Co znamená „na minutu přesně“ a kde jsou limity

Formulace zní lákavě, ale je fér ji přeložit do reality. Meteocentrum pracuje s radarovými snímky ČHMÚ, které se obnovují každých pět minut. Nad nimi běží vlastní nowcastingový model, jehož minutová vrstva se aktualizuje po deseti minutách. Výstupem je odhad intenzity srážek pro každou minutu následující hodiny, nikoli garance, že první kapka spadne přesně v 15:37.

Sami vývojáři v podmínkách služby Meteosource uvádějí, že odchylkám mezi předpovědí a skutečným počasím se nelze vyhnout. Pro praktické rozhodování typu „vyběhnu teď, nebo počkám dvacet minut“ je ale takový odhad výrazně užitečnější než klasická hodinová předpověď. A právě v tom spočívá hlavní přidaná hodnota.

Proč má navrch nad globální konkurencí, a kde ne

AccuWeather má MinuteCast na 120 minut dopředu. Google Weather nabízí nowcast až na 12 hodin. Windy spustilo radarový nowcasting na hodinu dopředu. Říct, že globální aplikace nic podobného neumějí, by byla nepravda. Rozdíl je v tom, jak Meteocentrum pracuje s lokálními daty a českým terénem.

Technologický stack podle oficiální dokumentace Forecasts.cloud vypadá takto:

• 40+ meteorologických modelů (globálních i regionálních), které AI vrstva kombinuje podle toho, který model se pro danou situaci a lokalitu historicky osvědčil nejlépe.
• Rozlišení 90 metrů s 3D orografií: model počítá s kopci, údolími a závětrnými stranami. V členité české krajině to může znamenat rozdíl oproti globálním modelům, které pracují s rozlišením v řádu kilometrů.
• Více než 600 meteostanic v ČR, jejichž měření v reálném čase pomáhají korigovat předpověď pro konkrétní místo.
• Nowcasting, který nejde jen extrapolací: zatímco třeba Windy popisuje svůj radarový model jako výpočet optickým tokem, tedy odhad, kam se srážky posunou, Meteocentrum uvádí, že jeho neuronová síť predikuje také vznik a zánik srážkových buněk.

Nezávislý benchmark, který by číselně prokázal převahu nad AccuWeather nebo Google Weather, veřejně neexistuje. Nejsilnější argument Meteocentra proto není univerzální přesnost ve všech typech předpovědi, ale krátkodobé srážky v českém terénu. Právě tam může být kombinace lokálních dat, vysokého rozlišení a AI korekcí zajímavou výhodou oproti globálním službám.

Co je zdarma a co stojí peníze

Instalaci a základní používání neplatíte. Bezplatná verze obsahuje minutovou předpověď srážek, radar, aktuální počasí, desetidenní výhled, hodinovou předpověď na sedm dní, výstrahy i upozornění na blížící se déšť. Obsahuje ale reklamy.

Premium předplatné stojí 39 Kč měsíčně nebo 399 Kč ročně a přidává:

• podrobnou animovanou mapu
• nejnovější modely a aktualizace po 10 minutách
• pokročilé widgety a další upozornění
• režim bez reklam

Podle nás pro běžného uživatele, který chce vědět, jestli si vzít deštník, bohatě stačí bezplatná verze. Premium dává větší smysl lidem, kteří radar otevírají denně, cyklistům, běžcům, zahradníkům nebo komukoli, kdo plánuje venkovní aktivity a chce mít widget přímo na ploše telefonu.

Jak si to stojí vedle aplikace ČHMÚ

Českou alternativou není jen zahraniční konkurence. ČHMÚ provozuje vlastní aplikaci Počasí ČHMÚ, která je kompletně zdarma, bez reklam a bez nákupů v aplikaci. Zobrazuje radar po pěti minutách, výstrahy, data o ovzduší i vodních tocích. Jde o oficiální státní servis.

Meteocentrum je naproti tomu komerční produkt, který vsadil na jinou kartu: hyperlokální přesnost, minutové srážky a AI multimodel. ČHMÚ poskytuje oficiální meteorologická data a Meteocentrum nad nimi staví vlastní predikční vrstvu. Obě aplikace se tak spíš doplňují, než aby si přímo konkurovaly, a obě jsou české.

Funguje to i mimo Prahu?

Aplikace je určená pro libovolnou lokalitu a pracuje s GPS souřadnicemi. Rozlišení 90 metrů a 3D orografie znamenají, že model dokáže zohlednit i rozdíly způsobené terénem, například mezi návětrnou a závětrnou stranou kopce. Zároveň ale platí, že korekce podle měření stanic mohou být přesnější tam, kde jsou k dispozici hustší a kvalitní lokální data. Na Šumavě nebo v Krkonoších aplikace fungovat bude, ale veřejně dostupná data nepotvrzují, že přesnost je tam identická jako v Praze nebo Brně.

Pro většinu českých uživatelů může být Počasí a radar Meteocentrum praktickou odpovědí na otázku, kterou si klademe několikrát týdně. Ne jestli bude pršet. Ale kdy by měl déšť dorazit.

Globální a lokální model se neshodnou

Celé to stojí na rozlišení. Představte si mapu rozdělenou na čtverce: čím menší čtverec, tím více detailů model zachytí. Globální modely, které Apple využívá, pracují s poměrně hrubou mřížkou. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi (ECMWF) počítá s krokem kolem 9 km, globální model Met Office pracuje s rozlišením přibližně 10 až 17 km. To stačí na to, abyste věděli, jestli bude zítra nad střední Evropou tlaková níže. Nestačí to na to, abyste věděli, jestli ta samá bouřka zasáhne Vinohrady, nebo Žižkov.

Lokální modely fungují jinak. Francouzský AROME běží na mřížce 1,3 km a Météo-France uvádí, že díky tomu lépe zachycuje reliéf, povrch a radarová pozorování a realističtěji simuluje vznik bouřek. Český ALADIN, provozovaný ČHMÚ, pracuje s horizontálním krokem 2,325 km. Pořád jde o výrazně jemnější rozlišení než u globálních produktů.

Rozdíl je zvláště patrný u letních přeháněk, izolovaných bouřek a situací ovlivněných terénem nebo městskými tepelnými ostrovy. Právě tam, kde se počasí mění z ulice na ulici, globální model „vyhlazuje“ a lokální model rozlišuje.

Co přesně dělá Apple Počasí a co národní služba

Apple Počasí je finální služba Applu. WeatherKit, na kterém stojí, sbírá data z více poskytovatelů a vrací jednu výslednou předpověď. Problém není v tom, že by Apple neměl kvalitní zdroje, ty má. Problém je v jejich zpracování. Mít Météo-France mezi dodavateli dat neznamená zobrazovat přesně to, co Météo-France nabízí svým uživatelům.

Météo-France na svém webu otevřeně vysvětluje, proč se různé aplikace rozcházejí: nepoužívají stejné modely ani stejné způsoby zpracování dat. A dodává klíčový detail: její vlastní aplikace stojí na syntéze modelů pod dohledem meteorologů, kteří mohou ručně upravit předpověď pro dnešek a zítřek. Stejný princip lidské supervize využívá i Met Office u svých lokálních předpovědí.

Apple takový proces veřejně nepopisuje. To neznamená, že ho nemá. Znamená to pouze, že o něm nejsou veřejně dostupné podrobnosti.

V Česku chybí klíčové funkce

Situaci v Česku komplikuje ještě jeden praktický detail. Apple v české verzi nenabízí minutovou předpověď srážek na příští hodinu, tedy funkci, která by vám řekla „za 12 minut přestane pršet“. Seznam zemí, kde je tato funkce dostupná, Apple zveřejňuje a Česko mezi nimi není.

ČHMÚ naproti tomu nabízí:

• Radar po 5 minutách – skutečný obraz srážek v reálném čase
• K-APKA – radarově odvozené upozornění na blížící se silné srážky až přibližně 30 minut dopředu
• Regionální výstrahy – textové předpovědi a varovné stupně

Aplikace Počasí ČHMÚ je dostupná zdarma pro iOS 16+ i Android. ALADIN se aktualizuje čtyřikrát denně a radarová data běží prakticky v reálném čase.

Kdy iPhone stačí a kdy raději otevřít druhou appku

Pro běžný pohled na to, jestli si vzít bundu nebo sluneční brýle, Apple Počasí funguje. Plošné a stabilní situace (vytrvalý déšť, jasno nad celou Moravou, postupný frontální systém) zvládne globální model obstojně.

Jiná situace nastává, když řešíte příštích 30 až 60 minut a počasí je nestabilní. Odpolední bouřky, horský výlet, festival pod širým nebem, cyklistika nebo sklizeň. Právě tehdy má smysl otevřít lokální autoritu. Météo-France popsala 5. června 2026 typický den, kdy se v jedné oblasti vracely přeháňky a bouřky, zatímco o kus dál svítilo slunce. Během historické vlny veder mezi 17. a 30. červnem 2026 se lokální bouřky střídaly s extrémním vedrem. Právě tyto epizody dělají modelům největší problémy a právě tehdy se vyplatí nespoléhat na jedinou aplikaci.

Otázka tedy nezní „je iPhone rozbitý?“, ale „pro jaký typ počasí stačí agregovaná globální předpověď a kdy už potřebuji radar a lokální model?“. Odpověď je jednoduchá: čím lokálnější a krátkodobější situace, tím větší smysl dává otevřít ČHMÚ. iPhone vám řekne, jaké počasí se očekává. ČHMÚ vám pomůže zjistit, co se skutečně děje.

Horká první půlka: kde bude nejtepleji

Kdo čeká, že teploměr vyskočí na 35 °C hned v pondělí, musí počítat s tím, že veřejně dostupná data ČHMÚ zatím tak vysoko nesahají. Středočeský kraj startuje týden na 29 °C, Jihomoravský kraj přidá v úterý 31 °C a Ústecký kraj se pohybuje mezi 30 a 31 °C. Moravskoslezský kraj je na začátku týdne výrazně chladnější, maxima tam dosahují jen 25 až 28 °C.

Hodnota 35 °C je zatím horním modelovým scénářem pro nejteplejší lokality. Polabí a jižní Morava mají k překonání této mety nejblíž, ale záleží na tom, jak se bude vzduchová hmota v průběhu týdne vyvíjet. Krátkodobý model ALADIN, který ČHMÚ používá s rozlišením 2,3 km a aktualizuje ho čtyřikrát denně, bude přesnější odpověď poskytovat postupně, nejspolehlivěji vždy zhruba tři dny dopředu. Jinými slovy: středeční a čtvrteční běhy modelu řeknou víc než pondělní odhad.

Důležitý je i kontrast uvnitř republiky. Zatímco jihozápad a střed Čech budou dusit vysoké teploty, východ Moravy zůstane o několik stupňů mírnější. Ne celé Česko prožije stejné vedro.

Sobotní zlom, přijdou bouřky

Sobota 18. července se v modelech rýsuje jako den prudké změny. Přes republiku by měla přejít studená fronta a právě kombinace předchozího horka, nahromaděné energie v atmosféře a frontálního zvratu vytváří podmínky pro bouřky, které mohou přesáhnout běžný letní přeháňkový rámec.

Co to znamená v číslech? Pokud se naplní parametry kolem 40 milimetrů srážek za hodinu a nárazy větru kolem 70 km/h, jde už podle kritérií ČHMÚ minimálně o silné bouřky. K tomu se mohou přidat kroupy a výrazná blesková aktivita. Nejde automaticky o kategorii „velmi silné bouřky“, to je vyšší stupeň, který by vyžadoval ještě extrémnější hodnoty. Ale i „jen“ silná bouřka po několika dnech veder dokáže napáchat značné škody.

Přechod z horka do bouřky bývá lokálně velmi rychlý. ČHMÚ popisuje typický průběh tak, že nejprve zesílí vítr a v řádu sekund až desítek sekund následuje přívalový déšť s intenzivní bleskovou aktivitou. Právě proto bývají nejnebezpečnější okamžiky těsně před čelem bouřky, kdy se venku může zdát ještě relativní klid.

Schovat auto nestačí a co všechno je v ohrožení

Výstražná aplikace ČHMÚ přímo uvádí, že kroupy větší než 5 centimetrů dokážou rozbít okna automobilů. Poškozená skla a promáčklá karoserie jsou ale jen jedna položka na účtu.

Další rizika, která ČHMÚ zmiňuje:

• Přívalové srážky mohou způsobit lokální zatopení: sklepy, podjezdy, nízko položené garáže.
• Nárazový vítr láme větve a vyvrací stromy. Parkování pod korunou stromu je v bouřce stejně riskantní jako nechat auto zcela nechráněné.
• Padající předměty z balkonů a teras: květináče, slunečníky, lehátka. Vše, co vítr dokáže zvednout, se stává nebezpečným projektilem.
• Zhoršená viditelnost na silnicích: přívalový déšť a aquaplaning komplikují řízení během několika minut.

Praktická logika je jednoduchá: schovat auto do garáže je první krok, ale stejnou pozornost si zaslouží uklidit volné předměty z venkovního prostoru, zavřít střešní okna a zkontrolovat okapy.

Výstraha ještě není venku, a to je v pořádku

K pondělku 13. července ČHMÚ dosud nevydal konkrétní sobotní bouřkovou výstrahu s přesným územním vymezením. To není důvod k pochybnostem, ale standardní postup. Od 1. července 2026 navíc ústav provozuje nový dopadový výstražný systém, který nehodnotí jen samotná čísla srážek nebo větru, ale především očekávané dopady v zasaženém území. Barva výstrahy tak může být ovlivněna tím, zda bouřka míří například na pole, nebo na hustě obydlenou oblast.

Při potvrzení sobotního scénáře lze očekávat výstrahu v pátečních aktualizacích. Přesné oblasti se určí až na základě čerstvějších modelových běhů. Důležitý detail: i když výstraha pokryje celou ORP, neznamená to automaticky, že bouřka zasáhne každou obec v ní. Izolovaná bouřka může zasáhnout jednu část území, zatímco sousední vesnice zůstane bez kapky.

Jak situaci sledovat: aplikace a nástroje, které v Česku fungují

Venkovní víkendové plány nemusíte rušit už v pondělí. Od čtvrtka je ale vhodné pravidelně sledovat výstrahy, radar a aktuální předpovědi. Tady je přehled nástrojů, které mají v Česku reálnou uživatelskou základnu:

• Počasí ČHMÚ – oficiální aplikace ústavu, přímý přístup k výstrahám a radaru. Součástí je funkce K-appka, která na základě radarových dat upozorní na silnější srážky přibližně 30 minut předem.
• Windy.com – v žebříčku nejstahovanějších bezplatných meteorologických aplikací v Česku patří mezi nejpoužívanější. Nabízí radar, satelitní snímky a porovnání modelů včetně ALADINu.
• Ventusky – česká aplikace s možností nastavení upozornění na nepříznivé počasí a blesky. Silná je hlavně v radarové vizualizaci.
• In-počasí – tradiční česká meteorologická služba s vlastní aplikací, dlouhodobě patří mezi známé zdroje předpovědí.

Pro oficiální varování je primárním zdrojem vždy ČHMÚ. Windy a Ventusky jsou vhodné jako doplněk pro vizualizaci a porovnání modelů.

Sobota 18. července rozhodne, jestli letošní léto dostane svou první výraznější bouřkovou epizodu. Přesnější odpověď přinesou čtvrteční a páteční aktualizace s čerstvými modelovými běhy; do té doby stačí hlídat výstrahy a mít plán, kam s autem.

Proč zrovna Windy a v čem předčí ČHMÚ

Paradox celého srovnání spočívá v jednom překvapivém detailu. Windy nestaví proti ČHMÚ vlastní zázračný model, přímo uvnitř aplikace nabízí regionální ALADIN, tedy totéž, co používá Český hydrometeorologický ústav. Jenže k tomu přidává přes patnáct dalších modelů včetně ECMWF, který samotné ČHMÚ podle vlastních materiálů považuje za jeden z hlavních vstupů pro předpovědi i výstražnou službu. Čeští meteorologové tedy sami nesází jen na ALADIN, ale porovnávají ho s ECMWF, ICON a GFS. Rozdíl je v tom, co z toho vidí veřejnost. V oficiální aplikaci ČHMÚ uživatel dostane hotový výstup. Ve Windy si může modely přepínat, porovnávat a sám posoudit, kdy se scénáře rozcházejí.

Právě tohle je moment, kdy běžný uživatel získá reálnou výhodu. Když se tři modely shodnou na odpoledním dešti, můžete se na to spolehnout. Když se rozcházejí, víte, že situace je nejistá, a podle toho se zařídíte. Aplikace ČHMÚ vám tuhle volbu nedá.

Kdy je ALADIN král a kdy potřebujete víc

Ne každá předpověď je stejná a ne každý model se hodí na všechno. ČHMÚ popisuje ALADIN jako numerický model na omezenou oblast určený pro krátkodobou předpověď do tří dnů. Běží čtyřikrát denně s rozlišením 4,5 kilometru a horizontem zhruba 54 hodin. Pro nejbližší den nebo dva (lokální bouřky, srážková pásma přecházející přes Moravu, ranní mlhy v kotlinách) je to silný nástroj. Terén čte lépe než globální modely, protože pracuje s jemnější sítí.

Jenže jakmile se díváte na tři dny a dál, pravidla se mění. Globální modely jako ECMWF drží širší synoptickou situaci spolehlivěji. Podle nezávislého reportu ForecastWatch za roky 2021–2024 pro Evropu dominoval The Weather Channel, postavený právě na globálních modelech, od pátého do čtrnáctého dne předpovědi, a často i ve čtvrtém dni. Pro střednědobý výhled je tedy kombinace modelů klíčová. A přesně tu Windy nabízí.

Další aplikace, které Češi rádi používají

Windy není jediná volba. The Weather Channel si drží globálně hodnocení 4,6 z 5 s více než třemi miliony recenzí a v českém žebříčku počasových aplikací patří do první trojky. Je jednodušší, přímočařejší, méně map a vrstev, zato čistá lokální předpověď, radar a upozornění na extrémní počasí. Pro uživatele, kteří nechtějí přepínat modely a hledají odpověď typu „bude pršet, nebo ne“, je to solidní alternativa. Prémiová verze přidává patnáctiminutový detail a provoz bez reklam.

A pak je tu samotná aplikace Počasí ČHMÚ. Hodnocení 2,1 z 5 na Google Play mluví jasně o uživatelské spokojenosti, nebo spíš nespokojenosti. Přesto má svou nezastupitelnou roli:

• Oficiální výstrahy – jako jediná přináší přímo státní varování před nebezpečnými jevy.
• Radar v pětiminutovém kroku – pro sledování blížící se bouřky v reálném čase.
• Srážkový výhled na nejbližší desítky hodin.

Podle nás dává největší smysl mít v telefonu obě: Windy jako hlavní zdroj předpovědi a ČHMÚ kvůli výstrahám. Kdo chce jednoduchost, sáhne po The Weather Channel.

Platit, nebo neplatit za prémiové verze

Pro většinu běžných uživatelů stačí bezplatné verze všech tří aplikací. Windy v základu nabízí mapy, přepínání modelů i výstrahy. Premium za zhruba 500 Kč ročně přidává jemnější hodinový krok předpovědi, delší výhled a archiv radarových a satelitních snímků, to ocení spíš piloti, jachtaři nebo fotografové lovící světlo. U The Weather Channel Premium odstraní reklamy a zpřístupní pokročilejší radar. Aplikace ČHMÚ je kompletně zdarma.

Praktické pravidlo: pokud se na počasí díváte jednou denně ráno, bezplatná verze Windy nebo The Weather Channel bohatě stačí. Pokud plánujete víkendový trek v horách a chcete vědět, jestli věřit spíš ALADINu, nebo ECMWF, prémiové Windy se zaplatí už při první odvolané túře, která se nakonec konat mohla.

Nejlepší česká aplikace na počasí tedy neporáží ČHMÚ vlastními daty, poráží ho tím, jak s daty pracuje a co z nich ukáže uživateli. A to je přesně ten druh převahy, který v mobilu pocítíte každé ráno.

Nejlevnější chlazení je to, které nepotřebuje zásuvku

Princip je překvapivě jednoduchý. Klimatizace řeší teplo, které už je uvnitř. Pasivní chlazení mu brání vůbec proniknout dovnitř. Když byt přes den nenechá slunce a horký vzduch pronikat okny, klimatizace pak nemusí běžet tak dlouho ani tak intenzivně a spotřeba klesá.

Efficiency Vermont, americká organizace zaměřená na energetickou efektivitu, ve svém letním průvodci uvádí, že pasivní opatření sice nenahradí klimatizaci při extrémním vedru, ale dokážou snížit vnitřní teplotu natolik, že aktivní chlazení pak pracuje kratší dobu a levněji. V českém kontextu, kde domácnosti platí za elektřinu nadprůměrné částky, je to argument, který stojí za pozornost.

Pět kroků, které můžete udělat ještě dnes a zadarmo

Žádný z těchto kroků nevyžaduje nákup, instalaci ani odborníka. Stačí upravit denní rutinu:

1. Noční „proplach“ bytu. Otevřete okna večer, jakmile venkovní teplota klesne pod vnitřní, a nechte je otevřená přes noc. Ideální je průvan mezi protilehlými okny. V bytech s okny jen na jednu stranu pomůže alespoň větrání chladnější chodbou nebo ventilátor směrující vzduch ven. Ráno, než se začne oteplovat, okna zavřete. Ochladíte tak nejen vzduch, ale i stěny a nábytek, které pak přes den méně sálají.
2. Stínění podle slunce, ne podle zvyku. Stáhněte žaluzie, rolety nebo závěsy na osluněné straně ještě předtím, než dopadne přímé slunce. Podle amerického ministerstva energetiky tvoří zisky a ztráty tepla přes okna významnou část energetické bilance domácnosti. Venkovní stínění (markýzy, venkovní žaluzie nebo fólie) je účinnější než vnitřní, protože zachytí teplo ještě před sklem.
3. Přesuňte vaření a praní na večer. Trouba, sporák, myčka i sušička výrazně zahřívají byt. Zapnout troubu ve tři odpoledne znamená přidat další zdroj tepla do nejteplejší části dne. Pro menší porce je navíc úspornější mikrovlnka nebo menší spotřebiče. V létě dává smysl využít balkon nebo zahradu.
4. Zapněte odtahy, které už máte. Digestoř a koupelnový ventilátor v létě pomáhají víc, než se zdá. Při vaření a po sprše odvádějí horký a vlhký vzduch ven, přičemž vlhkost výrazně zhoršuje pocitové horko.
5. Vypněte zbytečné zdroje tepla. Žárovky, zapnuté spotřebiče v pohotovostním režimu nebo běžící elektronika v prázdné místnosti zbytečně přispívají k zahřívání bytu. V létě má smysl je omezit důsledněji než v jiných obdobích.

Ventilátory pomáhají, ale mají jasný limit

Ventilátor je levný na provoz a v kombinaci s pasivním chlazením dává smysl. Je ale důležité rozumět jeho funkci. Podle amerického ministerstva energetiky vzduch neochlazuje, jen ho rozhýbává a zlepšuje pocitový komfort na kůži. Stropní ventilátor může umožnit zvýšit nastavení klimatizace asi o 2 °C bez ztráty komfortu, což šetří energii.

Problém nastává při extrémním vedru. Americká agentura EPA upozorňuje, že při teplotách nad zhruba 35 °C ventilátory samy o sobě neposkytují dostatečnou ochranu. V uzavřené místnosti bez přísunu chladnějšího vzduchu mohou situaci dokonce zhoršovat, protože pouze cirkulují horký vzduch. Správné použití je proto buď přivádět chladnější vzduch zvenku, nebo odvádět horký ven, ne jen míchat vzduch v místnosti.

Kdy už pasivní chlazení nestačí

Upřímně: při několikadenních vlnách veder s tropickými nocemi, kdy teplota neklesá pod 20 °C, ztrácí noční větrání účinnost. Byt se jednoduše nemá čím ochladit. Totéž platí pro horní patra panelových domů, byty s velkými západními okny nebo domácnosti se zranitelnými osobami, tedy malými dětmi, seniory či chronicky nemocnými.

V těchto případech je klimatizace nebo tepelné čerpadlo legitimní řešení. Efficiency Vermont doporučuje jako efektivní variantu bezkanálové tepelné čerpadlo (mini-split), které v létě chladí a v zimě topí. Pro orientaci: certifikovaná okenní klimatizace ENERGY STAR vychází v USA na provoz v průměru kolem 2 000 Kč ročně (přepočet). V Česku se náklady liší podle výkonu, režimu a tarifu. Obecně platí jednoduchý vzorec: příkon (kW) × hodiny provozu × počet dní × cena za kWh. Rozdíl mezi čtyřmi a osmi hodinami denně může na konci léta znamenat tisíce korun.

Správné pořadí rozhoduje víc než správný spotřebič

Největší chyba není zapnutí klimatizace. Je to to, že se zapne jako první a jediná obrana, zatímco slunce dál ohřívá nezastíněný byt, vaří se trouba a teplo se hromadí uvnitř. Klimatizace pak bojuje proti všem zdrojům tepla najednou a spotřeba roste. Navíc právě v odpoledních špičkách bývá elektřina nejdražší a síť nejvíce zatížená.

Efektivní pořadí vypadá jinak:

• Ráno: zavřít okna a stáhnout stínění dřív, než se byt začne přehřívat.
• Přes den: omezit vnitřní zdroje tepla, využívat odtahy, udržet byt co nejvíce „zapečetěný“.
• Odpoledne: podle potřeby zapnout ventilátor nebo klimatizaci, ale už do prostoru, který není zbytečně přehřátý.
• Večer: otevřít okna, vytvořit průvan, přesunout vaření a praní na tuto dobu.

Kdo tento režim dodrží, zjistí, že klimatizaci používá méně často, kratší dobu a při nižším výkonu. A právě tam vzniká úspora – ne v samotném zařízení, ale v tom, že nemusí neustále pracovat na plný výkon proti špatně připravenému bytu.

Proč je výběr tak žalostně malý

Google nepouští do palubní obrazovky ledacos. Počasí pro Android Auto musí projít přísným schvalovacím procesem, používat předepsané šablony rozhraní a dodržovat limity na počet kroků, čitelnost map i výkon. Vývojář nemůže jednoduše vzít svou mobilní aplikaci a přidat ji do auta, musí ji přestavět do Car App Library, což je výrazně vyšší bariéra než u běžné aplikace v telefonu.

Výsledek? Zatímco v Google Play najdete stovky dostupných aplikací pro mobil, pro Android Auto se nám podařilo veřejně dohledat jen asi šest titulů:

• MyRadar – radarová mapa s trasovou předpovědí
• Weather & Radar – radar srážek a bouřek v okolí auta
• Drive Weather – počasí po trase s plánováním cesty
• Weather Navigation – trasové počasí s offline mapami
• Rain Alarm – upozornění na blížící se déšť (Android Auto jen pro předplatitele)
• Weather Clock – jednoduchý dashboardový widget

Většina z nich řeší jednu věc: co se děje kolem vás právě teď. To je užitečné, ale nestačí to.

Dva hlavní hráči a zásadní rozdíl mezi nimi

Plnohodnotné radarové aplikace s důkladnou podporou Android Auto jsou reálně dvě: MyRadar a Weather & Radar. A každá vyniká v něčem jiném.

Weather & Radar se prezentuje jako jedna z prvních plně integrovaných radarových aplikací pro Android Auto. Nabízí živý radar srážek, sněhu, bouřek a blesků s 90minutovou krátkodobou předpovědí toho, co se děje v okolí. Je zdarma (s reklamami), funguje celosvětově a pro českého řidiče je okamžitě použitelná. Když chcete vědět, jestli vás za deset minut smáčí déšť, je to spolehlivá volba.

MyRadar jde o krok dál. Jeho funkce RouteCast nepracuje jen s vaší aktuální polohou, ale s celou trasou od startu do cíle. Podle dokumentace API aplikace rozdělí cestu na jednotlivé úseky, ke každému přiřadí odhadovaný čas příjezdu a pro ten čas spočítá předpověď. Aktualizace probíhá každých 15 minut. Nejde tedy o statický obrázek radaru, ale o dynamickou předpověď, která se mění s tím, jak jedete.

Praktická zkratka: Weather & Radar = „co je kolem mě teď“. MyRadar = „co potkám po cestě za půl hodiny“.

RouteCast pod lupou, a jeho limity pro Česko

RouteCast není jen marketingová formulace. Oficiální dokumentace MyRadaru popisuje endpoint pro trasové počasí, který pracuje s trasou mezi výchozím a cílovým bodem, přiřazuje průjezdním bodům časové značky a počítá s proměnnými jako vozovka, boční vítr nebo třída nebezpečí. To je detail, který žádná jiná veřejně dostupná aplikace pro Android Auto nenabízí.

Jenže je tu háček, který musíme zmínit. Oficiální materiály MyRadaru u pokrytí trasového počasí mluví primárně o USA, konkrétně o plném pokrytí kontinentálních Spojených států (CONUS). Z veřejně dostupných podkladů se nepodařilo potvrdit, že RouteCast funguje plnohodnotně i na českých silnicích. MyRadar má v Google Play českou lokalizaci a globální radarové mapy, ale to automaticky neznamená, že trasová předpověď s časováním a silničními proměnnými bude na D1 mezi Prahou a Brnem stejně přesná jako na Interstate 95.

Pro českého řidiče to znamená: základní radar a upozornění na srážky MyRadar zvládne i u nás. Ale plný RouteCast s predikcí bouřky v konkrétním bodě trasy za 45 minut? To je funkce, jejíž spolehlivost v Česku si zatím musíte ověřit sami.

Co vybrat a za kolik

Obě hlavní aplikace jsou ke stažení zdarma. Weather & Radar nabízí radar a krátkodobou předpověď bez placení, prémiové funkce odemyká předplatné. MyRadar funguje podobně, základní radar je zdarma, ale RouteCast je podle dostupných informací zpoplatněný.

Pokud jezdíte převážně po Česku a chcete spolehlivý bezplatný radar, Weather & Radar je bezpečná volba. Pokud plánujete delší cestu (zvlášť v USA) a chcete vědět, co vás čeká deset kilometrů před vámi, MyRadar s RouteCastem je v tomto ohledu bez konkurence.

Než si appku pustíte za volantem

Pár uživatelů v komunitě MyRadaru hlásí občasné potíže: statický radar místo živého, problémy s oprávněním k poloze, občas nefunkčnost v Android Auto. Nejde o masový problém, spíš o jednotlivé případy, které ale stojí za zmínku. Pokud narazíte na potíže, nejprve zkontrolujte oprávnění aplikace k poloze a ujistěte se, že máte stabilní datové připojení — bez něj žádná z těchto aplikací nefunguje pořádně.

A ještě jedna věc: ani sebelepší počasová aplikace nenahradí řidičský úsudek. Je to podpůrný nástroj, který vám dá čas reagovat, zastavit, zpomalit nebo zvolit objížďku. Bouřku za vás neodřídí.

Ačkoliv jsou operační systémy Android a iOS v jistém smyslu rivalové, stále častěji spolupracují a zpřístupňují uživatelům funkce, které jsou jinak exkluzivní pouze pro jeden z nich. Za příklad dává redakce Mobify zajímavý widget počasí a kvality ovzduší, který byl integrován do Google map na Android OS. Dříve byl přitom exkluzivní pro iOS, upozorňuje AndroidAuthority. K dispozici je nicméně pouze pro některé uživatele, není vidět na všech telefonech.

Malý widget se spoustou informací

Tyto informace lze běžně sledovat na specializovaných stránkách, třeba na Windy, což je asi nejpokročilejší aplikace o počasí; ale není příjemnější mít vše v jednom? Alespoň dle tvůrců ano, takže když teď otevřete Google mapy na telefonu s OS Android, uvidíte vlevo nahoře malý box (widget) s počasím v dané lokalitě, a pod stupni ještě EAQI (European Air Quality Index), tedy kvalitu ovzduší (vyznačenou barvou, a to zelenou, žlutou, červenou, rudou…).

Rychle se tak dozvíte, jak na tom zrovna je kvalita ovzduší kolem vás, případně to může využít třeba při plánování dovolené, výletů apod. Asi netřeba nějak rozvádět, že nejnižší míra znečištění je v malých obcích, a naopak ty velké bývají na mapě často červené. Když si widget rozkliknete, uvidíte EAQI na celé mapě, tedy včetně okolních zemí Evropy, i když ne všech.

Zahrnuty jsou zejména ty západní a střední Evropy, zatímco jižně a východně mnohé chybí. Jde například o Chorvatsko, Řecko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko atd. Mimochodem, vůbec největší míru znečištění (a největší zasažené území) mají Polsko a Česká republika, i když o moc lépe na tom není ani Slovensko a velká část Rakouska a Maďarska nebo východ Německa.

Widget není vidět vždy, chvíli počkejte

Když spustíte aplikaci Google mapy, může se stát, že pár vteřin onen widget neuvidíte. Obvykle ale stačí chvíli počkat a objeví se, případně zkuste na mapě přejet o kousek vedle. Zároveň také automaticky zmizí vždy, když něco vyberete (například tedy, kliknete-li na obchod, památku, firmu apod.), upozorňuje 9to5mac, a dodává, že se widget bude měnit i podle předpovědi počasí, případně na základě toho, jaké zrovna je (slunečno, zataženo, deštivo…).