Tři kroky od myšlenky k pohybu robota

Princip, který BrainCo na WAIC předvedla, se dá rozložit do tří fází. První: EEG headset na hlavě uživatele snímá mozkovou aktivitu. Druhá: algoritmy umělé inteligence z naměřených dat dekódují motorický záměr a rozpoznávají vzorec, který odpovídá představě konkrétního pohybu. Třetí: dekódovaný záměr se přeloží na příkaz pro robota.

Důležité je, co systém nečte. Nečte myšlenky. Neví, na co člověk myslí, co cítí ani co si pamatuje. Rozpoznává pouze specifické markery mozkové aktivity spojené s pohybovým záměrem, takzvanou motorickou představivostí. Odborná literatura to říká jasně: žádná současná EEG metoda „nečte mysl“. BrainCo sama mluví o dekódování záměru, ne o čtení kompletních myšlenek.

Platforma přitom není jednoúčelový trik pro jednu paži. Podle oficiálního oznámení firmy je kompatibilní s humanoidními roboty, robotickými pažemi i robotickými psy třetích stran.

Headset versus implantát: dva různé závody

Srovnání s Neuralinkem je nevyhnutelné, ale vyžaduje přesnost. Neuralink zavádí do mozku čip N1 s 1 024 elektrodami na 64 ultratenkých vláknech. Elektrody sedí přímo u neuronů, signál je silný, čistý a prostorově přesný. Cena za to je operace a otevření lebky chirurgickým robotem.

BrainCo jde opačnou cestou. Headset si člověk nasadí sám a za minutu může začít snímat signály. Jenže signál musí projít přes tkáně, kost a kůži. Odborné zdroje popisují u EEG nízký poměr signálu k šumu, časovou nestabilitu a omezené prostorové rozlišení. BrainCo se snaží tyto limity kompenzovat dekódováním pomocí AI, ale veřejně nedoložila, že by její platforma dosahovala výkonu implantátu.

Existuje i mezicesta. Firma Synchron vyvinula implantát Stentrode, který se zavádí cévou bez otevřené operace lebky. Trh mozkových rozhraní tedy není jen souboj dvou hráčů, ale spektrum přístupů s různou mírou invazivity.

Proč BrainCo říká, že hlavní brzda robotiky jsou data

Nejzajímavější na celém oznámení není samotný hrnek. Je to ambice, kterou BrainCo za demem schovala. Firma svou platformu rámuje jako nástroj pro sběr trénovacích dat pro takzvanou vtělenou AI, tedy umělou inteligenci, která se učí ovládat fyzické tělo v reálném světě.

Podle BrainCo už mechanika robotů není hlavní problém. Chybí kvalitní údaje z reálných úkonů. Platforma proto sbírá čtyři typy dat najednou: z robotického provedení, z lidské demonstrace, z virtuální simulace a z EEG operátora. Nejde tedy jen o to, „co ruka udělala“, ale i o to, „jaký záměr jí velel“. Pokud by se takový systém podařilo škálovat (a headset bez operace to teoreticky umožňuje snáz než implantát), BrainCo by mohla vybudovat datovou vrstvu, kterou dnes v robotice nikdo nemá.

Podle nás je právě tohle nejsilnější zpráva celé prezentace. Ne efektní demo s hrnkem, ale potenciálně škálovatelná vstupní vrstva pro robotiku, která nevyžaduje chirurga.

Co to znamená pro běžného člověka a pro Česko

Koupit si platformu BrainCo zatím nelze. Firma ji prezentuje jako výzkumně-vývojový nástroj, veřejně není dohledatelný ceník ani distributor pro Evropu. Dostupnost pro český trh firma veřejně neoznámila.

Samotný princip EEG-BCI ale v Česku výzkumnou základnu má. Ostravská univerzita ve svém Centru informačních technologií, AI a virtuální reality v medicíně uvádí výzkum BCI systémů a jejich aplikací v neurorehabilitaci. Odborná literatura přitom popisuje lepší výsledky obnovy funkce horní končetiny u pacientů s EEG-BCI oproti některým jiným terapiím.

Otevřená zůstává otázka soukromí. Zpráva amerického GAO upozorňuje, že u mozkových dat bývá nejasné, kdo k nim má přístup a za jakým účelem. Rada Evropy řeší pojem „mentální soukromí“ a ochranu neurálních dat jako otázku základních práv. BrainCo ke své platformě podrobnou datovou politiku veřejně nezveřejnila.

BrainCo v Šanghaji ukázala, že wow efekt ovládání stroje myšlenkou už nepotřebuje skalpel. Cesta k běžnému nasazení je ještě dlouhá, ale vstupní bariéra právě klesla o jednu operaci.

Co přesně se změnilo na operačním sále

Důležité je rozumět tomu, co „bez řezu“ znamená a co ne. Chirurg stále otevřel skalp a odstranil malý kousek lebky. To zůstává stejné. Změna nastala v dalším kroku: místo aby skalpelem rozřízl tvrdou plenu a její část odstranil, nechal ji na místě. Robot Neuralinku ji propíchl jehlou a zavedl vlákna přímo skrz ni.

Aby to bylo bezpečné, firma vyvinula trojici nástrojů:

• ICG videoangiografie – barvivo a infračervená kamera zviditelnily cévy ukryté pod durou, takže jehla mohla projít mimo ně.
• OCT (optická koherenční tomografie) – měřila vzdálenost od povrchu dury ke kůře v reálném čase.
• Stovky laboratorních testů na syntetickém modelu dury, které předcházely prvnímu lidskému zákroku.

Výsledek: jeden z nejdelikátnějších manuálních kroků operace odpadl. A právě to je podle nás skutečný průlom, ne samotné ovládání kurzoru, které Neuralink demonstroval už u dřívějších pacientů, ale fakt, že firma zjednodušila postup natolik, aby se z výjimečného neurochirurgického výkonu mohl stát opakovatelný postup.

Dvacet šest pacientů a žádná závažná komplikace, zatím

Marten je podle serveru MobiHealthNews dvacátým šestým člověkem na světě s implantátem Neuralink a třetím Kanaďanem. Zákrok provedl tým kolem neurochirurga Andrese Lozana v torontské nemocnici Toronto Western Hospital (UHN), která od léta 2025 slouží jako klinické centrum firmy mimo USA.

Oficiální souhrn Neuralinku z ledna 2026 uváděl 21 účastníků studií po celém světě a nulový počet závažných nežádoucích příhod souvisejících se zařízením. To zní působivě, ale je třeba dodat kontext. Už u prvního pacienta se část vláken po implantaci zatáhla zpět, čímž se snížil počet funkčních elektrod. Firma problém řešila úpravou dekódovacích algoritmů, nikoli reoperací. A registr studie PRIME na ClinicalTrials.gov sleduje nežádoucí příhody až 72 měsíců po implantaci, jsme tedy stále na začátku sběru dlouhodobých dat.

Přímé srovnání kvality signálu mezi starou metodou s durektomií a novou transdurální cestou Neuralink veřejně nepublikoval. Víme pouze, že akutní funkčnost, tedy ovládání kurzoru, byla po novém zákroku k dispozici okamžitě. Zda je signál dlouhodobě stejně přesný, je otázka, na kterou zatím odpověď nemáme.

Neuralink versus Synchron: dvě cesty do mozku

Neuralink není jedinou firmou, která se snaží propojit mozek s počítačem. Konkurenční Synchron volí radikálně odlišnou cestu: svůj implantát Stentrode zavádí žilním přístupem přes krční žílu do mozkové cévy, podobně jako kardiologové zavádějí stent do srdce. Otevřená operace mozku tak úplně odpadá.

Rozdíl v přístupu má přímý dopad na to, co každé zařízení umí. Neuralink zavádí vlákna přímo do mozkové kůry, a proto snímá signál z bezprostřední blízkosti neuronů, což umožňuje vyšší rozlišení a rychlejší ovládání. Synchron snímá signál z cévy, tedy z větší vzdálenosti, ale za cenu výrazně menší invazivity. Obě firmy jsou stále ve fázi klinických studií. Recenzovaná data o bezpečnosti Synchronu u čtyř pacientů publikoval v roce 2023 časopis JAMA Neurology.

Kdy se to dostane k běžným pacientům, včetně těch českých?

Krátká odpověď: ne brzy. Implantát N1 není schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ani žádným jiným regulátorem pro běžnou klinickou praxi. Aktivní studijní větve běží v USA (Phoenix, Miami), Kanadě a Velké Británii. Žádné české ani unijní náborové centrum veřejně doložené není.

Neuralink mezitím rozšiřuje záběr. Kromě motorického ovládání kurzoru a robotické paže (studie CONVOY) získal od FDA status průlomového zařízení pro obnovu řeči i pro projekt Blindsight zaměřený na obnovení zraku. Pořád jde ale o medicínské indikace: těžké ochrnutí, ALS, poranění míchy nebo cévní mozkové příhody v oblasti mozkového kmene. O čipech pro zdravé lidi, jak o nich občas mluví Musk na sociálních sítích, veřejná regulační cesta neexistuje.

Pro českého pacienta s ALS nebo těžkým ochrnutím tak dnes zbývá maximálně registrace do registru zájemců na webu Neuralinku. Cesta od experimentálního zákroku v Torontu k dostupnosti v českém zdravotnictví vede přes robustnější data, širší schvalování, evropskou regulaci a vybudování specializovaných center. Každý z těchto kroků se počítá na roky.

Květnový zákrok v Torontu neotevřel dveře běžným pacientům. Otevřel ale dveře k tomu, aby se jednou otevřít mohly, protože z neurochirurgického zákroku odstranil jeden krok, který celou operaci dělal obtížněji opakovatelnou.

Co je NEO a co umí

NEO vyvinul tým profesora Chunga Pao na Univerzitě Čching-chua. Jde o bezdrátový, minimálně invazivní mozkový implantát určený pacientům s těžkým ochrnutím po poranění krční míchy. Osm epidurálních elektrod je umístěno nad tvrdou plenou mozku, tedy na povrchu mozku pod lebkou, aniž by pronikaly do mozkové tkáně. Samotný implantát je zapuštěný do kosti a energii i data přenáší bezdrátově přes kůži.

Princip je přímočarý: elektrody snímají signály z primární senzomotorické kůry, algoritmus dekóduje záměr sevřít nebo pustit ruku a příkaz putuje do externí pneumatické rukavice nebo exoskeletu. Pacient tak dokáže uchopit hrnek, zvednout předmět ze stolu nebo se napít. Podle preprintu na medRxiv dosáhl jeden pacient s kompletním poraněním v oblasti C4 po devíti měsících domácího používání průměrného F1 skóre 0,91 při detekci uchopovacích událostí a stoprocentní úspěšnosti v testech přenosu objektů. Jde o data z jednoho pacienta a preprintu, ne z finální recenzované studie, ale i tak jde o výsledky, které v oboru budí pozornost.

Od laboratoře do nemocnice za tři roky

První implantace NEO proběhla v říjnu 2023. V roce 2025 následovala multicentrická registrační studie v jedenácti čínských nemocnicích: z 32 implantovaných pacientů vykázalo 22 po šesti měsících tréninku významné zlepšení skóre samostatného pohybu ruky. To už není mediální demonstrace mozkového čipu, ale klinicky škálovatelný výsledek.

Březnové schválení pak spustilo řetězovou reakci v úhradovém systému. Je důležité upřesnit, co přesně „proplatí pojišťovna“ znamená: NEO vstoupil do čínského veřejného systému zdravotního pojištění prostřednictvím úhradového kódu NHSA a zařazení do šanghajského katalogu. Nejde zatím o plně celostátní a jednotně definovanou úhradu s jasně stanovenou spoluúčastí pacienta, veřejná ceníková cena implantátu ani finální procento úhrady nebyly veřejně dohledatelné. Ale první krok směrem k rutinní úhradě je udělaný a tempo čínské administrativy v této oblasti nemá v oboru mozkových rozhraní obdoby.

Proč Neuralink stále čeká

Muskův Neuralink získal od FDA takzvané IDE, tedy povolení k vyšetřovacím klinickým studiím. Od září 2023 probíhá studie PRIME, přičemž záznam pacienta je na ClinicalTrials.gov, kde ji klasifikují jako „early feasibility study“. První lidský implantát Neuralink provedl v lednu 2024.

Jenže IDE není povolení prodávat. Jak vysvětluje FDA na svém webu, vyšetřovací režim slouží ke sběru dat pro budoucí marketingovou žádost typu PMA nebo de novo. Mezi studijním režimem a komerčním schválením leží v USA roky sběru bezpečnostních a účinnostních dat, regulačního přezkumu a případných dalších kol testování. K červenci 2026 Neuralink žádnou veřejně doloženou marketingovou žádost nepodal.

Tady je jádro „zaostávání o roky“: nejde o to, že by Neuralink neuměl implantovat čip do mozku. Umí. Jde o to, že NEO je již schválený zdravotnický prostředek s úhradovým kódem, zatímco Neuralink je stále ve fázi klinického výzkumu bez komerčního vstupu na trh.

Dvě různé filozofie, jen dva různé čipy

Srovnávat NEO a Neuralink čistě jako „lepší versus horší“ by bylo zavádějící. Jde o technologicky i filozoficky odlišné přístupy.

• NEO: 8 epidurálních elektrod, minimálně invazivní přístup, signál snímaný přes tvrdou plenu. Menší chirurgický zásah, nižší riziko krvácení a jizevnatění, ale hrubší a méně detailní signál.
• Neuralink N1: 1 024 elektrod na 64 ultratenkých vláknech zavedených přímo do mozkové kůry. Vyšší datová hustota a přesnější signál, ambice ovládat kurzor, psát text či řídit více zařízení současně, ale také invazivnější operace a náročnější regulační cesta.

NEO nevítězí jako technologicky nejpokročilejší mozkové rozhraní na světě. Vítězí jako první systém tohoto typu, který se dostal z laboratoře do reálné zdravotní péče se schválením, kódováním a nemocničním nasazením.

Za NEO stojí státní strategie, není jen jedna laboratoř

Rychlost, s jakou NEO prošel regulací a vstoupil do úhradového systému, není náhoda. V červenci 2025 sedm čínských ministerstev a úřadů společně vydalo strategický plán rozvoje mozkových rozhraní s cíli pro roky 2027 a 2030. Šanghaj má navíc vlastní akční plán do roku 2030. Čína tak nestaví na jednom produktu, ale buduje celý ekosystém od elektrod přes čipy až po hotová zařízení.

Pro kontext: v Česku veřejné zdravotní pojištění už dnes hradí implantabilní neurotechnologie, například hlubokou mozkovou stimulaci u Parkinsonovy choroby. Ale invazivní rozhraní mozek–počítač typu NEO je jiná kategorie. Pro vstup do EU by NEO musel projít evropskou certifikací podle nařízení MDR a registrací v databázi EUDAMED. Veřejný evropský certifikát ani oznámení o vstupu na unijní trh se nepodařilo dohledat. Pro české pacienty s ochrnutím je to zatím spíše vzdálená perspektiva než reálná možnost.

Čína má v první komerční vlně mozkových implantátů náskok. Otázka už nezní, zda ho má, ale zda si ho udrží, a zda jej Západ dokáže dohnat dřív, než se NEO stane standardní péčí pro miliony pacientů s poraněním míchy po celé Asii.