Proč certifikace nezabraly

Když nemocnice nebo dodavatel mává certifikátem ISO 27001, říká tím, že má zavedený systém řízení informační bezpečnosti: procesy, politiky a řízení rizik. HIPAA chrání elektronické zdravotní údaje pomocí administrativních, fyzických a technických opatření. SOC 2 ověřuje kontrolní prostředí kolem bezpečnosti, dostupnosti a důvěrnosti. Všechny tyto rámce mají společného jmenovatele: řeší infrastrukturu, přístupy a procesy. Neřeší ale to, co AI model udělá, když mu někdo podstrčí škodlivý význam uvnitř jinak legitimních dat.

ICIT to formuluje přímo: žádný z těchto rámců nebyl navržen pro ochranu chování modelu za běhu, pro detekci prompt injection ani pro zabezpečení agentních workflow. Certifikace fungují jako základ, bez nich by bylo hůř. Samy o sobě ale nedokážou rozpoznat, že věta v pacientském záznamu není anamnéza, ale instrukce pro AI.

Útok, který vypadá jako normální práce

Klasický ransomwarový útok na nemocnici má jasný otisk: malware, šifrování, laterální pohyb sítí, výpadky systémů a výkupné. Bezpečnostní nástroje ho hledají podle známých vzorců: podezřelý spustitelný soubor, neautorizované přihlášení, anomální provoz. Nic z toho se tady nestalo.

Lékař otevřel pacientský záznam. AI asistent ho zpracoval. Uvnitř záznamu ale čekal text, který model přečetl jako pokyn k akci. Organizace OWASP tento princip popisuje jako nepřímý prompt injection: jazykový model nerozlišuje mezi daty a instrukcemi, takže škodlivý obsah v externím dokumentu může změnit jeho chování, aniž by šlo o tradiční exploit. Tradiční monitorovací nástroje neviděly nic podezřelého, protože workflow bylo legitimní. Lékař dělal svou práci. AI dělal svou práci. Jen ta práce najednou zahrnovala exfiltraci přístupových klíčů k několika cloudovým službám.

A nejde jen o úniky dat. ICIT za ještě zákeřnější následek označuje tichou manipulaci: změnu zdravotnických záznamů, úpravu auditních stop nebo ovlivnění navazujícího klinického rozhodování. Útok, který nikdo nezaregistruje, může trvat týdny.

Agentní AI zvyšuje sázky

Kompromitovaný chatbot, který jen odpovídá na dotazy, je problém. Kompromitovaný agent, který samostatně plánuje, volá API, přistupuje k podnikovým systémům a jedná s minimálním lidským dohledem, je katastrofa. Podle ICIT právě takové agentní systémy představují největší riziko, protože škodlivá instrukce se nepromítne jen do odpovědi, ale rovnou spustí akci. Zavolá API, změní konfiguraci, pošle zprávu nebo přesune data. Vše pod legitimními oprávněními, která agent dostal pro svou běžnou práci.

Studie publikovaná v JAMA Network Open v roce 2025 experimentálně potvrdila zranitelnost komerčních jazykových modelů vůči prompt injection v medicínském kontextu. Nejde tedy o osamělou tezi jedné zprávy, ale o systémový problém, na který upozorňuje i recenzovaný výzkum.

Co to znamená pro české nemocnice

Umělá inteligence už v českém zdravotnictví není budoucnost. Podle národního průzkumu Ministerstva zdravotnictví se AI stává běžnou součástí provozu v radiologii, administrativě i sledování pacientů. Téměř 85 % respondentů průzkumu by uvítalo jednotnou resortní strategii. FN Motol pilotuje hlasového asistenta s AI na spinální jednotce. Národní strategie elektronického zdravotnictví 2025–2035 počítá s rozšířením AI do diagnostiky, monitoringu i administrativy.

Zároveň ale tatáž strategie teprve plánuje „zásady a pravidla pro hodnocení, výběr, nasazení a dohled nad AI nástroji v provozu“. Vyhláška č. 410/2025 Sb. ukládá přiměřená bezpečnostní opatření a pravidelné skenování zranitelností, evropský AI Act požaduje logování, lidský dohled a kybernetickou odolnost u vysoce rizikových systémů. Legislativní rámec existuje. Detailní provozní metodika pro obranu proti prompt injection v nemocniční AI ale zatím zjevně chybí.

Jak se bránit útoku, který nevypadá jako útok

ICIT i OWASP se shodují na základních principech obrany:

• Omezit oprávnění AI na minimum, oddělit čtení od zápisu a od nástrojových akcí.
• Filtrovat externí obsah před tím, než se dostane do promptu; sanitizace pacientských dat není jen o formátu, ale i o významu.
• Monitorovat chování modelu v reálném čase, logovat každé volání nástroje a každý přístup k API.
• Držet člověka ve smyčce před citlivými akcemi; automatická exekuce bez potvrzení je pozvánka ke zneužití.
• Testovat na prompt injection, ne jen na compliance; audit certifikací není bezpečnostní test.

Ministerská příručka pro pacienty na portálu NZIP navíc výslovně varuje před zadáváním citlivých osobních a zdravotních údajů do běžných AI chatbotů. Dobrá rada. Jenže případ popsaný ICIT ukazuje, že problém není jen na straně pacienta, ale i na straně systému, který nedůvěryhodný obsah čte a zároveň má klíče od celé nemocnice.

Čím víc bude AI v nemocnicích napojená na klinické workflow, tím méně bude stačit razítko na certifikátu. Obrana za běhu není luxus. Je to podmínka provozu.

Co přesně Write with Siri umí, a co ne

Název „Siri píše za vás“ zní, jako by asistentka převzala celou komunikaci. Realita je střízlivější a zároveň užitečnější. Write with Siri funguje ve třech režimech:

• Návrh od nuly – popíšete, o čem má text být, a Siri vygeneruje první verzi. Apple to označuje jako „draft from scratch“.
• Přepis a úprava stylu – označíte existující text, zadáte pokyn („zkrátit to“, „změnit tón na formální“) a Siri vrátí přepracovanou verzi s panelem pro porovnání změn a možností návratu zpět.
• Automatická korektura – oprava pravopisu, gramatiky a interpunkce napříč systémem, bez nutnosti cokoli zadávat.

V Mailu a Zprávách přidává Apple ještě jednu vrstvu: Siri se učí, jakým tónem a stylem obvykle píšete konkrétnímu člověku, a návrh tomu přizpůsobí. Kolegovi napíše jinak než partnerovi. Důležité je ale jedno: nic se neodešle samo. Po každém návrhu následuje kontrola, porovnání změn a teprve pak potvrzení. Jde o asistenta při psaní, ne o autopilota.

Jak to vypadá v praxi: tlačítko nad klávesnicí

Podle praktických reportáží 9to5Mac a MacRumors se rozhraní chová takto: než začnete psát, v liště návrhů nad klávesnicí svítí výrazné tlačítko Write with Siri. Jakmile napíšete první slovo, tlačítko se zmenší na ikonu Siri vedle prediktivních návrhů, ale nezmizí. Po klepnutí se rozbalí textové pole, kam zadáte instrukci přirozeným jazykem, například „napiš poděkování za pohovor“, „zkrátit tenhle odstavec na polovinu“ nebo „opravit chyby“.

Oproti první betě jde o zásadní posun v dostupnosti. V beta 1 bylo psaní s AI schované hlouběji a vyžadovalo práci s označeným textem. Teď je na dosah jednoho klepnutí, a to prakticky všude, kde iPhone zobrazuje klávesnici – v Poznámkách, Mailu, Zprávách i v aplikacích třetích stran, které používají systémová textová pole.

Podle nás je právě tohle nejdůležitější změna druhé bety. Apple nepřidal novou schopnost, ale přesunul existující AI vrstvu z izolované utility přímo do hlavního rozhraní Siri. Místo několika předvolených tlačítek teď stojí jedno konverzační pole, které obslouží návrh, přepis i korekturu.

Jak si stojí Apple vedle Googlu a Microsoftu

Apple není první, kdo AI psaní integruje do mobilního systému. Google má v Google Messages funkci Magic Compose, která navrhuje a přepisuje zprávy v různých stylech, jenže je svázaná výhradně s jednou aplikací, angličtinou a zařízeními s čipem AICore. Vedle toho Google rozvíjí nástroj v Gboardu, který dokáže převádět poznámky a mluvené myšlenky do uhlazeného textu, ale postupné nasazování teprve začíná na novějších Androidech.

Microsoft zase nabízí Copilot pro přepis textu ve Wordu – silný dokumentový nástroj, ale vázaný na desktopovou aplikaci, ne na systémovou klávesnici telefonu.

Ambice Applu je jiná: být přímo u klávesnice, v každé aplikaci, a navíc přizpůsobovat tón konkrétnímu adresátovi. Jestli se to v praxi osvědčí, ukáže až podzim. Ale směr je jasný: psaní s AI nemá být funkce jedné aplikace, ale vlastnost celého systému.

Co z toho dostane český uživatel, a co ne

Tady je potřeba rozlišit dvě věci, které se snadno pletou. iOS 27 jako systém poběží na iPhonu 11 a novějším včetně iPhonu SE 2. generace. Jenže Write with Siri je součástí Apple Intelligence, a ta vyžaduje výrazně novější hardware: minimálně iPhone 15 Pro, 15 Pro Max nebo jakýkoli model řady iPhone 16 a novější.

A i když máte správný telefon, čeká vás další překážka. Siri AI startuje výhradně v angličtině. Čeština není na seznamu podporovaných jazyků Apple Intelligence ani v aktuální české dokumentaci podpory Applu. Další jazyky mají přibývat postupně, ale žádný konkrétní termín pro češtinu Apple nepotvrdil.

To ale pořád není všechno. Pro uživatele iPhonů v Evropské unii platí ještě tvrdší omezení: Siri AI nebude v EU na začátku dostupná vůbec, a to ani při přepnutí jazyka zařízení do angličtiny. Apple tuto regionální blokaci zmiňuje v oficiálním preview iOS 27 i v materiálech z WWDC. Důvodem je regulatorní prostředí EU, konkrétně zákon o digitálních trzích (DMA), kvůli kterému Apple některé AI funkce v Evropě odkládá.

Prakticky to znamená, že český uživatel s iPhonem 16 si na podzim nainstaluje iOS 27, uvidí nové rozhraní, ale tlačítko Write with Siri nad klávesnicí nenajde. Alespoň ne hned.

Co dalšího přinesla beta 2

Write with Siri je hlavní novinka, ale ne jediná. Druhá beta dotahuje i podporu RCS zpráv v komunikaci s Androidem. Nově lze odpovídat na konkrétní zprávy v RCS konverzaci – funkce, kterou uživatelé iMessage znají roky, ale v chatu s Androidem dosud chyběla. Opraveno je také zobrazení reakcí typu tapback u obrázků a videí přes RCS.

Apple RCS rozvíjí postupně: základní interoperabilitu spustil dříve, v květnu 2026 přidal end-to-end šifrování v iOS 26.5 a teď doplňuje prvky chování chatu, na které jsou uživatelé zvyklí z iMessage. Odpovídá to i směru, kterým se ubírá standard GSMA s profilem RCS Universal Profile 4.0.

Z dalších drobností beta 2 přináší vzdálené aktualizace Apple TV přes aplikaci Domácnost a aktualizovaný beta firmware pro AirPods Max 2. Některé funkce Siri, například hlasové volby Pace a Expressivity, jsou v betě stále označené jako „Coming Soon“.

Veřejná beta iOS 27 by měla přijít v červenci 2026, finální verze tradičně na podzim, pravděpodobně v září spolu s novými iPhony. Přesné datum Apple zatím nezveřejnil. Klíčové bude sledovat, kdy (a jestli vůbec) Apple odemkne Siri AI v Evropské unii.

Jak se z představ pohybu stane písmeno

Účastník sedí doma, dívá se na virtuální QWERTY klávesnici na obrazovce a představuje si, že píše oběma rukama. Každý z deseti prstů má v systému tři rozlišitelné stavy (nahoru, dolů, skrčit do dlaně), což dává 30 unikátních signálů pro 26 písmen, mezeru a tři interpunkční znaky.

Elektrody v precentrálním gyru zachycují aktivitu neuronů spojenou s pokusem o pohyb. Signál putuje perkutánními konektory do externího hardwaru, kde se zpracovává pomocí rekurentní neuronové sítě. Ta přiřazuje pravděpodobnosti jednotlivým znakům a využívá pětigramový jazykový model, z nichž se skládá nejpravděpodobnější věta. Důležitý detail: systém rozpoznává i „tiché“ mezery mezi stisky, takže uživatel píše vlastním tempem, nikoli v rytmu vnuceném strojem.

Titulkový „čip v mozku“ je tedy zjednodušení. Ve skutečnosti jde o šest 64elektrodových mikropolí od firmy Blackrock, připojených kabelem ke stolní jednotce. Plně bezdrátový implantát to není.

Dva pacienti, dvě rychlosti, jeden průlom

Studie pracovala se dvěma účastníky. T18, muž s cervikálním poraněním míchy, dosáhl špičkových 22 slov za minutu s chybovostí pouhých 1,6 %. To je 81 % rychlosti, jakou zdraví lidé jeho věkové skupiny běžně píší na smartphonu. T17, pacient s pokročilou ALS, dosáhl vrcholu 47 znaků za minutu, výrazně méně, ale podle autorů stále „nesrovnatelně rychleji než dostupné alternativy“ pro lidi s těžkou anartrií.

Pro srovnání: komunikace sledováním pohybu očí, dnes nejběžnější pomůcka pro ochrnuté, se v terénních studiích s ALS pohybuje v typických případech pod 10 slovy za minutu. Rozdíl je propastný.

Překvapivě krátká byla i kalibrace. T18 dosáhl vysoké přesnosti už po 30 tréninkových větách. Žádné měsíce učení; Mass General Brigham mluví o „rychlém startu“, který přibližuje systém reálnému každodennímu použití.

BrainGate versus Neuralink: jiný přístup, jiná fáze

Srovnání s Neuralinkem se nabízí, ale kulhá. Neuralink u svého prvního účastníka Nolanda Arbaugha veřejně demonstroval hlavně bezdrátové ovládání kurzoru a klikání, tedy něco jako myš ovládanou myšlenkou. Implantát N1 má sice 1 024 elektrod na 64 vláknech a je plně bezdrátový, ale přímé psaní pomocí imaginovaných pohybů prstů zatím nepředvedl.

BrainGate naopak zůstává u kabelového připojení, což omezuje mobilitu, ale dekódování bimanuálního psaní na QWERTY je funkčně dál. Zásadní výhoda: uživatel nemusí sledovat kurzor na obrazovce a vybírat písmena jedno po druhém. Píše, jako by seděl u klávesnice.

Obě platformy nicméně spojuje totéž omezení: jsou to výzkumné nástroje, nikoli schválené produkty. BrainGate funguje jako pilotní studie pod dohledem amerického FDA, Neuralink provozuje programy PRIME v USA, CAN-PRIME v Kanadě a GB-PRIME ve Velké Británii. Všude jde o rané klinické hodnocení s přísnými indikačními kritérii.

Co to znamená pro české pacienty

Krátká odpověď: zatím nic konkrétního. Žádné české centrum do studií BrainGate ani Neuralinku zapojeno není. Realistická cesta pro českého pacienta s ALS nebo poraněním míchy vede dnes přes zahraniční klinickou studii, a i ta přijímá jen úzce vybrané kandidáty.

České veřejné pojištění umí hradit zavedené neurotechnologické implantáty, zatím nejčastěji kochleární, ale invazivní rozhraní mozek–počítač pro komunikaci do žádného úhradového katalogu v Evropě zatím nespadá. Než se to změní, musí přijít větší studie, registrační údaje a regulační schválení. Horizont se počítá v letech.

Kam může technologie růst

Bezpečnostní profil BrainGate za více než 12 000 implantačních dnů u 14 pacientů ukazuje převážně kožní komplikace kolem místa průchodu kabelu; žádné úmrtí spojené se zařízením, žádná nitrolební infekce, žádná vynucená explantace. To je solidní základ, ale perkutánní konektor zůstává slabým místem. Plná bezdrátovost, kterou Neuralink už má, bude pro širší přijetí klíčová.

Autoři studie sami naznačují další směr: personalizované rozložení kláves nebo stenografické zkratky, které by mohly rychlost ještě zvýšit. Jazykový model lze vypnout (důležité pro zadávání hesel nebo kódů) a v plánu jsou gesta pro čísla, Shift a Backspace.

Dvacet dva slov za minutu není konverzační tempo. Ale pro člověka, který dosud komunikoval pohybem očí rychlostí osmi slov za minutu, je to psaní v jiné kategorii: posun od trpělivého hláskování k něčemu, co už připomíná skutečnou konverzaci.