Dvě sestavy, jedna skříň

První sestava slouží jako herní stroj. Pohání ji Ryzen 7 5800X3D, osmijádrový procesor s technologií 3D V-Cache, který AMD uvedlo v dubnu 2022, tedy přesně v době, kdy projekt startoval. Doplňuje ho 32 GB operační paměti DDR4 a grafika EVGA RTX 3080 Ti.

Druhá sestava je zamýšlená jako server. Srdcem je šestnáctijádrový Ryzen 9 5950X s 64 GB DDR4 CL14 a opět RTX 3080 Ti. Obě desky jsou identické, ASUS ProArt X570-CREATOR WIFI ve formátu ATX. Obě sestavy běží na Linuxu: hlavní na Pop!_OS, serverová na Linux Mint.

Důležité je, co to není. Dvě grafiky v jednom stroji neznamenají dvojnásobný herní výkon. Karty pracují nezávisle, každá pro svůj systém. Nejde o SLI ani o žádné propojení do jednoho výpočetního celku.

Proč to trvalo čtyři roky

Yam_Founder opakovaně vysvětluje, že nešlo o složení komponent z krabice. Stavěl od nuly: svařoval rám, navrhoval rozmístění zón, ohýbal skleněné trubky, vyráběl vyjímatelné zásobníky pro základní desky a ručně zapojoval přední panel s desítkami přepínačů a kontrolek. Sám říká, že „to prostě trvalo“ a že shánění specifických dílů zabralo měsíce.

Výsledek připomíná spíš průmyslový rozvaděč než počítačovou skříň. Přední panel má tři sekce:

• Levá část – zapínání a vypínání obou počítačů, kontrolky napájení a disků, klíčové blokovací spínače pro servisní režim.
• Střed – volba napájecího zdroje pro řadič, nastavení pump a ventilátorů, kontrolky pump a průtokoměrů.
• Pravá část – reset, mazání CMOS, izolace pump a sekcí, přídavná pumpa s klíčovým zámkem.

Reakce komunity na Redditu mluví za vše. Uživatelé přirovnávají stroj k lékařskému přístroji, řídicímu panelu jaderné elektrárny nebo raketové technice.

Průmyslová logika údržby v domácím počítači

Nejzajímavější na celém projektu není hrubý výkon, ale způsob, jakým autor přenesl logiku průmyslové údržby do hobby PC. Základní desky sedí na vyjímatelných zásobnících, vytáhnete je jako zásuvku, aniž byste rozebírali zbytek. Chladicí okruh je rozdělený do izolovatelných zón s rychlospojkami a odkapávacími vanami. Celou konstrukci lze rozdělit na čtyři hlavní části, aniž by bylo nutné vypustit veškerou kapalinu.

Autor sám sdílel konkrétní příklad: když mu jednoho dne nenabootovala grafická karta, vypuštění příslušné sekce a vytažení karty trvalo asi pět minut. U běžného vlastního okruhu by totéž zabralo násobně déle.

Chladicí soustava zahrnuje šest pump D5, tři na každou větev, s maximálním průtokem 180 litrů za hodinu, aktuálně nastaveným na 120 l/h. Systém LEAKSHIELD od Aqua Computer slouží k plnění, odvzdušnění, tlakovému testování i vypouštění. Předtím autor testoval těsnost ručně mýdlovou vodou, postupně od jednoho do zhruba 0,83 baru (12 psi). Výsledek? Teplota kapaliny při zátěži drží jen 6,5 °C nad okolní teplotou, v klidu 4–5 °C. Obrovská plocha radiátorů není samoúčelná, autor ji zvolil proto, aby ventilátory mohly běžet pomaleji a stroj byl tišší.

Starší hardware, vědomá volba

Ryzen 5000 a RTX 3080 Ti nejsou v roce 2026 špička. Dnešní jednodeskový high-end nabízí Ryzen 9 9950X3D se 16 jádry na architektuře Zen 5 a 128 MB L3 cache nebo GeForce RTX 5090 s 32 GB paměti GDDR7. Jediný takový stroj by v čistém výkonu obě poloviny Yam_Founderova sestavení překonal.

Autor to ale ví a nepovažuje to za problém. Když projekt v roce 2022 začínal, šlo o čerstvý hardware. Dnes říká, že „dělá to, co potřebuje“, a u platformy AM4 hodlá zatím zůstat. Celková cena projektu zůstává neznámá, jediný konkrétní údaj jsou fitinky za zhruba 50 000 Kč, přičemž nerezové díly a opletené vedení podle autora vyšly ještě dráž. S dvěma kompletními sestavami a šesti pumpami jde o projekt za statisíce.

Nišová komunita, která žije i v Česku

Vodní chlazení na míru a modding nejsou jen záležitostí amerického Redditu. Na českém fóru PCTuning má sekce „Voda“ přes 660 témat a samostatná fotogalerie vodního chlazení dokumentuje desítky domácích projektů. Yam_Founderova stavba je extrém i v rámci této komunity, ale principy (vlastní okruh, modifikovaná skříň, důraz na servisovatelnost) sdílí s nadšenci po celém světě. Autor sám říká, že by klidně stavěl skříně na míru i pro další lidi.

Čtyři roky, svářečka, šest pump a dvě kompletní PC v jednom rámu. Není to nejrychlejší počítač roku 2026, ale je to pravděpodobně ten nejlépe servisovatelný.

Proč je jeden stroj tak důležitý

EUV litografický systém je nástroj, bez kterého nelze vyrábět nejpokročilejší čipy. Tiskne nejjemnější vrstvy polovodičových struktur pomocí extrémního ultrafialového záření a ASML je jediná firma na planetě, která ho umí postavit. Jeden takový stroj má přibližně 100 000 dílů, váží kolem 180 tun a převáží se po částech ve speciálních kontejnerech. Podle interní prezentace ASML firma aktuálně eviduje 314 provozovaných EUV systémů a 26 vyřazených. Žádný z nich se podle ní nenachází v Číně.

Firma navíc argumentuje tím, že každý skener EUV průběžně komunikuje s výrobcem a jeho rozebrání, přesun i znovuspuštění bez přímé asistence ASML jsou prakticky nereálné. Tajný přesun kompletního funkčního systému by tedy byl logisticky i technicky extrémně obtížný. Americká strana ale nemíří jen na celý stroj, její podezření se týká i komponentů, modulů a know-how specificky vázaných na technologii EUV.

Dvě roviny jednoho sporu

Kauza má dvě vrstvy, které se v médiích často směšují. První je konkrétní podezření, že se do Číny dostal kompletní systém EUV. Pro to veřejně dostupné zdroje nepředkládají žádný důkaz. ASML tvrdí, že nikdy neposlalo do Číny EUV stroj ani komponent speciálně určený pro použití v EUV.

Druhá vrstva je širší a podle nás důležitější. Washington už delší dobu tlačí na uzavření mezer v exportních kontrolách, nejen u EUV, ale i u starších DUV imerzních systémů a servisní podpory. Čína totiž zůstává pro ASML obrovským byznysem: podle výročních zpráv firmy čínští zákazníci tvořili 29,1 % tržeb v roce 2025. A právě servis nainstalovaných strojů je rostoucí příjmová položka, kterou ASML samo zdůrazňovalo na konferenčním hovoru s investory k prvnímu čtvrtletí 2026.

Dá se čekat, že i kdyby se podezření na celý skener v Číně neprokázalo, Washington tuto kauzu použil jako páku k dotažení přísnějších pravidel pro servis a DUV dodávky. Signály jsou zřetelné: v dubnu 2026 americký Kongres představil MATCH Act, legislativní návrh počítající se zákazem prodeje i servisu vybraných „chokepoint“ nástrojů a s rozšířením americké jurisdikce přes Foreign Direct Product Rule.

Co hrozí a jak tvrdě Washington trestá

Ve veřejně dostupných materiálech z června 2026 není popsán žádný formální postih amerického Úřadu pro průmysl a bezpečnost (BIS) vůči ASML. Regulační riziko je ale reálné. Pro představu, jak tvrdě BIS v polovodičových kauzách postupuje:

• Applied Materials dostal letos pokutu 6,2 miliardy korun za nelegální export polovodičového vybavení do Číny.
• Cadence Design Systems zaplatil 2,3 miliardy korun za neautorizované exportní projektové technologie čínských subjektů napojených na vojenské programy.

Pokud by se u ASML prokázalo porušení, ve hře by bylo vyšetřování BIS, civilní penále, audit compliance a další zpřísnění licencí. I bez definitivního důkazu ale zůstává hrozba MATCH Act, který by mohl zásadně omezit, co smí ASML v Číně prodávat a servisovat.

Evropa mezi dvěma mlýnskými kameny

Oficiální stanovisko Evropské komise ke konkrétní kauze ASML se nepodařilo dohledat. Širší unijní linie je ale čitelná: Komise v červnu 2026 prosazuje balík pro technologickou suverenitu a současně vede s Čínou dialog o exportních kontrolách. ASML samo ve výroční zprávě přiznává, že podléhá nizozemským, americkým i dalším exportním pravidlům a že už od ledna 2024 přišlo o část licencí na DUV systémy pro čínské zákazníky.

Pro Evropu je to dilema bez snadného východiska. Pokud by se obvinění potvrdilo, znamenalo by to průlom v kontrole nejcitlivější evropské technologie a oslabení argumentu, že si Evropa exportní dohled umí hlídat sama. Pokud se nepotvrdí, zůstane otázka, jestli Washington nepřekračuje hranici mezi legitimním bezpečnostním zájmem a ekonomickým nátlakem na spojence. Krátkodobě spor nemusí znamenat zdražení elektroniky v Česku, ASML plánuje letos dodat nejméně 60 EUV systémů a kapacitu dál navyšovat. Větší riziko by vzniklo, pokud by se konflikt přelil do širšího chaosu v dodavatelských řetězcích.

Stroj za stovky milionů dolarů, který váží jako lokomotiva a bez asistence výrobce ho nelze ani zapnout, a přesto se kolem něj točí jedna z nejostřejších geopolitických roztržek dekády. To samo o sobě vypovídá o tom, jak moc se polovodiče staly měnou globální moci.

Proč kentaur, a ne humanoid

Většina robotických novinek posledních let sází na co nejvěrnější napodobení lidského těla. Run Robotics šla opačným směrem. Čtyřnohý podvozek s koly dává stroji stabilitu v nerovném terénu, schopnost překonávat schody i sutiny a zároveň vysokou rychlost na rovném povrchu díky kolům. Horní polovina s dvojicí paží zase umožňuje manipulovat s ventily, nástroji, překážkami nebo zraněnými. Jde o záměrný odklon od člověku podobné konstrukce; robot nemá vypadat dobře na veletrhu, ale fungovat v dole, huti nebo na ropném poli.

Podobnou architekturu přitom robotika zná. Evropský výzkumný projekt CENTAURO, financovaný z programu Horizon 2020, testoval kentauří koncepci pro záchranné zásahy už v letech 2015–2019. Na rozdíl od čínského stroje ale zůstal ve fázi výzkumu s veřejně publikovanými akademickými výsledky. Run Robotics míří rovnou ke komerčnímu nasazení: firma deklaruje, že více než 95 % komponent pochází od čínských dodavatelů, malou sériovou výrobu plánuje spustit ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 a objednávky hlásí z několika rizikových odvětví.

Co robot zvládne sám a kdy už potřebuje člověka

Autonomie čínského kentaura funguje ve dvou režimech. Samostatně zvládá vnímat okolí pomocí lidaru, binokulárních kamer a hloubkových senzorů, rozpoznávat potrubí, ventily, měřidla, překážky i osoby, plánovat trasu a vyhýbat se nebezpečí. Když ale přijde na fyzický zásah – uzavření ventilu, odklízení trosek nebo transport materiálu – operátor na bezpečném stanovišti převezme řízení na dálku.

Nejde tedy o plně autonomního záchranáře. Spíš o stroj pro nejrizikovější první fázi zásahu: vstoupí tam, kde je příliš horko, příliš toxicky nebo příliš nestabilně, provede průzkum, nahlásí situaci a na pokyn operátora začne pracovat. Lidský velitel ani rozhodování z rovnice nemizí. Stejnou logikou ostatně funguje i robot tEODor, kterého česká policie nasazuje při pyrotechnických zásazích; minimalizuje nutnost pohybu člověka v prostoru ohroženém výbuchem.

Jak si stojí vedle konkurence

Srovnání s komerčně nejrozšířenějším průmyslovým robotem Spot od Boston Dynamics ukazuje, kam Run Robotics míří. Spot unese 14 kilogramů, vydrží zhruba 90 minut na jedno nabití a tisíce kusů už slouží zákazníkům po celém světě při inspekcích a vzdáleném průzkumu. Čínský kentaur nabízí řádově vyšší nosnost a dvojici manipulačních paží, ale nemá za sebou srovnatelnou provozní historii. Atlas od Boston Dynamics je zase humanoidní robot, který teprve začíná svou komerční cestu.

Zásadní informaci přitom Run Robotics při premiéře nezveřejnila: výdrž baterie. U stroje určeného pro dlouhé zásahy v nepřístupném terénu je to parametr, který může rozhodnout o reálné použitelnosti více než samotná špičková nosnost.

Cesta na evropský trh nebude krátká

Kdyby se podobný stroj měl dostat do Evropy, třeba do českých hutí, tunelů nebo k podnikovým hasičským jednotkám, musel by projít posouzením shody podle nového nařízení EU o strojních zařízeních, které se začne používat od 14. ledna 2027. Pokud by jeho umělá inteligence spadala mezi vysoce rizikové systémy, přidaly by se i povinnosti podle evropského AI Actu; pro AI integrovanou do robotiky a průmyslových strojů začnou platit od 2. srpna 2028. Na české straně by navíc vstoupila do hry certifikační infrastruktura Technického ústavu požární ochrany při HZS.

Regulace ale není jedinou překážkou. Chybějí nezávislé testy, servisní síť, dokumentace v evropských jazycích i jasně vymezená odpovědnost dovozce. Podle nás je realistický horizont pro první pilotní nasazení v Evropě nejdříve rok 2028, spíše však později.

Šanghajský kentaur není hotový produkt pro zítřejší směnu. Je to ale jeden z nejkonkrétnějších pokusů přestat stavět roboty, kteří vypadají jako lidé, a začít stavět stroje, které dělají to, co lidé dělat nemohou.

Jak funguje stroj, který se nedá hacknout?

Srdcem laboratoře je zdroj provázaných fotonů. Speciální krystal vytvoří dvojici částic světla, které sdílejí kvantový stav, a jejich měření vykazuje silné korelace dané kvantovou mechanikou. Každá ze dvou komunikujících stran (v žargonu Alice a Bob) dostane jeden foton z páru a změří ho v náhodně zvolené bázi. Poté si veřejným kanálem porovnají, které báze použili, a ze shodných měření sestaví společný šifrovací klíč.

Klíčový detail: kvantovým kanálem neputuje celá zpráva ani soubor. Fotony přenášejí výhradně materiál pro sestavení klíče. Samotná uživatelská data pak tečou běžnou optickou sítí, ale jsou zašifrována klíčem, který vznikl kvantově.

A jak je možné, že nelze hacknout? Přesněji řečeno: nelze nepozorovaně odposlechnout. V kvantové mechanice je každý pokus získat informaci o fotonu zároveň měřením, které jeho stav naruší. Když se útočník pokusí zachytit foton a přečíst ho, korelace mezi Alicí a Bobem se naruší a chybovost výměny prudce vzroste. Obě strany to odhalí při kontrole a klíč jednoduše zahodí. Útočník si neodnese kopii, protože kvantový stav nelze okopírovat, aniž by se změnil; to říká takzvaný no-cloning teorém. Jak shrnuje NIST: bezpečnost tu nestojí na složitosti matematického problému, ale na fyzikálních zákonech.

Proč sklep a proč právě teď

Laboratoř se nachází v suterénních prostorách budovy FEL v Technické ulici, podle reportáže Lupy ještě o patro níž pod Nanolabem. Nejde o žádný tajný bunkr; jde o laboratorní zázemí, kde se testují a porovnávají různé přístupy ke kvantové komunikaci. Vedle sestav Zerothird, které pracují na principu provázaných fotonů inspirovaném protokolem BBM92, tu jsou i přístroje dalších výrobců. ČVUT tak v jednom polygonu může srovnávat několik technologií, nejen propagovat jednoho dodavatele.

Načasování není náhodné. Česko od dubna 2026 provozuje páteřní kvantovou síť CZQCI na trase Praha–Brno–Ostrava, kde už proběhl úspěšný pilotní přenos šifrovacích klíčů mezi uzly. Laboratoř na FEL je k této páteři přímo napojena a slouží jako testovací a vzdělávací polygon, tedy místo, kde si studenti, výzkumníci i zástupci firem mohou kvantovou komunikaci osahat v praxi.

Co to znamená pro českou bezpečnost

Česko se řadí mezi země s ranou adopcí kvantové bezpečnostní infrastruktury. CZQCI míří k napojení na celoevropskou síť EuroQCI a už dnes nabízí testovací připojení veřejné správě i průmyslu. Mimo akademickou sféru přitom kvantová ochrana funguje také komerčně: CETIN a O2 nasadily QKD systémy mezi svými pražskými datovými centry.

Pro běžného člověka se to dříve projeví nepřímo – bezpečnějšími bankovními transakcemi, lépe chráněnými státními systémy a kritickou infrastrukturou – než prostřednictvím domácí „kvantové krabičky“. Nejbližší praktické využití cílí na:

• Kritickou infrastrukturu – energetiku, zdravotnictví, státní správu.
• Finanční sektor – Zerothird už v únoru 2026 pilotně nasadil svou technologii v provozních bankovních datových centrech ve Vídni ve spolupráci s Erste Group a A1 Telekom Austria.
• Telekomunikační operátory – kteří QKD integrují do existujících optických sítí.

Neznamená to konec hackování

Důležité je nepřehánět. QKD chrání konkrétní věc: výměnu šifrovacího klíče na konkrétní lince. Neznamená automatickou nezranitelnost celé IT infrastruktury kolem. Koncové body, servery, aplikace i lidský faktor zůstávají klasickým bezpečnostním problémem. I NIST upozorňuje, že reálné QKD systémy mohou mít implementační slabiny a že pro plošnou migraci šifrování je klíčová takzvaná postkvantová kryptografie. Tu americký úřad standardizoval v roce 2024 právě proto, že dostatečně výkonný kvantový počítač by mohl prolomit dnes běžné veřejnoklíčové mechanismy.

QKD a postkvantová kryptografie nejsou konkurenti. Jsou to dvě odpovědi na tutéž hrozbu, každá pro jiný scénář. Tam, kde potřebujete nejvyšší úroveň ochrany a fyzikální garanci detekce odposlechu (vybrané vojenské, diplomatické nebo finanční linky), má QKD smysl už dnes. Pro zbytek internetu bude hlavním řešením přechod na nové kryptografické algoritmy.

Laboratoř jako startovní čára

Kvantový internet pro každého je zatím daleko. Kvantový signál nelze na větší vzdálenosti jednoduše zesílit kopií jako klasický optický signál; budou potřeba kvantové opakovače, které zatím existují spíše v laboratořích než v běžném provozu. Deutsche Telekom v únoru 2026 demonstroval kvantovou teleportaci přes třicet kilometrů komerčního optického vlákna v Berlíně, ale i to je zatím spíše stavební kámen budoucí sítě než hotový produkt.

Pražský sklep na FEL ČVUT není zázračná krabice, která vyřeší kybernetickou bezpečnost. Je to ale místo, kde se v Česku poprvé ve větší míře materializuje kvantová bezpečnost jako infrastruktura – tedy něco, co lze učit, testovat, srovnávat a postupně napojovat na reálné sítě. A právě tento přechod od fyzikálního experimentu k fungující infrastruktuře dělá z laboratorního sklepa strategický prostor.