Háček je v tom, co Google sám opakovaně zdůrazňuje: SynthID není univerzální detektor podvrhů. Jde o nástroj, který vyhledává neviditelné vodoznaky vkládané do obsahu generovaného technologiemi Googlu a dalšími podporovanými nástroji. Obsah vytvořený jinými generátory, kterých je na internetu velké množství, tak může zůstat zcela mimo jeho dosah.

Co přesně SynthID Detector hledá

Představte si ho jako čtečku čárových kódů v obchodě. Pokud zboží kód nemá, čtečka ho nedokáže identifikovat. SynthID funguje podobně. Technologie vkládá neviditelný digitální vodoznak přímo do obrazových dat, zvukového signálu nebo jednotlivých snímků videa už při generování obsahu. Detector pak tento vodoznak hledá.

Google nasadil SynthID do svých generativních nástrojů, jako jsou Gemini, Imagen, Lyria a Veo. U zvukového obsahu funguje také u podcastů vytvořených v NotebookLM. Technologie se rozšířila i mezi další společnosti. Google mezi veřejně oznámenými partnery uvádí například NVIDIA, OpenAI, Kakao, ElevenLabs a Apple.

Čísla jsou působivá: Google tvrdí, že SynthID dosud označil přes 180 miliard obrázků a videí a 240 tisíc let zvukového obsahu. Ověřování přímo ve Vyhledávání Google, Gemini a Chromu podle firmy zpracovává přes milion požadavků denně. Ani tak ale technologie nepokrývá celý internet. Její možnosti závisí především na tom, zda daný obsah obsahuje rozpoznatelný signál SynthID.

Proč mu tolik obsahu uteče

Slovo „spousta“ v souvislosti s obsahem, který SynthID Detector nedokáže rozpoznat, není přehnané. Nejde jen o jednotlivé výjimky, ale o celé kategorie souborů, které nástroj ze své podstaty nemusí zachytit:

• Obsah z nepodporovaných generátorů. Midjourney, Stable Diffusion a menší české či asijské AI nástroje nemusí používat SynthID ani jiný signál, který by tento nástroj dokázal rozpoznat. V takovém případě nemá co hledat.
• Soubory po sdílení a konverzi. Sociální sítě při nahrávání běžně komprimují, ořezávají a převádějí soubory do jiných formátů. Metadata C2PA, která mohou dokládat původ obsahu, se při těchto úpravách někdy odstraní. Vodoznak SynthID je odolnější, protože je zakódovaný přímo v obsahu, ale ani on nemusí přežít všechny zásahy.
• Starší výstupy. Obsah vytvořený před zavedením vodoznaku ho samozřejmě neobsahuje.
• Poškozené vodoznaky. Výrazný ořez, přidání šumu nebo opakovaná komprese mohou vodoznak natolik poškodit, že ho detector nedokáže rozpoznat. Google sám upozorňuje, že SynthID není univerzálním řešením a nedokáže odolat všem typům manipulací.

Jinými slovy: pozitivní nález může být užitečným vodítkem. Pokud však nástroj nic nenajde, neznamená to, že je obsah autentický nebo že nevznikl pomocí AI.

Jak si stojí vedle OpenAI Verify

Google není jediný, kdo nabízí nástroj pro ověřování původu obsahu. OpenAI provozuje OpenAI Verify, který umožňuje nahrát obrázek nebo zvukový soubor a prověřit, zda obsah pochází z nástrojů OpenAI, například ChatGPT, OpenAI API nebo Codexu. OpenAI přitom kombinuje dvě metody: metadata C2PA a také vodoznak SynthID, který od Googlu využívá.

OpenAI tvrdí, že nalezené signály jsou spolehlivé a falešně pozitivní výsledky jsou vzácné. Platí však stejné omezení jako u Googlu: Verify dokáže ověřovat pouze signály, které podporuje. Ani jeden nástroj proto není univerzálním detektorem všech výstupů generativní AI. Každý funguje nejlépe v ekosystému, pro který byl navržen.

Rozdíl je také v podporovaných formátech. Google SynthID Detector zvládá obrázky, video i zvuk, zatímco OpenAI Verify se zaměřuje na obrázky a zvuk. Jednoznačně určit, který nástroj je lepší, proto nelze. Záleží na tom, odkud podezřelý soubor pochází a jaké stopy po svém vzniku obsahuje.

Jak s nástrojem pracovat v praxi

SynthID Detector je dostupný přes webové rozhraní v angličtině. Google oznámil jeho globální zpřístupnění, konkrétní podmínky používání se ale mohou časem měnit. Při podezření na obsah vytvořený pomocí AI je nejlepší kombinovat několik metod a nespoléhat se jen na jediný nástroj:

1. Nahrajte originální soubor do SynthID Detectoru. Čím méně úpravami prošel, tím větší je šance, že nástroj vodoznak rozpozná.
2. Pokud detector nic nenajde, zkuste další metody ověření. Samotný negativní výsledek nevylučuje, že obsah vznikl pomocí AI.
3. Proveďte zpětné vyhledávání obrázku a pokuste se dohledat jeho nejstarší známý výskyt.
4. U originálního souboru zkontrolujte metadata a případné údaje o původu podle standardu C2PA.
5. Prohlédněte obraz a hledejte možné nesrovnalosti, například deformované ruce, nesmyslný text, nekonzistentní stíny nebo opakující se vzory. Samy o sobě však nejsou důkazem, že jde o výstup AI.

Kdo chce ověřovat obrázky přímo v Gemini, musí počítat s přihlášením ke Google účtu a s limity používání. Konkrétní kvóty se mohou lišit podle účtu a aktuálních podmínek služby.

Filtr původu, ne stroj pravdy

Největší riziko SynthID Detectoru nespočívá v tom, co dokáže najít, ale v tom, jak si lidé vyloží situaci, kdy nenajde nic. Fotografie přeposlaná několikrát přes WhatsApp a Instagram mohla projít řadou úprav, které ovlivní rozpoznatelnost původního vodoznaku. Právě u podobných souborů, které se šíří po sociálních sítích, přitom lidé potřebují ověřovat původ nejčastěji.

SynthID Detector je užitečný první filtr, nikoli konečný rozhodčí. Nejvíce pomůže při ověřování čerstvých, neupravených souborů přímo od zdroje. U virálního obrázku staženého ze sociální sítě může být jeho vypovídací hodnota mnohem nižší. Proto se nenechte ukolébat výsledkem „nic nenalezeno“: ten sám o sobě nepotvrzuje pravost obsahu ani jeho lidský původ.

Kde přesně funkci najdete a jak ji zapnout

Postup v mobilní aplikaci YouTube v češtině vypadá takto:

• Otevřete aplikaci YouTube v telefonu.
• Klepněte na kartu Vy.
• Otevřete Nastavení.
• Přejděte do sekce Organizace času.
• Vyberte Limit pro feed videí Shorts.
• Nastavte limit na 0 minut.

Pokud se Shorts z hlavní obrazovky neztratí okamžitě, zkuste obnovit feed nebo aplikaci úplně zavřít a znovu otevřít. Podobný postup doporučil také server Engadget. Funkce je určena pro mobilní aplikaci na Androidu i iOS. Přesné názvy položek se mohou podle verze aplikace mírně lišit. Další informace najdete v oficiální české nápovědě Googlu.

Nula versus běžný limit: zásadní rozdíl

YouTube nabízí také běžné časové limity, například 15 nebo 30 minut. Ty slouží především jako připomínka, že už jste sledováním krátkých videí strávili určitou dobu. Po vypršení limitu se zobrazí upozornění, které lze zavřít a pokračovat ve sledování. Jde tedy spíše o mírné upozornění než o skutečnou překážku.

Nastavení na nula minut funguje jinak. Cílem je zablokovat samotný feed Shorts, takže už nemůžete jednoduše pokračovat v nekonečném procházení dalších krátkých videí. Podle dubnové zprávy serveru 9to5Google se tato možnost začala v polovině dubna 2026 rozšiřovat mezi běžné uživatele.

Je však důležité rozlišovat mezi zablokováním feedu a úplným odstraněním Shorts z platformy. Jednotlivá krátká videa se vám mohou stále zobrazovat například ve výsledcích vyhledávání, v odběrech nebo po otevření přímého odkazu. Omezení se zaměřuje především na nekonečný feed, který automaticky nabízí další a další videa.

Proč YouTube funkci nepropaguje

Krátká videa Shorts jsou pro YouTube důležitou součástí platformy. V lednu 2026 vedení společnosti uvádělo, že tento formát dosahuje v průměru 200 miliard zhlédnutí denně. Zároveň roste zájem o nástroje, které uživatelům pomáhají lépe kontrolovat čas strávený u obrazovky. Pro YouTube tak vzniká určitý rozpor: chce, aby lidé Shorts sledovali, ale současně jim nabízí možnost jejich sledování omezit.

Společnost veřejně nevysvětlila, proč není nastavení nulového limitu výrazněji propagováno. Lze však předpokládat, že se snaží vyvážit atraktivitu krátkých videí s rostoucím důrazem na digitální rovnováhu a zdravější návyky při používání technologií.

Na rizika spojená s nadměrným sledováním krátkých videí upozorňují také výzkumné práce. Studie prezentovaná v roce 2025 na konferenci ICWSM se zabývala problematickými vzorci používání platforem s krátkými videi, mezi které patří dlouhé sledování bez přestávky nebo používání telefonu pozdě v noci. Samotná existence těchto vzorců však neznamená, že každý uživatel krátkých videí má problém s jejich nadměrným sledováním.

Zajímavé je, že krátká videa lze na YouTube sledovat také na televizoru. Způsob ovládání a výběru dalšího videa se ale může lišit od mobilní aplikace. Nulový limit popisovaný v tomto článku je určen pro mobilní aplikaci a nelze předpokládat, že stejnou možnost najdete také na webu nebo v aplikaci pro chytré televizory.

U dětí je limit tvrdší, u dospělých je to na vás

U dozorovaných účtů dospívajících nabízí YouTube rodičům další možnosti kontroly. Prostřednictvím nástrojů pro rodičovský dohled mohou nastavovat limity pro sledování Shorts. Po vyčerpání povoleného času se další sledování omezí podle nastavených pravidel. Dostupnost konkrétních možností závisí na typu účtu a aktuální verzi rodičovských nástrojů.

Podobné nástroje mají i další platformy. TikTok nabízí denní limity používání, připomínky přestávek a upozornění na čas před spaním. Instagram zase poskytuje nástroje pro správu času a rodičovský dohled nad účty dospívajících. Jednotlivé funkce se ale liší a nelze tvrdit, že všechny platformy po dosažení limitu automaticky úplně zablokují přístup k aplikaci.

YouTube volí užší přístup: omezuje konkrétně feed Shorts, nikoli celou aplikaci. Dlouhá videa, livestreamy nebo podcasty tak můžete sledovat dál. To je zároveň výhoda i nevýhoda tohoto řešení. Pokud vás rozptylují především krátká videa, může vám nastavení pomoci. Pokud ale místo Shorts začnete trávit více času u jiného obsahu, celkový čas strávený na YouTube se nemusí výrazně snížit.

Nulový limit pro Shorts feed není univerzálním řešením digitálních návyků, ale představuje praktický nástroj pro každého, kdo chce omezit nekonečné procházení krátkých videí. Stačí několik klepnutí v nastavení a mobilní aplikace vám přestane nabízet Shorts v podobě nekonečného feedu. Jednotlivá krátká videa však mohou na YouTube zůstat dostupná i nadále.

Co přesně znamená „jako ARRI“

Magic9 Pro Max nabízí dedikovaný režim ARRI CINEMA Mode, ve kterém uživatel natáčí v rozlišení až 4K při 60 snímcích za sekundu. Telefon v tomto režimu pracuje s křivkou ARRI LogC3, širokým barevným prostorem ARRI Wide Gamut 3 a 10bitovou barevnou hloubkou. Honor uvádí dynamický rozsah až 14 stop v laboratorních podmínkách. K dispozici je 14 přednastavených ARRI Looks a knihovna ARRI Look Library s 87 předdefinovanými kreativními gradingy. Zvuk zachycuje systém Cinematic Directional Microphone se čtyřmi mikrofony. Logo ARRI přitom není jen v softwaru; podle oficiálního vyjádření ARRI je vyražené přímo na těle telefonu i na balení.

V praxi to znamená, že uživatel může buď sáhnout po hotovém ARRI Looku a natáčet s filmovým vzhledem rovnou, nebo přepnout do Log workflow, tedy zaznamenat záměrně plochý obraz s větším prostorem pro následnou úpravu barev, kontrastu a dalších parametrů. Právě druhá cesta je to, co z telefonu dělá zajímavý nástroj pro tvůrce, kteří chtějí mít nad výsledným obrazem větší kontrolu. Zároveň je to ale workflow, které většina běžných uživatelů pravděpodobně nevyužije.

Proč to většina lidí nevyužije

Log záznam existuje z jednoduchého důvodu: dát při postprodukci větší prostor pro práci s barvou, kontrastem a světly. Logový obraz proto na první pohled působí ploše a méně výrazně. Bez následného zpracování může vypadat hůř než běžné video, které telefon automaticky upraví už při natáčení. Kdo nechce trávit čas v DaVinci Resolve nebo jiném editoru, ten výhody LogC3 pravděpodobně naplno nevyužije.

Přímá data o tom, kolik uživatelů smartphonů aktivně pracuje s Log formáty, neexistují. Existuje ale nepřímá indicie v podobě profesionálních funkcí, které už telefony nabízejí. U iPhonů například Apple umožňuje natáčet do ProRes a ProRes Log a pracovat s materiálem v externím úložišti i profesionálních editorech. Samotný Apple uvádí, že soubory ProRes mohou být až 30krát větší než HEVC. To ukazuje jednu z hlavních bariér profesionálního mobilního videa: nestačí mít funkci v telefonu, je potřeba mít také prostor a chuť následně s materiálem pracovat.

Honor si tohle zjevně uvědomuje. Proto vedle čistého Log režimu nabízí i jednodušší cestu: 14 hotových ARRI Looks s náhledem v reálném čase a přístup k 87 předdefinovaným gradingům z ARRI Look Library. Stačí vybrat vzhled, natočit a sdílet. Žádná nutná postprodukce. Filmový vzhled bez práce, která je s profesionálním Log workflow běžně spojená.

Telefon pro tvůrce, ne pro každého

Specializace Magic9 Pro Max na video není náhoda. Honor kolem telefonu buduje širší ekosystém pro tvorbu obsahu a nabízí například telekonvertory G200 a G500 nebo HONOR SmallRig Mobile Video Kit. Samotný výrobce přitom Magic9 Pro Max prezentuje jako telefon s profesionálněji zaměřeným filmovým workflow.

Srovnání s konkurencí ukazuje, kam se Honor snaží zaměřit:

• Apple iPhone staví na ekosystému ProRes a ProRes Log s podporou externího úložiště a profesionálních editačních nástrojů. Workflow je propracované, ale soubory mohou být až 30× větší než HEVC.
• Sony Xperia 1 V nabízí 4K HDR až při 120 fps, profil S-Cinetone for mobile a funkci externího monitoru. Video se ukládá v běžných formátech, jako jsou H.264 a H.265, bez nativní integrace ARRI Image Science.
• Honor Magic9 Pro Max přináší nativní záznam s ARRI LogC3 v barevném prostoru ARRI Wide Gamut 3, 10bitové video a ARRI Looks.

Honor přitom není první mobilní zařízení, které technologii ARRI Image Science využívá. Ta se poprvé objevila už v srpnu 2026 v HONOR Robot Phone. Magic9 Pro Max na tuto spolupráci navazuje a poprvé přináší ARRI branding přímo na telefon a jeho balení.

Kdy a za kolik v Česku

V Číně se Magic9 Pro Max začal prodávat 28. září 2026 s cenou od 6 499 jüanů. Honor oznámil, že uvedení na další mezinárodní trhy bude následovat, konkrétní termín pro Evropu ani českou cenu však zatím nezveřejnil. Na českém webu značky se telefon dosud neobjevil.

Jako prémiová funkce pro řadu Magic dává spolupráce s ARRI smysl: přináší do telefonu konkrétní technologie a workflow známé z profesionální filmové produkce. Jako důvod ke koupi pro běžného uživatele je ale důležitější, zda vůbec využije LogC3, práci s barevným prostorem a následnou postprodukci.

Filmová logika v kapse, filmařská práce v ceně

Honor udělal něco, co je v mobilním světě stále poměrně neobvyklé: vzal konkrétní prvky barevné pipeline z profesionální kinematografie a zabudoval je přímo do smartphonu. Není to jen marketingová nálepka. Za spoluprací stojí reálné technologie, formáty a nástroje ARRI. Jenže reálné je i to, že většina lidí pravděpodobně sáhne po hotovém ARRI Looku, natočí patnáctivteřinový klip a pošle ho na Instagram. A právě proto je důležité rozlišovat mezi tím, co telefon technicky umí, a tím, co z jeho funkcí běžný uživatel skutečně využije.

Jak vypadá nábor na lajkování za peníze

Podvodníci oslovují lidi přes WhatsApp nebo Messenger. Zpráva slibuje snadný a rychlý výdělek bez kvalifikace, stačí dávat lajky videím nebo navštěvovat weby. Raiffeisenbank na svých stránkách popisuje modelový příklad: 125 korun za pět lajků. Částka je záměrně nízká a zároveň skutečně vyplacená. Právě první platba je klíčovým momentem celého schématu, protože buduje důvěru a vytváří dojem, že nabídka je skutečná.

Jakmile oběť uvěří, že systém funguje, přichází další krok. Může jít o požadavek na „VIP členství“, ověřovací platbu nebo registraci na investiční platformu. V případě klienta Raiffeisenbank se legenda posunula ke kryptoměnám a údajně výhodné investici s garantovaným výnosem. Částky rostly a účty, na které peníze odcházely, se měnily. Banka detailní rozpad jednotlivých transakcí nezveřejnila, ale celková škoda přesáhla 560 tisíc korun.

Co znamená být bílým koněm a proč to může potkat i vás

Výraz „bílý kůň“ používá Policie ČR pro člověka, přes jehož účet nebo firmu tečou cizí peníze, aby se zakryl jejich skutečný původ a stopa vedoucí k pachatelům. Zásadní je, že bílý kůň nemusí být vědomým spolupachatelem. Policie výslovně varuje, že lidé bývají do této role naverbováni přes legitimně vypadající pracovní inzeráty nebo příspěvky na sociálních sítích.

V praxi to může vypadat tak, že oběť dostane pokyn „přeposlat peníze investorů“ nebo „technicky zpracovat platbu pro platformu“. Vysvětlení zní logicky, protože člověk už týdny komunikuje s někým, komu věří. Jenže peníze, které přes jeho účet projdou, mohou pocházet z jiné trestné činnosti. Pokud se člověk na jejich převodech podílí vědomě nebo za určitých okolností z nedbalosti, může čelit trestněprávním následkům. V policejně popsaném případu z roku 2025 muž po podobném schématu přeposlal přes 1,1 milionu korun a čelil obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, s hrozbou až pěti let odnětí svobody. Samotné tvrzení, že o původu peněz nevěděl, proto nemusí v každém případě stačit.

Škody českých bank rostou. A rychle

Případ jednoho klienta není anomálie. Podle dat České bankovní asociace za leden až červenec 2026 dosáhly škody způsobené podvody klientům českých bank 1,9 miliardy korun, meziročně o 79 procent více. Počet útoků vzrostl přibližně o pětinu na 62 705, ale průměrná škoda na jednoho klienta vyskočila na 30 335 korun. Podvodníci tedy neútočí jen častěji, ale zároveň mohou z jedné oběti získat výrazně více peněz.

Banky přitom zachytily přes 8,1 miliardy korun, tedy 81 procent ohrožených prostředků. Za celý rok 2025 zachránily 12,2 miliardy korun a přes 85 procent napadených peněz. Čísla ukazují, že ochranné mechanismy zachytí značnou část podvodných transakcí. I částka, která přes ně projde, ale může znamenat škody v řádu miliard.

Proč podvodníci vrství legendy na sebe

Skutečný výdělek pachatelů nezačíná u lajků. Brigáda za lajkování je jen levný filtr, způsob, jak za minimální náklady oslovit tisíce lidí a najít ty, kteří odpoví. Malá vyplacená odměna otestuje ochotu přijímat peníze od neznámého zdroje a zároveň buduje důvěru. Investiční legenda pak otevře cestu k vyšším částkám, protože oběť už věří, že systém funguje. A zneužití účtu jako bílého koně přidá pachatelům další možnost, jak využít stejného člověka k převodům peněz.

Každá fáze má konkrétní varovné znaky:

• Nevyžádaný kontakt přes chat s nabídkou snadného výdělku
• Skutečně vyplacená první drobná částka
• Požadavek na osobní údaje, ověřovací platbu nebo „VIP členství“
• Přesun legendy k investicím nebo kryptoměnám
• Tlak na rychlost a mlčenlivost před rodinou i bankou
• Pokyn přijímat a přeposílat peníze neznámého původu
• Žádost o instalaci aplikace pro vzdálený přístup do zařízení

Kritický moment nenastává při prvním lajku. Nastává ve chvíli, kdy člověk poprvé pošle vlastní peníze na cizí účet nebo přijme peníze, jejichž původ nezná, a následně je na něčí pokyn přepošle dál.

Co dělat, když už jste reagovali

Pokud jste na podobnou nabídku odpověděli, ale nepředali jste osobní údaje, přihlašovací údaje ani neodeslali peníze, situace je zpravidla snadno řešitelná: komunikaci přerušte a kontakt zablokujte. Pokud už k převodu peněz nebo sdílení citlivých údajů došlo, kroky musí být okamžité: zavolat vlastní bance, informovat ji o situaci a podle okolností požádat o blokaci účtu nebo karty, uchovat screenshoty a čísla účtů, na které peníze odešly, a incident oznámit Policii ČR. Raiffeisenbank pro hlášení podezřelých zpráv uvádí e-mail phishing.report@rb.cz a linku 412 446 402.

Případ klienta, který začal lajkováním videí a skončil s prázdným účtem a v roli bílého koně, není jen příběh o naivitě. Je to příběh o podvodu, který je navržený tak, aby každý další krok vypadal jako logické pokračování toho předchozího, dokud se člověk neohlédne a nezjistí, že logika celou dobu patřila někomu jinému.

Jak se z 1,6 milionu stalo 2,3

Mechanismus byl promyšlený a rozložený do několika kroků. Po kliknutí na reklamu se lékaři ozval údajný investiční poradce, který ho provedl založením účtu na blíže nespecifikované platformě. Lékař vložil první peníze a na obrazovce viděl, jak se jeho investice zhodnocuje. Celkem poslal na tento „investiční účet“ zhruba 1,6 milionu korun.

Pak přišel zlom. Když chtěl peníze vybrat, dozvěděl se, že jeho účet byl kvůli vysoké částce zablokován. K jeho odblokování musel zaplatit další poplatek. Nadvakrát poslal ještě necelých 700 tisíc korun. Podvodníci po něm požadovali dalších 950 tisíc, ale to už lékař odmítl a obrátil se na policii. Celková skutečná ztráta tak dosáhla 2,3 milionu korun. Zisky, které viděl na obrazovce, nikdy neexistovaly.

Deepfake, který napodobí i televizní zprávy

Přesná kopie videa, které lékaře přesvědčilo, nebyla veřejně zveřejněna. Nejbližší doloženou variantu s Křetínského tváří rozebral projekt Demagog.cz. Vypadala jako reportáž CNN Prima News, včetně spodní lišty, loga a grafického stylu. Podvodníci použili starší autentické záběry Křetínského, pocházející mimo jiné z videa, které v roce 2018 zveřejnila AC Sparta Praha. Umělá inteligence k nim doplnila nový hlas a obsah sdělení. Výsledek se šířil na sociálních sítích prostřednictvím falešných profilů napodobujících zpravodajské účty.

Pro běžného uživatele jsou taková videa stále přesvědčivější. Varovné znaky přesto existují: nepřesný pohyb rtů vůči hlasu, neměnný časový údaj v obraze, podezřelá výzva k okamžité investici a odkaz na neznámý web.

Nejde o ojedinělý případ, ale o systém

Náchodský lékař není výjimkou. Stejný scénář se v Česku v roce 2025 opakoval napříč kraji a s různými tvářemi. Na Trutnovsku přišel muž o téměř 14 milionů korun poté, co uvěřil deepfake videu s Andrejem Babišem a Terezou Tománkovou. V Hradci Králové senior ztratil skoro 2 miliony korun kvůli falešnému Babišovi. Na Olomoucku seniorka poslala přes 780 tisíc korun po zhlédnutí videa s Fialou a Babišem. Na Teplicku podvodníci zneužili tvář Karla Havlíčka zasazenou do pořadu Otázky Václava Moravce.

Národní centrála proti organizovanému zločinu ve výroční zprávě za rok 2024 řadí investiční podvody mezi pokračující závažné fenomény s velkou škodou a vysokým počtem poškozených. Energetický holding EPH, který Křetínský spoluvlastní, před zneužíváním svého jména varoval už v roce 2022 a znovu v lednu 2025. Jde tedy o dlouhodobě zneužívanou identitu, nikoli o jednorázový incident.

Jak se bránit a co dělat, když už je pozdě

Policie i Česká národní banka shodně popisují varovné znaky: známá osobnost slibuje rychlý a neobvykle vysoký výnos, komunikace se přesouvá na WhatsApp, někdo požaduje vzdálený přístup přes AnyDesk nebo TeamViewer, kopie dokladů nebo doplatky za odblokování účtu, daň či provizi. Obrana začíná ověřením, zda má investiční subjekt potřebné oprávnění, například v registru ČNB, a končí jednoduchým pravidlem: legitimní investice nevyžaduje poplatek za výběr vlastních peněz.

Kdo už peníze poslal, měl by okamžitě kontaktovat svou banku, uchovat veškerou komunikaci, snímky obrazovky a potvrzení o platbách a bez odkladu podat oznámení na policii. Rychlý zásah může zvýšit šanci na zajištění nebo zastavení peněz dříve, než projdou přes další účty. Po delší době bývá jejich dohledání a navrácení výrazně složitější.

Policie výslovně uvádí, že obětí se může stát kdokoliv bez ohledu na věk, vzdělání nebo technologickou zkušenost. Dvaašedesátiletý lékař z Náchodska nenaletěl proto, že by byl naivní. Naletěl proto, že se stal terčem profesionálně vedené manipulace, která kombinuje autoritu známé tváře, falešný zisk na obrazovce a tlak na rychlé rozhodování. A právě na tento mechanismus pachatelé opakovaně spoléhají.

Tři kamery v jednom gimbalu a proč to není jen marketingový trik

Srdcem Mavic 4 Pro je trojice pevných kamer zasazená do nového Infinity Gimbalu s plnou 360° rotací a možností naklonit objektiv až o 70° nahoru. Předchůdce Mavic 3 Pro měl klasický tříosý gimbal s omezeným rozsahem pohybu, takže šikmé záběry a vertikální orientace měly svá omezení. Teď to jde přímo ve vzduchu.

Hlavní širokoúhlá kamera s ohniskem 28 mm používá snímač formátu 4/3 a nabízí rozlišení 100 Mpx, pětinásobek oproti 20Mpx předchůdci. Střední telekamera (70 mm, 48 Mpx) zůstává rozlišením srovnatelná s Mavic 3 Pro, ale delší telekamera poskočila z 12 Mpx a půlpalcového snímače na 50 Mpx se snímačem 1/1,5″. Přepínání mezi třemi ohnisky 28/70/168 mm probíhá okamžitě, bez výměny objektivů a bez přistání. DJI zvolilo pevné kamery záměrně, aby udrželo hmotnost na 1 063 gramech a skládací konstrukci kompaktní.

Noční oči: LiDAR, infračervené senzory a jejich limity

Schopnost létat za tmy stojí na kombinaci několika technologií: předního LiDARu, všesměrového kamerového systému a 3D infračerveného snímání. Dohromady umožňují detekci překážek při osvětlení pouhých 0,1 luxu, což odpovídá přibližně velmi tmavé noci bez pouličního osvětlení. Nejde o termovizi ani o magický noční režim kamery. Manuál upozorňuje, že na lesklých plochách, skle nebo povrchu bez textury se systém může omezit i při vyšším osvětlení.

Oproti DJI Mini 4 Pro, jehož senzory mají výrazně vyšší požadavky na okolní osvětlení, jde o zásadní posun v citlivosti detekce překážek. Pro pilota to v praxi znamená, že dron si i za soumraku nebo při velmi slabém osvětlení dokáže lépe udržet přehled o okolí a může bezpečněji využívat funkci Smart RTH, tedy automatický návrat domů.

Generační skok v číslech

Srovnání s přímým předchůdcem ukazuje, kam DJI za jednu generaci posunulo laťku:

Konkurence? Autel EVO Lite+ nabízí jedinou 20Mpx kameru s 1″ snímačem a 6K/30, slušný dron, ale jiná kategorie. Skydio X10 má sice dvě kamery s vysokým rozlišením a pokročilou autonomii, jenže míří na podnikový segment s dosahem 12 km a zcela odlišnou cenovou a provozní filozofií.

Co musí český pilot vědět, než vzlétne

Mavic 4 Pro má evropskou třídu C2 a maximální vzletovou hmotnost 1 085 g. V českém prostředí to znamená provoz v otevřené kategorii, konkrétně v podkategorii A2. Pilot potřebuje:

• Registraci provozovatele na dron.caa.gov.cz
• Online výcvik A1/A3 jako základ
• Osvědčení A2 (zkouška 30 otázek u ÚCL v Praze, hranice úspěchu 75 %, poplatek 500 Kč za tři pokusy)
• Pojištění odpovědnosti s limitem minimálně 5 milionů Kč na pojistnou událost
• Kontrolu geozón v DroneMap před každým letem

V režimu A2 platí minimální horizontální vzdálenost od nezapojených osob 30 metrů; v režimu nízké rychlosti ji lze za splnění podmínek snížit až na 5 metrů. Bezstarostné létání nad městskými střechami to ale neznamená.

Cena v českých obchodech a co je v balení

Základní sestava s ovladačem DJI RC 2 stojí v českých autorizovaných obchodech kolem 55 000 Kč. Fly More Combo s extra bateriemi vyjde na přibližně 72 000 Kč a Creator Combo s 512GB úložištěm na zhruba 91 000 Kč. Skladem ho aktuálně mají DJIshop, CopterShop i Alza. Volitelné DJI Care Refresh (obdoba havarijního pojištění samotného dronu) stojí 6 298 Kč na rok nebo 9 998 Kč na dva roky.

Není to první dron pro začátečníka, který si chce vyzkoušet, jestli ho létání baví. Je to stroj pro pilota, který už legislativu zvládá a ví, proč potřebuje tři ohniska a dlouhou výdrž ve vzduchu. V civilním segmentu mu ale aktuálně nikdo nenabízí stejnou kombinaci funkcí v jednom skládacím těle.

Bezpečnostní summit a rozhodnutí o kamerách

Reakce Deutsche Bahn přišla rychle. Jedenáct dní po Çalarově smrti, 13. února 2026, svolala firma bezpečnostní summit. Výsledkem byl balík opatření, jehož nejviditelnější částí je rozhodnutí nabídnout osobní kamery (bodycamy) všem zaměstnancům DB, kteří přicházejí do kontaktu se zákazníky. Týká se to průvodčích v regionální i dálkové dopravě, personálu na nádražích, pracovníků palubní gastronomie i personálu DB Lounge.

Důležité upřesnění: „všichni“ neznamená, že od jednoho data nosí kameru každý průvodčí v každém německém vlaku. Opatření se vztahuje výhradně na Deutsche Bahn, nikoli na ostatní německé dopravce. A nošení je dobrovolné. U regionální divize DB Regio byly bodycamy k dispozici už od roku 2024. Ke konci roku 2025 je používalo asi 1 400 zaměstnanců, zhruba třetina vlakového personálu. Do června 2026 se počet vybavených lidí zvýšil na 1 750. Dálková divize DB Fernverkehr spustila celoněmecké zavádění od 1. července 2026 a pokrývá více než 2 000 zaměstnanců.

Součástí summitu bylo i další opatření: od 1. března 2026 platí u DB Regio princip „vlastní bezpečnost před kontrolou“. Průvodčí může upustit od vyžadování průkazu totožnosti, pokud vyhodnotí situaci jako rizikovou. Nejde o zrušení kontrol jízdenek, ale o to, že spor o doklad totožnosti už nemusí eskalovat do konfliktu.

Co kamera znamená pro běžného cestujícího

Pokud jedete německým vlakem Deutsche Bahn a máte platnou jízdenku, změna se vás dotkne hlavně vizuálně: průvodčí bude mít na uniformě viditelně připevněnou kameru. To ale neznamená, že vás bude celou cestu natáčet.

Podle oficiálních informací DB se kamera zapíná výhradně v konfliktních nebo eskalačních situacích. V dálkové dopravě pořizuje pouze obraz, bez zvuku. Průvodčí má cestujícího před aktivací informovat; výjimkou jsou nouzové situace, kdy může kameru zapnout okamžitě a informovat cestujícího dodatečně. U regionální dopravy DB Regio informační leták uvádí totéž: „jen v nebezpečných situacích“.

Záznam se automaticky maže po 72 hodinách. Přístup k němu nemá ani samotná DB; standardně ho může vyžádat pouze spolková policie, a to jen v případě, že je podáno trestní oznámení. Právním základem zpracování není souhlas cestujícího, ale takzvaný oprávněný zájem podle GDPR. Prakticky to znamená, že cestující nemůže natáčení jednoduše odmítnout jako marketingový souhlas. Může ale později požádat o informace o zpracování svých údajů, vznést námitku nebo požadovat výmaz, pokud pro uchování záznamu neexistuje zákonný důvod.

Čísla, která stojí za rozhodnutím

Smrt Serkana Çalara nebyla izolovaným incidentem. Byla tragickou tečkou za dlouhodobým trendem. V roce 2025 evidovala Deutsche Bahn 3 262 fyzických útoků na své zaměstnance, o 37 procent více než v roce 2016. Zhruba polovina útoků směřovala proti vlakovému personálu v regionální dopravě, tedy právě proti lidem v Çalarově pozici.

DB zároveň uvádí, že těžká a nebezpečná ublížení tvoří jen jedno až dvě procenta všech případů. Nejde tedy o to, že by každá jízda regionálním expresem byla ruská ruleta. Pro zaměstnance, kteří denně kontrolují desítky cestujících, je ale i malé procento těžkých útoků reálnou hrozbou.

A bodycamy zřejmě mají i preventivní efekt. DB Regio v červnu 2026 zveřejnila data: z více než 500 případů, kdy musela být kamera aktivována, došlo jen v jednom k těžkému útoku. Dopravce to interpretuje jako důkaz deeskalačního efektu, tedy že samotná přítomnost kamery může agresivního cestujícího zklidnit.

Německo není výjimka, kamery mají průvodčí i jinde v Evropě

Deutsche Bahn se svým rozhodnutím nezačíná na zelené louce. Rakouské ÖBB vybavily průvodčí a bezpečnostní personál bodycamy už v roce 2021. Nizozemské NS oznámily v dubnu 2026, že kamery dostanou všichni hlavní průvodčí do konce roku. Ve Velké Británii popisuje železniční strategie z července 2026 tělové kamery jako již zavedený nástroj napříč sektorem.

Německá zvláštnost spočívá spíše v tom, že rozšíření přišlo jako celokoncernová reakce na konkrétní smrtelný útok a že se stalo součástí širšího akčního plánu zahrnujícího 200 nových pracovníků bezpečnostní služby, změnu pravidel kontrol i intenzivnější školení.

A co české vlaky?

České dráhy veřejně mluví o kamerových systémech ve vlacích a o doprovodu vybraných spojů bezpečnostní agenturou. V interním médiu Železničář zástupci ČD popsali, že kamery chtějí využívat hlavně kvůli prevenci a předávání záznamů policii. Veřejné oznámení o zavedení osobních bodycamů pro průvodčí jsme ale v dostupných materiálech nenašli. Technicky i procesně by šlo o představitelný krok, oficiální potvrzení ale zatím chybí.

Pokud vás tedy průvodčí v německém ICE nebo regionálním expresu příště přivítá s kamerou na uniformě, není důvod k nervozitě. Pokud máte platnou jízdenku a nedojde ke konfliktu, kamera zůstane vypnutá. Zapíná se v situacích, které mají pomoci chránit zaměstnance i cestující.

Co přesně Xbox v roce 2013 chtěl a proč to vyvolalo bouři

Microsoft 6. června 2013 publikoval na Xbox Wire dva články, které popisovaly Xbox One jako „moderní, připojené zařízení“. Primární konzole směla fungovat offline maximálně 24 hodin, na cizí konzoli jen hodinu. Samostatný text o licencování her upřesňoval, že hru na disku lze darovat jen jednou, jen člověku, který je na přátelském seznamu déle než 30 dní, a že prodej použitých her závisí na zapojení vydavatele a konkrétního prodejce. Půjčování her mezi přáteli nebylo při startu vůbec dostupné.

Hráčská komunita reagovala okamžitě a tvrdě. Microsoft to ustál přesně třináct dní. 19. června 2013 vydal oznámení s titulkem „Your Feedback Matters“, ve kterém všechna omezení zrušil a vrátil volné nakládání s diskovými hrami. Mezitím, přesně uprostřed, přistálo ono slavné PlayStation video.

Sony v roce 2026: konec disku, ne konec obchodu

Oznámení z 1. července 2026 neznamená konec kamenných obchodů s hrami. Sony v investorském Q&A popisuje model, ve kterém retaileři dál prodávají hry pro PlayStation, ale v digitální podobě nebo jako balení s kódem ke stažení. Fyzický disk s daty hry u nových titulů prostě přestane existovat.

Důvod je čistě obchodní a Sony ho investorům nijak nezabalilo. Digitální prodeje plných her na PS4 a PS5 dosáhly v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2026 podílu 82 %. Za celý předchozí fiskální rok to bylo 78 %. Disk se stal menšinovým formátem a Sony usoudilo, že jeho výroba už nedává ekonomický smysl.

Zásadní rozdíl oproti Xboxu z roku 2013: Microsoft tehdy disky nerušil, chtěl je jen svázat online kontrolami a licenčními pravidly. Sony od roku 2028 řeže rovnou u zdroje, nové hry na disku nevydá vůbec. Pro hráče je ale praktický výsledek podobný: mizí možnost koupit nový titul pro PlayStation na fyzickém nosiči a pak ho volně půjčit, prodat nebo darovat.

Xbox mezitím hraje přesně opačnou kartu

Zatímco Sony oznamovalo konec disků, Microsoft se v srpnu 2026 vydal zrcadlově opačným směrem. Na Xbox Wire představil funkci, která u většiny diskových her pro Xbox One a Xbox Series X umožňuje získat digitální oprávnění, přičemž fyzický disk „funguje dál přesně tak, jak vždy fungoval“. Xbox v roce 2026 stále nabízí Series X s mechanikou i digitální variantu bez mechaniky a žádné pevné datum konce nových diskových her neoznámil.

Ironie je dokonalá. Firma, která v roce 2013 chtěla disky omezit a po kritice couvla, teď diskům přidává hodnotu. Firma, která se v roce 2013 disky chlubila, je ruší.

Hráči se bouří, Sony zatím necouvá

Odpor je měřitelný. Petice „Don’t Kill the Disc“ na Change.org nasbírala už v červenci přes 250 000 podpisů a více než 10 000 komentářů. Sony samo přiznalo investorům, že řeší „opoziční petice a právní kroky“. Pod novými reklamními videi PlayStationu se objevují ironické komentáře typu „Discs used to happen on PS5“, parafráze oficiálního sloganu „It happens on PS5“. A samozřejmě se znovu masově sdílí třináct let starý klip s Jošidou a Boyesem.

Sony ale zatím neukazuje chuť couvnout. V investorském Q&A uvádí, že neočekává významný negativní dopad na své podnikání, a nabízí jen vágní formulaci o tom, že bude „pečlivě“ zvažovat preference hráčů. Na rozdíl od Microsoftu v červnu 2013, který rušil předstartovní pravidla konzole, Sony už plánuje celý distribuční model s platností od ledna 2028. Vrátit se zpět by znamenalo přestavět logistiku, výrobní řetězce a dohody s retaillery.

Co to znamená pro české hráče

Hry vydané před lednem 2028 zůstávají podle Sony nedotčené, disky budou dál hratelné na konzolích s mechanikou. Kdo si ale po tomto datu bude chtít koupit nový titul pro PlayStation v kamenném obchodě, dostane krabičku s kódem, ne s diskem. Půjčení kamarádovi, prodej na bazaru nebo „předání z ruky do ruky“ tak u nových titulů nebude možné stejným způsobem jako u fyzického disku.

Pro hráče mimo velká města přibývá ještě jeden problém. Podle ČTÚ přetrvávají rozdíly v dostupnosti moderních technologií mezi městy a menšími obcemi, úřad stále řeší dokrývání bílých míst s nedostatečným signálem. Čistě digitální distribuce nových her po roce 2028 těmto hráčům vezme i jednu ze záložních variant, instalaci z fyzického nosiče.

Šúhei Jošida v roce 2013 potřeboval k demonstraci hráčské svobody dvě sekundy a jeden disk. Od ledna 2028 nebude u nových her na PlayStationu co předat.

Tři minuty na příběh, který uvidí celý svět

Představte si to takhle: biatlonový závod běží, Alex Andy nasadí FPV brýle a ztratí kontakt s okolním světem. Vidí jen to, co vidí kamera na dronu. V jednom uchu mu mluví spotter, hlídá překážky, upozorňuje na dění v závodě, varuje před nebezpečím. V druhém kanálu přicházejí pokyny ze světové režie: jaký obraz má pilot dodat do mezinárodního vysílání. Z tohoto dvoukanálového „chaosu“ musí Andy za letu vyhodnotit, co je podstatné, a okamžitě to převést do kreativního provedení. Na biatlonu má na jeden let zhruba tři minuty. Pak musí přistát, vyměnit baterii a připravit další výjezd. Tři minuty na to, aby z živého závodu vytěžil záběr, který stojí za zařazení do světového přenosu. Žádný druhý pokus, žádný střih v postprodukci. Všechno jde živě.

Vedle malého FPV dronu, který sleduje atleta přímo na trati, létá na biatlonu i větší stroj, který slouží pro přehledové záběry, odstupy mezi závodníky a celkové pohledy na areál. Jsou to dvě úplně odlišné disciplíny pilotáže, dvě různé platformy, ale jeden cíl: dodat světové režii obraz, který kabelová kamera nikdy nezachytí.

Od Hirscherova incidentu k 243gramovým strojům

Drony na olympiádě nejsou úplná novinka, FPV se poprvé objevilo v živém přenosu na letních hrách v Paříži 2024 u horských kol. Ale zimní olympiáda 2026 je první zimní edicí s takto rozsáhlým nasazením napříč sporty. A cesta sem nebyla přímočará.

V prosinci 2015 při slalomu Světového poháru v Madonna di Campiglio havaroval vysílací dron těsně za zády Marcela Hirschera. Šlo o těžký stroj DFC-COPTER XR1, příčinou bylo pravděpodobné rušení frekvence. FIS a Infront tehdy využití dronů pro televizní přenosy dočasně zastavily. Ten moment poznamenal celou debatu o dronech ve sportu na roky.

O dekádu později vypadá realita zásadně jinak. Nizozemský tým Dutch Drone Gods, který na hrách obsluhoval sliding centrum, létá s upraveným vysílacím FPV strojem o hmotnosti pouhých 243 gramů. Stroj zvládne rychlost přes 120 km/h a vydrží ve vzduchu až pět minut. Před nasazením na hrách proběhly testy přímo s atlety, piloti létají za sportovcem (nikdy nad ním ani před ním) a pro případ havárie existují postupy na okamžité odstranění trosek z pole hry. Že to není jen teorie, ukázal první trénink sjezdu, kdy jeden dron nouzově spadl a na trati zůstaly trosky. Ale stalo se to při tréninku, ne v ostrém závodě, a bezpečnostní protokol fungoval.

Patnáct týmů, tisíc sportovců, živý přenos

Rozsah nasazení na Milano Cortina 2026 ukazuje, že FPV přestalo být experimentem. Šéf OBS Jiannis Exarchos v průběhu her uvedl, že organizace pracovala celkem s přibližně 25 drony, z toho 15 FPV a zbytek tvořily větší stroje pro přehledové záběry. Dutch Drone Gods ve sliding centru během tří týdnů sledovali 1 014 sportovců a téměř všechny záběry šly živě do mezinárodního feedu.

Výjimky existují, FPV drony nenajdete u hokeje, curlingu ani krasobruslení. Oficiální podrobné zdůvodnění pro každý z těchto sportů OBS nezveřejnila, ale logika je čitelná: FPV záběr pronásledování dává největší smysl u lineárních rychlostních disciplín. V kompaktních halových sportech na ledě je obrazový přínos menší a citlivost na zásah do hry i na hluk výrazně vyšší.

A právě hluk je zatím nevyřešený problém. Exarchos zmínil vizi, že by v budoucnu umělá inteligence dokázala zvuk dronů z přenosu odfiltrovat. Jenže NBC při hrách v únoru 2026 potvrdila, že v živém prostředí zatím žádné spolehlivé řešení neexistuje. Plán ano, realita ještě ne.

Cesta od hobby dronu k olympijským hrám

Alex Andy si první dron koupil v roce 2014. Testoval možnosti s atlety, od roku 2018 pracoval pro Mezinárodní biatlonovou unii a postupně si vybudoval úzkou specializaci. Není to ale jen o talentu a tisících hodinách praxe, jeho firma uvádí evropské licence EASA v kategoriích A1/A2/A3 i kompetence pro složitější operace v režimu STS/Specific. Formální regulační vrstva je v Evropě tvrdá a bez ní se k olympijskému host broadcastu nikdo nedostane.

Mezi piloty na hrách se ve veřejně dostupných materiálech české jméno neobjevilo. Co ale český divák vidí, jsou právě tyto záběry. Česká televize je pro Milano Cortina 2026 uvedena mezi vysílacími partnery EBU a standardně pracuje se světovým signálem OBS doplněným vlastním obsahem. Když se tedy na obrazovce ČT objeví záběr, který sleduje biatlonistu metr za zády tratí mezi stromy, je za ním právě někdo jako Andy, člověk s brýlemi na očích, dvěma hlasy v uchu a třemi minutami na to, aby z chaosu vyrobil obraz, který stojí za to.

Až příště při sledování olympiády uvidíte záběr, který vypadá, jako by kamera letěla přímo se závodníkem, vězte, že za ním stojí člověk, jehož jméno v přenosu nikdy neuslyšíte. A že na ten záběr měl méně času, než vám trvá uvařit si kávu.

Proč robot potřebuje vidět vaše ruce

Synteticky generované záběry robotům nestačí. Firma 1X, která vyvíjí humanoida NEO, veřejně vysvětluje, že běžné video modely selhávají na prostorové přesnosti, kinematice a fyzice reálného světa. Robotovi nestačí „hezké“ video natočené ze stativu, chybí v něm interakce ruky s předmětem, přirozené zakrytí objektů a konzistentní úhel pohledu z první osoby. Právě proto se telefon připevňuje na hlavu, ideálně se sklonem asi 45 stupňů dolů.

Výsledky jsou měřitelné. NVIDIA ve svém projektu EgoScale nashromáždila 20 854 hodin egocentrického videa a prokázala, že předtrénování na lidských záběrech zlepšilo úspěšnost robotických úloh o 54 % oproti variantě bez něj. Akademická studie HumanNet šla ještě dál: tisíc hodin lidského videa překonalo ve validaci sto hodin drahých robotických demonstrací. Figure, výrobce humanoidů, už ukazuje, jak jeho model Helix naviguje domácností čistě na základě egocentrického videa od lidí, a ve spolupráci s realitní skupinou Brookfield sbírá data ve více než 100 tisících bytových jednotkách.

Kolik se skutečně vydělá

Marketingové sazby platforem vypadají lákavě. Waffle Video ve veřejném náboru uváděla minimum 18 dolarů (zhruba 420 Kč) za hodinu schváleného materiálu, v některých misích dokonce 25 dolarů. Luel podle reportáže WIRED platil 6,60 dolaru za hodinu. Kled slibuje, že výdělek závisí na kvalitě a „tréninkové hodnotě“ dat.

Realita je drsnější:

• Kled: Redaktor WIRED nahrál devět egocentrických videí a 97 fotografií. Po splnění stopoložkového prahu dostal vyplacen 1 dolar, tedy necelých 24 Kč.
• Luel: Prvních pět minut záznamu vyneslo 0 dolarů. Až po revizi platforma připsala 0,55 dolaru, tedy asi 13 Kč.
• Waffle: 125 schválených dvacetisekundových klipů přineslo 20 dolarů, tedy asi 470 Kč. Zní to lépe, ale po započtení času stráveného natáčením, editací a čekáním na schválení se hodinová sazba dramaticky propadá.

Pro srovnání: výzkumná platforma Prolific garantuje minimum 8 dolarů za hodinu a doporučuje 12 dolarů a více. Luel se tedy pohybuje pod tímto minimem, Waffle je nad ním, pokud vám misi schválí.

Skutečná cena: vaše domácnost jako komodita

Největší problém není nízký výdělek. Je to licence, kterou podepisujete. Kled v podmínkách služby uvádí, že uživatel uděluje celosvětovou, trvalou, neodvolatelnou, převoditelnou a plně sublicencovatelnou licenci k distribuci a komercializaci nahraného obsahu vůči svým „Data Customers“. Luel jde ještě dál: přispěvatel dává platformě exkluzivní právo obsah prodat a sublicencovat firmám vyvíjejícím AI, přičemž podmínky výslovně zahrnují osobní údaje, biometrická data, hlas i podobu. Po prodeji nelze žádat odstranění z natrénovaných modelů.

Waffle staví svůj model přímo na tom, že tvůrce dostává pasivní příjem z opakovaného přelicencování videa dalším firmám. Zní to jako výhoda, ale ve skutečnosti to znamená, že váš pohled na vlastní kuchyň, ložnici, denní režim a cennosti putuje k neznámému počtu třetích stran. Český Úřad pro ochranu osobních údajů přitom řadí biometrické údaje zpracovávané za účelem identifikace mezi zvláštní kategorie osobních údajů, které požívají nejpřísnější ochrany podle GDPR.

Co to znamená pro Čechy

Platformy se prezentují mezinárodně, ale českou podporu a výplaty se nám z veřejných materiálů nepodařilo plně ověřit. Nejdostupnější cestou pro českého uživatele je Clickworker, širší crowdsourcingová platforma, která oficiálně přijímá pracovníky z mnoha zemí, nabízí SEPA výplaty do EU a páruje úkoly podle jazykového profilu. Clickworker sám ale upozorňuje, že odměny sahají od centů po dvouciferné částky v eurech a nemají nahrazovat plný úvazek.

Z daňového hlediska příjem z amerických platforem do přiznání patří. Občasný výdělek zpravidla spadá pod § 10 zákona o daních z příjmů jako příjem z příležitostné činnosti s osvobozením do 50 tisíc korun ročně. Při pravidelné a soustavné činnosti už může být na místě režim samostatné výdělečné činnosti. Finanční správa výslovně uvádí, že do přiznání vstupují i příjmy ze zahraničních zdrojů přepočtené na koruny.

Trénujete si vlastní náhradu

Zakladatel Luel v rozhovoru pro WIRED přiznal, že se bojí vysoké nezaměstnanosti, kterou roboti mohou způsobit, přestože jeho firma pomáhá tyto roboty trénovat. Figure veřejně deklaruje, že cílem je naučit humanoidní roboty jednat v lidských prostorech napříč domácnostmi. Dnešní „přivýdělek“ je tedy placený sběr dovedností pro automatizaci zítřka: za pár desítek korun prodáváte nejen video z vynášení odpadků, ale také trvalé a neodvolatelné právo k vašemu pohledu na vlastní domov.