Co přesně se skrývá pod retro slupkou

Casio ABL-100WE-1AEF patří do řady Casio Vintage, která cíleně přenáší designový jazyk sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let do současnosti. Japonská produktová stránka uvádí uvedení modelu v srpnu 2024, takže nejde o čerstvou novinku, spíš o hodinky, které se postupně dostávají na evropské trhy a v poslední době je čeští prodejci nabízejí ve větší dostupnosti.

Samotné pouzdro má rozměry 36,3 × 33,5 mm, tloušťku 9,4 mm a hodinky váží 60 gramů. Na displeji se zobrazuje čas, datum, denní počet kroků s grafem po hodinách a postup k nastavenému cíli. K tomu je k dispozici pět denních alarmů, odpočítávací časovač, stopky s kapacitou 200 uložených záznamů a plně automatický kalendář do roku 2099. Vodotěsnost je do 50 metrů.

Bluetooth, který neotravuje

Bluetooth u ABL-100 funguje jinak než u smartwatch. Hodinky se s telefonem nespojují trvale. Pravidelně se automaticky připojují, synchronizují čas s telefonem a následně se zase odpojí. Ručně lze synchronizaci spustit kdykoli, třeba po příletu do jiného časového pásma. Aplikace CASIO WATCHES je dostupná pro iOS 13+ i Android 8.0+ a umožňuje nastavovat alarmy, světové časy i cíl krokoměru pohodlněji než přes čtyři tlačítka na hodinkách. Po dokončení synchronizace se spojení samo ukončí, takže baterie netrpí.

A právě baterie je hlavní trumf. Knoflíková CR2016 vydrží podle Casia zhruba dva roky. Žádné noční nabíjení, žádná kolébka na nočním stolku. Pro srovnání: Apple Watch SE 3 oficiálně nabízí až 18 hodin běžného provozu.

Krokoměr ano, zdravotní centrum ne

Vestavěný akcelerometr počítá kroky přímo na zápěstí. Casio uvádí přesnost ±3 % podle vibračního testu, ale samo upozorňuje na odchylky při nepravidelné chůzi, jízdě na kole, tlačení kočárku nebo výrazných pohybech rukou. Na orientační přehled denní aktivity to stačí. Na sportovní metriky nebo zdravotní monitoring ne.

Právě tady vede ostrá hranice mezi ABL-100 a plnohodnotnými chytrými hodinkami. Chybí měření tepu, GPS, EKG, analýza spánku, platební funkce i notifikace z aplikací. Apple Watch SE 3 nabízejí optický snímač tepu, teplotní senzor a sledování spánku. Galaxy Watch7 přidávají měření krevního tlaku, bioimpedanční analýzu a dvoupásmovou GPS. Casio nic z toho nemá, a právě v tom je pointa.

Pro koho to dává smysl

ABL-100 sedí přesně do mezery, kterou žádný jiný produkt pořádně nevyplňuje. Na jedné straně stojí legendární F-91W za pár stovek (21 gramů, baterie až na sedm let, nulová konektivita). Na druhé straně chytré hodinky za pět tisíc a výš, které vyžadují pravidelné nabíjení a vtahují uživatele do ekosystému notifikací.

Casio ABL-100WE-1AEF je pro člověka, který chce:

• vědět, kolik kroků za den ušel, bez nutnosti nosit telefon v kapse,
• mít přesný čas bez pravidelného ručního seřizování,
• neřešit nabíjení zhruba dva roky,
• a přitom nosit hodinky, které vypadají jako doplněk, ne jako miniaturní telefon na zápěstí.

V českých obchodech se ceny pohybují od 1 630 do zhruba 1 990 Kč. Aplikace zatím česky pravděpodobně nemluví; iOS verze uvádí jedenáct jazyků a čeština mezi nimi chybí.

Dvě tisícovky za hodinky, které vydrží zhruba dva roky bez nabíječky a přitom počítají kroky a samy si synchronizují čas. Není to náhrada smartwatch. Je to odpověď na otázku, co nosit, když smartwatch nechcete.

Plastový čtvereček, na kterém závisel celý projekt

Vývoj diskety začal u IBM v 70. letech ve formátu 8 palců, který se postupně zmenšoval. V 80. letech dominovala 5,25″ disketa s kapacitou 360 KB nebo 1,2 MB, v 90. letech ji nahradila kompaktnější 3,5″ verze s kapacitou 720 KB nebo 1,44 MB. Vedle disket existovaly i datové kazety, tedy magnetofonové pásky upravené pro záznam počítačových dat. Právě na kazety ukládaly informace domácí osmibitové počítače, včetně československých.

V Československu se situace komplikovala embargem na západní technologie a nedostatkem deviz. Domácí počítač PMD 85 se vyráběl z tuzemských součástek a data ukládal především na magnetofonovou pásku. Didaktik Gama se dodával s kazetou obsahující úvodní program; disketová mechanika k němu přišla až na přelomu 80. a 90. let. Školní počítač IQ 151 s jednotkou Variel už mohl být vybaven dvojitou disketovou jednotkou, ta ale nebyla standardní součástí každé sestavy. Kazety byly dostupnější a levnější, diskety přicházely pomaleji a dražší cestou.

Jeden magnet znamenal katastrofu

Princip je prostý. Čtecí a zapisovací hlava disketové mechaniky orientovala drobné magnetické částice v tenké vrstvě média do přesných vzorců, které představovaly jedničky a nuly. Vnější magnetické pole mohlo tyto vzorce narušit nebo přerovnat. Nebylo potřeba nic dramatického. Stačil kontakt se silným magnetem z reproduktoru, s magnetickým uzávěrem kabelky nebo s jiným zdrojem magnetického pole.

Americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST) vydal už v roce 1983 samostatnou publikaci o péči o počítačová magnetická média. Riziko bylo odborně popsané a známé. Jenže v běžném domácím nebo školním provozu se varování snadno přehlédlo. Disketa ležela na stole vedle reproduktoru, v tašce vedle magnetického zapínání, a ráno už nešla přečíst.

A tady přichází klíčový rozdíl oproti dnešku. Nešlo jen o sílu magnetu. Šlo o to, že často neexistovala automatická druhá kopie. Žádný cloud, žádná synchronizace, žádný OneDrive běžící na pozadí. Computer History Museum uvádí, že USB flash disky postupně vytlačily diskety pro přenos souborů a cloudové úložiště se jako běžný model prosadilo až kolem roku 2006. Do té doby měl uživatel často jedinou pracovní kopii na jednom fyzickém nosiči. Na jedné 3,5″ disketě mohl ležet rozpracovaný zdrojový kód, semestrální práce psaná ve WordPerfectu, databáze zákazníků nebo kompletní účetní data malé firmy. Když se médium poškodilo, bez zálohy nebylo možné dokumenty jednoduše obnovit.

Co přežilo a co už dnes nezachráníte

Pokud máte doma krabici starých disket, čas hraje proti vám. Americký Národní archiv (NARA) uvádí orientační životnost archivně uložených magnetických pásek v rozmezí 10 až 50 let; mimo archivní podmínky může být kratší. Canadian Conservation Institute upozorňuje, že mechaniky pro čtení starších médií jsou stále vzácnější a nové počítače je už běžně neobsahují. Smithsonian přiznává, že některé 5,25″ diskety dnes kvůli předchozímu skladování obnovit nejdou.

Přesto existuje šance. NARA doporučuje disketu opatrně vyčistit a pokusit se data překopírovat na nové médium. Pokud při běžném kopírování čtení selže, obraťte se na profesionální službu obnovy dat. Library of Congress dokumentuje práci s KryoFlux, specializovaným hardwarem, který snímá magnetické změny na úrovni jednotlivých bitů a dokáže z některých poškozených disket ještě data vytěžit. Klíčové je pochopit, že cílem není zachránit samotnou disketu, ale dostat z ní data ven, dokud je fyzicky možné je přečíst.

Dnešní hrozba není magnet, ale falešný pocit bezpečí

Magnetická páska paradoxně úplně nezmizela. National Park Service uvádí, že páskové kazety dnes používají IT profesionálové pro kritické zálohy. Pro běžného uživatele ale éra magnetických médií skončila. Dnešní flash disky nabízejí kapacitu v řádu desítek až stovek gigabajtů, tedy mnohonásobně více než jedna 3,5″ disketa.

Jenže i moderní úložiště mají svá rizika. National Park Service uvádí, že flash média mohou selhat náhle a nejsou vhodná jako jediná forma dlouhodobé archivace. Australský národní archiv doporučuje průběžnou migraci dat na nová média. Princip zůstává stejný jako před třiceti lety: jedna kopie na jednom místě je vždy sázka na štěstí.

Éra disket nás naučila jednu věc, kterou dnešní generace nemusela zažít na vlastní kůži. Že data nejsou nesmrtelná a že pohodlí cloudu je luxus, který před pár dekádami ještě neexistoval.

Klávesnice není jen ozdobou

Největší otázka u každého QWERTY telefonu v roce 2026 zní jednoduše: proč? Clicks na ni odpovídá celým ovládacím konceptem. Klávesnice je dotyková, dá se po ní posouvat jako po trackpadu, mezerník ukrývá čtečku otisků prstů a každé tlačítko lze naprogramovat jako zkratku k aplikaci nebo akci. Displej tak zůstává celý pro obsah, žádná virtuální klávesnice ho nepůlí.

K tomu přidává signalizační LED na horní hraně, centrum zpráv pro jejich třídění a fyzické klávesové zkratky ve stylu, jaký si pamatují majitelé starých Bold nebo Curve. TechCrunch po vyzkoušení prototypu na CES napsal, že klávesy působily dobře a výrobce ještě dolaďoval míru „klikavosti“ tisku. Finální verze zatím nebyla dlouhodobě testována, ale funkční logika je jasná: tohle není nostalgická skořápka, ale rozhraní, které nabízí nový způsob práce se softwarem.

Co je uvnitř a co z toho plyne

Specifikace Communicatoru odpovídají solidní střední třídě s několika překvapeními:

• Displej: 4,03″ AMOLED, rozlišení 1080 × 1200 px
• Procesor: MediaTek Dimensity 8300
• Úložiště: 256 GB + microSD až 2 TB
• Baterie: 4 450 mAh (silicon-carbon), Qi2 bezdrátové nabíjení, USB-C
• Fotoaparát: 50 Mpx zadní s OIS, 24 Mpx přední
• Konektivita: 5G, nanoSIM + eSIM, NFC, Wi-Fi 6, Bluetooth
• Bonusy: 3,5mm jack, výměnné zadní kryty, signalizační LED

Za necelých jedenáct tisíc korun nejde o telefon, který vyhraje srovnání výkon/cena s běžnými dotykovými modely. Příplatek platí za malosériový hardware, integrovanou klávesnici a neobvyklý formát. Clicks sám přiznává, že Communicator může fungovat jako hlavní telefon, ale zároveň ho prezentuje jako „komunikačního společníka“ k iPhonu nebo Pixelu.

Drobný zádrhel: na oficiálním webu Clicks se v přehledu specifikací objevuje Android 17, zatímco FAQ uvádí start na Androidu 16 s podporou minimálně do Androidu 20. Která verze bude ve finálním balení, zatím není jasné.

Kliknutí vs. konkurence: kdo ještě staví QWERTY

Communicator není jediný QWERTY Android na trhu, ale je asi nejambicióznější. Srovnání s dalšími modely ukazuje, jak odlišné přístupy k fyzické klávesnici dnes existují:

Unihertz Titan 2 je těžší a větší, inspirovaný spíš BlackBerry Passport než klasickým Bold. F(x)tec Pro1 je pak úplně jiná kategorie: vysouvací klávesnice na boku, velký displej a výrazně starší platforma. Communicator je z trojice jediný, který blackberrovský portrétní formát přenáší do roku 2026 s moderním čipem a softwarem.

Vedle nich existuje ještě čínská Zinwa s retrofitovaným Q25 na Androidu 14. Fyzická klávesnice tedy v roce 2026 není mrtvá kategorie, je to úzký, ale živý segment.

Dostupnost v Česku a pro koho to dává smysl

Česká republika figuruje v oficiálním seznamu zemí, kam Clicks Communicator posílá. Distributor na českém trhu zatím oznámený není, takže jde o přímou objednávku ze zahraničí od výrobce. K ceně 499 dolarů (cca 10 600 Kč) je potřeba připočítat případné poštovné a celní poplatky. Výrobce nabízí i nižší zálohu 199 dolarů s doplatkem před expedicí.

Hardwarové rozložení klávesnice je dostupné v QWERTY, AZERTY, QWERTZ, korejské a arabské variantě. České rozložení z oficiálních materiálů výrobce nevyplývá. QWERTZ varianta je nejbližší, ale plná podpora české diakritiky přímo na fyzických klávesách potvrzená zatím není.

Komu Communicator dává smysl? Lidem, kteří z telefonu primárně píšou (e-maily, chaty, poznámky) a chtějí hmatovou odezvu bez ztráty poloviny displeje. Nostalgikům BlackBerry, kteří nechtějí obětovat moderní aplikace. A také uživatelům, jejichž pracovní postup stojí hlavně na textu a zkratkách. Naopak: kdo hledá velký displej na video, špičkový fotoaparát nebo nejlepší poměr výkonu k ceně, ten tady nenajde, co potřebuje.

Clicks Communicator je telefon, který si svou úzkou cílovou skupinu přizná, a právě proto funguje. V éře šestipalcových displejů optimalizovaných na nekonečné posouvání nabízí 4″ obrazovku a klávesnici, na kterou se dá skutečně psát. Není to pro každého. Ale pro ty správné ruce je to v roce 2026 nejzajímavější telefon, který nemá v názvu Samsung, Apple ani Google.

Masové legendy: milované, ale ne vždy drahé

Nokia 3310 je asi nejsilnější symbol celé éry. Podle oficiální prezentace Nokie z 1. čtvrtletí 2003 překročil počet prodaných kusů hranici 100 milionů. V Česku se v dubnu 2001 prodávala za 6 599 až 9 995 korun podle operátora. Dnes se běžné kusy pohybují v nižších stovkách až nižších tisících, záleží na funkčnosti, kosmetickém stavu a přítomnosti originální krabice s nabíječkou.

Sony Ericsson K700i patřil k velmi úspěšným modelům své doby. V červenci 2004 stál 12 000 korun, dnes se na Bazoši objevuje za 170 až 399 korun, na Aukru se funkční kus prodal za 200 korun. To je tvrdá konfrontace s realitou: ne každá legenda automaticky zdražila.

Siemens A50 a A60 byly v českém tisku popsány jako předvánoční hity levného segmentu. Jenže právě proto, že šlo o dostupný low-end, dnes jejich cena odpovídá. A60 se v aukci prodal za 120 korun. Vzpomínková hodnota? Obrovská. Finanční? Minimální.

Motorola RAZR V3 stojí někde uprostřed. Běžný zachovalý kus s balením se nabízí kolem 2 500 korun. Ale neotevřený RAZR V3i v originální krabici? Ten už je za 18 000 korun. Právě u tohoto modelu je nejlépe vidět, jak obrovský rozptyl dokáže vytvořit kompletnost a stav. Véčko s ikonickým cvaknutím a Bluetooth handsfree působilo prémiově už v roce 2004 a prémiově působí dodnes.

Bizarní experimenty, které dnes táhnou cenu nahoru

Zatímco masové bestsellery mají na trhu logicky velkou nabídku, experimentální modely Nokie z let 2003–2004 jsou vzácné už ze své podstaty. Vyráběly se v menších sériích, kupovala je úzká skupina nadšenců a většina z nich skončila v šuplíku dřív, než si vybudovala fanouškovskou základnu.

Nokia N-Gage, herní telefon ve tvaru taco shellu, měla při uvedení silný mediální hype. Nokia ve svých výsledcích za 3. čtvrtletí 2003 uvedla, že se v řadě prodejen vyprodala během prvního dne. Dnes se skončená aukce na Aukru uzavřela na 2 490 korunách, podobné nabídky se pohybují mezi 5 199 a 9 999 korunami.

Nokia 7600, kapkovitý 3G telefon, který se držel v dlani jako oblázek, se prodal za 3 430 korun. Nokia ji od začátku koncipovala jako radikální designový kus, ne jako přístroj pro masy.

A pak je tu Nokia 7280 z konce roku 2004. Telefon bez klávesnice, s posuvným designem a rotačním kolečkem. Nokia ho ve svých čtvrtletních výsledcích popisovala jako „unikátní posuvný design bez klávesnice“ a řadila ho do módní kolekce. Právě takové kusy dnes sběratelé hledají nejvíc, protože kombinují vzácnost, neobvyklost a příběh.

Vzorec je jasný: čím méně kusů se prodalo a čím divnější telefon byl, tím vyšší je dnes jeho sběratelská prémie.

Proč je máme pořád doma

Že lidé staré telefony hromadí, není jen pocit, je to statistika. Eurostat v červenci 2025 zveřejnil data, podle kterých si v roce 2024 starý mobilní telefon nebo smartphone ponechalo doma 51 % obyvatel EU. V Česku je situace podle průzkumu Remobilu a Ipsosu ještě výraznější: průměrná česká domácnost uchovává více než dva nepoužívané mobily.

Důvody jsou trojí:

• Záloha – „co kdyby se mi rozbil ten nový.“
• Nostalgie – „to byl můj první telefon“.
• Spekulace – „jednou to bude mít cenu.“

Třetí důvod je přitom nejzrádnější. Lidé hodnotu starých telefonů často nadhodnocují. Běžný nekompletní kus bez krabice a s nefunkční baterií má bazarovou hodnotu v desítkách, maximálně stovkách korun. Skutečnou sběratelskou cenu drží jen zlomek přístrojů.

Fungují vůbec ještě?

Překvapivě ano, alespoň pro základní účely. Všichni tři čeští operátoři stále provozují 2G sítě. T-Mobile na mapě pokrytí uvádí GSM signál pro 99,98 % populace, Vodafone ve svých podmínkách počítá s technologiemi EDGE a O2 v aktuálním ceníku stále zmiňuje GPRS a EDGE.

Starý tlačítkáč z éry 2000–2004 tedy v Česku zavolá a pošle SMS. Na data ale zapomeňte, rychlost 2G se pohybuje kolem 0,2 Mb/s, což je v roce 2026 prakticky nepoužitelné. Nicméně jako záložní telefon na chatu nebo festival svou roli plní, pokud má funkční baterii a odblokovaný zámek SIM.

Jak poznat, jestli v šuplíku leží poklad

Než telefon vyhodíte nebo darujete do sběrného kontejneru, projděte si pět bodů:

• Model a varianta – N-Gage, 7600 nebo 7280 jsou v jiné cenové lize než A60 nebo běžná 3310.
• Funkčnost – zapne se? Nabíjí se? Funguje displej?
• Příslušenství – originální krabice, nabíječka, manuál a sluchátka mohou výrazně zvýšit cenu.
• Kosmetický stav – bez škrábanců a s čistým displejem.
• Vzácnost – čím méně kusů se na trhu objevuje, tím vyšší prémie.

Pro prodej sběratelských kusů dává největší smysl Aukro, kde aukční formát dokáže vytěžit zájem více zájemců najednou. Pro rychlý lokální prodej běžnějších modelů poslouží Bazoš. Zásadní rada: vždy porovnávejte skutečně prodané kusy, ne jen přání prodejců v aktivních inzerátech.

V zásuvce vašeho nočního stolku možná leží Siemens za stovku, nebo Nokia za několik tisíc. Rozdíl mezi nimi není v nostalgii, tu mají obě. Je v tom, jak moc je svět chtěl tehdy a jak málo jich zbylo teď.

Tři věci, ve kterých kabel vyhrává

Proč vůbec sahat po technologii, kterou svět před pár lety odepsal? Odpověď stojí na třech pilířích.

• Zvuk bez komprese. Apple ve své dokumentaci k iOS 26 uvádí, že Bluetooth spojení u AirPods není bezztrátové. Kabelové připojení přes USB-C přitom bezztrátovou cestu umožňuje až do 24 bit / 48 kHz, s externím DAC i vyšší parametry. Pro každého, kdo si platí streamovací službu s Hi-Res katalogem, může jít o zásadní rozdíl.
• Nulová starost s baterií. AirPods Pro 3 vydrží „až 8 hodin“. Pak je třeba je nabít, najít pouzdro a počkat. Kabelová sluchátka fungují, dokud je zapojíte. Žádné nabíjení, žádné párování, žádné hledání pouzdra v batohu.
• Cena, která nechává bezdrát daleko za sebou. Apple EarPods s USB-C konektorem stojí v českém Apple Storu 590 Kč. AirPods Pro 3 vyjdou na 6 490 Kč. Jedenáctkrát víc. Samsung AKG s USB-C seženete v Datartu za 339 Kč, JBL Tune 310 USB-C na Alze za 519 Kč.

Z přehlídkových mol do metra

Kdyby šlo jen o čísla v tabulce, nikdo by o tom nepsal. Jenže kabel se v roce 2026 stal módním signálem. Vogue France popsal návrat kabelových sluchátek jako součást širší estetiky přelomu tisíciletí už v lednu, kdy se bílé kabely objevily na přehlídce značky AMI během pařížského Fashion Weeku. O několik týdnů později americký Vogue zachytil rapperku 070 Shake na přehlídce Dior Fall 2026 s kabelovými sluchátky kolem krku přímo na akci.

Nejde přitom o staré kusy vytažené ze šuplíku. Prodávají se současné modely s USB-C konektorem, které fungují s aktuálními telefony. iPhone 17 Pro má USB-C, stejně jako většina nových androidů. Klasický 3,5mm jack sice z telefonů zmizel, ale kabel se vrátil jinou cestou a pro ty, kdo ho přece jen potřebují, Apple dál nabízí USB-C adaptér.

Česko: zatím tiše, ale kabel přibývá

Masovou vlnu kabelových sluchátek v českých ulicích zatím nikdo systematicky nezmapoval. Podle informací, které shromáždil CzechCrunch od českých retailerů, Datart hlásí zhruba pětiprocentní meziroční růst prodejů drátových sluchátek v prvních měsících roku 2026. Smarty naopak říká, že se u nich tento trend zatím výrazně neprojevil. Heureka v kategorii kabelových sluchátek eviduje přes 3 400 nabídek a téměř 2 800 položek skladem. Kabel v Česku rozhodně není okrajová záležitost, spíš se teprve znovu dostává do pozornosti.

Bluetooth neumírá, ale kabel je chytrý doplněk

Bylo by nepoctivé tvrdit, že bezdrát končí. Bluetooth SIG dál vyvíjí standard LE Audio s kodekem LC3, který nabízí nižší latenci a lepší kvalitu při menším objemu dat. Microsoft ho už integroval do Windows 11. AirPods Pro 3 přinášejí aktivní potlačení hluku, zdravotní funkce a mobilní komfort, který kabel nikdy nenabídne.

Podle nás ale právě proto dává smysl přistupovat ke kabelu jako k levnému druhému páru. Za 339 až 590 korun si člověk pořídí sluchátka na práci, domácí poslech nebo hovory, která nepotřebují nabíjet a mohou nabídnout kvalitní přenos zvuku bez bezdrátové komprese. Není to náhrada za bezdrát. Je to pojistka pro chvíle, kdy bezdrát nestačí, a impulzní nákup, který nebolí.

Léto 2026 je ideální moment to vyzkoušet. Kabel je znovu relevantní, stojí pár stovek a nejhorší, co se může stát, je, že zůstane v kapse jako záloha.