<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>sledování &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<atom:link href="https://mobify.cz/clanky/tagy/sledovani/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mobify.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Thu, 05 Nov 2026 09:12:01 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/02/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>sledování &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<link>https://mobify.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Inženýr postavil deštník, který létá nad hlavou a sleduje vás jako dron. Nemusíte nic držet ani na sebe nic navlékat</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/inzenyr-postavil-destnik-leta-nad-hlavou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 05 Nov 2026 14:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[deštník]]></category>
		<category><![CDATA[dron]]></category>
		<category><![CDATA[Kvadrokoptéra]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[technologie]]></category>
		<category><![CDATA[vynález]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=17904</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Autor YouTube kanálu I Build Stuff proměnil deštník v autonomní kvadrokoptéru, která se vznáší nad hlavou a sleduje každý váš krok.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Žádné kouzlo ani počítačové efekty. Inženýr a filmař vystupující pod kanálem I Build Stuff zveřejnil 7. ledna 2026 video, ve kterém jeho deštník sám vzlétne, najde si hlavu svého majitele a drží se nad ní, zatímco člověk kráčí v dešti. Konstrukce funguje podobně jako dron: čtyři vrtule na skládacích ramenech vytvářejí vztlak, letový kontrolér stabilizuje let a hloubková kamera propojená s Raspberry Pi v reálném čase sleduje polohu uživatele. Člověk nemusí nic držet v ruce, protože oproti první verzi odpadl ruční ovladač. Nemusí si ani nic připínat k tělu. Na rozdíl od takzvaných hands-free deštníků, které se upevňují k batohu nebo hrudnímu postroji, se tento prototyp uživatele vůbec nedotýká. Jednoduše se vznáší nad ním.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od ručního ovládání k autonomnímu letu: dva roky vývoje</h2>



<p class="wp-block-paragraph">První prototyp se objevil už 3. ledna 2024. Šlo o deštník nesený dronem a ovládaný klasickým vysílačem. V podstatě se jednalo o kvadrokoptéru s deštníkovou stříškou, kterou musel pilot řídit ručně. Zajímavý koncept, ale v praxi nepříliš užitečný: jednu ruku zaměstnával ovladač, takže výhoda volných rukou zůstávala jen na papíře.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vývoj další verze trval podle autora 358 dní. Během této doby zkoušel různé způsoby, jak deštník naučit samostatně sledovat člověka. GPS rychle zavrhl, protože její přesnost v řádu několika metrů nestačí k tomu, aby deštník spolehlivě zůstával nad hlavou. Při chůzi po chodníku by i malá odchylka mohla znamenat, že déšť dopadá přímo na uživatele. Obyčejná kamera zase měla problémy za šera a v dešti.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Průlom přinesla hloubková kamera využívající technologii time-of-flight, která měří vzdálenost objektů a vytváří trojrozměrný obraz okolí. Raspberry Pi z těchto dat v reálném čase odhaduje polohu uživatele a předává letovému kontroléru informace potřebné ke korekci letu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výsledek funguje alespoň v podmínkách zachycených na videu. Deštník se drží nad autorem i za silného deště a reaguje na změny směru chůze. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.popsci.com/diy/drone-umbrella/">Popular Science</a> měl kanál v době publikace přibližně 160 tisíc odběratelů a jen 16 videí. Každé z nich však představovalo samostatný technický projekt.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak přesně to funguje a kde to selhává</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Princip je poměrně jednoduchý: hloubková kamera snímá prostor pod dronem, algoritmus rozpoznává člověka a odhaduje polohu jeho hlavy. Letový kontrolér pak průběžně upravuje polohu dronu tak, aby deštníková stříška zůstávala nad uživatelem. Výpočty probíhají na Raspberry Pi, tedy na malém jednodeskovém počítači běžně používaném v hobby elektronice a různých automatizačních projektech.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Takové řešení má ale své limity:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vítr.</strong> Rozevřená stříška působí jako plachta. Silnější poryvy mohou dron vychýlit z rovnováhy a zhoršit přesnost sledování.</li>



<li><strong>Hluk.</strong> Čtyři rotory přímo nad hlavou nejsou tiché. Sekundární zdroje opakovaně upozorňují na hlučnost jako na praktický problém, přesné měření v decibelech však není veřejně k dispozici.</li>



<li><strong>Bezpečnost.</strong> Vrtule se otáčejí v blízkosti hlavy a nemají ochranné kryty. V davu by proto mohly představovat riziko pro uživatele i kolemjdoucí.</li>



<li><strong>Výdrž baterie.</strong> Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.mensjournal.com/gear/a-man-built-a-self-flying-umbrella-and-the-internet-cant-decide-if-its-genius-or-ridiculous">Men&#8217;s Journal</a> vydrží deštník ve vzduchu přibližně 10 minut. To může stačit na krátký přesun, nikoli na delší procházku.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Sám autor přiznává, že výsledek „není perfektní“. Při prudkých změnách směru nebo v náročnějších podmínkách se deštník může od ideální polohy odchýlit. Systém navíc zatím neslouží k biometrickému rozpoznávání konkrétního majitele. Sleduje člověka podle obrazu z kamery, nikoli podle ověřené identity. V davu by tak mohl teoreticky začít sledovat někoho jiného.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč nejde o produkt, ale o důkaz konceptu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Létající deštník vyvolal na internetu značný zájem, ale také pochybnosti. Někteří lidé považovali podobná videa za podvrhy vytvořené umělou inteligencí. Jak vysvětluje <a rel="nofollow noopener" href="https://leadstories.com/hoax-alert/2026/04/fact-check-video-of-floating-drone-umbrella-is-not-real.html">fact-check serveru Lead Stories</a>, internetem skutečně koloval falešný, uměle vygenerovaný klip létajícího deštníku. Projekt I Build Stuff je však samostatný, skutečný a zdokumentovaný technický experiment.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Koupit si tento deštník zatím nemůžete. Ve veřejně dostupných zdrojích není uvedena cena, termín prodeje ani plán sériové výroby. Nejde o běžný komerční produkt připravovaný pro trh, ale o projekt jednoho tvůrce, který chtěl ověřit, zda lze takový koncept technicky realizovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Právě v tom spočívá jeho hlavní přínos. Autonomní létající zařízení, které dokáže sledovat člověka v reálném prostředí, by ještě před několika lety vyžadovalo výrazně dražší vybavení a specializované zázemí. Dnes lze podobný prototyp sestavit z běžně dostupných komponent, jako jsou Raspberry Pi, hloubková kamera a letový kontrolér. To samozřejmě neznamená, že je zařízení levné, bezpečné nebo připravené k běžnému používání. Ukazuje to ale, jak dostupnější se podobné technologie staly.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co by na to řekl český úřad pro civilní letectví</h2>



<p class="wp-block-paragraph">I kdyby se létající deštník dostal do prodeje, jeho používání v českých ulicích by mohlo narazit na pravidla pro provoz bezpilotních letadel. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.caa.gov.cz/provoz/bezpilotni-letadla/faq-casto-kladene-dotazy/">Úřadu pro civilní letectví</a> záleží na konkrétních vlastnostech zařízení a způsobu jeho provozu. Autonomní řízení samo o sobě automaticky neznamená, že dron spadá do zvláštní kategorie „specific“ nebo „certified“. Zařazení se posuzuje podle příslušných pravidel, rizik a podmínek provozu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V otevřené kategorii navíc platí omezení týkající se létání nad nezúčastněnými osobami. Bezpilotní letadlo proto nelze automaticky provozovat nad lidmi na veřejném chodníku jen proto, že je malé nebo sleduje svého majitele. U takového zařízení by bylo nutné vyřešit nejen právní zařazení, ale také bezpečnost provozu v blízkosti lidí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jinými slovy: i kdyby technologie fungovala spolehlivě, její běžné používání na českých ulicích by nebylo automaticky legální. Rozhodující by byla konkrétní konstrukce zařízení a splnění příslušných provozních požadavků.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Hands-free deštník není nový nápad, ale tohle řešení ano</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Patentové databáze obsahují řadu pokusů, jak lidem uvolnit ruce při používání deštníku. Americký patent z roku 2004 například popisuje konstrukci nesenou na zádech pomocí batohu. Jiná řešení pracují s nositelnými konstrukcemi, které se upevňují k ramenům, hrudníku nebo pasu. Společným znakem těchto návrhů je, že deštník zůstává fyzicky spojený s tělem uživatele.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Projekt I Build Stuff představuje veřejně zdokumentovaný funkční prototyp, který se této vazby snaží zbavit úplně. Deštník se vznáší samostatně a pomocí kamery průběžně upravuje svou polohu podle pohybu člověka.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Z praktického hlediska má zatím daleko k dokonalosti. Je hlučný, má krátkou výdrž, citlivě reaguje na okolní podmínky a v hustém davu může představovat bezpečnostní riziko. Přesto jde o zajímavou ukázku toho, co dnes dokážou dostupné součástky a šikovná konstrukce. Deštník skutečně létá a dokáže sledovat člověka, aniž by se ho dotýkal. To je na nezávislý technický projekt pozoruhodný výsledek.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="This Umbrella FLIES and Follows You Everywhere! ☔️" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/F70EuoFWsBI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/10/vynalet-destnik-letajici-jako-dron-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="37285" />
<media:content url="https://www.youtube.com/embed/F70EuoFWsBI" medium="video" width="405" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/F70EuoFWsBI" />
			<media:title type="plain">This Umbrella FLIES and Follows You Everywhere! ☔️</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Imagine never having to hold an umbrella again! 🌧️ In this video, we are diving into one of the coolest inventions of the year: the Autonomous Flying Umbrel...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/10/vynalet-destnik-letajici-jako-dron.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vaše chytrá televize sleduje každý váš krok a ví, co se vám líbí. V nastavení najdete přepínač, který ji umlčí</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/rady/chytra-televize-sleduje-kazdy-vas-krok/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 02 Nov 2026 12:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Rady a tipy]]></category>
		<category><![CDATA[chytrá televize]]></category>
		<category><![CDATA[nastavení]]></category>
		<category><![CDATA[rady a tipy]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[TV]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=17781</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Moderní chytré televize zaznamenávají, co sledujete, jak dlouho a přes jakou aplikaci. V nastavení každé platformy existuje způsob, jak tomu zamezit.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Když se říká, že televize „sleduje každý váš krok“, neznamená to, že má kameru namířenou do obýváku. Jde o to, co zaznamenává v rámci svého systému: jaký pořad právě sledujete, přes jaký vstup ho přijímáte, jak dlouho u něj zůstáváte, co máte v seznamu ke zhlédnutí nebo které aplikace používáte. Z těchto údajů si může vytvořit profil vašich zájmů, podle kterého vám nabízí doporučení a přizpůsobuje reklamy. Jednou z klíčových technologií je automatické rozpoznávání obsahu (ACR). LG využívá mimo jiné rozpoznávání zvukových vzorců, Roku analyzuje obraz na obrazovce a další výrobci používají vlastní metody identifikace sledovaného obsahu. Získaný otisk systém porovná s databází známých pořadů a reklam, aby určil, co právě běží. Výrobci mohou tato data využívat k personalizaci doporučení, cílení reklamy nebo analýze sledovanosti. Přepínač, kterým lze toto sledování omezit, obvykle existuje, ale u každé značky se nachází jinde a často je potřeba změnit několik nastavení.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak se to zapne, aniž si toho všimnete</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Výrobci obvykle uvádějí, že ACR a související funkce podléhají souhlasu uživatele. LG, Samsung i Roku popisují možnosti, jak sběr údajů o sledovaném obsahu omezit nebo vypnout. Problém nastává při prvním spuštění televizoru: průvodce nastavením může nabídnout několik obrazovek s podmínkami a souhlasy, které lidé často odkliknou, aniž by podrobně četli, co povolují.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.edpb.europa.eu/system/files/2026-04/edpb-summary-consent_en.pdf">shrnutí EDPB</a> musí být souhlas svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný. Jeho odvolání by navíc nemělo být složitější než jeho udělení. V praxi však může být hledání příslušné volby v nastavení televizoru zdlouhavé a nepřehledné.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Údaje přitom nemusí zůstávat pouze u výrobce. LG může data využívat v rámci svých služeb a reklamních aktivit, včetně LG Ad Solutions. Roku může při zapnutých funkcích pro sběr údajů o sledování sdílet informace s dalšími společnostmi za účelem personalizace reklamy. Sony nabízí vlastní propojené služby a televizory s Google TV mohou zpracovávat údaje také prostřednictvím služeb Googlu. Rozsah sběru se liší podle modelu, nastavení, používaných aplikací a udělených souhlasů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co vypnout u každé značky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Neexistuje univerzální přepínač pro všechny televizory. Každá platforma řeší soukromí jinak a často je potřeba upravit více než jednu položku. Názvy i umístění nastavení se navíc mohou lišit podle modelu a verze systému.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>LG (webOS 6.0 a novější):</strong></p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Otevřete Nastavení → Všechna nastavení → Podpora → Soukromí a podmínky → Uživatelské dohody (User Agreements).</li>



<li>Vypněte <strong>Viewing Information Agreement</strong>, pokud je tato volba dostupná. Týká se shromažďování informací o sledovaném obsahu.</li>



<li>Vypněte také <strong>Interest-Based Cross Device Advertising Agreement</strong>, chcete-li omezit personalizovanou reklamu napříč zařízeními.</li>



<li>LG uvádí, že jeho ACR se nevztahuje na obsah uvnitř některých aplikací třetích stran, například Netflixu nebo YouTube. Rozsah rozpoznávání závisí na zdroji obsahu a konkrétním modelu.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Samsung (Tizen):</strong></p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Na domovské obrazovce otevřete Menu → Privacy Choices → Terms &amp; Conditions, Privacy Policy. U některých modelů se cesta může lišit.</li>



<li>Pokud je k dispozici, vypněte souhlas <strong>Viewing Information Services</strong>, který souvisí se shromažďováním informací o sledovaném obsahu.</li>



<li>Informace o funkcích Smart Hubu najdete také na <a rel="nofollow noopener" href="https://www.samsung.com/cz/tvs/smart-tv/smart-hub-and-apps/">českém webu Samsungu</a>. Dostupnost samostatné aplikace Privacy Choices závisí na modelu a verzi systému.</li>



<li>Po vypnutí personalizace reklamy nezmizí. Měly by se pouze omezit možnosti jejich cílení na základě sledovaného obsahu.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Roku:</strong></p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Otevřete Nastavení → Soukromí (Privacy) → Smart TV Experience a zkontrolujte volby související s <strong>Automatic Content Recognition (ACR)</strong>.</li>



<li>Pokud je k dispozici, upravte také nastavení <strong>Content Viewing Disclosure</strong>.</li>



<li>Roku upozorňuje, že vypnutí sběru dat nemusí znamenat automatické odstranění údajů shromážděných v minulosti. Způsob nakládání s dříve získanými informacemi se řídí jeho zásadami ochrany soukromí.</li>



<li>Funkce More Ways to Watch je podle <a rel="nofollow noopener" href="https://support.roku.com/en-us/article/using-more-ways-to-watch-on-your-roku-tv">oficiální podpory Roku</a> dostupná pouze v USA.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph"><strong>Sony / Google TV:</strong></p>



<ul class="wp-block-list">
<li>U této platformy neexistuje jeden univerzální přepínač, který by vypnul veškerý sběr dat. Je potřeba zkontrolovat několik samostatných nastavení.</li>



<li>V nabídce Nastavení vyhledejte sekci Reklamy a případně možnost <strong>Smazat reklamní ID</strong> (Delete advertising ID). Umístění se liší podle verze Google TV.</li>



<li>V části Google → <strong>Používání a diagnostika</strong> (Usage &amp; diagnostics) můžete vypnout odesílání diagnostických údajů, pokud tuto volbu televizor nabízí. Toto nastavení však nemusí vypnout všechny druhy sběru dat.</li>



<li>Zkontrolujte také zásady ochrany osobních údajů Sony a udělené souhlasy. Dostupné možnosti se mohou lišit podle modelu a regionu.</li>



<li>U televizorů Sony může odmítnutí některých podmínek ochrany soukromí omezit dostupnost určitých chytrých funkcí a služeb.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Přesné české názvy položek se mohou lišit podle modelu, verze systému a roku výroby. Pokud v nabídce nenajdete uvedený překlad, zkuste vyhledat anglický název nebo se podívat do návodu ke konkrétnímu televizoru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co vypnutí změní, a co ne</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Základní funkce televizoru by měly zůstat zachované. Nadále budete moci přepínat kanály, připojovat zařízení přes HDMI a používat podporované streamovací aplikace. Některé funkce doporučování ale mohou být méně přesné, protože televizor bude mít k dispozici méně informací o vašich návycích. Konkrétní dopad závisí na tom, které služby a souhlasy vypnete.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Reklamy nezmizí. Samsung uvádí, že po vypnutí personalizace mohou reklamy v prostředí Smart Hubu zůstat, jen nebudou cílené stejným způsobem. Podobně ani smazání reklamního identifikátoru v Google TV neznamená konec reklam, ale omezení možností jejich přiřazování k vašemu profilu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitý detail: vypnutí sledování automaticky neznamená vymazání údajů, které už byly shromážděny. Roku na to výslovně upozorňuje. U LG lze samostatně požádat o smazání osobních údajů a Google nabízí správu některých dat prostřednictvím účtu Google. U Samsungu a Sony závisí možnosti odstranění dat na konkrétní službě a příslušných zásadách ochrany soukromí. Pokud chcete odstranit již shromážděné informace, bude možná nutné podat samostatnou žádost.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč to stojí za kontrolu i po aktualizaci</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Jednou nastavit televizor a už se o soukromí nestarat nemusí stačit. Po aktualizaci systému se mohou změnit podmínky používání, nabídka souhlasů nebo umístění jednotlivých voleb. Některé aktualizace mohou uživatele vyzvat k novému potvrzení podmínek. Neznamená to ale automaticky, že se všechny dříve vypnuté funkce znovu zapnou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Rozumným návykem je po větší aktualizaci zkontrolovat nastavení soukromí a ověřit, zda vaše volby stále platí. Pozornost věnujte především sběru informací o sledovaném obsahu, personalizaci reklam a sdílení údajů s dalšími službami.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Radikálnější řešení v podobě odpojení televizoru od Wi-Fi sice omezí jeho možnost odesílat data přes internet, zároveň vás ale připraví o aktualizace, online aplikace a řadu chytrých funkcí. Po opětovném připojení se navíc mohou znovu aktivovat služby, které máte povolené. Praktickým prvním krokem je proto vypnout ACR a nepotřebné reklamní volby a teprve potom zvážit, zda televizor potřebuje být neustále připojený k internetu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Čtyři značky, čtyři různé cesty a žádné univerzální tlačítko. Několik minut v nastavení vám ale může pomoci výrazně omezit sledování vašich návyků a množství údajů, které televizor odesílá.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/10/chytra-televize-aplikace-stramovaci-platformy-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="34992" />
	</item>
		<item>
		<title>Apple dostal podmínku: Uživatele manipuloval slovem „sledování“, zatímco u svých aplikací mluvil o „personalizaci“</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/apple-uzivatelum-lhal-slovem-sledovani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 30 Oct 2026 15:28:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[aplikace]]></category>
		<category><![CDATA[Apple]]></category>
		<category><![CDATA[iOS]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=17602</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Polský antimonopolní úřad UOKiK přinutil Apple přebudovat souhlasové obrazovky v iOS. Důvod? Dvojí slovník pro tentýž reklamní účel.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Když na iPhonu otevřete aplikaci třetí strany, například hru nebo zpravodajský portál, systém vás může požádat o souhlas se „sledováním“ vaší aktivity. Jde o slovo s jednoznačně negativním nádechem, které řadu uživatelů odradí. Když ale Apple sbírá data pro vlastní reklamní služby, používá mnohem přívětivější označení „personalizované reklamy“. Jiný text, jiná tlačítka, jiný vizuální styl.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Polský úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů <a rel="nofollow noopener" href="https://www.uokik.gov.pl/public/apple-zmienia-praktyki-po-interwencji-prezesa-uokik">UOKiK</a> tuto záležitost uzavřel 19. října 2026 závazkovým rozhodnutím. Apple podle něj musí do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí sjednotit používané formulace, upravit dialogová okna a pravidelně informovat úřad o tom, jak se změny promítají do chování uživatelů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dva dialogy, jeden účel</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Podstatu sporu dobře ilustrují dvě obrazovky, se kterými se uživatelé iPhonů mohli setkat. U aplikací třetích stran se zobrazovalo systémové okno s otázkou typu „Povolit aplikaci sledovat vaši aktivitu napříč aplikacemi a weby jiných společností?“ a tlačítky „Požádat aplikaci, aby nesledovala“ a „Povolit“. U vlastních reklamních služeb Apple se naopak objevovalo okno s nabídkou „personalizovaných reklam“. Vysvětlovalo, že díky nim mohou být reklamy relevantnější, a nabízelo volby „Zapnout personalizované reklamy“ a „Vypnout personalizované reklamy“.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Rozdíl nespočíval pouze v použitém slovníku. Lišilo se také grafické zpracování, pořadí tlačítek i celkové vyznění sdělení. První dialog upozorňoval na možné ohrožení soukromí, zatímco druhý prezentoval sběr dat jako užitečnou službu. V obou případech přitom šlo o využívání údajů pro reklamní účely.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Apple svůj přístup obhajoval tím, že pojem „sledování“ vymezuje úzce jako propojování dat mezi různými společnostmi. Vlastní reklamní systém naopak popisuje jako využívání dat první strany uvnitř svého ekosystému. Na stránkách <a rel="nofollow noopener" href="https://ads.apple.com/app-store/privacy">Apple Ads</a> společnost uvádí, že její reklamy „nesledují uživatele napříč aplikacemi a weby jiných společností“. Regulátoři však namítají, že z pohledu uživatele mohou mít oba přístupy srovnatelný účel, a způsob, jakým firma jednotlivé možnosti prezentuje, by proto měl být rovněž srovnatelný.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně musí Apple změnit</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Rozhodnutí UOKiK č. <a rel="nofollow noopener" href="https://uokik.gov.pl/Download/2471">DOK-7/2026</a> obsahuje konkrétní požadavky, nikoli pouze obecnou kritiku dosavadního postupu:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Odstranit slovo „sledování“</strong> ze standardní části nového dialogu ATT a nahradit ho neutrálnější formulací.</li>



<li><strong>Sjednotit tlačítka</strong> tak, aby nabízela rovnocenné možnosti, například „Povolit“ a „Odmítnout“. Neměly by se používat formulace, které jednu volbu vykreslují jako varování a druhou jako doporučenou možnost.</li>



<li><strong>Přidat volitelné tlačítko „Více informací“</strong>, které vývojářům umožní vysvětlit, proč o souhlas žádají. K dispozici má být také formátování textu a možnost vložit odkaz na web.</li>



<li><strong>Jmenovat polského kontaktního zástupce</strong>, který bude přijímat stížnosti v polštině i angličtině.</li>



<li><strong>Předkládat měsíční statistiky</strong> o počtech a podílech souhlasů a odmítnutí u ATT i personalizovaných reklam. Údaje mají pokrývat období před zavedením změn i po něm.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Apple přitom může navázat na opatření, která už zavedl v Německu. Německý Spolkový kartelový úřad (Bundeskartellamt) dosáhl podobného výsledku rozhodnutím B7-54/25 ze srpna 2026 a ustanovil nezávislého správce, který má na dodržování pravidel dohlížet. Polsko k tomuto přístupu přidává vlastní kontrolní mechanismy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Francie pokutovala, Polsko podmínilo</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Polský přístup se liší od postupu, který zvolily některé další evropské země. Francie v březnu 2025 uložila Applu pokutu ve výši 150 milionů eur. Odůvodnila ji mimo jiné „prokazatelnou ekonomickou újmou“ pro vydavatele aplikací, zejména menší vývojáře závislé na příjmech z reklamy. Itálie následně přidala sankci přesahující 98 milionů eur.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Polsko zvolilo jinou cestu. Namísto finanční sankce prosadilo konkrétní závazky a dlouhodobý dohled nad jejich plněním. Takový postup může mít dlouhodobější dopad: zatímco pokuta představuje jednorázový finanční postih, povinnost pravidelně dokládat výsledky a dodržovat stanovená pravidla vytváří trvalý tlak na změnu praxe.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Celá kauza se přitom táhne od roku 2020, kdy byla ve Francii podána první stížnost. Systém App Tracking Transparency (ATT) Apple zavedl v dubnu 2021 s příchodem iOS 14.5. Dlouhá doba potřebná k rozhodnutí souvisí se složitým propojením soutěžního a datového práva i s koordinací mezi evropskými regulačními orgány.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro české uživatele</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Krátká odpověď zní: bezprostředně se pro české uživatele pravděpodobně nic nemění. Podle uvedené dokumentace Applu se změny vztahují na uživatele s fakturační adresou v pěti zemích: Německu, Francii, Itálii, Polsku a Rumunsku. Česká republika v tomto seznamu není.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Technická implementace má probíhat v iOS 27.2, jehož verzi Release Candidate Apple zveřejnil 19. října 2026. Samotná instalace této verze však automaticky neznamená, že se nové dialogy zobrazí všem uživatelům. Rozhodující je také země, na kterou se daná opatření vztahují.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V Evropské unii navíc Apple postupně upravuje slovník používaný v souvislosti s ATT i v dalších částech systému. Přepínač „Povolit aplikacím žádat o sledování“ se v unijních verzích mění na „Povolit aplikacím žádat o propojení vaší aktivity napříč společnostmi“. Nejde tedy pouze o úpravu jednoho dialogu v Polsku, ale o širší změnu způsobu, jakým Apple uživatelům vysvětluje fungování systému ATT.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Spor o pravidla, ne o soukromí</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Důležité je také to, co Apple v tomto sporu nezpochybnil. Regulátoři nepopírají právo společnosti chránit soukromí uživatelů ani samotnou existenci systému ATT. Spor se týká konkrétnější, ale zásadní otázky: zda firma, která ovládá operační systém, může stejný reklamní účel prezentovat příznivěji, když jde o její vlastní služby, než když jde o konkurenční aplikace. Podle přístupu polského, německého, francouzského a italského úřadu by takový rozdíl neměl být přípustný.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud si chcete zkontrolovat nastavení svého iPhonu, možnost správy souhlasu s požadavky aplikací na sledování najdete v nabídce Nastavení → Soukromí a zabezpečení → Sledování. Nastavení reklam Applu se nachází v části Nastavení → Soukromí a zabezpečení → Apple Advertising → Personalizované reklamy. Dostupné volby lze upravit podle vlastních preferencí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podstatou změn je, aby obě možnosti byly uživatelům vysvětlovány srovnatelným způsobem. V pěti dotčených evropských zemích by tak měly být dialogy nejen srozumitelnější, ale také méně zavádějící při rozhodování o tom, jak se budou jejich data využívat.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/01/apple-store-logo-768x432.webp" type="image/webp" length="36618" />
	</item>
		<item>
		<title>Rusko šmíruje, jak může. Desítky milionů lidí nutí používat aplikaci Max, která tajně pořizuje snímky obrazovky a sleduje platby</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/rusko-smiruje-jak-muze-aplikace-max/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 30 Oct 2026 12:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[aplikace]]></category>
		<category><![CDATA[Max]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=17597</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Přes 55 milionů registrací, povinná předinstalace na nových telefonech a forenzně prokázaná schopnost tajně snímat obsah obrazovky. To je MAX.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">V březnu 2025 spustila ruská technologická skupina VK aplikaci MAX. Na první pohled jde o messenger pro zprávy a hovory, ve skutečnosti se však postupně rozvíjí v takzvanou superaplikaci, která propojuje komunikaci, platby, miniaplikace, školní platformu Sferum a přístup k některým státním digitálním službám. Do poloviny listopadu 2025 podle zveřejněných údajů získala přes 55 milionů registrací a denně ji používalo 22,1 milionu lidí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Za rychlým rozšířením ale nestojí jen zájem uživatelů. Od 1. září 2025 má být MAX povinně předinstalován na nových smartphonech a tabletech prodávaných v Rusku. Výzkumníci z University of Michigan v září 2026 publikovali <a rel="nofollow noopener" href="https://arxiv.org/abs/2609.11814">studii</a>, podle níž technická architektura aplikace umožňuje hostitelskému prostředí pořizovat snímky obrazovky miniaplikací, přistupovat k jejich úložišti, sledovat síťovou komunikaci a získávat přístup k citlivým údajům, a to bez viditelného upozornění uživatele. Při platbách se navíc platebnímu systému VK předávají telefonní čísla odesílatele i příjemce a hostitelská aplikace může získávat informace o transakcích prováděných uvnitř miniaplikací. Pro miliony Rusů se tak MAX stává součástí každodenního života, ze které může být stále obtížnější se vyvázat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak přesně funguje tajné snímání obrazovky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Tým vedený Royou Ensafi z University of Michigan se nespoléhal pouze na teoretické úvahy. Výzkumníci analyzovali aplikaci MAX na Androidu pomocí nástroje Frida, přesměrovali síťový provoz přes kontrolovaný bod a rozebírali interní zprávy RPC. Následně otestovali dva způsoby, kterými může hostitelská aplikace MAX získat snímek obsahu zobrazeného uvnitř miniaplikace.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Spolehlivější výsledky přineslo rozhraní Android PixelCopy API. V testech poskytlo použitelný obraz miniaplikace ve 31 z 35 pokusů, tedy v 88,5 % případů. Podle studie k tomu nebylo zapotřebí zvláštní systémové oprávnění ani upozornění uživatele. Ten tak nemusí poznat, že byl obsah obrazovky zachycen.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Je však důležité rozlišovat mezi technickou možností a jejím skutečným využíváním. Studie prokázala, že aplikace takové operace dokáže provádět, nikoli že automaticky a plošně pořizuje snímky obrazovky všech uživatelů při běžném provozu. Nezávislá organizace RKS Global při 48hodinovém sledování aplikace v září 2025 nezaznamenala neoprávněný přístup ke kameře, mikrofonu, poloze ani kontaktům. Zároveň ale upozornila, že aplikace má technické předpoklady pro selektivní sběr a přenos dat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle pozdějšího výzkumu InterSecLab a RKS z roku 2026 lze navíc dohledové a cenzurní funkce údajně aktivovat pro konkrétní účty. Taková možnost by znamenala, že aplikace nemusí vykazovat stejné chování u všech uživatelů. Samotná existence této technické možnosti však ještě nedokazuje, jak často nebo v jakém rozsahu ji provozovatel skutečně využívá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stát, který vám messenger nainstaluje sám</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Rychlé rozšíření MAX nelze vysvětlit pouze marketingem. Významnou roli hrají také státní opatření, která podporují jeho instalaci a používání.</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>1. září 2025</strong> – MAX se stává povinně předinstalovanou aplikací na nových zařízeních prodávaných v Rusku. Prodejci musí dodržovat příslušná pravidla, jinak jim mohou hrozit sankce.</li>



<li><strong>Podzim 2025</strong> – školní platforma Sferum se integruje do MAX. VK v říjnu 2025 uvádí, že systém využívá přes 10 milionů pedagogů, žáků a rodičů a že byl zaveden ve všech ruských regionech. Na vysokých školách si vlastní chaty v MAX zřídilo 447 univerzit a jejich poboček.</li>



<li><strong>15. května 2026</strong> – podle uvedených informací vstupuje v platnost vládní rozhodnutí, které školám ukládá používat MAX při distanční výuce na základních a středních školách.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Ruské ministerstvo digitálního rozvoje v srpnu 2025 tvrdilo, že používání MAX je „zcela dobrovolné“. Současně ale připustilo, že školy a zaměstnavatelé mohou jeho používání upravit ve svých interních pravidlech nebo pracovních podmínkách. Podle téhož výkladu mají školy rodičům, kteří odmítnou elektronickou komunikaci, nabídnout také papírové záznamy, například v podobě třídního žurnálu a žákovského deníku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Formálně tedy může jít o dobrovolnou službu. Pokud se ale aplikace stane běžným prostředkem komunikace se školou, zaměstnavatelem nebo státními institucemi, může být její odmítnutí v praxi podstatně obtížnější.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Superaplikace jako past na každodennost</h2>



<p class="wp-block-paragraph">MAX není jen chatovací aplikace s několika funkcemi navíc. Jeho <a rel="nofollow noopener" href="https://legal.max.ru/ps">uživatelská smlouva</a> popisuje platformu, která se propojuje se státními informačními systémy a digitálními službami. Platební operace zajišťuje společnost označovaná jako „VK Platěžnyje rešenija“ a při transakcích se předávají telefonní čísla odesílatele i příjemce. VK při spuštění integrovala platební funkce pro klienty bank Alfa-Bank a VTB a avizovala další rozvoj obchodních a platebních služeb.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výzkumníci z University of Michigan zjistili, že hostitelská aplikace MAX může mít přístup k informacím o síťové komunikaci uvnitř miniaplikací, včetně navštěvovaných adres URL, požadavků na zdroje a uložených autentizačních tokenů. Nejde tedy nutně o chybu, při níž data omylem uniknou ven, ale o důsledek způsobu, jakým je platforma navržena.</p>



<p class="wp-block-paragraph">MAX totiž zprostředkovává komunikaci mezi uživatelem a službami, které spouští uvnitř aplikace. Čím více služeb se do něj přesune, tím větší množství potenciálně citlivých informací může procházet prostředím, nad nímž má kontrolu provozovatel platformy. Rozhodující proto není jen to, jaké funkce aplikace nabízí, ale také jaká data může shromažďovat, jak s nimi nakládá a kdo k nim může získat přístup.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Právě v tom spočívá jeden z hlavních rozdílů oproti běžným messengerům a zároveň důvod, proč bývá MAX srovnáván s čínským WeChatem. Obě aplikace propojují zprávy, platby a další služby do jednoho prostředí. V případě MAX však jeho rozšíření výrazně podporují státní opatření, včetně povinné předinstalace a zapojení do školní komunikace. Zatímco WeChat se rozvíjel postupně, MAX získal podle zveřejněných údajů 55 milionů registrací během několika měsíců, a to v prostředí, kde jeho zavádění usnadňovala legislativa.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co říká Evropa a co z toho plyne</h2>



<p class="wp-block-paragraph"><a rel="nofollow noopener" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/07/13/human-rights-violations-in-russia-council-lists-four-individuals-and-five-entities-over-abusive-surveillance/">Rada EU</a> v červenci 2026 zařadila VK a její dceřinou společnost Communication Platform LLC na sankční seznam kvůli jejich údajnému zapojení do zneužívajícího dohledu. V tiskové zprávě popsala MAX jako aplikaci vyvíjenou a spravovanou pod dohledem ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) a uvedla, že byla využívána v souvislosti s represivními opatřeními vůči uživatelům.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro lidi mimo Rusko, včetně Čechů, kteří prostřednictvím MAX komunikují s ruskými kontakty, studenty nebo institucemi, z toho plyne především potřeba obezřetnosti. S citlivými informacemi sdílenými prostřednictvím této platformy je rozumné zacházet tak, jako by k nim za určitých okolností mohl získat přístup i provozovatel aplikace. To neznamená, že každá zpráva nebo každá transakce je automaticky sledována, ale že technická architektura může takový přístup umožňovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Výzkumníci z University of Michigan zároveň upozorňují, že problém se netýká výhradně MAX. Souvisí s obecnějším principem superaplikací, v nichž hostitelská aplikace zprostředkovává činnost dalších služeb a může tak získat rozsáhlý přehled o tom, co se v nich odehrává. V ruském případě se tyto technické možnosti kombinují s rozsáhlou rolí státu při zavádění a používání platformy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Z běžného messengeru se tak v Rusku stává vstupní brána ke školní komunikaci, pracovním záležitostem, platbám a státním službám. Čím více oblastí každodenního života je na MAX navázáno, tím vyšší mohou být praktické náklady na jeho odmítnutí. Právě tato závislost může představovat závažnější problém než kterákoli jednotlivá sledovací funkce: aplikace totiž nemusí být jen nástrojem, který si člověk dobrovolně zvolí, ale postupně také prostředím, bez něhož se v běžném životě jen obtížně obejde.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/10/ulice-moskvy-lide-telefon-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="72576" />
	</item>
		<item>
		<title>Modrá tečka na displeji Androidu není chyba. Znamená, že vás některá aplikace právě sleduje a ví, kde jste</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/android/modra-tecka-na-displeji-neni-chyba/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 04 Oct 2026 10:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Android]]></category>
		<category><![CDATA[aplikace]]></category>
		<category><![CDATA[Google]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[modrá tečka]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=16705</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Drobný modrý bod v horní liště telefonu vyvolává otázky uživatelů. Nejde o vadný pixel, ale o bezpečnostní funkci, kterou Google zavedl záměrně.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Když se na vašem Androidu objeví malá modrá tečka ve stavové liště, telefon vám tím v reálném čase říká jednu důležitou věc: některá z nainstalovaných aplikací právě pracuje s vaší polohou. Nejde o závadu displeje, zaseknutý pixel ani systémovou chybu. Je to takzvaný indikátor přístupu k poloze, který Google oficiálně dokumentuje pro <a rel="nofollow noopener" href="https://source.android.com/docs/whatsnew/android-17-release">Android 17</a>. Stačí stáhnout horní lištu a systém vám ukáže, která konkrétní aplikace vaši polohu právě používá. Důležité je pochopit, co to znamená v praxi: neznamená to automaticky, že vás někdo nově začal špehovat. Android jen zviditelňuje něco, co se v telefonu může odehrávat na pozadí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč tečka, proč teď a proč zrovna modrá</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Příběh začíná v roce 2021 u Androidu 12. Tehdy Google poprvé přidal do systému zelené indikátory pro kameru a mikrofon, malé ikony, které se rozsvítily pokaždé, když k nim aplikace přistoupila. Poloha ale tehdy živý indikátor nedostala. Místo toho přišel přehled soukromí, kde jste zpětně viděli, kdo a kdy k poloze přistupoval, a nová volba mezi přesnou a přibližnou polohou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Až Android 17 dotáhl transparentnost i v tomto směru. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://source.android.com/docs/core/permissions/privacy-indicators">oficiální dokumentace AOSP</a> se při přístupu nesystémové aplikace k poloze nejprve zobrazí ikona lokace a po několika sekundách přejde do přetrvávající tečky. Její podoba a barva se mohou lišit podle výrobce; na Pixelech je modrá, u jiných telefonů může vypadat jinak. Význam je ale stejný: aplikace právě přistupuje k údajům o poloze.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Funkce se v průběhu roku 2026 objevovala nejdříve v betách pro telefony Pixel. Kompatibilitní dokumentace Androidu 17 ale stanovuje požadavky na zobrazování indikátoru při přístupu aplikace k přesné poloze. Postupně se tak může dostat i na další telefony s Androidem 17.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo vás „sleduje“ a co s vaší polohou dělá</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Slovo „sleduje“ zní dramaticky, ale realita je většinou prozaičtější. Ve chvíli, kdy se tečka rozsvítí, to zpravidla znamená, že aplikace, které jste dříve sami udělili oprávnění k poloze, právě získává údaje o vaší poloze. Mapy navigují, počasí aktualizuje předpověď, běžecká aplikace zaznamenává trasu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://support.google.com/android/answer/13982201?hl=en">nápovědy Androidu</a> mohou vývojáři deklarovat různé účely zpracování polohy:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Funkčnost aplikace</strong> – navigace, vyhledávání okolních míst</li>



<li><strong>Analytika</strong> – statistiky o tom, odkud uživatelé aplikaci používají</li>



<li><strong>Personalizace</strong> – obsah přizpůsobený regionu</li>



<li><strong>Reklama a marketing</strong> – cílení inzerátů podle lokality</li>



<li><strong>Bezpečnost</strong> – prevence podvodů, ověření identity</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Aplikace může údaje o poloze sdílet i s třetími stranami. Google vyžaduje, aby vývojáři tyto informace deklarovali v sekci Data Safety na Google Play. Android navíc může upozornit, pokud aplikace s přístupem k poloze změní způsob, jakým deklaruje sdílení dat, například když nově přidá reklamní účel.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Samotná tečka tedy není důkazem, že vás někdo konkrétní ručně sleduje. Je to upozornění, že aplikace právě přistupuje k údajům o vaší poloze.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak přesně aplikace ví, kde stojíte</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Záleží na tom, jaká oprávnění jste jí udělili a jaké zdroje polohy má zařízení k dispozici. Android rozlišuje dva režimy: přibližnou polohu a přesnou polohu. Při zapnutém přesném určování polohy systém může kombinovat GPS, Wi-Fi přístupové body, mobilní vysílače a údaje ze senzorů zařízení. Výsledkem může být poloha s přesností na jednotky metrů, přičemž přesnost závisí na prostředí a dostupnosti jednotlivých zdrojů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud jste aplikaci dali oprávnění „Povolit vždy“, může získávat polohu i na pozadí. Do příchodu živého indikátoru jste si přitom nemuseli každého takového přístupu všimnout. Právě proto je modrá tečka spíš nástrojem kontroly než problémem.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co s tím: konkrétní kroky v nastavení</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud vás tečka znervózňuje, máte několik možností. Na Pixelu otevřete <strong>Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací k poloze</strong> a u každé aplikace zvolíte jednu z variant: povolit vždy, povolit jen při používání, vždy se zeptat, nebo zakázat. Na telefonech Xiaomi vede cesta přes <strong>Zabezpečení a soukromí → Soukromí → Správce oprávnění → Poloha</strong>, případně <strong>Aplikace → Oprávnění</strong>.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro zpětnou kontrolu slouží přehled soukromí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Android 12</strong> – zobrazí přístupy za posledních 24 hodin</li>



<li><strong>Android 13 a novější</strong> – zobrazí přístupy za posledních 7 dní</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Najdete ho v <strong>Nastavení → Zabezpečení a soukromí → Řídicí panel soukromí → Poloha</strong>.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A ještě jeden detail pro budoucnost: Android 17 zavádí takzvané „tlačítko polohy“, mechanismus, který umožňuje aplikaci získat přesnou polohu jen na omezenou dobu, bez nutnosti trvalého oprávnění. Google tím vývojáře tlačí k tomu, aby si neříkali o větší rozsah přístupu, než skutečně potřebují.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Evropská pravidla, která vás chrání navíc</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Poloha může být podle okolností osobním údajem. V celé EU včetně Česka proto platí pravidla GDPR: každý, kdo vaši polohu zpracovává, musí mít právní základ, jasně stanovený účel a zpracovávat jen údaje, které jsou pro daný účel nezbytné. Zároveň vás musí informovat o způsobu zpracování, včetně relevantních příjemců a doby uchování. Za porušení GDPR mohou v závažných případech hrozit pokuty až do výše 4 % celosvětového ročního obratu firmy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Modrá tečka na displeji není nepřítel. Je to naopak způsob, jak vám telefon ukazuje, že některá aplikace právě pracuje s údaji o vaší poloze, a dává vám možnost zkontrolovat, zda k tomu má mít oprávnění.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/09/android-modry-indikator-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="37769" />
	</item>
		<item>
		<title>Čínští špioni pronikli do výzkumných institucí a rok čekali, než udeřili. Zneužili systém na sledování e-mailů</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/pribehy/cinsti-spioni-napadli-vyzkumne-instituce/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 05 Sep 2026 02:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příběhy]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[e-mail]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[špion]]></category>
		<category><![CDATA[systém]]></category>
		<category><![CDATA[útok]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=15417</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Hackerská skupina se usadila v serverech amerických a kanadských výzkumných institucí. Přes rok sbírala přihlašovací údaje, než přešla k odposlechu e-mailů.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">V září 2023 se útočníci ze skupiny označované jako UNC6508 dostali do serverů platformy REDCap, kterou severoamerické univerzity, nemocnice a vojenské výzkumné instituce běžně používají ke sběru klinických a výzkumných dat. Nasadili vlastní malware INFINITERED, schovali ho do legitimních systémových souborů a začali trpělivě sklízet přihlašovací údaje. Víc než rok se neprojevili žádnou viditelnou akcí. Teprve když získali administrátorský přístup k podnikové poště, vytvořili v ní pravidlo, které automaticky a tiše přeposílalo vybrané e-maily na účet pod jejich kontrolou. Celou operaci odhalila a 15. června 2026 veřejně popsala <a href="https://cloud.google.com/blog/topics/threat-intelligence/prc-targets-us-medical-research" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Google Threat Intelligence Group</a> (GTIG), která ji s vysokou jistotou připisuje aktérovi napojenému na Čínskou lidovou republiku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak proměnili firemní nástroj v odposlech</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Systém, který útočníci zneužili k odposlechu, není žádný špionážní software. Jde o takzvaná content compliance pravidla, běžnou administrátorskou funkci v podnikových e-mailových systémech, jako je Google Workspace. Slouží typicky k tomu, aby organizace mohla automaticky kontrolovat obsah zpráv, filtrovat citlivé informace nebo směrovat poštu podle interních politik.</p>



<p class="wp-block-paragraph">UNC6508 tuto funkci obrátila proti jejím uživatelům. Útočníci vytvořili pravidlo pojmenované „Patroit“, s překlepem, který se stal jedním z identifikačních znaků kampaně. Pravidlo obsahovalo sadu regulárních výrazů, které hlídaly klíčová slova, e-mailové adresy a vzory v předmětu i těle přijatých a odeslaných zpráv. Každý e-mail, který odpovídal některému z filtrů, se tiše přeposlal ve skryté kopii na gmailový účet <strong><code>BebitaBarefoot774@gmail.com</code></strong> ovládaný útočníky. Google tento účet po odhalení zablokoval.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle <a href="https://cloud.google.com/blog/topics/threat-intelligence/threats-to-defense-industrial-base/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">dalšího materiálu GTIG</a> pravidlo pracovalo s přibližně 150 definovanými výrazy. Zhruba třetina z nich mířila na vojenské systémy a obranné kontraktory, výrazně zastoupené byly bezpilotní systémy a protidronová obrana. Další výrazy pokrývaly umělou inteligenci, kyberofenzivní operace, indo-pacifickou strategii, ale i medicínský výzkum včetně konkrétních patogenů, jako je virus Chikungunya. Cíle odpovídají známým strategickým prioritám Pekingu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Malware, který přežil i aktualizaci systému</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Vstupní bod útoku Google nedokázal s jistotou potvrdit. Útočníci ale zřejmě využili veřejně dostupné a zastaralé verze REDCap, platformy, kterou podle oficiálního webu <a href="https://project-redcap.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">project-redcap.org</a> používá přes 8 400 partnerských institucí ve 166 zemích. Analýza společnosti Censys z června 2026 ukázala, že z více než 8 500 viditelných instancí běželo pouhých 1,18 % na nejnovější verzi. Zbytek představoval potenciální terč.</p>



<p class="wp-block-paragraph">INFINITERED je malware na míru napsaný v PHP přímo pro prostředí REDCap. Trojanizoval legitimní soubory zodpovědné za upgrade, autentizaci a hooky aplikace. Díky tomu přežil i aktualizace systému, při každém upgradu se znovu zapsal do nových souborů. Ukradené přihlašovací údaje neukládal do podezřelého souboru, ale do legitimní databázové tabulky <strong><code>redcap_sessions</code></strong>, kde splynuly s běžnými záznamy. Backdoor se aktivoval jen tehdy, když přijal požadavek se speciální cookie <strong><code>REDCAP-TOKEN</code></strong> a správným ověřovacím řetězcem. Jinak se tvářil jako neexistující.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Útočníci navíc maskovali svůj provoz přes kompromitované domácí routery, rezidenční proxy servery a VPS s americkými IP adresami. Jeden z identifikovaných přístupových bodů vedl přes kompromitovaný router ASUS s IP adresou 23.169.65.49. Pro oběť tak komunikace vypadala jako běžný americký provoz.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč nikdo nic neviděl přes rok</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Kombinace maskovacích prvků vysvětluje, jak mohla operace běžet tak dlouho bez povšimnutí. Malware se skrýval v souborech, které administrátoři považovali za součást systému. Exfiltrace e-mailů probíhala přes legitimní administrátorskou funkci, ne přes novou podezřelou binárku. A přihlašovací údaje, které útočníci nasbírali z REDCap serverů, se překrývaly s přístupovými údaji pro jiné systémy, včetně administrátorských účtů podnikové pošty.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle GTIG auditní logy v Google Workspace existují a změny v content compliance pravidlech se do nich zapisují. Problém je, že organizace je musí aktivně monitorovat, nastavit na ně upozornění a sdílet je se svým bezpečnostním týmem. Pokud to nedělají, pravidlo „Patroit“ vypadá v administrátorské konzoli jako kterékoli jiné interní nastavení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U čínských státem podporovaných skupin přitom nejde o výjimku. Mandiant u skupiny UNC5221 s backdoorem BRICKSTORM zdokumentoval průměrnou dobu přítomnosti v síti 393 dní. Skupina UNC3886 operovala s více vrstvami persistence v hypervizorech a síťových zařízeních od konce roku 2021. Trpělivost je u těchto aktérů metoda, ne anomálie.</p>



<h2 class="wp-block-heading">České instituce nejsou mimo hru</h2>



<p class="wp-block-paragraph">REDCap není jen americká záležitost. V Česku platformu prokazatelně provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prostřednictvím svého výzkumného centra <a href="https://biostatistics.fnusa.cz/en/redcap-2/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FNUSA-ICRC</a>, kde běží projekty napojené na síť klinických studií CZECRIN. Na Masarykově univerzitě je veřejně dohledatelná akademická práce o audit trail review v REDCap a registrace na vědecké akce probíhají přes formuláře na doméně <strong><code>redcap.fnusa.cz</code></strong>.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zda jsou tyto české instance vystavené stejným způsobem jako severoamerické servery, veřejně nevíme. Stejně tak není jasné, jestli provozují aktuální verze a jak mají nastavenou síťovou segmentaci. NÚKIB ve své zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2023 uvádí zvýšenou aktivitu aktérů spojených s Čínou a zmiňuje i vysoce pravděpodobný čínský průnik do sítě strategické instituce v ČR. Specifické veřejné varování k UNC6508 a REDCap se ale v dostupných materiálech NÚKIB nepodařilo dohledat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co dělat hned teď</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Google doporučuje organizacím provozujícím REDCap okamžitý kontrolní seznam: nasadit dvoufaktorové ověření odolné vůči phishingu pro administrátorské účty, aktualizovat REDCap na nejnovější verzi, odstranit staré paralelní instalace a spustit na serverech YARA pravidlo <strong><code>G_Backdoor_INFINITERED_1</code></strong>. Správci by měli hledat soubor <strong><code>help.php</code></strong>, porovnat SHA256 hashe klíčových komponent s publikovanými IOC a v auditních logách Workspace pátrat po neoprávněných změnách content compliance pravidel, konkrétně po pravidlu „Patroit“ a přeposílání na zmíněný Gmail.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na síťové úrovni je třeba hledat cookie <strong><code>REDCAP-TOKEN</code></strong>, specifický identifikační řetězec <strong><code>ej671a16i7fd8202nu6ltfg5p6x7u</code></strong> a komunikaci s IP 23.169.65.49. Hotová detekční pravidla pro Google SecOps zveřejnil na <a href="https://security.googlecloudcommunity.com/google-security-operations-2/custom-malware-named-infinitered-yara-l-rules-to-detect-unc6508-7744" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">komunitním fóru Google Cloud</a> bezpečnostní analytik David Nehoda den po publikaci hlavního reportu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Tahle operace ukazuje nepříjemnou pravdu: i po záplatování vstupního bodu může kompromitace přežít měsíce, pokud organizace recykluje hesla mezi systémy a nekontroluje, kdo a kdy změnil pravidla v administrátorské konzoli pošty. Nejnebezpečnější backdoor není ten, který se tváří jako cizí kód, je to ten, který vypadá jako běžná firemní konfigurace.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/09/pocitacova-ram-elixir-soucastka-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="51012" />
	</item>
		<item>
		<title>Modrá tečka na displeji Androidu znamená, že vás právě někdo sleduje. Neignorujte ji a klepněte na ni</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/android/modra-tecka-displej-androidu-sledovani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 29 Aug 2026 02:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Android]]></category>
		<category><![CDATA[aplikace]]></category>
		<category><![CDATA[displej]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[modrá tečka]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=15166</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Malá modrá tečka ve stavové liště Androidu prozradí, která aplikace právě čte vaši polohu. Stačí na ni klepnout.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Žádný hacker, žádný stalker za rohem. „Někdo vás sleduje“ v tomto případě znamená, že konkrétní aplikace ve vašem telefonu právě přistupuje k údajům o poloze zařízení. Může to být navigace, předpověď počasí, ale také aplikace, která vaši polohu ke své hlavní funkci vůbec nepotřebuje. Právě proto Google zavedl do systému trvalý vizuální indikátor, modrou tečku v horní liště displeje. Když ji stáhnete prstem dolů, změní se v modrou „pilulku“ s ikonou polohy. A když na ni klepnete, otevře se přehled aplikací, které polohu nedávno použily, a je možné jim oprávnění rovnou odebrat. Funkci neignorujte. Je to nejrychlejší cesta, jak zjistit, která aplikace si bere data o tom, kde právě jste.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Když se modrá tečka objevila a na kterých telefonech ji najdete</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Časová osa je trochu zamotaná. Na telefonech Pixel se modrý indikátor polohy objevil už v rámci aktualizace Android 16 QPR3, kterou Google začal na Pixely distribuovat v březnu 2026. Oficiálně ho ale Google popisuje až v <a href="https://developer.android.com/blog/posts/redefining-location-privacy-new-tools-and-improvements-for-android-17" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">materiálech pro Android 17</a> z 26. března 2026. Prakticky to znamená jediné: majitelé Pixelů už funkci mají, ostatní si počkají na aktualizaci od svého výrobce.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A právě tady nastává zásadní rozdíl. Samsung i Xiaomi používají vlastní nadstavby s odlišným vzhledem i chováním indikátorů soukromí. Samsung nabízí Privacy Dashboard s historií přístupů k poloze za posledních 24 hodin, u některých modelů Galaxy dokonce za 7 dní. Xiaomi zase dlouhodobě staví na vlastních režimech oprávnění, například „Povolit jen při používání“ nebo „Povolit jen pro aktuální operaci“. Modrou tapnutelnou tečku v identické podobě jako Pixel ale ani jeden z výrobců ve své veřejné dokumentaci nepopisuje. Princip ochrany je podobný, provedení se liší.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co se stane po klepnutí a proč je to důležité</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Klepnutí na modrou pilulku otevře dialog „Recent app use“, tedy seznam aplikací, které nedávno přistupovaly k poloze. U každé z nich je zkratka do správy oprávnění. Celý proces zabere pár sekund.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitější je ale to, co potřebujete vědět. Indikátor se totiž zobrazuje i při přístupu systémových služeb a aplikací, nejen u běžných nesystémových aplikací. Pokud se modrá tečka rozsvítí ve chvíli, kdy nepoužíváte mapy ani navigaci, stojí za to zkontrolovat, která aplikace nebo služba si polohu vzala. Google uvádí, že přístup k poloze přes knihovnu nebo reklamní SDK zabudované uvnitř aplikace se připisuje aplikaci samotné. Jinými slovy, i když vy sami v aplikaci nic s polohou neděláte, její přibalený kód může k poloze přistupovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na starších Androidech (verze 12 a novější) existuje alespoň Privacy Dashboard s časově omezeným přehledem přístupů k poloze, kameře a mikrofonu. Nový indikátor ale přidává zásadní věc: okamžitou viditelnost přímo ve stavové liště, bez toho, abyste museli cokoli otevírat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy je „Povolit vždy“ varovným signálem</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Každá aplikace v Androidu žádá o oprávnění k poloze v několika režimech: nikdy, jen při používání nebo vždy. Problém nastává u třetí možnosti. Google sám ve svých pravidlech pro <a href="https://support.google.com/googleplay/android-developer/answer/9799150?hl=en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">přístup k poloze na pozadí</a> uvádí, že některé funkce tento přístup nepotřebují, například doporučování lidí poblíž, lokální personalizace obsahu, sledování zásilky nebo navigace pouze při otevřené aplikaci. Pokud taková aplikace přesto vyžaduje režim „Povolit vždy“, je to důvod k prověření.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Druhý varovný signál najdete v datových štítcích aplikací na Google Play. Pokud aplikace deklaruje sdílení polohy s třetími stranami pro reklamu nebo analytiku, víte, že vaše údaje o poloze mohou být předávány dál. Od Androidu 14 se navíc některé informace o využívání polohy zobrazují přímo v dialogu při udělování oprávnění.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Praktický postup odebrání oprávnění je jednoduchý:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací k poloze</strong> → vybrat aplikaci → změnit na požadovaný režim</li>



<li>Alternativně: podržet ikonu aplikace → Informace o aplikaci → Oprávnění → Poloha</li>
</ul>



<h2 class="wp-block-heading">Jak si ověřit, co aplikace skutečně dělá</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Pro dokonalejší kontrolu existuje dostupná aplikace <a href="https://f-droid.org/en/packages/org.eu.exodus_privacy.exodusprivacy/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Exodus Privacy</a> přes F-Droid. Zobrazí trackery a oprávnění deklarovaná v nainstalovaných aplikacích, včetně toho, zda aplikace obsahuje oprávnění ACCESS_BACKGROUND_LOCATION. Důležitá poznámka: Exodus provádí statickou analýzu kódu podle signatur známých trackerů. Nalezení signatury není automaticky důkazem, že tracker skutečně běží. Je to ale užitečný doplněk k vlastnímu úsudku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Kombinace tří signálů (modrá tečka u aplikace bez zjevného důvodu, požadavek na trvalý přístup k poloze a větší počet trackerů v reportu Exodus) už podle nás ospravedlňuje smazání nebo náhradu aplikace.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Srovnání s iPhonem: jiný přístup, stejný cíl</h2>



<p class="wp-block-paragraph">iPhone pro polohu používá ikonu šipky v horní liště, ne barevnou tečku. Oranžová a zelená tečka v iOS patří mikrofonu a kameře. Novinka Androidu jde o krok dál: kromě vizuálního upozornění nabízí po klepnutí přímo výpis aplikací s nedávným přístupem a rychlou správu oprávnění. V tomto ohledu je nový indikátor Androidu praktičtější.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Android navíc umí uživatele upozornit, že aplikace s přístupem k poloze nově deklaruje sdílení dat s třetími stranami nebo změnila účel využití údajů, například pro reklamu. Tahle funkce běží na pozadí a většina uživatelů o ní neví. Vyplatí se jí věnovat pozornost, je to pojistka, která pracuje i ve chvíli, kdy se na modrou tečku zrovna nedíváte.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/07/telefon-lokator-mapa-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="33353" />
	</item>
		<item>
		<title>Nový „státní šmírák“ se šíří Evropou, ani o tom nevíte. Nové AI radary poznají přes čelní sklo telefon i nepřipoutané pásy</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/novy-statni-smirak-se-siri-evropou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 27 Aug 2026 02:54:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[AI]]></category>
		<category><![CDATA[auto]]></category>
		<category><![CDATA[Evropa]]></category>
		<category><![CDATA[radar]]></category>
		<category><![CDATA[řidič]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[soukromí]]></category>
		<category><![CDATA[umělá inteligence]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=15055</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Kamerové systémy s AI už v několika evropských zemích nahlíží přes čelní sklo přímo do kabiny řidiče, a řada motoristů o tom nemá tušení.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Nejde o jeden univerzální „radar“, ale o několik různých technologií, které mají společné jedno: stát přestává sledovat jen SPZ a začíná vyhodnocovat, co se děje uvnitř vozu. Nizozemský systém MONOcam analyzuje řidičovu stranu čelního skla a hledá ruce držící mobilní zařízení mimo držák. Britské systémy v Plymouthu kombinují HD kamery s infračerveným přísvitem, aby přes sklo viděly i v noci, a kromě telefonu rozpoznají i nepřipoutané pásy řidiče a spolujezdců. Německá policie v Mohuči od července 2025 nasadila MONOcam na dálnicích A60 a A61. Skotsko letos rozjelo šestiměsíční průzkum na dvanácti lokalitách. A Polsko mezitím rozšiřuje síť stacionárních zařízení TraffiStar SR390, ovšem v rámci systému CANARD zatím slouží výhradně k měření rychlosti a kontrole průjezdu na červenou. Poprvé v historii evropského silničního dohledu se kamera dívá dovnitř auta, nejen na jeho vnějšek.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak to funguje: od čelního skla k pokutě</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Nejlépe zdokumentovaný postup nabízí <a href="https://algoritmes.overheid.nl/en/algoritme/oorg10264/21421626/monocam" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">nizozemský vládní registr algoritmů</a>, kde je MONOcam vedena jako aktivní systém od července 2021. Kamera nejprve zachytí registrační značku, identifikuje typ vozidla a vyhledá příslušné čelní sklo. Pak analyzuje výhradně řidičovu stranu, hledá ruce, mobilní elektronická zařízení a držáky telefonu. Pokud vidí ruku s mobilem mimo držák, označí snímek jako podezření na přestupek.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Klíčový detail: AI nikde v Evropě nerozhoduje sama. Ve všech ověřených systémech stojí mezi algoritmem a sankcí člověk. MONOcam ukládá podezřelé případy k lidskému posouzení, v Plymouthu policista přezkoumává snímky před zahájením řízení, ve Skotsku probíhá denní validace. Pokud pracovník případ zamítne, snímky se okamžitě mažou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U detekce nepřipoutaných pásů je technický popis skoupější. Britský proces v Plymouthu pracuje se dvěma kamerami (čelní a horní záběr), které zachycují řidiče i spolujezdce. Skotský průzkum mluví o „AI screeningu na nedodržování povinnosti připoutat se“. Přesný obrazový znak, který model sleduje, ale otevřené zdroje nepopisují.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kde přesně systémy běží a proč o nich nevíte</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Tvrzení „ani o tom nevíte“ neznamená, že by kamery byly všude tajné. Realita je pestřejší:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Nizozemsko</strong> – MONOcam v ostrém provozu od 2021, pokuta přichází poštou domů.</li>



<li><strong>Německo</strong> – <a href="https://www.presseportal.de/blaulicht/pm/117708/6071212" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">policie v Mohuči</a> uvádí, že před měřicími místy na A60/A61 stojí informační značky. Sankce: 100 eur a jeden bod.</li>



<li><strong>Skotsko</strong> – <a href="https://www.transport.gov.scot/transport-network/roads/scottish-safety-camera-programme/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">šestiměsíční průzkum</a> na 12 lokalitách, jednotky mají být viditelné, ale přesné lokace nejsou veřejné. Zatím jde o sběr dat, ne o ostré pokuty.</li>



<li><strong>Plymouth, Anglie</strong> – trial systému Jenoptik, po lidském potvrzení může následovat oznámení o zahájení přestupkového řízení.</li>



<li><strong>Polsko</strong> – síť CANARD roste o 70 nových zařízení TraffiStar SR390 se žlutými skříněmi a předchozím značením. Jenže polský zákon (čl. 129g Prawo o ruchu drogowym) svěřuje automatický postih výhradně rychlosti a průjezdu na červenou. Na telefon a pásy tato zařízení v sankčním režimu nasazena nejsou.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">„Ani nevíte“ tedy spíš znamená, že řidič často nezná přesné rozmístění a účel zařízení, ne že by šlo o tajné špionážní kamery.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Austrálie jako varování: co se stane, když se systém naplno rozjede</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Nejsilnější data o účinnosti přicházejí z australského Nového Jižního Walesu. Během pilotního provozu v roce 2019 kamery zachytily telefon v ruce u jednoho z 82 řidičů. O tři roky později, v období od července 2022 do června 2023, to byl už jen jeden z 649, tedy pokles míry zachycení přestupků přibližně o 87 %. Nerelevantní snímky se tam mají mazat nejčastěji do hodiny, nejpozději do 72 hodin.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Evropské země takto silná srovnávací čísla zatím nepublikují. Skotsko sbírá data, Plymouth je v testovacím režimu, Nizozemsko a Německo zveřejňují spíše popis fungování než statistický efekt. Podle nás je ale australský příklad nejlepším argumentem pro to, že tyto systémy skutečně mění chování řidičů, a zároveň nejlepším důvodem, proč se o nich vede debata o soukromí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co Česko: stát už čte SPZ, AI na telefonu chybí</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Česká policie už dnes provozuje systém CAKV se stovkami kamer pro automatické rozpoznávání registračních značek; fotky vozidel drží až šest měsíců, metadata rok. Při akcích proti nepozornosti za volantem nasazuje civilní vozy s kamerami, drony a statické kamery na nadjezdech. Kolínská policie v říjnu 2025 zdokumentovala telefon v ruce řidiče palubní kamerou a věc postoupila do správního řízení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Oficiální český pilot ani zakázku na AI systém typu MONOcam jsme v otevřených zdrojích nedohledali. Technicky by zavedení nebylo překvapivé, infrastruktura ANPR existuje, zkušenosti s kamerovým dohledem také. Chybí ale veřejně oznámený projekt a jasný procesní rámec. Ministerská metodika k objektivní odpovědnosti provozovatele počítá s „automatizovaným technickým zařízením bez obsluhy“, ale model „AI předvybere, člověk potvrdí“ by v českých podmínkách pravděpodobně vyžadoval explicitnější právní oporu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Skutečný přelom není AI, ale plošná vymahatelnost</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Hlavní spor už dávno není o tom, jestli to technika zvládne. Zvládne. Přelomové je něco jiného: přestupek, který dřív závisel na tom, jestli kolem zrovna projede hlídka, se mění v plošně a opakovaně vymahatelné pravidlo. Telefon v ruce přestává být „loterie, jestli mě chytí“ a stává se rizikem s předvídatelným postihem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zároveň ale platí, že kamera nahlížející do kabiny je kvalitativně jiný zásah než čtení SPZ. Evropské státy to řeší pojistkami: okamžité odstranění nerelevantních snímků, kontrola krátké retenční lhůty, lidská kontrola před sankcí. Otázka zní, jak dlouho tyto pojistky vydrží, až se ukáže, že stejná kamera by mohla hlídat i další věci.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Technologie je připravená. Legislativa ji v některých zemích dohání, v jiných brzdí. V Česku zatím brzdí. Ale kdo sleduje tempo, jakým se MONOcam rozšířila z Nizozemska do Německa za čtyři roky, ten ví, že otázka nezní jestli, ale kdy.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/08/ai-radar-sledujici-ridice-zvenci-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="35889" />
	</item>
		<item>
		<title>Modrá tečka na Androidu prozradí, kdo právě sleduje vaši polohu. Většina lidí ji přehlíží, a dělá chybu</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/android/modra-tecka-na-androidu-sledovani-polohy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Aug 2026 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Android]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[modrá tečka]]></category>
		<category><![CDATA[poloha]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=13699</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Malý modrý bod v pravém horním rohu displeje Androidu není chyba zobrazení. Je to systémový alarm, který říká: právě teď někdo čte vaši polohu.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Funkce přistála v Androidu 17, který Google <a href="https://developer.android.com/blog/posts/android-17-is-here" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vydal 16. června 2026</a>. Princip je jednoduchý: jakmile aktuální nesystémová aplikace přistoupí k vaší poloze, v horní liště se na okamžik zobrazí ikona lokace a následně se změní na drobnou modrou tečku. Zůstane viditelná, dokud aplikace aktivně používá polohu, a ještě dalších dvacet sekund poté. Jenže právě proto, že jde o nenápadný prvek bez textu, schovaný ve stavové liště, většina uživatelů ho podle našich zkušeností jednoduše přehlédne. A právě v tom je problém: ignorováním teček se připravíte o nejrychlejší způsob, jak odhalit aplikaci, která k vaší poloze přistupuje bez zjevného důvodu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně modrá tečka znamená a jak ji odlišit od ostatních</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Android používá ve stavové liště tři barevné indikátory a každý signalizuje jiný typ přístupu:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Barva</th><th>Význam</th></tr></thead><tbody><tr><td>Modrá</td><td>Aplikace přistupuje k poloze</td></tr><tr><td>Zelená</td><td>Aplikace používá kameru nebo mikrofon</td></tr><tr><td>Oranžová</td><td>Pouze iPhone, mikrofon (na Androidu se nepoužívá)</td></tr></tbody></table></figure>



<p class="wp-block-paragraph">Zelený indikátor pro kameru a mikrofon Android nabízel už dříve. Modrá tečka pro lokaci je novinka Androidu 17 a rozšiřuje stejný princip transparentnosti na oblast, ve které měli uživatelé historicky nejmenší přehled. iPhone přitom podobný systém pro kameru a mikrofon nabízí od iOS 14, ale samostatný indikátor pro polohu v reálném čase nemá ani dnes. V tomto směru Android poprvé předbíhá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak za pět sekund zjistit, která aplikace čte vaši polohu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Když modrou tečku uvidíte, stačí tři kroky:</p>



<ol class="wp-block-list">
<li><strong>Stáhněte horní lištu</strong> – přejeďte prstem dolů z horního okraje displeje.</li>



<li><strong>Klepněte na indikátor polohy</strong> – otevře se dialog s názvem aplikace, která lokalizaci právě používá nebo ji použila nedávno.</li>



<li><strong>Zkontrolujte, jestli to dává smysl</strong> – navigace v Mapách ano, kalkulačka rozhodně ne.</li>
</ol>



<p class="wp-block-paragraph">Pro delší historii přístupů otevřete <strong>Nastavení → Soukromí → <a href="https://support.google.com/android/answer/13530434" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Přehled soukromí</a></strong>. Tam uvidíte, které aplikace sahaly na polohu, mikrofon i kameru za posledních 24 hodin. Pokud vám některá aplikace přijde podezřelá, cestu k nápravě najdete v <strong>Nastavení → Poloha → Oprávnění aplikací</strong>. U každé aplikace můžete zvolit „Povolit vždy“, „Pouze při používání“, „Pokaždé se zeptat“ nebo „Nepovolovat“. Zvláště důležité je zkontrolovat, zda nemáte zbytečně nastavenou volbu „Povolit vždy“, kterou většina aplikací reálně nepotřebuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo většinou sahá na vaši polohu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ne každý přístup k lokaci je podezřelý. Google Maps při navigaci nebo sdílení polohy, aplikace Find Hub pro hledání ztraceného telefonu, časová osa nebo vyhledávání podle místa, to všechno jsou legitimní důvody. Modrá tečka vám ale umožní odhalit i ty ostatní. Třeba aplikaci na svítilnu, která z nepochopitelného důvodu čte GPS souřadnice. Nebo sociální síť, která si právě načítá polohu, přestože jste ji otevřeli naposledy před hodinou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Google navíc od konce října 2026 plánuje přísnější vymáhání pravidel pro aplikace cílené na Android 17. Ty budou muset pro jednorázové sdílení přesné polohy používat takzvané <a href="https://developer.android.com/blog/posts/redefining-location-privacy-new-tools-and-improvements-for-android-17" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">tlačítko polohy</a>, místo aby si automaticky žádaly trvalý přístup. Modrá tečka a přísnější pravidla pro používání polohy jsou dvě strany stejné mince.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Na kterých telefonech v Česku to už funguje</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Android 17 je od 16. června dostupný na podporovaných Pixelech, od řady Pixel 6 až po nejnovější Pixel 10 Pro Fold. V českém Google Store se aktuálně prodávají modely Pixel 9, 9a, 10, 10a a 10 Pro/Pro XL. Pokud máte jiný Android, záleží na výrobci. Google uvádí beta kanály Androidu 17 u značek HONOR, OnePlus, OPPO, Xiaomi, realme, vivo, Lenovo, iQOO a Sharp. Samsung na tomto seznamu zatím chybí. Přesné termíny stabilních aktualizací pro český trh Google nesjednocuje, protože je nechává na jednotlivých výrobcích.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Modrá tečka není důvod k panice. Je to nástroj, který vám dává kontrolu zpět. Stačí si zvyknout na jeden pohyb: stáhnout lištu a klepnout. Pět sekund, které vám řeknou víc o vašem soukromí než tucet bezpečnostních článků.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/06/ruka-drzici-telefon-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="35189" />
	</item>
		<item>
		<title>Chytrá televize sleduje vše, co na ní pustíte, i když smart funkce nepoužíváte. Vypnout se to skoro nedá</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/poznatky/chytra-televize-sleduje-co-na-ni-pustite/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 25 Jul 2026 04:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Poznatky]]></category>
		<category><![CDATA[chytrá televize]]></category>
		<category><![CDATA[reklama]]></category>
		<category><![CDATA[sledování]]></category>
		<category><![CDATA[Smart TV]]></category>
		<category><![CDATA[televize]]></category>
		<category><![CDATA[TV]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=13083</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Technologie ACR v chytrých televizích dokáže rozpoznat obsah z HDMI, tuneru i USB, a výrobci ji využívají k cílení reklam.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Když si k televizi připojíte herní konzoli, notebook nebo set-top box a vestavěné aplikace vůbec nespustíte, mohli byste čekat, že se televize chová jako obyčejný monitor. Jenže nechová. Technologie zvaná ACR (automatické rozpoznávání obsahu) funguje na úrovni samotné TV platformy, nikoli uvnitř jednotlivých aplikací. Prakticky to znamená, že televize periodicky snímá obrazové nebo zvukové vzorky toho, co je zrovna na obrazovce, a porovnává je s katalogem známého obsahu. Akademická studie prezentovaná na konferenci <a href="https://arxiv.org/abs/2409.06203" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IMC 2024</a> potvrdila, že ACR fungovalo i tehdy, když byla televize používána čistě jako externí displej přes HDMI. Vypnout se to dá, ale cesta k tomu je u každé značky jiná, schovaná pod odlišnými názvy, a ani po vypnutí nezmizí všechny datové toky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně televize sbírá a jak to funguje</h2>



<p class="wp-block-paragraph">ACR neodesílá celý obraz jako videozáznam. Funguje spíš jako Shazam pro video: v pravidelných intervalech vytvoří digitální otisk toho, co běží na obrazovce, a porovná ho s databází známého obsahu. Pokud najde shodu, zaznamená, co se přehrává, kdy, jak dlouho a na jakém zařízení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nezávislý technický test <a href="https://www.rtings.com/tv/learn/research/smart-tv-tracking" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">RTINGS</a> z července 2026 zachytil ACR provoz na LG G5 v celé řadě situací: na domovské obrazovce, v Netflixu, na YouTube, v Plexu, při přehrávání z USB i přes HDMI z PlayStationu 5 a notebooku. Samsung Ads ve své dokumentaci popisuje, že ACR pokrývá lineární televizi, reklamy, videohry i VOD obsah a dokáže rozpoznat také HDMI připojení. Sony prostřednictvím partnera Samba TV využívá rozpoznávání obsahu z interního tuneru i externích HDMI zařízení. Roku zase sleduje pořady, hry, reklamy a kanály včetně údajů o čase a délce sledování.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Domácí video nebo osobní obsah, který v katalogu není, televize typicky nespáruje. Pirátská kopie známého filmu ale rozpoznatelná být může, pokud má podobný obrazový otisk jako katalogizovaný originál.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč se to vypíná tak komplikovaně</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Problém není v tom, že by vypínač neexistoval. Problém je, že se jmenuje pokaždé jinak a bývá ukrytý v širších souhlasech. RTINGS zmapoval názvy napříč značkami:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Samsung – „Služby pro prohlížení informací“</li>



<li>LG – „Smlouva o prohlížení informací“</li>



<li>Sony – „Interaktivní televize Samba“</li>



<li>Roku – „Smart TV Experience“</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Na Samsungu, Sony i LG po vypnutí příslušné volby identifikovatelný ACR provoz skutečně ustal nebo se výrazně změnil. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že tím nekončí všechno. RTINGS zjistil, že například datové toky Netflixu na Samsungu běžely dál i po vypnutí samsungovského ACR, protože streamovací aplikace si sbírají vlastní data nezávisle na televizní platformě. Roku ve svých podmínkách uvádí, že data nasbíraná v době, kdy bylo ACR zapnuté, mohou zůstat uchována i po jeho pozdějším vypnutí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Texaský generální prokurátor v prosinci 2025 <a href="https://www.texasattorneygeneral.gov/news/releases/attorney-general-paxton-sues-five-major-tv-companies-including-some-ties-ccp-spying-texans" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zažaloval pět velkých výrobců</a> (Sony, Samsung, LG, Hisense a TCL) právě kvůli nejasným a zavádějícím souhlasům s ACR. V únoru 2026 dosáhl dohody se Samsungem a v květnu 2026 s LG. Obě dohody požadují výslovný souhlas před zahájením sběru dat. Regulatorní tlak tedy už dnes mění pravidla hry, ale na většinu televizí v obývácích to zatím nemá přímý dopad.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Televize jako reklamní platforma: obchodní model za vším</h2>



<p class="wp-block-paragraph">ACR není náhodná technická vlastnost. Je to páteř monetizačního modelu, na kterém výrobci chytrých televizí stavějí rostoucí část svých příjmů. Samsung Ads popisuje data ACR jako základ pro tvorbu reklamních publik a segmentací diváků. LG Ad Solutions prezentuje svou technologii ACR jako nástroj pro cílení, aktivaci a měření kampaní a v roce 2022 ji rozšířila do 27 zemí. Roku sdílí data s třetími stranami pro měření a odvozování segmentů typu „sportovní fanoušci“ nebo „milovníci reality show“.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Primární využití je tedy reklama a profilace domácnosti, nikoli to, že by někdo manuálně sledoval vaši obrazovku. Riziko ale spočívá v široké kombinaci dat: ACR spojuje to, co běží na televizi, s IP adresou, identifikátorem zařízení a dalšími reklamními profily. Výsledkem může být nezvykle detailní obraz mediální konzumace celé domácnosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co s tím může udělat běžný uživatel</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Konkrétní kroky podle značek:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Sony BRAVIA se Sambou</strong> – Předvolby systému → Interaktivní TV Samba → Zakázat; případně Soukromí → Resetovat reklamní ID zařízení. Výmaz historie přes <a href="mailto:privacy@samba.tv">privacy@samba.tv</a>.</li>



<li><strong>Roku</strong> – Nastavení → Soukromí → Smart TV Experience → vypnout Automatické rozpoznávání obsahu (ACR) a případně i Zveřejnění sledování obsahu.</li>



<li><strong>Samsung</strong> – hledat „Zobrazení informačních služeb“ v Nastavení/Soukromí; Samsung potvrzuje, že odhlášení lze provést kdykoli, ale přesná cesta se liší podle modelu.</li>



<li><strong>LG</strong> – hledat „Dohoda o prohlížení“ v nastavení; univerzální platný návod pro všechny modely webOS 2025–2026 se nám nepodařilo dohledat.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Vypnutí ACR je první krok, ale ne poslední. Streamovací aplikace i operační systém televize odesílají vlastní telemetrii nezávisle. Nejspolehlivější řešení je odpojit televizi od internetu a chytré funkce přesunout na externí zařízení (Apple TV, Chromecast nebo jiný box). Tím se ale důvěra pouze přesouvá od výrobce televize na výrobce boxu. Pokročilejší uživatelé mohou nasadit DNS filtr typu <a href="https://docs.pi-hole.net/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pi-hole</a>, který blokuje sledovací domény na úrovni sítě, ale RTINGS upozorňuje, že ACR provoz bývá někdy promíchaný s legitimní komunikací a jeho blokace může rozbít i funkce, které chcete zachovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V rámci EU lze využít GDPR, tedy právo na přístup, námitku i výmaz dat. Samsung pro EHP odkazuje na svou stránku podpory ochrany osobních údajů a evropské pověřence, LG uvádí kontakt <a href="mailto:dpo-eu@lge.com">dpo-eu@lge.com</a>. Praktická rada: otevřete si v televizi sekci s oznámením o ochraně soukromí a opište si přesný název správce dat, kterému budete žádost adresovat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Chytrá televize v roce 2026 není jen obrazovka. Je to reklamní platforma, která si za nižší finanční cenu bere vaši pozornost a data o tom, co na ní běží. Jediný způsob, jak si být jistý, že neodesílá nic, je nepustit ji na internet.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/05/chytry-televizor-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="34795" />
	</item>
	</channel>
</rss>
