Jak se staví létající talíř z písku a laminátu

Celý postup Ho zdokumentoval v hodinovém videu na svém YouTube kanálu MR HO THANH CHE, které zveřejnil 14. září 2024. Nejprve vyznačil kruhový půdorys a svařil otočné rameno upevněné ke středovému sloupku. Fungovalo jako obří kružítko. Na vyznačeném místě navršil hrubý písek, pomocí ramene ho vytvaroval do pravidelné křivky a vytvořil tak formu pro jednu polovinu disku. Tu zpevnil tenkou vrstvou cementu. Na betonový povrch následně nanesl vrstvy skelného vlákna a epoxidové pryskyřice. Po vytvrzení laminát oddělil a betonovou formu odstranil. Stejný postup zopakoval při výrobě horní i spodní poloviny plavidla.

Výsledný trup tedy není z masivního betonu. Tvoří ho laminátová skořepina, při jejíž výrobě posloužil beton jako materiál formy. Pod sedačku řidiče Ho umístil proudovou pohonnou jednotku z vodního skútru. Přidal také zakřivenou kovovou část na spodní straně, která má pomáhat při pohybu po vodě, a obě poloviny spojil do charakteristického tvaru dvou disků s menší kopulí na vrchu.

Proč musí řidič ležet a co to znamená pro bezpečnost

Důvodem je především geometrie plavidla. Aby jeho silueta připomínala klasický létající talíř, musí být kabina mimořádně nízká. Sedačka je skloněná přibližně o 45 stupňů a hlava řidiče se nachází těsně pod horní kopulí. Vzpřímeně sedět prakticky nelze, protože by řidič narážel hlavou do stropu. Výhled dopředu i do stran navíc omezují malá okénka a šestiúhelníkové průzory.

Právě tady se ukazují kompromisy, které si efektní design vyžádal:

• Omezený výhled zhoršuje orientaci na vodě, zejména při plavbě v blízkosti dalších plavidel.
• Poloha vleže může ztížit rychlou reakci v krizové situaci.
• Úzký vstup s mechanickými posuvnými dveřmi může komplikovat rychlé opuštění kabiny.
• Motor přímo pod sedadlem znamená, že se řidič v případě požáru nachází v těsné blízkosti možného zdroje nebezpečí.
• Nedoložená záchranná výbava – ve veřejně dostupných zdrojích nejsou uvedeny informace o případných vztlakových komorách, hasicím přístroji ani zkouškách nepotopitelnosti.

Při prvním přidání plynu se navíc příď zvedla a záď se ponořila hlouběji do vody. Plavidlo se následně srovnalo a udrželo rovnováhu. Jeho chování při rozjezdu ale naznačuje, že kruhový tvar trupu nemusí být z hlediska hydrodynamiky ideální. K pohybu mu pomáhá především výkonný pohon a upravená kovová konstrukce na spodní straně, nikoli samotný tvar létajícího talíře.

Virální hit, který se stal i dezinformací

Video během přibližně týdne nasbíralo přes milion zhlédnutí a kanál MR HO THANH CHE má dnes více než 1,43 milionu odběratelů. Komentáře byly převážně obdivné. Lidé vyzdvihovali autorovu zručnost a psali o tom, jak v nich jeho výtvor probudil dětské nadšení. Popularita videa však měla i stinnou stránku. V Indonésii se záběry začaly šířit s nepravdivým tvrzením, že zachycují skutečné UFO nalezené v řece Citarum. Indonéské úřady proto zveřejnily oficiální fact-check, který objasnil, že jde o vlastnoručně postavené plavidlo vietnamského YouTubera. V roce 2026 se o něj začala znovu zajímat zahraniční média, mimo jiné Popular Science, a příběh tak získal další vlnu pozornosti.

Šlo by s něčím takovým vyplout v Česku?

Teoreticky ano, alespoň pokud jde o samotnou stavbu. České předpisy počítají i s individuálně zhotovenými plavidly a jejich provoz se řídí příslušnými technickými a bezpečnostními požadavky. To, že si člověk může plavidlo postavit svépomocí, ale automaticky neznamená, že s ním smí vyplout na libovolnou vodní plochu. Konkrétní požadavky na schválení, evidenci a technickou způsobilost závisejí mimo jiné na kategorii plavidla a způsobu jeho provozu.

Další překážkou jsou omezení týkající se použití motorů a rychlosti plavby na jednotlivých vodních cestách. Na některých úsecích platí zvláštní pravidla pro plavidla se spalovacím motorem a rychlá jízda může být povolena pouze ve vymezených lokalitách. U Hoova létajícího talíře by tak bylo nutné vyřešit nejen technické schválení, ale také to, kde a za jakých podmínek by mohl bezpečně plout. Bez ověření konkrétních parametrů a příslušných předpisů proto nelze jednoznačně říct, zda by s ním bylo možné v Česku legálně vyrazit na vodu.

Létající talíř, který nikdy nechtěl létat

Na rozdíl od historických pokusů o sestrojení skutečného létajícího disku, jako byl americký Avrocar, Hoovo plavidlo ani nepředstírá, že by se mělo vznést do vzduchu. Avrocar se navzdory ambicióznímu projektu nedočkal plnohodnotného letu a jeho vývoj ukázal, jak obtížné je dosáhnout stability a ovladatelnosti u podobně koncipovaného stroje. Hoův výtvor je naproti tomu vodní plavidlo s výraznou sci-fi estetikou, které vzniklo díky kombinaci nápadu, dostupných materiálů a řemeslné zručnosti.

A právě v tom spočívá jeho kouzlo. Nejde ani tak o to, co všechno dokáže, ale spíš o to, kolik konstrukčních kompromisů byl jeden člověk ochotný přijmout, aby se mohl projet po řece ve vlastním létajícím talíři.