Dvojitá autorita: nejdřív „bankéř“, pak „policista“

Podvod nestál na jednom telefonátu. Typický scénář začínal hovorem údajného pracovníka banky, který oběti sdělil, že její účet je ohrožený, protože prý probíhá neoprávněná transakce. Než se člověk stačil vzpamatovat, ozval se druhý volající. Tentokrát „policista“, který hrozbu potvrdil a naléhal na okamžitý převod peněz na takzvaný bezpečný účet.

Síla schématu spočívala v tom, že oběť si mohla jméno i telefonní číslo „policisty“ ověřit na veřejných stránkách policie, a vše sedělo. Jenže právě to číslo bylo spoofované. Konkrétní případ z Chrudimska, který policie popsala v září 2024, ukazuje, jak snadno past sklapne: 45letý muž, který o podobných podvodech věděl, si jméno i číslo ověřil na webu, a právě to ho utvrdilo v přesvědčení, že jde o legitimní hovor. Přišel o statisíce korun.

Pachatelé postupem času měnili taktiku. Když banky a Finanční analytický úřad zpřísnily kontroly převodů, gang začal oběti posílat k bitcoinmatům, tedy automatům na kryptoměny, kde je následné dohledání pohybu peněz výrazně obtížnější. V některých případech oběti pod tlakem sjednaly i spotřebitelský úvěr a čerstvě půjčené peníze okamžitě odeslaly podvodníkům.

Zásah ve dvou zemích a pravomocné tresty

První útok série policie datuje k 7. prosinci 2020 v Praze. Hlavní koordinovaný zásah přišel až 12. dubna 2023, a to souběžně v Plzeňském kraji a v oblasti Dnipra na Ukrajině pod koordinací Europolu a Eurojustu. Policie stíhala deset osob: osm českých občanů, jednoho Ukrajince a jednoho Bělorusa, všechny ve věku 18 až 29 let.

Městský soud v Praze vynesl první rozsudky v červnu 2025. V září 2026 Vrchní soud v Praze pravomocně potvrdil tresty 11,5 až 12,5 roku odnětí svobody třem hlavním organizátorům a přiznal poškozeným nárok na náhradu škody v řádu 150 milionů korun. Hlavní strůjce operace je podle soudního zpravodajství ČT24 stíhán na Ukrajině. Kolik peněz se poškozeným reálně vrátilo, veřejné zdroje nedokládají, a vymahatelnost náhrady škody tak zůstává otevřená.

Proč spoofing nejde jednoduše zakázat

Český telekomunikační úřad od roku 2024 blokuje jednotky milionů spoofovaných pokusů o volání měsíčně. Účinně zachytává hlavně zahraniční hovory maskované českým pevným nebo speciálním číslem. Problém je v tom, že mobilní čísla mohou být legitimně v roamingu a plošný zákaz by odřízl i běžné volající. Podvodníci navíc průběžně mění technické cesty a kanály, takže regulace je neustálý závod.

Zmíněných 195 milionů korun řadí tuto kauzu nad další velké české případy falešných bankéřů. Královéhradecká větev odhalená v roce 2024 narostla na více než 100 milionů korun a zhruba 500 obětí. Mezinárodní call centrum popsané NCTEKK v říjnu 2024 napáchalo škodu přes 50 milionů korun. Žádná z těchto kauz nedosáhla rozsahu dniprovského gangu.

Jak se bránit: co policie ani banka nikdy neudělá

Policie ČR opakovaně zdůrazňuje, že obětí se může stát kdokoli. Statisticky jsou to z 80 % ženy, průměrný věk obětí je 45 let, ale vzdělání ani zkušenosti nejsou ochranou. Klíčové varovné znaky:

• Tlak na okamžitý převod na „bezpečný účet“
• Žádost o výběr hotovosti nebo vklad do bitcoinmatu
• Pokyn sjednat úvěr a peníze ihned odeslat
• Komunikace přes WhatsApp, posílání fotek průkazů
• Zákaz hovořit s kýmkoli dalším

Pokud takový hovor přijmete, okamžitě zavěste. Nic nesdělujte, nic neinstalujte. Kontaktujte svou banku na čísle z karty a situaci ověřte na lince 158. Podezřelé číslo můžete nahlásit operátorovi na 7726, podvod pak policii, ať už online přes rozcestník pro hlášení kyberkriminality, nebo na kterékoli služebně.

Jediná spolehlivá obrana proti spoofingu zůstává jednoduchá: banka ani policie po vás nikdy nebudou chtít, abyste po telefonu převáděli peníze kamkoli. Kdo to žádá, není ani bankéř, ani policista.

Jak podvodná SMS vypadá a proč funguje

Zpráva je sestavená tak, aby vyvolala okamžitý stres. Podle varování Policie Karlovarského kraje z 16. června 2026 obsahuje typická podvodná SMS tyto prvky:

• Číslo spisu nebo jednací číslo, které dodává zdání úřednosti.
• Popis přestupku, nejčastěji překročení rychlosti nebo jiné porušení pravidel silničního provozu.
• Lhůtu k úhradě, zpravidla tři dny, s hrozbou dalšího vymáhání nebo poplatku za prodlení.
• Přímý odkaz na web, kde má platba proběhnout.

Odesílatel bývá zamaskovaný kombinací písmen, číslic a cizí domény. Celý trik stojí na třech pilířích: autoritě (policie), strachu (pokuta) a spěchu (třídenní lhůta). Řidič, který si není jistý, jestli někde nepřekročil rychlost, snadno klikne dřív, než začne přemýšlet.

Tři úrovně rizika, a ta poslední je nejhorší

Ne každé kliknutí znamená katastrofu. Riziko ale dramaticky roste s každým dalším krokem.

Samotné kliknutí na odkaz ještě nemusí způsobit škodu. Pokud člověk na podvodné stránce nic nevyplní a rovnou ji zavře, útočník zpravidla nezíská přihlašovací nebo platební údaje. Samotná návštěva podvodného webu ale není důvodem k tomu, aby člověk stránku dál používal nebo do ní cokoli zadával.

Zadání údajů z platební karty je už vážný problém. Podvodná platební brána může získat číslo karty, datum platnosti i bezpečnostní kód. Následně se útočníci mohou pokusit o zneužití karty nebo o další podvodné transakce.

Vyplnění přihlašovacích údajů do bankovnictví nebo bankovní identity je nejnebezpečnější varianta. Jak upozorňuje sekce Kyberkriminalita Policie ČR, červnová vlna cílí i na podvržený Portál občana. Útočník, který získá údaje umožňující přihlášení nebo potvrzení identity oběti, se může pokusit jejím jménem provést další úkony, například založit účet nebo sjednat finanční službu, pokud mu to daný systém umožní. Škody pak nemusí zůstat v řádu tisíců korun, ale mohou dosáhnout i výrazně vyšších částek a oběť se o nich může dozvědět až z výpisu nebo upomínky.

Že nejde o teoretické riziko, dokládá jihočeská policie na jiném případu z letošního léta: dva poškození po kliknutí na odkaz v SMS a vyplnění údajů přišli dohromady o více než 70 tisíc korun.

Nejde o jihočeský unikát, ale o celostátní kampaň

Časová osa ukazuje jasný vzorec. Už 30. dubna 2026 vydal CSIRT.CZ varování před podvodnými SMS s výzvou k úhradě pokuty a uvedl, že kvůli kampani ruší podvodné weby „na denní bázi“. O týden později, 7. května, zveřejnila první upozornění jihočeská policie. V polovině června pak přišla další vlna: 15. června Jihočeský kraj, o den později Karlovarský i Jihomoravský kraj. Obdobná varování se objevila i ve Středočeském kraji.

Jen během dopoledne 15. června přijala jihočeská policie bezmála deset telefonátů od lidí, kteří si chtěli ověřit, zda je SMS pravá. Konkrétní počet okradených u této vlny policie veřejně neuvedla, ale samotný počet dotazů ukazuje, že rozesílka zasáhla širší okruh příjemců.

Policie pokuty přes SMS neřeší. Nikdy

Zásadní informace, která si zaslouží vlastní odstavec: Policie České republiky neposílá SMS s odkazem na úhradu pokuty. Standardní postup při dopravním přestupku vypadá například takto:

• Příkaz na místě – policista uloží pokutu osobně, přestupce s ní souhlasí a zaplatí ji podle stanoveného postupu.
• Předvolání k podání vysvětlení – doručuje se zákonem stanoveným způsobem, například prostřednictvím datové schránky nebo doporučeného dopisu do vlastních rukou.
• Oznámení přestupku správnímu orgánu – věc řeší příslušný úřad, opět standardní úřední cestou.

Žádná z těchto cest nevede přes SMS s aktivním odkazem na zaplacení pokuty. Pokud vám taková zpráva přijde, je to důvod k maximální opatrnosti.

Co dělat, když SMS přišla, nebo když jste už klikli

Pokud jste zprávu jen dostali: neklikejte, nereagujte a číslo odesílatele můžete zablokovat. SMS si uložte jako důkaz a přepošlete ji na číslo 7726. Tuto cestu pro hlášení podvodných zpráv doporučuje policie, CSIRT.CZ i Český telekomunikační úřad.

Pokud jste už zadali jakékoli citlivé údaje, jednejte okamžitě:

• Volejte bance – informujte ji o situaci a řiďte se jejími pokyny. Podle toho, jaké údaje jste zadali, může být nutné zablokovat kartu, případně přijmout další opatření k ochraně účtu.
• Změňte hesla ke všem dotčeným službám, zkontrolujte aktivní přihlášení a zapněte dvoufaktorové ověření všude, kde to jde.
• Nemažte nic – SMS, snímky obrazovky podvodné stránky i potvrzení o případné platbě jsou důkazy.
• Oznamte věc policii – osobně na služebně nebo prostřednictvím linky 158.

Podvodníci sázejí na to, že strach z pokuty a třídenní lhůta vypnou kritické myšlení. Nejúčinnější obrana je jednoduchá: zastavit se, zkontrolovat a teprve potom jednat. Policie pokuty přes SMS s odkazem k úhradě neposílá. Pokud takovou zprávu dostanete, neklikejte na odkaz a ověřte si informace jinou cestou.

Jak celý podvod funguje krok za krokem

Schéma je promyšleně jednoduché. Na pracovním portálu se objeví inzerát nabízející několik tisíc korun za nenáročnou brigádu, například „testování bankovních aplikací“. Po reakci následuje telefonát, někdy i sepsání dohody o provedení práce, která má celé věci dodat punc legitimity.

Pak přijde klíčový úkol: zájemce si má přes oficiální aplikaci konkrétní banky založit nový účet a napsat na něj recenzi. Právě použití skutečné bankovní aplikace může snížit ostražitost – člověk nestahuje nic podezřelého a pracuje s nástrojem, který zná. Jenže vzápětí má „zaměstnavateli“ poslat číslo účtu i přihlašovací údaje. A tím je past sklapnutá.

Na čerstvě založený účet začnou přicházet peníze, podle policie typicky z podvodů typu „falešný bankéř České národní banky“ nebo „falešný policista“. Podvodníci je následně mohou vybrat z bankomatu nebo jinak převést. Člověk, na jehož jméno účet běží, se za takových okolností může stát takzvaným bílým koněm, ať už o tom ví, nebo ne.

Stará podstata v novém obalu

Princip praní peněz přes cizí účty není žádná novinka. Policie i banky před „bílými koňmi“ varují roky. Dříve šlo například o nabídky práce z domova, přeposílání plateb nebo vkládání hotovosti do bitcoinmatů. Česká spořitelna ve svém bezpečnostním upozornění výslovně jmenuje i kanály jako WhatsApp a Telegram, přes které podobné nabídky chodí.

Co je na aktuální sérii nové, je obal. Testování aplikace zní nevinně, oficiální bankovní aplikace budí důvěru a recenze vypadá jako standardní úkol z platformové ekonomiky. Starší podvody často vyžadovaly, aby člověk aktivně přeposílal peníze. Tady stačí předat přístupy a podvodníci mohou další operace provést sami. Méně práce pro oběť, více kontroly pro pachatele.

Že policie nezůstává jen u prevence, dokládají i starší kauzy. V „Operaci CASH“ obvinila čtyři členy skupiny falešných policistů a bankéřů se škodou téměř 10 milionů korun. V červenci 2026 skončil ve vazbě kurýr, který vybíral hotovost po celém Česku a figuroval nejméně v 16 případech s celkovou škodou přes 16 milionů korun.

Jak podvod rozpoznat

Žádný legitimní zaměstnavatel nepotřebuje vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. To je nejjednodušší filtr. Pokud vám někdo chce poslat peníze na účet, ve většině běžných situací mu stačí číslo účtu. Kdokoliv žádá přihlašovací údaje, PIN, autorizační kódy nebo přístup přes BankID, překračuje hranici, kterou by měl zájemce o práci považovat za zásadní varovný signál.

Varovné signály, které by měly zastavit každého zájemce o brigádu:

• Slib tisíců korun za banálně jednoduchý úkol
• Požadavek založit si nový osobní účet u konkrétní banky
• Žádost o přihlašovací údaje, PIN nebo přístup k BankID
• Komunikace přes neoficiální kanály, soukromé telefonní číslo, WhatsApp, Telegram
• Tlak na rychlost a důraz na mlčenlivost

Policie konkrétní pracovní portály, na nichž se inzeráty objevily, veřejně nejmenuje. Opatrnost je proto namístě na kterémkoliv z nich.

Co dělat, když už jste údaje předali

Pokud jste na podobnou nabídku zareagovali a přístupové údaje odeslali, čas hraje proti vám. Doporučený postup z policejních i bankovních zdrojů je přímočarý:

1. Okamžitě kontaktujte banku, nečekejte na „jistotu“, že jde o podvod.
2. Změňte přihlašovací údaje a bezpečnostní nastavení včetně BankID.
3. Zablokujte platební kartu vázanou k dotčenému účtu, pokud ji máte.
4. Nemažte komunikaci, zprávy, e-maily a záznamy hovorů mohou sloužit jako důkazy.
5. Podejte oznámení na policii.

Pokud na účet už přišly neznámé peníze, rozhodně je neposílejte dál ani je sami nevybírejte. Právě další nakládání s penězi může situaci výrazně zkomplikovat. Řešte ji přímo s bankou a policií.

Čtyři sta lidí zareagovalo na jeden inzerát. Kolik z nich skutečně předalo přístupy, policie veřejně neřekla. I kdyby šlo jen o část z nich, znamená to potenciálně desítky nových bankovních účtů, které mohou pachatelé zneužít k převodům peněz z trestné činnosti, a desítky lidí, kteří si možná ani neuvědomují, do jak vážné situace se mohou dostat.

Zákon mluví jasně, nejde jen o „srandičku“

Paragraf 191a, nazvaný „Zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření“, vstoupil v účinnost 1. ledna 2025 jako součást novely č. 166/2024 Sb. Jeho základní skutková podstata postihuje už samotnou výrobu pornografického díla využívajícího podobu konkrétní osoby bez jejího souhlasu, a to trestem až dva roky. Pokud pachatel takový materiál navíc rozšíří, sazba stoupá na šest měsíců až tři roky. A v nejzávažnějších případech, například při způsobení značné újmy nebo šíření vůči většímu počtu osob, hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let.

V pardubickém případě policie zatím nezveřejnila, podle kterého konkrétního odstavce bude muž obviněn. Titulkových „až pět let“ ale nelze odbýt mávnutím ruky. Rozeslání snímku poškozené i dalším lidem naznačuje, že právní kvalifikace může překročit základní skutkovou podstatu. Pravomocné odsouzení podle § 191a se ve veřejně dostupných databázích dosud nepodařilo dohledat; paragraf je v praxi teprve rok a půl. O to více bude výsledek tohoto řízení sledovaný.

Šestý případ v kraji, a to je teprve začátek

Čísla ukazují strmý nárůst. Podle ČT24 policie k 20. březnu 2026 celostátně evidovala osm skutků klasifikovaných podle § 191a. O čtyři měsíce později, v červenci 2026, Novinky citují pardubickou policii s tím, že jen v tomto jediném kraji jde už o šestý případ. Buď se případy koncentrují právě na Pardubicku, nebo (a to je pravděpodobnější) celostátní číslo mezitím výrazně narostlo.

Česko přitom v evropském srovnání nepatří mezi opozdilce. Dánsko teprve na jaře 2025 předložilo návrh zákona, který by kriminalizoval samotnou výrobu deepfake pornografie. Německá vláda ještě v březnu 2026 veřejně hovořila o potřebě „uzavřít mezery v trestnosti“ u pornografických deepfake. Česká explicitní skutková podstata s horní sazbou pět let tak působí v kontextu střední Evropy jako jedna z přísnějších a dříve zavedených právních úprav.

Pár kliknutí způsobí celoživotní následky

Policejní mluvčí Kopecká ve svém vyjádření opakovaně zdůrazňuje, že „několik kliknutí“ může mít pro oběť velmi vážné psychické i profesní následky. Není to fráze. Odborný článek publikovaný v The British Journal of Psychiatry popisuje u obětí nekonsenzuálních sexualizovaných AI obrazů depresi, posttraumatickou stresovou poruchu a dlouhodobé trauma srovnatelné s následky skutečného sexuálního napadení. K tomu přidejte reputační škody: snímek jednou odeslaný do skupinového chatu se už nedá vzít zpět.

Proč se to týká hlavně mladých? Výzkum organizace Thorn zaměřený na deepfake a nezletilé ukazuje kombinaci faktorů: snadnou dostupnost nástrojů, sexuální zvědavost, tlak vrstevníků a fatálně slabý odhad důsledků. ČT24 popsala i školní případ, kdy nezletilý rozesílal upravené fotografie spolužaček přes WhatsApp. Bariéra vstupu je prakticky nulová. Morální a právní bariéra by nulová být neměla.

Co dělat, pokud se stanete obětí

Pokud se vám nebo někomu blízkému něco podobného stane, prvním krokem je kontaktovat policii. Ideálně nejbližší oddělení nebo službu kriminální policie. Ještě předtím, nebo souběžně, je zásadní zajistit důkazy:

• Screenshoty upravených snímků i konverzací
• URL adresy a uživatelská jména odesílatele
• Časové značky odeslání
• Seznam známých adresátů
• Původní neupravené fotografie, pokud je máte

Policie výslovně apeluje, aby oběti neváhaly a oznamovaly podobné skutky co nejdříve. Pro psychickou podporu mimo trestní řízení existuje linka pomoci obětem trestných činů 116 006. Rodiče by měli s dětmi o rizicích AI a sdílení intimního obsahu mluvit otevřeně; varovným signálem může být tajení telefonu, používání neznámých aplikací nebo náhlá panika kvůli školním chatům.

Pardubický případ ukazuje jednu věc zcela zřetelně: české trestní právo už AI „svlékání“ nevnímá jako technologickou kuriozitu, ale jako útok na lidskou důstojnost. A policie podle toho jedná.

Krok 1: Zamkněte telefon na dálku, hned

Sáhněte po jakémkoli jiném zařízení. Počítač, tablet, telefon kamaráda, cokoli s prohlížečem stačí.

• iPhone: Přihlaste se na iCloud.com/find nebo otevřete aplikaci Najít na jiném Apple zařízení. Přepněte ukradený iPhone do režimu ztráty (Lost Mode). Telefon se zamkne, platební karty v Apple Pay se deaktivují a na displeji se zobrazí zpráva. Důležitý detail z aktualizovaného návodu Applu z června 2026: nevyplňujte do režimu ztráty své telefonní číslo ani kontaktní zprávu. Zloděj by je mohl zneužít k phishingu a sociálnímu inženýrství.
• Android: Použijte Find Hub na webu android.com/find nebo funkci Remote Lock, pokud jste si ji předem aktivovali. Telefon se zamkne a odhlásí z účtu Google.

Obě platformy umožňují i krajní řešení, úplné smazání dat na dálku. Ale pozor: po smazání ztratíte možnost telefon dále sledovat na mapě. Proto nejdřív zamknout, smazat až jako poslední možnost.

Krok 2: Odstřihněte peníze a účty

Zamčený telefon je dobrý začátek, ale nestačí. Pokud zloděj stihl cokoli otevřít před zamčením, nebo pokud znal váš odemykací kód, musíte jednat dál.

Zavolejte do banky a zablokujte karty navázané na telefon. Změňte hesla k e-mailu, sociálním sítím a všem službám, kde jste používali dvoufázové ověření přes SMS na ukradenou SIM. Odhlaste se ze všech aktivních relací: Gmail, Facebook, Instagram i další služby to umožňují z webového rozhraní. Google přímo doporučuje zkontrolovat a odebrat ukradené zařízení z důvěryhodných zařízení účtu.

Právě tady se láme rozdíl mezi „přišel jsem o telefon za deset tisíc“ a „přišel jsem o telefon a z účtu mi zmizelo sto tisíc“.

Krok 3: SIM, IMEI a policie

Zavolejte svému operátorovi a nechte zablokovat SIM kartu. U O2, Vodafone i T-Mobile to jde vyřídit telefonicky v řádu minut.

Pak přichází na řadu IMEI, patnáctimístný identifikátor, který je unikátní pro každý telefon. Najdete ho na krabici, na faktuře, v záručním listu nebo pokud máte iPhone, v nastavení či přes Finder na Macu. U Androidu ho lze dohledat i přes Find Hub. Zapište si ho teď, dokud telefon ještě máte, po krádeži už bude pozdě.

V České republice funguje blokace IMEI přes Policii ČR. Policie rozešle žádost všem operátorům a telefon následně přestane fungovat v českých mobilních sítích. Háček: o blokaci nelze požádat pouze telefonicky ani e-mailem. Musíte přijít osobně s dokladem totožnosti a dokladem o nabytí telefonu, na kterém je IMEI uvedeno. Bez toho vám policie nepomůže.

Pokud šlo o loupež, zranění nebo je pachatel stále poblíž, volejte 158 okamžitě, digitální kroky počkají.

Co musíte mít nastavené ještě před krádeží

Všechny tři kroky stojí a padají s tím, co jste udělali předem. Bez zapnuté funkce Najít (Find My) na iPhonu nebo Find Hub na Androidu nemáte co vzdáleně zamykat. Bez uloženého IMEI mimo telefon nemáte co nahlásit policii.

• iPhone: Zapněte Najít, dvoufázové ověření Apple účtu, Face ID nebo Touch ID a funkci Ochrana odcizeného zařízení. Ta chrání před scénářem, kdy zloděj odpozoroval váš kód; pro citlivé změny v nastavení vyžaduje biometriku a u klíčových akcí přidává hodinovou prodlevu.
• Android: Zapněte Find Hub, zámek obrazovky a Remote Lock. Na podporovaných zařízeních aktivujte i detekci krádeže (Theft Detection Lock), která pomocí senzorů rozpozná typický pohyb při vytržení telefonu z ruky a okamžitě zamkne displej. Doplňkem je zámek offline zařízení (Offline Device Lock), který telefon zamkne i po odpojení od sítě.

A jedno univerzální pravidlo: na ulici odemykejte obličejem nebo otiskem, ne PINem. Čtyřmístný kód odpozorovaný přes rameno je pro zloděje vstupenka ke všemu.

Londýnská čísla jako varování i pro Česko

Metropolitní policie za rok 2024 evidovala 117 211 odcizených mobilů, zhruba 320 denně. V červnu 2026 ale oznámila, že za posledních dvanáct měsíců počet případů klesl o 18 %, mimo jiné díky spolupráci s Applem, Googlem i Samsungem, která běží od roku 2023. Cílem je, aby se z ukradených telefonů stala neprodejná a nepoužitelná zařízení.

Česká policie samostatnou statistiku ukradených mobilů veřejně nepublikuje; majetková kriminalita jako celek v roce 2024 klesla o 6,1 %. Přesto platí, že technický postup je univerzální. iPhone i Android nabízejí stejné nástroje bez ohledu na to, jestli vám telefon vytrhnou z ruky v metru na Můstku, nebo na Oxford Street.

Tři kroky, jasné pořadí, pár minut. Rozdíl mezi tím, kdo přijde jen o kus hardwaru, a tím, kdo řeší měsíce následků, často spočívá právě v těch prvních okamžicích po krádeži.

Mezi koloběžkou a motorovým vozidlem je velký rozdíl

Česká legislativa stanovuje poměrně jasnou dělicí čáru. Podle vyhlášky č. 153/2023 Sb. se elektrokoloběžka považuje za jízdní kolo, pokud její motor nepřekračuje výkon 1 kW a konstrukční rychlost 25 km/h. V takovém režimu nepotřebujete řidičské oprávnění, registraci ani povinné ručení z titulu motorového vozidla.

Jakmile však stroj překročí byť jen jeden z těchto limitů, přestává být z právního hlediska jízdním kolem a stává se motorovým vozidlem. A na motorové vozidlo se vztahují pravidla známá z provozu mopedů a motocyklů: řidičské oprávnění příslušné skupiny, povinné ručení, technická způsobilost a v některých případech také registrace.

Od dubna 2024 navíc platí zákon č. 30/2024 Sb., který rozšířil povinnost pojištění odpovědnosti i na některá neregistrovaná vozidla, tedy i na elektrokoloběžky, které jedou rychleji než 25 km/h, případně překročí rychlost 14 km/h při hmotnosti nad 25 kg. Na papíře je regulace poměrně přísná. V praxi ale vypadá jinak.

Policie nemá jednoduchou práci

Policisté mají pravomoc zastavit vozidlo, zkontrolovat řidiče a při chybějícím pojištění nebo nebezpečné technické závadě zakázat další jízdu. Jenže u elektrokoloběžky bez registrace, bez registrační značky a bez snadno čitelných identifikačních údajů je situace výrazně složitější než u auta se SPZ.

Konstrukční rychlost se nedá určit pohledem. Výkon motoru není napsaný na blatníku. Mnoho rychlých strojů se prodává přes e-shopy bez homologace pro silniční provoz a bez dokladů, které by policista mohl na místě ověřit. V běžné silniční kontrole se tak problém často objeví až ve chvíli, kdy koloběžka projede radarem nápadně vysokou rychlostí nebo když už dojde k nehodě. Nejde o absenci pravomocí. Jde o to, že dokazování skutečných parametrů neoznačeného stroje je výrazně složitější než u registrovaného vozidla.

Co se stane, když vás srazí nepojištěný koloběžkář

Tady přichází nejnepříjemnější část. Pokud vás srazí jezdec na rychlé elektrokoloběžce, která nemá povinné ručení, pojišťovna viníka škodu neuhradí, protože žádná pojistná smlouva neexistuje. U některých nehomologovaných strojů může být navíc uzavření pojištění problematické.

To ale neznamená, že poškozený zůstane bez náhrady. Cesta vede přes garanční fond České kanceláře pojistitelů (ČKP). ČKP ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že fond slouží právě k odškodnění obětí nehod způsobených nepojištěnými nebo nezjištěnými vozidly. Vyplacenou náhradu pak následně vymáhá po viníkovi.

Prakticky to znamená: vždy volejte policii, zajistěte identitu jezdce, svědky, fotografie místa nehody a zdravotnickou dokumentaci. Bez policejního záznamu bývá prokazování nároku výrazně složitější.

Čísla, která ukazují rozsah problému

Nejde o okrajovou kuriozitu několika nadšenců. Centrum dopravního výzkumu za rok 2024 evidovalo 529 nehod s účastí elektrokoloběžek, což představovalo meziroční nárůst o 25,7 %. Za prvních sedm měsíců roku 2025 statistiky ukazovaly už 424 nehod.

ČKP za rok 2024 registruje přibližně 34 tisíc nově pojištěných neregistrovaných vozidel, kam spadají především elektrokoloběžky. U této kategorie pojišťovny evidovaly 306 škod v celkové výši 14,4 milionu korun a upozorňovaly, že rizikovost odpovídá spíše vyšším kategoriím motocyklů.

A to jsou jen pojištěné stroje. Kolik rychlých elektrokoloběžek jezdí úplně mimo systém, stát nezveřejňuje. Kombinace desítek tisíc pojistek, stovek škod a stovek nehod ale jasně ukazuje, že problém má měřitelný rozměr.

Co hrozí jezdci a jak je na tom zbytek Evropy

Kdo vyjede na rychlé koloběžce bez potřebného řidičského oprávnění, riskuje vysoké sankce včetně zákazu řízení. Za provoz bez povinného ručení může hrozit pokuta až 50 000 Kč a k tomu příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo vozidlo nepojištěné. Při souběhu více přestupků (bez řidičského oprávnění, bez pojištění, bez potřebné technické způsobilosti) se sankce mohou sčítat.

Česko přitom není v regulaci nijak výjimečně přísné. Rakousko je v základním režimu přísnější: elektrokoloběžky pouští do volného režimu jen do 600 W a 25 km/h, nad tyto hodnoty už spadají do kategorie mopedů. Francie vyžaduje registraci některých výkonnějších strojů a Spojené království je ještě restriktivnější – soukromé elektrokoloběžky jsou na veřejných komunikacích obecně zakázány, s výjimkou vybraných pilotních projektů.

Český problém tedy nespočívá v tom, že by chyběl zákon. Paragrafy existují, sankce jsou citelné a garanční fond funguje. Slabým místem zůstává kontrola v terénu, protože stroj, který vypadá jako nevinná koloběžka, může mít pod nášlapnou deskou motor silnější než leckterý skútr. A to se často zjistí až radarem nebo po nehodě.

Všechno začíná SMS zprávou

Řetězec začíná nevinně vypadající textovou zprávou. SMS se tváří jako zpráva od policie nebo smyšlené instituce; aktuální varianty operují s názvy jako „systém elektronické kontroly provozu“ nebo údajný „Český úřad pro bezpečnost silničního provozu“. Text zpravidla neobsahuje konkrétní místo, čas ani registrační značku vozidla. Místo toho tlačí na okamžitou akci: zaplaťte do tří dnů, jinak hrozí správní řízení, soud nebo navýšení částky.

Odkaz v SMS vede na web, který vizuálně kopíruje státní portál. Stránka vypadá důvěryhodně: logo, barvy, formální jazyk. Oběť je navedena na falešnou platební bránu, kde zadá číslo karty, datum platnosti a kontrolní kód. V některých zachycených variantách podvodníci požadují i přihlášení do Identity občana nebo internetového bankovnictví. Jakmile oběť údaje odešle, peníze mohou být podle policie odčerpány prakticky okamžitě. Ne za hodiny. Ne za dny. Během minut.

Samotné kliknutí na odkaz ještě nemusí znamenat škodu. Pokud člověk nic nevyplní a stránku zavře, údaje zpravidla neuniknou. Kritický moment nastává ve chvíli, kdy zadá údaje z platební karty nebo přihlašovací údaje.

Tahle vlna podvodu je jiná než předchozí pokusy

Podvodné SMS o pokutách nejsou novinkou. Policie na Prachaticku řešila podobný scénář už v lednu 2025, tehdy s automatickým hovorem a pokynem stisknout „1“. Současná červnová kampaň se ale liší rozsahem a rychlostí obměny.

Ministerstvo dopravy 12. června 2026 oznámilo výrazný nárůst dotazů občanů, kteří si ověřovali pravost zpráv. O tři dny později varovala jihočeská policie, den nato karlovarská. CSIRT.CZ hlásil výskyt podvodných webů prakticky denně už od konce dubna. NÚKIB přidal vlastní upozornění v květnu.

Síla kampaně nespočívá v dokonalém textu zprávy. Spočívá v tom, že útočníci průběžně střídají domény. Oficiální varování jmenují například doprava.eu.cc, mediálně zachycená byla i doména spravaos.cfd. Obecně jde o kombinaci slov spojených se státem a dopravou s exotickými koncovkami typu .cfd, .bond nebo .xyz. Proč ne .cz? Podle výroční zprávy CSIRT za rok 2025 dokáže tým u českých domén zablokovat phishing někdy i do 15 minut od zveřejnění. Útočníci se proto přesouvají tam, kde je reakce pomalejší.

Jak poznat podvod od skutečného oznámení

Rozdíl je zásadní a snadno ověřitelný:

• Skutečný postup: Policie řeší přestupek přímo na místě, nebo doručuje oznámení do datové schránky, případně doporučeným dopisem do vlastních rukou. Seriózní komunikace vždy obsahuje konkrétní místo, čas a identifikaci vozidla.
• Podvodná SMS: Chybí konkrétní údaje o přestupku. Obsahuje aktivní odkaz na platbu. Doména nepatří mezi oficiální státní weby. Využívá časový tlak a hrozbu sankcí.

Stát neprovozuje žádný systém, který by vybíral pokuty za dopravní přestupky prostřednictvím SMS s platebním odkazem. Oficiální Portál dopravy na adrese doprava.gov.cz slouží pro elektronickou komunikaci, výpisy z bodového konta a další agendy, nikoli jako platební brána pro pokuty rozesílané SMS.

Pokud vám přijde zpráva o pokutě a nemáte jistotu, neklikejte na nic. Otevřete si prohlížeč sami, zadejte adresu doprava.gov.cz ručně nebo zavolejte na infolinku Ministerstva dopravy 222 266 759.

Co dělat, když jste klikli nebo zadali údaje

Situace se liší podle toho, jak daleko jste se dostali:

• Jen jste otevřeli stránku a nic nevyplnili: Zavřete prohlížeč, nic nepotvrzujte a nic nestahujte. Škoda pravděpodobně nevznikla, ale podvodnou SMS přepošlete svému operátorovi na číslo 7726 a web můžete nahlásit na exploit@csirt.cz spolu se snímkem obrazovky a URL adresou.
• Zadali jste údaje z platební karty nebo přihlašovací údaje: Okamžitě volejte bance a zablokujte kartu. Každá minuta hraje roli. Poté kontaktujte Policii ČR na lince 158. Pokud jste sdíleli i přístupy k bankovnictví nebo instalovali neznámou aplikaci, zabezpečte telefon a změňte hesla ke všem dotčeným účtům.

Rychlost reakce je to jediné, co může případnou ztrátu omezit. Policie i NÚKIB to opakují shodně.

Proč lidé stále naletí

Mechanismus je starý jako podvody samotné: autorita, strach a časový tlak. SMS přichází od „policie“, mluví o přestupku, dává třídenní lhůtu a hrozí soudem. Web vypadá jako státní portál. Člověk, který někdy jel o pár kilometrů rychleji, než měl, na chvíli zaváhá. A právě v tom okně, mezi pochybnostmi a ověřením, útočníci získávají citlivé údaje.

Největší síla aktuální kampaně spočívá právě v tomhle: oběť jedná rychleji, než začne informace ověřovat. Phishing byl podle CSIRT nejpočetnější kategorií kybernetických incidentů v roce 2025 s více než dvěma tisíci případy a podíl útoků vedených přes SMS roste. Dokud budou lidé reagovat reflexivně na strach z pokuty, podvodníci budou jen měnit domény a rozesílat další zprávy. Jediná spolehlivá obrana je jednoduchá: na odkaz v SMS o pokutě neklikat. Nikdy.

Jak celý podvod houby

Samotný trik neměl nic společného s hackováním, phishingem ani falešnými e-shopy. Šlo o takzvaný romantický podvod, sociální inženýrství postavené na důvěře. Pachatel si na sociální síti vybuduje falešnou identitu přitažlivého, úspěšného muže. Týdny, někdy měsíc buduje vztah. Pak přijde zlom: potřebuje peníze na cestu domů, na uvolnění zásilky, na bezpečnostní poplatek.

Oběti posílaly peníze v dobré víře. Jenže na druhém konci nebyl žádný chirurg ani voják. Peníze přistávaly na účtech deseti studentů, sedmi mužů a tří žen, kteří podle policie plnili roli takzvaných legalizátorů. Část prostředků si nechala pro vlastní potřebu, zbytek přeposílali mimo Česko. Smyslem bylo zastřít původ peněz a dost ztížit jejich dohled

Šest měsíců pod lupou: policejní timeline

Prvním, kdo zachytil neobvyklé pohyby na účtech, byl Finanční analytický úřad. Na konci října 2022 předal podnět pražské kriminální policii. Následovalo půl roku analytické práce:

• Říjen 2022 – FAÚ zaistiť na podezřelé transakce.
• Listopad 2022 – březen 2023 – kriminalisté analyzují tuzemské i zahraniční bankovní a nebankovní účty, mapují toky peněz.
• Polovina dubna 2023 – policie zahajuje trestní stíhání a všech deset podezřelých zadržuje.
• 26. května 2023 – Krajské ředitelství policie hl. m Prahy případ zveřejňuje.

Všichni obvinění byli stíháni vazebně. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti jim podle policejních zpráv hrozí dva až osm let vězení. U cizinců odsouzených za podvod česká justiční praxe připouští i trest vyhoštění; soud ho v roce 2026 uložil například trojici cizinců v jiné pražské kauze.

Praha jako bankovní uzel pro přeshraniční podvody

Proč právě Praha? Čísla mluví jasně. Podle celostátní policejní bilance za rok 2024 připadá na hlavní město 25,6 % veškeré hospodářské kriminality v Česku. Policie současně s bankovními platbami, že online podvody mají výrazně přeshraniční charakter: callcentra a podvodné struktury operují, ale peníze potřebují „přistát“ na účtech v důvěryhodném prostředí.

Zahraniční studenti v tomto schématu představují ideální mezičlánek. Mají právní pobyt, český bankovní účet, nízký profil. Společné varování Policie ČR a České bankovní asociace od prosince 2025 uvádí, že mezi nejčastější cíle náboru takzvaných bílých koní patří právě mladí lidé, studenti a nově příchozí cizinci. Nejde o to, že by studentské vízum bylo snadné získat; žadatel musí doložit účel pobytu i finanční zajištění. spíš zní, jak důsledně se následně kontroluje, zda cizinec skutečně studuje, nebo zda svůj pobytový status využívá k něčemu úplně jinému.

Co z toho plyne pro běžného uživatele internetu

Romance scam není okrajový jev. Pražská policie v roce 2024 evidovala v průměru 54 trestných činů denně spáchaných prostřednictvím internetu. Mechanismus je vždy stejný: emocionální tlak, naléhavost a žádost o peníze od někoho, koho jste nikdy osobně nepotkali.

Policejní prevence se dá shrnout do několika bodů:

• Nikdy neposílejte peníze online známosti, kterou jste neviděli naživo.
• Ignorujte tlak na rychlé jednání; podvodník potřebuje, abyste nepřemýšleli.
• Neposkytujte svůj účet ani přístup k bankovnictví pro „zpracování plateb“ nebo „brigádu z domova“; právě tak se z člověka stane bílý kůň.
• Neinstalujte nástroje pro vzdálený přístup na pokyn volajícího, i když se představíte jako bankéř nebo policista.

Deset pražských studentů si zřejmě myslelo, že přeposílání peněz z cizího účtu je snadný přivýdělek bez rizika. Skončili ve vazbě s obviněním, které nese sazbu až osm let. Snadný přivýdělek to nebyl.

Šest funkcí, které podle policie otevírají dveře předátorům

Policejní návrh necílí na konkrétní aplikaci. Necílí na TikTok, Instagram ani Snapchat jménem. Míří na šest designových prvků, které podle vyšetřovatelů nejvíc usnadňují grooming, vydírání sexuálních zvrhlíků a zneužívání:

• Masová dohledatelnost dětí – kdokoli si dítě najde podle věku, lokalizace nebo zájmů.
• Neomezený kontakt od neznámých dospělých – žádná bariéra mezi cizím člověkem a dětským účtem.
• Soukromé a šifrované zprávy – konverzace, do nichž nevidí ani rodiče, ani moderátor.
• Algoritmická doporučení škodlivého obsahu nebo kontaktů – systém sám přivádí rizikové uživatele k dětem.
• Sdílení a streamování nahých materiálů – bez účinné technické blokace.
• Slabé ověřování věku – kdy stačí zaškrtnout „je mi 13“.

Logika je přímočará: platforma, která tyto funkce pro uživatele do 16 let neodstraní nebo nezabezpečí, má být pro děti zakázána. Nezáleží, jestli je to sociální síť, chatovací aplikace, herní aplikace, nebo AI chatbot. Politika tím chce změnit obchodní kalkul firem. Buď opravíte design, nebo přijdete o miliony mladých uživatelů.

Data, která za stojí

Čísla, o něž se NPCC a NCA opírají, jsou těžko ignorovatelná. V roce 2025 dostala NCA od online platformy přes 92 tisíc hlášení o materiálech sexuálního zneužívání dětí. V policejních statistikách za Anglii a Wales za rok 2024 měl online prvek už 42 % zaznamenaných případů. A nejčastěji zmiňovanou platformou v těchto případech byl Snapchat, který figuroval v 54 % instancí, kde byla platforma identifikována. Následovaly WhatsApp a Instagram.

Znepokojivější je věková struktura. U rodinného sexuálního zneužívání bylo 44 % obětí mladších deseti let. A tam, kde byl znám věk pachatele, tvořily děti ve věku 10–17 let plnou polovinu. Politika cílí na rostoucí roli takzvaných „self-generated indecent images“, tedy materiály, které si děti pořizují samy, často pod nátlakem nebo manipulací. Oběti jsou stále mladší. A některé z nich se samy zůstávají pachateli.

Podle dat Ofcomu přitom alespoň jednu sociální síť používá 81 % britských dětí ve věku 10–12 let. Vlastní účet na sociální, messagingové nebo platformě pro sdílení videí má 86 % z nich. Většina platforem sice formálně vyžaduje věk 13+, ale reálné vynucování prakticky neexistuje.

Dvě cesty, jeden směr

Policejní stanovisko je jen jedna strana rovnice. Druhá je vládní konzultace „Growing up in the online world“, kterou kabinet spustil 2. března 2026 a uzavřel 26. května. Její záběr je širší: vedle přístupu založeného na funkcích otevřeně klade otázku, zda má existovat zákonné minimum 16 let pro sociální sítě jako kategorii, tedy plošný věkový limit bez ohledu na to, jaké funkce platforma nabízí.

Premiéra už 16. února 2026 oznámila nové pravomoci, aby vláda mohla po vyhodnocení konzultace jednat bez čekání na novou primární legislativu. Odpověď je slíbená na léto 2026. Nejde tedy o nezávazný průzkum. Jde o přípravnou fázi regulace, která má reálný legislativní rámec.

Zároveň už od července 2025 Ofcom vynucuje povinnosti na ochranu dětí podle zákona o online bezpečnosti. Jenže právě tady policie vidí problém: Ofcomův model stojí na hodnocení rizik, kodexech praxe a postupném vymáhání. Vyšetřování trvají roky. Pokuty firmy unesou. Restrikce založené na funkcích mají podle NPCC a NCA vytvořit okamžitý tlak, ne za tři roky, ale teď.

Austrálie jako precedens, a jeho limity

Británie není první zemí, která jde po věkovém limitu 16 let. Austrálie od 10. prosince 2025 ukládá vybraným platformám povinnost podniknout „přiměřené kroky“, aby Australané pod 16 let neměli účty. Australský komisař pro e-bezpečnost mezi dotčenými službami řadí Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat, X, Reddit, Twitch a YouTube. Naopak Discord, Roblox, WhatsApp nebo Steam na seznamu nejsou.

Rozdíl oproti britskému policejnímu návrhu je zásadní. Austrálie jde po značkách a účtech, je to režim založený na účtech pro konkrétní typy platforem. Britská policie jde po funkcích a zahrnuje i messaging, gaming a AI chatboty. V praxi to znamená širší záběr, ale zároveň složitější vynucování. Platforma by musela prokázat, že šest rizikových funkcí buď nemá, nebo je efektivně zajistila.

Společné stanovisko Ofcomu a ICO z března 2026 k tomu dodává praktický rozměr: pouhé zaškrtnutí dat narození nestačí. Za užitečné metody regulátorů považovat například odhad věku z obličeje, digitální identitu nebo jednorázové ověření fotografií, vždy s podmínkou, že řešení nesmí sbírat více dat, než je nezbytné. Soukromí a bezpečnost dětí mají jít ruku v ruce. Policie navíc říká: „chránit, nikdy nekriminalizovat“, dítě nemá být trestáno za to, že ochrany obejde.

Co to znamená pro české rodiče

V Česku se obdobný návrh v oficiálních zdrojích zatím neobjevuje. Klíčová hranice je jiná: podle § 7 zákona č. 110/2019 Sb. dítě nabývá způsobilosti k souhlasu se zpracováním osobních údajů pro služby informační společnosti až v 15 letech. Do té doby je potřeba souhlas zákonného zástupce. V unijním rámci se ochrana nezletilých spíše řeší přes nařízení o digitálních službách (DSA) a pokyny Evropské komise, které shrnuje MPO, tedy přes bezpečný design a transparentnost, není přes přímý zákaz.

Britský Online Safety Act se na české děti přímo nevztahuje. Ale pokud globální platformy začnou měnit design pro britské uživatele (vypínat algoritmická doporučení, blokovat kontakt od neznámých dospělých, zavádět reálné věkové kontroly), je zjištěn, že tyto změny zavedou plošně. Není efektivní provozovat dvě verze aplikace.

Jak funguje podvod, při kterém vybíráte vy i zloděj najednou

Policie v tiskové zprávě z 26. 8. 2025 rozlišuje dvě varianty útoku.

NFC skimming nové generace. Na místo pro bezkontaktní přiložení karty u bankomatu pachatel nainstaluje snímací zařízení, které policie označuje za „těžko odhalitelné“. Zařízení nečte magnetický proužek, zachycuje komunikaci čipu přes NFC a data odesílá on-line druhému člověku. PIN získá skrytá kamera namířená na klávesnici. Výběrčí pak u jiného bankomatu provede transakci, která se z pohledu banky jeví jako standardní operace CHIP+PIN originální kartou.

Relay útok přes falešného bankéře. Oběť zavolá podvodník vydávající se za pracovníka banky nebo policie. Přesvědčí ji, aby si stáhla aplikaci nebo otevřela odkaz, a následně ji instruuje, aby přiložila platební kartu k telefonu. Tím se vytvoří relay spojení mezi čipem karty a zařízením pachatele, který stojí u bankomatu připravený vybírat. Oběť přitom často vůbec netuší, že právě autorizuje výběr hotovosti na druhém konci města.

Společný jmenovatel obou variant: pachatel nepotřebuje padělek karty, nepotřebuje čekat dny ani týdny. Proměňuje kartu oběti v okamžitě použitelný nástroj.

Zadržený „výběrčí“ a stopa k širší síti

Mluvčí pražské policie Jan Rybanský sdělil, že zadržený muž byl obviněn a vazebně stíhán. Policie prokázala škodu přesahující tři miliony korun za období od května do července 2025. Jméno, věk ani státní příslušnost zadrženého zveřejněny nebyly, stejně jako přesný počet poškozených.

Klíčový detail: policie muže označuje jako „výběrčího“. Samo to slovo prozrazuje víc, než se na první pohled zdá. Výběrčí je koncový článek, někdo musí instalovat zařízení nebo provozovat sociální inženýrství, někdo musí zajistit technický přenos dat. Ve středočeské kauze z téhož léta policie výslovně rozlišuje role „navolávače“ a „výběrčího“ a popisuje 51 výběrů za období od konce července do konce srpna 2025. Na Děčínsku se na přelomu let 2025 a 2026 objevilo nejméně devět případů se škodou přes 2,3 milionu korun. Pražský případ tedy není ojedinělý exces. Je součástí vlny.

Policie u zadržení zmínila úzkou spolupráci s bankovním sektorem a zahraničními kolegy. Detaily zásahu nezveřejnila.

Starý skimming versus nová éra

Rozdíl mezi tím, co Češi znají z minulých let, a tím, co policie popsala letos, je zásadní.

Klasický skimming kopíroval data z magnetického proužku. Z nich se vyrobil padělek karty a neoprávněné výběry probíhaly typicky mimo Evropu, v zemích, kde bankomaty nevyžadovaly čipovou autorizaci podle standardu EMV. Mezi zachycením dat a zneužitím uplynuly dny, někdy týdny. Oběť měla šanci si všimnout podezřelé transakce a kartu zablokovat.

Nový model tuto časovou rezervu likviduje. Data z čipu putují on-line, PIN je zachycen kamerou nebo ho oběť sama „předá“ přiložením karty k telefonu. Výběr probíhá okamžitě. A protože transakce vypadá jako legitimní operace CHIP+PIN, standardní bezpečnostní filtry ji nemusí zachytit.

Posunula se i varianta falešného bankéře. Starší verze, kterou česká policie dokumentovala už v roce 2022, vedla oběť k převodu peněz na „bezpečný účet“, vložení hotovosti do bitcoinmatu nebo předání kurýrovi. Nová verze kurýra nepotřebuje. Stačí, aby oběť přiložila kartu k telefonu, a výběrčí si dojde k bankomatu sám.

Jak se bránit: konkrétní kroky, ne obecné fráze

Policejní prevence i preventivní materiály Policie ČR nabízejí sadu doporučení. Ta nejdůležitější:

• PIN zakrývejte celou dlaní, ne jen prsty. Kamera může být ukrytá v liště nad klávesnicí, v držáku letáků i v samotném rámu bankomatu.
• Stůjte těsně u bankomatu a dodržujte diskrétní zónu kolem 1,5 metru. Nenechte se nikým vyrušit ani „pomáhat“.
• Nikdy nepřikládejte platební kartu k telefonu na pokyn volajícího, který se představí jako bankéř nebo policista. Banka ani policie to po vás nikdy nechtějí.
• Neinstalujte aplikace z odkazů zaslaných v SMS, e-mailu nebo během hovoru.
• Zapněte si push notifikace o transakcích v bankovní aplikaci. U relay útoku je okamžitá notifikace často jediná šance, jak si včas všimnout neoprávněného výběru.
• Při jakémkoli podezření na bankomatu, uvolněná lišta, neobvyklý prvek u čtečky, cizí zařízení, transakci zrušte a volejte 158.

Banky přitom nejsou pasivní. Policie a Česká bankovní asociace mají od roku 2021 memorandum o spolupráci zaměřené na výměnu informací a společnou prevenci. Bankomaty jsou vybaveny antiskimmingovou technologií a monitoring transakcí běží nepřetržitě. Jenže nejslabším článkem zůstává chování klienta, a právě na něj nové metody cílí.

Čísla, která chybí

Poslední veřejně dostupná celostátní statistika skimmingu pochází od NCOZ a pokrývá rok 2019: 72 útoků, převážně v Praze, dále v Brně, Středočeském a Karlovarském kraji. Pro rok 2025 policie aktuální souhrnná čísla nezveřejnila. Tvrdit, že jde o epidemii, z dostupných dat nelze. Tvrdit, že jde o okrajový problém, ale také ne, tři miliony korun za tři měsíce v jedné pražské kauze, desítky výběrů ve středních Čechách a milionové škody na Děčínsku ukazují, že nový modus operandi funguje a šíří se.

Největší posun není v technologii samotné. Je v tom, že pachatel už nepotřebuje vaši kartu. Stačí mu její data, a vaše důvěra.