Co přesně ukázala testovací fáze číslo 2

Studie publikovaná v dubnu 2026 v prestižním Journal of Clinical Oncology testovala systém BreathEasy na 1 502 dosud „neviděných“ účastnících v indickém státě Karnátaka. Z nich bylo 283 biopsií potvrzených onkologických pacientů bez předchozí léčby a 1 219 zdravých kontrol. Výsledky v hlavních metrikách:

• Citlivost (sensitivity): 90,8 %
• Specificita: 91,3 %
• AUC (plocha pod křivkou): 0,962
• Citlivost pro stadia I–II: 90,6 %

Poslední číslo je klíčové. Právě v raných stadiích má včasný záchyt největší klinický dopad, a právě tam většina současných screeningových metod naráží na limity. Studie pokrývala sedm hlavních skupin nádorů. Firma sice jinde zmiňuje „více než dvacet typů“, ale veřejně dostupné zdroje toto tvrzení nerozvádějí.

Důležitý detail: ve fázi 2 participovalo sedm psů a méně než 2 % variability odpovědí šlo na vrub konkrétnímu jedinci. Výsledek tedy nestojí na jednom výjimečném zvířeti, ale na systému, kde je pes vyměnitelnou, byť biologicky nenahraditelnou, součástí.

Podle firemního rozboru studie jde zatím o analytickou přesnost v case-control uspořádání, nikoli o výsledek z běžné populace. Z toho nelze přímo odvozovat, jak by systém fungoval při masovém plošném screeningu, kde je prevalence rakoviny výrazně nižší.

Deset minut dýchání místo invazivního vyšetření

Praktický průběh testu je záměrně jednoduchý. Pacient si nasadí běžnou bavlněnou chirurgickou masku a deset minut přirozeně dýchá. Pak masku uzavře do obalu a odešle do laboratoře. Firma tvrdí, že uzavřený vzorek si zachovává použitelnost až tři měsíce a může cestovat stovky i tisíce kilometrů, což je argument pro nasazení v oblastech bez nemocnic.

V laboratoři vzorek projde standardizovaným prostředím SniffSpace, kde ho psi vyhodnocují v řízeném režimu. Firma uvádí, že jedna session zvládne přes 200 vzorků a dlouhodobým cílem je milion vzorků ročně na jeden kampus.

Srovnání s klasickými screeningovými metodami ukazuje, proč je koncept zajímavý, i proč ho nelze stavět na stejnou úroveň:

Číselně vypadá BreathEasy silně. Jenže mamografie nebo kolonoskopie mají za sebou desítky let klinické praxe, hotovou návaznost na léčbu a jasnou regulaci. BreathEasy je prescreeningový filtr: pozitivní výsledek neznamená diagnózu, ale doporučení k dalšímu vyšetření zobrazovacími metodami, biopsií nebo krevními testy.

Proč pes, a ne senzor

Nabízí se otázka, proč startup nepostaví čistě elektronický nos. Odpověď je prozaičtější, než by člověk čekal: obor analýzy těkavých látek z dechu zatím nemá jeden univerzálně validovaný panel molekul, který by šel spolehlivě zachytit levným přístrojem. Starší výzkumy u plicních nádorů opakovaně zmiňují aldehydy a látky jako 1-butanol nebo hexanal, ale Dognosis veřejně nepublikuje vlastní konkrétní panel. Psi pravděpodobně reagují na kombinovaný vzorec desítek sloučenin, ne na jednu „rakovinovou molekulu“.

Firma sama říká, že problém nikdy nebyl v nose psa, který funguje spolehlivě. Problém byl v rozhraní mezi psem a medicínou: jak standardizovat, kalibrovat a škálovat to, co pes „ví“. DogSense a DogOS jsou odpovědí na tuto mezeru. Veřejně deklarovaný cíl není psy vyřadit, ale digitalizovat jejich čich natolik, aby výsledek nebyl závislý na lidské interpretaci chování zvířete.

Kdy a kde bude test dostupný

Dognosis veřejně mluví o komerčním spuštění v Indii na začátku roku 2027, podmíněném dokončením probíhajících validačních studií. Poté má následovat studie v USA. Pro Evropskou unii ani Českou republiku žádný vstup oznámen nebyl.

Firma podle veřejných vystoupení test dál rozšiřuje a mluví o větší validační fázi s deseti nemocnicemi a deseti tisíci účastníky. Detailní veřejný protokol této studie se ale v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, takže její parametry zatím nelze nezávisle ověřit. Cenu testu Dognosis rovněž nezveřejnil, uvádí jen, že má být „více než desetkrát levnější než standardní screeningový balíček“.

Česko má přitom vlastní koordinovanou screeningovou infrastrukturu řízenou Národním screeningovým centrem ÚZIS, včetně pilotního programu časného záchytu karcinomu plic u rizikových kuřáků a zavedeného kolorektálního screeningu. Zásadní rozdíl: český systém stojí na orgánově cílených programech s hotovou klinickou návazností. BreathEasy nabízí jednu dechovou vrstvu napříč více nádory, což je koncepčně jiná věc.

Filtr, ne verdikt

Podle nás je nejsilnější stránkou Dognosis právě to, co na první pohled vypadá jako slabina: systém neříká „máte rakovinu“. Říká „máte zvýšené riziko, jděte na další vyšetření“. V zemi jako Indie, kde na jednoho onkologa připadají tisíce pacientů a většina nádorů se zachytí pozdě, může levný dechový prescreening s devadesátiprocentní citlivostí změnit pravidla hry. Jestli to dokáže i v populačním měřítku, ukáže až další fáze testování, a ta zatím nemá veřejně ověřitelný protokol.