentních bodů.

V praxi to znamená: položíte hodinky na nabíječku, než se osprchujete, a máte dost energie na celý další den i noc. Krátká výdrž se tak mění z fatální slabiny na zvládnutelný denní rituál. Nabíjení neřeší samotný problém malé baterie, ale radikálně snižuje jeho dopad na každodenní život.

Jak si stojí proti konkurenci

Cenově jsou Pixel Watch 5 a Samsung Galaxy Watch9 40 mm prakticky na stejné startovní čáře:

Samsung má větší baterii, ale jeho nabíjení trvá téměř dvakrát déle. Apple Watch Series 12 dosáhnou 80 % za přibližně 30 minut, což je slušné, ale Pixel je v krátkém dobíjení stále nejrychlejší z celé trojice. Pro uživatele, kteří chtějí minimalizovat čas na nabíječce, je to jasný argument.

Oproti vlastnímu předchůdci Pixel Watch 4 se hardwarově prakticky nic nezměnilo: stejný formát, stejná tloušťka, stejná hmotnost, stejný oficiální cíl 30 hodin s AOD. Novinky jsou v softwaru: Wear OS 7, integrace Gemini, zdravotní funkce a přesnější GPS. Pro nový nákup dávají Pixel Watch 5 smysl. Pro majitele čtyřky? Spíš ne.

Co nabíjení nevyřeší: funkce jen pro Pixel a placený kouč

Rychlé nabíjení opraví rytmus používání, ale neodstraní uzamčené funkce. Některé vrstvy integrace fungují výhradně s telefony Pixel:

• Watch Unlock – odemykání telefonu hodinkami.
• Zamčení telefonu při vzdálení – automatické zamčení telefonu při ztrátě spojení.
• Synchronizace budíků mezi telefonem Pixel a hodinkami.
• Proaktivní asistence – vyžaduje Pixel Watch 5 spárované s Pixelem 11 nebo novějším.

Uživatel s jiným Androidem nepřijde o základ Wear OS, Google Health ani Gemini, ale přijde o nejhlubší propojení s telefonem.

Pak je tu Google Health Coach. AI trenér postavený na Gemini nabízí adaptivní kondiční plány, detailní statistiky spánku, proaktivní přehledy a denní zpětnou vazbu. Oficiální cena činí 9,99 USD měsíčně nebo 99 USD ročně; přesnou korunovou částku je potřeba ověřit přímo v aplikaci. Gemini na hodinkách češtinu podporuje, dostupnost Google Health Premium v ČR je potvrzená, ale plnou lokalizaci všech AI výstupů do češtiny je rozumné ověřit v praxi.

Za zmínku stojí ještě jedna věc: Google u Pixel Watch 5 pokračuje v architektuře umožňující výměnu displeje a baterie. V segmentu chytrých hodinek, kde se většina modelů po dvou letech stává elektronickým odpadem, je to relevantní konkurenční výhoda.

Komu dávají smysl a komu ne

Pixel Watch 5 cílí na uživatele Androidu, kteří chtějí elegantní Wear OS hodinky s Google službami, zdravotním sledováním a AI na zápěstí. Kdo hledá vícedenní výdrž bez přemýšlení o nabíječce, bude zklamaný, 41mm verze je a zůstává jednodenní záležitostí. Ale kdo si zvykne na patnáctiminutový rituál u nabíječky, dostane za 9 990 Kč hodinky s nejlepším softwarem ve třídě a zpracováním, které si zaslouží plný počet bodů.

Pixel Watch 5 nejsou generační revoluce. Jsou to hodinky, které si uvědomily, že problém nemusíte vyřešit, stačí ho udělat neviditelným.

Kolik dní reálně vydrží

Oněch 18 dní je vlastně konzervativní odhad. Huawei na české produktové stránce uvádí až 21 dní v režimu lehkého používání a 12 dní v režimu typického používání. Rozdíl mezi oběma scénáři je přesně popsaný: lehký režim počítá s 30 minutami Bluetooth hovorů týdně, 30 minutami přehrávání hudby, trvalým měřením tepu, sledováním spánku, 90 minutami cvičení a 200 aktivacemi displeje denně. Typický režim přidává více cvičení (180 minut týdně) a obecně vyšší míru interakce s hodinkami.

Jenže marketingové číslo je jedna věc, praxe druhá. Nezávislý test francouzského serveru Frandroid při výrazně náročnějším režimu, včetně několika běžeckých tréninků s GPS záznamem o celkové délce 5 hodin a 26 minut, skončil na 8 dnech a 22 hodinách. Pořád solidní výsledek, ale daleko od 21 dní. Realistické očekávání pro aktivního uživatele, který občas sportuje s GPS, se pohybuje někde mezi 9 a 14 dny. Baterie o kapacitě 867 mAh se navíc plně nabije za 95 minut.

Titan a safír v ceně hliníku konkurence

Titanová slitina není u hodinek samozřejmost. Apple ji nabízí až u Ultra 3, Samsung u svých běžných modelů vůbec. Huawei ji přitom dává do modelu, který cenově konkuruje hliníkovým variantám obou rivalů. Praktický přínos? Vyšší odolnost proti poškrábání a korozi při nižší hmotnosti než ocel.

Safírové sklo doplňuje obraz. Tam, kde běžné hodinky používají tvrzené minerální sklo nebo Gorilla Glass, GT 7 Pro sází na materiál s tvrdostí 9 na Mohsově stupnici. Pro outdoorové aktivity a sport v terénu to znamená výrazně menší riziko škrábanců.

K tomu displej s jasem 3 000 nitů, čitelný i na přímém slunci, což ocení hlavně běžci a cyklisté. Celý balík působí jako prémiová výbava zabalená do středně prémiové ceny.

Sportovní a zdravotní funkce: evoluce, ne revoluce

GT 7 Pro nabízí přes 110 sportovních režimů, freediving do hloubky 40 metrů, databázi více než 3 000 lyžařských středisek v 59 zemích a přes 17 000 golfových hřišť. Huawei také tvrdí, že sledování trasy je u vysokorychlostních zimních sportů o 20 % přesnější než u předchůdce GT 6 Pro.

GPS systém AI-XDR obstál v nezávislém testu dobře: na šesti bězích o celkové délce 63,6 km se od referenčního Garmin Fenix 8 lišil jen o −0,77 %. Na atletické dráze ale Garmin vykazoval mírně lepší opakovatelnost. Pro hobby sportovce je přesnost více než dostačující, pro profesionální trénink zatím bez prokázané převahy nad Garminem.

Ze zdravotních funkcí jsou k dispozici kontinuální měření tepu, HRV a EKG. Hodinky fungují s Androidem i iPhonem přes aplikaci Huawei Health, což je výhoda oproti Apple Watch (jen iPhone) i Galaxy Watch8 (Android 12+).

Kde Huawei prohrává, a komu to nevadí

Slabiny jsou jasné. Žádná eSIM, žádné 4G. Ekosystém aplikací je oproti watchOS a Wear OS výrazně užší. Platby řeší prostředník, služba Curve Pay, která funguje i v Česku s většinou karet Visa a Mastercard, ale vyžaduje instalaci další aplikace, registraci a nastavení 6místného PINu. Není to tak hladké jako Apple Pay dvojklikem.

Pro koho to tedy je? Pro lidi, kteří:

• chtějí prémiové materiály bez prémiové ceny,
• odmítají nabíjet hodinky každý den nebo obden,
• používají hodinky hlavně na sport, zdraví a notifikace,
• nepotřebují na zápěstí „malý telefon“ s desítkami aplikací.

Český e-shop Huawei má stránku GT 7 Pro už aktivní, ale zatím bez ceny, nabízí pouze tlačítko „Upozorni mě“. Při orientačním přepočtu z dostupných produktových materiálů kurzem ČNB vychází standardní cena na zhruba 9 557 Kč, v úvodní promo akci pak přibližně 8 432 Kč.

Huawei Watch GT 7 Pro nejsou hodinky pro každého. Jsou pro ty, kdo chtějí nabíjet jednou za týden nebo dva, nosit na zápěstí titan a safír a nepotřebují k tomu platit přes deset tisíc. V tomhle úzkém, ale reálném segmentu jim dnes nemá co konkurovat.

Jak je možné, že vydrží tak dlouho

Celý trik nestojí na velké baterii. Stojí na tom, co všechno Ansorregui vyhodil. Akcelerometr? Pryč, i vypnutý bral 1 µA. GPS a LoRa? Jsou na desce, ale zapínají se jen výjimečně, na krátký impulz. Klasický boot z flash paměti? Nahrazen vlastním probouzecím kódem v RTC paměti, který procesor probudí, aktualizuje čas a zase uspí, aniž by nahrával celý firmware. Výsledek: spotřeba kolem 2 µA ve standby a cíl pod 0,5 mAh za den.

K tomu přidejte solární článek. Není integrovaný do displeje jako u Garminu, sedí fyzicky v čele pouzdra a je připojený přímo k baterii bez regulačního obvodu. To znamená, že při slunečním svitu průběžně doplňuje energii, ale autor sám varuje: při dlouhém pobytu na přímém slunci s plně nabitou baterií může být takové řešení rizikové. Elegantní? Ano. Průmyslově dotažené? Zatím ne.

Co hodinky umí a co ne

LightInk zvládne zobrazit čas, widgety, alarmy, synchronizaci přes Wi-Fi a NTP, má LED přisvícení, vibraci, reproduktor a dotykové ovládání. Na papíře to zní jako solidní základ. V praxi ale chybí věci, na které je uživatel komerčních hodinek zvyklý:

• Žádný akcelerometr – odpadají kroky, gesta zápěstím, sledování spánku i pohybu.
• Žádná doprovodná aplikace – v repozitáři je jen jako TODO položka.
• GPS/LoRa jen výjimečně – při trvalém provozu by sežraly celou úsporu.
• Jednoduchý černobílý displej – 200 × 200 pixelů, pomalý refresh, žádné barvy.

Pro srovnání: Garmin fēnix 8 Solar v 47mm verzi nabídne až 28 dní v režimu chytrých hodinek se solárem, v úsporném režimu až 58 dní. LightInk míří na měsíce, ne dny. Jenže Garmin za tu kratší výdrž dává mapy, sportovní profily, zdravotní monitoring, hovory, hudbu a platby. LightInk obětuje skoro všechno ve prospěch jediné metriky, a právě v tom je jeho kouzlo i jeho limit.

Postavit, nebo raději jen obdivovat?

Autor to říká na rovinu: stavba vyžaduje hodně pájení, PCB je velmi malá a ruční osazování je náročné. Kdo nemá zkušenosti s jemnou elektronikou, bude potřebovat pomoc nebo profesionální osazení desky. Praktický postup vypadá takto: objednat si PCB (případně i s osazením u služby jako JLCPCB), vytisknout dvoudílné pouzdro na 3D tiskárně, vlepit solární článek a displej, dopájet zbývající komponenty a nahrát firmware přes ESP-IDF.

Kolik to celé stojí? Přesnou cenu autor neuvádí, ale orientační kalkulace naznačuje nižší tisíce korun. Samotný čip ESP32-PICO-D4 se dá v TME pořídit za zhruba 160 Kč, LoRa modul Wio-SX1262 stojí v polském e-shopu kolem 170 Kč, k tomu přibývá displej, solární článek, baterie, 3D tisk a poštovné. Problém je dostupnost některých dílů: konkrétní e-ink panel GDEH0154D67 je u výrobce Good Display označený jako ukončený a solární článek Panasonic Amorton 5815 autor původně kupoval přes japonský ChipOneStop. Bez zahraniční objednávky to zkrátka nepůjde.

Navíc aktuální hardwarová revize v4 má podle dokumentace rozbitou anténní část pro LoRa modul a GPS slot vyžaduje ruční úpravu. Kdo chce GPS a LoRa využívat, musí počítat s dalším bastlením nad rámec návodu.

Kde hledat pomoc v Česku

Kdo se do stavby pustí a narazí, nemusí být sám. Česká bastlířská scéna je překvapivě živá. Fórum Elektro Bastlírna eviduje přes 91 tisíc témat a 1,22 milionu příspěvků, od návrhu plošných spojů po výběr součástek. Další záchytný bod nabízí projekt MacGyver při Silicon Hill, který provozuje fyzickou dílnu i online poradnu. Právě v takových komunitách má smysl řešit získávání těžko dostupných dílů nebo sdílet zkušenosti s osazováním miniaturní desky.

LightInk nejsou hodinky pro každého. Je to manifest toho, co se stane, když jeden vývojář šest let piluje jedinou věc, výdrž baterie, a všechno ostatní nechá stranou. Pro bastlířskou scénu je to trhák. Pro běžného uživatele spíš fascinující pohled do světa, kde méně funkcí znamená víc měsíců na zápěstí.

Odkud se bere 35 dní a co to vlastně znamená

Číslo 35 dní pochází přímo z oficiální produktové stránky HONOR Watch 6. Výrobce ho ale váže na laboratorní scénář s přesně definovanými podmínkami: chytré sledování tepu, noční monitoring spánku, 15 minut Bluetooth hovorů týdně, 15 minut hudby týdně, průměrně 60 minut cvičení s GPS týdně, 50 notifikací a 6 hovorů denně, 3 budíky a rozsvícení displeje 200× za den.

Jakmile zapnete automatické měření SpO2, sledování stresu, prodloužíte tréninky a přidáte třeba půlhodinu aplikací denně, HONOR sám klesá na „až 17 dní“. A při nepřetržitém venkovním sportu s GPS v továrním nastavení uvádí 42 hodin. Tři čísla, tři reality, a všechna tři jsou pořád násobně víc než to, co nabízí Apple nebo Samsung.

Proč Apple a Samsung hrají úplně jinou hru

Apple Watch Series 10 podle oficiálních specifikací Apple vydrží až 18 hodin běžného použití. V Low Power Mode se natáhnou na 36 hodin. Metodika přitom počítá s používáním aplikací, workoutem s hudbou a u GPS + Cellular modelu i se čtyřmi hodinami LTE provozu. Samsung Galaxy Watch7 ve 40mm verzi s 300mAh baterií zvládne až 40 hodin s vypnutým Always-On Display a 30 hodin se zapnutým.

Srovnání v tabulce mluví samo:

Rozdíl není jen v miliampérhodinách. Apple nabízí EKG, detekci spánkové apnoe a plný ekosystém aplikací. Samsung běží na Wear OS, má 32GB úložiště, BIA analýzu tělesného složení a elektrický srdeční senzor. Obě platformy žerou energii způsobem, který vícedenní výdrž prakticky vylučuje, a obě firmy se tímto směrem ani nevydávají. Větší rozpočet na vývoj neobchází fyziku spotřeby.

Co HONOR Watch 6 skutečně umí

Bylo by chybou myslet si, že 35denní výdrž znamená hloupý náramek s hodinami. HONOR Watch 6 nabízejí 3,71cm (1,46″) hybridní LTPS displej s jasem 3 000 nitů; pro srovnání, Apple Watch Series 10 i Galaxy Watch7 uvádějí 2 000 nitů. K tomu 122 sportovních režimů včetně specializovaných módů pro fotbal a badminton, AI běžeckého trenéra a analýzy postoje.

Ze zdravotních funkcí jsou potvrzené:

• Kontinuální měření tepu
• Automatická detekce SpO2 a stresu
• Sledování spánku
• Monitoring trendů krevního tlaku s hodnocením rizika do tří dnů
• Quick health scan a HRV kontext

Hodinky nesou certifikaci 5 ATM a IP69, takže zvládnou plavání i horkou sprchu. NFC platby HONOR připravuje ve spolupráci s Fidesmo pro karty Mastercard a Visa; spuštění slibuje přes OTA aktualizaci od srpna 2026 podle regionu.

Kolik stojí a kde je koupit

Na českém webu HONOR je model zalistovaný s lokalizovanou produktovou stránkou, českou cenu ale výrobce v otevřených podkladech neuváděl. Na španělském trhu figuruje cena 249 €; při kurzu ČNB z 1. července 2026 (24,25 Kč/€) to vychází orientačně na necelých 6 050 Kč.

Na evropských trzích běží regionální akce k uvedení na trh. Francouzský oficiální e-shop nabízí v rámci předprodeje (24. června – 21. července 2026) slevu 80 € přes Early Bird kupón, dalších 20 € v HONOR Points a k tomu dárek v podobě sluchátek Earbuds Clip nebo Headphones Pro. Česká pravidla předobjednávkové akce se nám v otevřených zdrojích ověřit nepodařilo; kdo má zájem, vyplatí se sledovat přímo český web HONOR.

Proč Apple a Samsung tuhle bitvu nevyhrají

Nejde o to, že by Apple nebo Samsung neuměly vyrobit hodinky s týdenní výdrží. Jde o to, že nechtějí. Jejich produktová strategie stojí na co nejširší funkční výbavě: plnohodnotný operační systém, stovky aplikací, pokročilá zdravotní diagnostika, mobilní konektivita. Každá z těchto funkcí žere energii a každá z nich je důvod, proč si zákazník koupí právě Apple Watch nebo Galaxy Watch.

HONOR Watch 6 poskládaly priority jinak. Baterie na prvním místě, zdravotní a sportovní funkce na druhém, ekosystém aplikací až někde vzadu. Je to kompromis, ale pro člověka, který nechce každou noc hledat nabíječku, je to kompromis, který dává smysl. A přesně v téhle disciplíně Apple ani Samsung odpověď nemají.

Pětatřicet dní je laboratorní maximum. Sedmnáct dní v běžném režimu je pořád devětkrát víc než Apple Watch. A to je číslo, které mluví samo.