Emulátor, který nikdo oficiálně nestvořil

Eden se na svém webu prezentuje jako emulátor Nintenda Switch, nikoli jeho nástupce. Oficiální stabilní verze s podporou Switche 2 nepočítá. První pokusy o spuštění her z nové konzole se objevily mimo hlavní vývojovou větev. Neoficiální fork Eden-NS2 a testovací větev v hlavním repozitáři vznikly díky vývojářům mimo oficiální tým. Ti využili otevřený zdrojový kód Edenu a podobnost architektury obou konzolí.

README forku uvádí jako hratelné čtyři tituly: Donkey Kong Bananza, Mario Kart World, Pokémon Pokopia a Splatoon Raiders. Nintendo Switch 2 Welcome Tour podle stejného dokumentu dokáže pouze nastartovat, ale běží extrémně pomalu.

Skutečný stav je však o něco komplikovanější. Tester, který 30. října přidal komentáře do návrhu pull requestu, potvrdil funkční spuštění Donkey Kong Bananza a Splatoon Raiders. U Mario Kart World naopak hlásil pád hry. Bananza navíc trpí chybějící geometrií a černými texturami na objektech, které lze ve hře ničit. Ve Splatoon Raiders zase není viditelný text. Žádný z těchto titulů tedy zatím neběží bez problémů. Důležité ale je, že se je vůbec podařilo spustit.

Dvacet let stará šablona: GameCube, Wii a Dolphin

Píše se rok 2006. Nintendo uvádí na trh konzoli Wii a emulační komunita brzy zjišťuje, že její procesor Broadway je v podstatě upravenou verzí čipu Gekko z GameCube. Vývojáři emulátoru Dolphin, který vznikl v roce 2003 původně jako projekt zaměřený výhradně na GameCube, později podobnost obou konzolí popsali jednoznačně. Hardware Wii byl podle nich „téměř identický“ s GameCube a nová konzole představovala v zásadě jeho výkonnější variantu.

Experimentální podpora Wii se v Dolphinu objevila v roce 2008. Vývojáři tak mohli využít existující základ emulátoru a nemuseli celý projekt budovat od začátku.

U Switche 2 se nyní opakuje podobný scénář. Konzole vyšla 5. června 2025, zachovává zpětnou kompatibilitu s hrami pro původní Switch a podle oficiálního blogu Nvidie nadále využívá vlastní procesor od stejného výrobce.

Právě architektonická návaznost umožňuje vývojářům rozšiřovat existující části emulátoru namísto vytváření celého systému od nuly. V testovacím pull requestu se řeší například podpora nových instrukcí shaderů, video kodeku VP9, úpravy mapování paměti a limity grafických bufferů. Od vydání konzole do prvních veřejně doložených pokusů o její emulaci tak uplynulo přibližně šestnáct měsíců. Dolphin se k podobnému pokroku dostával zhruba pět let, byť tehdy šlo o úplně jinou technologickou éru a vývojáři měli k dispozici odlišné nástroje.

Proč Nintendo nedokáže emulaci zastavit

Nintendo rozhodně není v právních sporech bezmocné. V březnu 2024 dosáhlo dohody se společností Tropic Haze, která provozovala emulátor Yuzu. Výsledkem byl trvalý zákaz dalšího vývoje a distribuce emulátoru a finanční vyrovnání ve výši 2,4 milionu dolarů, tedy přibližně 60 milionů korun.

Spor se opíral o konkrétní argumenty. Yuzu vyžadovalo kryptografické klíče získané z konzole, umožňovalo spouštění kopií her a podle Nintenda napomáhalo obcházení technických ochranných opatření. Jediným právním zásahem tak skončil jeden z nejvýznamnějších projektů v oblasti emulace Switche.

Po ukončení Yuzu se ale emulační scéna postupně decentralizovala. Eden na svém blogu popisuje, jak po DMCA oznámeních z února a března 2026 přesunul distribuci mimo GitHub na vlastní infrastrukturu.

Další projekty a jejich kopie mezitím vznikají dál. Vedle archivovaného Eden-NS2 se objevují další forky a úpravy v samostatných vývojových větvích. Nintendo může zaslat DMCA oznámení konkrétnímu repozitáři nebo podniknout právní kroky proti konkrétnímu provozovateli. Nemůže ale jednoduše odstranit veškeré kopie kódu, které už jsou rozšířené po internetu.

Právě v tom spočívá omezení právních zásahů. Nejde o to, že by Nintendo nemělo k dispozici právní nástroje, ale o to, že zastavit samotné kopírování a další vývoj distribuovaného softwaru je mimořádně obtížné.

Co to znamená pro českého hráče

Samotný emulátor si lze stáhnout z oficiálních stránek Edenu. Z právního hlediska je však potřeba rozlišovat mezi emulátorem jako programem a herními daty, klíči či firmwarem, které jsou k jeho používání potřeba.

Český autorský zákon nechrání samotné myšlenky a principy, na nichž je počítačový program založen, a za určitých podmínek umožňuje také zkoumání interoperability oprávněně nabytého softwaru. To ale neznamená, že je automaticky legální obcházet technické ochrany nebo používat neautorizované kopie her. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 5 Tdo 269/2011 konstatoval, že osobní potřeba sama o sobě neospravedlňuje obcházení účinných technických ochranných prostředků.

README forku Eden-NS2 ostatně výslovně uvádí, že uživatelé mají používat vlastní kopie her, klíče a firmware. Herní data, kryptografické klíče ani firmware nejsou součástí samotného emulátoru.

Co se týče hardwarových nároků, oficiální doporučené požadavky Edenu se vztahují pouze k emulaci původního Switche. Počítají například s procesorem Intel Core i5-11400 nebo AMD Ryzen 5 3600, grafickou kartou GTX 1660 a 16 GB RAM. Pro testovací sestavení určené ke spuštění her ze Switche 2 zatím žádné oficiální minimální požadavky neexistují.

Tester, který se zapojil do diskuse pod pull requestem, používal sestavu s procesorem Ryzen 5 9600X a grafickou kartou Radeon RX 9070. To je výrazně výkonnější konfigurace, než jakou doporučuje Eden pro původní Switch. Kdo chce experimentovat s emulací her pro Switch 2, měl by proto počítat s poměrně výkonným počítačem. Ani ten ale zatím nezaručuje bezproblémový chod.

Cesta k dohratelnosti je ještě dlouhá

Konec října 2026 představuje především technologický důkaz, že emulace Switche 2 je možná. Rozhodně nejde o hotový produkt. Chybějící textury, grafické artefakty, pády her a dlouhé načítání jsou zatím běžnou součástí testování.

Veřejná roadmapa vývoje neexistuje, a proto nelze spolehlivě odhadnout, kdy se jednotlivé hry dostanou do plně hratelného stavu. Některé tituly se mohou podařit stabilizovat během několika měsíců, široce použitelná emulace celého katalogu s odpovídající grafikou a výkonem je ale pravděpodobně otázkou let, nikoli týdnů. Podobně dlouhý vývoj ostatně provázel i Dolphin, který až v září 2016, třináct let po svém vzniku, oznámil, že dokáže spustit všechny oficiální hry pro GameCube.

Nintendo mezitím u Switche 2 zavádí takzvané game-key cards. Jde o herní karty, které neobsahují kompletní herní data, ale pouze licenční klíč potřebný ke stažení hry. Prezident společnosti Furukawa na valné hromadě vysvětlil jejich zavedení rostoucí velikostí herních dat, nikoli snahou reagovat na emulaci. Klasické herní karty s kompletními daty a game-key cards mají na trhu existovat souběžně.

Emulační komunita tak znovu ukazuje, že architektonická kontinuita může být výhodou i komplikací. Nintendo ji potřebuje kvůli zpětné kompatibilitě a hladkému přechodu hráčů na novou konzoli. Vývojáři emulátorů z ní těží ze stejného důvodu – jen se snaží umožnit přechod na nový hardware také mimo oficiální ekosystém Nintenda.