<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>soud &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<atom:link href="https://mobify.cz/clanky/tagy/soud/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mobify.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Wed, 11 Nov 2026 02:01:30 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/02/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>soud &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<link>https://mobify.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Jedna barva LED diody trvala vědcům 30 let. Firma na ní vydělala miliardy, vynálezce dostal zlomek a šel k soudu</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/poznatky/jedna-barva-led-diody-trvala-30-let/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 12 Nov 2026 17:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Poznatky]]></category>
		<category><![CDATA[LED dioda]]></category>
		<category><![CDATA[peníze]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[technologie]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=18175</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Červená svítila, zelená taky. Chyběla modrá, a bez ní nešlo vyrobit bílé světlo. Tři dekády hledání vyřešil jeden inženýr v malé japonské firmě.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Šúdži Nakamura v roce 1993 představil první vysoce svítivou modrou LED diodu. Vyvinul ji ve společnosti Nichia, rodinném podniku na japonském ostrově Šikoku, který se do té doby zaměřoval především na výrobu luminoforů. Tento průlom proměnil Nichii v globálního hráče. Význam komerčního úspěchu technologie dokládá i pozdější soudní spor, v němž se pracovalo s odhadem, že související patenty přinesou firmě tržby ve výši 1,2 bilionu jenů. Nakamura přitom za svůj vynález původně dostal od zaměstnavatele prémii kolem 20 000 jenů, tedy přibližně 4 000 korun. Když se domáhal spravedlivější odměny, skončil spor u soudu. Soud první instance mu přiznal 20 miliard jenů. Konečné mimosoudní vyrovnání však představovalo jen zlomek této částky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč právě modrá trvala tak dlouho</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Červené LED diody existovaly už od šedesátých let a zelené se objevily krátce poté. Vývoj modré LED byl ale mnohem náročnější. Vyžadoval totiž polovodič s širokým zakázaným pásem, konkrétně nitrid galia (GaN). Ten však představoval řadu technologických problémů. Krystaly se pěstovaly na safírovém substrátu, s jehož krystalovou mřížkou nebyly dobře sladěné, takže ve výsledných vrstvách vznikalo velké množství defektů. Ještě zásadnější překážkou bylo vytvoření polovodiče typu p. Hořčíkové příměsi, které k tomu byly potřeba, totiž zneaktivňoval vodík.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Mnoho velkých společností, například Sony, Toshiba nebo IBM, se proto raději zaměřilo na selenid zinečnatý, který tehdy vypadal jako slibnější cesta. Nakamura se vydal opačným směrem. Ve společnosti Nichia upravil zařízení pro chemickou depozici z plynné fáze, vyvinul vlastní metodu označovanou jako Two-Flow MOCVD a ukázal, že polovodič typu p z nitridu galia lze aktivovat tepelným žíháním. Nebylo tak nutné používat složitější ozařování elektronovým svazkem. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nobelprize.org/uploads/2018/06/popular-physicsprize2014.pdf">Nobelova výboru</a> by se podobný návrh na výzkum materiálu, který byl v oboru považován za slepou uličku, ve velké korporaci nejspíš vůbec neprosadil.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od modré k bílé, a ke všemu kolem nás</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Samotná modrá LED by měla jen omezené praktické využití. Zásadní krok přišel v roce 1996, kdy Nichia zkombinovala modrý čip se žlutým luminoforem a vyrobila <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nichia.co.jp/en/about_nichia/history.html">první bílou LED</a>. Tím se otevřela cesta k postupnému nahrazování klasických žárovek, halogenových žárovek i zářivek.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dnes bílé LED osvětlují domácnosti, podsvěcují displeje telefonů, monitorů i televizorů a slouží také jako blesky fotoaparátů. Modré LED čipy jsou navíc základem mnoha technologií pro zobrazování barev, včetně plnobarevných LED obrazovek. Podle průzkumu IKEA a společnosti Kantar z roku 2020 používalo LED žárovky 82 % českých domácností. Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 bude LED technologií vybaveno více než 96 % domácích svítidel v EU. Ve veřejném osvětlení je situace odlišná: podle materiálu Ministerstva pro místní rozvoj stále využívá sodíkové výbojky více než 80 % českého veřejného osvětlení, přestože stát přechod na LED aktivně podporuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři tisíce korun za vynález za miliardy</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Nakamura opustil Nichii v roce 1999 a nastoupil na Kalifornskou univerzitu v Santa Barbaře. V roce 2001 zažaloval svého bývalého zaměstnavatele. Domáhal se přiměřené odměny za zaměstnanecký vynález podle japonského patentového práva.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Čísla ze soudního řízení jsou výmluvná. Tokijský soud v lednu 2004 vycházel z odhadu, že patentové portfolio spojené s modrou LED přinese Nichii do roku 2010 tržby kolem 1,2 bilionu jenů. Hodnotu patentového monopolu vyčíslil na 120,8 miliardy jenů. Nakamurův podíl na přínosu stanovil na 50 % a přiznal mu rekordních <a rel="nofollow noopener" href="https://compoundsemiconductor.net/article/83207/Nakamura_awarded_189_million_for_LED_patents">20 miliard jenů</a>, což tehdy odpovídalo více než třem miliardám korun.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nichia se proti rozsudku odvolala. Odvolací soud snížil podíl připadající vynálezci na 5 % a zohlednil také investiční riziko, které firma nesla, i existenci křížových licencí. V lednu 2005 pak obě strany uzavřely <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nichia.co.jp/en/newsroom/2005/2005_011101.html">mimosoudní vyrovnání</a>. Nakamura měl dostat 608,57 milionu jenů jako odměnu a dalších 235,34 milionu jenů na úrocích. Celkem tedy přibližně 844 milionů jenů, v tehdejším přepočtu asi 150 milionů korun. Vyrovnání se přitom netýkalo pouze slavného patentu na modrou LED, ale širšího souboru duševního vlastnictví: 191 registrovaných patentů, čtyř užitných vzorů, 112 patentových přihlášek a souvisejícího know-how.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo měl pravdu, vynálezce, nebo firma?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Obě strany měly své argumenty. Soud první instance zdůraznil, že Nakamura dosáhl „vzácného světového vynálezu“ v omezených výzkumných podmínkách malé firmy a s velkou mírou samostatnosti. Odvolací soud naopak připomněl, že Nichia nesla podnikatelské riziko, financovala výzkum a vybudovala výrobní kapacity potřebné k uvedení technologie na trh.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nakamura později uvedl, že většinu peněz z vyrovnání pohltily daně a náklady na právníky. Za významnější ocenění své práce považoval Nobelovu cenu za fyziku, kterou v roce 2014 získal společně s Isamuem Akasakim a Hirošim Amanem. V <a rel="nofollow noopener" href="https://time.com/3595513/shuji-nakamura-time-for-thanks/">autorském textu pro Time</a> přitom veřejně poděkoval Nichii a jejímu zakladateli za to, že mu dali příležitost věnovat se výzkumu. Jeho vztah k bývalému zaměstnavateli tedy nebyl zdaleka jednoznačný.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Případ je poučný i pro české vynálezce. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-527">§ 9 zákona č. 527/1990 Sb.</a> přechází právo na patent u zaměstnaneckého vynálezu na zaměstnavatele, původce však má nárok na přiměřenou odměnu. Pokud se později ukáže, že vyplacená částka je ve zjevném nepoměru k přínosu vynálezu, může se domáhat dodatečného vypořádání. Pravidla odměňování je proto lepší dohodnout předem, nikoli až ve chvíli, kdy se z vynálezu stane komerční úspěch.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Nakamurova modrá LED dnes stojí v pozadí řady technologií, které používáme každý den – od moderních žárovek přes chytré telefony až po LED displeje. Za svůj průlomový výzkum původně dostal od zaměstnavatele odměnu odpovídající zhruba čtyřem tisícům korun. Nobelovu cenu za fyziku už mu ale nikdo nevezme.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/11/vyroba-led-dioda-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="43266" />
	</item>
		<item>
		<title>Samsung tajně zpomaloval Galaxy S22 a uživatelé si toho všimli. Po 4 letech soudů musel vyplatit odškodné tisícům lidí</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/android/samsung-tajne-zpomaloval-galaxy-s22-soud/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 11 Oct 2026 10:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Android]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxy S22]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[odškodné]]></category>
		<category><![CDATA[peníze]]></category>
		<category><![CDATA[Samsung]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=17056</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Samsung musel po 4 letech soudních tahanic odškodnit 1 882 majitelů Galaxy S22 za to, že jim bez dostatečného upozornění softwarově omezoval výkon telefonu.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Celý spor se točil kolem služby Game Optimizing Service, zkráceně GOS. Ta byla na řadě Galaxy S22 předinstalovaná povinně a při spuštění náročných her upravovala takt procesoru i grafického čipu a snižovala rozlišení vykreslování, údajně kvůli ochraně před přehříváním. Jenže Samsung to kupujícím při prodeji dostatečně nesdělil a uživatelé neměli možnost službu jednoduše vypnout nebo odinstalovat. Právě v tom soud nakonec viděl problém. Žaloba podaná v březnu 2022 v Jižní Koreji prošla první instancí, odvolacím řízením i třemi koly mediace a pravomocně skončila až 18. března 2026. Samsung proti konečnému rozhodnutí nepodal námitku a spor tím definitivně uzavřel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak si toho uživatelé všimli</h2>



<p class="wp-block-paragraph">První signály přišly z herních komunit. Majitelé Galaxy S22 Ultra si stěžovali na propady plynulosti a grafické artefakty v náročných titulech, jako je Genshin Impact. Pak přišla tvrdá čísla. Vývojář benchmarkové aplikace Geekbench John Poole otestoval výkon S22 Ultra s aktivním GOS a výsledky byly alarmující: v jednojádrovém testu klesl výkon na 53,9 % oproti stavu bez zásahu, v multijádrovém na 64,2 %. Podle dobového reportu <a rel="nofollow noopener" href="https://view.asiae.co.kr/en/article/2022030317280127788">The Asia Business Daily</a> se v komunitní aplikaci Samsung Members objevilo přes 1 800 příspěvků a komentářů s klíčovým slovem „GOS“. Nešlo o ojedinělé stížnosti, ale o problém, který řešilo velké množství uživatelů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co GOS technicky dělal a proč Samsung říkal, že je potřeba</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Samsung ve svém <a rel="nofollow noopener" href="https://www.samsungsvc.co.kr/solution/689552">oficiálním FAQ</a> z března 2022 popsal GOS jako nástroj pro sledování stavu telefonu, prevenci přehřívání, nestability a nadměrné spotřeby baterie při delším hraní. Služba existovala už od roku 2016 a běžela i na starších modelech. U řady S22 ale Samsung zašel dál: GOS byl povinný, nešlo ho běžným způsobem obejít a v One UI 4.0/4.1 Samsung dokonce zablokoval dřívější cesty, kterými šikovnější uživatelé omezení obcházeli.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Po vypuknutí aféry Samsung v březnu 2022 vydal aktualizaci, která zrušila omezení výkonu v úvodní fázi hraní a přidala alternativní režim výkonu v Game Boosteru. Teplotně řízený management ale zachoval. Důležitý detail: <a rel="nofollow noopener" href="https://doc.samsungmobile.com/SM-S906B/021745220304/wel.html">oficiální evropský changelog</a> pro Galaxy S22+ výslovně zmiňuje stejné změny kolem GOS. Problém se tedy netýkal jen korejských kusů, ale zasáhl i evropskou softwarovou větev, a tedy i telefony prodávané v Česku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři roky soudů: od zamítnutí po odškodné</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Společná žaloba 1 882 spotřebitelů byla podána v březnu 2022 u Soulského centrálního obvodního soudu. Žalobci požadovali 300 000 wonů na osobu, v přepočtu zhruba 5 200 Kč. Čekání na verdikt bylo dlouhé.</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>12. června 2025</strong> – první instance žalobu na náhradu škody zamítla. Soud nicméně podle zprávy <a rel="nofollow noopener" href="https://www.yna.co.kr/amp/view/AKR20250612056000004">agentury Yonhap</a> uznal, že způsob označení a reklamy mohl spotřebitele uvést v omyl.</li>



<li><strong>Konec roku 2025</strong> – odvolací soud doporučil mediaci. Proběhla tři kola, strany se však nedohodly.</li>



<li><strong>Březen 2026</strong> – soud vydal takzvané rozhodnutí nahrazující smír, což je v korejském právním systému nástroj, kdy soud po neúspěšné mediaci rozhodne sám. Pokud žádná strana do dvou týdnů nepodá námitku, rozhodnutí nabývá účinku pravomocného soudního smíru.</li>



<li><strong>18. března 2026</strong> – lhůta uplynula. Samsung námitku nepodal. Spor skončil.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Podle syndikované zprávy agentury Yonhap má Samsung vyplatit celkem zhruba 100 milionů wonů, tedy asi 1,7 milionu Kč. Přesná částka na jednoho žalobce zveřejněna nebyla. Jednoduchým dělením vychází přibližně 53 100 wonů na osobu, tedy necelých 920 Kč. Oproti původnímu požadavku je to zlomek.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Srovnání s kauzou Apple: jiná liga, stejný princip</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Paralela s Applem se nabízí. Apple v roce 2017 přiznal, že u starších iPhonů s opotřebenými bateriemi softwarově omezoval výkon, aby zabránil nečekaným vypnutím. Americké vyrovnání stálo Apple 310 až 500 milionů dolarů, tedy řádově tisíckrát víc než korejský spor Samsungu. Apple navíc po aféře přidal do systému funkci Battery Health a dal uživatelům možnost omezení výkonu vypnout.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Samsung takovou volbu u GOS plně nenabídl. Ani po březnové aktualizaci nešlo teplotně řízený management zcela deaktivovat. A právě v tom je jádro problému, které obě kauzy spojuje: ne v samotné existenci ochranného mechanismu, ale v tom, že zákazník prémiového telefonu za desítky tisíc korun neměl jasnou informaci ani plnou kontrolu nad tím, co se s jeho zařízením děje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro majitele Galaxy S22 dnes</h2>



<p class="wp-block-paragraph">K uzavřenému korejskému sporu se zpětně nelze připojit, odškodné se týká výhradně 1 882 žalobců. Žádný globální kompenzační program Samsung nevyhlásil. Český majitel Galaxy S22, který by chtěl řešit případný nárok, by musel postupovat podle místního spotřebitelského práva.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Samotný telefon ale mrtvý není. Samsung při uvedení řady S22 slíbil čtyři generace systémových aktualizací a pět let bezpečnostních záplat. Slib drží: Galaxy S22 běží na Androidu 16 s One UI 8 a bezpečnostní aktualizace jsou dohledatelné ještě v září 2026. Pro běžné používání je telefon stále plně funkční. Pro náročné hráče, kteří chtějí z hardwaru dostat maximum bez softwarových omezení, je ale otázka důvěry možná důležitější než otázka samotného výkonu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Samsung za čtyři roky soudů zaplatil v přepočtu necelé dva miliony korun. Reputační náklady se vyčíslit nedají.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/10/zadni-strana-samsung-galaxy-s22-android-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="36044" />
	</item>
		<item>
		<title>Tiskárna hlásí, že inkoust došel, přitom ho v ní zůstává dostatek. Francie žene Epson k soudu, hrozí pokuty i vězení</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/francie-zene-epson-k-soudu-hrozi-pokuty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Sep 2026 09:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Epson]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[tiskárna]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=15906</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Francouzský soud začal projednávat obvinění Epsonu z plánovaného zastarávání inkoustových tiskáren. Firmě hrozí pokuta až do výše 5 % ročního obratu.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Představte si, že si koupíte kazetu, vytisknete pár desítek stránek a na displeji se rozsvítí hláška: inkoust došel, vyměňte. Jenže když kazetu vyndáte a zatřepete s ní, slyšíte, jak se uvnitř přelévá tekutina. Přesně tohle popisují tisíce uživatelů po celém světě a přesně tohle se stalo jádrem trestního řízení, které Francie vede proti japonskému výrobci Epson. Podle francouzské spotřebitelské organizace <a href="https://www.halteobsolescence.org/suite-proces-epson-imprimante/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HOP (Halte à l&#8217;obsolescence programmée)</a> některé kazety hlásily prázdno, přestože v nich zbývalo odhadem 20 až 50 procent původního objemu inkoustu. Francie má od roku 2015 plánované zastarávání jako samostatný trestní delikt a právě na základě tohoto zákona se případ po téměř devíti letech vyšetřování dostal před soud. Odpovědným fyzickým osobám hrozí až dva roky odnětí svobody, firmě samotné pak peněžitá sankce, která může vyšplhat do stovek milionů korun.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čip, který neměří, ale odhaduje</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Klíč k celému sporu leží v maličkém čipu na každé inkoustové kazetě. Ten neměří hladinu inkoustu sondou ani plovákem. Místo toho sleduje, kolik inkoustu tiskárna spotřebovala při tisku a při automatickém čištění trysek, a z těchto dat odvozuje zbývající množství. Epson ve svých uživatelských manuálech otevřeně přiznává, že při hlášení výměny v kazetě zůstává takzvaná „proměnlivá bezpečnostní rezerva inkoustu“. Slouží prý k ochraně tiskové hlavy a udržení kvality tisku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A tady začíná problém. Epson sám uvádí, že deklarované výtěžnosti kazet tuto rezervu nezahrnují. Jinými slovy: koupíte kazetu s udávanou kapacitou třeba 200 stran, ale část inkoustu, za který jste zaplatili, se nikdy nepromění v tisk. Zůstane zamčená uvnitř kazety, kterou vyhodíte. HOP tvrdí, že nejde o marginální ztrátu, ale o systematický mechanismus nutící spotřebitele kupovat nové kazety dříve, než je to technicky nutné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Odpadní podložka jako druhý zámek</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Kromě kazet řeší francouzské řízení ještě jeden mechanismus, takzvanou odpadní inkoustovou podložku. Ta zachycuje přebytečný inkoust z čištění trysek. Tiskárna si vede počítadlo jejího zaplnění a jakmile software usoudí, že podložka dosáhla konce životnosti, celý přístroj se zablokuje. Nevytiskne jedinou stránku.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Epson argumentuje bezpečností: přetečení inkoustu by mohlo poškodit vnitřní elektroniku. Jenže u řady modelů nejde o díl, který by si uživatel vyměnil sám; Epson ho klasifikuje jako součástku vyžadující autorizovaný servis. U novějších řad firma nabízí vyměnitelný údržbový box, ale starší a levnější modely tuto možnost nemají. Výsledek? Funkční tiskárna, která odmítá tisknout kvůli softwarovému odhadu, a oprava, jejíž cena se blíží ceně nového přístroje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč právě Francie, a proč to trvalo 8 let</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Francie je v boji proti plánovanému zastarávání průkopníkem. Zákon ze 17. srpna 2015 zavedl do spotřebitelského kodexu samostatný delikt: úmyslné použití technik zkracujících životnost výrobku s cílem zvýšit míru jeho náhrady. Sankce? Až 300 000 eur pro fyzické osoby a dva roky vězení. U firem může pokuta dosáhnout <a href="https://www.legifrance.gouv.fr/jorf/article_jo/JORFARTI000031044819" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">5 % průměrného ročního obratu</a>.</p>



<p class="wp-block-paragraph">HOP podal trestní stížnost v září 2017. Vyšetřování vedla francouzská dozorová agentura DGCCRF a prokuratura v Nanterre. Trvalo téměř devět let, než se případ dostal k soudu; první procesní audience proběhla 2. července 2026. Další jednání je naplánováno na 25. února 2027. Rozsudek zatím nepadl.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitý detail: vězení hrozí konkrétním fyzickým osobám, pokud soud dovodí jejich osobní odpovědnost. Epson jako právnická osoba do vězení jít nemůže, firmě hrozí „jen“ finanční postih. Ale i ten může být astronomický. Při globálním obratu Epsonu by pětiprocentní hranice znamenala částku v řádu miliard korun.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Není Epson sám, ale je první u soudu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">HOP už v původní stížnosti z roku 2017 jmenoval i HP, Canon a Brother. V listopadu 2024 pak podal samostatnou stížnost proti HP, kde popisuje jiné, ale příbuzné praktiky, zejména softwarové blokování neoriginálních a repasovaných kazet. Do fáze soudního projednávání se ale zatím dostal pouze Epson.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Na evropské úrovni se situace mění rychle. Směrnice 2024/825 posiluje ochranu proti praktikám spojeným s předčasným zastaráváním a členské státy ji měly převést do národního práva do 27. března 2026; účinnost nastává od 27. září 2026. Paralelně od 31. července 2026 platí i nová <a href="https://commission.europa.eu/law/law-topic/consumer-protection-law/directive-repair-goods_en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">opravárenská směrnice</a>, která zakazuje některé techniky bránící opravě. Francouzský případ tak přichází v momentě, kdy se celá Evropa dívá stejným směrem.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co může udělat český uživatel</h2>



<p class="wp-block-paragraph">České právo samostatný delikt plánovaného zastarávání nezná. To ale neznamená, že je spotřebitel bezbranný. Zákon č. 634/1992 Sb. pokrývá nekalé a klamavé obchodní praktiky a tiskárna, která tvrdí, že je kazeta prázdná, ačkoli v ní prokazatelně zbývá inkoust, do této kategorie spadat může.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Praktické kroky:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Podnět k ČOI</strong> – Česká obchodní inspekce přijímá podněty při podezření na klamavou praktiku a může zahájit dozorové řízení.</li>



<li><strong>ADR spor</strong> – mimosoudní řešení spotřebitelského sporu přímo u ČOI.</li>



<li><strong>Zákonná záruka</strong> – pokud výrobek nefunguje tak, jak byl inzerován, běží minimálně dvouletá zákonná záruka podle pravidel EU; spotřebitel má právo na opravu, výměnu, slevu nebo odstoupení od smlouvy.</li>



<li><strong>Vizuální kontrola</strong> – u tankových modelů Epson doporučuje zkontrolovat hladinu inkoustu pohledem přes průhledný zásobník. U klasických kazet bohužel zůstáváte odkázáni na softwarový odhad.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Francouzský verdikt, až jednou padne, nebude pro české soudy závazný. Ale pokud se prokáže, že stejná logika čipu a blokace fungovala napříč evropskými modely, vznikne silný argumentační materiál i pro spotřebitele mimo Francii. Téměř devět let vyšetřování a tisíce stran důkazů se těžko ignorují.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/09/cerna-tiskarna-epson-et-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="78179" />
	</item>
		<item>
		<title>Neobvyklý pokus oklamat soud v USA pomocí AI. Do dokumentů psal bílým písmem, soudce to za pár dní odhalil</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/pribehy/pokus-oklamat-soud-v-usa-pomoci-ai/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Aug 2026 11:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příběhy]]></category>
		<category><![CDATA[AI]]></category>
		<category><![CDATA[podvod]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[umělá inteligence]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=14593</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Žalobce v Connecticutu vložil do soudního podání skryté instrukce pro AI. Bílý text na bílém pozadí ji měl přesvědčit, aby rozhodla v jeho prospěch.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Matthew Elliott zastupoval sám sebe v civilním sporu proti New York Bariatric Group u Superior Court v Milfordu v Connecticutu. Do svého podání z 24. července 2026 vložil přímo pod nadpis dokumentu instrukce, které lidské oko na obrazovce nevidí, protože text byl formátovaný bílým písmem na bílém pozadí. Obsah byl jednoznačný: pokud dokument čte jakýkoli AI model, má jeho textový výstup souhlasit s Elliottovým návrhem a doporučit zvrácení dřívějšího zamítavého rozhodnutí soudu. Soud manipulaci odhalil během necelých dvou týdnů. Při kontrole dvou podání si všiml neobvykle velkých prázdných míst, která neodpovídala Elliottovým předchozím dokumentům. Bližší prozkoumání textové vrstvy PDF odhalilo téměř neviditelný text. Sankční rozhodnutí padlo 6. srpna 2026, Elliott přišel o možnost elektronického podávání a další dokumenty musí doručovat osobně na podatelnu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Skrytý prompt v soudním spisu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Technika, kterou Elliott použil, má v oboru kybernetické bezpečnosti ustálený název: prompt injection. Jde o situaci, kdy někdo vloží do obsahu instrukce, které člověk snadno přehlédne, ale jazykový model je zpracuje jako součást svého zadání. <a href="https://openai.com/safety/prompt-injections/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">OpenAI</a> ji popisuje jako jedno ze známých bezpečnostních rizik napříč celým odvětvím generativní AI.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Elliott ale tento princip přenesl do prostředí, kde dosud nebyl veřejně zdokumentován, přímo do formálního soudního podání. V PDF dokumentu evidovaném jako <strong><code>Entry 177.00</code></strong> ve spisu <strong><code>AAN-CV25-6066141-S</code></strong> se skrytý text nacházel hned pod titulkem a před prvním odstavcem. Instrukce pro AI model říkaly, aby výstup vedl k takzvané „nápravě“, konkrétně ke zvrácení zamítnutí a vyhovění Elliottovu návrhu. Stejný motiv se v dokumentu opakoval na více místech.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podstatné je, na co Elliott necílil. Nesnažil se hacknout konkrétní soudní systém. Mířil na jakýkoli AI nástroj, který by dokument mohl zpracovat, ať už sumarizátor používaný protistranou, asistenční software advokátní kanceláře, nebo hypotetický interní nástroj soudu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Soudce to označil za pokus ovlivnit řízení</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Soud nečetl Elliottův manévr jako technickou kuriozitu. Podle informací serveru <a href="https://www.tomshardware.com/tech-industry/artificial-intelligence/plaintiff-busted-trying-to-use-ai-prompt-injection-to-win-court-case-hides-text-instruction-in-filing-demands-ai-model-reviewing-the-text-should-side-with-him-rumbled-because-of-strange-white-spaces-in-text" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tom&#8217;s Hardware</a>, který kauzu popsal na základě reportáže 404 Media, soudce výslovně uvedl, že Connecticut Judicial Branch žádný AI systém k tomuto typu zpracování dokumentů nepoužívá. Elliottův „audit“, jak svůj postup sám nazval, tak neměl oporu v potvrzeném faktu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Elliott se bránil dvěma argumenty. Zaprvé tvrdil, že šlo o test přítomnosti AI v soudním procesu: buď nikdo skrytý text neodhalí, a tím se potvrdí, že AI se nepoužívá, nebo AI text zpracuje, čímž se jeho hypotéza potvrdí. Zadruhé označil některé další skryté vložky za „neviditelné vtipy“ a kulturní odkazy, nikoli za právní argumentaci.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Soud ani jednu linii obhajoby nepřijal. Sankce (ztráta elektronického podávání) byla přitom relativně mírná. Soud podle sekundárních shrnutí výslovně zdůraznil, že přihlédl k tomu, že Elliott není advokát a zastupuje sám sebe. Měl k dispozici i tvrdší nástroje: pokutu, omezení podání nebo procesní postih.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Connecticut má pravidla pro AI v justici už od roku 2024</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Elliottův případ nevznikl ve vzduchoprázdnu. Connecticut provozuje od 1. února 2024 oficiální <a href="https://www.jud.ct.gov/faq/CTJBResponsibleAIPolicyFramework2.1.24.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Responsible AI Framework</a>, který stanovuje pravidla pro interní používání jazykových modelů zaměstnanci soudní větve. Vyžaduje schválení před nasazením, povinnou lidskou kontrolu výstupů, posouzení dopadů a zakazuje vkládat neveřejná data do veřejně dostupných AI nástrojů.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podobným směrem se vydala i Austrálie. Federální soud v Canbeře vydal 16. dubna 2026 veřejný Practice Note, který se vztahuje na všechny účastníky řízení včetně těch, kteří se zastupují sami. Požaduje základní porozumění rizikům generativní AI, umožňuje soudu vyžádat si informace o tom, jak strana AI použila, a trvá na ověření faktů, citací i důkazů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">A co česká justice?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">V České republice se AI v justici testuje, ale výhradně podpůrně. Podle odpovědí Ministerstva spravedlnosti na žádosti o informace z roku 2025 probíhají pilotní projekty zaměřené na právní rozbory, zpracování velkých objemů textu, anonymizaci soudních rozhodnutí a přepis zvukových záznamů prostřednictvím systému BEEY. Pro práci s neveřejnými justičními daty je centrálně povolen pouze Microsoft Copilot, ostatní generativní nástroje jsou na pracovních stanicích zakázány.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Ministerstvo výslovně uvádí:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Žádný AI systém nerozhoduje o vině, trestu ani procesních otázkách.</li>



<li>Veřejné AI služby se kvůli citlivosti dat v trestních věcech nevyužívají.</li>



<li>Výstupy AI musí vždy projít lidskou kontrolou.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Riziko skrytých promptů v dokumentech tedy není nulové ani u nás, zvlášť s tím, jak se podpůrné AI nástroje budou rozšiřovat. Dnes ho ale tlumí přísná izolace dat a zákaz volně dostupných modelů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tohle je důležitější než kuriozita</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Elliottův případ není příběhem o tom, že by AI rozhodovala o soudních sporech. Je příběhem o tom, že se do formálního soudního spisu dostal útok, který bezpečnostní komunita roky popisuje jako teoretické riziko. Skrytá vrstva argumentace, kterou člověk nevidí, ale stroj ano, je přesně scénář, na který musí být připravený každý, kdo nechá AI nekontrolovaně shrnovat cizí dokumenty.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Třináct dní stačilo soudci v Milfordu, aby si všiml podezřelých mezer v textu. Příště nemusí být mezery tak nápadné.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/08/eugen-r-sullivan-soudce-vojenskeho-soudu-usa-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="44930" />
	</item>
		<item>
		<title>Samsung prohrál soud o Galaxy S22 a odmítl zaplatit. Podvedení majitelé měli dostat přes 4 000 Kč každý</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/samsung-prohral-soud-o-galaxy-s22-penize/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Aug 2026 12:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxy S22]]></category>
		<category><![CDATA[mobil]]></category>
		<category><![CDATA[peníze]]></category>
		<category><![CDATA[Samsung]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[telefon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=14483</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Jihokorejský soud potvrdil nucený mír mezi Samsungem a majiteli Galaxy S22. Výrobce se bránil platbě přes rok.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Samsung prodával dosud řadu Galaxy S22 jako své nejvýkonnější telefony. Jenže tisíce korejských zákazníků zjistily, že jejich telefony při hraní skrytě omezují výkon, a Samsung o tom mlčel. Spor se táhl od roku 2022, prošel dvěma instancemi a třemi neúspěšnými pokusy o smír, než soud v březnu 2026 definitivně rozhodl. Částka cca 4 000 Kč na osobu přitom odpovídá původnímu požadavku žalobců. Skutečně potvrzená výplata je nicméně nižší. Celý případ má ale ještě jednu otevřenou větev, která může Samsung bolet víc než samotné odškodné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co Samsung sliboval a co telefon skutečně dělal</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Když Samsung v únoru 2022 představil Galaxy S22, S22+ a S22 Ultra, marketingové materiály na <a href="https://news.samsung.com/global/galaxy-s22" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Samsung Global Newsroom</a> mluvily o „nejvýkonnějších zařízeních v historii Galaxy“. Čip Exynos 2200 nebo Snapdragon 8 Gen 1, nový GPU, rekordní výsledky v benchmarcích. Jenže pod kapotou běžel nástroj Game Optimizing Service (GOS). Ten při vysoké zátěži automaticky snižoval výkon GPU a upravoval rozlišení, aby hlídal teplotu. Problém nebyl v tom, že taková ochrana existovala. Problém byl v tom, že ji uživatel nemohl jednoduše vypnout a Samsung o jejím dopadu na výkon při prodeji dostatečně neinformoval.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Věc eskalovala, když Geekbench v březnu 2022 vyřadil z žebříčku řady Galaxy S10, S20, S21 i S22. Důvod? Samsung omezoval aplikace podle jejich identifikátoru, ale benchmarkové testy tímto filtrem neprocházely. Telefon se tedy v testu mohl tvářit jako výkonnější, než jak se choval v reálné hře. Podobný problém měl i OnePlus 9 Pro, ale u Samsungu se kauza spojila s agresivním výkonovým marketingem, a proto zasáhla hlouběji.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dva soudy, dva různé výsledky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Časová osa případu se v přepisech často zkresluje, proto je důležité ji rozseknout. 12. června 2025 padl rozsudek první instance u Obvodního soudu v Soulu. Soud uznal, že reklama na Galaxy S22 mohla být klamavá. Ale žalobu na náhradu škody zamítl, protože neuznal dostatečnou příčinnou souvislost mezi GOS a individuální újmou kupujících. Samsung tehdy na penězích vyhrál.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Žalobci se odvolali k Vrchnímu soudu v Soulu. Následovala tři kola mediálních jednání, včetně toho z 22. ledna 2026, kde se řešilo i rozšíření sporu o druhou a třetí vlnu žalob, celkem zhruba 3 000 poškozených. Dohoda nevznikla. Soud proto 12. února 2026 vydal rozhodnutí o nuceném smíru a Samsung proti němu ve stanovené lhůtě nevznesl námitku. 18. března 2026 se smír stal pravomocným.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik peněz majitelé skutečně dostanou</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Tady je klíčový rozdíl, který se snadno přehlédne. Původní žalobní návrh z roku 2022 požadoval na osobu 300 000 wonů, v přepočtu zhruba 4 100 až 4 400 Kč podle kurzu. Právě odtud pochází částka „přes 4 000 Kč“. Jenže finální nucený smír podle zpráv agentury <a href="https://www.fnnews.com/news/202603191843143374" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FN News</a> stanovil celkem 100 milionů wonů pro 1 882 žalobců. Při rovnoměrném rozdělení to vychází na přibližně 53 tisíc wonů na osobu, tedy kolem 750 Kč. Přesná částka na osobu veřejně zveřejněna nebyla a rozdělení nemusí být rovnoměrné, ale řádový rozdíl oproti původnímu nároku je zřejmý.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro korejské žalobce je to stále reálné plnění, ne jen papírový nárok. Smír má účinek soudního rozhodnutí a Samsung ho akceptoval.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co čeká Samsung od regulátora, a proč to může být horší</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Civilní spor skončil. Ale paralelně běží správní řízení u Korea Fair Trade Commission (KFTC), které je úplně oddělené. KFTC neřeší odškodné pro jednotlivce, ale to, zda Samsung porušil pravidla poctivého označování a reklamy tím, že dostatečně nevysvětlil dopad GOS na výkon a současně výkon zdůrazňoval v kampani. Podle srpnových informací serveru <a href="https://www2.edaily.co.kr/News/Read?mediaCodeNo=257&amp;newsId=05690806645519768" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">eDaily</a> má KFTC věc projednat 2. září 2026 a interně padl návrh na vysokou sankci. Navíc se řízení netýká jen Galaxy S22, ale i řady S21 a tabletů Tab S8.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zákon umožňuje KFTC uložit nápravná opatření, veřejné oznámení o porušení a peněžitou sankci až do výše 2 % relevantních tržeb. To je pro Samsung potenciálně mnohem větší bolest než 100 milionů wonů z civilního smíru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Týká se to i českých majitelů Galaxy S22?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Ke korejskému sporu se zpětně připojit nelze, smír se týkal konkrétně vymezených žalobců. Nepodařilo se nám dohledat žádný evropský ani český program, který by na korejské vyrovnání přímo navazoval. Český majitel Galaxy S22 má teoreticky k dispozici cestu přes reklamaci u prodejce nebo stížnost týkající se klamavé reklamy. ČOI ve svém <a href="https://coi.gov.cz/faq/reklama/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">přehledu k reklamě</a> uvádí, že klamavá může být i reklama, která zamlčí podstatnou informaci ovlivňující nákupní rozhodnutí. V EU navíc existuje rámec pro reprezentativní žaloby spotřebitelů, ale konkrétní evropská akce kvůli GOS zatím nevznikla.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Co se samotného omezování výkonu týče, Samsung ho nezrušil, jen ho přiznal. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.samsung.com/us/support/answer/ANS10002536/">Ofic</a><a href="https://www.samsung.com/us/support/answer/ANS10002536/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">iální podpora</a> i v roce 2026 popisuje Game Booster s výkonovými režimy pro Galaxy S22, S23 i S24. V One UI 7 Samsung starý skrytý režim nahradil novým nastavením přímo v Game Boosteru. Regulace výkonu zůstala, ale uživatel ji konečně vidí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Korejský případ ukázal jednu věc jasně: Samsung neprohrál kvůli tomu, že výkon řídil, ale kvůli tomu, že o tom mlčel, když prodával slib o nejvýkonnějším telefonu. Právě ten rozpor mezi reklamou a realitou stál za čtyřletým sporem a 2. září může stát i za regulační pokutou, která bude mít úplně jiný řád.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/08/android-telefon-samsung-galaxy-s22-ultra-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="34416" />
	</item>
		<item>
		<title>Apple prohrál u soudu EU a musí otevřít iPhone konkurenci. Má dojít k ohrožení bezpečnosti všech uživatelů</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/apple-prohral-soud-iphone-konkurence/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 14 Jul 2026 17:48:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[App Store]]></category>
		<category><![CDATA[Apple]]></category>
		<category><![CDATA[bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[EU]]></category>
		<category><![CDATA[iOS]]></category>
		<category><![CDATA[iPhone]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=12404</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Tribunál EU 8. července zamítl všechny žaloby Applu proti označení za gatekeepera. Firma musí v Evropě dál otevírat iOS a App Store konkurenci.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Před několika dny padl u lucemburského Tribunálu EU rozsudek, který Apple definitivně připravil o naději, že se v Evropě vyhne povinnostem vyplývajícím z Aktu o digitálních trzích (DMA). Soud ve spojených věcech T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24 zamítl všechny námitky americké firmy proti rozhodnutím Evropské komise, která Apple v září 2023 označila za takzvaného gatekeepera (strážce brány) pro App Store, iOS i Safari. Prakticky to znamená, že iPhone v celé EU, Česko nevyjímaje, musí zůstat otevřený alternativním obchodům s aplikacemi, konkurenčním platebním systémům i hlubší spolupráci s příslušenstvím třetích stran. Apple přitom opakovaně varuje, že právě toto otevření ohrožuje bezpečnost a soukromí evropských uživatelů. Evropská komise tvrdí pravý opak: že změny mohou proběhnout při zachování vysoké úrovně ochrany soukromí i bezpečnosti. Kdo má pravdu, se teprve ukáže, ale pravidla hry už jsou daná.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně soud rozhodl a proč je to důležité</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Rozsudek z 8. července 2026 nebyl příkazem „otevřete iPhone“. Byl potvrzením právního základu, na kterém povinnosti otevřít některé části ekosystému Applu stojí. Komise označila Apple za gatekeepera už 5. září 2023 a od 7. března 2024 se na firmu plně vztahují povinnosti DMA. Apple se bránil u <a href="https://curia.europa.eu/site/upload/docs/application/pdf/2026-07/cp260096en.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tribunálu EU</a> třemi žalobami, v nichž napadal jak samotné označení služeb jako App Store a iOS, tak související kroky kolem iMessage. Soud zamítl hlavní námitky; žalobu týkající se iMessage navíc označil za nepřípustnou, protože Komise už v únoru 2024 rozhodla, že iMessage gatekeeperem nebude.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Apple se sice ještě může obrátit na Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší instanci, ale kasační přezkum se omezuje výhradně na právní otázky; skutkový stav už znovu otevřít nelze. Šance na zvrat jsou podle nás minimální, zvlášť když Tribunál nevyhověl ani v jedné z hlavních linií argumentace.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Důležitý kontext: jen několik dní před rozhodnutím o Applu, 2. července, Soudní dvůr EU potvrdil Googlu pokutu přes 100 miliard korun za zneužití dominantního postavení v souvislosti s Androidem. Dva největší mobilní ekosystémy světa tak během jediného týdne dostaly od evropské justice jasný signál.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co se na iPhonu v Evropě už změnilo a co ještě přijde</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Část změn běží déle než dva roky. Už iOS 17.4 z března 2024 přinesl evropským uživatelům:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Alternativní obchody s aplikacemi</strong> – vývojáři mohou distribuovat aplikace mimo App Store přes autorizovaná tržiště i přímo z webu.</li>



<li><strong>Alternativní jádra prohlížečů</strong> – Chrome, Firefox a další už nemusí používat WebKit, ale mohou nasadit vlastní engine.</li>



<li><strong>Změnu výchozí bezkontaktní platební aplikace</strong> – uživatel si může místo Apple Pay nastavit jinou peněženku jako výchozí pro platby telefonem.</li>



<li><strong>Alternativní platby v aplikacích</strong> – vývojáři mohou v App Storu nabídnout vlastní platební cestu místo té od Applu.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">To ale není všechno. Komise tlačí Apple i do hlubší interoperability s příslušenstvím a službami třetích stran. Podle <a href="https://digital-markets-act.ec.europa.eu/commission-provides-guidance-under-digital-markets-act-facilitate-development-innovative-products-2025-03-19_en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">materiálů Komise</a> měly být do poloviny roku 2026 nasazeny například notifikace na chytrých hodinkách třetích stran, automatické párování zařízení v blízkosti, přepínání zvuku mezi zařízeními nebo sdílení přihlašovacích údajů k Wi-Fi. Do konce roku 2026 má být dokončen také přenos souborů podobný AirDropu a streamování médií ve stylu AirPlay. Jinými slovy: iPhone se v EU postupně stává otevřenější platformou, než jakou Apple původně zamýšlel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bezpečnostní hrozba, nebo obchodní strategie?</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Apple od počátku rámuje evropské změny jako bezpečnostní riziko. V <a href="https://www.apple.com/newsroom/2024/01/apple-announces-changes-to-ios-safari-and-the-app-store-in-the-european-union/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oficiálním prohlášení z ledna 2024</a> firma varovala před novými cestami pro malware, podvody, škodlivý obsah a vyšším rizikem pro soukromí. A část argumentu má reálné jádro: aplikace stažené mimo App Store neprocházejí stejným procesem App Review, nemusí u nich fungovat Family Purchase Sharing, rodičovská kontrola Ask to Buy ani standardní refundace přes Apple. Širší přístup třetích stran k funkcím iOS objektivně zvětšuje útočnou plochu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jenže je tu i druhá strana mince. Komise už v dubnu 2025 udělila Applu pokutu 500 milionů eur (zhruba 12,5 miliardy korun) za porušení DMA v App Storu. Důvod? Technická a smluvní omezení, která bránila vývojářům směrovat uživatele na levnější nabídky mimo App Store, včetně poplatkového schématu navrženého tak, aby alternativní cesty zůstaly méně atraktivní. Komise v souhrnu rozhodnutí popsala, jak Apple kombinoval technické bariéry s obchodními podmínkami, aby si udržel kontrolu nad ekosystémem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle nás je odpověď na otázku „bezpečnost, nebo byznys?“ prostá: obojí. Apple má legitimní bezpečnostní argumenty, ale používá je i jako štít pro obchodní model postavený na výlučné kontrole distribuce. Komise naopak tvrdí, že interoperabilitu lze vynutit bez snížení bezpečnostního standardu, a soud jí dal za pravdu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro české uživatele iPhonu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Česko je v oficiálním <a href="https://support.apple.com/en-ie/121575" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">seznamu zemí</a>, kde se změny podle DMA uplatňují. Každý majitel iPhonu s účtem Apple registrovaným v Česku má přístup k alternativním obchodům, webové distribuci aplikací i možnosti změnit výchozí platební aplikaci pro bezkontaktní platby. U NFC peněženek je rámec dokonce širší a pokrývá celý Evropský hospodářský prostor.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Klíčové je, že nikdo nikoho nenutí opustit App Store. Kdo zůstane v oficiálním obchodě, zachová si všechny dosavadní ochranné vrstvy včetně App Review, refundací a rodičovských kontrol. Kdo se rozhodne instalovat aplikace odjinud, přijímá vědomě jiný režim. Apple i mimo App Store zachovává notarizaci a základní kontroly proti malwaru, ale část výhod uzavřeného ekosystému tam jednoduše nefunguje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Konec výlučnosti, ne konec App Storu</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Rozsudek z 8. července neznamená, že App Store zmizí nebo že se iPhone promění v Android. App Store zůstává, Apple si drží notarizaci, autorizaci vývojářů alternativních tržišť i povinný souhlas uživatele při každé instalaci mimo oficiální obchod. Změnil se ale princip: v EU už nejde o uzavřený model s jedinou distribuční cestou. Výlučnost je prolomená a soud právě potvrdil, že prolomená zůstane.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Apple může ještě podat kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru EU, má na to dva měsíce a deset dní od doručení rozhodnutí. Ale i kdyby tak učinil, povinnosti z DMA běží dál. Brána je otevřená. Otázka už nezní jestli, ale jak moc.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/07/zena-telefon-iphone-foceni-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="45704" />
	</item>
		<item>
		<title>Shein žaluje Temu za krádeže designů. Dva největší „kopíráci fast fashion“ se soudí o to, kdo krade více</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/poznatky/shein-zaluje-temu-za-kradeze-designu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Oliver Cerman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 16 May 2026 13:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Poznatky]]></category>
		<category><![CDATA[fast fashion]]></category>
		<category><![CDATA[peníze]]></category>
		<category><![CDATA[Shein]]></category>
		<category><![CDATA[soud]]></category>
		<category><![CDATA[Temu]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=9595</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong><span dir="auto">Londýnský Vrchní soud od pondělí 11. května řeší, zda Temu ve velkém kradl produktové fotografie Sheinu. Jde o tisíce snímků.</span></strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">V soudních síních proti sobě nestojí módní domy s desetiletími tradice, ale čínské platformy, které se stále opakují obviněním z kopírování cizích návrhů. Shein tvrdí, že soupeř jeho fotky používal v „průmyslovém měřítku“ k prodeji kopií nebo nápadně podobných produktů. Temu se brání protiútokem: podle něj Shein zneužívá soudy i vztahy s dodavateli, aby dusil konkurenci. Výsledek neovlivní jen dva e-shopy, můžete nastavit pravidla pro to, komu patří produktová fotka a co si s ní marketplace smí dovolit.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tisíce fotek, ne abstraktní móda</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Když se řekne „krádež designů“, představte si možná zkopírovaný střih šatů nebo plagiát vzoru. Londýnský spor je ale konkrétnější a prozaičtější. Shein, respektive jeho singapurská mateřská společnost Roadget Business Pte. Ltd., žaluje britskou entitu Temu, Whaleco UK Limited, primárně za masové převzetí produktových fotografií. Ty měly sloužit jako vizuální návnada: zákazník viděl známý snímek ze Sheinu, klikl a dostal kopii nebo velmi podobný kus za nižší cenu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://m.investing.com/news/stock-market-news/shein-accuses-temu-of-industrial-scale-copyright-breaches-in-uk-legal-battle-4676343?ampMode=1">Reuters</a>&nbsp;z dne dvoutýdenního procesu Temu vzdal obhajobu u nároků ke skoro 2 300 fotografiím. To neznamená automatické přiznání viny, ale signalizuje, že u podstatné části katalogu Temu raději couvlo, než aby argumentovalo před soudcem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Veřejně dostupné ukázky konkrétních motivů, halloweenské dýně na nápojích, medvídkový potisk, orlí motiv na oblečení, doslova převzaté fotky dětského setu či květovaného topu, pocházejí z paralelní&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://business.cch.com/ipld/RoadgetBusinessPDDHoldingsComp20240819.pdf">americké žaloby podané v srpnu 2024</a>&nbsp;. Britský soud zatím kompletní seznam nezveřejnil. Jádro je ale stejné: Shein tvrdí, že si zkrátilo cestu k zákazníkům tím, že použilo hotový vizuální obsah rivala.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Protiúder: kdo tu vlastně dusí koho</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Temu se nebrání jen pasivně. Souběžně s copyightovým sporem běží v Londýně druhá větev, soutěžní protižaloba, kterou Competition Appe Tribunal (CAT) převzal z High Court. Temu v ní tvrdí, že Shein systematicky zneužívá takedowny, injunkce a nátlak na sdíleného dodavatele, aby konkurenci vytlačil z trhu. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.catribunal.org.uk/cases/17455725-t-roadget-business-pte-ltd-and-shein-distribution-uk-limited">procesních dokumentů CAT</a>&nbsp;je hlavní jednání v soutěžní větvi naplánované až na 3. března 2027.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Obě řízení dohromady ukazují, že nejde o jednorázovou PR přestřelku. Je to vícevrstvá právní válka vedená napříč jurisdikcemi, Británií a USA, s cílem oslabit protivníka tam dodavatele, kde to nejvíc bolí: u katalogu a u nakupujících.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A právě tady vstupuje do hry ironie celého sporu. Shein v Londýně hájí vlastní autorská práva, ale sám dlouhodobě čelí vážným obviněním z kopírování. Žaloba tří amerických nezávislých designérů z července 2023 popisuje jeho model bez obalu: vyrábět malé série, čekat, zda si někdo stěžuje, a případně narovnat brát jako provozní náklad. Morální paradox je mediálně výživný. Právně ale nerozhoduje, každý spor se posuzuje po jednotlivých dílech a právech.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co to znamená pro české zákazníky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Češi obě platformy znají důvěrně. Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi z března 2026 nakoupilo někdy na čínském e-shopu 65 % dospělých Čechů. Z těch, kdo mají zkušenost, sáhlo po Temu 78 %. A data Celní správa citovaná ČT mluví ještě výrazněji: v roce 2025 připadalo&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pres-cinsky-e-shop-nakoupili-dva-ze-tri-cechu-vede-trziste-temu-371720">85 ze 100 zásilek z čínských platforem do ČR právě na Temu</a>&nbsp;. Shein tvořil jen zlomky procenta.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pokud spor povede k dalším takedownům sporných listingů, český zákazník to pocítí spíš na Temu, a spíš selektivně než plošně. Už teď je doložené, že po dřívější injunkci muselo stáhnout tisíce nabídek. Nejde o scénář „vypnou Temu“ nebo „zdraží všechno“. Jde o to, že konkrétní položky mohou mizet, přefotit se nebo dostat nového prodejce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Větší hra: copyright jako zbraň a platforma jako terč</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Londýnský spor se odehrává v době, kdy Evropa obě platformy svírá z více stran najednou. Temu od května 2024 spadá pod přísnější režim nařízení o digitálních službách (DSA) jako&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-designates-temu-very-large-online-platform-under-digital-services-act">velmi velká online platforma</a>&nbsp;, s povinnostmi aktivně řešit padělky, nebezpečné zboží i zásahy do duševního vlastnictví. Shein zase v květnu 2025 dostal koordinovanou žádost evropských spotřebitelských autorit kvůli novým slevám, nátlakovému prodeji a nejasným předpokladům falešných zpráv.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Obě firmy tedy bojují na dvou frontách současně: proti sobě navzájem u soudu a proti regulátorům, kteří zpřísňují pravidla pro celý segment. A právě proto je londýnský proces víc než spor o fotky. Pokud Shein uspěje, posílí argument, že produktová fotografie není jen technický obsah prodejce, ale chráněné aktivum, za jehož masové zneužití nese reálné důsledky marketplace. To je precedens, který přesahuje fast fashion.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dvoutýdenní jednání proti Vrchnímu soudu skončí, rozsudek přijde později. Soutěžní větev v CAT má před sebou ještě rok. Jediná, co je jistá už teď: z copyrightu, takedownů a dodavatelských smluv se stal plnohodnotným arzenálem v boji o západní trhy, a obě strany ho používají bez sentimentu.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/05/shein-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="35567" />
	</item>
	</channel>
</rss>
