Města, která spolklo moře

Tři lokality z výstupů projektu zaujmou především tím, že z původních měst dnes na povrchu téměř nic nezůstalo. Dunwich na pobřeží hrabství Suffolk patřil ve středověku k nejvýznamnějším anglickým přístavům. Série bouří od 13. století a neustálá eroze pobřeží způsobily, že velká část města postupně zmizela pod hladinou Severního moře. Dnes na jeho místě stojí malá vesnice a v moři se nacházejí pozůstatky někdejší zástavby.

Podobný osud potkal Old Winchelsea na jihu Anglie. Velká bouře v roce 1287 město těžce poškodila a přiměla jeho obyvatele přesunout se na nové místo. Ravenspurn na výběžku Spurn Head v hrabství Yorkshire zase postupně zanikl v důsledku pobřežní eroze a proměn samotného výběžku. Z původního sídla se nedochovaly žádné výrazné nadzemní pozůstatky.

O těchto místech historici samozřejmě věděli. Dunwich má vlastní rozsáhlou historiografii a Old Winchelsea eviduje také Historic England. Novinkou je něco jiného: jejich obchodní historie se nyní poprvé stala součástí jedné celostátní datové mapy, která je propojuje s tisíci dalších lokalit. Projekt zároveň zviditelnil i přístavy, jako jsou Brightlingsea nebo St Osyth. Ty sice fyzicky přežily, ale postupně ztratily svůj někdejší obchodní význam a z širšího příběhu britského námořního obchodu se téměř vytratily.

Jak AI četla rukopisy staré pět set let

Technologie použitá v projektu se označuje zkratkou HTR (Handwritten Text Recognition), tedy rozpoznávání ručně psaného textu. Dodavatel řešení, společnost Osiris, vyvinul vícejazyčné modely, které se učily rozpoznávat konkrétní typy rukopisů jednotlivých úředníků. Přesnost přepisu podle projektu přesáhla 90 procent. Z více než 70 000 zpracovaných stran se podařilo získat 43 milionů slov a přes milion strukturovaných záznamů o plavbách, lodích, zboží a trasách.

Čísla jsou působivá, mají ale jedno důležité omezení. Databáze Maritime Britain transparentně rozlišuje mezi záznamy vytvořenými výzkumníky a těmi, které vygenerovala umělá inteligence. U každého záznamu vytvořeného AI je třeba počítat s tím, že nemusí jít o zcela přesný přepis originálu. Craig Lambert sám zdůrazňuje, že výsledky stále vyžadovaly rozsáhlou ruční kontrolu. Umělá inteligence tedy historiky nenahradila. Poskytla jim ale nástroj, díky kterému mohli práci, jež by jinak zabrala roky, zvládnout během několika měsíců.

Británie nebyla jen Londýn a kolonie

Nejzajímavější zjištění projektu se netýká zaniklých měst, ale celkového obrazu britského námořního obchodu. Data ukazují, že v letech 1696–1697 připadalo přibližně 80 procent zaznamenané hodnoty anglického zámořského obchodu na Evropu. Deset z patnácti nejvýznamnějších zemí podle počtu napojených námořních lokalit se nacházelo právě v Evropě. Většinu zaznamenaných plaveb navíc tvořila pobřežní doprava, tedy kratší trasy podél anglického, skotského a velšského pobřeží.

Lambert v dubnu 2026 shrnul výsledky projektu v přednášce nazvané „Od lodí k systémům“. Britská námořní historie podle něj není jen příběhem Londýna nebo koloniální expanze. Šlo o hustou síť malých a středně velkých přístavů, regionálních obchodních vazeb a kratších námořních tras, které společně tvořily důležitou součást ekonomiky. Bez zpracování tak rozsáhlého souboru dokumentů najednou by tento obraz zůstal rozptýlený v dílčích studiích jednotlivých přístavů.

Co to znamená pro české archivy

Rukopisná sbírka Národní knihovny ČR čítá přes 15 000 knihovních jednotek. Manuscriptorium, mezinárodní digitální knihovna historických dokumentů provozovaná z Prahy, na konci roku 2025 uvádělo 176 000 digitálních kopií z více než 220 institucí ve 29 zemích. Pro staročeské rukopisy už navíc existuje veřejně dostupný model HTR na platformě Transkribus, jehož chybovost se pohybuje kolem šesti procent. Technologické předpoklady pro podobný projekt tedy existují i ve střední Evropě.

Konkrétní český projekt, který by se pokoušel na základě starých obchodních nebo městských knih rekonstruovat zaniklé trasy a lokality v rozsahu srovnatelném s projektem Maritime Britain, se nám ale zatím nepodařilo dohledat. Digitální fondy i potřebné nástroje existují. Zásadní překážkou tak mohou být především finance, koordinace a dlouhodobá výzkumná ambice. Lambert navíc v červnu 2026 získal na navazující projekt prestižní grant ERC Advanced Grant ve výši přibližně 74 milionů korun.

Sto tisíc stran přístavních knih neodhalilo města, o kterých by historici dosud nevěděli. Pomohlo ale odhalit celý obchodní systém, který se v jednotlivých dokumentech skrýval a který nebylo možné snadno pochopit při studiu jedné stránky nebo jedné lokality. K jeho rekonstrukci bylo potřeba zpracovat rozsáhlý archiv jako celek – a následně položit správné otázky.