Spor o procenta, který rozhodl o miliardách

Osm procent nebylo samozřejmostí. Paul Allen, spoluzakladatel Microsoftu, ve svých memoárech Idea Man popisuje, že považoval pět procent za absolutní strop pro manažera bez technického zázemí. Proti byli i někteří programátoři, kterým vadilo, že tak velký podíl firmy získá člověk, který nepíše kód.

Gates ale trval na svém. Ballmerovi nabídl podíl, který měl podle dobových záznamů dosahovat přibližně 8,75 procenta, a Allenovi řekl, že rozdíl nad pět procent pokryje ze svého vlastního podílu. „Microsoft musí Steva mít,“ zněl jeho argument. Po inkorporaci v červnu 1981 vypadala vlastnická struktura přibližně takto: Gates 53 %, Allen 31 %, Ballmer 7,8 %. Firma tehdy měla 129 zaměstnanců a roční tržby necelých 18 milionů dolarů. Nikdo z nich nemohl tušit, že jednou půjde o společnost s hodnotou v řádu stovek miliard dolarů.

Dva přístupy ke stejné firmě

Klíč k dnešnímu majetkovému obratu neleží v roce 1981, ale v desetiletích, která následovala. Ballmer si akcie Microsoftu držel. Podle odhadů finančních žebříčků firmy Bloomberg Billionaires Index mu i v roce 2026 patří přibližně čtyřprocentní podíl a akcie Microsoftu tvoří drtivou většinu jeho celkového majetku. Dividendy a výnosy z podílu dále investoval a svou pozici výrazně neředil.

Gates šel opačnou cestou. Akcie systematicky prodával, přeléval kapitál do investiční společnosti Cascade Investment a stále větší část majetku převáděl do filantropie. Už v květnu 2014 ho Ballmer předstihl jako největší individuální akcionář Microsoftu, tehdy držel 333,25 milionu akcií oproti Gatesovým 330,14 milionu. Dnes se odhaduje, že Gatesův podíl v Microsoftu činí méně než jedno procento. V oficiálním proxy statementu Microsoftu z roku 2025 už Gates nefiguroval mezi akcionáři s podílem nad pět procent.

V květnu 2025 Gates oznámil, že hodlá během následujících dvaceti let převést „prakticky všechen“ svůj zbývající majetek do Gates Foundation, která má podle jeho plánu ukončit činnost v roce 2045. Každý převedený dolar ho v žebříčku nejbohatších lidí světa posouvá níž.

Kdy přesně se to zlomilo

První okamžik, kdy Ballmer Gatese v celkovém jmění skutečně předběhl, zaznamenaly finanční žebříčky v roce 2024. Stálo za tím něco konkrétního: akcie Microsoftu tehdy šplhaly na historická maxima tažená boomem umělé inteligence. A tento růst od té doby pokračoval.

Oficiální výsledky Microsoftu ukazují, jak výrazně AI změnila hodnotu firmy:

• AI služby a infrastruktura se staly jedním z hlavních motorů růstu.
• Azure pokračoval v rychlém rozšiřování díky poptávce po cloudových a AI kapacitách.
• Microsoft Cloud dál rostl a těžil z propojení služeb Azure, Office a Copilotu.
• Poptávka po AI infrastruktuře zůstává vysoká a Copilot se rozšiřuje napříč produkty Microsoftu.

Každý procentní bod růstu akcií Microsoftu se Ballmerovi propisuje do majetku výrazně silněji než Gatesovi. Koncentrace, která by u většiny investorů znamenala vysoké riziko, mu v éře AI přinesla desítky miliard dolarů.

Co Ballmer s miliardami dělá

Část bohatství Ballmer přesunul do sportu. V srpnu 2014 koupil basketbalový tým Los Angeles Clippers. Hodnota klubu od té doby výrazně vzrostla a dnes se odhaduje v řádu několika miliard dolarů. K tomu přibyla investice do arény Intuit Dome a dalších sportovních a zábavních projektů. I po těchto akvizicích však zůstává Microsoft naprosto dominantním zdrojem jeho majetku.

Pro srovnání: nejbohatší Češi disponují majetkem v řádu desítek miliard dolarů. Ballmerovo jmění je několikanásobně vyšší než majetek nejbohatších českých podnikatelů. A rozdíl mezi ním a Gatesem dosahuje desítek miliard dolarů.

Dar, který nebyl darem

Veřejně není doloženo, že by Gates svého rozhodnutí litoval. Allen ve svých memoárech zpětně uznával, že Ballmer Microsoft „udělal disciplinovanější a systematičtější“ a výrazně pomohl s náborem lidí i růstem firmy. Gates ho v osmdesátých letech prosazoval navzdory odporu části společnosti, protože věřil, že bez něj Microsoft nezvládne obchodní stránku rychle rostoucího byznysu.

Příběh Gatese a Ballmera není o jednom velkorysém gestu z roku 1980. Je o tom, jak dva lidé se stejným startovním bodem (stejná firma, stejná kolej, stejné přátelství) naložili se svým podílem úplně jinak. Jeden ho držel. Druhý ho postupně rozdělil mezi filantropii a další investice. A výsledek se dnes měří v desítkách miliard dolarů.