Jak se dopočítat ke čtvrt milionu

Číslo v titulku není úplný odhad od oka. Vycházeli jsme z otevřeného listingu na eBay, kde se identický typ modulu (Samsung 64GB DDR4-2666 ECC LRDIMM, part number M386A8K40BM2-CTD) prodává za 399 dolarů za kus. Třicet kusů znamená 11 970 dolarů. Při kurzu České národní banky z 18. září 2026 (21,238 Kč za dolar) vychází přepočet na zhruba 254 000 Kč.

Důležitá poznámka: nejde o účetní cenu ani o potvrzenou prodejní cenu. Je to tržní odhad založený na aktuální nabídkové ceně použitého enterprise hardwaru. Reálný výnos by závisel na tom, kde a jak by se moduly prodávaly. Český trh ukazuje dramatický rozptyl: na Sbazaru se v létě 2026 objevil jeden netestovaný kus za 3 000 Kč, zatímco na Aukru stejný part number se zárukou a možností vrácení stál 19 999 Kč. Rozdíl dělá především stav, otestování, záruka a důvěryhodnost prodejce.

Toto nejsou paměti do domácího počítače

Člověk, který si přečte „paměti za 250 tisíc“, si možná představí hromadu běžných RAM modulů z elektra. Realita je jiná. Serverové ECC moduly typu RDIMM nebo LRDIMM mají zabudovanou korekci chyb a registrovou architekturu, která snižuje elektrickou zátěž paměťového řadiče. Díky tomu umožňují osazení výrazně vyšších kapacit a vyššího počtu modulů než běžné desktopové platformy a jsou navržené pro stabilní provoz v serverovém prostředí. Běžná desktopová základní deska je nepodporuje. Patří do serverových platforem s procesory, jako jsou Intel Xeon nebo AMD EPYC.

A 1 920 GB v jednom serveru? Zní to šíleně, ale ve firemním prostředí jde o vysokou, nikoli absurdní kapacitu. Konkrétní maximální osaditelnost závisí na serveru, procesorech a typu použitých modulů. Například Dell PowerEdge R740 může s podporovanými 128GB LRDIMM dosáhnout až 3 TB RAM, zatímco Lenovo ThinkSystem SR665 podporuje podle konfigurace až několik terabajtů paměti. Server z garáže VastOption8705 tedy rozhodně nemusel být nějaký exotický superpočítač. Šlo ale o velmi slušně vybavený server, pokud skutečně obsahoval třicet 64GB LRDIMM modulů.

Proč má stará DDR4 v roce 2026 pořád takovou cenu

Kdo by čekal, že s příchodem DDR5 ceny starší generace automaticky spadnou, mýlil by se. Analytická firma TrendForce v červenci 2026 uvedla, že trh s konvenčním DRAM zůstává napjatý a kontraktní ceny serverových pamětí měly ve třetím čtvrtletí růst o 13 až 18 procent. Výrobní kapacity stále z velké části směřují do serverových aplikací. Také v září 2026 TrendForce hlásil růst spotových cen vybraných DDR4 produktů, zatímco trh s DDR5 se vyvíjel odlišně.

Našel jsem v garáži RAM v hodnotě 10 tisíc dolarů
od uživatele u/VastOption8705 v sekci LinusTechTips

Jinými slovy: 64GB DDR4 serverové moduly nejsou mrtvý segment. Firmy, které provozují stávající infrastrukturu a nechtějí kvůli paměti měnit celé serverové platformy, je stále mohou potřebovat. Sekundární trh s enterprise hardwarem přitom není žádný podzemní bazar. Společnosti jako Techbuyer profesionálně vykupují, repasují a znovu prodávají použité servery, paměti i úložiště od stovek značek.

Proč firmy nechávají cenné díly odejít ve starém serveru

Zní to paradoxně: firma vyřadí server, jehož jednotlivé komponenty mohou mít na sekundárním trhu značnou hodnotu, a nechá si ho odnést zaměstnancem. Jenže v korporátní praxi se hardware nevyřazuje vždy po jednotlivých komponentech. Proces vyřazování zahrnuje sanitaci dat, evidenci, případně certifikaci a především rychlé uvolnění místa v racku nebo serverovně. Poskytovatelé těchto služeb, jako Iron Mountain, popisují, že zpětný prodej dělají především u položek, u kterých se to ekonomicky vyplatí; zbytek míří k recyklaci. Pokud se server vyřadí jako celek, může v něm zůstat hodnota, kterou odhalí až někdo, kdo ho rozebere na jednotlivé komponenty a podívá se na jejich přesné označení a part number.

Přesně to se stalo v garáži VastOption8705. Poklad nebyl skrytý magicky. Jeho hodnota se ukázala ve chvíli, kdy se na starý server přestal někdo dívat jen jako na odepsaný kus železa a začal jeho komponenty posuzovat optikou sekundárního trhu s enterprise hardwarem. Co s moduly nakonec udělal, veřejně známo není. V komentářích se sice objevili zájemci o koupi, ale autor příběhu výsledek nedopsal.

Jak provizorní dialog přežil tři dekády

Za vším stojí Dave Plummer, vývojář, který v roce 1994 tvořil formátovací dialog při portování rozhraní z Windows 95 do Windows NT. Jak později popsal v příspěvku na síti X, který citoval server Ars Technica, největší médium, které měl tehdy k testování, mělo kapacitu 16 MB. Třicet dva gigabajtů mu přišlo jako bezpečný strop, dost na to, aby vydržel životnost Windows NT 4.0. Zároveň se obával takzvaného „cluster slack“, tedy plýtvání místem na disku při velkých alokačních jednotkách.

Jenže pak se spotřebitelská a profesionální větev Windows spojily kolem jádra NT. A s nimi přežil i Plummerův provizorní dialog. Rok za rokem, verze za verzí. Windows XP, Vista, 7, 8, 10, všude stejný limit. Plummer sám to později označil za klasický případ dočasného řešení, které se proměnilo v trvalé. Microsoft veřejně nikdy nevysvětlil, proč opravu tak dlouho odkládal. Pravděpodobně šlo o kombinaci nízké priority a spoléhání na to, že uživatelé přejdou na NTFS nebo exFAT.

Cesta od testovacího buildu ke stabilní aktualizaci

Změna neproběhla přes noc. Její časová osa vypadá takto:

• 15. srpna 2024 – Microsoft poprvé oznámil navýšení limitu v experimentálním Canary buildu 27686. Šlo o první veřejné přiznání, že 32GB strop padne.
• 10. dubna 2026 – změna se znovu objevila ve vývojové větvi 25H2 s poznámkou o postupném nasazování (Controlled Feature Rollout).
• 12. května 2026 – Microsoft ji zanesl do stabilní kumulativní aktualizace KB5089549 pro Windows 11 ve verzích 24H2 a 25H2. Od tohoto dne nejde o insider test, ale o funkci dostupnou běžným uživatelům přes Windows Update.

I wrote this Format dialog back on a rainy Thursday morning at Microsoft in late 1994, I think it was.

We were porting the bajillion lines of code from the Windows95 user interface over to NT, and Format was just one of those areas where WindowsNT was different enough from… pic.twitter.com/PbrhQe0n3K

— Dave W Plummer (@davepl1968) March 24, 2024

Mezi prvním oznámením a reálným nasazením tedy uplynulo téměř dva roky. Důvod? Microsoft ho nesdělil, ale u insider funkcí obecně platí, že se zavádějí postupně a některé se do stabilní verze nemusí dostat vůbec. Tahle se dostala.

Co přesně se změnilo, a co ne

Důležité zpřesnění: Microsoft neodstranil všechna omezení FAT32. Zrušil pouze vlastní umělý 32GB strop ve vestavěném příkazu format. Nově tedy můžete přímo v příkazovém řádku Windows naformátovat USB disk, SD kartu nebo jiné médium do FAT32 až do velikosti 2 TB.

Co zůstává beze změny:

• 4GB limit na jeden soubor – FAT32 neumožňuje uložit soubor větší než 4 GiB. Velká videa, obrazy disků nebo zálohy tím neprojdou.
• Grafický dialog – Microsoft v oficiálních poznámkách mluví výhradně o příkazovém řádku. O změně formátovacího okna v Průzkumníku souborů se nezmiňuje.
• Absence žurnálování a oprávnění – FAT32 nemá žurnálování ani řízení přístupu, na rozdíl od NTFS. Pro systémový disk nebo citlivá data zůstává nevhodný.

Kdo potřebuje velké soubory a kompatibilitu, tomu lépe poslouží exFAT. Microsoft ho sám označuje za nástupce FAT32 v rodině FAT.

Proč na tom vůbec záleží v roce 2026

FAT32 je mrtvý formát, řeknete si. Jenže není. Microsoft ho sám stále používá při vytváření bootovacích USB pro instalaci Windows přes UEFI. ASUS u funkce USB BIOS FlashBack výslovně požaduje FAT16 nebo FAT32. A třeba PlayStation pro přehrávání videa a hudby z USB akceptuje FAT32 nebo exFAT.

Právě v těchto scénářích byl 32GB limit obzvlášť otravný. Kdo chtěl použít 64GB nebo 128GB flashku, musel sáhnout po utilitě třetí strany. Ne proto, že by to bylo technicky nemožné, ale proto, že Windows to odmítaly udělat samy. Třicet let.

Teď už to dělají. Stačilo jedno číslo v kódu, které tam nikdy nemělo zůstat tak dlouho.

Jak si prodejce spletl generaci pamětí

Nejpravděpodobnější scénář vypadá podle komentářů na Redditu takto: prodávající modul zasunul do základní desky, počítač nenastartoval nebo nedetekoval RAM a bez další diagnostiky usoudil, že drží v ruce DDR4. Komunita pod příspěvkem opakovaně tipovala nedocvaknutý modul, špatně zvolené sloty nebo problém samotné desky. Nikdo z komentujících nepovažoval za pravděpodobné, že by šlo skutečně o DDR4.

A tady je háček, který celou záměnu umožnil. U řady Corsair Dominator Platinum RGB mají moduly DDR4 i DDR5 shodné rozměry (135 × 8 × 56 mm). Masivní hliníkový chladič s RGB osvětlením vypadá u obou generací prakticky identicky. Kdo nezná part number nebo nečte štítek, generaci zvenku nerozliší.

Proč je DDR5 v roce 2026 tak drahá

Částka přes 12 000 Kč za 32GB kit pamětí zní absurdně; ještě v roce 2024 se podobné sady prodávaly za třetinu. Jenže trh s paměťmi prochází krizí, kterou analytická firma TrendForce dokumentuje kvartál po kvartálu. Mechanismus je přímočarý:

• Výrobci čipů přesunuli výrobní kapacity k pamětem HBM a serverovým modulům, které pohánějí AI infrastrukturu.
• Běžné spotřebitelské DRAM dostávají méně alokace.
• V prvním čtvrtletí 2026 zdražily konvenční DRAM o 55–60 % oproti předchozímu kvartálu, ve druhém se čekalo dalších 58–63 %.

Už v polovině roku 2025 přitom TrendForce upozorňoval, že DDR4 dostává od výrobců plány na ukončení výroby, protože vyšší marže leží u DDR5, LPDDR5 a HBM. Výsledek? DDR5 zdražuje, DDR4 se pomalu stahuje z trhu a cenový rozptyl mezi generacemi roste do extrémů.

Na českém trhu to vidíme konkrétně. Běžný 32GB DDR4 kit od G.SKILL se na Alze prodává za 5 199 Kč, zatímco srovnatelný 32GB DDR5 kit Patriot stojí 11 290 Kč, tedy více než dvojnásobek. U prémiových Corsair DDR5 kitů pak Heureka ukazuje rozpětí 10 190 až 12 716 Kč, čímž se dostáváme přesně k částkám z tohoto příběhu.

Etika nákupu: šťastný deal, nebo využití neznalosti?

Redditová komunita se v komentářích rozštěpila. Jedna skupina kupujícího oslavovala, protože zaplatil přesně to, co prodávající chtěl, a navíc nesl riziko, že moduly budou skutečně nefunkční. Druhá skupina byla ostřejší: měl prodejce upozornit, protože vědomě využil jeho neznalost.

Technicky čisté, morálně šedé. Kupující nepodváděl, nelhal, nemanipuloval s cenou. Ale věděl, že kupuje věc za zlomek její hodnoty, a mlčel. V soukromém prodeji mezi dvěma lidmi na Facebooku neexistuje reklamační řád ani odstoupení od smlouvy jako v e-shopu. Jakmile si podali ruce a peníze přešly z ruky do ruky, obchod byl hotový.

Jak se podobné chybě vyhnout

Ať už prodáváte, nebo kupujete z druhé ruky, pár kroků vás ochrání před tím, abyste přišli o tisíce korun:

• Čtěte štítek na modulu. Generace DDR4 nebo DDR5 je na něm vždy uvedena spolu s taktem a part numberem.
• Neřiďte se vzhledem chladiče. U Corsair Dominator vypadají obě generace stejně.
• Ověřte kompatibilitu s deskou. Platforma AMD AM5 pracuje výhradně s DDR5. Pokud prodávající tvrdí, že mu DDR5 nefunguje na DDR5 desce, problém je jinde než v typu paměti.
• Žádejte fotku z BIOSu nebo diagnostiky. Screenshot ze Správce úloh nebo průchod nástrojem MemTest86 potvrdí kapacitu, takt i funkčnost.

Celý příběh nakonec nestojí na štěstí jednoho kupujícího. Stojí na tom, že v době, kdy 32GB kit pamětí stojí víc než slušný procesor, rozhoduje o tisících korun obyčejná schopnost přečíst štítek.

Co přesně znamená „sotva běží“ s 8 GB RAM

Osm gigabajtů operační paměti v herním počítači v roce 2025 není jen kosmetický handicap. Podle rozsáhlého testu TechSpot porovnávajícího konfigurace s 8, 16, 32 a 64 GB RAM v moderních hrách je osmigigabajtová sestava u řady titulů spojená s výrazným stutteringem a špatnými jednoprocentními minimy snímků za sekundu. Některé novější hry, třeba Starfield nebo Hogwarts Legacy, uvádějí 16 GB už jako oficiální minimum. S osmi gigabajty se do nich uživatel buď vůbec nepustí, nebo zažije zážitek, který TechSpot označuje za „otřesný“.

Jenže kapacita nebyla jediný problém. Když v počítači běží jediný modul, paměťový řadič pracuje v jednokanálovém režimu. Dvoukanálové zapojení, které vyžaduje dva správně osazené moduly, výrazně zvyšuje šířku pásma mezi procesorem a pamětí. U her, kde procesor čeká na data z RAM, to může znamenat měřitelný rozdíl v plynulosti. Future_Quarter9693 tak přišel o obojí naráz.

Jak se RAM modul ocitne volně ve skříni

Desktopová paměť se do základní desky zasazuje do takzvaných DIMM slotů a drží ji retenční klipy na obou koncích patice. Správně usazený modul musí slyšitelně zacvaknout; pokud se tak nestane, nemusí být správně zajištěný a při nárazu se může uvolnit. Servisní dokumentace výrobců hotových sestav, například iBUYPOWER, výslovně upozorňuje, že při přepravě se mohou uvnitř skříně uvolnit kabely i komponenty, a doporučuje po doručení vizuální kontrolu vnitřku.

Sám autor odhaduje, že se modul uvolnil právě při transportu. Přesný původ chyby, jestli šlo o nedotaženou montáž, nebo o náraz při cestě, ze zdroje nelze určit. Jisté je, že modul skončil v tmavém rohu skříně, kam podle jeho slov „moc nedopadá světlo“, a zůstal tam doslova pohřbený v prachu.

Proč si toho nevšiml dřív

Klíčový lidský detail celého příběhu: Future_Quarter9693 přešel z notebooku na stolní počítač. U notebooku nikdy neřešil vnitřek, protože tam prostě není co otevírat. Desktop bral stejně: zapojil, zapnul, hrál. Specifikace neznal, protože stroj vybíral a kupoval někdo z rodiny. Když mu systém hlásil 8 GB RAM, neměl důvod pochybovat. Myslel si, že to tak má být.

Komunita na Redditu reagovala předvídatelně. Vtípky o „bezdrátové RAM“ a „stažené paměti z internetu“ se střídaly s upřímnějšími komentáři typu „chyby dělá každý“. Autor sám později napsal, že nepotřebuje desítky zpráv, které z něj dělají idiota. Příběh se dostal i do německého herního média GamePro, které o něm informovalo v dubnu 2026.

Jak si sami zkontrolujete, jestli vám nechybí RAM

Celá situace má jednoduché poučení: stačí dvě minuty a nemusíte ani otevírat skříň.

• Softwarová kontrola: Ve Windows otevřete Nastavení → Systém → Informace o systému. Položka „Nainstalovaná paměť RAM“ ukáže, kolik gigabajtů systém vidí. Ve Správci úloh (Ctrl + Shift + Esc) na kartě Výkon pak zjistíte, kolik slotů je obsazených a v jakém režimu paměť běží.
• Fyzická kontrola: Vypněte počítač, odpojte napájecí kabel, dotkněte se kovové části skříně kvůli uzemnění a otevřete bočnici. Zkontrolujte, zda jsou retenční klipy na obou stranách každého modulu zacvaknuté. iBUYPOWER doporučuje jemně zatáhnout za modul; pokud vyjede bez odjištění klipů, není správně usazený.
• Pravidelná údržba: Podle Corsair by se vnitřek počítače měl čistit od prachu každé tři až šest měsíců. V domácnosti s domácími mazlíčky nebo v prašnějším prostředí raději každé dva až tři měsíce.

Příběh jednoho zaprášeného RAM modulu v rohu skříně je v jádru připomínka, že „pomalý počítač“ nemusí znamenat zavirovaný systém ani zastaralý hardware. Někdy stačí otevřít bočnici a podívat se, jestli tam všechno drží tam, kde má.

Jak se počítá čtvrt milionu

Čtvrt milionu není nadsázka, je to střízlivý výpočet. Na české Heurece se identický modul KF556C40BB-16 prodává od 6 100 Kč za kus. Čtyřicet kusů krát 6 100 Kč dává 244 000 Kč. Německý server GamePro.de, který případ popsal v červenci 2026, pracoval s odhadem 250 eur za modul, tedy celkem 10 000 eur. Při únorovém kurzu ČNB 24,245 Kč za euro vychází 242 450 Kč. Obě cesty vedou ke stejnému číslu.

A to ještě nebereme v potaz, kam se ceny pamětí posunuly od podzimu 2025. Podle TrendForce vzrostly kontraktní ceny konvenčních DRAM čipů ve druhém čtvrtletí 2026 o 58–63 % mezičtvrtletně kvůli přesunu výrobních kapacit k serverovým a HBM čipům. ComputerBase v cenové sondě naměřil u sledovaných RAM kitů průměrné zdražení o 311 % oproti září 2025, konkrétně Kingston FURY Beast 32GB kit šel nahoru o 315 %. Standardní 32GB DDR5 kit, který loni na podzim stál kolem 2 400–4 800 Kč (100–200 dolarů), se dnes na Tom’s Hardware sleduje od 8 400 Kč (350 dolarů) výš. Nálezce tedy trefil nejen správnou bednu, ale i správný moment.

Co jsou vlastně amazonské vratky a jak se k nim dostat

Amazon nelikviduje vrácené zboží v drtičce. Posílá ho akreditovaným velkoobchodním likvidátorům, kteří z něj podle oficiální komunikace Amazonu vytěží typicky 5–10 % původní prodejní ceny. Zboží se prodává v paletových nebo kamionových lotech přes B2B aukční tržiště, jako je B-Stock. Podmínky jsou tvrdé:

• Vše se prodává „tak jak je“, bez záruky funkčnosti.
• Manifest, tedy seznam obsahu, nemusí odpovídat skutečnosti.
• Všechny prodeje jsou konečné, bez možnosti reklamace.
• Oficiální evropská cesta vyžaduje platné DIČ, jde tedy o čistě podnikatelský nákup.

Vedle oficiálních aukcí existují reselleři, kteří palety rozbíjejí na menší loty a prodávají je dál, přesně tak fungoval obchod, kde nálezce nakoupil. V českém dosahu nabízí podobné zboží třeba německý RetourenDirekt s dodáním po EU od jedné palety nebo polské nabídky na Merkandi, kde se amazonské vratky prodávají za zhruba 121 Kč za kilogram i soukromým osobám.

Tohle není návod na snadný výdělek

Autor příspěvku sám přiznává, že za jeho nálezem stojí „trocha štěstí a hodně času stráveného hledáním“. Běžně v podobných bednách nachází oblečení, kryty na mobily a další zboží s nízkou hodnotou. Čtyřicet identických modulů paměti je anomálie, kterou nelze nijak spolehlivě vysvětlit; spekuluje o nevyzvednuté zásilce nebo selhání platební karty, ale důkaz nemá.

GamePro.de situaci komentuje slovy, že šance na podobný zásah jsou „extrémně nízké“. V komentářích pod původním postem se objevily i hlasy, které celý příběh označují za reklamu. Tvrdý důkaz pro to naše rešerše nenašla: autor tvrdí, že šlo o kamenný lokální obchod, ne o online nákup, a online překupníky ani nedoporučuje. Bezpečné je říct, že jde o virální tvrzení jednoho uživatele, ne o nezávisle ověřený případ.

Co s 640 GB paměti hodlá udělat

V komentářích nálezce prozradil, že běžně přeprodává zboží z vratek do obchodů se sestavami PC a část dává na online tržiště. U těchto modulů ale váhá. „Jsem v takovém šoku, že na to nedokážu myslet,“ napsal krátce po zveřejnění. Později dodal, že si je chce zatím ponechat. Při současném trendu zdražování pamětí to dává smysl, každý měsíc čekání mu teoreticky zvyšuje hodnotu nálezu.

Podle autora příspěvku jsou všechny moduly nové a funkční, což ale nelze nezávisle ověřit. I kdyby část z nich nefungovala, návratnost investice 2 052 Kč by stačil zajistit jediný prodaný kus.

Sto dolarů za bednu, čtvrt milionu v paměťových modulech uvnitř. Poměr 1:119 mezi nákupní cenou a tržní hodnotou obsahu. Takový zásah se nestává často, a právě proto o něm mluví celý internet.

Čísla, která potvrdila varování

Pua v únoru hovořil o propadu produkce smartphonů o 100 až 250 milionů kusů, jak shrnul Tom’s Hardware. V březnu analytická firma TrendForce odhadovala výrobu v roce 2025 na 1,254 miliardy telefonů. V červnu pak svůj výhled pro rok 2026 snížila na 1,051 miliardy kusů, tedy o 203 milionů méně. To odpovídá horní části Puaova rozpětí téměř přesně.

Nejde přitom jen o telefony. TrendForce už v prosinci 2025 zhoršil výhled pro herní konzole na minus 4,4 % meziročně a výslovně zmínil PlayStation 5, Xbox Series i chystaný Switch 2. U notebooků a televizí je situace obdobná. Podíl pamětí na výrobních nákladech konzolí vyskočil z dřívějších zhruba 15 % na 23 až 42 %. Výrobci tak nemají prostor na slevy ani promo akce.

Proč paměti zdražují tak brutálně

Příčina není v náhlém výpadku továrny nebo přírodní katastrofě. Je strukturální. Tři dominantní výrobci pamětí (Samsung, SK hynix a Micron) přesouvají pokročilé kapacity k výnosnějším produktům: pamětem HBM pro AI servery, serverovým DRAM modulům a rychlým enterprise SSD. Běžné spotřebitelské čipy, které pohánějí telefony, notebooky a konzole, zůstávají na vedlejší koleji.

Kontraktní ceny to odrážejí s drtivou přímočarostí:

Ve třetím čtvrtletí růst zpomalil, ale ceny stále rostly. U typické mobilní konfigurace 8 GB RAM + 256 GB úložiště vzrostly ceny pamětí meziročně téměř o 200 %. Podíl pamětí na celkových nákladech telefonu vyskočil z 10–15 % na 30–40 %. Výrobce, který dříve za paměti platil zlomek ceny, teď za ně dává třetinu rozpočtu.

Proč se výroba prostě nerozšíří? Po letech cenových propadů firmy investovaly málo. Nová kapacita se nestaví za měsíce, ale za roky. A hlavně: vyšší marže mají AI produkty. Samsung ve své čtvrtletní prezentaci pro investory otevřeně mluví o strategii zaměřené primárně na AI produkty. SK hynix hlásí rekordní výsledky díky HBM. Micron dodává HBM4 ve velkých objemech a chystá HBM4E na rok 2027. Všichni tři jedou logiku „nejdřív AI“, spotřebitel až potom.

Koho to bolí nejvíc

Nejsilnější dopad se paradoxně neodehrává u nejdražších vlajkových lodí. Samsung, Apple nebo Google mají vyjednávací sílu, dlouhodobé kontrakty a marže, do kterých mohou část zdražení absorbovat. Skutečný tlak dopadá na levnější a střední segment.

TrendForce varuje před návratem telefonů se 4 GB RAM, tedy konfigurací, která už vypadala jako minulost. Menší výrobci nemají prostor zdražovat, aniž by ztratili zákazníky, a tak raději škrtají paměťovou výbavu. Pua v únoru zmínil, že někteří výrobci spotřební elektroniky mohou do konce roku 2026 opustit celé produktové řady nebo ukončit činnost. Jeden z velkých výrobců NAND prý požadoval platby tři roky předem, což je bezprecedentní podmínka, která menší firmy fakticky vyřazuje z trhu.

V Česku se to už projevuje. Podle červnových informací Planea zdražily telefony v průměru zhruba o 20 %, přičemž silnější dopad se čeká ve druhé polovině roku. U SSD disků je situace ještě výraznější: české srovnání deseti nejprodávanějších modelů na Heurece ukázalo průměrné meziroční zdražení o 35,7 %, u Samsungu 990 PRO dokonce o 44 %.

Kdy se to zlepší, a zlepší se vůbec?

Pua svůj únorový výrok v dubnu ještě zpřísnil. Mluvil o „velmi vážné“ situaci ve druhé polovině roku 2026 a upozornil, že nově budované továrny přidají maximálně asi 50 % potřebné kapacity. Svou linii přitom drží konzistentně už od podzimu 2025, kdy v rozhovoru pro CommonWealth Magazine řekl, že NAND bude chybět deset let.

Horizont „až do roku 2030“ je nicméně jeho nejtvrdší osobní prognóza, nikoli tržní konsenzus. TrendForce v červenci 2026 už čekal postupné uvolňování nabídky NAND ve druhé polovině roku 2027, byť u DRAM zůstává výhled napjatější. Významná nová kapacita od Samsungu a Micronu podle analytiků nepomůže dříve než ve druhé polovině příštího roku. A čínští výrobci jako CXMT nebo JHICC, na které někteří sázeli jako na záchranu, jsou u pokročilých pamětí typu HBM teprve v rané fázi a krátkodobě globální trh nezachrání.

Co to znamená pro váš další nákup

Kdo plánuje koupit telefon, notebook nebo SSD v roce 2026, udělá líp, když nebude čekat na povánoční výprodeje. Levnější skladové zásoby docházejí, druhá polovina roku přinese silnější promítnutí do koncových cen a akce budou vzácnější. Nejde o paniku, jde o prostou matematiku: paměti tvoří třetinu nákladů a jejich cena stále roste.

Kdo nákup nepotřebuje, může počkat. Ale představa, že se ceny vrátí na úroveň roku 2024, je podle všech dostupných dat nerealistická minimálně do druhé poloviny roku 2027. Paměťový supercyklus není krátký výkyv. Je to nová realita trhu, kde umělá inteligence požírá kapacity, které dříve krmily váš telefon.

Proč by se na kartu nevešel ani prst Kratose

Moderní AAA hry staví vizuální kvalitu na texturách ve vysokém rozlišení a detailních 3D modelech. Podle Ubisoftu tvoří textury zhruba 60 % celkové diskové velikosti dnešních titulů. Intel uvádí, že jediná 4K textura může zabírat přibližně 10,6 až 20,3 MB. I kdyby tedy vývojáři ze Santa Monica Studio vyexportovali jen malou část Kratosovy ruky (kůži, jizvy, materiálové mapy), výsledný soubor by 128 KB překonal o celé řády. Karta z PS1 by nestačila ani na zlomek jedné takové textury, natož na kompletní postavu.

Od kilobajtů ke stovkám gigabajtů

Vývoj úložišť napříč generacemi PlayStationu vypadá jako exponenciální křivka:

• PS1 – paměťová karta 128 KB (120 KB uživatelsky)
• PS2 – paměťová karta 8 MB
• PS3 – interní HDD 60 nebo 80 GB
• PS4 – interní HDD 500 GB nebo 1 TB
• PS5 – interní SSD 825 GB nebo 1 TB

Z kilobajtů přes megabajty a desítky gigabajtů až k téměř terabajtu v základu. A přesto to nestačí. Když Ragnarök na PS5 zabere kolem 90 GB, jedna hra spolkne více než desetinu celého interního disku.

Pro kontext: PS1 karta byla asi jedenáctkrát menší než běžná 3,5palcová disketa s kapacitou 1,44 MB. A zhruba pětitisíckrát menší než CD-ROM o kapacitě 650 MB, na kterém samotné hry pro PlayStation běžely. Karta nikdy neměla pojmout hru, sloužila čistě jako úložiště pro uložené pozice. Dnes i samotné uložené pozice Ragnaröku podle neoficiálních, orientačních údajů mohou zabírat řádově jednotky až desítky MB. To může být několikanásobně více než celá PS1 karta.

Proč moderní hry tak bobtnají

Odpověď není jednoduchá ani jednosměrná. Část nárůstu je nevyhnutelná: 4K textury, fyzikálně založené materiály, detailní modely, prostorový zvuk a předrenderované filmové sekvence. Když Ubisoft analyzoval vlastní tituly, zjistil, že textury samy tvoří kolem 60 % dat na disku. Zbytek doplňují meshe, animace, audio a video.

Druhá část je ale volba. Intel ve svém technickém rozboru připomíná, že vývojáři někdy záměrně volí méně agresivní kompresi, protože dekomprese v reálném čase zatěžuje procesor. Menší hry by technicky často šly udělat, ale ne bez kompromisů, buď v kvalitě, nebo ve výkonu. A marketing velké číslo na obalu nevnímá jako problém.

Co to znamená pro vaši peněženku

Éra PS1 vyžadovala jednu paměťovou kartu za pár stovek. Éra PS5 vyžaduje úvahu, jestli vám základní disk vůbec stačí. Sony u PS5 umožňuje přidat M.2 NVMe SSD o kapacitě 250 GB až 8 TB s doporučenou rychlostí 5 500 MB/s a více, a z takového disku lze PS5 hry přímo spouštět. Podle aktuálních cen na Alza.cz se 2TB interní SSD s chladičem pohybuje od 5 790 Kč (Crucial P310) po 8 999 Kč (Samsung 990 PRO). Levnější alternativou je 2TB externí Seagate Game Drive za 4 299 Kč, jenže z USB externího disku PS5 hry přímo nespustíte. Slouží jen jako odkladiště, odkud musíte hru přesunout zpět na interní úložiště.

Jedna AAA hra dnes umí být argumentem pro nákup dalšího SSD. To je posun, který by si hráč s šedou kartičkou v ruce v roce 1994 nedokázal ani představit.

Ridge Racer, Tekken, WipEout, Crash Bandicoot, Final Fantasy VII, Metal Gear Solid, všechny se vešly na CD a jejich uložené pozice na pár bloků plastové karty. Dnes jediný Kratos zabere více místa než celá tehdejší knihovna. A jeho prst by zabral více než celá karta, na kterou jsme si kdysi ukládali jeho dobrodružství.

Jeden AI server = společná paměť 94 telefonů

Klíčovým viníkem je typ paměti, o kterém většina lidí nikdy neslyšela: HBM, tedy vysokorychlostní paměť DRAM používaná v AI akcelerátorech. Jeden akcelerátor NVIDIA H200 má 141 GB paměti HBM3e. V typickém serveru s osmi takovými akcelerátory je to 1 128 GB, tedy zhruba tolik paměti, kolik má 94 telefonů s 12 GB RAM nebo 70 telefonů se 16 GB RAM.

Jenže AI servery nepotřebují jen HBM. Vedle ní spotřebovávají i běžnou serverovou DRAM a výkonné serverové SSD s NAND flash. Samsung, SK hynix i Micron to potvrzují ve svých čtvrtletních výsledcích. Všechny tři firmy zároveň hlásí rekordní zisky, právě díky tomu, že serverový byznys je mnohonásobně výnosnější než dodávky pro mobilní zařízení.

Sklady nejsou prázdné, ale…

Představa vyprázdněných regálů je zavádějící. Realita je strukturálnější a v jistém smyslu horší. Samsung ve výsledcích za Q2 2026 mluví o omezených výrobních kapacitách, pokračujícím nedostatku a o tom, že veškerá produkční kapacita HBM na rok 2026 byla zarezervována ještě před jeho začátkem. V přepisu hovoru k výsledkům za Q4 2025 firma varuje, že nedostatek napříč HBM, běžnou DRAM i NAND potrvá minimálně do roku 2027.

Velcí zákazníci, hyperscaleři jako Google, Microsoft nebo Meta, si navíc zajišťují víceleté dodavatelské kontrakty. Micron přímo zmiňuje strategické zákaznické dohody na několik let dopředu. Kdo má vyjednávací sílu a peníze, paměti dostane. Kdo ji nemá (typicky menší výrobci levnějších Androidů), zůstává na konci fronty.

Kdo to odnáší: levné telefony a zákazníci bez starého kusu

Analytická firma IDC odhadla 23. června 2026 propad globálního trhu se smartphony o 13,9 %. Nejtvrdší zásah míří do segmentu pod 200 dolarů, tedy přesně tam, kde nakupuje velká část lidí na rozvíjejících se trzích a kde se pohybují i české „akční“ modely. Na některých trzích ceny stouply o 40 až 50 %. Průměrná prodejní cena smartphonu má letos dosáhnout 550 dolarů, tedy zhruba 13 200 Kč, o 100 dolarů víc než loni.

Apple a Samsung jsou na tom podle IDC lépe díky silnějšímu vyjednávacímu postavení a dříve zajištěným dodávkám. Menší androidové značky takové štěstí nemají. Na českém e-shopu Vodafonu jsou sice aktuální modely Samsungu, Googlu, Xiaomi, HONORu i Motoroly vedeny jako skladem, ale tlak se neprojevuje prázdnými policemi, nýbrž v cenících a v tom, jak agresivně operátoři tlačí trade-in.

Česko a protiúčet: bez starého telefonu zaplatíte výrazně víc

Čeští operátoři a Samsung vytvořili z výkupu starých telefonů z okrajové služby hlavní prodejní mechanismus:

• Samsung Trade-In: okamžitá sleva podle odhadované ceny starého zařízení, celkový benefit až 26 100 Kč. Akceptuje i telefony jiných značek nebo kusy s prasklým displejem.
• O2 Eco Bonus: sleva 500 Kč za odevzdání jiného telefonu. Program O2 Výkup přidává bonus až 5 000 Kč u vybraných modelů.
• T-Mobile: výkupní cena se ihned odečte z ceny nového telefonu. Zákazník má 5 pracovních dní na přenos dat, pak musí starý kus odeslat, jinak se částka doúčtuje.
• Vodafone RE-START: výkupní cena jde přímo na účet. V bonusových kampaních nabízel například 2 500 Kč navíc na vybrané iPhony 16.

Bez starého telefonu žádný z těchto bonusů nedostanete. A právě tyto bonusy dnes tvoří rozdíl mezi „přijatelnou“ a „bolestivou“ cenou.

Zlepší se to ještě někdy?

Srovnání s covidovou čipovou krizí z let 2021–2022 kulhá. Tehdy šlo o široký výpadek polovodičů napříč obory, od aut po herní konzole. Dnešní krize je užší, ale hlubší: cílí přesně na paměťové čipy, které AI infrastruktura potřebuje nejvíc, a výrobci nemají důvod přesměrovat výrobu zpět ke spotřební elektronice, dokud je serverový segment tak výnosný. Samsung, SK hynix i Micron sice investují rekordní sumy do rozšiřování výroby, ale Samsung sám varuje, že omezení kapacity přetrvají. IDC vidí stabilizaci cen pamětí nejdříve ve druhé polovině roku 2027.

Kdo míří na prémiový model a má doma starý telefon, udělá nejlépe, když využije trade-in teď. Kdo čeká na levný Android za ceny z minulých let, bude čekat dlouho.

Když Apple v březnu 2026 uvedl MacBook Neo jako svůj historicky nejlevnější notebook, vypadalo to jako nedobytná pozice. Kovový Mac s čipem A18 Pro za cenu běžného Chromebooku. Jenže Acer odpověděl modelem Go Air (v Číně známým pod značkou 非凡 Go Air, globálně jako Swift Air 14 SFA14-I31) a naplnil ho výbavou, která na papíře Applu v několika klíčových parametrech konkuruje. Za stejných 5 499 RMB (v přepočtu zhruba 17 200 Kč) dostanete 12 GB RAM místo osmi, dvojnásobné úložiště 512 GB proti základním 256 GB MacBooku Neo a 14palcový panel se 120Hz obnovovací frekvencí. Právě úložiště je tím „dvojnásobkem paměti“, v operační paměti má Acer o polovinu víc, ne dvakrát tolik. A „mnohem lepší displej“? To stojí především na plynulosti 120 Hz a větší úhlopříčce, protože v rozlišení a maximálním jasu má navrch Apple se svým Liquid Retina panelem o rozlišení 2 408 × 1 506 bodů a svítivosti 500 nitů.

Kovové tělo za cenu plastu

Acer Go Air nepůsobí jako notebook za necelých dvacet tisíc korun. CNC frézované hliníkové šasi, tloušťka 12,9 mm, hmotnost 1,19 kg, to je o 40 gramů méně než MacBook Neo. Pant se otevírá do 180 stupňů, uvnitř jsou čtyři reproduktory a klávesnice s podsvícením.

Pod kapotou pracuje Intel Core 5 320 postavený na architektuře Intel 18A. Má šest jader (dvě výkonná, čtyři úsporná), základní TDP 15 W s možností zvýšení až na 35 W a integrované GPU se dvěma jádry Xe. K tomu 12 GB LPDDR5 paměti a 512GB SSD. Baterie má kapacitu 70 Wh a Acer slibuje až 19 hodin přehrávání videa nebo 16 hodin prohlížení webu.

Kde Acer jasně vede, a kde ne

Srovnání obou notebooků odhaluje zajímavý vzorec. Acer vyhrává v kapacitě výbavy, Apple v efektivitě a kvalitě displeje.

Portová výbava je možná největší rozdíl v praxi. Acer nabízí dva plnohodnotné porty Thunderbolt 4 a klasické USB-A. MacBook Neo má dva USB-C, ale jeden z nich je omezený na rychlost USB 2, tedy 480 Mb/s. Připojit rychlý externí disk a zároveň monitor? Na Neo to znamená žonglovat s jediným rychlým portem.

Na druhou stranu Apple dosahuje až 16 hodin přehrávání videa s baterií o kapacitě zhruba poloviční oproti Aceru. To vypovídá o energetické efektivitě čipu A18 Pro víc než samotná kapacita baterie. Přímé nezávislé srovnání výkonu Core 5 320 a A18 Pro zatím chybí, takže jednoznačného vítěze v procesorovém souboji nelze vyhlásit.

Cenový příběh má háček

Když Apple MacBook Neo v březnu 2026 uváděl na čínský trh, startovní cena byla 4 599 RMB. Aktuální srpnové výpisy čínského Apple Storu ale ukazují 5 499 RMB, tedy přesně tolik, za kolik Acer svůj Go Air prodává. „Stejná cena“ tedy platí k dnešnímu dni, ne k původnímu uvedení.

V americkém Storu Apple drží 256GB variantu Neo za 599 dolarů a 512GB za 699 dolarů. I ta dražší ale zůstává na 8 GB RAM. Apple tedy odděluje upgrade úložiště od vyšší paměťové konfigurace a drží segmentaci svého portfolia.

Kdy se Go Air dostane do Česka

Globální verze Swift Air 14 má podle tiskové zprávy Aceru zamířit do regionu EMEA už v červenci 2026, do Severní Ameriky v srpnu. Česká produktová stránka na webu Aceru existuje, ale bez ceny a nákupního tlačítka. Přepočet čínských 5 499 RMB podle srpnového kurzu vychází na zhruba 17 200 Kč. Realisticky lze čekat českou cenovku někde mezi 17 a 20 tisíci korunami; pokud Acer překročí dvacítku, příběh o cenové agresivitě vůči MacBooku se začne drolit.

Pro koho dává který notebook smysl

Acer Go Air je racionálnější hardwarová volba pro každého, kdo pracuje ve Windows, potřebuje víc úložiště hned z krabice, oceňuje plynulý 120Hz panel a nechce řešit portový minimalismus. Student, kancelářský pracovník, domácí multitasker, přesně tady Acer boduje.

MacBook Neo ale není poražený. Kdo používá iPhone, iPad nebo jiná zařízení Apple, dostane s Neo něco, co žádný Windows notebook nenabídne: bezešvou integraci přes Continuity, AirDrop, sdílenou schránku a rychlé nastavení přes iPhone. A macOS zůstává pro řadu uživatelů důvodem samo o sobě.

Acer ukázal, že za cenu nejlevnějšího Macu dokáže nabídnout více hardwaru v lehčím těle. Apple zase dokázal, že hardware není všechno a že poloviční kapacita baterie může stačit na podobnou výdrž. Volba mezi nimi nakonec nestojí jen na specifikacích, ale na tom, v jakém světě chcete pracovat.

Proč zrovna tohle nastavení škodí nejvíc

Sekce Storage and data → Media auto-download řídí, jestli WhatsApp automaticky stáhne čtyři typy souborů: fotky, videa, zvukové zprávy a dokumenty. Na Androidu se pravidla nastavují zvlášť pro mobilní data, Wi-Fi a roaming. Na iPhonu se volí přímo u každého typu médií. Ve výchozím stavu je stahování přes Wi-Fi zapnuté pro všechny typy a právě Wi-Fi je síť, ke které se většina lidí doma i v práci připojuje nejčastěji.

Problém zesiluje druhá vrstva: přepínač Media Visibility na Androidu a Save to Photos na iPhonu. Ten rozhoduje, jestli se stažená média propíšou i do systémové galerie. Výsledkem je, že stejný obrázek vidíte v chatu i mezi vlastními fotkami. Nepořádek tak roste dvojnásobnou rychlostí.

Jak to vypnout, krok za krokem

Celý zákrok zabere pár klepnutí:

Android:

• Otevřete WhatsApp → tři tečky vpravo nahoře → Nastavení → Úložiště a data
• U položek Při používání mobilních dat, Při připojení k Wi-Fi a Při roamingu odškrtněte všechny typy médií
• Zpět v nastavení chatu vypněte Media Visibility, pokud nechcete média zobrazovat v Galerii

iPhone:

• WhatsApp → Nastavení → Úložiště a data
• U Fotografie, Audio, Video a Dokumenty nastavte Nikdy
• V sekci Chaty vypněte Uložit do Fotek

Média z chatů tím nezmizí, kdykoli si je můžete stáhnout ručně jedním stisknutím přímo v konverzaci. Přijdete jen o automatiku, kterou jste stejně nepotřebovali.

Co s balastem, který už v telefonu je

Vypnutí auto-downloadu zastaví přítok, ale neodstraní to, co se shromáždilo za měsíce nebo roky. WhatsApp na to má vlastní nástroj Manage Storage (v sekci Storage and data). Umožňuje zobrazit konverzace seřazené podle objemu a odstranit velké soubory přímo v konkrétním chatu. Meta letos v březnu oznámila, že nově lze smazat pouze média a ponechat textovou historii konverzace, dříve to znamenalo buď odstranit vše, nebo nic.

Podle dat ČTÚ používá v Česku OTT komunikační služby 86 % populace. WhatsApp s Messengerem patří k nejčastěji používaným službám a denně je využívá přes 40 % respondentů. Český statistický úřad doplňuje, že instant messaging používá 80,9 % lidí starších šestnácti let. Problém se tedy netýká úzké skupiny technických nadšenců, ale prakticky každého, kdo má v kapse smartphone.

Zrychlí se telefon opravdu znatelně?

Záleží na tom, co ho brzdí. Pokud je příčina v zaplněném úložišti, pak ano, uvolnění místa nad kritickou hranici může vrátit plynulost systému i aplikací. Pokud telefon zpomaluje přehřívání, stárnoucí baterie nebo jiná aplikace na pozadí, samotné vyčištění WhatsAppu zázrak neudělá.

Pro srovnání: Telegram drží média v cloudu a na zařízení může zabírat méně místa. Signal zase nabízí podobné detailní řízení automatického stahování jako WhatsApp, ale obsah ukládá lokálně. WhatsApp kombinuje lokální ukládání s poměrně agresivním výchozím nastavením automatického stahování.

Nejlevnější „zrychlení telefonu“ často není nová aplikace ani restart. Stačí zastavit tiché stahování obsahu ze skupin, které ani nečtete, a pět klepnutí v nastavení WhatsAppu je k tomu všechno, co potřebujete.