Pasta Odol za 32,90 Kč a „sleva“ 18 %, která žádnou slevou nebyla

Jak falešná sleva vypadá v praxi, ukazuje případ z Penny v Hlučíně, který veřejně popsaly Novinky.cz na základě podkladů ČOI. Zubní pasta Odol byla v regálu za 32,90 Kč s vyznačenou slevou 18 % z ceny 39,90 Kč. Na první pohled solidní akce. Jenže nejnižší cena, za kterou Penny tutéž pastu prodávalo v předchozích 30 dnech, byla rovněž 32,90 Kč. Sleva tedy ve skutečnosti neexistovala. Zákazník zaplatil přesně tolik co předtím, ale odcházel s pocitem, že ušetřil sedm korun.

Tohle nebyl ojedinělý výkyv jedné prodejny. Inspektoři v Plzeňském a Karlovarském kraji při kontrolách Penny zdokumentovali přes 500 případů nesprávně uvedené nebo vypočtené slevy a v 18 kontrolách navíc odhalili chybné účtování u pokladny. Právě rozsah a opakovanost zjištěných pochybení vedly ČOI k uložení maximální sankce.

Tři mechanismy, které vás v regálu oklamou

Z veřejných FAQ ČOI ke slevám a výkladového textu MPO vyplývají tři způsoby, jak řetězce zákonnou povinnost obcházejí nebo přímo porušují:

1. Sleva počítaná z nesprávné ceny. Obchod vezme jako základ „běžnou“ nebo „doporučenou“ cenu místo nejnižší ceny za posledních 30 dnů. Výsledné procento vypadá lákavě, ale skutečná úspora je menší, nulová, nebo jde dokonce o zdražení. Přesně to se stalo s pastou Odol v Hlučíně.
2. Dvojí referenční cena a drobný tisk. Na cenovce se objeví přeškrtnutá „dříve“ cena i zákonná 30denní cena, ale ta správná, tedy zákonná, je upozaděná, napsaná menším písmem nebo schovaná v poznámce pod čarou. Zákazník přirozeně čte tu vyšší a výraznější cifru a má dojem větší slevy.
3. Vizuální dojem akce bez skutečné slevy. Barevná cenovka, červený rámeček, slovo „akce“ nebo „naše cena“ – to všechno může vyvolat pocit výhodného nákupu, i když se cena nezměnila nebo klesla jen nepatrně. Mluvčí ČOI veřejně popsal, že řetězce tyto vizuální prvky používají systematicky a záměrně.

Důležité je, že pravidlo 30denní referenční ceny se nevztahuje na všechno zboží. Výjimku mají výrobky podléhající rychlé zkáze a zboží s krátkou dobou spotřeby, typicky potraviny se značením „spotřebujte do“, řezané květiny nebo výrobky určené k okamžité spotřebě.

Penny není samo, ale v pokutách vyčnívá

Ve druhém čtvrtletí 2026 nabylo právní moci celkem 16 pokut za nekalé slevové praktiky. Penny patří mezi nejvýraznější případy, ale problém je průřezový. Níže uvedená tabulka pracuje s širším souhrnem maloobchodních kontrol ČOI za první pololetí 2026, takže její počty pokut a celkové částky nelze přímo srovnávat s výše uvedenými 16 pokutami za konkrétní slevové praktiky:

Data zahrnují souhrn maloobchodních kontrol ČOI za celé první pololetí 2026, nejen kontroly slev. Z tabulky je patrné, že Penny má mezi uvedenými řetězci vysoký podíl kontrol s porušením a také nejvyšší součet pravomocných pokut. Podle veřejně citovaných účetních údajů ze Sbírky listin přitom Penny vykázalo tržby kolem 61,9 miliardy Kč a čistý zisk kolem 1,17 miliardy. Součet 10,7 milionu korun u tří výše zmíněných pokut představuje necelé jedno procento tohoto zisku. Odstrašující efekt? Podle nás nedostatečný. Výše sankcí a opakovaná zjištění ale ukazují, že ČOI se snaží na porušování pravidel reagovat přísněji.

Jak se bránit přímo v obchodě

Než položíte „zlevněný“ výrobek do košíku, stačí třicetivteřinová kontrola:

• Najděte údaj „nejnižší cena za posledních 30 dnů“. Musí být na cenovce nebo jinak řádně uvedený. Pokud chybí, může jít o porušení pravidel.
• Porovnejte akční cenu s touto 30denní cenou. Pokud je akční cena stejná nebo vyšší, o skutečnou slevu z této referenční ceny nejde.
• Zpozorněte u více „původních“ cen. Když cenovka ukazuje přeškrtnutou cenu a zároveň jinou referenční cenu drobným písmem, řetězec může vytvářet dojem větší slevy, než jaká ve skutečnosti je.
• Nenechte se zmást barvou. Červená cenovka, žlutý štítek nebo nápis „akce“ neznamená automaticky slevu. Rozhodující je skutečná cena a správně uvedená referenční cena.

Pravidlo 30denní referenční ceny není český vynález. Vychází z evropské směrnice Omnibus a vymáhají ho úřady po celé EU. Polský UOKiK letos uložil pokutu téměř 5,9 milionu zlotých společnosti spojené s Temu za pochybení při uvádění nejnižší ceny před slevou.

Penny ani ostatní řetězce tak zatím nemají důvod přestat. Pokuty sice mohou být vysoké, ale stále představují jen zlomek tržeb velkých obchodních řetězců. Dokud se to nezmění, zůstává nejspolehlivější obra

Žlutá neznamená „ještě to stihnu“

Paragraf 70 zákona o silničním provozu definuje žluté světlo „Pozor!“ jako signál, který řidiči přikazuje zastavit vozidlo před stopčárou nebo před hranicí křižovatky. Výjimka existuje jediná: pokud jste v momentě rozsvícení žluté už tak blízko, že byste nezastavili bezpečně, smíte pokračovat v jízdě. Jak blízko přesně? To zákon neříká. Neexistuje tabulka „při padesátce stačí být 15 metrů od čáry“. Policie posuzuje každou situaci individuálně, podle rychlosti, stavu vozovky, vzdálenosti a dalších okolností.

Ministerstvo dopravy to ve svém vysvětlujícím materiálu shrnulo jednoznačně: nezastavení na žlutou mělo a stále má stejné právní následky jako jízda na červenou. Mimochodem, zákon pojem „oranžová“ vůbec nepoužívá. Pracuje výhradně se „žlutým světlem“. Oranžová je lidový výraz, a možná právě ta neformálnost svádí řidiče k pocitu, že jde o něco méně závažného.

Kolik to stojí po novele 2024

Sankční režim se od ledna 2024 výrazně zpřísnil. Srovnání ukazuje, o co přesně jde:

„Až 25 000 Kč“ tedy odpovídá horní hranici pokuty ve správním řízení, nikoliv běžné pokutě na místě. Ta se nově pohybuje mezi 4 500 a 5 500 korunami. A šest bodů znamená polovinu z dvanáctibodového limitu.

Pro začínající řidiče v režimu „řidičáku na zkoušku“ je situace ještě citlivější. Sazby jsou sice stejné, ale pokud během prvních dvou let od získání prvního řidičského oprávnění spáchají přestupek, za který dostanou šest bodů, úřad je vyzve k absolvování dopravně psychologického pohovoru a školení začínajících řidičů. Na splnění obou povinností a doložení potvrzení mají tři měsíce od doručení výzvy.

Kamery, hlídky a šance na odhalení

Jak velké je riziko, že vás za průjezd na žlutou někdo chytí? Jednoznačné celostátní číslo neexistuje. Záleží na lokalitě, přítomnosti hlídek a kamerovém pokrytí. Statistiky Ministerstva dopravy za rok 2025 ale ukazují, že „nezastavení na signál přikazující zastavit“ bylo desátým nejčastěji evidovaným bodovaným jednáním. Tvořilo 2,01 % ze všech 345 103 evidovaných bodovaných přestupků a trestných činů, tedy 6 931 případů za celý rok.

Technicky je ale potřeba rozlišovat. Kamerové systémy typu UnicamREDLIGHT nebo SYDO Traffic Redlight jsou primárně navržené na dokumentaci průjezdu na červenou; sledují signalizační obraz a zaznamenávají vozidla, která přejedou stopčáru po rozsvícení červené fáze. Sporná situace „žlutá naskočila, když jsem byl metr od čáry“ je důkazně mnohem citlivější. Čistě žluté případy tak mohou častěji stát na svědectví policisty a individuálním posouzení než na automatizovaném záznamu.

Co dělat, když přijde výzva, a kdy se bránit

Pokud vám domů dorazí výzva od úřadu, první krok je zjistit, v jakém režimu se věc vede. Pokud úřad identifikoval řidiče, jde o přestupek podle § 125c; hrozí body i pokuta. Pokud řidiče nezná a oslovuje provozovatele vozidla podle § 125f, jde o objektivní odpovědnost bez zavinění: body se nepřipisují a pokuta nesmí přesáhnout 10 000 korun.

Odmítnout pokutu na místě a nechat věc do správního řízení se automaticky nevyplácí. Na místě je sazba nižší. Ve správním řízení hrozí až 25 000 korun a delší proces. Smysl má bránit se především tehdy, když je skutkový stav skutečně sporný, typicky například vzdálenost od stopčáry v okamžiku naskočení žluté nebo identifikace řidiče. A pozor: podpisem příkazu na místě se rozhodnutí stává pravomocným a vykonatelným, takže běžnou cestou už jeho přezkoumání není možné.

Stav svých bodů si můžete kdykoli ověřit přes Portál dopravy nebo Portál občana. Od roku 2024 si navíc můžete nastavit SMS nebo e-mailové upozornění na každou změnu bodového hodnocení, takže budete o zápisu informováni bez nutnosti stav bodového konta pravidelně kontrolovat. Služba je zdarma.

Jak přemýšlet u semaforu správně

Klíčová otázka nezní „stihnu to ještě projet?“. Zní: „Kdybych teď začal brzdit, zastavím bezpečně před čárou?“ Pokud ano, musíte zastavit. Pokud ne, máte výjimku. Mezi těmito dvěma scénáři leží pár metrů a zlomek vteřiny, ale také rozdíl mezi čistým bodovým kontem a šesti body s pokutou, která může ve správním řízení vyšplhat až na 25 000 korun.

Žlutá na semaforu není bonusový čas. Je to signál, který řidiči za běžných okolností přikazuje zastavit a který český zákon bere stejně vážně jako červenou.

Jak podvodná SMS vypadá a proč funguje

Zpráva je sestavená tak, aby vyvolala okamžitý stres. Podle varování Policie Karlovarského kraje z 16. června 2026 obsahuje typická podvodná SMS tyto prvky:

• Číslo spisu nebo jednací číslo, které dodává zdání úřednosti.
• Popis přestupku, nejčastěji překročení rychlosti nebo jiné porušení pravidel silničního provozu.
• Lhůtu k úhradě, zpravidla tři dny, s hrozbou dalšího vymáhání nebo poplatku za prodlení.
• Přímý odkaz na web, kde má platba proběhnout.

Odesílatel bývá zamaskovaný kombinací písmen, číslic a cizí domény. Celý trik stojí na třech pilířích: autoritě (policie), strachu (pokuta) a spěchu (třídenní lhůta). Řidič, který si není jistý, jestli někde nepřekročil rychlost, snadno klikne dřív, než začne přemýšlet.

Tři úrovně rizika, a ta poslední je nejhorší

Ne každé kliknutí znamená katastrofu. Riziko ale dramaticky roste s každým dalším krokem.

Samotné kliknutí na odkaz ještě nemusí způsobit škodu. Pokud člověk na podvodné stránce nic nevyplní a rovnou ji zavře, útočník zpravidla nezíská přihlašovací nebo platební údaje. Samotná návštěva podvodného webu ale není důvodem k tomu, aby člověk stránku dál používal nebo do ní cokoli zadával.

Zadání údajů z platební karty je už vážný problém. Podvodná platební brána může získat číslo karty, datum platnosti i bezpečnostní kód. Následně se útočníci mohou pokusit o zneužití karty nebo o další podvodné transakce.

Vyplnění přihlašovacích údajů do bankovnictví nebo bankovní identity je nejnebezpečnější varianta. Jak upozorňuje sekce Kyberkriminalita Policie ČR, červnová vlna cílí i na podvržený Portál občana. Útočník, který získá údaje umožňující přihlášení nebo potvrzení identity oběti, se může pokusit jejím jménem provést další úkony, například založit účet nebo sjednat finanční službu, pokud mu to daný systém umožní. Škody pak nemusí zůstat v řádu tisíců korun, ale mohou dosáhnout i výrazně vyšších částek a oběť se o nich může dozvědět až z výpisu nebo upomínky.

Že nejde o teoretické riziko, dokládá jihočeská policie na jiném případu z letošního léta: dva poškození po kliknutí na odkaz v SMS a vyplnění údajů přišli dohromady o více než 70 tisíc korun.

Nejde o jihočeský unikát, ale o celostátní kampaň

Časová osa ukazuje jasný vzorec. Už 30. dubna 2026 vydal CSIRT.CZ varování před podvodnými SMS s výzvou k úhradě pokuty a uvedl, že kvůli kampani ruší podvodné weby „na denní bázi“. O týden později, 7. května, zveřejnila první upozornění jihočeská policie. V polovině června pak přišla další vlna: 15. června Jihočeský kraj, o den později Karlovarský i Jihomoravský kraj. Obdobná varování se objevila i ve Středočeském kraji.

Jen během dopoledne 15. června přijala jihočeská policie bezmála deset telefonátů od lidí, kteří si chtěli ověřit, zda je SMS pravá. Konkrétní počet okradených u této vlny policie veřejně neuvedla, ale samotný počet dotazů ukazuje, že rozesílka zasáhla širší okruh příjemců.

Policie pokuty přes SMS neřeší. Nikdy

Zásadní informace, která si zaslouží vlastní odstavec: Policie České republiky neposílá SMS s odkazem na úhradu pokuty. Standardní postup při dopravním přestupku vypadá například takto:

• Příkaz na místě – policista uloží pokutu osobně, přestupce s ní souhlasí a zaplatí ji podle stanoveného postupu.
• Předvolání k podání vysvětlení – doručuje se zákonem stanoveným způsobem, například prostřednictvím datové schránky nebo doporučeného dopisu do vlastních rukou.
• Oznámení přestupku správnímu orgánu – věc řeší příslušný úřad, opět standardní úřední cestou.

Žádná z těchto cest nevede přes SMS s aktivním odkazem na zaplacení pokuty. Pokud vám taková zpráva přijde, je to důvod k maximální opatrnosti.

Co dělat, když SMS přišla, nebo když jste už klikli

Pokud jste zprávu jen dostali: neklikejte, nereagujte a číslo odesílatele můžete zablokovat. SMS si uložte jako důkaz a přepošlete ji na číslo 7726. Tuto cestu pro hlášení podvodných zpráv doporučuje policie, CSIRT.CZ i Český telekomunikační úřad.

Pokud jste už zadali jakékoli citlivé údaje, jednejte okamžitě:

• Volejte bance – informujte ji o situaci a řiďte se jejími pokyny. Podle toho, jaké údaje jste zadali, může být nutné zablokovat kartu, případně přijmout další opatření k ochraně účtu.
• Změňte hesla ke všem dotčeným službám, zkontrolujte aktivní přihlášení a zapněte dvoufaktorové ověření všude, kde to jde.
• Nemažte nic – SMS, snímky obrazovky podvodné stránky i potvrzení o případné platbě jsou důkazy.
• Oznamte věc policii – osobně na služebně nebo prostřednictvím linky 158.

Podvodníci sázejí na to, že strach z pokuty a třídenní lhůta vypnou kritické myšlení. Nejúčinnější obrana je jednoduchá: zastavit se, zkontrolovat a teprve potom jednat. Policie pokuty přes SMS s odkazem k úhradě neposílá. Pokud takovou zprávu dostanete, neklikejte na odkaz a ověřte si informace jinou cestou.

Německo ukazuje, že milionové pokuty nejsou teorie

Bundesnetzagentur ve své výroční zprávě za rok 2025 uvádí 13 velkých pokutových rozhodnutí za nevyžádané reklamní hovory v celkovém souhrnu kolem 1,1 milionu eur, tedy zhruba 27,5 milionu korun. Část kauz ještě nebyla pravomocně uzavřena, takže přesnější je formulace „uloženo“, nikoli „definitivně vybráno“. Zákonný strop v Německu činí 300 tisíc eur za nevyžádanou telefonní reklamu a dalších 300 tisíc eur za skrytí čísla při reklamním hovoru; v jedné kauze tak firma může teoreticky čelit sankcím v řádu desítek milionů korun.

Vedle pokut regulátor v roce 2025 odstavil zhruba 6 200 telefonních čísel zneužívaných k obtěžování. Evidoval také 39 842 písemných stížností na nevyžádané hovory, což představovalo další meziroční nárůst. Firmy podle úřadu často operují se souhlasy nakoupenými od datových brokerů, mezi nimiž se objevují zastaralá nebo přímo falešná spotřebitelská data.

Česká realita: zákonný strop 50 milionů, pravomocně vybráno 85 tisíc

V Česku od července 2022 platí pravidlo, že marketingově lze telefonicky oslovit jen účastníka, který si takový kontakt výslovně přeje ve veřejném telefonním seznamu. Kdo volá bez tohoto souhlasu, může se dopustit přestupku. Dozor nad touto oblastí vykonává ČTÚ podle § 96 zákona o elektronických komunikacích. U elektronických obchodních sdělení, typicky e-mailů a SMS, zůstává příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

Podle oficiální odpovědi ČTÚ k 17. prosinci 2025 nabyly právní moci pouze dvě pokuty za telemarketing:

• 50 000 Kč – firma Smart marketing agency s.r.o.
• 35 000 Kč – firma TAL Call s.r.o.

Historicky nejvyšší pravomocná pokuta v této agendě dosáhla 2,2 milionu korun. Zákonný strop přitom může činit až 50 milionů korun nebo 10 % čistého obratu, podle toho, která hodnota je vyšší. Propast mezi zákonnou možností a dosavadní praxí je obrovská a jednou z jejích příčin je právě důkazní náročnost.

Co musíte úřadu dodat, aby vaše stížnost nezůstala v šuplíku

ČTÚ na svém webu uvádí sedm základních údajů, které potřebuje pro posouzení podnětu:

• Jméno a příjmení stěžovatele
• Datum hovoru
• Čas hovoru
• Číslo volaného
• Číslo volajícího
• Účel hovoru (marketing)
• Název operátora a kontakt pro doplnění

Výrazně pomůže přiložit i název firmy, která volala, stručný obsah hovoru, snímek obrazovky z telefonu nebo audiozáznam, informaci o tom, zda jste někdy dali individuální souhlas, a údaj, zda je vaše číslo ve veřejném seznamu s marketingovou poznámkou. Německý formulář jde ještě dál: chce vědět, zda souhlas existoval a zda byl odvolán, jaký produkt byl nabízen a jak přesně hovor probíhal.

Podání v Česku lze poslat e-mailem na podatelnu, přes kontaktní formulář ČTÚ nebo klasickou poštou. Elektronický podpis není nutný.

Proč je dokazování tak těžké, a proč to neznamená, že nemá smysl hlásit

Největší překážkou není byrokracie, ale identita volajícího. ČTÚ ve své monitorovací zprávě z roku 2026 výslovně zmiňuje spoofing (podvržení čísla) a anonymní předplacené SIM karty jako trvalé úskalí dokazování. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 úřad v kategorii „nabízení marketingové reklamy“ vyřídil 220 podání a dotazů. Nejčastěji šlo o investice, finanční služby, úspory energie a farmaceutické výrobky.

Praktická obrana existuje i mimo sankční řízení. U obtěžujících nebo skrytých čísel lze do dvou měsíců od hovoru požádat svého operátora o identifikační údaje volajícího. Blokace čísel v telefonu nebo specializované aplikaci pomůže omezit obtěžování, ale sama o sobě firmu nepotrestá. K tomu vede až formální řízení založené na dostatečných podkladech.

Německý regulátor navíc upozorňuje, že tajné nahrávky hovorů ve svých řízeních nevyužívá; pořízení záznamu bez souhlasu druhé strany může být právně problematické. O to důležitější je okamžitý zápis: datum, čas, číslo a co přesně volající říkal.

Paradox, který drží spamové firmy v bezpečí

Formálně důkazní břemeno leží na úřadu. Fakticky ale občan nese iniciační břemeno, protože bez jeho dostatečně přesného podnětu se mnoho případů vůbec nedostane k dalšímu prověřování. ČTÚ zahajuje telemarketingové kontroly na základě vlastních zjištění i podnětů veřejnosti. Bundesnetzagentur funguje podobně. Obě instituce jsou proto na kvalitních podnětech lidí do značné míry závislé.

Výsledek? Zákonné sazby v Česku patří k vysokým. Reálně uložené a pravomocné pokuty jsou ve srovnání s maximální možnou sankcí výrazně nižší. A mezitím telefony dál zvoní nabídkami investic do kryptoměn a výhodných energetických tarifů. Každý přesně zaznamenaný hovor je ale krok k tomu, aby se ta propast začala zmenšovat.

Pokuta klesla ze 40 000 na 10 000 Kč. Co rozhodlo?

Prvostupňové rozhodnutí ÚOOÚ padlo 14. října 2024 a stanovilo pokutu 40 000 Kč. Obviněný podal rozklad a předseda úřadu mu 4. července 2025 částečně vyhověl. Vinu potvrdil beze zbytku, ale sankci snížil na čtvrtinu. Důvody byly čtyři:

• Proporcionalita – SPZ je nepřímý identifikátor, nikoli jméno nebo rodné číslo. Sama o sobě neprozradí, kdo auto vlastní, bez přístupu do registru vozidel.
• Nedbalost, nikoli úmysl – skutek byl posouzen jako nedbalostní.
• Osobní okolnosti – předseda ÚOOÚ přihlédl k ekonomické situaci fyzické osoby a k délce správního řízení.
• Příslib nápravy – obviněný výslovně ujistil, že se podobného jednání vyvaruje.

Verdikt o vině ovšem stojí pevně. Zastupitel porušil hned dvě povinnosti podle GDPR: zpracovával osobní údaje bez právního titulu podle článku 6 a nesplnil informační povinnost podle článku 14. Příspěvky s čitelnými značkami byly veřejně dostupné od 18. července 2022 do 28. prosince 2022, tedy více než pět měsíců.

SPZ je osobní údaj, i když ji vidí každý na ulici

Tohle je bod, o který se láme většina internetových debat. Registrační značku skutečně vidí každý chodec. Jenže GDPR neřeší, co je „na očích“, nýbrž zda lze prostřednictvím údaje identifikovat konkrétní fyzickou osobu, přímo nebo nepřímo. Předseda ÚOOÚ v pravomocném rozhodnutí přirovnal SPZ k IP adrese: sama o sobě jméno neprozradí, ale ve spojení s registrem vozidel identifikaci umožní.

Ministerstvo dopravy navíc na žádost úřadu potvrdilo, že všech 32 zveřejněných značek bylo skutečných a přiřaditelných ke konkrétním vlastníkům. Paradoxně se tím zhroutila i původní teze obviněného o „mimopražských autech“, protože registrační značka sama o sobě nic nevypovídá o trvalém bydlišti majitele.

Stejný princip platí pro Facebook, autokamery i domovní kamery

Konkrétní kauza se odehrála na Twitteru/X a týkala se parkování. Ale právní mechanismus je univerzální. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve svých pokynech k videozařízením výslovně říká, že zveřejnění záznamu na internetu pro neurčitý okruh lidí nespadá do takzvané domácí výjimky. Jakmile video s čitelnou SPZ nebo rozpoznatelným obličejem nahrajete na sociální síť, ať už veřejně, nebo do skupiny, stáváte se správcem osobních údajů a potřebujete právní základ.

ÚOOÚ sám tento případ ve výroční zprávě za rok 2024 označil za neobvyklý. Nejde tedy o masovou vlnu pokut. Za celý rok 2024 úřad pravomocně ukončil 20 přestupkových řízení a uložil 6 pokut. To ale neznamená, že riziko neexistuje; stačí, aby si tři dotčení vlastníci vozidel podali podnět, jako se to stalo tady.

Policii ano, veřejně jen po anonymizaci

Největší hranice nevede mezi natočením a nenatočením záznamu. Vede mezi tím, co s ním uděláte potom. ÚOOÚ na svém webu ke kamerovým systémům doporučuje jednoduchou cestu: důkazní záznam v plné podobě předložte policii, soudu nebo přestupkové komisi. Tam má své místo. Na sociální síť patří jedině po úpravě.

Praktické minimum vypadá takto:

• Ořízněte záběr na podstatnou situaci; nepotřebujete tříminutový úsek s desítkami projíždějících aut.
• Znečitelněte SPZ a obličeje všech osob, které nejsou pro pochopení situace nezbytné. Dnes to zvládne i bezplatná aplikace v telefonu.
• Originál si ponechte jako důkazní verzi pro případ, že věc budete řešit s úřady.

Pokuta 10 000 Kč se může zdát nízká. Ale horní hranice za porušení GDPR sahá až k 20 milionům eur. Pražský zastupitel vyvázl poměrně mírně; příště nemusí mít takové štěstí nikdo z nás.

Pět let čekání na vymahatelná pravidla

Britská vláda poprvé veřejně oznámila záměr zákonně zasáhnout proti podvodným online reklamám už v listopadu 2021. Samotný Online Safety Act prošel parlamentem až v roce 2023. Mezitím platil režim dobrovolných slibů, takzvaný Online Fraud Charter z listopadu 2023, který technologické firmy podepsaly, ale nikdo je nemohl právně donutit k jeho dodržování. Ofcom v kontextové analýze otevřeně popisuje, proč dobrovolnost nefungovala: méně podvodných reklam znamená pro platformu méně reklamních příjmů a důsledky za nečinnost byly minimální. Teprve teď, po kategorizaci služeb a dopracování prováděcích pravidel, přichází kodex s reálnými zuby. Konzultace k němu poběží do 2. října 2026 a finální rozhodnutí plánuje Ofcom nejpozději do poloviny roku 2027.

Co přesně musí platformy udělat

Kodex míří výhradně na placené reklamy, nikoli na běžné příspěvky uživatelů ani na nesponzorované výsledky vyhledávání. Dotčené služby jsou konkrétně uvedeny v britském registru. Do kategorie 1 patří Facebook, Instagram, Pinterest, Reddit, TikTok a YouTube, do kategorie 2A pak Google Search, Bing a ChatGPT Search.

Téměř čtyřicet navržených opatření pokrývá celý životní cyklus reklamy:

• Před spuštěním: kontrola identity a důvěryhodnosti inzerenta, ověřování finančních inzerentů a posouzení indikátorů podvodu.
• Za běhu: rychlé stahování podezřelých reklam, snadný systém pro stížnosti uživatelů, zvláštní kanál pro důvěryhodné nahlašovatele (trusted flaggers) a veřejné reklamní knihovny.
• Po odhalení: zablokování reklamního účtu odpovědného za podvod a přijetí přiměřených kroků proti jeho návratu, včetně opatření napříč dalšími službami téhož poskytovatele. Nejde o princip „tři varování a pak se uvidí“, ale o výrazně přísnější přístup.
• Systémově: každá platforma musí jmenovat odpovědnou osobu, provádět každoroční přezkum souladu a testovat vlastní nástroje pro generování reklam z hlediska zranitelností spojených s podvody. Ofcom výslovně upozorňuje, že generativní AI dramaticky snížila náklady na tvorbu podvodných inzerátů.

Rozsah problému: 800 milionů liber ročně

Čísla, která Ofcom předkládá, vysvětlují naléhavost situace. Náklady způsobené podvodnými reklamami britským uživatelům a širší ekonomice podle regulátora přesahují 800 milionů liber ročně, tedy více než 24 miliard korun. Polovina dospělých Britů někdy narazila na potenciálně podvodnou placenou reklamu online. A co je ještě znepokojivější: v testech důvěryhodnosti označilo 23 % respondentů falešnou reklamu se známou osobností na sociální síti za pravou. U podvodných výsledků ve vyhledávání to bylo dokonce 38 %. Podvodníci tedy nemusí být nijak zvlášť sofistikovaní, stačí, když působí věrohodně.

Co to znamená pro české uživatele

Britská pravidla se právně vztahují pouze na uživatele ve Spojeném království a na služby zařazené Ofcomem do příslušných kategorií. Pro Česko je relevantnější evropský Digital Services Act (DSA), který ukládá největším platformám systémové povinnosti a požadavky na transparentnost reklamy. Za jejich porušení mohou hrozit sankce až do výše 6 % celosvětového obratu.

V Česku je koordinátorem DSA Český telekomunikační úřad. Ten však sám uvádí, že kvůli dosud nedokončenému adaptačnímu zákonu zatím nemůže plně vykonávat všechny kompetence zasahující do práv a povinností dotčených subjektů. Britský kodex je oproti DSA užší – zaměřuje se pouze na podvodné placené reklamy –, ale zároveň je provozně konkrétnější. Rozepisuje desítky kontrolovatelných opatření tam, kde DSA zůstává spíše na úrovni obecných principů.

Je pravděpodobné, že společnosti jako Meta, Google nebo TikTok zavedou část technických změn centrálně, takže se mohou promítnout i do prostředí, které vidí čeští uživatelé. Právní povinnost to však mimo Spojené království nepředstavuje.

Jak podvodnou reklamu poznat a nahlásit

Britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti doporučuje hlídat pět varovných signálů: falešnou autoritu (reklama se tváří jako oficiální instituce), časový nátlak („nabídka končí za 5 minut“), silné emoce, uměle vytvořenou vzácnost a zneužití aktuálních událostí. V případě pochybností je nejbezpečnější ověřit nabídku přímo na oficiálním webu společnosti, nikoli prostřednictvím odkazu v reklamě. U reklam ve Vyhledávání Google lze podezřelý inzerát nahlásit tlačítkem „Report ad“ nebo přes My Ad Center, u reklam na YouTube pak přes nabídku Sponsored a následně volbu „Report ad“.

Ofcom výslovně uvádí, že platformy nemusí čekat na vstup kodexu v účinnost a mohou začít investovat do ochrany už nyní. Po pěti letech slibů a dobrovolných chart jde poprvé o situaci, kdy za nečinnost hrozí konkrétní, vymahatelná sankce.

Co přesně AliExpress podle Bruselu zanedbal

Komise nešla po jednom konkrétním incidentu. Zaměřila se na systém, respektive na jeho nedostatečné fungování. Vyšetřování, které začalo už 14. března 2024, odhalilo řadu provázaných selhání:

• AliExpress neměl dostatek moderátorů a podle Komise nadhodnocoval účinnost vlastního detekčního systému.
• Chyběly smysluplné kvantitativní ukazatele, podle kterých by bylo možné měřit, zda kontroly skutečně fungují.
• Doporučovací a reklamní algoritmy platformy dál šířily nabídky nelegálních produktů.
• I po detekci zůstávalo závadné zboží online celé týdny.
• Sankční politika vůči prodejcům byla slabá a produktové klasifikace bylo možné snadno obcházet.
• Systém „brand authorization“, který měl chránit značky před padělky, byl podle Komise personálně poddimenzovaný a neefektivní.

Nejde přitom o první střet AliExpressu s unijním dohledem. Už v červnu 2025 Komise přijala a učinila závaznými závazky platformy v jiných oblastech, například v transparentnosti reklamy, dohledatelnosti prodejců a přístupu výzkumníků k datům. Nyní pokutovaná část případu se týká toho, co podle Evropské komise zůstalo nevyřešené: systémových rizik plynoucích z nelegálních výrobků.

AliExpress mluví o nespravedlnosti

Firma ve svém vyjádření uvedla, že s rozhodnutím nesouhlasí. Pokuta je podle ní „nepřiměřená“, protože podle jejího názoru nereflektuje kontrolní rámec a proaktivní úpravy, které platforma už zavedla. Jinými slovy: AliExpress tvrdí, že problém řeší, zatímco Brusel podle něj dostatečně nezohlednil dosažený pokrok.

Důležitý kontext ale chybí. Veřejně nemáme k dispozici rozpad evropského obratu AliExpress International (Netherlands) B.V., takže tvrzení o nepřiměřenosti zůstává zatím argumentem firmy, nikoli doloženým faktem. DSA přitom umožňuje pokutu až do výše 6 % celosvětového ročního obratu poskytovatele. Komise výslovně uvedla, že při výpočtu zohlednila povahu porušení, jeho závažnost, dobu trvání i polehčující okolnost v podobě novosti celého regulatorního rámce. Částka 550 milionů eur tedy není zákonné maximum, ale vypočtená sankce.

AliExpress se může proti rozhodnutí bránit u unijních soudů. Rozhodnutí Komise podle DSA je soudně přezkoumatelné. Zároveň ale platforma musí do 20. října 2026 předložit akční plán nápravných opatření. Evropský výbor pro digitální služby k němu má měsíc na stanovisko a Komise další měsíc na finální rozhodnutí. Pokud AliExpress plán nedodá nebo jej nesplní, hrozí periodické penále až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu za každý den prodlení.

AliExpress není sám, EU jde po celém modelu

Pokuta pro AliExpress není izolovaný zásah. Necelé dva měsíce předtím, 28. května 2026, dostalo konkurenční Temu pokutu 200 milionů eur za obdobná porušení DSA. U Temu šlo hlavně o nedostatečné posouzení rizik: firma předložila obecné sektorové podklady místo dat o vlastní službě a podle Komise podcenila vliv doporučovacích systémů na šíření nelegálního zboží. U AliExpressu Komise zašla dál a popsala i selhání v samotném zmírňování rizik. Rozdíl v pokutách (200 versus 550 milionů eur) naznačuje, že Brusel rozlišuje mezi tím, kdo špatně vyhodnotil riziko, a tím, kdo navíc selhal při jeho řešení.

AliExpress je v unijním registru velmi velkých online platforem evidován se 104,3 milionu průměrných měsíčních aktivních uživatelů v EU. Právě proto případ neřeší žádný národní úřad, ale přímo Komise; DSA jí dává přímou dohledovou a sankční pravomoc nad největšími hráči.

Co to znamená pro české zákazníky

Samotná pokuta není poplatek, který by se přímo promítl do ceny objednávky. AliExpress žádné plošné zdražení neoznámil. Reálnější a bezprostřednější cenový dopad má jiné opatření: od 1. července 2026 platí nové unijní clo ve výši 3 eur na malé zásilky do hodnoty 150 eur dovážené ze zemí mimo EU. Formálně ho platí deklarant, tedy typicky prodejce nebo dovozce, ale lze očekávat, že se náklad promítne do finální ceny nebo poštovného.

Pokud jde o nabídku, pravděpodobnější dopad pokuty bude kvalitativní. Přísnější mazání rizikových nabídek, vyšší tlak na ověřování prodejců a od 1. listopadu 2026 povinné produktové identifikátory u dotčených dovozů mohou způsobit, že některé kategorie levného nebo hraničního zboží z nabídky zmizí častěji než dosud. A pokud jste si na AliExpressu koupili padělek nebo nebezpečný výrobek? Automatický nárok na náhradu z této pokuty nevzniká. DSA ale dává uživatelům právo žádat u národního soudu náhradu škody způsobené porušením povinností platformy.

Zkouška, zda regulace funguje

Případ AliExpressu je ve skutečnosti test. Ne toho, jestli EU umí napsat nařízení, to už udělala. Ale toho, jestli dokáže přimět globální tržiště s více než sto miliony evropských uživatelů, aby neslo odpovědnost za to, co roky nabízelo zákazníkům bez účinné kontroly.

AliExpress má tři měsíce na akční plán. Brusel má trpělivost měřenou v paragrafech a denních penále. Kdo z nich ustoupí první, ukáže podzim.

Kde všude drony obtěžují a co přesně dělají

Nejpodrobněji zdokumentovaný je případ z Nemanic a sousedního Hosína u Českých Budějovic. Mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner pro Novinky.cz potvrdil zářijový zásah i neúspěšné pátrání. Místní na sociálních sítích přitom tvrdí, že se večerní lety opakují už zhruba rok.

V Brně-Černovicích, v blízkosti letiště Tuřany, popsali obyvatelé ulic Slámova, Spáčilova, Turgeněvova a Blatouchová pravidelné noční kroužení dronů nad vnitrobloky. Jedna z výpovědí zachycených Brněnským deníkem popisuje situaci, kdy dron setrval ve výšce vyššího patra a žena měla pocit, že ji někdo sleduje po sprše.

Na pražském Jižním Městě zase TN.cz v srpnu 2024 informovalo o dronu, který se opakovaně přibližoval k oknům bytových domů. V jednom případě obyvatelé tvrdili, že stroj otevřeným oknem vlétl přímo do bytu. Problém se tedy netýká jen rodinných domů se zahradami, ale zasahuje i panelovou zástavbu.

Ze Slovenska je veřejně známý případ Zuzany Cachovanové z Lazan, která pro portál My SME popsala opakované přelety cizího dronu nad zahradou, a to i v momentech, kdy se venku koupaly její děti. Přímý policejní výstup k tomuto případu se ale nepodařilo dohledat.

Pokuta existuje, ale dopadení pilota je jiná disciplína

Pokuta 100 tisíc Kč vychází z § 92c zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Nejde o samostatnou sazbu za šmírování sousedů, ale o horní hranici pro vybrané přestupky na úseku bezpilotních systémů. Patří sem mimo jiné:

• řízení dronu bez potřebné způsobilosti
• porušení pravidel užívání vzdušného prostoru
• provoz bez registrace provozovatele
• chybějící registrační číslo na dronu

Samotné špehování skrz okno zákon takto nepojmenovává. V praxi se takový let může opírat hlavně o porušení leteckých pravidel, například o nedodržení podmínek pro let nad nezapojenými osobami, tedy lidmi na zahradě, na ulici nebo v parku, kteří s letem nesouhlasili. Případný zásah do soukromí pak řeší další právní předpisy.

Jenže to všechno předpokládá jednu věc: že policie pilota najde. A právě tady systém naráží. Policie ČR na svém webu uvádí, že operátory umí monitorovat a lokalizovat, ale zároveň sama popisuje stovky neschválených letů; v jednom méně exponovaném měsíci jich evidovala přes 800. Jen část případů končí správním oznámením Úřadu pro civilní letectví. Večerní krátký let nad zástavbou dává pilotovi zásadní výhodu: než dorazí hlídka, dron je pryč a operátor také.

Dronů čím dál víc a je to problém

Drony jsou dnes dostupné už za několik tisíc korun a jejich prodeje rostou. Úřad pro civilní letectví vyžaduje registraci provozovatele i pilota; každý, kdo létá s dronem vybaveným kamerou, se musí registrovat a stroj označit registračním číslem. Pilot navíc musí složit online test. Jenže část lidí tyto povinnosti ignoruje. Létají bez oprávnění, bez registrace i bez označení. A právě u nich je šance na identifikaci nejnižší.

Systém vzdálené elektronické identifikace, který by teoreticky umožnil dron „přečíst“ na dálku, funguje jen u strojů, které jsou touto technologií vybaveny. Nejde tedy o automaticky čitelný štítek na každém dronu v provozu.

Od září 2025 funguje oficiální digitální mapa DroneMap, kde si kdokoli ověří, zda je let v daném místě přípustný a za jakých podmínek. Pro obyvatele je to praktický nástroj: pokud dron kroužící nad jejich zahradou operuje v zóně, kde je let zakázaný nebo podmíněný povolením, mají v ruce konkrétní argument pro policii.

Co dělat, když vám dron létá u oken

Pokud se ocitnete v situaci, kdy cizí dron opakovaně krouží nad vaším pozemkem nebo se vznáší u oken, klíčové je jednat rychle a správně:

• Okamžitě volejte 158. Čím dřív policie dorazí, tím vyšší je šance, že pilot bude ještě v dosahu.
• Dron nesestřelujte. Fyzické poškození cizího majetku by vás mohlo dostat do vlastního právního problému.
• Dokumentujte situaci. Video nebo fotografie dronu, přesný čas, směr příletu a odletu i případné místo startu či přistání policii pomohou zúžit okruh pátrání.
• Ověřte si zónu v aplikaci DroneMap. Pokud je let v místě zakázaný, máte silnější argument.
• Sežeňte svědky. Výpověď souseda, který viděl totéž, zvyšuje váhu oznámení.

Motiv pilotů v žádném z doložených případů prokázaný nebyl. Mezi obyvateli kolují tři hlavní hypotézy: voyeurismus, tipování objektů před vloupáním a prosté bezohledné „hraní si“ bez respektu k pravidlům. Bez dopadení konkrétního člověka ale zůstávají všechny tři jen spekulací.

Problém není v zákoně, ale v terénu

Česká legislativa na papíře vypadá dostatečně. Pokuty existují, registrace je povinná, zeměpisné zóny jsou rozkreslené přehledněji než kdy dřív. Skutečný problém je jinde – v propasti mezi paragrafem a večerním nebem nad zahradou, kde dron zmizí dřív, než stihne dorazit hlídka. Dokud bude pravděpodobnost dopadení tak nízká, zůstane stotisícová pokuta pro anonymní piloty jen číslem na papíře.

Co přesně se od září mění

Jádrem novely je zavedení kategorie „malé elektrické vozidlo“. Slovensko tím poprvé jasně odděluje stojací elektrokoloběžky a samovyvažovací vozidla od ostatních typů dopravních prostředků. Aby koloběžka do této kategorie spadala, musí splňovat tři základní podmínky:

• Tovární rychlost maximálně 25 km/h – rozhoduje to, co elektromotor reálně umožňuje, nikoli jen údaj v omezeném režimu nebo na displeji.
• Žádné sedátko – koloběžka s pomocným motorkem nesmí být podle slovenské úpravy vybavena sedadlem. Modely se sedátkem se automaticky dostávají mimo legální kategorii.
• Čitelný výrobní štítek – zákon postihuje vozidla bez štítku, s nečitelným, pozměněným nebo k jinému vozidlu přiřazeným štítkem.

Novela navíc přidává věkovou hranici: na malém elektrickém vozidle smí na veřejné komunikaci jet jen osoba starší 15 let. Pro rodiny s dětmi, které plánují letní dovolenou na Slovensku, je to podstatný detail.

Stojací koloběžka nebo samovyvažovací vozidlo s motorem umožňujícím překročit 25 km/h novela řadí mezi závažná porušení pravidel silničního provozu. A právě závažné porušení otevírá sankční pásmo, ve kterém se pohybuje pokuta 150 až 800 eur a zákaz činnosti až na tři roky.

Proč se to týká koloběžek z českých e-shopů

Legální nákup v Česku neznamená automaticky legální provoz na Slovensku. Český výklad pravidel, jak ho prezentuje Ministerstvo dopravy ČR, stojí primárně na dvou parametrech: výkon motoru do 250 W a maximální rychlost 25 km/h. Pokud koloběžka tyto limity splňuje, v Česku se na ni pohlíží jako na jízdní kolo. Slovensko ale od září zavádí jiný test – rychlostní a štítkový. Výkon motoru v nové definici nehraje hlavní roli; rozhoduje, co stroj reálně umí, a zda má neporušený výrobní štítek.

Praktický dopad? Koloběžka, která v českém e-shopu vypadá naprosto standardně, může na Slovensku narazit hned v několika bodech:

• Odblokovaná rychlost. Řada modelů se prodává s továrním limitem 25 km/h, ale stačí pár kliknutí v aplikaci nebo servisní zásah a stroj jede 35, 50 i více km/h. Na Slovensku bude rozhodovat to, co motor skutečně umožňuje.
• Sedátko. České e-shopy běžně nabízejí sedátkové elektrokoloběžky jako samostatnou kategorii. Na Slovensku je sedátko diskvalifikační znak.
• Chybějící nebo nečitelný štítek. U bazarových kusů nebo strojů po opravě se stává, že štítek chybí nebo je poškozený. Na Slovensku jde o samostatný přestupek.

Které modely jsou v bezpečí a které ne

Vezměme konkrétní příklady z české nabídky. Městské modely jako Sencor Scooter Two S60, LAMAX eCruiser SC30 nebo Concept SC4500 uvádějí v produktových listech maximální rychlost 25 km/h. Pokud jsou v továrním stavu a mají čitelný štítek, z dostupných parametrů neplyne na Slovensku problém. Vyšší jmenovitý výkon motoru (například 500 W u Conceptu) sám o sobě slovenskou definici neporušuje, pokud tovární rychlost nepřekračuje hranici.

Na opačném konci spektra stojí například Kaabo Wolf King+, který Alza nabízí s omezením na 25 km/h v běžném provozu, ale zároveň v technických specifikacích uvádí testovanou maximální rychlost až kolem 100 km/h na uzavřeném okruhu. Pokud motor takovou rychlost reálně umožňuje, na Slovensku se stroj do legální kategorie nevejde, bez ohledu na to, v jakém režimu zrovna jedete.

Samostatnou rizikovou skupinou jsou všechny sedátkové modely. V české nabídce jich je řada a prodejci je prezentují jako pohodlnější alternativu. Na Slovensku ale sedátko znamená, že koloběžka přestává být koloběžkou v zákonném smyslu, a jednoduchá registrační cesta pro výkonné stojací stroje v novele neexistuje. Buď se vejdete do kategorie malého elektrického vozidla, nebo nemáte na slovenské silnici legální možnost provozu.

Jak si ověřit, že na Slovensku můžete vyrazit

Před cestou doporučujeme projít pět bodů:

• Maximální rychlost – výrobce v manuálu nebo na štítku uvádí nejvýše 25 km/h.
• Žádné sedátko – ani dodatečně namontované.
• Výrobní štítek – čitelný, nepoškozený, odpovídající danému kusu.
• Tovární stav softwaru – v aplikaci ani po servisním zásahu není odblokovaný vyšší režim.
• Dokumentace – mít u sebe manuál, fakturu nebo produktový list se specifikací. Zákon to sice výslovně nevyžaduje vždy, ale při silniční kontrole může výrazně urychlit prokázání parametrů stroje.

Body 1 až 4 vycházejí přímo ze zákonných znaků nové kategorie. Pátý je naše redakční doporučení, a podle nás ten nejpraktičtější krok, který můžete udělat.

Co zatím nevíme

Jak přesně budou slovenské úřady novinku od září vymáhat, zatím nelze s jistotou říct – zákon je schválený, ale účinnost teprve nastane. Z jeho textu však plyne, že policie bude mít nejjasnější oporu hlavně pro zjevné případy: stroj viditelně překračující 25 km/h, konstrukce se sedátkem nebo chybějící štítek. Dá se očekávat, že první vlna kontrol se zaměří spíše na zjevně nevyhovující kusy než na běžné městské modely v továrním nastavení.

Otázka, zda podobně přísná úprava přijde i do Česka, zůstává otevřená. V oficiálních českých materiálech jsme zatím podobný návrh nezaznamenali. Směr regulace je ale zřejmý a kdo letos v létě plánuje překročit hranici s koloběžkou v kufru, má čas si zkontrolovat štítek, rychlost i konstrukci sedátka.

Všechno začíná SMS zprávou

Řetězec začíná nevinně vypadající textovou zprávou. SMS se tváří jako zpráva od policie nebo smyšlené instituce; aktuální varianty operují s názvy jako „systém elektronické kontroly provozu“ nebo údajný „Český úřad pro bezpečnost silničního provozu“. Text zpravidla neobsahuje konkrétní místo, čas ani registrační značku vozidla. Místo toho tlačí na okamžitou akci: zaplaťte do tří dnů, jinak hrozí správní řízení, soud nebo navýšení částky.

Odkaz v SMS vede na web, který vizuálně kopíruje státní portál. Stránka vypadá důvěryhodně: logo, barvy, formální jazyk. Oběť je navedena na falešnou platební bránu, kde zadá číslo karty, datum platnosti a kontrolní kód. V některých zachycených variantách podvodníci požadují i přihlášení do Identity občana nebo internetového bankovnictví. Jakmile oběť údaje odešle, peníze mohou být podle policie odčerpány prakticky okamžitě. Ne za hodiny. Ne za dny. Během minut.

Samotné kliknutí na odkaz ještě nemusí znamenat škodu. Pokud člověk nic nevyplní a stránku zavře, údaje zpravidla neuniknou. Kritický moment nastává ve chvíli, kdy zadá údaje z platební karty nebo přihlašovací údaje.

Tahle vlna podvodu je jiná než předchozí pokusy

Podvodné SMS o pokutách nejsou novinkou. Policie na Prachaticku řešila podobný scénář už v lednu 2025, tehdy s automatickým hovorem a pokynem stisknout „1“. Současná červnová kampaň se ale liší rozsahem a rychlostí obměny.

Ministerstvo dopravy 12. června 2026 oznámilo výrazný nárůst dotazů občanů, kteří si ověřovali pravost zpráv. O tři dny později varovala jihočeská policie, den nato karlovarská. CSIRT.CZ hlásil výskyt podvodných webů prakticky denně už od konce dubna. NÚKIB přidal vlastní upozornění v květnu.

Síla kampaně nespočívá v dokonalém textu zprávy. Spočívá v tom, že útočníci průběžně střídají domény. Oficiální varování jmenují například doprava.eu.cc, mediálně zachycená byla i doména spravaos.cfd. Obecně jde o kombinaci slov spojených se státem a dopravou s exotickými koncovkami typu .cfd, .bond nebo .xyz. Proč ne .cz? Podle výroční zprávy CSIRT za rok 2025 dokáže tým u českých domén zablokovat phishing někdy i do 15 minut od zveřejnění. Útočníci se proto přesouvají tam, kde je reakce pomalejší.

Jak poznat podvod od skutečného oznámení

Rozdíl je zásadní a snadno ověřitelný:

• Skutečný postup: Policie řeší přestupek přímo na místě, nebo doručuje oznámení do datové schránky, případně doporučeným dopisem do vlastních rukou. Seriózní komunikace vždy obsahuje konkrétní místo, čas a identifikaci vozidla.
• Podvodná SMS: Chybí konkrétní údaje o přestupku. Obsahuje aktivní odkaz na platbu. Doména nepatří mezi oficiální státní weby. Využívá časový tlak a hrozbu sankcí.

Stát neprovozuje žádný systém, který by vybíral pokuty za dopravní přestupky prostřednictvím SMS s platebním odkazem. Oficiální Portál dopravy na adrese doprava.gov.cz slouží pro elektronickou komunikaci, výpisy z bodového konta a další agendy, nikoli jako platební brána pro pokuty rozesílané SMS.

Pokud vám přijde zpráva o pokutě a nemáte jistotu, neklikejte na nic. Otevřete si prohlížeč sami, zadejte adresu doprava.gov.cz ručně nebo zavolejte na infolinku Ministerstva dopravy 222 266 759.

Co dělat, když jste klikli nebo zadali údaje

Situace se liší podle toho, jak daleko jste se dostali:

• Jen jste otevřeli stránku a nic nevyplnili: Zavřete prohlížeč, nic nepotvrzujte a nic nestahujte. Škoda pravděpodobně nevznikla, ale podvodnou SMS přepošlete svému operátorovi na číslo 7726 a web můžete nahlásit na exploit@csirt.cz spolu se snímkem obrazovky a URL adresou.
• Zadali jste údaje z platební karty nebo přihlašovací údaje: Okamžitě volejte bance a zablokujte kartu. Každá minuta hraje roli. Poté kontaktujte Policii ČR na lince 158. Pokud jste sdíleli i přístupy k bankovnictví nebo instalovali neznámou aplikaci, zabezpečte telefon a změňte hesla ke všem dotčeným účtům.

Rychlost reakce je to jediné, co může případnou ztrátu omezit. Policie i NÚKIB to opakují shodně.

Proč lidé stále naletí

Mechanismus je starý jako podvody samotné: autorita, strach a časový tlak. SMS přichází od „policie“, mluví o přestupku, dává třídenní lhůtu a hrozí soudem. Web vypadá jako státní portál. Člověk, který někdy jel o pár kilometrů rychleji, než měl, na chvíli zaváhá. A právě v tom okně, mezi pochybnostmi a ověřením, útočníci získávají citlivé údaje.

Největší síla aktuální kampaně spočívá právě v tomhle: oběť jedná rychleji, než začne informace ověřovat. Phishing byl podle CSIRT nejpočetnější kategorií kybernetických incidentů v roce 2025 s více než dvěma tisíci případy a podíl útoků vedených přes SMS roste. Dokud budou lidé reagovat reflexivně na strach z pokuty, podvodníci budou jen měnit domény a rozesílat další zprávy. Jediná spolehlivá obrana je jednoduchá: na odkaz v SMS o pokutě neklikat. Nikdy.