V obou případech jde o stejný princip: podvodníci zneužívají důvěru ve státní instituce, aby z lidí vylákali citlivé údaje nebo peníze. Nebezpečné je především to, jak věrně napodobují skutečné úřední postupy. Adresát pak může reagovat automaticky, vyplnit tabulku, kliknout na odkaz nebo zaplatit, aniž by pojal podezření. Když je navíc po zadání údajů přesměrován na skutečné stránky státní instituce, nemusí si vůbec uvědomit, že už své informace předal útočníkům.

Falešný e-mail „od úřadu“: inventura kamer, kterou nikdo nenařídil

První podvodná kampaň cílí na firmy, které instalují nebo spravují kamerové systémy. E-mail se tváří jako oficiální výzva od UODO, odkazuje na články evropského nařízení GDPR, obsahuje téměř správné kontaktní údaje úřadu a jeho přílohou je tabulka ve formátu XLSX.

Příjemce má do sedmi pracovních dnů dodat seznam všech instalovaných zařízení. Požadované údaje zahrnují kontakty na koncové zákazníky, přesné souřadnice kamer, IP adresy, sériová čísla, verze firmwaru i modely zařízení.

Samotný UODO přitom výslovně upozorňuje, že žádné takové výzvy ani ankety nerozesílá. O podvodné kampani se úřad dozvěděl od polského vládního týmu CSIRT 19. října 2026 a varování zveřejnil následující den.

Proč jsou tyto údaje tak cenné? Protože útočník může z jediné tabulky získat podrobný přehled o kamerových systémech a jejich možných slabinách. Zjistí například, která zařízení používají zastaralý firmware, kde mohou být stále nastavené výchozí přihlašovací údaje nebo na jakých IP adresách jsou kamery dostupné. Takové informace mu mohou usnadnit jejich napadení a neoprávněný přístup k obrazu. Důsledkem může být narušení soukromí i ohrožení bezpečnosti osob a majetku, před čímž varuje také samotný UODO.

SMS o pokutě, která se objeví ve správné konverzaci

Druhá kampaň cílí na širší okruh lidí. Příjemci přijde SMS s tvrzením, že byl zaznamenán jejich rychlostní přestupek, a s odkazem, přes který mají pokutu okamžitě zaplatit.

GITD však jasně uvádí, že SMS zprávy k tomuto účelu vůbec nepoužívá. Komunikuje výhradně prostřednictvím poštovních zásilek nebo portálu eBOK CANARD. Ani první úřední korespondence navíc nepřichází rovnou ve formě pokuty.

CERT Polska popsal také variantu podvodu, při níž útočníci podvrhnou jméno odesílatele. Díky tomu se falešná zpráva může zařadit do existující konverzace s oznámeními z aplikace mObywatel a působit jako legitimní komunikace se státem.

Kdo na odkaz klikne a vyplní platební údaje, riskuje ztrátu peněz. Podvodníci se navíc snaží celý proces zamaskovat tím, že oběť po zadání údajů přesměrují na stránku, která vypadá jako oficiální web.

Nejde přitom o ojedinělý problém. Podle měsíčního souhrnu zaznamenal polský tým CERT Polska od ledna do konce května 2026 více než 70 800 hlášení podezřelých SMS zpráv. Na seznam škodlivých domén přidal 107 500 názvů. Jen za květen evidoval 15 700 nahlášených zpráv.

V Česku běží totéž, jen pod jinými hlavičkami

Podobné podvodné kampaně se nevyhýbají ani Česku. V červnu 2026 vydala Policie ČR varování před falešnými SMS o dopravních pokutách, které odkazovaly na napodobeninu Portálu občana. Ministerstvo dopravy ve stejném období zaznamenalo výrazný nárůst dotazů od lidí, kteří takové zprávy obdrželi.

Finanční správa upozorňuje, že neposílá aktivní odkazy v SMS zprávách ani e-mailech a nikdy nepožaduje přístupové údaje k bankovnictví. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zase varovala před SMS zprávami, které příjemce informují o údajném nedoplatku na sociálním pojištění. Systém datových schránek připomíná jednoduché pravidlo: notifikační SMS zprávy z datových schránek nikdy neobsahují odkazy.

Obdobné podvody se dlouhodobě týkají také Celní správy. Ještě v říjnu 2025 varovala před útočníky, kteří jejím jménem požadovali zaplacení cla prostřednictvím kuponů PaysafeCard.

Jak falešnou výzvu poznat: praktický checklist

Rozpoznat podvodnou zprávu může být snazší, než se zdá. Pomůže vám těchto pět otázek:

• Obsahuje zpráva odkaz na platbu nebo přihlášení? České úřady neposílají aktivní odkazy v SMS zprávách. Odkazy neobsahují ani notifikační SMS z datových schránek.
• Tlačí na okamžité jednání? Krátká lhůta, hrozba sankcí a naléhavý tón jsou varovné signály. Podvodníci se snaží přimět příjemce k rychlé reakci, aby neměl čas si zprávu ověřit.
• Požaduje údaje, které úřad tímto způsobem běžně nezjišťuje? Číslo platební karty, přihlašovací údaje nebo kompletní technický přehled kamerových systémů v excelové tabulce by měly vzbudit podezření, zejména pokud je někdo požaduje prostřednictvím nevyžádaného e-mailu či SMS.
• Odpovídá použitý komunikační kanál běžným postupům instituce? GITD nekomunikuje o dopravních přestupcích prostřednictvím SMS. Finanční správa zase nevaruje před nedoplatky pomocí hlasových automatů, které po příjemcích požadují citlivé údaje.
• Lze zprávu ověřit na oficiálním portálu instituce? ČSSZ uvádí oficiální domény cssz.gov.cz a eportal.cssz.cz. Datové schránky jsou dostupné na datovka.gov.cz. Pokud odkaz ve zprávě vede na jinou doménu, buďte obezřetní. Nejbezpečnější je otevřít oficiální web ručně a ověřit si informace přímo tam.

Co dělat, když už jste odpověděli

V takové situaci rozhoduje rychlost reakce. Pokud jste zadali údaje platební karty nebo odeslali peníze, okamžitě kontaktujte banku. Požádejte ji o zablokování karty, případně o další kroky, které mohou zabránit zneužití účtu nebo omezit vzniklou škodu.

Podezření na podvod následně oznamte Policii ČR. Podezřelou SMS můžete přeposlat svému mobilnímu operátorovi na číslo 7726. V Polsku slouží k nahlašování podezřelých SMS číslo 8080 a k oznamování bezpečnostních incidentů také portál incydent.cert.pl.

Pokud jste vyplnili údaje o kamerových systémech, nemusí se následky projevit okamžitě. Útočníci mohou nejprve vytipovat zranitelná zařízení a pokusit se je napadnout až po několika týdnech nebo měsících. Proto má smysl jednat i tehdy, když zatím nepozorujete žádné známky zneužití. Informujte odpovědné osoby ve firmě, změňte případné kompromitované přístupové údaje a prověřte zabezpečení dotčených zařízení.

Nejlepší obranou proti podvodu, který se tváří jako běžná úřední rutina, je ověřovat si každou nečekanou výzvu nezávisle na jejím odesílateli. Na odkaz vedoucí k platbě nebo přihlášení v podezřelé SMS neklikejte. Místo toho otevřete oficiální web instituce ručně a ověřte si, zda je požadavek skutečný.

Odkud se vzala rada, která desítky let platila za svatou

Mýtus o pravidelné změně hesel má překvapivě silnou institucionální oporu. Americký federální standard FIPS PUB 112 z osmdesátých let výslovně doporučoval hesla měnit periodicky, logika zněla jednoduše: čím kratší životnost hesla, tím menší šance, že ho útočník stihne zneužít. Tato rada se pak rozšířila do firemních politik, školení, interních směrnic a nakonec i do obecného povědomí. Generace uživatelů vyrostla s přesvědčením, že kdo si heslo nemění každé tři měsíce, hazarduje.

Jenže praxe ukázala něco jiného. Lidé na povinnou rotaci reagují minimálním úsilím. Hesla se nestanou silnějšími, ale předvídatelnějšími. Britský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NCSC) to ve svém doporučení pro organizace shrnul přímo: pravidelná expirace hesel škodí více, než pomáhá. A americký NIST, tedy tatáž instituce, která kdysi rotaci prosazovala, ji ve finální revizi standardu SP 800-63B výslovně nedoporučuje vyžadovat, pokud neexistuje konkrétní známka kompromitace.

Co funguje místo kalendářní výměny hesel

BSI, NIST i NCSC se shodují na sadě opatření, která pravidelnou rotaci nahrazují a přinášejí reálný bezpečnostní efekt:

• Unikátní heslo pro každý účet. Jedno heslo na více službách znamená, že únik z jedné databáze otevře dveře ke všem ostatním. Právě recyklace hesel je podle bezpečnostních úřadů větší hrozba než jejich stáří.
• Správce hesel. Vestavěný v prohlížeči nebo samostatná aplikace, obojí je bezpečnější než pamatování si desítek hesel. NCSC uvádí, že ukládání hesel v prohlížeči na vlastním zařízení je bezpečné; třetí strany nabízejí navíc synchronizaci napříč platformami a upozornění na úniky.
• Dvoufaktorové ověřování (2FA). Druhý nezávislý faktor (jednorázový kód, autentizační aplikace nebo hardwarový klíč) znamená, že i se znalostí hesla se útočník dál nedostane. NCSC to říká jasně: zapnutí 2FA „okamžitě zásadně ztíží“ prolomení účtu.
• Passkeys tam, kde je služba podporuje. Passkey je kryptografický přihlašovací údaj bez klasického hesla. Na zařízení uživatele se uloží privátní klíč, služba drží odpovídající veřejný klíč. Při přihlášení zařízení podepíše výzvu a uživatel ji potvrdí otiskem prstu, obličejem nebo PINem. Nic se nepřepisuje do formuláře, takže phishing prakticky odpadá. Podle technického dokumentu NCSC z roku 2026 jsou passkeys pro jednotlivce stejně bezpečné nebo bezpečnější než tradiční vícefaktorová autentizace.

NIST navíc v aktuální revizi posunul důraz na délku: heslo používané jako jediný faktor by mělo mít minimálně 15 znaků. Pokud je součástí vícefaktorového procesu, stačí 8.

Jak je na tom Česko

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nevydal stejně formulované spotřebitelské sdělení jako BSI. Veřejnosti doporučuje měnit hesla při podezření na únik a používat dvoufaktorovou autentizaci. Plošnou častou rotaci veřejnosti netlačí.

U regulovaných služeb je ale situace specifičtější. NÚKIB stanovuje jasnou hierarchii priorit: nejdřív vícefaktorové ověřování, pokud to nejde, pak kryptografické klíče nebo certifikáty, a teprve jako poslední záchrana heslo, s pravidlem, že se musí změnit nejpozději po 18 měsících. Není to tedy slepá rotace každých 90 dní, ale ani úplné opuštění časového limitu. Česká regulace tak stojí někde mezi starým a novým světem: heslo bere jako záložní řešení, ne jako první volbu.

Řada českých firem a institucí přitom stále má v interních politikách povinnou čtvrtletní nebo půlroční změnu hesel, často jako dědictví starších standardů. S novější bezpečnostní logikou se to slučuje jen omezeně, a to hlavně tam, kde chybí silnější metody ověřování.

Co udělat jako první, pokud jste hesla recyklovali

Pokud jste dosud používali jedno heslo na více účtech nebo ho jen drobně obměňovali, nejhorší reakcí by byla panická hromadná rotace všeho najednou. Místo toho je efektivnější postupovat podle priority:

• Změňte heslo k e-mailu, je to brána k resetům všech ostatních účtů.
• Zabezpečte bankovnictví, cloudové úložiště a sociální sítě. U každého nastavte unikátní heslo a zapněte 2FA.
• Nainstalujte správce hesel a postupně do něj přesuňte zbývající účty.
• U služeb, které passkeys podporují, je rovnou aktivujte.

Jednoduchý test síly hesla od NCSC: člověk, který vás dobře zná, by ho neměl trefit do 20 pokusů. Pokud ano, je slabé, bez ohledu na to, jak často ho měníte.

Bezpečnost účtů v roce 2026 nestojí na kalendáři, ale na vrstvách. Silné unikátní heslo je základ, druhý faktor je pojistka a passkey je budoucnost, která už funguje. Rituální výměna hesla prvního února nikoho neochrání, ale dvě minuty strávené zapnutím 2FA ano.

Co už v aplikaci skutečně funguje

Funkce, které jsou k dispozici od března 2026, pokrývají nejčastější důvody, proč lidé kontaktují magistrát:

• Úřad online – rozcestník životních situací, formulářů a elektronických podání napojený na městský Portál občana.
• Sledování dokladů – po přihlášení vidíte, v jakém stavu je vyřizování vašeho občanského průkazu nebo pasu.
• Objednání na úřad – vyberete si agendu a termín a přijdete rovnou na řadu.
• Parkování – úhrada parkovného přímo v aplikaci.
• Akce a novinky – přehled kulturních a sportovních akcí ve městě.
• Hradec v datech – přístup k otevřeným městským datům.

Registrovaných uživatelů hradeckého profilu v Munipolis je přes sedm tisíc a město přes aplikaci dosud vyřešilo více než 7 300 podnětů. Aplikace je zdarma ke stažení pro Android i iOS.

Kde vás ani aplikace nezachrání

Některé agendy zkrátka online dokončit nejde, a to ne kvůli aplikaci, ale kvůli zákonu. U občanského průkazu i cestovního pasu vyžaduje Ministerstvo vnitra osobní návštěvu, protože úřad potřebuje pořídit fotografii a sejmout otisky prstů. Munipolis vám v tomto případě pomůže objednat se na konkrétní čas a sledovat, kdy bude doklad hotový, ale vyzvednout si ho musíte osobně.

Pro plné využití služeb je navíc nutná registrace a přihlášení přes Identitu občana, datovou schránku nebo MojeID. Bez účtu se dostanete k základním informacím a novinkám, ale k podáním a sledování dokladů už ne.

Poplatky? Ty dorazí později

Město platby poplatků skutečně plánuje. Podle oficiálního oznámení z března 2026 má portál pro úhradu některých městských poplatků přibýt do konce roku 2026. Přesný termín ani seznam poplatků město zatím nezveřejnilo. Hradec nicméně už dnes provozuje na svém ePortálu takzvané Konto plátce, takže nový modul v Munipolis nejspíš nevznikne od nuly, ale spíše propojí mobilní aplikaci s existující platební infrastrukturou.

Hradec není sám, ale je určtiě napřed

Munipolis jako platforma funguje ve více než 3 500 samosprávách po celém Česku. Dodavatel označuje Hradec Králové spolu s Přerovem za první města nové generace „Munipolis 2.0“, která z původně komunikační aplikace staví takzvanou městskou superaplikaci s modulárními funkcemi.

Praha i Brno nabízejí řadu podobných online služeb: Praha má vlastní platbu za parkování přes web, Brno provozuje projekt Brno iD jako e-shop městských služeb. Rozdíl je v tom, že Hradec tyto funkce soustřeďuje do jednoho městského profilu v jedné aplikaci, zatímco v Praze nebo Brně musíte přeskakovat mezi několika platformami.

Impuls ke změně přišel z praxe. Jak ve firemním newsroomu FYI Prague uvedl Vít Luštinec, po nasazení Munipolis pro sběr podnětů vzrostl roční objem hlášení přibližně o 250 na více než 3 000. Město tak získalo důvod posunout aplikaci dál, z hlásicího nástroje na vstupní bránu k běžným městským službám.

Hradec Králové nedal do jedné aplikace doslova každý šanon z magistrátu. Dal do ní ale místo, odkud se ke každému šanonu dostanete, a u většiny běžných záležitostí skutečně nemusíte vstávat z gauče.

Jak přesně „trik“ funguje

Podmínky jsou překvapivě jednoduché. Stačí být připojený přes mobilní síť O2 (ne přes Wi-Fi) a mít jeden z podporovaných tarifů. Pak otevřít mobilní nebo webovou verzi Speedtestu od Ookly a spustit měření. Hodina bez rychlostního omezení se počítá od zahájení testu, ne od jeho dokončení.

O2 si ale pojistilo zadní vrátka. V ceníku stojí, že výhodu může na konkrétní SIM kartě zastavit, pokud ji zákazník využívá „zjevně jen za účelem získání výhody“, zejména častěji než jednou za kalendářní den. O jiném postihu, třeba smluvní pokutě, veřejně dostupné podmínky nemluví.

Akce se nevztahuje na předplacené karty ani na firemní tarify s rámcovou dohodou nebo individuální cenovou nabídkou.

Kolik stojí rychlost bez triku

Zajímavé je, kolik O2 účtuje za tarify, kde rychlostní strop prostě není:

Rozdíl mezi omezeným a neomezeným tarifem se pohybuje od 150 do 400 korun měsíčně. Speedtest-hodina tedy dává smysl hlavně pro uživatele, kteří potřebují krátkou špičku rychlosti, třeba stáhnout velký soubor nebo streamovat v nejvyšší kvalitě. Jako náhrada dražšího tarifu pro celodenní používání to nefunguje.

Pozoruhodné je i to, kde O2 benefit prezentuje. Na produktové stránce NEO+ Stříbrný operátor vyzdvihuje O2 Connect, Data naplno a slevové kupóny. O Speedtest-hodině ani slovo. Najdete ji až v PDF ceníku, který si běžný zákazník otevře málokdy.

Co přesně vadí ČTÚ

Český telekomunikační úřad si akce všiml díky vlastnímu měřicímu nástroji NetTest. Na přelomu prosince 2024 a ledna 2025 zaznamenal u některých O2 SIM karet náhlý nárůst naměřených rychlostí, který nedával smysl vysvětlit jen přechodem na 5G. Následovala kontrolní měření v Brně; úřad testoval přes NetTest, Speedtest, Rychlost.cz, SpeedOf.Me i vlastní MSEK Downloader.

Výsledek byl jednoznačný. Provoz směřující na IP adresy produkčních serverů Speedtestu dostával přednost. Ostatní aplikace měřící rychlost jely na tarifním stropu, Speedtest od Ookly ne. Přesně tohle je podle rozhodnutí ČTÚ v rozporu s článkem 3 odst. 3 evropského nařízení o otevřeném internetu: poskytovatel má zacházet s veškerým provozem stejně, bez diskriminace podle aplikace nebo koncového bodu.

Pokuta činí jeden milion korun. O2 mělo 15 dní na podání rozkladu. Z veřejně dostupných podkladů se nám nepodařilo ověřit, zda rozhodnutí už nabylo právní moci.

Konkurence to řeší jinak

V oficiálních cenících T-Mobilu a Vodafonu jsme obdobný mechanismus (odemčení rychlosti spuštěním měřicí aplikace) nenašli. Oba operátoři přitom nabízejí vlastní cesty k dočasně neomezeným datům, jen je staví jinak. T-Mobile má u části tarifů neomezená víkendová data. Vodafone prodává „Neomezená data na den“, aktivovatelná přes aplikaci Můj Vodafone. Žádná z těchto variant ale neváže benefit na konkrétní diagnostický nástroj třetí strany. A právě v tom je jádro regulatorního problému O2, ne v tom, že dává zákazníkům víc, ale v tom, jak to technicky provádí.

Proč O2 benefit stále drží v ceníku

Nejpodivnější na celém příběhu je časování. ČTÚ už popsal, proč mu praktika vadí, a vyměřil pokutu. O2 přesto akci dál uvádí v ceníku platném od 1. srpna 2026. Buď operátor čeká na výsledek rozkladového řízení a do té doby benefit nechává běžet, nebo sází na to, že rozhodnutí v další instanci neobstojí. Pro zákazníky to každopádně znamená jediné: dokud je akce v ceníku a technicky funguje, lze ji využívat. A pokud regulátor nakonec uspěje, nejhorší, co hrozí běžnému uživateli, je ztráta jedné hodiny rychlého internetu denně, nikoli sankce na jeho straně.

Voda tekla, vodoměr mlčel

Jak přesně se stalo, že 110 milionů litrů proteklo mimo evidenci? Podle vysvětlení okresu z května 2026 šlo o souběh několika problémů. Fayette County právě přecházel přibližně 33 tisíc vodoměrů na nový systém chytrého měření AMI. Během tohoto přechodu zůstala minimálně jedna velká přípojka QTS bez správného napojení na fakturační systém. Druhá přípojka byla podle reportáže Politico vedena jako existující, aniž by o ní vodárenský systém měl kompletní informace.

Délka období, po které voda tekla neúčtovaně, se podle jednotlivých zdrojů liší. Vanessa Tigert, šéfka vodárenského systému, hovořila pro Politico o zhruba čtyřech měsících. QTS uváděla období mezi devíti a patnácti měsíci. Interní dokumenty vodárny z roku 2025 zároveň uváděly, že QTS byla zpětně doúčtována za spotřebu, která nebyla zachycena od července 2024. Ať už šlo o kratší, nebo delší období, jedno je jasné: kontrolní mechanismus selhal právě u jednoho z největších odběratelů celého systému.

Zpětný účet místo pokuty

Fayette County nakonec vystavil QTS zpětný účet ve výši 147 474 dolarů, tedy přibližně 3,4 milionu korun. Sazba činila 6,46 dolaru za tisíc galonů (3 785 litrů), podle okresu šlo o dvojnásobek běžné maloobchodní ceny. QTS účet uhradila. Všechny vodoměry byly následně správně napojeny do systému a okres zavedl pravidelné koordinační schůzky s firmou.

Pokuta ale udělena nebyla. Tigert svůj přístup obhajovala slovy citovanými serverem Politico: „Jsou náš největší zákazník a musíme být partneři.“ Veřejně dostupné dokumenty neukazují detailní právní zdůvodnění, proč u tak rozsáhlého pochybení zůstalo pouze u zpětného vyúčtování. Právě zde leží jádro kritiky: nejde jen o samotný objem vody, ale o rozdílný přístup k různě velkým odběratelům. Běžný zákazník, který by měsíce odebíral vodu mimo měření, by podobně mírný postup pravděpodobně neočekával.

Stavba, ne servery, ale to nic nemění

QTS i okres zdůrazňují, že vysoká spotřeba nesouvisela s běžným provozem serverů, ale především se stavební fází areálu. Na místě pracovalo tisíce lidí. Voda se využívala například při výrobě betonu, potlačování prašnosti, mytí nákladních vozidel, údržbě pozemku, pro sociální zázemí a při prvním plnění a testování chladicích systémů. Firma uvádí, že dokončené budovy využívají uzavřený recirkulační chladicí systém, který průběžně nespotřebovává velké objemy vody.

To je důležitý technický detail. Nemění ale skutečnost, že více než 100 milionů litrů vody proteklo bez řádné evidence. Nemění ani fakt, že rozšiřování areálu má podle místních médií The Citizen pokračovat ještě několik let.

Fayetteville zakázalo nová centra, jinde hledají chytřejší cestu

Město Fayetteville reagovalo výrazně: v roce 2026 omezilo možnost výstavby nových datových center ve vybraných městských zónách. Stávající kampus QTS tímto rozhodnutím zrušen nebyl.

Jiné obce volí méně restriktivní přístup. Některá města u nových datových center požadují uzavřené chladicí okruhy, efektivnější technologie chlazení, speciální vodní sazby pro velké odběratele, hydraulické studie a závazky k nápravě případných dopadů na ostatní zákazníky. Jinde se obce zaměřují na větší transparentnost, zveřejňování informací pro obyvatele nebo povinnost prokazovat energetickou efektivitu a využití odpadního tepla.

Případ Fayetteville tak není jen lokální kuriozita. Růst datových center, zejména kvůli umělé inteligenci, zvyšuje tlak na energetickou i vodní infrastrukturu. Studie a odhady upozorňují, že spotřeba vody spojená s provozem datových center může v příštích letech výrazně růst, pokud se nebude více využívat efektivnější chlazení a recyklace vody.

Mohlo by se to stát v Česku?

Srovnatelný skandál z českého prostředí veřejně dostupné zdroje nepotvrzují. Část tuzemských datacenter staví svou komunikaci na úspornějším vzduchovém chlazení. Například pražské centrum MasterDC deklaruje využití volného chlazení a oddělených teplých a studených uliček. U plánovaných AI datacenter se ale začíná počítat i s vodním chlazením, protože výpočetní výkon moderního hardwaru výrazně roste. S nástupem energeticky náročné umělé inteligence se proto téma spotřeby vody může dostat i do české debaty.

Český vodní zákon přitom nakládání s vodami podmiňuje povolením vodoprávního úřadu a ukládá povinnost měřit množství odebrané vody. Podzemní voda je navíc přednostně určena pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Regulatorní rámec tedy existuje. Otázkou zůstává, zda místní dohled dokáže držet krok s rychlostí, jakou datová centra rostou.

Příběh z Georgie není jen o jedné nezachycené vodovodní přípojce. Je o tom, co se stane, když jeden z nejrychleji rostoucích průmyslových segmentů narazí na obecní infrastrukturu navrženou původně pro mnohem menší odběratele. A také o tom, že partnerství s největším zákazníkem by nemělo znamenat, že pravidla platí jinak než pro všechny ostatní.