Proč je drát přesto smrtelně nebezpečný

Vodič vysokého napětí zůstává vůči zemi, vůči uzemněné konstrukci sloupu i vůči sousednímu vodiči na vysokém elektrickém potenciálu. Jakmile cokoli (tělo ptáka, větev, mokrý provaz) propojí dva body s různým potenciálem, vznikne cesta pro proud. A ten může zabíjet.

U ptáků existují dva hlavní mechanismy zásahu. Buď tělem propojí fázový vodič s uzemněnou částí konstrukce sloupu, nebo současně přemostí dva vodiče s různým potenciálem. Podle metodiky AOPK k tomu v českých podmínkách dochází především na vedeních o napětí 22 kV a 35 kV. U velmi vysokého napětí navíc může elektřina přeskočit i vzduchovou mezerou, aniž by k přímému dotyku vůbec došlo.

Velký pták má velký problém

Malý pěvec sedící na jednom drátu je v relativním bezpečí. Čáp bílý s rozpětím křídel přes metr a půl už představuje mnohem větší riziko. Při dosedání na konzolu sloupu může křídlem nebo jinou částí těla snadno propojit vodič s uzemněnou kovovou částí konstrukce. Česká společnost ornitologická potvrzuje, že k úhynům čápů na sloupech a drátech dochází pravidelně, zvláště na tahových cestách a u nezabezpečených sloupů. Metodika AOPK výslovně jmenuje i orla mořského, další dravce, sovy a krkavcovité, zkrátka větší druhy, které na podpěrné body usedají.

Nejde přitom jen o elektrokuci. Druhým velkým rizikem jsou nárazy do vodičů a zemnicích lan, které ptáci za letu nemusí vidět. Toto nebezpečí se týká i přenosové soustavy s napětím 110 kV a výše.

Jak to řeší Česko

Na území České republiky se táhne přes 70 000 kilometrů elektrického vedení s přibližně třemi čtvrtinami milionu podpěrných bodů. Zákon o ochraně přírody ukládá, aby nově budované i rekonstruované nadzemní vedení vysokého napětí bylo vybaveno ochrannými prostředky proti usmrcování ptáků. V praxi to znamená plastové kryty izolátorů a vodičů, bezpečnější typy konzol, zábrany proti přisednutí a v kolizních úsecích zviditelňovače na vodičích.

Podle dat Skupiny ČEZ bylo v roce 2024 vybaveno ochrannými prvky 1 022 stávajících podpěrných bodů a celkem 72 % podpěrných bodů vysokého napětí v její síti je už pro ptáky bezpečných. Na metodikách spolupracují všichni hlavní distributoři: ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce i provozovatel přenosové soustavy ČEPS.

Člověk na drátu už je jiná písnička

Fyzikální princip platí univerzálně. Speciálně školení pracovníci skutečně provádějí údržbu na živém vedení; americká bezpečnostní agentura OSHA tento postup přímo přirovnává k ptáku na drátu. Technik se z izolované plošiny elektricky srovná na stejný potenciál jako vodič a pracuje na něm holýma rukama. Ale to je přísně řízený profesionální úkon, ne návod pro kohokoli dalšího. Vysoké napětí dokáže přeskočit i vzduchovou mezerou a běžný člověk nedokáže zajistit podmínky, za kterých by takový kontakt bezpečně zvládl.

Vrabec na drátu tedy nepřekonává žádný přírodní zákon. Jen využívá, aniž o tom ví, základní pravidlo elektřiny: kde není rozdíl potenciálů, tam tělem neteče významný proud. Stačí ale jedno rozpřažené křídlo navíc a pravidlo se obrátí proti němu.