Proč je tenký černý film tak důležitý

Budoucí sítě 6G mají využívat také terahertzové frekvence, zejména nad 100 GHz. Ty nabízejí obrovskou šířku pásma, ale šíření signálu je v nich výrazně náročnější než u dnešních sítí 5G. Uvnitř čipu se terahertzové vlny vedou pomocí speciálních struktur zvaných vlnovody. Část energie však může unikat mimo ně, odrážet se a způsobovat rušení v okolních obvodech. Klasická řešení používaná k pohlcování mikrovlnných signálů přitom nelze jednoduše zmenšit tak, aby fungovala i na terahertzových frekvencích.

Právě zde přichází ke slovu povlak z jednovrstvých uhlíkových nanotrubic (SWCNT). Vyrábí se pomocí aerosolové chemické depozice z plynné fáze, neobsahuje polymer a nanáší se přímo na křemíkový dielektrický vlnovod. Při tloušťce 53 nm dosáhl v laboratorních testech útlumu až 47 decibelů. To odpovídá snížení výkonu signálu přibližně o 99,998 %. Současně byly odrazové ztráty vyšší než 20 dB, což naznačuje, že povlak energii především pohlcuje, místo aby ji odrážel zpět do obvodu. V pásmu 140–220 GHz tak fungoval jako kompaktní prostředek k potlačení nežádoucího elektromagnetického záření, které by jinak mohlo rušit hustě integrované terahertzové obvody.

Od laboratorního vzorku ke komerční síti je daleko

Skoltech představil výsledek ve výraznějším mediálním kontextu až v březnu 2026, tedy přibližně čtvrt roku po zveřejnění studie. Právě při přechodu od odborného článku k institucionální prezentaci se může objevit tvrzení, že „Rusové tvrdí“, že dosáhli významného pokroku v závodě o 6G. Samotný materiál má vědeckou oporu v publikovaném výzkumu. Vyvozovat z výsledků jediné laboratorní součástky, že Rusko získalo vedoucí pozici v globálním vývoji 6G, by však bylo přehnané.

Kontext je výmluvný:

• Rusko a 5G: Podle uvedených informací Rusko spustilo komerční sítě 5G teprve 11. září 2026, a to v 16 městech pro přibližně 10 milionů obyvatel. Rozšíření do dalších 50 měst se teprve zvažuje.
• Čína: Ministerstvo průmyslu v květnu 2026 povolilo testování 6G technologií v pásmu 6 GHz a zahájilo pilotní programy.
• Evropská unie: Společný podnik SNS JU financuje více než 100 výzkumných projektů, na které jsou vyčleněny veřejné prostředky přesahující 15 miliard korun. Zároveň eviduje více než tisíc příspěvků ke standardizaci.
• Severní Amerika: Aliance Next G Alliance koordinuje společnou severoamerickou strategii vývoje sítí příští generace a stanovuje výzkumné priority.

Ruský výsledek je tedy technicky zajímavým dílkem skládačky, nikoli důkazem, že země získala systémový náskok ve vývoji 6G.

Co 6G slibuje a co mu stojí v cestě

Podle doporučení ITU-R M.2160 mají sítě IMT-2030 v některých scénářích dosahovat špičkových rychlostí 50 až 200 Gbit/s, uživatelských rychlostí kolem 300–500 Mbit/s, latence kratší než jednu milisekundu a velmi vysoké spolehlivosti. Uváděná hodnota spolehlivosti v řádu 1 − 10⁻⁷ odpovídá pravděpodobnosti selhání na úrovni jedné desetimiliontiny, pokud je takto definována příslušná metrika. Jde o výzkumné cíle, nikoli o garantované parametry pro každého zákazníka. Přesto naznačují, jak výrazně by se nové sítě mohly posunout oproti dnešnímu 5G.

Terahertzové frekvence mohou k dosažení těchto cílů přispět, zároveň však přinášejí zásadní fyzikální překážky. Evropský institut pro telekomunikační normy ETSI upozorňuje mimo jiné na molekulární absorpci, výrazný útlum signálu na krátké vzdálenosti a citlivost na překážky i atmosférické podmínky. K tomu se přidávají problémy uvnitř samotných zařízení, například úniky signálu, odrazy a rušení mezi jednotlivými obvodovými bloky.

Povlak vyvinutý výzkumníky ze Skoltechu řeší právě část problémů vznikajících uvnitř zařízení. Neodstraňuje však překážky spojené se samotným šířením terahertzových vln v prostředí. Na ty žádný povlak sám o sobě nestačí.

Kdy se 6G dostane do Česka

Český telekomunikační úřad odkazuje na vizi evropské skupiny RSPG, podle níž se nástup 6G očekává po roce 2030. V červnu 2026 ČTÚ shrnul přípravu na využívání rádiového spektra s výhledem kolem roku 2030. Česko přitom není mimo výzkumné dění: laboratoř 6Gmobile na Fakultě elektrotechnické ČVUT vede evropský projekt MUSE-COM² a podílí se na mezinárodním výzkumu.

Realistický pohled je ale střízlivější. V březnu 2026 se na úrovni ITU teprve dohodly první technické požadavky pro hodnocení rádiových rozhraní 6G. Dokončení standardů se očekává do roku 2030 a komerční nasazení má následovat až poté. Pro české uživatele to znamená, že první běžně dostupné telefony s podporou 6G lze očekávat nejdříve v první polovině třicátých let, přičemž skutečný termín bude záviset na vývoji technologií, standardů i infrastruktury.

Černý povlak z uhlíkových nanotrubic sám o sobě 6G nepřinese. Může ale pomoci vyřešit jeden z méně viditelných problémů, které brání vývoji kompaktních terahertzových zařízení: únik signálu uvnitř čipu. Bez účinného potlačení těchto nežádoucích jevů by bylo obtížnější stavět hustě integrované obvody pro budoucí komunikační systémy. Někdy je totiž nejdůležitější součástkou právě ta, kterou na první pohled vůbec nevidíte.