<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>trubka &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<atom:link href="https://mobify.cz/clanky/tagy/trubka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://mobify.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Sat, 21 Nov 2026 01:20:03 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.1.1</generator>

<image>
	<url>https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/02/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>trubka &#8211; Mobify.cz &#8211; Váš párťák ve světě elektroniky</title>
	<link>https://mobify.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vědci vytvořili neviditelnou trubku ze zvuku, která přenáší kapaliny i plazmu vzduchem. A spotřebuje jen 50 wattů</title>
		<link>https://mobify.cz/clanky/novinky/vytvorili-neviditelnou-trubku-ze-zvuku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Petr Sedmík]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 Nov 2026 06:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Novinky]]></category>
		<category><![CDATA[plazma]]></category>
		<category><![CDATA[trubka]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<category><![CDATA[vynález]]></category>
		<category><![CDATA[zvuk]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://mobify.cz/?p=18497</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Finský tým ukázal, že 256 ultrazvukových měničů dokáže vytvořit ve vzduchu kanál bez jediné stěny, a tím kanálem pustit vodu, prášek, plyn i elektrický výboj.</strong></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph">Zní to jako rekvizita ze sci-fi, ale výsledky jsou černé na bílém v recenzovaném časopise <a rel="nofollow noopener" href="https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2614959123">PNAS</a>, kde byla studie publikována 23. října 2026. Tým vedený profesorem Arim Salmim z Helsinské univerzity sestavil osm centimetrů dlouhý prototyp, kolem jehož osy rozmístil 256 drobných ultrazvukových měničů. Ty vytvářejí speciální akustické pole, označované jako prodloužené Besselovo akustické pole (EBAF). To dokáže podél předem určené trajektorie vytvořit oblast s měřitelným akustickým tlakem v řádu kilopascalů. Různé materiály, ať už jde o vodní proud, kovový prášek, aerosol, plyn těžší než vzduch nebo ionizovaný kanál elektrického výboje, se díky tomuto poli mohou udržet v požadované dráze a putovat k cíli. Bez trubice, bez stěn. Stačí zvuk o frekvenci 40 kHz, tedy nad hranicí lidského sluchu. Celý demonstrátor přitom spotřebuje přibližně 50 wattů, což odpovídá zhruba příkonu klasické žárovky. Je však potřeba dodat, že těchto 50 wattů platí pro zařízení dlouhé pouhých osm centimetrů. Při jednoduchém lineárním přepočtu by spotřeba vycházela na zhruba 625 wattů na metr. O levnou náhradu klasického potrubí tedy nejde. Význam objevu spočívá v něčem jiném.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč je to víc než akustická levitace</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Akustická manipulace s drobnými předměty není novinkou. Už v roce 2019 představil tým kolem Asiera Marza, jednoho ze spoluautorů nové studie, takzvané holografické akustické pinzety, které dokázaly současně pohybovat částicemi o velikosti až 25 milimetrů. Šlo však o manipulaci s jednotlivými objekty, nikoli o vedení souvislého proudu materiálu. Podobně studie z roku 2024 publikovaná v časopise Nature Communications využívala akustické zaostřování pro přesnější tisk pomocí aerosolu, ovšem stále uvnitř klasické trysky s pevnými stěnami.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Helsinský prototyp představuje kvalitativní posun. Výzkumníkům se podařilo vést souvislý proud materiálu po elektronicky přepínatelné trojrozměrné trase volným prostorem. Trajektorii lze měnit bez mechanického zásahu. Každý z 256 měničů je samostatně řízen prostřednictvím FPGA, které nastavuje fázi, frekvenci i střídu signálu. Stačí přepočítat budicí signály a akustický kanál lze ohnout, naklonit nebo rozdělit do dvou větví. Studie přímo demonstruje naklánění vodního proudu, rozdělování prášku do dvou nádob i přesměrování elektrického výboje. A to vše bez jediného pohyblivého dílu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně tou trubkou prošlo</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Experimenty publikované v PNAS pokrývají překvapivě širokou škálu materiálů a jevů:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Kapaliny</strong> – vodní proud, který v ose akustického kanálu udržují radiální akustické síly.</li>



<li><strong>Prášky a pevné částice</strong> – materiál lze vést a rozdělovat do samostatných nádob.</li>



<li><strong>Aerosol</strong> – částice lze stabilně směrovat podél předem určené trajektorie.</li>



<li><strong>Plyny těžší než vzduch</strong> – akustické pole pro ně vytváří dutou vodicí oblast kolem tlakových maxim. Lehčí plyny se naopak vedly hůře a měly tendenci z oblasti působení pole unikat.</li>



<li><strong>Elektrický výboj</strong> – ionizovaný horký kanál vytvořený Teslovou cívkou lze vést podél osy akustického pole. Boční odchylka se díky tomu snížila přibližně na 1 milimetr, zatímco bez akustického pole dosahovala až 25 milimetrů.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Zmínka o „plazmatu“ v titulku tedy neznamená fúzní plazma ani stabilní objem plazmatu uzavřený v trubici. Jde o vedený jiskrový výboj, tedy ionizovaný horký plyn. Pro jednotlivá média museli autoři použít různé konfigurace akustického pole, protože voda, prášek a elektrický výboj reagují na akustické síly odlišným způsobem.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Zajímavá je také intenzita zvuku uvnitř zařízení. Podle spoluautora studie Dmitrije Nikolajeva je hluk v jeho jádru srovnatelný s nepřetržitou střelbou těsně u ucha, zatímco v bezprostředním okolí připomíná hluk proudového motoru. Člověk ho přesto neslyší, protože frekvence 40 kHz leží mimo rozsah lidského sluchu. Psi by ji však podle univerzity vnímat mohli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kde stěny překážejí a kde by pomohl zvuk</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Největší přínos této technologie nespočívá v úspoře energie ani v nahrazení běžného vodovodního potrubí. Její hlavní výhodou je bezkontaktní vedení materiálu. Všude tam, kde stěny trubek způsobují kontaminaci, ulpívání materiálu nebo korozi, může mít akustický kanál bez fyzických stěn významné využití.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Patentová přihláška, kterou <a rel="nofollow noopener" href="https://www.helsinki.fi/en/news/energy/ultrasound-creates-tube-guides-matter-through-air">Helsinská univerzita</a> podala, uvádí několik konkrétních oblastí možného využití:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Biotisk</strong> – přesné dávkování bioinku bez kontaktu se stěnami trysky.</li>



<li><strong>Aditivní výroba kovů</strong> – přesné podávání kovového prášku při laserovém navařování nebo při dalších procesech využívajících roztavený kov.</li>



<li><strong>Analytická chemie</strong> – směrování aerosolů pro hmotnostní spektrometrii (ESI/LC–MS) nebo chemickou depozici z plynné fáze.</li>



<li><strong>Bezkontaktní svařování</strong> – vedení elektrického výboje po přesně definované trase.</li>
</ul>



<p class="wp-block-paragraph">Pro český průmysl může tato technologie zatím působit jako vzdálená vize, její potenciální využití ale není nereálné. Česko má podle <a rel="nofollow noopener" href="https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/analyticke-materialy/sektorova-analyza-farmaceutickeho-prumyslu-v-ceske-republice--279849/">sektorové analýzy MPO</a> strategicky významný farmaceutický a chemický sektor a zároveň rozvíjí výzkumnou infrastrukturu v oblasti věd o živé přírodě. Bezkontaktní dávkovací technologie by se tak jednou mohly uplatnit v laboratořích a analytických provozech. Ne jako náhrada potrubí v chemickém závodě, ale jako specializovaný nástroj pro situace, kdy je čistota důležitější než samotný průtok.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co brání cestě z laboratoře do fabriky</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Osm centimetrů ještě neznamená metr. A metr zase není průmyslová výrobní linka. Studie otevřeně popisuje několik překážek, které bude nutné překonat. Stabilita vedení závisí na zakřivení trajektorie, amplitudě akustického tlaku, počáteční rychlosti i průtoku materiálu. Některé provozní režimy navíc vytvářejí silné akustické proudění a turbulence, které materiál rozptylují místo toho, aby ho udržovaly v požadované dráze. Odrazy zvukových vln uvnitř sestavy zase narušují rovnoměrnost akustického pole. Už pro krátký úsek je nutné rozmístit měniče velmi hustě a fungující řešení pro výrazně delší vzdálenosti zatím nikdo nepředvedl.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Univerzita naznačuje, že by bylo možné podobné moduly řadit za sebe jako stavebnicové díly. Konkrétní harmonogram komercializace však zatím nikdo nezveřejnil. Nejpřesnějším popisem současného stavu je proto patentovaný laboratorní prototyp.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Přesto jde o významný výsledek: poprvé existuje funkční akustický kanál bez stěn, kterým lze vést vodu, prášek, plyn i elektrický výboj a jehož trajektorii lze změnit pouhým přepočítáním řídicích signálů. To už není jen příslib do budoucna. Výzkumníci naměřili odchylku přibližně jeden milimetr v situaci, kdy bez akustického pole dosahovala až 25 milimetrů.</p>
</p><div id="sssp-content-end"></div>]]></content:encoded>
					
		
		
		<enclosure url="https://mobify.cz/wp-content/uploads/2026/11/neviditelna-trubka-ze-zvuku-768x432.jpg" type="image/jpeg" length="38915" />
	</item>
	</channel>
</rss>
