Jak proměnili firemní nástroj v odposlech

Systém, který útočníci zneužili k odposlechu, není žádný špionážní software. Jde o takzvaná content compliance pravidla, běžnou administrátorskou funkci v podnikových e-mailových systémech, jako je Google Workspace. Slouží typicky k tomu, aby organizace mohla automaticky kontrolovat obsah zpráv, filtrovat citlivé informace nebo směrovat poštu podle interních politik.

UNC6508 tuto funkci obrátila proti jejím uživatelům. Útočníci vytvořili pravidlo pojmenované „Patroit“, s překlepem, který se stal jedním z identifikačních znaků kampaně. Pravidlo obsahovalo sadu regulárních výrazů, které hlídaly klíčová slova, e-mailové adresy a vzory v předmětu i těle přijatých a odeslaných zpráv. Každý e-mail, který odpovídal některému z filtrů, se tiše přeposlal ve skryté kopii na gmailový účet BebitaBarefoot774@gmail.com ovládaný útočníky. Google tento účet po odhalení zablokoval.

Podle dalšího materiálu GTIG pravidlo pracovalo s přibližně 150 definovanými výrazy. Zhruba třetina z nich mířila na vojenské systémy a obranné kontraktory, výrazně zastoupené byly bezpilotní systémy a protidronová obrana. Další výrazy pokrývaly umělou inteligenci, kyberofenzivní operace, indo-pacifickou strategii, ale i medicínský výzkum včetně konkrétních patogenů, jako je virus Chikungunya. Cíle odpovídají známým strategickým prioritám Pekingu.

Malware, který přežil i aktualizaci systému

Vstupní bod útoku Google nedokázal s jistotou potvrdit. Útočníci ale zřejmě využili veřejně dostupné a zastaralé verze REDCap, platformy, kterou podle oficiálního webu project-redcap.org používá přes 8 400 partnerských institucí ve 166 zemích. Analýza společnosti Censys z června 2026 ukázala, že z více než 8 500 viditelných instancí běželo pouhých 1,18 % na nejnovější verzi. Zbytek představoval potenciální terč.

INFINITERED je malware na míru napsaný v PHP přímo pro prostředí REDCap. Trojanizoval legitimní soubory zodpovědné za upgrade, autentizaci a hooky aplikace. Díky tomu přežil i aktualizace systému, při každém upgradu se znovu zapsal do nových souborů. Ukradené přihlašovací údaje neukládal do podezřelého souboru, ale do legitimní databázové tabulky redcap_sessions, kde splynuly s běžnými záznamy. Backdoor se aktivoval jen tehdy, když přijal požadavek se speciální cookie REDCAP-TOKEN a správným ověřovacím řetězcem. Jinak se tvářil jako neexistující.

Útočníci navíc maskovali svůj provoz přes kompromitované domácí routery, rezidenční proxy servery a VPS s americkými IP adresami. Jeden z identifikovaných přístupových bodů vedl přes kompromitovaný router ASUS s IP adresou 23.169.65.49. Pro oběť tak komunikace vypadala jako běžný americký provoz.

Proč nikdo nic neviděl přes rok

Kombinace maskovacích prvků vysvětluje, jak mohla operace běžet tak dlouho bez povšimnutí. Malware se skrýval v souborech, které administrátoři považovali za součást systému. Exfiltrace e-mailů probíhala přes legitimní administrátorskou funkci, ne přes novou podezřelou binárku. A přihlašovací údaje, které útočníci nasbírali z REDCap serverů, se překrývaly s přístupovými údaji pro jiné systémy, včetně administrátorských účtů podnikové pošty.

Podle GTIG auditní logy v Google Workspace existují a změny v content compliance pravidlech se do nich zapisují. Problém je, že organizace je musí aktivně monitorovat, nastavit na ně upozornění a sdílet je se svým bezpečnostním týmem. Pokud to nedělají, pravidlo „Patroit“ vypadá v administrátorské konzoli jako kterékoli jiné interní nastavení.

U čínských státem podporovaných skupin přitom nejde o výjimku. Mandiant u skupiny UNC5221 s backdoorem BRICKSTORM zdokumentoval průměrnou dobu přítomnosti v síti 393 dní. Skupina UNC3886 operovala s více vrstvami persistence v hypervizorech a síťových zařízeních od konce roku 2021. Trpělivost je u těchto aktérů metoda, ne anomálie.

České instituce nejsou mimo hru

REDCap není jen americká záležitost. V Česku platformu prokazatelně provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prostřednictvím svého výzkumného centra FNUSA-ICRC, kde běží projekty napojené na síť klinických studií CZECRIN. Na Masarykově univerzitě je veřejně dohledatelná akademická práce o audit trail review v REDCap a registrace na vědecké akce probíhají přes formuláře na doméně redcap.fnusa.cz.

Zda jsou tyto české instance vystavené stejným způsobem jako severoamerické servery, veřejně nevíme. Stejně tak není jasné, jestli provozují aktuální verze a jak mají nastavenou síťovou segmentaci. NÚKIB ve své zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2023 uvádí zvýšenou aktivitu aktérů spojených s Čínou a zmiňuje i vysoce pravděpodobný čínský průnik do sítě strategické instituce v ČR. Specifické veřejné varování k UNC6508 a REDCap se ale v dostupných materiálech NÚKIB nepodařilo dohledat.

Co dělat hned teď

Google doporučuje organizacím provozujícím REDCap okamžitý kontrolní seznam: nasadit dvoufaktorové ověření odolné vůči phishingu pro administrátorské účty, aktualizovat REDCap na nejnovější verzi, odstranit staré paralelní instalace a spustit na serverech YARA pravidlo G_Backdoor_INFINITERED_1. Správci by měli hledat soubor help.php, porovnat SHA256 hashe klíčových komponent s publikovanými IOC a v auditních logách Workspace pátrat po neoprávněných změnách content compliance pravidel, konkrétně po pravidlu „Patroit“ a přeposílání na zmíněný Gmail.

Na síťové úrovni je třeba hledat cookie REDCAP-TOKEN, specifický identifikační řetězec ej671a16i7fd8202nu6ltfg5p6x7u a komunikaci s IP 23.169.65.49. Hotová detekční pravidla pro Google SecOps zveřejnil na komunitním fóru Google Cloud bezpečnostní analytik David Nehoda den po publikaci hlavního reportu.

Tahle operace ukazuje nepříjemnou pravdu: i po záplatování vstupního bodu může kompromitace přežít měsíce, pokud organizace recykluje hesla mezi systémy a nekontroluje, kdo a kdy změnil pravidla v administrátorské konzoli pošty. Nejnebezpečnější backdoor není ten, který se tváří jako cizí kód, je to ten, který vypadá jako běžná firemní konfigurace.

Když se modrá tečka objevila a na kterých telefonech ji najdete

Časová osa je trochu zamotaná. Na telefonech Pixel se modrý indikátor polohy objevil už v rámci aktualizace Android 16 QPR3, kterou Google začal na Pixely distribuovat v březnu 2026. Oficiálně ho ale Google popisuje až v materiálech pro Android 17 z 26. března 2026. Prakticky to znamená jediné: majitelé Pixelů už funkci mají, ostatní si počkají na aktualizaci od svého výrobce.

A právě tady nastává zásadní rozdíl. Samsung i Xiaomi používají vlastní nadstavby s odlišným vzhledem i chováním indikátorů soukromí. Samsung nabízí Privacy Dashboard s historií přístupů k poloze za posledních 24 hodin, u některých modelů Galaxy dokonce za 7 dní. Xiaomi zase dlouhodobě staví na vlastních režimech oprávnění, například „Povolit jen při používání“ nebo „Povolit jen pro aktuální operaci“. Modrou tapnutelnou tečku v identické podobě jako Pixel ale ani jeden z výrobců ve své veřejné dokumentaci nepopisuje. Princip ochrany je podobný, provedení se liší.

Co se stane po klepnutí a proč je to důležité

Klepnutí na modrou pilulku otevře dialog „Recent app use“, tedy seznam aplikací, které nedávno přistupovaly k poloze. U každé z nich je zkratka do správy oprávnění. Celý proces zabere pár sekund.

Důležitější je ale to, co potřebujete vědět. Indikátor se totiž zobrazuje i při přístupu systémových služeb a aplikací, nejen u běžných nesystémových aplikací. Pokud se modrá tečka rozsvítí ve chvíli, kdy nepoužíváte mapy ani navigaci, stojí za to zkontrolovat, která aplikace nebo služba si polohu vzala. Google uvádí, že přístup k poloze přes knihovnu nebo reklamní SDK zabudované uvnitř aplikace se připisuje aplikaci samotné. Jinými slovy, i když vy sami v aplikaci nic s polohou neděláte, její přibalený kód může k poloze přistupovat.

Na starších Androidech (verze 12 a novější) existuje alespoň Privacy Dashboard s časově omezeným přehledem přístupů k poloze, kameře a mikrofonu. Nový indikátor ale přidává zásadní věc: okamžitou viditelnost přímo ve stavové liště, bez toho, abyste museli cokoli otevírat.

Kdy je „Povolit vždy“ varovným signálem

Každá aplikace v Androidu žádá o oprávnění k poloze v několika režimech: nikdy, jen při používání nebo vždy. Problém nastává u třetí možnosti. Google sám ve svých pravidlech pro přístup k poloze na pozadí uvádí, že některé funkce tento přístup nepotřebují, například doporučování lidí poblíž, lokální personalizace obsahu, sledování zásilky nebo navigace pouze při otevřené aplikaci. Pokud taková aplikace přesto vyžaduje režim „Povolit vždy“, je to důvod k prověření.

Druhý varovný signál najdete v datových štítcích aplikací na Google Play. Pokud aplikace deklaruje sdílení polohy s třetími stranami pro reklamu nebo analytiku, víte, že vaše údaje o poloze mohou být předávány dál. Od Androidu 14 se navíc některé informace o využívání polohy zobrazují přímo v dialogu při udělování oprávnění.

Praktický postup odebrání oprávnění je jednoduchý:

• Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací k poloze → vybrat aplikaci → změnit na požadovaný režim
• Alternativně: podržet ikonu aplikace → Informace o aplikaci → Oprávnění → Poloha

Jak si ověřit, co aplikace skutečně dělá

Pro dokonalejší kontrolu existuje dostupná aplikace Exodus Privacy přes F-Droid. Zobrazí trackery a oprávnění deklarovaná v nainstalovaných aplikacích, včetně toho, zda aplikace obsahuje oprávnění ACCESS_BACKGROUND_LOCATION. Důležitá poznámka: Exodus provádí statickou analýzu kódu podle signatur známých trackerů. Nalezení signatury není automaticky důkazem, že tracker skutečně běží. Je to ale užitečný doplněk k vlastnímu úsudku.

Kombinace tří signálů (modrá tečka u aplikace bez zjevného důvodu, požadavek na trvalý přístup k poloze a větší počet trackerů v reportu Exodus) už podle nás ospravedlňuje smazání nebo náhradu aplikace.

Srovnání s iPhonem: jiný přístup, stejný cíl

iPhone pro polohu používá ikonu šipky v horní liště, ne barevnou tečku. Oranžová a zelená tečka v iOS patří mikrofonu a kameře. Novinka Androidu jde o krok dál: kromě vizuálního upozornění nabízí po klepnutí přímo výpis aplikací s nedávným přístupem a rychlou správu oprávnění. V tomto ohledu je nový indikátor Androidu praktičtější.

Android navíc umí uživatele upozornit, že aplikace s přístupem k poloze nově deklaruje sdílení dat s třetími stranami nebo změnila účel využití údajů, například pro reklamu. Tahle funkce běží na pozadí a většina uživatelů o ní neví. Vyplatí se jí věnovat pozornost, je to pojistka, která pracuje i ve chvíli, kdy se na modrou tečku zrovna nedíváte.

Jak to funguje: od čelního skla k pokutě

Nejlépe zdokumentovaný postup nabízí nizozemský vládní registr algoritmů, kde je MONOcam vedena jako aktivní systém od července 2021. Kamera nejprve zachytí registrační značku, identifikuje typ vozidla a vyhledá příslušné čelní sklo. Pak analyzuje výhradně řidičovu stranu, hledá ruce, mobilní elektronická zařízení a držáky telefonu. Pokud vidí ruku s mobilem mimo držák, označí snímek jako podezření na přestupek.

Klíčový detail: AI nikde v Evropě nerozhoduje sama. Ve všech ověřených systémech stojí mezi algoritmem a sankcí člověk. MONOcam ukládá podezřelé případy k lidskému posouzení, v Plymouthu policista přezkoumává snímky před zahájením řízení, ve Skotsku probíhá denní validace. Pokud pracovník případ zamítne, snímky se okamžitě mažou.

U detekce nepřipoutaných pásů je technický popis skoupější. Britský proces v Plymouthu pracuje se dvěma kamerami (čelní a horní záběr), které zachycují řidiče i spolujezdce. Skotský průzkum mluví o „AI screeningu na nedodržování povinnosti připoutat se“. Přesný obrazový znak, který model sleduje, ale otevřené zdroje nepopisují.

Kde přesně systémy běží a proč o nich nevíte

Tvrzení „ani o tom nevíte“ neznamená, že by kamery byly všude tajné. Realita je pestřejší:

• Nizozemsko – MONOcam v ostrém provozu od 2021, pokuta přichází poštou domů.
• Německo – policie v Mohuči uvádí, že před měřicími místy na A60/A61 stojí informační značky. Sankce: 100 eur a jeden bod.
• Skotsko – šestiměsíční průzkum na 12 lokalitách, jednotky mají být viditelné, ale přesné lokace nejsou veřejné. Zatím jde o sběr dat, ne o ostré pokuty.
• Plymouth, Anglie – trial systému Jenoptik, po lidském potvrzení může následovat oznámení o zahájení přestupkového řízení.
• Polsko – síť CANARD roste o 70 nových zařízení TraffiStar SR390 se žlutými skříněmi a předchozím značením. Jenže polský zákon (čl. 129g Prawo o ruchu drogowym) svěřuje automatický postih výhradně rychlosti a průjezdu na červenou. Na telefon a pásy tato zařízení v sankčním režimu nasazena nejsou.

„Ani nevíte“ tedy spíš znamená, že řidič často nezná přesné rozmístění a účel zařízení, ne že by šlo o tajné špionážní kamery.

Austrálie jako varování: co se stane, když se systém naplno rozjede

Nejsilnější data o účinnosti přicházejí z australského Nového Jižního Walesu. Během pilotního provozu v roce 2019 kamery zachytily telefon v ruce u jednoho z 82 řidičů. O tři roky později, v období od července 2022 do června 2023, to byl už jen jeden z 649, tedy pokles míry zachycení přestupků přibližně o 87 %. Nerelevantní snímky se tam mají mazat nejčastěji do hodiny, nejpozději do 72 hodin.

Evropské země takto silná srovnávací čísla zatím nepublikují. Skotsko sbírá data, Plymouth je v testovacím režimu, Nizozemsko a Německo zveřejňují spíše popis fungování než statistický efekt. Podle nás je ale australský příklad nejlepším argumentem pro to, že tyto systémy skutečně mění chování řidičů, a zároveň nejlepším důvodem, proč se o nich vede debata o soukromí.

Co Česko: stát už čte SPZ, AI na telefonu chybí

Česká policie už dnes provozuje systém CAKV se stovkami kamer pro automatické rozpoznávání registračních značek; fotky vozidel drží až šest měsíců, metadata rok. Při akcích proti nepozornosti za volantem nasazuje civilní vozy s kamerami, drony a statické kamery na nadjezdech. Kolínská policie v říjnu 2025 zdokumentovala telefon v ruce řidiče palubní kamerou a věc postoupila do správního řízení.

Oficiální český pilot ani zakázku na AI systém typu MONOcam jsme v otevřených zdrojích nedohledali. Technicky by zavedení nebylo překvapivé, infrastruktura ANPR existuje, zkušenosti s kamerovým dohledem také. Chybí ale veřejně oznámený projekt a jasný procesní rámec. Ministerská metodika k objektivní odpovědnosti provozovatele počítá s „automatizovaným technickým zařízením bez obsluhy“, ale model „AI předvybere, člověk potvrdí“ by v českých podmínkách pravděpodobně vyžadoval explicitnější právní oporu.

Skutečný přelom není AI, ale plošná vymahatelnost

Hlavní spor už dávno není o tom, jestli to technika zvládne. Zvládne. Přelomové je něco jiného: přestupek, který dřív závisel na tom, jestli kolem zrovna projede hlídka, se mění v plošně a opakovaně vymahatelné pravidlo. Telefon v ruce přestává být „loterie, jestli mě chytí“ a stává se rizikem s předvídatelným postihem.

Zároveň ale platí, že kamera nahlížející do kabiny je kvalitativně jiný zásah než čtení SPZ. Evropské státy to řeší pojistkami: okamžité odstranění nerelevantních snímků, kontrola krátké retenční lhůty, lidská kontrola před sankcí. Otázka zní, jak dlouho tyto pojistky vydrží, až se ukáže, že stejná kamera by mohla hlídat i další věci.

Technologie je připravená. Legislativa ji v některých zemích dohání, v jiných brzdí. V Česku zatím brzdí. Ale kdo sleduje tempo, jakým se MONOcam rozšířila z Nizozemska do Německa za čtyři roky, ten ví, že otázka nezní jestli, ale kdy.

Co přesně modrá tečka znamená a jak ji odlišit od ostatních

Android používá ve stavové liště tři barevné indikátory a každý signalizuje jiný typ přístupu:

Zelený indikátor pro kameru a mikrofon Android nabízel už dříve. Modrá tečka pro lokaci je novinka Androidu 17 a rozšiřuje stejný princip transparentnosti na oblast, ve které měli uživatelé historicky nejmenší přehled. iPhone přitom podobný systém pro kameru a mikrofon nabízí od iOS 14, ale samostatný indikátor pro polohu v reálném čase nemá ani dnes. V tomto směru Android poprvé předbíhá.

Jak za pět sekund zjistit, která aplikace čte vaši polohu

Když modrou tečku uvidíte, stačí tři kroky:

1. Stáhněte horní lištu – přejeďte prstem dolů z horního okraje displeje.
2. Klepněte na indikátor polohy – otevře se dialog s názvem aplikace, která lokalizaci právě používá nebo ji použila nedávno.
3. Zkontrolujte, jestli to dává smysl – navigace v Mapách ano, kalkulačka rozhodně ne.

Pro delší historii přístupů otevřete Nastavení → Soukromí → Přehled soukromí. Tam uvidíte, které aplikace sahaly na polohu, mikrofon i kameru za posledních 24 hodin. Pokud vám některá aplikace přijde podezřelá, cestu k nápravě najdete v Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací. U každé aplikace můžete zvolit „Povolit vždy“, „Pouze při používání“, „Pokaždé se zeptat“ nebo „Nepovolovat“. Zvláště důležité je zkontrolovat, zda nemáte zbytečně nastavenou volbu „Povolit vždy“, kterou většina aplikací reálně nepotřebuje.

Kdo většinou sahá na vaši polohu

Ne každý přístup k lokaci je podezřelý. Google Maps při navigaci nebo sdílení polohy, aplikace Find Hub pro hledání ztraceného telefonu, časová osa nebo vyhledávání podle místa, to všechno jsou legitimní důvody. Modrá tečka vám ale umožní odhalit i ty ostatní. Třeba aplikaci na svítilnu, která z nepochopitelného důvodu čte GPS souřadnice. Nebo sociální síť, která si právě načítá polohu, přestože jste ji otevřeli naposledy před hodinou.

Google navíc od konce října 2026 plánuje přísnější vymáhání pravidel pro aplikace cílené na Android 17. Ty budou muset pro jednorázové sdílení přesné polohy používat takzvané tlačítko polohy, místo aby si automaticky žádaly trvalý přístup. Modrá tečka a přísnější pravidla pro používání polohy jsou dvě strany stejné mince.

Na kterých telefonech v Česku to už funguje

Android 17 je od 16. června dostupný na podporovaných Pixelech, od řady Pixel 6 až po nejnovější Pixel 10 Pro Fold. V českém Google Store se aktuálně prodávají modely Pixel 9, 9a, 10, 10a a 10 Pro/Pro XL. Pokud máte jiný Android, záleží na výrobci. Google uvádí beta kanály Androidu 17 u značek HONOR, OnePlus, OPPO, Xiaomi, realme, vivo, Lenovo, iQOO a Sharp. Samsung na tomto seznamu zatím chybí. Přesné termíny stabilních aktualizací pro český trh Google nesjednocuje, protože je nechává na jednotlivých výrobcích.

Modrá tečka není důvod k panice. Je to nástroj, který vám dává kontrolu zpět. Stačí si zvyknout na jeden pohyb: stáhnout lištu a klepnout. Pět sekund, které vám řeknou víc o vašem soukromí než tucet bezpečnostních článků.

Co přesně televize sbírá a jak to funguje

ACR neodesílá celý obraz jako videozáznam. Funguje spíš jako Shazam pro video: v pravidelných intervalech vytvoří digitální otisk toho, co běží na obrazovce, a porovná ho s databází známého obsahu. Pokud najde shodu, zaznamená, co se přehrává, kdy, jak dlouho a na jakém zařízení.

Nezávislý technický test RTINGS z července 2026 zachytil ACR provoz na LG G5 v celé řadě situací: na domovské obrazovce, v Netflixu, na YouTube, v Plexu, při přehrávání z USB i přes HDMI z PlayStationu 5 a notebooku. Samsung Ads ve své dokumentaci popisuje, že ACR pokrývá lineární televizi, reklamy, videohry i VOD obsah a dokáže rozpoznat také HDMI připojení. Sony prostřednictvím partnera Samba TV využívá rozpoznávání obsahu z interního tuneru i externích HDMI zařízení. Roku zase sleduje pořady, hry, reklamy a kanály včetně údajů o čase a délce sledování.

Domácí video nebo osobní obsah, který v katalogu není, televize typicky nespáruje. Pirátská kopie známého filmu ale rozpoznatelná být může, pokud má podobný obrazový otisk jako katalogizovaný originál.

Proč se to vypíná tak komplikovaně

Problém není v tom, že by vypínač neexistoval. Problém je, že se jmenuje pokaždé jinak a bývá ukrytý v širších souhlasech. RTINGS zmapoval názvy napříč značkami:

• Samsung – „Služby pro prohlížení informací“
• LG – „Smlouva o prohlížení informací“
• Sony – „Interaktivní televize Samba“
• Roku – „Smart TV Experience“

Na Samsungu, Sony i LG po vypnutí příslušné volby identifikovatelný ACR provoz skutečně ustal nebo se výrazně změnil. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že tím nekončí všechno. RTINGS zjistil, že například datové toky Netflixu na Samsungu běžely dál i po vypnutí samsungovského ACR, protože streamovací aplikace si sbírají vlastní data nezávisle na televizní platformě. Roku ve svých podmínkách uvádí, že data nasbíraná v době, kdy bylo ACR zapnuté, mohou zůstat uchována i po jeho pozdějším vypnutí.

Texaský generální prokurátor v prosinci 2025 zažaloval pět velkých výrobců (Sony, Samsung, LG, Hisense a TCL) právě kvůli nejasným a zavádějícím souhlasům s ACR. V únoru 2026 dosáhl dohody se Samsungem a v květnu 2026 s LG. Obě dohody požadují výslovný souhlas před zahájením sběru dat. Regulatorní tlak tedy už dnes mění pravidla hry, ale na většinu televizí v obývácích to zatím nemá přímý dopad.

Televize jako reklamní platforma: obchodní model za vším

ACR není náhodná technická vlastnost. Je to páteř monetizačního modelu, na kterém výrobci chytrých televizí stavějí rostoucí část svých příjmů. Samsung Ads popisuje data ACR jako základ pro tvorbu reklamních publik a segmentací diváků. LG Ad Solutions prezentuje svou technologii ACR jako nástroj pro cílení, aktivaci a měření kampaní a v roce 2022 ji rozšířila do 27 zemí. Roku sdílí data s třetími stranami pro měření a odvozování segmentů typu „sportovní fanoušci“ nebo „milovníci reality show“.

Primární využití je tedy reklama a profilace domácnosti, nikoli to, že by někdo manuálně sledoval vaši obrazovku. Riziko ale spočívá v široké kombinaci dat: ACR spojuje to, co běží na televizi, s IP adresou, identifikátorem zařízení a dalšími reklamními profily. Výsledkem může být nezvykle detailní obraz mediální konzumace celé domácnosti.

Co s tím může udělat běžný uživatel

Konkrétní kroky podle značek:

• Sony BRAVIA se Sambou – Předvolby systému → Interaktivní TV Samba → Zakázat; případně Soukromí → Resetovat reklamní ID zařízení. Výmaz historie přes privacy@samba.tv.
• Roku – Nastavení → Soukromí → Smart TV Experience → vypnout Automatické rozpoznávání obsahu (ACR) a případně i Zveřejnění sledování obsahu.
• Samsung – hledat „Zobrazení informačních služeb“ v Nastavení/Soukromí; Samsung potvrzuje, že odhlášení lze provést kdykoli, ale přesná cesta se liší podle modelu.
• LG – hledat „Dohoda o prohlížení“ v nastavení; univerzální platný návod pro všechny modely webOS 2025–2026 se nám nepodařilo dohledat.

Vypnutí ACR je první krok, ale ne poslední. Streamovací aplikace i operační systém televize odesílají vlastní telemetrii nezávisle. Nejspolehlivější řešení je odpojit televizi od internetu a chytré funkce přesunout na externí zařízení (Apple TV, Chromecast nebo jiný box). Tím se ale důvěra pouze přesouvá od výrobce televize na výrobce boxu. Pokročilejší uživatelé mohou nasadit DNS filtr typu Pi-hole, který blokuje sledovací domény na úrovni sítě, ale RTINGS upozorňuje, že ACR provoz bývá někdy promíchaný s legitimní komunikací a jeho blokace může rozbít i funkce, které chcete zachovat.

V rámci EU lze využít GDPR, tedy právo na přístup, námitku i výmaz dat. Samsung pro EHP odkazuje na svou stránku podpory ochrany osobních údajů a evropské pověřence, LG uvádí kontakt dpo-eu@lge.com. Praktická rada: otevřete si v televizi sekci s oznámením o ochraně soukromí a opište si přesný název správce dat, kterému budete žádost adresovat.

Chytrá televize v roce 2026 není jen obrazovka. Je to reklamní platforma, která si za nižší finanční cenu bere vaši pozornost a data o tom, co na ní běží. Jediný způsob, jak si být jistý, že neodesílá nic, je nepustit ji na internet.

Proč Google přidal tečku právě teď

Android měl indikátory pro kameru a mikrofon už dřív. Poloha ale zůstávala stranou, přestože jde o jeden z nejcitlivějších údajů. Google v oficiálním blogu k Androidu 17 přiznává, že uživatelé se v oprávněních k poloze orientují hůř než u ostatních senzorů, a nový indikátor má transparentnost přístupu k poloze dorovnat na stejnou úroveň.

Historický kontext tomu dodává váhu: v listopadu 2022 Google v USA uzavřel vyrovnání ve výši 391,5 milionu dolarů (v přepočtu přes 9 miliard korun) kvůli praktikám souvisejícím se sledováním polohy. Přímou souvislost s novou tečkou firma nepotvrdila, ale směr je zřejmý. Tlak na transparentnost roste a Android na něj reaguje systémovým pravidlem: kompatibilitní definice Androidu 17 vyžaduje, aby každé zařízení při přístupu nesystémové aplikace běžící v popředí k přesné poloze zobrazilo viditelný indikátor. Nejde tedy o experiment na Pixelech, ale o povinnost pro celý ekosystém.

Časová osa: od testu k plošnému nasazení

• 15. prosince 2025 – první testování v rámci Android 16 QPR3 Beta 1 na telefonech Pixel.
• 26. března 2026 – veřejné představení v Androidu 17 Beta 3 spolu s blogem o soukromí polohy.
• 16. června 2026 – stabilní Android 17 dostupný prostřednictvím OTA pro podporované Pixely od řady Pixel 6 až po Pixel 10a.

A co ostatní značky? Samsung spustil One UI 9 Beta postavenou na Androidu 17 pro řadu Galaxy S26 dne 12. května 2026. Xiaomi nabízí vývojářský náhled na vybraných modelech. Pevné datum vydání stabilní verze pro české uživatele těchto značek ale zatím neoznámilo, záleží na harmonogramu jednotlivých výrobců.

Co dělat, když tečka svítí pořád

Trvale svítící tečka neznamená automaticky špionáž. Častými viníky jsou navigace, widgety počasí nebo funkce At a Glance na telefonech Pixel, která pro některé karty využívá přesnou polohu. Fused Location Provider v Google Play Services navíc zprostředkovává údaje o poloze pro řadu dalších služeb, takže se v přehledu může objevit i samotný Google.

Praktický postup:

• Klepněte na indikátor, otevře se dialog s konkrétní aplikací.
• Otevřete oprávnění dané aplikace.
• Zvolte jednu z možností:
  • Nepovolovat – aplikace ztratí přístup úplně.
  • Ptát se pokaždé – rozhodnete se při každém spuštění.
  • Povolit jen při používání – kompromis mezi funkčností a soukromím.

Alternativní cesta vede přes Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací k poloze, kde uvidíte kompletní přehled všech aplikací a jejich aktuální nastavení.

Srovnání s iPhonem: kdo je napřed?

Apple nabízí podobný systém už od iOS 14: oranžovou tečku pro mikrofon, zelenou pro kameru a šipku Location Services pro polohu. Android tedy spíše dohání princip, který konkurence zavedla dříve. Rozdíl je v detailu: Android 17 rozlišuje časová okna. U polohy považuje přístup za aktivní ještě 10 sekund od posledního čtení, zatímco u kamery a mikrofonu jen 5 sekund. To znamená, že indikátor polohy může svítit o něco déle, než byste čekali.

Nejdůležitější na celé novince není samotná tečka, ale to, co zviditelňuje: dávno udělená oprávnění k poloze, na která jste mezitím zapomněli. Jedním klepnutím zjistíte, kdo čte vaše souřadnice. Druhým klepnutím tomu můžete zabránit.

Co přesně se odesílá a komu

Je potřeba upřesnit, co ono „odeslání snímku obrazovky“ v praxi znamená. Studie z IMC 2024 prokazuje, že televizor zachycuje snímky obrazovky a z nich vytváří obsahový otisk – kompaktní digitální signaturu, nikoli plný obrázek ve formátu JPEG. Tento otisk se následně porovnává s databází známého obsahu, aby bylo možné určit, co se na obrazovce právě zobrazuje. Výsledek je ale stejný: výrobce ví, co a kdy se na vaší obrazovce zobrazovalo.

U LG data putovala na domény reklamního partnera Alphonso (eu-acrX.alphonso.tv), u Samsungu na vlastní infrastrukturu (acr–prd.samsungcloud.tv, log-ingestion.samsungacr.com). Samsung ve své dokumentaci uvádí, že sbírá historii sledování, reklamní identifikátor PSID a IP adresu. LG v zásadách ochrany soukromí popisuje sběr unikátních identifikátorů zařízení, protokolů o používání, síťových informací a IP adresy. Z kombinace fingerprintů a časových razítek lze odvodit televizní návyky uživatele: oblíbené žánry, denní režim, sportovní preference i konkrétní pořady.

Zajímavý detail: u streamovacích aplikací třetích stran jako Netflix nebo YouTube výzkumníci ACR provoz nepozorovali. Nejvíce se projevoval u lineárního vysílání, bezplatných FAST kanálů a právě při použití HDMI vstupu.

Proč to většina lidí netuší

Samsung funkci skrývá pod názvem Prohlížení informačních služeb a zájmově orientovaná reklama. LG pracuje s pojmy Smart TV a Smart Media Product. Slovo ACR v uživatelském rozhraní nenajdete. Při prvním spuštění sice obě značky zobrazí souhlas s podmínkami a volby týkající se soukromí, které podle výzkumníků z UC Davis obsahují dokumentaci označenou jako „vágní a vysokoúrovňovou“. Odsouhlasit vše jedním kliknutím je snadné, zpětně se k nastavení proklikat už tak přehledné není.

Další zjištění studie: přihlášení nebo odhlášení z uživatelského účtu nemělo na provoz ACR zásadní vliv. Sledování se zřejmě opírá o reklamní identifikátor zařízení a IP adresu, nikoli o účet samotný. I bez přihlášení vás televize „vidí“.

Jak vypnout ACR

Dobrá zpráva: po deaktivaci příslušných voleb komunikace s ACR servery podle studie skutečně ustala.

• Samsung: V nastavení televize přejděte do sekce Podmínky nebo Nastavení soukromí. Vypněte položku Prohlížení informačních služeb a zájmově orientované reklamy.
• LG: Projděte nastavení soukromí a uživatelské smlouvy, hledejte položky Smart Media Product, případně Live Plus. Přesný název a cesta se liší podle verze systému webOS a konkrétního modelu.

Pokud jste ACR nechali zapnuté od prvního dne, je možné, že část dat už výrobce má. Můžete ale požádat o přístup k nim i o jejich výmaz.

Jaká práva máte v Česku

Jak Samsung, tak LG v českých zásadách počítají s právy podle GDPR, tedy s právem na přístup k údajům, jejich opravu i výmaz. LG má přímo formulář pro uplatnění práv subjektu údajů. Samsung nabízí globální portál ochrany soukromí a české zásady ochrany soukromí s tím, že některá data mohou být uchovávána i z jiných právních důvodů.

Podle ÚOOÚ musí správce na žádost odpovědět do jednoho měsíce. Pokud nereaguje nebo žádost zamítne, lze podat stížnost přímo na úřad, který ji prošetří. K ní je vhodné přiložit kopii původní žádosti i odpověď výrobce.

Regulační tlak přitom sílí. Britský ICO v červnu 2025 označil ACR v chytrých televizích za technologii vyžadující platný souhlas pro reklamní účely a avizoval zaměření na dodržování pravidel u připojených televizí. V Texasu úřad generálního prokurátora zažaloval Samsung i LG kvůli sběru ACR dat bez souhlasu uživatelů; Samsung následně v únoru 2026 přešel na režim výslovného souhlasu. Od září 2025 navíc platí v EU Data Act, který dává uživatelům právo na přístup k nezpracovaným datům z připojených zařízení včetně televizí.

Vaše chytrá televize je chytrá hlavně pro svého výrobce. Pár minut v nastavení soukromí ji ale dokáže přimět, aby si svou „inteligenci“ nechala pro sebe.

Co přesně stálo v rozsudku

Soud vymezil rozhodné období nejméně od 1. července 2019 do 1. prosince 2021. Podle rozsudku muž partnerku soustavně kontroloval: procházel jí mobil, hovory, facebookový profil i kontakty. Klíčovým prvkem ale bylo sledování polohy. Poškozená vypověděla, že kontrola přes „Google“ probíhala v podstatě po celou dobu vztahu. Když odešla z bytu, muž to okamžitě věděl. Volal jí ještě dřív, než stihla dorazit ke kamarádce. Vyžadoval, aby vysvětlila, proč je na konkrétním místě.

Sledování polohy přitom nebylo jediným projevem násilí. Soud popsal i fyzické napadání, ponižování a neplacení výživného na děti. Právní kvalifikace odpovídala zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 a odst. 2 písm. d) a přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1. Výsledek: úhrnný trest 30 měsíců odnětí svobody, podmíněně odložený na zkušební dobu 36 měsíců s dohledem a povinností podstoupit program psychologického poradenství.

Žádný spyware. Stačil obyčejný Google

Rozsudek mluví o „aplikaci Google“ a o kontrole polohy „na Googlu“, nespecifikuje ale přesnou službu – mohlo jít o sdílení polohy v Mapách Google, přihlášenou relaci na sdíleném účtu nebo jinou běžnou funkci. A právě to je na celém případu nejdůležitější.

Když se řekne „špehování telefonu“, většina lidí si představí skrytou špionážní aplikaci. Jenže nejčastější cesta je mnohem prostší. Stačí znát heslo k účtu partnera, mít zapnuté sdílení polohy nebo zůstat přihlášený na jeho zařízení. Google při aktivním sdílení polohy neukazuje jen tečku na mapě; podle oficiální dokumentace vidí druhá strana jméno, fotku, aktuální polohu zařízení, stav baterie a u některých událostí i čas příchodu a odjezdu. To už je reálný dohled, ne nevinná funkce.

Jak si zkontrolovat, jestli vás někdo sleduje

Kontrola zabere pár minut a měla by začít u dvou věcí: kdo je přihlášený k vašemu účtu a kdo vidí vaši polohu.

Na Androidu a účtu Google:

• Přejděte na myaccount.google.com → Bezpečnost → Vaše zařízení → Spravovat všechna zařízení. Uvidíte každý telefon, tablet i počítač, který má přístup k vašemu účtu. Cizí zařízení okamžitě odhlaste.
• Sdílení: myaccount.google.com → Lidé a sdílení → Poloha. Případně otevřete Mapy Google, klepněte na profilový obrázek a vyberte Sdílení polohy. Pokud tam vidíte osobu, se kterou sdílet nechcete, sdílení ukončete.

Na iPhonu:

• Otevřete aplikaci Najít → panel Já a zkontrolujte, zda je zapnuté Sdílet moji polohu. Projděte panel Lidé, kde uvidíte, kdo vaši polohu vidí.
• Na iOS 16 a novějších existuje navíc Bezpečnostní kontrola: Nastavení → Soukromí a zabezpečení → Bezpečnostní kontrola. Tato funkce umí rychle projít veškeré sdílení, připojená zařízení a v nouzovém režimu dokáže vše zastavit jedním krokem.

Důležitý detail pro iPhone: samotné smazání aplikace Najít sdílení polohy nevypne. Lidé, se kterými jste polohu sdíleli, ji budou dál vidět, dokud sdílení ručně neukončíte, na to pozor.

Změna hesla sama o sobě nestačí

Častá první reakce je změnit heslo. To je správný krok, ale ne jediný. Google po změně hesla odhlásí účet téměř ze všech zařízení, ale ne vždy stoprocentně. Bezpečnější postup vypadá takto: nejdřív na bezpečném zařízení zkontrolujte přihlášená zařízení a aktivní sdílení polohy, abyste viděli, odkud přístup probíhá. Pak sdílení vypněte, cizí relace odhlaste a teprve potom změňte heslo. Tím neztratíte přehled a zároveň uzavřete přístup.

U Apple účtu platí totéž – vedle změny hesla projděte sdílení a zařízení přes Bezpečnostní kontrolu.

Kdy je sledování partnera už trestné

Samotné sdílení polohy mezi partnery trestné není, spousta párů ho používá dobrovolně a oboustranně. Trestné se stává ve chvíli, kdy naplní konkrétní skutkovou podstatu. V píseckém případě bylo sledování jedním z projevů dlouhodobého týrání podle § 199. Obecně pak § 354 trestního zákoníku postihuje nebezpečné pronásledování – tedy dlouhodobé sledování, vyhledávání blízkosti, vytrvalé kontaktování a omezování v běžném životě, pokud je způsobilé vzbudit důvodnou obavu. Policie ČR tuto kategorii sleduje samostatně a eviduje data za roky 2019 až 2025.

Písecký případ ukazuje jednu věc jasně: nejnebezpečnější sledování nevzniká instalací špionážní aplikace. Stačí běžná funkce telefonu, kterou si druhý člověk často nikdy nezkontroluje. Těch pár minut v nastavení účtu proto není zbytečnost.

Co přesně kamera sleduje a kdy začne pípat

ADDW nenatáčí video pro pozdější přehrání. Pracuje v uzavřené smyčce: senzor snímá polohu očí a orientaci obličeje, algoritmus v reálném čase vyhodnocuje, kam se řidič dívá, a pokud pohled směřuje mimo oblast řízení příliš dlouho, přijde výstraha. Technická pravidla definují dvě rychlostní pásma:

• Od 20 km/h – varování musí přijít nejpozději po 6 sekundách odvrácení pohledu.
• Od 50 km/h – limit se zpřísňuje na 3,5 sekundy.

Do obou limitů je započítána i časová rezerva na kompenzaci měřicí nejistoty, takže krátký pohled do zpětného zrcátka nebo na tachometr alarm nespustí. Systém navíc umí rozlišit, zda řidič zrovna reaguje na jinou kritickou výstrahu vozu; v takovém případě se upozornění na rozptýlení dočasně potlačí, aby řidiče zbytečně nezahltil.

Ministerstvo dopravy ČR to pro média shrnulo jednoduše: kamera sleduje oči a obličej řidiče a kontroluje, jestli se příliš dlouho nedívá na displej, telefon nebo mimo vozovku. Alena Mühl z resortu dopravy uvedla, že smyslem postupně zaváděných prvků je bezpečnější provoz pro řidiče, spolujezdce, chodce i cyklisty.

Rozhoduje datum registrace, ne podpis smlouvy

Povinnost ADDW přichází ve dvou vlnách. Od 7. července 2024 ji musí splňovat nové typy vozidel, tedy modely, které teprve procházejí schvalováním. Od 7. července 2026 se rozšiřuje na všechna nově registrovaná vozidla kategorií M a N. V praxi to znamená osobní auta, dodávky, autobusy i nákladní vozy.

Klíčový detail pro každého, kdo zvažuje nákup: nerozhoduje datum objednávky ani podpis kupní smlouvy. Rozhoduje výhradně datum první registrace vozidla. Auto vyrobené v květnu 2026 a registrované 6. července ještě může být uvedeno do provozu bez ADDW. Totéž auto registrované 7. července nebo později už systém mít musí. Kdo se chce kameře vyhnout a má to jako prioritu, potřebuje od dealera garanci, že vůz bude přihlášen nejpozději 6. července 2026. U skladových aut to může být reálné, u vozu na objednávku s dodací lhůtou několika měsíců už výrazně méně.

Starších vozidel, která byla registrována před tímto datem, se povinnost netýká. Žádné zpětné dovybavení ojetin nehrozí.

Nepozornost zabíjí, ale tvrdá čísla o efektu ADDW chybí

Bezpečnostní argument EU stojí na reálném problému. Americká NHTSA eviduje za rok 2021 celkem 3 522 úmrtí při nehodách, kde hrála roli nepozornost řidiče, tedy přibližně osm procent všech smrtelných nehod v USA. Norské hloubkové šetření citované touto agenturou přisuzuje rozptýlení podíl na téměř třetině fatálních nehod. Evropská komise k ADDW zpracovala vlastní podkladový report už v roce 2021, tedy dávno před přijetím technických pravidel.

Jenže jedno číslo v celé debatě chybí: kolika nehodám ADDW skutečně zabrání. Veřejně dohledatelná evropská statistika typu „systém sníží nehodovost o X procent“ neexistuje, zatím. Bezpečnostní logika opatření je solidní: nepozornost prokazatelně zabíjí a technologie, která řidiče vrátí pohledem k silnici, dává smysl. Tvrdit ale, že máme v ruce jasný důkaz o konkrétním poklesu nehod díky ADDW, by bylo nepoctivé.

Zajímavý pohled nabízí praxe značek, které kameru sledující řidiče používají už dnes. Studie amerického pojišťovnického institutu IIHS z roku 2025 sesbírala odpovědi od 3 475 majitelů vozů Subaru se systémem DriverFocus. Výsledky jsou smíšené: 87 % řidičů systém nechává zapnutý při většině jízd nebo vždy, 64 % tvrdí, že z nich dělá bezpečnější řidiče, a 70 % by ho chtělo i v příštím autě. Zároveň se ale objevovaly stížnosti na falešné poplachy a právě přemíra upozornění byla hlavním důvodem, proč čtyři procenta respondentů systém ve svém profilu vypínala.

Soukromí: kamera vás nenahrává a data nikam neodtékají

Obavy z toho, že kamera v autě bude posílat záznamy pojišťovně nebo policii, jsou pochopitelné. Nařízení je ale v tomto bodě jednoznačné. ADDW nesmí být založen na biometrických osobních údajích, nesmí řidiče identifikovat a smí průběžně zpracovávat jen data nezbytná pro vlastní fungování. Celý systém má pracovat v uzavřené smyčce, bez průběžného odesílání dat mimo vozidlo.

To znamená, že samotná evropská povinnost ADDW nevytváří kanál, kterým by se k datům dostala pojišťovna, policie nebo stát. Aby se to změnilo, musela by existovat jiná legislativa a technická architektura konkrétního vozu by musela sdílení těchto dat umožňovat. EU sice už pracuje s pravidly pro přístup k datům z připojených aut v rámci Data Actu, ale to samo o sobě data z ADDW „neotevírá“, pokud zůstávají zpracovávána pouze lokálně.

Vyloučit budoucí změnu pravidel samozřejmě nelze. Dnes ale platí: kamera hodnotí směr pohledu v reálném čase, nic nenahrává a nikomu nic neposílá.

Zakrýt kameru? Nařízení s tím počítá

Kdo by chtěl problém vyřešit kouskem izolepy přes objektiv, narazí. Pravidla vyžadují, aby systém poznal zakrytí senzoru. Při neprůhledném zakrytí má ADDW vyhlásit poruchové varování. Konkrétní česká sankce za úmyslné zalepení kamery zatím není jednoznačně dohledatelná, ale jedno je jisté: auto vás na problém upozorní a systém nebude fungovat tak, jak má.

Stejně tak stojí za rozlišení, že ADDW není totéž co DDAW, tedy systém varování před únavou řidiče, který je u nových typů aut povinný už od léta 2024. DDAW sleduje primárně ospalost a pokles bdělosti, často na základě analýzy stylu řízení. ADDW je užší a konkrétnější: zajímá ho především to, kam se řidič dívá.

Dne 7. července 2026 se v evropských registrech přepne pomyslný přepínač. Každé nové auto, které po tomto datu dostane registrační značky, bude mít v kabině oko hlídající pozornost řidiče. Jestli se z něj stane spíš otravný spolujezdec, nebo tichý zachránce života, ukážou až miliony kilometrů najetých s tímto systémem.

Co ta tečka doopravdy znamená

Android od verze 12 zobrazuje zelený indikátor, když aplikace přistupuje ke kameře nebo mikrofonu. U polohy dlouho nic podobného neexistovalo. To se změnilo s Androidem 17, který Google oficiálně vydal 22. června 2026. Nový systém přidal do horní lišty živý indikátor přístupu k poloze – nejprve ikonu, později bodový indikátor.

Důležitý detail: indikátor nevykresluje samotná aplikace, ale systém Androidu. Aplikace ho tedy nemůže skrýt ani obejít. Podle dokumentace AOSP zůstává ikona ve stavu „aktivní“ ještě přibližně 10 sekund po posledním přístupu k poloze a dalších zhruba 20 sekund ve stavu „nedávný“. Proto indikátor po zavření mapy ještě chvíli zůstává. Není to chyba, ale záměrné chování systému.

Barva a přesné provedení se mohou lišit podle výrobce a jeho nadstavby. Na Pixelech může mít jiný odstín než na telefonech jiných značek, význam je ale vždy stejný: některá aplikace právě pracuje s vaší polohou.

Jak za 30 sekund zjistit, která aplikace to je

Nejrychlejší cesta vede přes samotný indikátor. Stačí stáhnout horní lištu dolů a klepnout na symbol polohy – Android zobrazí název aplikace, která aktuálně používá nebo nedávno použila vaši lokaci.

Pokud chcete kompletní přehled, máte dvě další možnosti:

• Panel ochrany osobních údajů: Nastavení → Soukromí → Panel ochrany osobních údajů → Poloha. Uvidíte časovou osu, které aplikace k poloze přistupovaly a kdy.
• Oprávnění polohy: Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací. Zde Android třídí aplikace do čtyř kategorií: „Povolit vždy“, „Pouze při používání“, „Pokaždé se zeptat“ a „Nepovolit“.

Největší pozornost si zaslouží kategorie „Povolit vždy“. Aplikace v ní mohou číst vaši polohu na pozadí, i když je aktivně nepoužíváte. Google v dokumentaci uvádí, že přístup k poloze na pozadí má být vyhrazen pouze pro klíčové funkce aplikace – například navigaci, sledování zásilek nebo bezpečnostní služby. Svítilna, tapety nebo QR čtečka mezi ně rozhodně nepatří.

Odebrání přístupu je otázkou tří klepnutí: podržte ikonu aplikace → Informace o aplikaci → Oprávnění → Poloha → přepněte na „Nepovolit“ nebo „Pouze při používání“. U aplikací, kterým stačí přibližná poloha (například počasí), můžete navíc vypnout volbu „Použít přesnou polohu“.

Co o vás prozrazuje trvalý přístup k poloze

Přesná poloha na Androidu kombinuje GPS, Wi-Fi, mobilní sítě a senzory telefonu. Může zahrnovat i nadmořskou výšku nebo podlaží budovy. I když Android od verze 8 omezuje aplikacím běžícím na pozadí frekvenci aktualizací polohy, dlouhodobý záznam i tak obvykle stačí k odvození domácí adresy, pracoviště, pravidelných tras i denních návyků.

A tady přichází klíčová věc: Android umí ukázat, zda aplikace deklaruje sdílení polohových dat s třetími stranami. Najdete to v datových štítcích na Google Play i v systémových informacích. Google navíc vyžaduje aktualizaci těchto deklarací při změnách. Pokud aplikace uvádí sdílení polohy pro reklamní nebo marketingové účely a zároveň má trvalý přístup, může to znamenat širší využití dat o pohybu uživatele.

Které telefony to umí a které ne

Tady je potřeba být přesný, protože plnohodnotný živý indikátor polohy v horní liště není univerzální funkcí všech Android zařízení.

Oficiální seznam partnerů Android 17 Beta zahrnuje Pixely a vybrané modely Xiaomi. Samsung ani Motorola v něm zatím nefigurují. To neznamená, že se funkce na tyto značky nedostane, ale zatím pro to chybí veřejné potvrzení.

Dobrou zprávou je, že i bez nového indikátoru má každý telefon s Androidem 12 a novějším k dispozici Privacy Dashboard a správu oprávnění polohy. Kontrola je tedy možná vždy, jen není automaticky vizuálně upozorňována.

Proč Google přidal polohu až teď

Google v materiálech k Androidu 17 uvádí, že uživatelé dlouhodobě tápali v tom, jak přístup k poloze sledovat a řídit. Kamera a mikrofon dostaly indikátory už v roce 2021 s Androidem 12, ale poloha musela čekat déle. Důvodem je její složitost – na rozdíl od kamery nebo mikrofonu má více režimů: přesná vs. přibližná, jednorázová vs. trvalá, aktivní vs. běžící na pozadí.

Android 17 proto kromě indikátoru přináší i tzv. „location button“, tedy mechanismus pro jednorázové udělení přesné polohy bez trvalého oprávnění. Na Androidu 16 a starších se místo toho zobrazí klasický systémový dialog. Plná nová zkušenost je tedy vázána až na Android 17.

Ne každá tečka v rohu displeje je důvod k panice. Ale každá je důvod otevřít nastavení a zkontrolovat, která aplikace právě pracuje s vaší polohou – a zda k tomu má skutečný důvod.